Příspěvky se štítkem ‚studie’

Demografická studie obyvatel Bystrce

2. 11. 2016 v 17.01 • Témata: , , ,

Nová prognostická studie o skladbě obyvatel v Bystrci Původně pro potřeby školství, ale později pro komplexní přehled jsme nechali společnost Augur Consulting zpracovat podrobnou studii předpokládaného demografického vývoje obyvatel Bystrce. Studie byla vypracována pro roky 2015-2035 a říká nám, jaká bude v uvedených letech věková struktura obyvatel v naší městské části. Je zde uvedená předpokládaná porodnost i úmrtnost, migrační aspekty a další velmi zajímavé informace. Tyto údaje nám významně pomohou při budování a provozování školních i seniorských zařízení.

Podle statistik křivka znázorňující počty školáků bude klesat a výstavba nových školních budov v budoucnosti již nebude potřeba. Naopak počet starších obyvatel bude stoupat a vedení radnice již s předstihem bude vytipovávat vhodné prostory pro nový domov pro seniory. Jelikož Bystrc je velmi atraktivní součástí Brna, předpokládá se, že i v následujících letech bude stále přitahovat nové zájemce o bydlení. Kompletní studie je na www.bystrc.cz.

Tomáš Kratochvíl. starosta

Veřejné projednání studie

5. 4. 2015 v 19.22 • Témata: , , , , ,

Ve středu 8. dubna jsou všichni občané Bystrce zváni do Společenského centra (Odbojářská 2). Od 17 hodin se zde uskuteční veřejné projednání územní studie Bystrc II – západ. Územní studie má stanovit strategii výstavby v oblasti Horního náměstí, Rerychovy, Lýskovy a Kuršovy ulice a dalších oblastí horní Bystrce. Bude představen i nejnovější plán na stavbu nové Bystroušky na Horním náměstí.

„Dovolujeme si pozvat všechny občany městské části na veřejné projednání územní studie a možných dopadů zamítnuté aktualizace územního plánu města Brna pro Bystrc,“ pozval do Společenského centra obyvatele Bystrce místostarosta Jaroslav Petr (ANO 2011).

-vl-, Zdroj: Bystrcké noviny 4/2015

Horní náměstí: Zastupitelstvo schválilo kompromis

12. 4. 2012 v 13.10 • Témata: , , , , ,

Zastupitelstvo Bystrce ve středu 11. dubna schválilo zadání územní studie pro Horní náměstí a nejbližší okolí. Územní studie má být závazným regulativem pro příští výstavbu v této lokalitě.

„Výsledná podoba zadání je kompromisem. Podstatná část místních lidí si na Horním náměstí nepřeje žádné nové budovy, radní však chtějí mít do budoucna rezervu pro případné zájemce s rozumným a přínosným záměrem,“ řekl pro Bystrčník zastupitel a člen občanského sdružení Horní náměstí Luboš Raus (Zelená pro Bystrc).

Zadání územní studie omezuje budoucí výstavbu na nejvýše tři budovy, z nichž každá bude mít maximálně 200 metrů čtverečních zastavěné plochy. Stavby mohou být nejvýše dvoupodlažní a jejich výška nesmí přesáhnout sedm metrů nad terénem. Mezi budovami musí být zachovány průchody do zbývající plochy Horního náměstí.

„To neznamená, že se podobné budovy začnou na Horním náměstí v brzké době stavět,“ zdůraznil Luboš Raus. „Žádný záměr se zatím neobjevil a může trvat velmi dlouho, než někdo s takovým plánem přijde.“

Pro ty, kteří v minulosti protestovali proti plánované výstavbě sedmipodlažního Polyfunkčního centra na Horním náměstí, bude územní studie představovat určitou jistotu, že podobný projekt bude napříště nerealizovatelný.

„Občanské sdružení Horní náměstí prosazuje, aby se na Horním náměstí žádné nové budovy nestavěly. Naším cílem je park po celé dnešní zelené ploše. Nicméně i tak kompromisní řešení vítáme. V nejbližší době přispěje k uklidnění sporů, aktivistům dává určité záruky, a ve vzdálenější budoucnosti umožní podívat se na problém znovu, možná z jiné perspektivy,“ dodal Luboš Raus.

Přesto však nejsou všechny konflikty vyřešeny. Další pře se vede o stavbu supermarketu před domy číslo 1 a 3 na Kuršově ulici. Lidé, bydlící v bezprostředním okolí, si ji nepřejí. V minulých letech sepsali proti výstavbě už dvě petice. Do jaké míry územní studie vyřeší i tento spor se teprve uvidí.

-vl-

Související

Zastupitelstvo projedná územní studii
Audio: Jednání zastupitelstva
Park na Horním náměstí: Jedná se o směně pozemků, říká Tomáš Přibislavský
Luboš Raus: 58 diskusních příspěvků k občanské vybavenosti a obchodu pod Kuršovou
Petr Fedor: Odpověď panu zastupiteli Luboši Rausovi
Luboš Raus: Pomohl by občanům nový obchod pod Kuršovou ulicí?

Parkoviště zoo: další protesty

27. 1. 2012 v 11.34 • Témata: , , , , , , , , , ,

Projekt nového vstupu do zoo s parkovištěm nezatíží krajinu. Potvrdila to nezávislá studie. Lidé ale proti stavbě protestují dál.

Doprava je už teď v Kníničkách příliš hustá. A chystané parkoviště brněnské zoo pro nás znamená další stovky aut navíc. Takto lidé ze sdružení Naše Kníničky stále odmítají projekt zoo, který navrhuje nový vstup do zahrady s parkovištěm pro tři stovky aut. Názor nezměnili ani po aktuálním nezávislém posudku. Předevčírem potvrdil, že parkoviště životní prostředí nezatíží.

Sdružení nyní nevylučuje, že se obrátí na soud. Nezávislá studie přitom potvrdila závěr přepracovaného posudku z loňského července, který zahrada odevzdala Jihomoravskému kraji. „Ukázala, že kvůli novému parkovišti doprava v Kníničkách nezhoustne. Pouze získáme lepší parkovací prostory. Potřebujeme je nutně. Současný stav je tristní,“ podotkl ředitel brněnské zoo Martin Hovorka.

Kdy stavba nového vstupu s parkovištěm začne a kdo ji zaplatí, ale podle něj není jasné. „Nebudeme plánovat konkrétní projekt. Ani to, z jaké dotace získáme peníze. Napřed chceme definitivní posvěcení z krajského úřadu,“ dodal ředitel.

(…)

Zkráceno, celý text Kláry Židkové si přečtěte na brnensky.denik.cz

Související

Roman Onderka: Na nový vstup do zoo existuje názorová shoda
Vstup do zoo podražil o sto milionů, magistrát na projektu trvá
Zoo letos na dotaci nedosáhne, Brno jí na nový vstup 200 milionů nedá
Vstupní areál ZOO narazil na kraji
Vstupní areál ZOO prošel posouzením vlivů na životní prostředí
Ředitel ZOO Hovorka – boj na všech frontách
Ředitel Zoo Hovorka: Vstupní areál torpéduje malá skupina lidí. Jako R43
Nový vstup do ZOO: Proti jsou Kníničky zdravé i obyčejné
Jak bude vypadat vstupní areál ZOO?
Říjen 2009: Nechceme obří parkoviště v Kníničkách
Projekt nového vstupu do ZOO pokračuje
Parkoviště praská ve švech, Kníničky se zlobí

Miloš Kudera: Tajemství

31. 10. 2011 v 09.04 • Témata: , , , , , , , ,

Zveřejňování  nákladů konkrétních stavebních akcí v Bystrci je stále jen výjimečné. V první půli roku se opravoval podchod při ulici Ečerova. Opravu prováděly Dopravní stavby Brno, které mi tvrdily, že jediný subjekt, kterému mohou výši nákladů sdělit, je bystrcká radnice. Tam to ale nikoho vůbec nezajímalo, prý se jich tato věc absolutně netýká. Zajímavé. Až po několika dnech, několika telefonátech a vlastně oklikou jsem se onu sumu, kolik stála generálka podchodu, dozvěděl: 3 940 000 Kč. Není to náhodou až podezřele blízko zřejmě zadanému limitu 4 mil.?

Z iniciativy mé a potažmo dr. Altmana* bylo opraveno parkoviště pod Rerychovou ulicí, a opět není nikde možno zjistit, kolik to vlastně stálo. Brněnské komunikace, které akci provedly a jimž pravděpodobně parkoviště i patří, takové věci prostě nesdělují. Radnici to opět ani nezajímá.

Před pár týdny proběhla ve Společenském centru beseda nad studií parku pro Horní náměstí. Tady je výše investice známá, bude to 17 milionů. Otázky ale nezmizely: bylo vypsáno nějaké výběrové řízení, nebo byla na studii určena přímo jedna firma? A ta firma, co vyrobila studii, bude také investorem? Proč se zadává zhotovení studie, když ještě není vyřešena směna předmětných pozemků a ani peníze na samotný park nejsou v dohlednu? A ještě: třetina parku, která je stále vyhrazena pro „jádrovou smíšenou“ výstavbu, tak toto určení územního plánu je opravdu „slovo boží“? Opravdu už není síly, která by změnila na „park“ celou plochu Horního náměstí? Věřím, že kdyby byla na naší radnici vůle, tak že by to šlo.

Ani v jednom případě se tedy nedělalo žádné výběrové řízení. První dvě jmenované akce zřejmě prováděly přímo subjekty, které jsou zároveň vlastníky opravovaných nemovitostí a mají i svůj stavební podnik. V případě parku ale bychom architektonickou soutěž i na studii a posléze výběrové řízení na dodavatele víc než jen uvítali. Objektivně efektivní proces staveb nebyl tedy zajištěn. V případě parku je ještě naděje. Pokud bude vůle radnice, tak věřím, že by park mohl být dokonce na celém dotčeném území. A že by Bystrc měla přehled o tom, co se v jejím katastru děje a za kolik, a tyto informace (třeba na webu) vždy zveřejnila? Jistě by to aspoň část občanů hodně zajímalo, jsou to totiž peníze z jejich daní. Jen ten zájem obce zatím nevidět.

Miloš Kudera

* Míněn PhDr. Jiří Altman, místostarosta Bystrce (ČSSD). Poznámka Bystrčník

Související

Společný majetek – věc neveřejná?
Miloš Kudera: Pan Klimeš versus pan Altman
Vandalové a zastupitelská slepota
Horní náměstí? Podle studie park, na který schází peníze
Jak bude vypadat Horní náměstí? Studie ateliéru RAW má začít diskuzi
Obrazem: Most na Vejrostově opraví do konce prázdnin

Plameňák se naplnil, otázek však mnoho nepadlo

21. 9. 2011 v 16.16 • Témata: , , , , , , , , ,

no images were found

Setkání místních politiků s občany jsou od posledních voleb v Bystrci stále populárnější. Každou chvíli se něco děje ve Společenském centru, výbor pro Kamechy se pravidelně opijí s kamešáky ve vinárně Livino a nejnověji do toho praštil i místostarosta Petr Fedor. Z jeho iniciativy se v úterý 20. září v restauraci Plameňák sešli  zastupitelé s obyvateli okolí Horního náměstí nad studií parkových úprav lokality.

Zájem o budoucnost Horního náměstí je mezi lidmi pořád vysoký – návštěvníci bezezbytku zaplnili vyhrazenou část restaurace. Starosta Vladimír Vetchý (ČSSD) a místostarostové Tomáš Přibislavský a Petr Fedor (oba TOP 09) vysvětlili lidem v hrubých obrysech cíle studie. Podle starosty Vetchého je jejím hlavním smyslem posloužit jako podklad pro získávání dotací na výstavbu parku. Jeho cena je ve studii vyčíslena na sedmnáct milionů.

Získat celou částku najednou zřejmě není reálné, park by však bylo možné realizovat po etapách. Starosta také uvažuje o použití výnosů z nájmů v obecních bytech. Kdyby se nájemné zvýšilo z nynějších 49 korun na metr na 55, zůstalo by prý stále ještě přijatelně vysoké, a získané peníze by mohly částečně financovat park na Horním náměstí. Otázkou je, do jaké míry s tím budou souhlasit nájemníci. Pro úplnost dodejme, že sám starosta v obecním bytě bydlí, a tak by tímto způsobem financoval park na Horním náměstí i on.

Studie parku uvádí jen náklady investiční, ne však provozní. Jsou obavy, že bohaté vybavení parku bude vyžadovat nákladnou údržbu. Podle starosty by však provoz parku neměl stát ročně víc než 100 tisíc, pravděpodobná je údajně částka kolem 80 tisíc korun za rok. Petr Fedor vysvětlil, že vybavení parku (lavičky, zídky…) je navrženo tak, aby bylo prakticky nezničitelné.

„Vodní prvek“, jakýsi krátký potůček, který autoři studie umístili podél nynější pěšiny k Arše do centra Horního náměstí, by měl podle Vladimíra Vetchého fungovat přibližně od půli března do půlky listopadu. Na provozních nákladech by se měl podílet zhruba částkou 20 tisíc ročně.

Pozemky na Horním náměstí nyní částečně vlastní soukromí majitelé. Ti nemají příliš chuti prodat je městu pro park, raději by byli, kdyby je za vyšší cenu koupila developerská firma. „Co udělá radnice, když nebudou chtít pozemky prodat?“ ptali se příchozí. Vladimír Vetchý se domnívá, že řešením bude nabídnout vlastníkům výměnu pozemků na Horním náměstí za jiné. Úprava územního plánu, která znemožní výstavbu velkého obchodního cenyra, by pak měla tržní cenu pozemků snížit, a majitele přesvědčit, že jiného kupce než město nenajdou, myslí si starosta.

Diskuze s občany jsou jistě chvályhodné. Snad se také pánové z radnice (ale i někteří aktivisté) naučí dávat na nich příchozím skutečný prostor k vyjádření. Zatím jde převážně o jednostranný monolog, v němž je pro občany dost obtížné prosadit se proti přívalu slov politiků. Přestože na otázky odpovídali zastupitelé ochotně, mnoho připomínek – pokud vůbec nějaké – ze strany místních lidí k budoucí podobě parku na setkání nezaznělo. A tak, pokud se příště podobného setkání zúčastníte, neseďte tiše v koutku a řiďte se heslem: „Lidé, řvěte!“

-vl-

*

Kdo se o Horní náměstí zajímá a chce k tématu něco říct, bude mít brzy další příležitost. V pondělí 10. října se ve Společenském centru uskuteční další setkání s občany. Mluvit se zde bude nejen o Horním náměstí, ale i o studii obchodu u Kuršovy ulice.

*

Ke stažení

Studie Horního náměstí (Ateliér RAW) (PDF, 28 MB)

Související

Horní náměstí? Podle studie park, na který schází peníze
Jak bude vypadat Horní náměstí? Studie ateliéru RAW má začít diskuzi
Setkání Výboru pro Kamechy stále populárnější

 

Horní náměstí? Podle studie park, na který schází peníze

21. 9. 2011 v 11.00 • Témata: , , , , , ,

Radnice brněnské městské části Bystrc řeší otázku, jakou podobu v příštích letech získá tamní Horní náměstí. Jako podklad jí slouží nedávno dokončená studie z jednoho brněnského architektonického ateliéru, podle které má na náměstí vzniknout park.

O jeho podobě v úterý jednali představitelé bystrcké radnice s lidmi z občanského sdružení Horní Náměstí. To se snaží o zachování přírodního charakteru území. „Seznámili jsme je se studií, která se jim poměrně zamlouvala. Větší veřejné setkání však plánujeme na 10. října, kdy projekt ve Společenském centru představí samotní autoři,“ sdělil bystrcký starosta Vladimír Vetchý. „Odhadovaná cena je asi sedmnáct milionů korun, které v současnosti nemáme,“ připustil starosta.

Někteří obyvatelé Bystrce jsou ale proti jakémukoliv zásahu do zatím téměř nedotčeného území. „V současnosti je to pěkná travnatá plocha, kde se lidé scházejí při různých příležitostech. Uprostřed sídliště je to k nezaplacení. Nějaká přehnaná modernizace zdejší klid leda zničí,“ myslí si třeba Petra Vykoupilová.

(…)

Zkráceno, celý článek Petra Spěšného najdete na brnensky.denik.cz

Ke stažení

Studie Horního náměstí (Ateliér RAW) (PDF, 28 MB)

Související

Jak bude vypadat Horní náměstí? Studie ateliéru RAW má začít diskuzi

 

Oprava: Setkání nad studií Horního náměstí je už v úterý

18. 9. 2011 v 11.08 • Témata: , , , , , , , , ,

Diskuzní setkání s občany nad studií parkových úprav Horního náměstí se uskuteční už v úterý 20. září v 18 hodin. Nikoli tedy až ve středu, jak jsme chybně uvedli. Za chybu se omlouváme.

Na úterý 18. září jsou všichni občané, bydlící v okolí Horního náměstí, zváni do pizzerie Plameňák na Horním náměstí, aby zde diskutovali s místostarostou Petrem Fedorem (TOP 09), zastupitelem Lubošem Rausem (Zelená pro Bystrc) a dalšími o studii parkových úprav Horního náměstí. Jejich názory pomohou zformovat budoucnost lokality. Přijďte!

Související

Jak bude vypadat Horní náměstí? Studie ateliéru RAW má začít diskuzi

 

Jak bude vypadat Horní náměstí? Studie ateliéru RAW má začít diskuzi

16. 9. 2011 v 23.11 • Témata: , , , , ,

Jak bude v budoucnu vypadat Horní náměstí? Poteče na něm opravdu potůček? Jaký bude rozsah zelených ploch? Odpovědi na tyto otázky chce v nejbližších týdnech a měsících nalézt bystrcká radnice v diskuzi s občany. Podkladem pro ni bude studie parkových úprav, vypracovaná společností Atelier RAW s.r.o. Studii nechala zpracovat rada městské části svým rozhodnutí z 2. března tohoto roku.

„Studie bude sloužit jako podklad pro následné majetkoprávní vypořádání pozemků z úrovně Statutárního města Brna,“ popisují autoři výchozí zadání a neopomíjejí zmínit, že „v studii je zohledněna skutečnost, že výstavba parkových úprav bude časově předcházet výstavbě objektů obchodu a služeb (občanské vybavenosti) v ploše SJ na Horním náměstí.“ Přitom právě výstavba dalších budov na Horním náměstí je dlouhodobě trnem v oku místním občanským iniciativám.

Místostarosta Bystrce Petr Fedor (TOP 09) však odmítl, že by radnice chtěla lidem, kteří okolo Horního náměstí bydlí, cokoli vnucovat.

„Studii chápeme jako výchozí materiál k diskuzi s občany,“ řekl Petr Fedor, „Bude na lidech, aby se k ní vyjádřili a abychom společně našli tu nejlepší podobu lokality.“

I sami autoři studie navrhují, aby se výstavba na Horním náměstí pokud možno omezila: „Plocha Horního náměstí je urbanisticky nedokončeným prostorem. Vzhledem ke své centrální poloze horní části sídliště má aspirace na významnou plochu. Největší devizou sídliště jsou významné zelené plochy, proto navrhujeme tento prostor výrazně nezastavovat.“

no images were found

Podle studie by mělo na ploše Horního náměstí vzniknout pět nových dvoupodlažních objektů.

„Navrhujeme zástavbu pěti novými objekty obsahujícími v parteru obchody, kavárnu a v patrech služby,“ uvádí studie. „Další plochy navrhujeme využít pro parkové řešení s legalizací stávajících vyšlapaných cest.“

Vizualizace návrhu ukazují Horní náměstí rozdělené paprsčitou sítí cest pro pěší, s rozsáhlou výsadbou nových stromů a centrálním vodním prvkem.

„Hlavní komunikační osa je doplněna o významný vodní lineární prvek. Jedná se o lineární kašnu  – potok vytvořený pomocí prefabrikovaných betonových dílců, po kterých díky terénnímu spádu stéká voda směrem ke středu celé kompozice parku. Voda je doplněna o říční valouny a dřevěnou pobytovou plochu obsahující lavice pro posezení. Principem tohoto vodního prvku je především umožnění interakce mezi návštěvníky parku – především pak dětmi – a vodním proudem. Vnitřní část koryta bude opatřena led osvětlením vytvářejícím ve večerních hodinách světelný efekt prosvětlené proudící vody,“ popisují svou myšlenku autoři z ateliéru RAW.

Díky velkorysému řešení se však cena za realizaci parku vyšplhala  na téměř sedmnáct milionů korun, a to bez daně. Podle zdrojů z radnice je to cena v současné době nerealisticky vysoká.

„Realizace by se musela rozložit do etap,“ uvažuje o možnostech místostarosta Petr Fedor. Místostarosta poukázal také na to, že autoři studie vypočetli pouze pořizovací náklady, ne však už náklady provozní. Jak finanční důvody, tak i názory občanů a zástupců místních sdružení mohou nakonec vést k řešení skromnějšímu.

K projednání s občany chce bystrcká radnice svolat hned dvě setkání. První z nich se uskuteční už v úterý 20. září. Místostarosta Petr Fedor a zástupci občanského sdružení Horní náměstí zvou všechny, které budoucnosti Horního náměstí zajímá, na 18. hodinu do restaurace Plameňák na Horním náměstí.

Ve Společenském centru 10. října pak bude o Horním náměstí a výstavbě u Kuršovy ulice diskutovat s občany starosta Vladimír Vetchý (ČSSD), další zástupci radnice a autoři studie.

*

Ke stažení

Studie (PDF, 28 MB)

Výstavbou dalšího supermarketu se fronty nezkrátí a ceny neklesnou, myslí si Vladimír Hruška

9. 9. 2011 v 10.31 • Témata: , , , , , , , , , ,

Pan Vladimír Hruška z Kuršovy ulice poslal místostarostovi Bystrce Tomáši Přibislavskému (TOP 09) dopis. V něm popisuje své stanovisko k plánované výstavbě obchodu před domy Kuršova 1 a 3. Text dopisu poskytl ke zveřejnění Bystrčníku.

O studii supermarketu u Kuršovy ulice mělo hlasovat zastupitelstvo ve středu 7. září. Nakonec, po zvážení situace, však bystrcká Rada návrh stáhla, a zastupitelstvo schválilo pozastavení změn územního plánu v lokalitě do 12. října. Do té doby chce radnice projednat s občany komplexní řešení oblasti Horního náměstí i stavbu prodejny u Kuršovy ulice. Předběžně je termín veřejného jednání stanoven na pondělí 10. října.

*

Dobrý den, pane Přibislavský,

nejsem žádný řečník, a proto mohl můj příspěvek na včerejší schůzi zastupitelstva Bystrce působit značně nesourodě. Pokusím se proto ještě touto cestou shrnout jeho základní myšlenky, které doplňuji i o některá témata, která jsme diskutovali po ukončení oficiální části schůze.

Jako jediný z Rady jste projevil zájem o konkrétní názory občanů a o důvody odmítavých stanovisek k zamýšlenému projektu. Máte proto mou důvěru v tom, že připomínky skutečně vezmete v úvahu a předložíte je k dalším jednáním  (byť se naše názory na účelnost stavby zřejmě budou – doufám, že jen dočasně – lišit). Samozřejmě respektuji to, že se lokalita „Kuršova“ bude konkrétněji projednávat až na říjnovém zastupitelstvu spolu se studií „Horní náměstí“.

1. Argumentem zastánců stavby nové prodejny potravin v těsné blízkosti Alberta je především to, že stávající Albert pro tak velké (spádové) množství obyvatel nestačí. Nemyslím si to. Albert není plně vytížen, dokazuje to tamní provoz, kdy ani ve špičkách (pátek večer, sobota ráno) nejsou aktivní všechny pokladny a fronty nejsou nijak neúnosné (max. 10 – 15 minut). A to je současný stav vlastně dočasným provizoriem, jelikož po dobudování Kamech se Albertu značně odlehčí – přestupní zastávka u konečné tramvaje přímo vybízí k nákupům právě obyvatele Kamech, kteří zde přesedají na autobusy. Proto argument vytížení Alberta vidím jako zkreslený, byť – opakuji – ani současný stav není nijak kalamitní.

Navíc, jak ukazují zkušenosti z jiných prodejen potravinových řetězců, ani malé vytížení prodejny není zárukou pohodlného nákupu bez fronty u pokladny, jelikož se sníženým obratem prodejna dá části personálu výpověď a zbylí zaměstnanci jsou vytíženi opět takříkajíc „na hraně“ (uváděl jsem příklad prodejny Lidl ve Val. Meziříčí, kde přes minimální vytíženost není výjimkou fronta u pokladny, jelikož je funkční převážně pouze jedna, tuším z pěti).

2. Otázku cenové politiky řetězců snad ani nemá smysl rozebírat, kvůli jedné konkurenční prodejně Albert nebude v supermarketu plošně (a dlouhodobě!) snižovat ceny, nedělá to nikde. Samozřejmě nárazově se vznikem konkurenční prodejny k tomu může přistoupit, ale trvalý výrazný efekt pro kupující rozhodně nelze očekávat.

3. Oněch 3500 občanů, kteří v oblasti bydlí, může svádět k úvaze, že pro tak velké množství obyvatel nemůže jedna prodejna stačit (byl to vlastně i Váš argument při naší neoficiální diskusi po schůzi). Skutečnost (viz bod 1) ale svědčí o něčem jiném, byť jednotlivci si zcela jistě postěžují i na těch 10 minut u pokladny v pátek nebo v sobotu ráno. Stojí za úvahu, proč tomu tak je. Domnívám se, že příčina je v zásadě tato:

Bystrc II je aglomerací převážně pracujících obyvatel, která se přes den vylidňuje a navečer se lidé vrací. Velká část zde bydlících dojíždí do zaměstnání auty, čímž se potřeba nakupovat v prodejně, která je bydlišti nejblíže, v zásadě vytrácí. Nakoupit je možno kdekoliv, mobilita lidí to umožňuje bez problémů. Chápu, že existují určitá „směrná čísla“, která mohou investory lákat a ten poměr 3500 / 1 je „tabulkově“ asi vysoký. Ale takové číslo přece nemůže být argumentem pro občany nechtěnou stavbu, když v konkrétní situaci se ukazuje, že se nejedná o nedostatečnost v pokrytí této lokality. Skutečně, pokud by Bystrc II (její horní část) byla osamoceným sídlištěm, kde je např. 80% obyvatel závislých na místních službách, mělo by toto číslo (počet obyvatel na prodejní jednotku určité velikosti) svůj význam. V našem konkrétním případě je to pouze zavádějící údaj, který může svádět k chybnému rozhodnutí.

Nechci rozebírat další argumenty proti nadbytečné stavbě, o kterých jsem na schůzi nehovořil, myslím, že o nich máte dost informací, např. z Bystrčníku, kde jste se pustil do odvážné polemiky (to také oceňuji). Mám na mysli např. ohrožené parkoviště, ale zejména klidné bydlení, o kterém psal pan Viktor Lošťák, a které – podle mého názoru – většina obyvatel okolí Horního náměstí upřednostňuje před tupě konzumními hledisky. Vím, že to není úplně obvyklé, ale věřte tomu, je to tak, mám  pro toto chování bystrčáků také své zdůvodnění. Ale o tom třeba příště.

Přeji příjemný den

Ing. Vladimír Hruška
Kuršova 9

*

Ke stažení

ZNOVU SUPERMARKET (leták, výzva k účasti na zastupitelstvu, PDF)
Zastupitelstvu městské části Brno – průvodní dopis k petici 2011
Urbanistická studie, titul (PDF)
Stav územního plánu (PDF)
Celková situace (PDF)
Situace 1:500 (PDF)
Terénní řez (PDF)
Zákres, celek (PDF)
Tramvaj, příčný řez (PDF)

Související

Prodejna u Kuršovy: Rada stáhla návrh, bude se jednat
Stavba na Horním náměstí stále ve hře
K supermarketu na Kuršově – dopis zastupitelům
Výzva: Přijďte na zastupitelstvo!
Jitka Hrušková: Politici, nezahrávejte si!
Luboš Raus: Nová obchodní centra v Bystrci?
Supermarket u Kuršovy je znovu tady. Rada chce změnit územní plán
Supemarket u Kuršovy 3: Nová studie
Supermarket u Kuršovy: Tři otázky Milana Kuchaře
Fuertes chce stavět u Kuršovy
2007/2008: Supermarket před Kuršovou 3
Milan Kuchař: Doporučuji velkou obezřelost
Horní náměstí: Fuertes mluví o „malé“ prodejně

 

Prodejna u Kuršovy: Rada stáhla návrh, bude se jednat

8. 9. 2011 v 10.17 • Témata: , , , , , , ,

Zastupitelstvo Bystrce na zasedání 7. září jednalo mimo jiné i o supermarketu mezi ulicemi Kuršova a Vejrostova. Stavba, kterou zde zamýšlí vybudovat firma Fuertes Development, vzbudila mezi místními obyvateli odpor. Proti záměru vznikly během let dvě petice. Podepsaly se pod ně stovky lidí.


Bystrcká rada předložila zastupitelstvu ke schválení studii obchodu. Důsledkem tohoto chválení by pak byla změna územního plánu, umožňující stavbu.

Po zvážení situace se však Rada rozhodla jinak. Původní návrh stáhla z jednání a místo něj předložila usnesení, jímž žádá magistrát města Brna o pozastavení všech změn územního plánu v lokalitě do 12. října. Ten pak byl po krátké diskuzi zastupitelstvem schválen.

Nyní chce Rada projednat další postup s občany a zástupci občanských iniciativ.

-vl-

Ke stažení

ZNOVU SUPERMARKET (leták, výzva k účasti na zastupitelstvu, PDF)
Zastupitelstvu městské části Brno – průvodní dopis k petici 2011
Urbanistická studie, titul (PDF)
Stav územního plánu (PDF)
Celková situace (PDF)
Situace 1:500 (PDF)
Terénní řez (PDF)
Zákres, celek (PDF)
Tramvaj, příčný řez (PDF)

Související

Stavba na Horním náměstí stále ve hře
K supermarketu na Kuršově – dopis zastupitelům
Výzva: Přijďte na zastupitelstvo!
Jitka Hrušková: Politici, nezahrávejte si!
Luboš Raus: Nová obchodní centra v Bystrci?
Supermarket u Kuršovy je znovu tady. Rada chce změnit územní plán
Supemarket u Kuršovy 3: Nová studie
Supermarket u Kuršovy: Tři otázky Milana Kuchaře
Fuertes chce stavět u Kuršovy
2007/2008: Supermarket před Kuršovou 3
Milan Kuchař: Doporučuji velkou obezřelost
Horní náměstí: Fuertes mluví o „malé“ prodejně
Stránky Fuertes Development

Co bude stát na Kamechách?

27. 7. 2011 v 10.17 • Témata: , , , , , ,

Proslýchá se, že Kaufland. Jak zaznělo na setkání s občany ve společenském centru 21.června 2011, jsou nabízeny dvě varianty. Po podrobnějším přezkoumání lze nyní konstatovat, že jedna z variant, nazvěme ji (a), je celkem přijatelná, dalo by se říct „architektonicky správná“ s jedinou vadou na kráse, že je totiž nerealizovatelná a při současných podmínkách v České republice nikdo do její realizace nepůjde. Druhá z variant, nazvěme ji (b) je v podstatě variantou „investorskou“, totiž akceptuje budovu Kauflandu (a nyní už je možno hovořit takto konkrétně, protože je to víceméně veřejným tajemstvím) v její nejstandardnější a nejsurovější podobě bez jakýchkoli náznaků vstřícnosti či snahy o přívětivější ztvárnění. Není tedy nijak nesnadné domyslet, že v tuto chvíli je v podstatě nabízena pouze varianta jedna, a to investorská.

Dovolili jsme si požádat pana architekta Martina Krále o pohled architekta na tuto záležitost. Pan Martin Král ochotně a s nadšením zvedl hozenou rukavici (však také na zmíněném jednání s občany zazněla výzva v podobném duchu) a ve spolupráci s renomovaným ateliérem RAW, který je autorem prvotního návrhu sídliště Kamechy, navrhl variantu třetí, nazvěme ji (c), která je na jedné straně realizovatelná a (a to by bylo na odbornější diskusi, která jak věříme ještě proběhne), dokonce dodržuje investorem žádaný formát 4000 m2, počet parkovacích míst atd. na straně druhé je pak přívětivá k lidem, odděluje zásobovací cesty pro kamiony od veřejného prostoru, zachovává mnohem více veřejného prostoru (2000 m2)který propojuje se zelenými plochami bez oddělení parkovištěm a také eliminuje zjevné chyby, které obsahuje varianta (b), investorská. Samozřejmě mnohem více napoví i jen velmi předběžné náčrty.

Důležité také je uvědomit si, že podobně „přívětivé“ obchodní řetězce jsou běžně k vidění např. v Rakousku, nejedná se tedy o nějaký nereálný nápad, jak by mohl někdo oponovat

Zatím tedy velmi stručně jako nástin situace, která je nyní na Kamechách:

Varianta (a) – nerealizovatelná

Varianta (b) – investorská


Standardní budovy Kauflandu, jak je možné je nalézt na internetu

Varianta (c) – RAW & ing. Martin Král


Příklady z Litomyšle

Co vy na to, Kamešáci?

Ing. Luboš Raus
zastupitel Bystrce (Zelená pro Bystrc)

Obrazem: Územní studie Kamechy

23. 6. 2011 v 19.10 • Témata: , , ,

Fotografie pocházejí z prezentace, předvedené na veřejném jednání s občany o výstavbě na Kamechách 21. června ve Společenském centru.

/koh/

Supemarket u Kuršovy 3: Nová studie

6. 6. 2011 v 18.07 • Témata: , , , , , , , ,

Na žádost starosty Bystrce Vladimíra Vetchého zaslala firma Fuertes Development novou, upravenou studii obchodu u Kuršovy ulice. Supermarket by měl stát před domy Kuršova 1 a 3. Soubory s projektem vám nabízíme ke stažení pod textem článku.

Změna oproti původní studii, proti níž se na Kuršově ulici zvedla vlna odporu, vyjádřená petiční akcí, tkví hlavně ve změně příjezdové cesty. Zatímco předchozí návrh vedl dopravu novou silnicí z Vejrostovy ulice pod okny domu Kuršova 4, nynější návrh zachovává dopravní tok prakticky beze změn.

Realizace projektu je podmíněna změnou územního plánu. K ní nedalo 15. května tohoto roku souhlas zastupitelstvo města Brna. Neznamená to však, že s příští žádostí souhlasit nebude. V tomto kontextu je pro odpůrce i příznivce stavby důležité přesvědčit argumenty politiky městské části o svém názoru, aby se Bystrc postavila pro nebo proti záměru.

Návrh prodejny chce radnice a zsátupci Fuertes Development projednat v úterý 14. června. Od 17 hodin budou s občany diskutovat v hlavním sále Společenského centra (Odbojářská 2, Bystrc). Jestliže se vás projekt nového obchodu u Kuršovy ulice dotýká nebo zajímá, přijďte, vyslechněte si argumenty investora a řekněte svůj názor.

*

Ke stažení

Urbanistická studie, titul (PDF)
Stav územního plánu (PDF)
Celková situace (PDF)
Situace 1:500 (PDF)
Terénní řez (PDF)
Zákres, celek (PDF)
Tramvaj, příčný řez (PDF)

Související

Supermarket u Kuršovy: Tři otázky Milana Kuchaře
Radnice projedná budoucí výstavbu s občany
Fuertes se chce sejít
Kuršova: Petici proti stavbě podepsalo 140 lidí
Kuršova: Petice ke stavbě Fuertes už koluje
2007/2008: Supermarket před Kuršovou 3

I když jsou peníze, vyměnit balkony nemusí být snadné

28. 3. 2011 v 14.41 • Témata: , , , , , , , , , , ,

Studie autora Ing. Vladimíra Škody o katastrofálním stavu závěsných balkonů na bystrckých panelových domech vzbudila u čtenářů Bystrčníku velký zájem. Není divu, majitelé i členové družstva v postižených domech vidí na obzoru výdaje a nepříjemnosti, které jistě nelze označit za malé.

I když se nakonec peníze na výměnu balkonů v domě najdou, není ještě vyhráno. Majitelé se musí na výměně dohodnout, a to jednohlasně. To zakládá významný potenciální problém, jak dokládá následující článek. Přestože je z roku 2008, je stále vysoce aktuální. Převzali jsme jej se souhlasem autora Ing. Kamila Buliona z jeho stránek (text je redakčně upraven).

*

Co se může stát, když není 100% souhlas vlastníků jednotek bytového domu, aneb pohádka pro otrlé dospěláky

V Brně je v sídlišti Bystrc, na ulici Laštůvkova 41-43 panelový dům, který je celý v majetku jednotlivých vlastníků bytových jednotek. To není nic neobvyklého. Ale co se stane, když se jeden z nich „našprajcuje“ a ostatní jej nejsou schopni přesvědčit? O tom je následující pojednání…

Předem předesílám, že zde budu citovat „veřejně přístupná data dostupná na internetu“, stránkách dostupných z celého světa, tedy data nežalovatelná a kdykoli dohledatelná. Ale k věci.

Něco málo úvodem: Letos, tedy v roce 2008 je stávající objekt panelového domu na ulici Laštůvkova 41-43 v Brně – Bystrci cca 30 let starý. Jak jinak, je opatřen závěsnými ocelovými balkóny. Ty jsou již po tak dlouhé době daleko za zenitem své životnosti. Vzhledem k naprosté absenci jakékoliv údržby v dřevních dobách se tyto ocelové balkóny dostaly do stádia havarijního stavu. Je to jev obecný, prokazatelný na většině stávajících panelových domů vzniklých ve stejné době. Je pravdou, že se může technický stav některých konkrétních balkónů poněkud lišit, a to zejména v důsledku individuální péče dřívějších nájemníků (nikoliv družstev a státu – bývalých vlastníků). Obecně lze však prohlásit, že stav zavěšených ocelových balkónů na panalových domech je katastrofální!

Tak tomu je i u popisovaného objektu. Ten sestává ze dvou na sebe navazujících sekcí, tedy domu č.or. 41 a č.or.43. Jedná se o objekt se 4 obytnými podlažími, v každém podlaží jsou 3 bytové jednotky, z nichž dvě jsou vybaveny balkóny. Tedy, pokud dobře počítám, tak společenství vlastníků jednotek má 2(vchody) x 3(byty na patře) x 4(podlaží) = 24 vlastníků. Ovšem z toho je jenom 2(vchody) x 2(byty s balkóny na patře) x 4(podlaží) = 16 vlastníků bytů s balkóny.

V roce 2002 byl zpracován posudek na technický stav stávajících ocelových balkónů na několik objektů v této ulici, a to včetně předmětného domu! Tento posudek jenoznačně stanovil (již v roce 2002) havarijní stav ocelových závěsných balkónů v tomto provedení, tedy dle typové dokumentace panelových objektů typu T-06-B KDU. Na základě této i ostatních okolností se společenství vlastníků rozhodlo jednat. Jednat tak, že nahradí staré ocelové závěsné balkóny novými, předsazenými, železobetonovými lodžiemi a dodatečným zateplením stávajícího panelového domu v duchu tehdy „Programu PANEL“, nebo jak se to jmenovalo, ale to opravdu není podstatné.

A hle! Nastal problém. A dost veliký problém.

Každý by čekal, že se proti novým lodžiím postaví některý z těch majitelů bytových jednotek, které nemají balkón a tedy se jich to netýká. Pravý opak je pravdou! Mezi těmi 16 „nešťastnými“ majiteli ocelových závěsných balkónů se našel jeden majitel (vlastně majitelé dva – manželé), kteří naznali, že jejich balkón je naprosto v pořádku, že si jej chtějí ponechat v původním stavu, že nechtějí žádnou lodžii, prostě že nechtějí a výslovně si nepřejí daný problém jakýmkoliv způsobem technicky řešit.

Dokonce popřeli posudky stávajícího stavu autorizovaných osob v oboru pozemní stavby na stav balkónů na domě, ve kterém se nachází bytová jednotka v jejich vlastnictví. Citované posudky jsou – jeden z května roku 2002, dva z května roku 2007. Je nabíledni, že po 5 letech bez jakékoli údržby (osobně jsem na sporném balkónu nenašel žádné stopy po jakékoli údržbě – mohu doložit fotodokumentací) musí být balkón v daleko horším stavu, než před touto dobou.

V době, kdy se začalo jednat o technickém řešení daného problému, byla šance získat na realizaci záměru dotace z „Programu Panel“. Ovšem, díky tomu, že se jeden z vlastníků bytových jednotek tzv. „našprajcoval“, přišli všichni ostatní o tuto možnost čerpání dotací. Tedy přeloženo do češtiny – oni dva „problémoví“ majitelé bytové jednotky (asi už je budu jmenovat – nebo si to mám nechat až na konec?) připravili ostatní členy společenství jednotek o možnost čerpání příslušných dotací! Do toho ještě přišla změna legislativy, kdy z 5% DPH se přešlo na 9% …. a už je to pomalu a obrazně řečeno „na zabití“. A to ještě není konec.

Po velkých peripetiích byla zpracována projektová dokumentace na revitalizaci celého objektu, spočívající v zateplení celého domu (tedy obou sekcí) a výměně stávajících závěsných ocelových balkónů za železobetonové lodžie. A nastal problém! Stavební zákon požaduje souhlas všech spolumajitelů předmětné nemovitosti, tedy i těch, a teď to ženu ad absurdum, ze sousedního vchodu, kteří balkón vůbec nemají! Ale obraťmež to! Majitel bytu ze sousedního vchodu má prostě smůlu, když ve druhém vchodě se tomu, kdo má ocelový balkón, který je podle něj naprosto vpořádku (ale podle posudků nikoli), prostě nechce investovat do nové lodžie, takže prostě příjde o možnost dotací a DPH za tehdejšícho podmínek! Tak to je „na zabití“ už podruhé! A to stále ještě není konec.

V průběhu stavebního řízení byly vzneseny námitky „oněch majitelů“ (na konci se dozvíte o koho jde …), takže byl projekt přepracován z realizace 16 lodžií na realizaci 15 lodžií. Na tuto alternativu bylo vydáno stavební povolení, nabylo právní moci a začala realizace. Ponechám si pro sebe co si o tom myslím a jak bude dokončené dílo vypadat. Jenom si dovolím konstatovat na dokreslení situace, že jsem na internetu zjistil, že majitel onoho problémového bytu má platnou živnost na realitní činnost! Nehodlám dále komentovat, co je to asi za „odborníka přes reality“. A ani teď to ještě není konec!

Z titulu technického a autorského dozoru subdodavatele stavby a spoluautora patentu realizovaného systému lodžií, jsem při prohlídce stavby zjistil, že havarijní stav stávajících zavěšených ocelových balkónů je opravdu v kritickém stavu a hrozí jejich zřícení! Jenom naprostým zázrakem nedošlo k ohrožení zdraví a života osob a škodám na majetku! Okamžitě jsem jednal v duchu stavebního zákona.

Během jednoho dne proběhla kontrolní prohlídka stavby, řízení dle stavebního zákona a následně demontáž všech balkónů a realizace nových 15 lodžií dle platného stavebního povolení v právní moci, včetně zamezení výstupu do volného prostranství ve 4. nadzemním podlaží u sporného balkónu, který je v majetku manželů Bartuškových (a tady je první indicie!).

A výsledek? Výsledek je nejasný. Tedy mně, jako soukromé osobě je naprosto jasný, ale od manželů Bartuškových se dá očekávat cokoli… trestním oznámením počínaje, soudní dohrou konče! Nebojím se, mám čisté svědomí, jednal jsem podle svého nejlepšího profesionálního vědomí a svědomí a v duchu platných právních předpisů. Dalo by se oponovat, že naopak manželé Bartuškovi svým jednáním mohli „ohrozit zdraví a životy osob“.

Na závěr několik fotografií z konkrétní akce:

Fotografie předmětného balkónu v majetku manželů Bartuškových ze dne 31. 10. 2008
Fotografie ostatních balkónů snesených z objektu Laštůvkova 41-43 v Brně-Bystrci
Havarijní stav balkónu z objektu Laštůvkova 41-43 v Brně-Bystrci

Ing. Kamil Bulion
13. 11. 2008

Ke stažení

Posudek (PDF)

Související

S balkony na Lýskově to nemusí být tak zlé
Balkony hrozí zřícením

S balkony na Lýskově to nemusí být tak zlé

25. 3. 2011 v 16.44 • Témata: , , , , , , , , , , ,

Alarmující posudek stavu balkonů na mnoha domech v Bystrci vyvolal u nájemníků i majitelů bytů v těchto domech velkou odezvu. Studie,  vypracovaná statiky a techniky pro bytové družstvo Průkopník, tvrdí, že balkony jsou v tak špatném stavu, že je nutné okamžitě zakázat na ně vstup, technickými prostředky vstupu zabránit a balkony začít neprodleně z domů svěšovat.

Majitelům i nájemníkům tak vzniknou nepříjemnosti, spojené s nemožností užívat balkony přinejmenším několik měsíců – možná ale i několik let. Domy, které na nové balkony nebudou mít peníze, o ně mohou přijít i napořád. Náklady, jež budou muset nájemníci a majitelé zaplatit, budou velmi citelné. Demontáž balkonů musí být provedena specialisty s horolezeckým vybavením, zajištění balkonů proti vstupu bude také něco stát (a nebude dvakrát estetické). Majitelé bytů navíc zodpovídají za veškeré škody způsobené možnou havárií balkonu. Že taková situace není zcela hypotetická dokládá posudek příkladem havárie, k níž došlo v roce 1997 u balkonu v domě na Vídeňské ulici.

Byty bez balkonů ztratí na ceně a stanou se hůře obchodovatelnými. Největší zátěží pro obyvatele budou samozřejmě výdaje za nové konstrukční řešení balkonů. Ty mohou snadno přesáhnout i sto tisíc na jeden byt.

Mimořádné domovní schůze, které se k problému v dotčených domech chystají, budou velmi bouřlivé. V jednom z domů na Vondrákově, kde se koná schůze v pondělí, bylo podle správkyně už při předběžné informativní schůzce „pěkné dusno“ a nájemníci jsou ze situace „celí diví“.

Dvojnásobně roztrpčení jsou obyvatelé těch domů, v nichž se před lety investovalo do repase balkonů. Konkrétně se jedná o domy na Lýskově ulici, v nichž v roce 2004 provedli revizi a opravy balkonů přivařením výztuh k původním nosným prvkům. Podle čtenáře Bystrčníku stála renovace jednoho balkonu 14 tisíc korun, každé společenství vlastníků bytových jednotek jich vlastní 48. Jedno společenství vlastníků bytů by tak vynaložilo okolo sedmi set tisíc korun, a to zcela zbytečně. Posudek totiž tvrdí, že repase byla neúčinná.

Možná ale není vše tak horké. Ing. Petr Zukal, který bydlí v domě na Lýskově 21 (repase balkonů zde proběhla současně se zateplením východní strany ulice v roce 2004), prohlašuje, že renovované balkony nejsou zase v tak špatném stavu.

„Máme k dispozici fotodokumentaci z repase a žádném úbytku materiálu nemůže být řeč,“ uvádí pan Zukal.

Družstvo Průkopník zatím – na rozdíl od správců domů v ostatních ulicích – prý posudek o stavu balkonů nikomu z Lýskovy ulice nerozesílalo. Studie je ostatně v této části lehce mlhavá – znalci posuzovali repasované balkony na Lýskově jen vizuálně.

„Hemží se to tam pouze termíny jako: předpokládáme, zřejmě, pokud by tyto balkony detailněji prohlédl a posoudil statik, předpokládám…,“ odmítá názory expertů Ing. Zukal. Podle něj je panika mezi obyvateli bytů na Lýskově ulici zbytečná: „Ze zprávy vyplývá, že balkony na Lýskově statik vůbec neviděl. Myslím, že lidi z Lýskovy zbytečně strašíte.“

Studie k repasovaným balkonům však uvádí, že „pokud byly tyto poškozené nosné profily balkonů jakkoliv zesíleny například přivařením ocelových příložek, ani takto nemůže statik odsouhlasit jejich únosnost jako vyhovující, neboť není oprávněn posuzovat při statickém výpočtu únosnost svarů pokud je proveden na korodovaný, poškozený profil“. Následně pak doporučuje provést detailní statický posudek na větším vzorku repasovaných balkonů, avšak v závěru textu autoři poněkud rozporuplně tvrdí, že další posudky mohou být jen vyhazováním peněz.

I když by snad u renovovaných balkonů na Lýskově situace mohla být méně hrozivá než jinde, celkově je stav vážný. Podle Ing. Vladimíra Škody, autora posudku, se do věci vloží stavební úřad. Ten – namísto bytového družstva, které k tomu nemá kompetence – by na základě posudku měl vydat zákaz vstupu na balkony a příkaz k jejich zapečetění. Zda k tomu opravdu dojde a kdy se pokoušíme zjistit.

Ke stažení

Posudek (PDF)

Související

Balkony hrozí zřícením

Balkony hrozí zřícením

24. 3. 2011 v 10.54 • Témata: , , , , , , , , ,

Obyvatelé domů na Vondrákově, Černého, Ečerově, Kuršově, Laštůvkově, Lýskově a dalších ulicích v Bystrci zřejmě přijdou o balkony. Ty jsou v tak nebezpečném stavu, že bude nezbytné zakázat na ně vstup.

Jako „jednoznačně havarijní“ popsal stav balkónů na panelových domech v Bystrci posudek Ing. Vladimíra Škody, Prof. Ing. Jindřich Melchera, DrSc. a Ing. Miroslava Procházky. Posouzení stavu balkónů si nechalo vypracovat stavební bytové družstvo Průkopník.

Studie na základě vizuálního zhodnocení určila stav kovových závěsných balkónů. Jako problémová místa označila prokorodované části nosné konstrukce a popraskanou betonovou podlahu balkónů. Ačkoli kotevní ocelové prvky jsou podle provedených zátěžových zkoušek funkční, přesto „je stav takovýchto balkonů ze statického hlediska jednoznačně havarijní“, tvrdí autoři posudku.

Statici posuzovali závěsné balkony jak v původním stavu, tak i balkony po repasi (na ulici Lýskova 1, 3, 5, 9, 11, 13, 17, 19, 21). Závady shledali u všech objektů. Autoři uvádějí, že řešení přivařením dodatečných podložek na nosné ocelové části problém neodstraní. Ten je podle nich závažný tak zásadně a jednoznačně, že nemá žádný smysl dokonce ani vypracovávat posudek detailnější. Byl by prý jen plýtváním penězi.

„Vzhledem ke stavu balkónů a k obecné zákonné zodpovědnosti vlastníka či správce nemovitosti za údržbu a bezpečnost objektu včetně balkonů, doporučujeme jejich znepřístupnění adekvátním způsobem a v co možná nejkratším termínu,“ píše se v posudku. Na balkony by tak mělo družstvo nejen vyhlásit okamžitý zákaz vstupu, ale dveře na ně zabezpečit také technicky, aby zákaz nemohl být porušován.

Ani to však není dostatečné opatření. Balkony je nutné demontovat, protože ani zamezením vstupu se nezaručí, že se neutrhnou a nespadnou do ulice: „V případě utržení balkonu by mohlo dojít k ohrožení lidí v pásu pod balkony, navíc dalším rizikem jsou nezodpovědní uživatelé bytů, kteří i přes uzavřené dveře vstupují na balkony oknem, třeba z důvodů věšení prádla. Samotná demontáž balkonového tělesa musí být provedena vysoce kvalifikovanými pracovníky s platným osvědčením o odborné způsobilosti k provádění prací ve výškách pomocí horolezecké techniky.“

Nemá smysl pokoušet se o opravy demontovaných balkonů, shodli se autoři posudku. Jediným vhodným řešením je nahradit původní balkonovou konstrukci konstrukcí novou.

Posudek je datován 24. února 2011. Družstvo dosud zákaz vstupu na balkony nevyhlásilo.

Ke stažení

Posudek (PDF)