Příspěvky se štítkem ‚Stanislav Češka’

Krutá smrt v Bystrci

28. 11. 2014 v 14.03 • Témata: , , , , ,

ceska-kruta-smrtNa autorské čtení z původní české detektivky vás do bystrcké pobočky Mahenovy knihovny zve autor knihy Stanislav Češka. Donedávna v Bystrci žijící spisovatel čerpá náměty a prostředí pro svá díla z Bystrce a okolí.

*

Pomalu se blíží konec roku a s ním Vánoce. A tak jsem se dohodl s paní Růžovou, vedoucí „knihovny mého srdce“, pobočky Knihovny Jiřího Mahena v Brně-Bystrci, a ve čtvrtek 11. 12. 2014 v 16:30 tam uspořádáme akci, na které se ohlédnu za svými knihami vydanými v tomto roce i připravovanými na rok příští.

Pokud vše proběhne tak, jak si představujeme, přečtu návštěvníkům úryvky z románů „Případ nitravské mince“ a „Krutá smrt“. Četbu doprovodí svou hrou i zpěvem kapitán lodní dopravy DPMB a absolvent konzervatoře pan Josef Chládek. Při akci pokřtí obě knihy starostové Brna-Bystrce: pánové Vladimír Vetchý, starosta bývalý, a Tomáš Kratochvíl, starosta nový, za odborné spolupráce pana Josefa Chládka. Kulturní zážitek bude umocněn i kulinárním potěšením z dobré kávy a především vynikajících koláčků a trubiček paní Kaňové z Morkůvek. Představím také své nové romány „Smrt expremiérky“ a „Případ zrazeného krále“, které vydá Moba začátkem roku 2015.

Všechny Vás, kteří do bystrcké knihovny můžete přijet a přijít, co nejsrdečněji zvu a moc se na Vás těším.

Stanislav Češka

Jak se píší detektivky se Stanislavem Češkou

15. 5. 2014 v 05.41 • Témata: , , , , ,

jak-se-pisi-detektivkyJak se píší detektivky? Nahlédnout do kuchyně spisovatele Stanislav Češky můžete ve čtvrtek 22. května. V Bystrci donedávna žijící autor detektivních románů vás zve do místní pobočky Mahenovy knihovny (Vondrákova 15, Brno-Bystrc) na besedu spojenou s autogramiádou.

Stanislav Češka je autorem dvou knižních detektivních řad – v jedné z nich pátrá po zločinech soukromý detektiv Stanislav Berka, případy se obvykle odehrávají v okolí Brněnské přehrady a jsou někdy inspirovány skutečnými událostmi. Děj druhé řady románů je situován do historických kulis období Velké Moravy.

Setkání se Stanislavem Češkou začne v 16 hodin.

Zdroj: www.stanislavceska.cz

 

Stanislav Češka: Případ nitravské mince (ukázka z románu)

22. 3. 2014 v 04.00 • Témata: , , , , , ,

V Bystrci žijící spisovatel Stanislav Češka vydává další román z řady svých historických detektivek. Stejně jako jeho předchozí knihy se odehrává v prostředí Velké Moravy. Hlavními hrdiny a velkomoravskými detektivy jsou opět Slavomír, kníže z mojmírovského rodu a jeho vikinský přítel Erik. Díky laskavosti autora vám můžeme nabídnout ukázku. „Provede vás příběhem, ale zápletku ani rozuzlení neprozradí,“ dodává autor. Kniha s názvem Případ nitravské mince vychází v nakladatelství MOBA.

*

Slavomír se postavil a tázavě pohlédl na Bojšu. Ten vzrušeným hlasem vyhrkl: „Promiň, kníže, že vás dva vyrušuji při koupeli. Posílá mě pro vás Častoňa. Asi by však bylo třeba, abyste šli se mnou.“

„Kam šli?“ zeptal se Slavomír.

„K Herbertovu vozu,“ odpověděl Bojša a mnohovýznamně dodal, „budete se divit. Oba. A hodně.“

Slavomír souhlasně kývl, oba si s Erikem rychle otřeli alespoň obličeje a natáhli na sebe svlečené spodní haleny.

Vydali se za Bojšou ke kupeckému vozu. Brzy zjistili důvod Bojšova vzrušení. Sedátko kočího bylo rozmontované a na zemi na rozloženém lněném pytli uviděli vysypané mince. Vše udiveně sledovali Slavomírovi vojáci a pár místních čumilů z okolí.

To však nebylo vše. Právě když se Slavomírovi vojáci shromáždění u vozu rozestoupili, aby nechali projít svého pána doprovázeného Erikem, vysypala se na zem další dávka mincí. A po chvíli ještě jedna.

Bylo to dílo Častoňovo. Voják ležící pod vozem odložil železný hák, který držel v rukou, a vysoukal se zpod vozu, kde úspěšně vypáčil dvě prkna, čímž uvolnil za nimi schované mince. Otřel si rukávem pot z čela a udýchaně prohlásil: „Tohle už asi bude vše. V tom voze už žádné další bohatství být nemůže.“

Celá scéna nepostrádala jistou komiku. Kolem shromáždění vojáci s udivenými výrazy ve tvářích. Někteří ani nestihli zavřít ústa. Slavomír s Erikem byli neméně udivení. Slavomír si v duchu říkal, že se sice on a Erik asi tváří inteligentněji, zato zase v promočených halenách navlečených na mokrá těla rozhodně nevypadají důstojně jako dva velmoži. Vše potom korunoval zpocený Častoňa hrdě stojící nad třemi hromadami mincí, které právě objevil. Mince úhledně obložené prkny, které Častoňa vypáčil z vozu. A aby toho nebylo málo, nade vším tím nadělením trůnila čtyři mrtvá těla, která byla naložená na voze. Aspoň, že je vojáci zakryli starou plachtou, kterou kdesi objevili. Protože však plachta byla alespoň podle vzhledu dost stará, byla také hodně špinavá, což dokreslovalo pochybnou malebnost celé scény.

Takže Slavomír jen obrátil oči v sloup.

*

Slavomír čekal, dokud nepřeleze palisádu poslední z útočníků a zároveň také čekal na to, bude-li jich sedm.

Slavomír se rozhlédl kolem. Všichni jeho muži byli přilepení k zemi, pozorně sledovali útočníky přelézající palisádu a očima zároveň sledovali Slavomíra a čekali na jeho povel k útoku.

Za mužem, který pružně seskočil na zem, další nenásledoval a Častoňa zašeptal: „Tenhle byl sedmý.“

Slavomír rovněž šeptem řekl na obě strany: „Jak vyskočím, následujte mě. Ale tiše. Musíme je překvapit. A snažte se alespoň někoho dostat živého.“

Počkal chvilku, aby si jeho muži mohli předat rozkaz.

Když na Slavomíra znovu kývli ti, co mu byli nejblíže, rychle tiše vyskočil a rozběhl se k mužům, kteří se právě seskupili do hloučku u palisády a o čemsi se radili.

Už byli skoro u útočníků, když kdosi šlápl na pohozený kus dřeva povalující se na zemi. Ten, komu se to přihodilo, se zachoval jako skutečný bojovník. Potlačil zaklení a vyrovnal hrozící pád. Bohužel odkopnutý kus dřeva nadělal hluk. Sice ne tak velký, ovšem dostatečné velký, aby útočníky varoval.

Z jejich středu se ozvalo fransky: „Pozor! Za vámi!“

Slavomír se chystal, že už, už plochou stranou meče omráčí muže, který, otočený zády, k němu stál nejblíže.

Slavomírův vyhlédnutý cíl se však v té chvíli obrátil s napřaženým mečem, který zkušeně nastavil tak, aby mu na něj Slavomír naběhl. Obratný Slavomír se však pasti vyhnul. Zaútočil na svého soupeře zprava na jeho levici. Když se ten výpadem vlevo snažil bránit, Slavomír jej překvapil otočkou doprava stoje na špičkách bot na místě. V okamžiku byl opět čelem proti svému soupeři. Při bleskurychlé otočce Slavomír získával čím dál větší rychlost a napřimoval ruku se svým vzácným byzantským mečem. Když opět stál čelem ke svému soupeři marně hledajícímu Slavomíra po své levici, vůbec si nevšiml Slavomírova meče, který jej ťal do pravé strany krku. Jak se tak zrychlovala Slavomírova otočka, pevně drženým a napřímeným mečem Frankovi usekl hlavu.

Slavomírovi muži dobře znali tyto kousky svého pána, které se naučil kdysi v Konstantinopoli od jednoho Araba, kterému s Erikem zachránili život. Arab se takové bojové triky zase naučil kdysi ve svém domovském Jeruzalémě od podivného šikmookého muže z tajemné země, kterou jmenoval jako Kitaj.

Na útočníky mělo ovšem Slavomírovo vystoupení, které navíc za slabého měsíčního světla vypadalo nesmírně přízračně, neobyčejně silný účinek. Nabyli dojmu, že tato noc je jejich poslední. Toto jejich přesvědčení bylo navíc umocněno useknutou hlavou Slavomírova soupeře, vedle které se na zem sesulo bezvládné tělo jejího bývalého majitele.

Dva ze zbývajících šesti útočníků na nic nečekali. Bleskurychle se obrátili, hodili svoje meče za palisády a s pomocí žebříku, který zde stál opřený o dům Jadwigy, ji rychle přelezli. Zbylí čtyři se zuřivě bránili trojnásobné přesile Slavomíra, Erika a jejich mužů.

Neměli sice žádnou šanci a na rozdíl od svých dvou druhů zřejmě ani chuť uprchnout, to jim však nebránilo v tvrdém odporu. Nebylo ani pomyšlení, aby někoho z nich dostali živého. Tak zuřivě se čtveřice bránila.

Slavomír, šermuje svým mečem, si navíc stačil uvědomit, že jejich čtyři tvrdě se bránící protivníci nejspíš kryjí útěk svých dvou druhů. Honit se za těmi dvěma po tmavém nočním hradišti na Martinském vrchu však stejně nemělo žádný smysl. Za světla by to bylo jiné. V noci však stačilo, aby se ti dva ukryli někde v křoví nebo pod nějakou hromadou harampádí a neměli šanci je chytit.

Čtyři útočníci pomalu padali k zemi. Poslední z nich vykřikl: „Nic se ode mě nedozvíte, vy moravští zkurvysyni!“

Pak bleskurychle odhodil meč a vrazil si do srdce svou dýku.

A najednou byl klid.

*

Berengar se svými spolubratry stál za rakví čelem k lidem v kostele. Dobře si všiml biskupa Embricha, stojícího hned vedle Karlomana.

Berengar dělal jakoby nic. Pod kutnou mu však stékal na zádech čůrek potu z nervozity způsobené představou, jak bude jeho biskupský nadřízený nejspíš vyvádět po Božím soudu, který se chystal právě Berengar uspořádat podle Slavomírových pokynů.

V duchu zapřemýšlel, jestli by pro něj byla horším problémem zloba biskupova nebo králova. Řekl si nakonec, že jako pro královského kaplana pro něj bude přece jen lepší být zadobře s Karlomanem a riskovat rozčilení u biskupa. Pravda byla, že král si nenechal do baziliky na falci dosadit nikoho, kdo by mu nevyhovoval. Potom si Berengar ještě řekl, že služba na falci není opravdu k zahození. Přijít o ni proto, že by si rozhněval krále, by skutečně nechtěl. A úplně nakonec si připomněl ty tři soudky rýnského vína. Ty mu biskup Embricho určitě nepošle. Ten má nejraději, brr, čistou vodu.

Rozhodnutí bylo jasné. Pro jistotu ještě jednou však Berengar vyslal tázavý pohled ke Slavomírovi. Ten jen krátce kývl hlavou na znamení, aby Berengar, kterého předem podrobně poučil, co má provést, začal s obřadem. Christian si všiml výměny pohledů mezi Berengarem a Slavomírem, Přísně se na kaplana zatvářil a rázně dupl nohou.

Berengar dobře pochopil, co mu tím chtěl Christian sdělit. Obrátil s výrazem bezmoci oči vzhůru, pokřižoval se a promluvil: „Vznešený králi Karlomane, bratři a sestry! Sešli jsme se tu, abychom na poslední cestě vyprovodili našeho všemi uznávaného bratra Albericha, správce falce našeho nejvznešenějšího krále Karlomana. Dobře všichni víte, že Alberich, jehož přítelem jsem měl tu čest být, zemřel po úkladné ráně dýkou zbabělého vraha. Asi také víte, že přítel Alberich zemřel řízením Božím v mém náručí. Bohužel jsem mu přes své léčitelské znalosti už nemohl pomoci.“

Až doposud Berengar hovořil slavnostně znějícím, leč v podstatě klidným hlasem. Najednou se však kaplan vypnul, přísným zrakem přejel celé auditorium a vzrušeným hlasem skoro vykřikl: „Jednu věc však nevíte! Než nebohý Alberich odevzdal svoji duši Bohu, stačil mi z posledních sil pošeptat jméno svého vraha!“

*

Související

Případ nitravské mince. Stanislav Češka vydává novou knihu
Jak se píší detektivky prozradí Stanislav Češka
Obrazem: Křest nové knihy Stanislava Češky
Stanislav Češka: Mnohomluvná smrt (ukázka z románu)
V knihovně pokřtí třetí příběh soukromého detektiva Berky
Stanislav Češka pilně vraždí
Bystrcký detektivkář Stanislav Češka v Modřicích
Obrazem: Křest Případu úzké dýky
Případ úzké dýky (ukázka z románu)
Stanislav Češka: Případ úzké dýky 
www.stanislavceska.cz – stránky Stanislava Češky
Případ úzké dýky – stránky nakladatelství MOBA
Mnohomluvná smrt – nová detektivka Stanislava Češky uspěla v soutěži
Stanislav Češka: Jsem na tom podobně jako můj literární hrdina
Hořká smrt Stanislava Češky

Případ nitravské mince. Stanislav Češka vydává novou knihu

15. 3. 2014 v 10.19 • Témata: , , , , , , ,

Bystrcký spisovatel Stanislav Češka vydává další díl z řady detektivek, odehrávajících se v prostředí Velké Moravy. Hlavními hrdiny a velkomoravskými detektivy jsou opět Slavomír, kníže z mojmírovského rodu a jeho vikinský přítel Erik.

Příběh začíná roku 866 na Veligradu. Kupec Bojata právě se navrátivší z Řezna přináší překvapenému Slavomírovi dopis s prosbou o pomoc od bavorského krále Karlomana, protivníka, posléze spojence a nyní opět protivníka Moravanů. V Řezně se objevují padělané denáry, které jsou podle Karlomana zřejmě přiváženy z Moravy. Slavomír tomu nechce uvěřit, protože na Moravě se mince nerazí. Pomoc však slíbí. Když potom doprovází Konstantina s Metodějem do Nitravy, narazí na povražděné kupce, v jejichž voze najde podobné falešné mince, jako mu poslal Karloman. Slavomír s Erikem za pomoci svých vojáků začnou záhadu rozplétat. Zjišťují, že celá historie začíná už před patnácti lety. Jak se blíží k pachatelům vraždy kupců, přibývá mrtvých. Pátrání nakonec Slavomíra s Erikem přivede až do Řezna, kde v kostele na královské falci za přítomnosti Karlomana a řezenského biskupa přichází velkolepé finále…

Novou detektivku Stanislava Češky vydává stejně jako jeho předchozí díla nakladatelství MOBA. Další informace o knihách bystrckého spisovatele najdete na jeho osobních stránkách www.stanislavceska.cz.

Související

Jak se píší detektivky prozradí Stanislav Češka
Obrazem: Křest nové knihy Stanislava Češky
Stanislav Češka: Mnohomluvná smrt (ukázka z románu)
V knihovně pokřtí třetí příběh soukromého detektiva Berky
Stanislav Češka pilně vraždí
Bystrcký detektivkář Stanislav Češka v Modřicích
Obrazem: Křest Případu úzké dýky
Případ úzké dýky (ukázka z románu)
Stanislav Češka: Případ úzké dýky 
www.stanislavceska.cz – stránky Stanislava Češky
Případ úzké dýky – stránky nakladatelství MOBA
Mnohomluvná smrt – nová detektivka Stanislava Češky uspěla v soutěži
Stanislav Češka: Jsem na tom podobně jako můj literární hrdina
Hořká smrt Stanislava Češky

Za bystrckým spisovatelem do Kohoutovic

3. 10. 2013 v 04.04 • Témata: , , , ,

Stanislav_Ceska_rijen-700Za bystrckým spisovatelem Stanislavem Češkou se můžete vydat v úterý 8. října do Kohoutovic. Setkání s autorem (nejen) historických detektivek začne v pobočce Mahenovy knihovny na Libušině třídě 27 v 17 hodin.

Jak se píší detektivky prozradí Stanislav Češka

3. 6. 2013 v 08.50 • Témata: , , , , , , ,

ceska-detektivky-310Jak se píší detektivky prozradí v 4. června Stanislav Češka, spisovatel žijící v Bystrci. Na besedu spojenou autogramiádou si můžete zajít v úterý do pobočky Mahenovy knihovny v Brně-Žabovřeskách (Mozolky 52, mapa). Akce začíná v 18 hodin.

Stanislav Češka je autorem dvou knižních detektivních řad – v jedné z nich pátrá po zločinech soukromý detektiv Stanislav Berka, případy se obvykle odehrávají v okolí Brněnské přehrady a jsou někdy inspirovány skutečnými událostmi. Děj druhé řady románů je situován do historických kulis období Velké Moravy.

Zdroj: www.kjm.cz

Související

Obrazem: Křest nové knihy Stanislava Češky
Stanislav Češka: Mnohomluvná smrt (ukázka z románu)
V knihovně pokřtí třetí příběh soukromého detektiva Berky
Stanislav Češka pilně vraždí
Bystrcký detektivkář Stanislav Češka v Modřicích
Obrazem: Křest Případu úzké dýky
Případ úzké dýky (ukázka z románu)
Stanislav Češka: Případ úzké dýky 
www.stanislavceska.cz – stránky Stanislava Češky
Případ úzké dýky – stránky nakladatelství MOBA
Mnohomluvná smrt – nová detektivka Stanislava Češky uspěla v soutěži
Stanislav Češka: Jsem na tom podobně jako můj literární hrdina
Hořká smrt Stanislava Češky

Obrazem: Křest nové knihy Stanislava Češky

1. 3. 2013 v 10.23 • Témata: , , , , , , , , ,

no images were found

Detektivku bystrckého spisovatele Stanislava Češky křtili 28. února v místní pobočce Mahenovy knihovny. Kmotry knihy s názvem Mnohomluvná smrt se stali starosta Bystrce Vladimír Vetchý a Josef Chládek, kapitán lodní dopravy Dopravního podniku města Brna.

Mnohomluvná smrt je třetím příběhem bývalého kapitána brněnské kriminálky, nyní soukromého detektiva Stanislava Berky. Odehrává se zčásti v Bystrci a okolí brněnské přehrady.

Související

Stanislav Češka: Mnohomluvná smrt (ukázka z románu)
V knihovně pokřtí třetí příběh soukromého detektiva Berky
Stanislav Češka pilně vraždí
Bystrcký detektivkář Stanislav Češka v Modřicích
Obrazem: Křest Případu úzké dýky
Případ úzké dýky (ukázka z románu)
Stanislav Češka: Případ úzké dýky 
www.stanislavceska.cz – stránky Stanislava Češky
Případ úzké dýky – stránky nakladatelství MOBA
Mnohomluvná smrt – nová detektivka Stanislava Češky uspěla v soutěži
Stanislav Češka: Jsem na tom podobně jako můj literární hrdina
Hořká smrt Stanislava Češky

Stanislav Češka: Mnohomluvná smrt

23. 2. 2013 v 08.52 • Témata: , , , , , , ,

Bystrcký spisovatel Stanislav Češka bude ve čtvrtek 28. února od 17 hodin křtít v místní pobočce Mahenovy knihovny svůj nový román. Kmotry detektivky s názvem Mnohomluvná smrt se stanou starosta městské části Vladimír Vetchý a Josef Chládek, kapitán lodní dopravy Dopravního podniku města Brna. Na křest jsou zváni všichni milovníci knih Stanislava Češky, součástí je autogramiáda a návštěvníci si odnesou i malé suvenýry.

Mnohomluvná smrt je třetí příběh bývalého kapitána brněnské kriminálky, nyní soukromého detektiva Stanislava Berky. Začíná opět na Berkově milované Brněnské přehradě. Berka je zde na výletě lodí s přítelkyní Lucií. Výlet však končí neočekávaně…

Díky autorově laskavosti si čtenáři Bystrčníku mohou nyní přečíst ukázku z nové knihy.

*

Stanislav Češka: Mnohomluvná smrt

Hvězda brněnského i českého herectví na své židli spočívala s velice zadumaným výrazem ve své mužné tváři. Pohled očí byl přes poměrně časnou dobu poněkud kalný, což vysvětloval polovypitý půllitr piva a téměř vypité velké štamprle rumu (jak jsem si podle barvy dovolil odhadnout). Bylo zřejmé, že dotyčné sklenice nebyly první, které toho dne Horáček přiložil ke svým ústům. Malebné zákoutí na stole doplňovala objemná složka. Nápis na její obálce hlásal „William Shakespeare – Macbeth“.

Když jsme se krátce pozdravili – představovat jsme se navzájem nemuseli, protože jsme se už párkrát potkali – Horáček ukázal na složku a svým barytonem prohlásil: „Budeme uvádět Macbetha a já dostal titulní roli. Tak zatím nasávám atmosféru díla.“

Já si v duchu řekl, že velký herec tu spíš zatím nasává pivo a rum. Nechtěl jsem mu však bourat jeho iluze, a tak jsem jen beze slova přikývl.

Karel Horáček pár mocnými hlty vyprázdnil půllitr a pivo doplnil tou zbylou troškou rumu. Pochopil jsem jeho gesto jako výzvu k tomu, abych se ujal dalších objednávek. Protože podnik nabízel víc druhů piv, zeptal jsem se: „Co pijete, smím-li se zeptat?“

Herec se potěšené usmál a odborně znějícím hlasem odpověděl: „Mohu vřele doporučit ležák Březňák a stopečka tuzemáčku také neuškodí.“

Přikývl jsem „Dám na vás, vyznáte se tu. A co byste doporučil k jídlu?“

„Dnes tu mají segedínský guláš z vepřového kolene s bramborovými knedlíčky,“ na tváři se mu objevil zasněný výraz, jako by recitoval nějaký Shakespearův sonet, „doporučil bych dvojitou porcičku. To pivečko s rumíčkem k tomu padne jak ulité.“

Padly na mě mírné pochybnosti, v jakém stavu se dostavím k Lídě Odehnalové. Řekl jsem si však, že jsem kus chlapa a nějaký herec se segedínským gulášem, pivem a rumem mě nemůže zdolat.

Objednal jsem tedy pro oba a nezapomněl na to, aby „porcičky byly dvojité“. Následující chvíle jsme věnovali konzumaci jídla a nápojů. Musel jsem uznat, že Karel Horáček měl pravdu. Ten segedínský guláš byl opravdu něco mezi nebem a zemí a tři Březňáčci „přimáznutí rumem“ do mě zahučeli jak pendolino do tunelu.

Když jsme pomalu popíjeli to třetí (tedy pro mě třetí) pivo, dostali jsme se konečně k tomu, proč jsem za Karlem Horáčkem přišel. Herec se zamyšleně zahleděl z okna, potom ke mně otočil hlavu a vypadlo z něj: „Vy jste, pane Berko, naznačil, že se chcete něco dozvědět o tom hajzlovi…“

Zhluboka jsem vdechoval vonící lesní vzduch a po chvíli se cesta začala zvedat v pozvolných zatáčkách. Tohle táhlé stoupání dalo vždycky člověku zabrat, odměnou však bylo, že následovalo stejně táhlé klesání, kde jste si zase trochu oddechli.

Asi v polovině stoupání odbočovala doprava směrem k Rozdrojovicím strmá lesní cesta. Tam mi konečně zazvonil v hlavě poplašný zvonek. Uvědomil jsem si, že už chvíli byl za mnou slyšet zvuk automobilového motoru. Jak jsem však byl zabraný do svého sportovního výkonu a krás okolí přehrady, nevnímal jsem jej.

Náhle mě předjel a přede mnou zastavil šedý Ford Transit, který se nápadně podobal vozu ráno stojícímu na naší ulici. Byla to skříňová dodávka bez bočních oken v kabině za řidičem. Z auta vystoupili dva urostlí mladíci, zjevně často navštěvující fitko. Jeden z nich držel v ruce autoatlas.

Celé tohle setkání mi začalo zavánět. Po lesní cestě, na které jsem stál, jezdili občas buď lesáci, nebo osobní auta rybářů, kteří si dokázali vyřídit povolení k vjezdu. Dva ramenatí mladíci ze šedého transitu zjevně nepatřili ani k jedné z těchto skupin.

Nicméně utíkat nemělo smysl a řekl jsem si, že nejlepší bude zjistit, co ti dva chtějí.

Přistoupili ke mně a jeden otevřel autoatlas na dvoustraně zobrazující Brněnskou přehradu. Zeptal se: „Dobrý den, pane. Máme se tady podívat na chatu k prodeji, ale asi jsme zabloudili. Můžete nám prosím ukázat, kde vlastně jsme?“

Řekl jsem si, že asi slyším trávu růst a trpím stihomamem, a sklonil se k mapě, abych těm dvěma ukázal, kde se právě nacházíme. Ostatně nebylo to poprvé, kdy jsem v těch místech narazil na pitomce, kterému ani dva zákazy vjezdu nebránily v tom, jet dál. V té chvíli to však přišlo.

Druhý ze dvojice bleskově odkudsi vykouzlil sice krátký, zato velice tvrdý obušek, kterým mě vší silou praštil do zad. Rána byla tak silná a tak nečekaná, že jsem šel do kolen a navíc se čelem bolestivě uhodil o nárazník auta. Následovala ještě jedna stejně bolestivá rána do zátylku.

Usykával jsem bolestí a ti dva nade mnou stáli výhrůžně jako u soudné stolice.

Naštěstí jsem neztratil sebeovládání a v hlavě se mi hned začaly líhnout nápady, jak z té šlamastyky ven.

*

Související

V knihovně pokřtí třetí příběh soukromého detektiva Berky
Stanislav Češka pilně vraždí
Bystrcký detektivkář Stanislav Češka v Modřicích
Obrazem: Křest Případu úzké dýky
Případ úzké dýky (ukázka z románu)
Stanislav Češka: Případ úzké dýky 
www.stanislavceska.cz – stránky Stanislava Češky
Případ úzké dýky – stránky nakladatelství MOBA
Mnohomluvná smrt – nová detektivka Stanislava Češky uspěla v soutěži
Stanislav Češka: Jsem na tom podobně jako můj literární hrdina
Hořká smrt Stanislava Češky

V knihovně pokřtí třetí příběh soukromého detektiva Berky

20. 2. 2013 v 07.59 • Témata: , , , , , , , ,

Křest nové detektivky bystrckého spisovatele Stanislava Češky se bude konat 28. února. V pobočce Mahenovy knihovny (Vondrákova 15, Brno-Bystrc) se v 17 hodin kmotry už třetího příběhu detektiva Berky stanou starosta městské části Vladimír Vetchý a Josef Chládek, kapitán lodní dopravy Dopravního podniku města Brna. Knihu s názvem Mnohomluvná smrt, jejíž děj se z velké části odehrává kolem Brněnské přehrady, vydalo v lednu nakladatelství MOBA.

Součástí křtu bude autogramiáda a návštěvníci si odnesou i malé suvenýry.

Související

Stanislav Češka: Mnohomluvná smrt (ukázka z knihy)
Stanislav Češka pilně vraždí
Bystrcký detektivkář Stanislav Češka v Modřicích
Obrazem: Křest Případu úzké dýky
Případ úzké dýky (ukázka z románu)
Stanislav Češka: Případ úzké dýky 
www.stanislavceska.cz – stránky Stanislava Češky
Případ úzké dýky – stránky nakladatelství MOBA
Mnohomluvná smrt – nová detektivka Stanislava Češky uspěla v soutěži
Stanislav Češka: Jsem na tom podobně jako můj literární hrdina
Hořká smrt Stanislava Češky

Román bystrckého spisovatele oceněn

20. 1. 2013 v 07.32 • Témata: , , , , , , , ,

Třetí cenu v 8. ročníku literární soutěže nakladatelství MOBA O poklad byzantského kupce získala nová kniha bystrckého spisovatele Stanislava Češky. Detektivka s názvem Mnohomluvná smrt je třetím z příběhů soukromého detektiva Berky.

„Soukromý detektiv Stanislav Berka tentokrát pomáhá svému známému, byznysmenovi Klementu Chládkovi při řešení problémů s politickou stranou, kterou Chládek založil. To, co se ze začátku zdálo pouze pátrací rutinou, se však postupně mění v nepříliš příjemnou sondu do života jistých podnikatelských a uměleckých kruhů,“ popsal děj příběhu jeho autor.

Děj knihy, podobně jako u předchozích dílů série, se zčásti odehrává v reálií Brněnské přehrady. Ta je zamilovaným místem jak románového hrdiny detektiva Berky, tak i jeho literárního otce.

Román Mnohomluvná smrt můžete koupit v internetovém knihkupectví nakladatelství MOBA.

Související

Stanislav Češka pilně vraždí
Bystrcký detektivkář Stanislav Češka v Modřicích
Obrazem: Křest Případu úzké dýky
Případ úzké dýky (ukázka z románu)
Stanislav Češka: Případ úzké dýky 
www.stanislavceska.cz – stránky Stanislava Češky
Případ úzké dýky – stránky nakladatelství MOBA
Mnohomluvná smrt – nová detektivka Stanislava Češky uspěla v soutěži
Stanislav Češka: Jsem na tom podobně jako můj literární hrdina
Hořká smrt Stanislava Češky

Stanislav Češka pilně vraždí

18. 11. 2012 v 11.39 • Témata: , , , , , ,

Čtyři nové knihy vyjdou v příštím roce bystrckému spisovateli Stanislavu Češkovi. První z nich, detektivka Mnohomluvná smrt, bude k dostání už v lednu 2013.

„Půjde o dva další příběhy mého tvrďáka s drsnou duší, soukromého detektiva Standy Berky, a další dva díly mé velké dobrodružně-detektivní série z Velké Moravy,“ napsal Stanislav Češka.

Mnohomluvná smrt je třetí příběh bývalého kapitána brněnské kriminálky, nyní soukromého detektiva Stanislava Berky. Začíná opět na Berkově milované Brněnské přehradě. Berka je zde na výletě lodí s přítelkyní Lucií. Výlet však končí neočekávaně…

Mnohomluvnou smrt, stejně jako další tři nové knihy Stanislava Češky, vydá nakladatelství Moba. Knihu si můžete objednat už dnes.

V březnu vyjde druhý díl ze série Zločiny na Velké Moravě nazvaný Případ podivného gombíku. Napínavé dobrodružství vás zavede na Staré Zámky, pod Pálavu i do tajemného Moravského krasu. Vše se točí kolem přípravy svatby, během níž je zavražděn starigradský župan, kníže Jaroslav. Jedinou stopou je podivný gombík, který objeví ve stisknuté dlani mrtvého knížete.

Další informace o knihách Stanislava Češky najdete na jeho osobních stránkách www.stanislavceska.cz.

-vl-

Související

Bystrcký detektivkář Stanislav Češka v Modřicích
Obrazem: Křest Případu úzké dýky
Případ úzké dýky (ukázka z románu)
Stanislav Češka: Případ úzké dýky 
www.stanislavceska.cz – stránky Stanislava Češky
Případ úzké dýky – stránky nakladatelství MOBA
Mnohomluvná smrt – nová detektivka Stanislava Češky uspěla v soutěži
Stanislav Češka: Jsem na tom podobně jako můj literární hrdina
Hořká smrt Stanislava Češky

Bystrcký detektivkář Stanislav Češka v Modřicích

29. 9. 2012 v 06.40 • Témata: , , , , , , ,

Kdo má zájem o setkání s bystrckým spisovatelem (nejen) detektivních románů Stanislavem Češkou, může se těšit na 4. říjen. V 17:00 hodin v Městské knihovně v Modřicích u Brna (nám. Svobody 93) se s panem Češkou budou moci jeho čtenáři a příznivci setkat na besedě pod názvem „Detektivem na Velké Moravě aneb historie trochu jinak“.

Autor bude vyprávět o tom, jak se stal duchovním otcem svých velkomoravských detektivů Slavomíra a Erika a soukromého detektiva z Bystrce kapitána Berky.

„Zodpovím vaše všetečné i nevšetečné dotazy, v případě zájmu promítnu některé z mých mnoha snímků věnovaných Velké Moravě, podepíši se vám podle vašeho přání a můžete se také těšit na drobné suvenýry připomínající moji tvorbu,“ slibuje Stanislav Češka.

-vl-

Související

Stanislav Češka – osobní stránky
Obrazem: Křest Případu úzké dýky
Video: Rozhovor se Stanislavem Češkou
Případ úzké dýky (ukázka z románu)
Stanislav Češka: Případ úzké dýky
Mnohomluvná smrt – nová detektivka Stanislava Češky uspěla v soutěži

Obrazem: Křest Případu úzké dýky

23. 2. 2012 v 22.19 • Témata: , , , , , , ,

no images were found

V bystrcké pobočce Mahenovy knihovny křtilo duo kmotrů novou knihu bystrckého spisovatele Stanislava Češky – starosta RNDr. Vladimír Vetchý, CSc. a vedoucí archeologických výzkumů v Mikulčicích pan PhDr. Lumír Poláček z Archeologického ústavu AV ČR. Historickou detektivku z prostředí Velké Moravy vydalo nakladatelství MOBA.

Několik dalších fotografií najdete také na www.stanislavceska.cz/fotogalerie/krest-knihy-pripad-uzke-dyky.

Související

Případ úzké dýky (ukázka z románu)
Stanislav Češka: Případ úzké dýky
www.stanislavceska.cz – stránky Stanislava Češky
Případ úzké dýky – stránky nakladatelství MOBA
Mnohomluvná smrt – nová detektivka Stanislava Češky uspěla v soutěži
Stanislav Češka: Jsem na tom podobně jako můj literární hrdina
Hořká smrt Stanislava Češky

 

Bystrc zachvátí děs a hrůza. Soutěž v kreslení komiksů začíná

1. 2. 2012 v 11.15 • Témata: , , , , ,

Bystromix, soutěž v tvorbě původních komiksových příběhů, dnes začal. Do čtyř bystrckých škol umístili organizátoři bedničky na soutěžní příspěvky a letáky s informacemi, soutěž také bude vyhlášena ve školním rozhlase.

„Děs a hrůza v Bystrci“,  to je téma, od něhož si vyhlašovatelé slibují, že podnítí fantazii dětí. Ty mají libovolnou technikou vytvořit původní komiksový příběh a odevzdat jej během února  buď do některého ze sběrných boxů nebo přímo na adresu organizátorů. Soutěž je určena pro všechny žáky či studenty jakékoli školy, a to nejen z Bystrce.

Komiksy ohodnotí členové poroty, mezi nimiž je i Stanislav Češka, spisovatel z Bystrce, a Ludmila Krejčová, bystrcká básnířka a autorka dětské knížky. Vyhlášení vítězů a předání odměn proběhne 10. března ve Společenském centru. Bude také vyhlášena cena diváků, udělená na základě hlasování návštěvníků Centra.

Pořadatelem soutěže je občanské sdružení Klub rodičů a přátel ZŠ Heyrovského v Bystrci.

*

Bystromix: Děs a hrůza v Bystrci

Baví vás komiks? Dobře. Máte fantazii? Výborně! Máte přebujelou, chorobnou, zvrhlou fantazii, trpíte úzkostnými představami, strachem a děsem, mučí vás příšerné vize? Bravo! Co může být lepšího?

Umíte si představit, co hrůzostrašného by se mohlo v Bystrci přihodit? Jistěže ano! Jen směle do toho. Tužkou, perem, štětcem nebo třeba na počítači ztvárněte svůj příběh do podoby komiksu a vyhrajte!

Pro všechny žáky základních, středních a případně i mateřských škol vyhlašujeme Bystromix – soutěž ve vytváření komiksových příběhů na téma Děs a hrůza v Bystrci. Libovolnou technikou a v jakémkoli rozsahu zpracujte fiktivní nebo reálný příběh plný hrůzy, odehrávající se nebo související s Bystrcí a doručte nám jej od 1. do 29. února 2012. Vaše práce vyhodnotí porota, v níž přislíbili účast Stanislav Češka (spisovatel), Lída Krejčová (autorka dětské knížky) a další.

Soutěžní práce budete moci odevzdávat v bystrckých školách nebo přímo organizátorovi soutěže – Klubu rodičů a přátel při ZŠ Heyrovského 32 v Brně-Bystrci.

Děs a hrůza v Bystrci

Proč právě komiks a proč děs a hrůza? Nebylo by pro děti lepší malovat něco přívětivějšího, obrázky plné pohody a přátelství?

„Můj nápad to rozhodně není,“ vysvětlila předsedkyně Klubu rodičů a přátel Michaela Lužová.

„Pohoda? Přátelství? Fuj! To by určitě lepší nebylo!“ mává rukama Viktor Lošťák, člen Klubu. „Děti milují krev a násilí a k smrti rády se bojí! Koho baví malovat ty věčné unylosti, kytičky, bábovičky, sluníčka… Hnus. Ostatně celá myšlenka přímo od dětí pochází. Komiks, to je literatura a výtvarné umění v jednom, a téma k tomu přidá akci. Akce, dynamika, děj, chaos, panika, krev stříká, řízy řízy fiky fiky, zombáči běhají, upíři lítají, v přehradě je příšera, výbuch ucpaných záchodů!“

Michaele Lužové se zombie nelíbí: „Nechceme dětem žádná témata podsouvat. Děs a hrůza, pod tím si každý může představit co chce. Porota ocení fantazii a originalitu.“

„Nebo rakve,“ dodává Viktor Lošťák.

Vojtěch Máša, člen Klubu i školské rady, míní: „Měli se malovat usměvaví krabi. A teď tohle. Co je špatného na usměvavých krabech?“

„Sotva jsem se stala členkou poroty, hned nám před domem začal hořet v zemi elektrický kabel. Vypadly pojistky, jiskry lítaly, přijeli hasiči i lidi z elektrárny,“ vylíčila děsivou příhodu z Bystrce Ludmila Krejčová, místní spisovatelka.

„No já nevím,“ vyjádřila se razantně k tématu jiná členka Klubu, „Radši tam nepište jak se jmenuju.“

„Děti jsou rabiáti. Převrátily popelnici a kdyby mohly, všecko by postříkaly sprejem,“ soudí paní Havlenová ze Staré Bystrce.

„Víc rakví,“ zasekl se Viktor Lošťák.

„Usměvaví krabi stejně budou. V květnu nebo červnu. Děti budou malovat milé kraby na cestách, dostanou dort a na ty zběsilosti zapomenou,“ uzavřel Vojtěch Máša.

V březnu se mohou autoři nejlepších příběhů těšit na hodnotné ceny. Na bazaru, který Klub rodičů plánuje uspořádat 10. března ve Společenském centru, vystavíme soutěžní práce a předáme vítězům ceny. Návštěvníci bazaru budou moci také hlasovat a vybrat vítěze Ceny diváků. Podrobné informace o průběhu výtvarné soutěže najdete v pravidlech.

Děkujeme všem ředitelům a učitelům bystrckých škol za ochotu a spolupráci.

www.krap32.cz
Klub rodičů a přátel ZŠ Heyrovského, o. s.

Příspěvky do soutěže můžete odevzdávat do připravených bedniček ve všech bystrckých školách (Vejrostova základní škola i gymnázium, Laštůvkova, Heyrovského, Pramínek) nebo doručit či poslat na adresu Jindrovi, Vondrákova 24, 635 00 Brno-Bystrc nebo Viktor Lošťák, Kuršova 3, 635 00 Brno-Bystrc. Elektronické příspěvky je možné poslat na info@krap32.cz. Telefonické dotazy směřujte na 776 213 957.

*

Ke stažení

Bystromix – pravidla (PDF)

Související

Bystromix: Děs a hrůza v Bystrci!
Komiks na Wikipedii
Stránky Stanislava Češky
Stránky Ludmily Krejčové

Video: Rozhovor se Stanislavem Češkou

30. 1. 2012 v 20.32 • Témata: , , , ,

Rozhovor s bystrckým spisovatelem Stanislavem Češkou natočila a 24. ledna odvysílala Brněnská televize – BTV. Najdete jej na b-tv.cz/vlna-z-brna.html?ep=2251.

Související

Případ úzké dýky (ukázka z románu)
Stanislav Češka: Případ úzké dýky
Mnohomluvná smrt – nová detektivka Stanislava Češky uspěla v soutěži
Stanislav Češka: Jsem na tom podobně jako můj literární hrdina
Hořká smrt Stanislava Češky

Případ úzké dýky (ukázka z románu)

7. 1. 2012 v 08.14 • Témata: , , , , , , ,

Spisovatel Stanislav Češka bude v Bystrci v únoru křtít svou třetí knihu. Autor detektivních románů tentokrát zavede čtenáře do historie. Román s kriminální zápletkou Případ úzké dýky se odehrává v historických kulisách 9. století a odkazuje k reálným událostem i skutečně žijícím osobám.

Laskavostí pana Češky a vydavatele jeho knih nakladatelství MOBA vám můžeme nabídnout úryvek z jeho nové knihy. Křest Případu úzké dýky se uskuteční ve čtvrtek 23. 2. v 17:00 v Knihovně Jiřího Mahena v Brně-Bystrci na Vondrákově 15. Kmotry budou bystrcký starosta RNDr. Vladimír Vetchý, CSc. a vedoucí archeologických výzkumů v Mikulčicích pan PhDr. Lumír Poláček z Archeologického ústavu AV ČR.

 

*

Stanislav Češka: Případ úzké dýky

Ve chvíli, kdy se dívka nadechovala k odpovědi, ně­kdo zalomcoval s vraty, které oba prozíravě zevnitř zaji­stili. Dívka ustrašeně špitla: „To bude určitě otec!“

Na potvrzení jejích slov se zvenku ozval rozčilený Vojslavův křik: „Otevři, ty couro, tebe zmlátím a toho kní­žecího syčáka z Dolnogradu zabiji!“

Slavomír se ušklíbnul, lehce Ladu políbil a rychle řekl: „Já se teď raději dám na strategický ústup. Nějak to bu­deš muset vydržet. Kdybych teď s tvým otcem, když sop­tí vztekem, měl podrobně probírat naši budoucnost, mu­sel bych mu ublížit a možná jej zabít. A to bych budoucímu tchánovi, tedy alespoň doufám, že budou­címu tchánovi, provedl opravdu nerad.“

Potom si natáhnul aspoň spodní kalhoty, vzal svůj meč a dodal: „Nicméně, jak se teď dívám, vrata tu jsou jedi­ná, takže se s tvým milým otcem setkat musíme.“

Zatímco si Lada oblékla svoje lehké lněné letní šaty a sepnula pásek, který je zdobil, Slavomír se potichu po­stavil k vratům. V pravé ruce držel meč. Sledován dívči­ným ustrašeným pohledem levicí odjistil závoru a rych­le otevřel jedno křídlo vrat.

Rozzuřený Vojslav se dovnitř vřítil jako vichřice. Sla­vomír jej v té chvíli prudce udeřil naplocho svým mečem přes nohy. Vladyka se v bolestech sesul na zem. Slavo­mírovy bojové zkušenosti byly nemalé, a tak dobře vě­děl, jak udeřit a kromě způsobené bolesti víc neublížit. Vojslav před ním ležel a nenávistně blýskal očima.

Slavomír se nad něj postavil, přiložil mu svůj meč na krk a řekl: „Milý vladyko Vojslave! Tak především, tvoje dcera není coura! Je to milé, krásné a chytré děvče. To bys měl vědět nejlépe sám! A pokud se doslechnu, že jsi jí jen vlásek zkřivil, tak navštívím příště přímo tebe a můj meč se na tvém krku už nezastaví. A jako výraz mé mi­losti a dobré vůle ti řeknu, že jsem nějak přeslechnul tvá slova o tom syčákovi. Jinak Lada už ví, co má dělat. Já ji určitě zase brzy navštívím a od tebe budu čekat lepší přivítání.“

Zkoprnělý otec naštěstí neviděl, jak dceři při tom pro­jevu cukaly smíchem koutky úst. Celé představení do­končil Slavomír tím, že sebral ze slámy zbytek svého ob­lečení a boty, ve spodkách důstojně bosky vykráčel ven, vyskočil na koně a odjel. Po chvíli se pak konečně za­stavil, sesednul, obléknul se a obul.

Když se Slavomír opět uvedl do stavu, který odpovídal jeho vznešenému postavení, nasedl na svého koně a vy­dal se domů do Dolnogradu.


Slavomír s Erikem rychle pohledem zhodnotili situaci, která pro přepadené moc dobře nevyhlížela. Slavomír si z toulce vzal ještě další dva šípy a zastrčil si je za opasek. Kývnul na Erika, ten pochopil a udělal totéž. Potom po­šeptal Erikovi: Já vystřelím šíp na toho lumpa s dýkou. Tomu kupci už moc času asi nezbývá, takže nejprve mu­síme zlikvidovat tohohle hajzlíka. Ty střel toho druhého lupiče, co stojí na opačné straně. Potom ještě rychle vy­střelíme další dva šípy. Já na ty dva další lupiče vlevo od kupce s dýkou na krku, ty zas musíš zabít dva vpravo. A střílej tak, ať je zabiješ. Se zbylými čtyřmi si už poradí­me našimi meči. A opakuji – šest našich šípů musí zna­menat šest mrtvých.“

Ta slova vůbec nebyla vychloubáním. Ve střelbě z luku se oba vycvičili za pobytu v Byzanci. V Moravském krá­lovství bojovala v Rastislavově vojsku spousta výborných lukostřelců, takových jako Slavomír s Erikem však mno­ho nebylo.

Oba se nadechli, zády zapřeli o strom a zamířili.

Vzduchem současně zasvištěly dva šípy – ten Slavo­mírův se zapíchl vůdci lupičů do hrudi přesně tam, kde měl srdce. Muž ztuhnul, ruka s dýkou mu klesla a nedů­věřivě se zadíval na šíp trčící z jeho hrudi. Po chvilce se jeho tělo bez hlesu sesunulo k zemi. Na druhé straně od kupce se odehrávala podobně překvapivá scéna. Jediný rozdíl byl ten, že Erik si vybral lupičovo oko. Podobně jako Slavomír se trefil naprosto přesně. Šíp se zaryl do lupičovy lebky, a ten se zachrčením padnul na záda.

Lupiči a přepadení kupci byli tak překvapení, že ne­stačili vůbec zareagovat. To už však letěly další dva šípy. Tentokrát si Slavomír s Erikem pouze vyměnili své po­myslné terče na tělech lupičů. Protože Slavomírův muž byl k němu natočen bokem a pouze hlavu otočil k mís­tu, odkud přilétly smrtící šípy, trefil tohoto muže Slavo­mír do oka. Erikův cíl však odkrýval svou hruď, a tak Erik nezaváhal a trefil jej přesně do srdce.

Teprve ve chvíli, kdy na zemi leželi mrtví čtyři jejich druhové, probralo se zbylých šest lupičů a rozeběhli se směrem ke Slavomírovi s Erikem. To ovšem nebylo ne­jmoudřejší. Zbylé dva připravené šípy našly své cíle opět v srdcích dvou z útočníků.

Teprve nyní odhodili Slavomír s Erikem své luky, za­řvali svůj bojový pokřik: „Smrt jim!“ a vyskočili z křoví vstříc zbylým lupičům. Ti zařvali také. Když viděli, že proti nim čtyřem stojí pouze dva muži, rozeběhli se k nim s o to větší zlostí a úsilím.

Brzy však poznali svůj omyl. Ten nejrychlejší z nich ani nevěděl, jak přišel o svoji pravici i s mečem, který v ní držel. Jen nechápavě sledoval proud krve prýštící z míst, kde měl před chvílí svoji ruku. S krví mu z jeho těla uni­kal i život. Slavomír tak opět jednou předvedl okolí, jak hroznou zbraní je jeho meč z damaskové oceli, který si přivezl z Byzance.

Další z lapků potom doslova naběhl na Erikův meč. Erik mu posléze svým mečem doslova rozpáral břicho. Na ležícího muže byl skutečně nepěkný pohled.

Teprve v té chvíli zbylá dvojice lupičů pochopila, že by se nemusela dožít konce tohoto dne.

*

Související

Stanislav Češka: Případ úzké dýky
www.stanislavceska.cz – stránky Stanislava Češky
Případ úzké dýky – stránky nakladatelství MOBA
Mnohomluvná smrt – nová detektivka Stanislava Češky uspěla v soutěži
Stanislav Češka: Jsem na tom podobně jako můj literární hrdina
Hořká smrt Stanislava Češky

Stanislav Češka: Případ úzké dýky

5. 1. 2012 v 10.39 • Témata: , , , , , , ,

Spisovatel Stanislav Češka z Bystrce bude v únoru v místní pobočce Mahenovy knihovny křtít svou novou, v pořadí třetí knihu.

O předchozí knize Stanislava Češky, detektivce z názvem Hořká smrt, jejíž děj se odehrává částečně v Bystrci, jsme na stránkách Bystrčníku před časem informovali. Nová kniha pana Češky je rovněž detektivní román. Nese název Kniha se jmenuje Případ úzké dýky – Zločiny na Velké Moravě.

„Jde o první část rozsáhlé série dobrodružných detektivek z doby Velké Moravy,“ popsal své dílo Stanislav Češka, „Celá série Zločiny na Velké Moravě zobrazí dobu Velkomoravské říše od poloviny 9.  do začátku 10.století.“

Obálka MOBA - Případ úzké dýkyPřípad úzké dýky
Slavomír s Erikem řeší záhadný případ vraždy hlavního moravského stavitele Radslava

Úvodní část série dobrodružných historických detektivek, které se odehrávají na Velké Moravě. Hlavními hrdiny a velkomoravskými „detektivy“ jsou Slavomír, kníže z mojmírovského rodu, a jeho vikinský přítel Erik.

V prvním příběhu, ve kterém rezonují vzpomínky na potupnou porážku franských vojsk při jejich vpádu na Moravu roku 855, pověřuje král Rastislav Slavomíra s Erikem vyšetřením vraždy stavitele Radslava, autora opevnění největších moravských měst a mikulčické baziliky. Rastislavovi záleží na potrestání stavitelových vrahů mimo jiné i proto, že Radslav krále v podstatě vychoval. Na začátku mají Slavomír s Erikem jen dvě stopy – ránu po podivně úzké dýce v Radslavově hrudi a svědectví opilého bednáře. Záhy se však dozvídají o neznámých okolnostech Radslavova života a dostávají se na stopu nebezpečného spiknutí…

„Série dobrodružných detektivek čtenáře provede velkým a bohužel často opomíjeným obdobím našich dějin – dobou významné říše na pomezí Západu a Východu vzniklé na území dnešní Moravy a Slovenska, dnes zvané Velká Morava. Každý z románů bude odkazovat na reálnou historickou událost, která bude v pozadí dobrodružného příběhu s kriminální zápletkou. Detektivové budou v příbězích dva – kníže Slavomír z mojmírovského rodu (jehož předobraz skutečně žil) a jeho vikinský přítel Erik (fiktivní postava), kterého si mladý Slavomír přivezl ze své studijní cesty,“ osvětlil své literární záměry pan Češka.

Křest knihy Případ úzké dýky se bude konat ve čtvrtek 23. 2. v 17:00 v Knihovně Jiřího Mahena v Brně-Bystrci na Vondrákově 15. Kmotry budou bystrcký starosta RNDr. Vladimír Vetchý, CSc. a vedoucí archeologických výzkumů v Mikulčicích pan PhDr. Lumír Poláček z Archeologického ústavu AV ČR.

Případ úzké dýky vydává nakladatelství MOBA.

Související

www.stanislavceska.cz – stránky Stanislava Češky
Mnohomluvná smrt – nová detektivka Stanislava Češky uspěla v soutěži
Stanislav Češka: Jsem na tom podobně jako můj literární hrdina
Hořká smrt Stanislava Češky

Mnohomluvná smrt – nová detektivka Stanislava Češky uspěla v soutěži

29. 10. 2011 v 07.16 • Témata: , , , , , ,

V šestém ročníku literární soutěže O poklad byzanstkého kupce získal třetí místo bystrcký spisovatel Stanislav Češka. Soutěž, vyhlašovaná nakladatelstvím MOBA, hodnotí původní, dosud nikde nevydané české detektivky. Stanislav Češka uspěl s románem Mnohomluvná smrt – dalším dílem své série detektivek se soukromým detektivem Stanislavem Berkou.

„Stanislav Berka je bývalý policista, brněnský kriminalista, šéf týmu pro odhalování nejzávažnější trestné činnosti – jinak řečeno „vraždař“.   V první polovině 90. let od policie odešel a stal se soukromým detektivem,“ představuje svého hrdinu jeho autor, „Bydlí ve vile v Brně-Bystrci, jezdí červenou fabií, miluje výlety po Brněnské přehradě, která je jeho velkou láskou. Je velkým labužníkem – má rád dobré jídlo i pití, u plotny sporáku se pohybuje stejně jistě jako mezi kriminálníky. Sbírá modely autíček a vozidel MHD a má ve své vile velké modelové kolejiště.“

I spisovatel Češka bydlí v Bystrci. Inspirací pro jeho detektivní romány jsou mu autoři americké drsné školy – Raymond Chandler, Ross Macdonald nebo Robert B. Parker.

Nový román s detektivem Berkou, podobně jako předchozí dva díly série (Starožitná smrt, Hořká smrt), vyjde zřejmě v druhé polovině příštího roku v nakladatelství MOBA.

*

Stanislav Češka: Hořká smrt

Výhled, který se mi onoho brzkého rána naskytnul, by za jiných okolností mohl být nesmírně osvěžující a občerstvující. Tak pěkné dámské nohy se totiž hned tak nevidí. Jemně tvarované kotníky, štíhlá lýtka přecházející do rovněž štíhlých pevných stehen, ze kterých bylo vidět skoro všechno, protože už tak krátká minisukně byla téměř zcela vyhrnutá, takže se nadaly přehlédnout růžové kalhotky pod ní. Celkový dojem si znalec či estét mohl doplnit malými nárty ukončenými růžově nalakovanými nehty, které harmonicky dotvářely vzhled obou exkluzívně vyhlížejících končetin.

Celá podívaná, ke které mě Jindra přivedl, měla však jednu, avšak dosti podstatnou vadu – ta dívka, či spíše mladá žena, co před námi ležela, byla totiž zcela evidentně mrtvá. Bosé nohy byly rozhozené, žena ležela na zádech s roztaženýma rukama a hlava, ozdobená úhledným otvorem skoro uprostřed čela, jí ležela zcela ponořená v potoce, co tekl za penzionem. Za penzionem byla totiž louka, kde bylo vybudované hřiště pro volejbal a kousek od něj bylo ohniště, kolem kterého byla postavena dřevěná křesla. Mohli se v nich pohodlně usadit ti, kteří se rozhodli upéci si buřty. Za ohništěm pak tekl potok, jehož hladina byla zvednutá malou hrázkou, aby se zde děcka mohla trochu vykoupat.

Vypadalo to tak, že žena před někým utíkala, proto si zřejmě také zula boty, které nebyly v okolí vidět. Bohužel jí to však nebylo moc platné, její vrah ji dostihnul u potoka. Zřejmě si ji k sobě hrubě, silou, otočil, na pravém zápěstí byly vidět dost zřetelné podlitiny, no a potom ji zastřelil ranou přímo do čela, načež spadla po zádech do potoka. Podle stop ve trávě, kterou naštěstí Kódl nestačil pokosit, to alespoň tak vypadalo.

Opatrně, abych neponičil stopy, které jsme viděli, jsem z boku k mrtvé přistoupil, abych si ji blíže prohlédnul. Byly mi totiž poněkud povědomé drobné zlaté hodinky, co měla na své levé ruce. Podobných hodinek jsem si totiž všimnul při návštěvě u Renáty Pavlátové, měla je položené na stolku, u kterého jsme tenkrát v jejím domě seděli.

V duchu mi blesklo hlavou, že jsem vůl, protože takových hodinek jistě existuje spousta. Při bližším pohledu do obličeje mrtvé jsem však sebou udiveně trhnul. I když to bylo bláznivé, byla to skutečně tak. Přede mnou ležela s hlavou v potoce mrtvá Renáta Pavlátová v celé své kráse. Bylo zřejmé, že firma HERZIG přišla o šéfku své české pobočky divize pro vývoj softwaru.

Stareal sídlil v nepřehlédnutelné moderní budově ze skla a oceli umístěné v centru Liberce. Zaparkoval jsem na parkovišti pro hosty, vstoupil dovnitř a poněkud pompézní halou napochodoval k recepci. Sedělo za ní elegantní blond stvoření, které vás okamžitě upoutalo velkým poprsím nadouvajícím těsný kabátek konzervativního šedého kostýmku. Kombinace konzervativního střihu oblečení a slibného údolí mezi ňadry působila skutečně zajímavě. Celkový dojem umocňoval modrý lak na nehtech a brýle s tenkými modrými obroučkami. Modř brýlových obrouček byla stejná jako modř laku na nehtech – pozoruhodné.

Slečna na mě zaměřila svůj unylý pohled, přestala si pilovat nehty a zaševelila: „Dobrý den. Co pro vás můžeme udělat?“

Přestal jsem přemýšlet nad tím, jestli jí povolí knoflíčky od blůzky kostýmku a její ňadra evidentně nespoutaná podprsenkou vyběhnou na svobodu, zatvářil jsem se světácky a nonšalantně děl: „Také přeji dobrý den. Napadá mě mnoho věcí, které bychom spolu mohli dělat. Bohužel jsem tu služebně, což mě při pohledu na vás nesmírně mrzí.“

Blondýnka jemně zahýkala, až se jí prsa zatřepala a blůzka nadějně napjala. Zahýkání mělo zřejmě znamenat smích. Když se jí ňadra opět uklidnila, prohlásila: „Vy jste ale lichotník. Tak jak vám mohu pomoci? Napadla by mě také spousta věcí …“ Konec věty nechala tajnosnubně vyšumět.

Náš vztah se začal vskutku slibně vyvíjet. Já však tento nadějný vývoj zarazil hned v počátku, když jsem slečně podal svoji vizitku. Její nyvý pohled náhle ztvrdnul, když jsem podání vizitky komentoval slovy: „Mé jméno je Berka. Jsem soukromý vyšetřovatel, který se zabývá vraždou slečny Renáty Pavlátové, která pro vaši informaci byla šéfkou vašeho významného dodavatele.“

Blondýna ochladlým hlasem ironicky řekla: „Možná se budete divit, ale já jsem znala slečnu Pavlátovou. Moment.“

Chvíli se věnovala intenzívnímu telefonování. Výsledkem bylo, že mi podala visačku, kterou jsem se označil za návštěvníka a děla: „Vyjeďte tady výtahem do posledního patra, tam se dejte doprava – třetí dveře patří Ing. Karlu Runštukovi, našemu řediteli vnitřní bezpečnosti. Ten se vám bude věnovat.“

Ještě jsem se rozhodnul být vtipný a zeptal se: „Nepřipjala byste mi tu visačku?“

Ušklíbla se: „Maminka vás jistě naučila i takové poměrně složité činnosti.“

Zanechal jsem ji tedy jejímu pilníčku na nehty a vyjel ke střeše budovy za Karlem Runštukem. Přesně takové přijetí jsem si přál. Myslím tedy Runštuka, ne tu blondýnu. I když i ta nepostrádala jistou pikanterii.

Za dveřmi označenými jménem bratra chrabrého majora z Jednotky 219 se vyskytovala velká moderním nábytkem zařízená místnost vyzdobená další blondýnou. S tou už jsem si nezalaškoval, jelikož pouze odpověděla na můj pozdrav a ukazovákem ozdobeným dlouhým, tentokrát zeleným lakem ozdobeným nehtem, mi ukázala k pootevřeným dveřím k šéfovi.

Zalitoval jsem, že Runštuk není ženská. Ne, že bych si s takovou dámou přál zalaškovat. Zvědavě bych však očekával, jakou barvou laku na nehty mě překvapí.

Karel Runštuk vypadal jako něco mezi sňatkovým podvodníkem, čelným politikem a finančním poradcem nevalné pověsti. Ostatně všechny tyto tři profese mají cosi společného, že ano. Vysoká postava, měřil dobrých sto devadesát centimetrů, zušlechtěná hodinami dřiny ve fitness centru a soláriu a nejspíše i lyžováním v Alpách, jak se ostatně sluší na špičkového manažera, kterým se zjevně cítil být, byla oděná do drahého šedivého obleku. Celkový dojem završovala dohola oholená hlava, jejímuž obličeji vévodil úzký černý knírek.

Jak jsem si jej tak prohlížel při podání rukou, stisk měl mimochodem velmi pevný, tak jsem si uvědomil, že je na něm všechno úzké – úzký knírek, úzká obočí zpod kterých si vás prohlížely úzké černé oči, úzký nos, úzké klopy saka a košile, úzké nohavice kalhot na úzkých bocích. Jen ta kancelář byla obrovská, jeho stůl široký a pohled z okna na Ještěd velkolepý.

*

Úryvek z detektivky bystrckého autora Stanislava Češky Hořká smrt publikujeme se souhlasem autora i nakladatelství MOBA.

*

Související

Hořká smrt Stanislava Češky
Stránky Stanislava Češky
Detektivní romány Stanislava Češky s detektivem Berkou
Nakladatelství MOBA

Stanislav Češka: Jsem na tom podobně jako můj literární hrdina

29. 10. 2011 v 07.15 • Témata: , , , , , , , ,

Stejně jako literární postava detektiva Stanislava Berky v knize Hořká smrt je i spisovatel Stanislav Češka milovníkem Brněnské přehrady.

Brněnský rodák Stanislav Češka má rád drsnou americkou detektivní školu. A protože mu podobný žánr v českém prostředí chyběl, rozhodl se napsat takový příběh sám. Přivedl tak na svět postavu Stanislava Berky, bývalého kriminalisty, který od policie odešel v 90. letech. „Při pátrání používá neortodoxní metody a má jediný cíl pomoci spravedlnosti,“ říká šestapadesátiletý autor, který dnes (rozhovor vznikl počátkem října 2011 – poznámka Bystrčník) v Brně pokřtí druhý díl své detektivní série.

Román Hořká smrt je druhým dílem zachycujícím události ze života detektiva Berky. Do jakého prostředí jste děj zasadil tentokrát?

Snažím se, aby moje detektivky byly něco víc než jen „záhadou zamčeného pokoje“. Proto příběhy mého Standy Berky odrážejí problémy, se kterými se musíme vyrovnávat. V Hořké smrti se jedná o docela aktuální téma korupce ekonomické i té v bezpečnostních složkách.

I u prvního dílu jste pro název zvolil slovo „smrt“. Proč ta spojitost?

Tady se trošku inspiruji u jednoho ze svých oblíbených autorů detektivek, Johna Sandforda. Názvy jeho příběhů policisty Lucase Davenporta spojuje zase slovo „oběť“. U mě v první knize byla smrt „starožitná“, protože příběh se dotýkal krádeží starožitností inspirací mi byla krádež sochy svatého Pavla z oltáře brněnské katedrály. V druhém příběhu je smrt „hořká“, protože k ní dojde v údolí tohoto jména a navíc je i osud oběti poněkud hořký.

(…)

Zkráceno, celý rozhovor Markéty Stulírové s bystrckým spisovatelem Stanislavem Češkou najdete na brnensky.denik.cz
Foro DENÍK/Drahomír Stulír

Související

Mnohomluvná smrt – nová detektivka Stanislava Češky uspěla v soutěži
Hořká smrt Stanislava Češky
Stránky Stanislava Češky
Detektivní romány Stanislava Češky s detektivem Berkou
Nakladatelství MOBA

 

Hořká smrt Stanislava Češky

3. 10. 2011 v 19.59 • Témata: , , , , , , ,

V úterý 4. října 2011 od 17:00 hodin bude v bystrcké pobočce Knihovny Jiřího Mahena (Vondrákova 15) křtít novou detektivku její autor Stanislav Češka. Knihu s názvem Hořká smrt vydalo nakladatelství Moba.

Děj detektivky se odhrává v Bystrci a okolí. Soukromý detektiv Stanislav Berka je při výletu lodí po Brněnské přehradě svědkem nalezení utonulého mladíka. Na přání mladíkovy matky se dává do pátrání po příčinách jeho smrti.

Stanislav Češka (*1955 Brno) je autorem pohádek a detektivních románů. Více jak dvacet pět let bydlí – podobně jako jeho literárního hrdina Stanislav Berka – v Bystrci. Kromě řady detektivních příběhů s detektivem Stanislavem Berkou, jež jsou inspirovány americkou drsnou školou, je také autorem série historických detektivek z období raného středověku. První z těchto románů by měla Moba vydat v 1. pololetí roku 2012.