Příspěvky se štítkem ‚rozhovor’

Miroslav Procházka: Nejlepší místo v Bystrci je fotbalové hřiště

9. 8. 2015 v 20.54 • Témata: , , , , , ,

Pana Miroslava Procházku znám dlouho, již od dob, kdy býval mým sousedem. Sportovec a v poslední době i člověk s politickými ambicemi se se mnou sešel v Bystrci v restauraci Neštěstí, kde jsme probírali fotbal, sport a politiku. Pětatřicetiletý, skoro celoživotní bystrčák, má velký vztah k okolí a ke sportu v této brněnské části a aktivně se také do těchto segmentů zapojuje. Nejaktivněji ve fotbalovém klubu FC Dosta Bystrc – Kníničky. Tento fotbalový klub prošel za svých osmdesát tři let existence spoustou úspěchů, ale také neúspěchů a černou kaňkou je korupční aféra z roku 2007. Teď jde snad bystrcký fotbal zase nahoru a může za to mimo jiné i Mira Procházka.

miroslav-prochazka-824Martin Poslušný: Jak dlouho žiješ v Bystrci?

Miroslav Procházka: Jednatřicet let. Prakticky od svých čtyř let.

Jaké máš v Bystrci nejoblíbenější místo?

Tak to je rozhodně fotbalové hřiště Dosty Bystrc. (úsměv a jiskra v očích)

Ty tam máš nějakou funkci, že?

Ano. Jsem vedoucí mužstva mužů, člen výboru a tiskový mluvčí.

Co to vlastně je ten “výbor“?

Klub vede devítičlenný výbor. V čele je předseda klubu Ing. Maxmilián Směja, a potom je tam dalších osm účastníků, kteří rozhodují o chodu toho klubu, o všech důležitých záležitostech.

Jak dlouho v Dostě působíš?

Zapojil jsem se po sestupu z druhé ligy, někdy v roce 2007.

Tehdy tady byla korupční aféra.

To bylo způsobeno zaprvé tím postupem do druhé ligy. Myslím, že na místní poměry to bylo trochu velké sousto. Odešli hráči, kteří tady hráli dlouhou dobu, měli tady srdce, bylo tady několik odchovanců. Místo nich se nabrali různí hráči na hostování ze Zbrojovky, a další, kteří k tomu neměli prakticky žádný vztah, a potom to dopadlo tak, jak to dopadlo. Tady těm borcům to nebylo trapný, udělat takový věci. Nic je netížilo. Kdyby tady byli takoví, kterým na tom klubu záleží, tak by nikdy nic takového nedopustili.

miroslav-prochazka-700-2

Potom Dosta párkrát sestoupila. Napřed do MSFL, potom do divize, potom do krajského přeboru…

To byl důsledek všeho. Vyhnalo se to do druhé ligy, tam jsme vůbec neměli být. Nebylo žádné zázemí, nepracovalo se dobře s mládeží, nebyla kvalitní tréninková hřiště, hodně hráčů bylo na hostování. Všechny tyto aspekty se nasčítaly, a potom to tak vypadalo. Myslím si, že až v minulé sezóně se nám podařilo tady to zarazit. Teď už bude lépe a doufám, že budeme stoupat nahoru.

Kam by Dosta chtěla vystoupat?

Nejde o to, stoupat do vysokých soutěží. Jde o to, aby se ten klub stabilizoval, aby měl zázemí, aby byly podmínky k trénování, abychom měli odchovance, vlastní hráče, aby to fungovalo tak jak má. Taková divize by nám slušela, není důvod se hnát někam výš.

Tréninková hřiště místo škváry, o tom se mluví už dlouho.

Doteď se pořád jenom mluvilo, a mluvilo, teď už je to nějak rozjednané. Chodí se tam trénovat. Je to tam na dobré cestě. Měla by tam být umělá tráva, to by mohlo dopadnout už letos.

Jakou má Bystrc fanouškovskou základnu?

Když hrajeme derby se Spartou, s Bohunicemi, s těmi brněnskými týmy, tak přijde třeba tři sta padesát diváků. Ale když přijedou nějaké týmy mimobrněnské, pro diváky méně atraktivní, tak přijde třeba 150 lidí. Ty místní týmy jsou pro diváky jistě atraktivnější.

Co peníze? Je Dosta dobře podporovaná?

Tady peníze vždycky byly, ale já mám pocit, že nakládání s nimi nebylo efektivní. Město Brno podporuje Dostu dobře. S bystrckou radnicí to bylo horší, ta v minulosti dávala ruce pryč, neměla moc zájem. Teď se to začíná zlepšovat, určitě jsou teď lepší vztahy a rozhodně jde cítit nějaká větší iniciativa ze strany radnice. Momentálně mají určitě zájem o sport a o fotbal.

To je dobře. Chtěl bys, aby bylo o Dostě řečeno něco, co si ještě neřekl?

Určitě. Po loňské ostudě, kdy se odhlásil tým dorostu, ještě za bývalého vedení a loni vůbec nehrál, tak letos jsme ho přihlásili a pracujeme na tom, aby se to zase vrátilo do starých kolejí.

Ty vedeš kromě mužů v Dostě taky futsalový klub FC Lamy, že?

Ano. Založili jsme ho v roce 2007. Takže máme odehraných osm sezón. Pořádáme také turnaj o Lamí kopýtko. Letos proběhl sedmý ročník, zúčastnilo se ho 32 týmů, takže v Brně je to největší turnaj.

Jaké mají Lamy ambice?

Nejsou velké. Budeme hrát tu soutěž, kterou hrajeme (3. třída). Postupovat nechceme, budeme hrát tuhle soutěž, abychom vyhráli a aby nás to bavilo, určitě se nikam neženeme (úsměv). Ambice naše je udržet turnaj, abychom to dotáhli minimálně do kulatého desátého výročí, a pokusíme se udělat nějaký velký, prestižní turnaj, aby to stálo za to.

Pojďme od sportu. Ty jsi měl také politické ambice.

Kandidoval jsem za sdružení nezávislých kandidátů A co Brno?. Uteklo nám to o nějaké dvě desetiny procenta, což považuji za úspěch. Neměli jsme žádné finance od sponzorů, všechno jsme si řešili sami, a když vezmu v potaz, že jsme se lišili o desetiny procent od takových stran jako ODS a TOP 09, tak to považuji za velký úspěch.

Budeš v tom pokračovat?

Budu, určitě. Do příštích voleb půjdeme připraveni lépe. (úsměv)

Text, foto: Martin Poslušný

Svatopluk Kalužík: Jak jsem poznal Řecko

5. 8. 2015 v 16.25 • Témata: , , , , , , ,

Seriál letních rozhovorů s bystrckými osobnosti dnes pokračuje dalším dílem. Tentokrát jsem se na kus řeči zastavil u doktora přírodních věd a předsedy brněnského sdružení Konzervativní strany  Svatopluka Kalužíka, jinak též charismatického majitele hospůdky U Kaluže. Podnik pana Kalužíka najdete v Bystrci hned u mostu přes tramvajovou trať u zastávky Přístaviště, má zahrádku, studené pivo, utopence, wifi a spoustu jiných dobrých věcí.

Viktor Lošťák: Dobrý den, pane Kalužíku. To je ale horko, že?

Svatopluk Kalužík: Dobrý den. To je 🙂 Dáte si pivo?

Jistě, rád. Tak co, jak trávíte léto? Byl jste na dovolené?

Na dovolené jsem už nebyl spoustu let.

Co to? Musíte být pořád v hospodě?

Hlavně protože jsem nabyl dojmu, že žít kousek od přehrady, na své zahradě a ve své hospůdce je ta nejlepší dovolená a mám ji trvale, včetně pivečka za přiměřenou cenu.

Takže pijete vlastní pivo a je vám dobře.

Letos jsem ale na dovolenou přece jen odjel. Shodou okolností do Řecka.

Podívat se na krizi?

Ne ne, bez nějakých dalších úmyslů či plánů. Původně. Ale když už jsem tam byl, nedalo se nevidět. Jen pouhé rozhlížení okolo sebe ukázalo stav Řecka zcela jasně. Jedná se v podstatě o maličkosti, ale myslím, že právě na těch maličkostech to vystupuje více, než na nějakých úvahách či soudech.

Povídejte.

Uvedu pro stručnost jen tři věci. Při procházce Thasossem, hlavním městě ostrova Thasoss, úplně bije do očí spousta zavřených obchodů, zpustlých domů, nedostavěných domů nebo domů ještě nezpustlých, ale opuštěných. Volné parcely jsou zarostlé nejen letošní trávou, ale několikaletými křovinami.

Na krásné místní pláži je jediná sprcha s uvolněnými pákovými kohoutky, v podstatě rezavá, jediná kabinka na převlečení je v desolátním stavu, dvířka mají místo jednoho pantu pouze kus gumy, věž pro plavčíka  není jen mírně rezavá, ale je rezavá zcela, opuštěná bez plavčíka již řadu let.

To jsou věci.  

I poměrně přepychová a patřičně drahá restaurace mající podél pobřeží chodníček z dvou trámů přebitých cca metrovými prkny neuznala za vhodné několik shnilých prken nahradit novými, o nějakém nátěru ani nemluvě.

Nebuďte tak sugestivní! 

Jsou to zdánlivě maličkosti, ale pro mne zcela jasně svědčí o tom, že krize Řecka netrvá týden či měsíc, ale nejméně několik let.

Leze na mne deprese, když vás poslouchám.

Krize a úpadek.

Bída, svrab, neštovice, cholera, liberálně-ekologická strana. Fuj, pane Kalužíku! Chápu, jsou to vážné věci, ale je léto. Pojďte, dáme si raději další pivo.

A tak jsme si dali další pivo a do krizí zmítaného Řecka se podíváme raději jindy. Přeji všem krásné horké léto.

Viktor „Schizofrenní sračka fašounská“ Lošťák

Petr Váša: Líně a bystrcky

2. 8. 2015 v 21.23 • Témata: , , , , , ,

Petr Váša je český básník, hudebník, textař, skladatel, výtvarník, experimentální herec a vysokoškolský pedagog, jenž je také označován souslovím fyzický básník. Vystudoval dějiny umění na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity. Je znám jakožto velký improvizátor a neustálý hledač neotřelých uměleckých postupů, patří mezi nejoriginálnější české umělce současnosti. Tolik Wikipedie.

Charizmatický, na první pohled nepřehlédnutelný člověk s pro něj charakteristickým účesem mě zajímal již delší dobu. Když jsem na něj narazil v soutěži o největšího Bystrčáka, zjistil jsem o něm spoustu zajímavých věcí. Zjistil jsem, že dělá skvělou muziku, kterou vlastně znám, ale nevím, že vznikla pod jeho rukama, a objevil jsem spoustu originálního umění, které tento člověk produkuje. Právem je označován za jednoho z nejzajímavějších a nejoriginálnějších umělců v republice a já jsem rád, že si na mě našel čas v příjemném prostředí zahrádky restaurace Hvězda.

*

Martin Poslušný: Jste taková nepřehlédnutelná osoba, ale vaše jméno jsem zjistil až v soutěži o největšího Bystrčáka.

Petr Váša: Cože?

Nevíte o tom?

Ne.

petr-vasa-720
Petr Váša, tváře se líně a bystrcky

Byl jste do této soutěže nominován.

Jó? Tak to ani nevím. To by mě teda zajímalo … mě tady občas zdraví seriózní lidi a občas takový ty smažky a houmlesáci tam na zastávce vyřvávají: „Ahoj … fyzický básník!“ Tak jsem si říkal, jestli tohle zrovna je ten druh popularity, o kterou bych stál. (smích).

Jste Bystrčákem odjakživa?

Bydlím v Bystrci od roku 1987, potom jsem měl teda takový bohunický intermezzo, ale potom jsem se sem vrátil, a po mnoha úvahách jsem zjistil, že je to nejlepší místo v Brně, kde bych chtěl bydlet.

Já jsem se tady tehdy ocitnul z nouze. S tehdejší partnerkou jsme tady na konečné na Černého vystoupili z trolejbusu, a já si říkal, že to je konec světa. Byl jsem takový městský dítě z Králova Pole, ale potom mě postupně došlo, že je to úplně to nejlepší místo.

Jaké máte v Bystrci nejoblíbenější místo?

Tak jednak je asi rozdíl v tom, kde člověk bydlí. Vím o lidech nahoře ze sídliště, kterým se tady nelíbí a berou to jako panelákový “cosi“. Ale mě nad tím údolím oddechu to připadá … ta konstelace, máte tady údolí oddechu, koukáte do těch kopců s oborama, uděláte pár kroků, a jste buďto teda na priglu, nebo na druhou stranu v lese. Teď jsem objevil stezku do Žebětína, to je úplně úžasná procházka. Anebo jdete na třetí stranu, a jste tady ve staré Bystrci u Šťávů a tam, tam to vypadá jako někde v Bulharsku. To se mně moc líbí. Je to úžasný. Tady sednete na tramvaj a za tři hodiny jste v Praze, a když nesednete na tramvaj, tak máte pokoj, jste v lese, to se mně velmi líbí.

petr-vasa-720-2

Hrajete v kapele Jasná páka. To nebyla vaše první kapela, že?

Já jsem v osmdesátých letech začínal v kapele Uzený koleno, potom krátce v kapele Ocelová sněť, potom jsem měl takovou první známou kapelu, která vydávala desky, ta se jmenovala Z Kopce. A teď nedávno jsem se dozvěděl, že i ta kapela Ocelová sněť, byla zakázaná, to jsem nevěděl. Takže všechny kapely, ve kterých jsem hrál, kromě Syčáků, byly zakázaný, protože ta Jasná páka, ke které jsem se dostal později, byla zakázaná taky. Na kapele Z Kopce mě záleželo hodně. To byla záhy vlastně profesionální kapela, což byl velký úspěch, po kterém jsme byli zakázaní kvůli textům, což byl takový ten konec komunismu. Ale byla to výborná zkušenost, že jsem neskončil někde v šatlavě.

Jak jste se dostal k Jasné páce?

Jasnou páku jsem vždycky obdivoval a připadla mně úžasná. A komunisti, když psali články o tom, jak se to má všechno zakázat, tak citovali jejich texty. „Ona má špinavý záda“. To se musí zakázat. Když ji zakázali, tak začali hrát jako Hudba Praha, já jsem se jim představil, myslel jsem si, že mě pošlou do háje, ale chtěl jsem jim říct, že je prostě miluju. A od té doby se kamarádíme. A v roce 1991 mě vzali na turné jako zpěváka, jakože s Pákou. Hudba Praha už byla zase Jasná Páka a s Davidem Kollerem, který tehdy zakládal kapelu Lucie, jsme vyrazili na šílenej výlet autobusem, ve kterým byli ještě Psí vojáci, sud piva a ještě něco dalšího… (smích)

Co je teď aktuálního v Jasné páce?

Minulý rok jsme vydali dvoj CD. Jedno CD je studiový a druhý je živý z minulýho turné. Jsou tam starý i nový věci. Některý písničky jsem napsal já, jeden text napsal Jura Krchovský, básník tady z Komína, kterýho Jasná páka hrozně obdivuje. A myslíme si, že ta jeho písnička, zhudebněná Davidem Kollerem, je výborná.

Kdy bude další koncert Páky?

Myslím, že to bude až příští rok, protože Michal Ambrož byl nemocnej a David Koller má turné ke své nové desce.

Jakou hudbu posloucháte vy?

Já toho poslouchám hodně. Poslouchám hodně klasickou hudbu, na druhé straně třeba, jsme teď řešili, která deska od The Black eyed peas je nejlepší, takže takovej ten dobrej hip hop mám moc rád. I současnej pop, i takovou tu experimentální hudbu, takovou tu šílenou. Mě baví nikam nepatřit. Mít prostě široký pole. Mám kamarády, kteří hrajou čistej punk, třeba Visací zámek, a potom mám kamarády, co hrajou takovou nesnesitelnou, úžasnou avantgardu.

A co rád nemáte?

Landu. Kromě Landy snesu úplně všechno. Je to takový těžkopádný, toporný.

Jaký nejlepší koncert jste viděl?

Nejsilnější zážitek, co jsem měl, byl Iggy Pop. Iggy and The Stooges. Nejen, že to bylo dobrý a on je skvělej a šílenej a celý to bylo takový zábavný se spoustou humoru, ale ta atmosféra byla úplně úžasná. Jako byste polykal kusy, bloky té atmosféry do toho úžasnýho randálu. To jsem neudělal na žádným jiným koncertě, že jsem byl chvíli u toho podia a potom jsem se postupně přesouval, abych každou písničku slyšel z jinýho místa, a z jinýho úhlu si vychutnal tu atmosféru.

Tehdy jsem vlastně vyvinul ten svůj žánr fotografování očima.

Jak funguje fotografování očima?

Koukáte, soustředíte se. Najdete si jeden, dva, tři body. Pes leze z vody, paní leze do vody… chvilku si počkáte… a za chvíli máte jistotu, že to nikdy nezapomenete.

Jaký nejlepší koncert jste odehrál?

V Lipsku, vždy 9. října jsou oslavy začátku revoluce. Bylo to zorganizováno jako velký průvod celým městem. Bylo tam sto dvacet tisíc lidí. Náš koncert měl probíhat celou tou akcí, takže jsme hráli tři hodiny. My jsme hráli a kolem nás proudil ten dav sto dvacet tisíc lidí, to jste jako v moři, to je jako oceán, jakoby vlny kolem vás by byli lidi. A my jsme do toho hráli tu svoji tvrdou alternativu, nebylo to nic uhlazenýho. Navíc to bylo hrozně dojemný, protože se ukázalo, že Němci mají smysl pro to, jako se zaujetím a důstojně oslavit něco takovýho. My jsme s Kollerem hráli na oslavách revoluce. Bylo to fajn, pět tisíc lidí nahoře na Václaváku, atmosféru to mělo skvělou, ale nedokážu si představit, že by sto tisíc lidí přijelo do Prahy s úctou a s nadšením slavit výročí svobody.

Co si mám představit pod pojmem fyzické básnictví, které děláte?

No, to je taková one man show, kde recituju a prozpěvuju, zpívám, hýbu se k tomu. A protože to dělám dlouho, už od počátku 90. let, tak mám velkej repertoár, kdy můžu to vystoupení upravovat podle publika. Někdy vylezu na podium a ani nevím, čím budu začínat. Můžu hodně reagovat na lidi. Je to takový živý a asi i originální, protože v zahraničí, když s tím vystupuju, tak lidi říkají, že nic takovýho nikdy neviděli. Mám i mezinárodní program v takové řeči, která je složená ze slov latinského původu. To je můj velký experiment, což je výborný, protože tomu ty lidi rozumí v cizině a přitom tím obcházím tu obyčejnou angličtinu.

Nakonec se zeptám – kdy můžou diváci vidět vaše další vystoupení?

Teď budu hrát nejdřív na Eurotrialogu v Mikulově. Já vystupuju v pátek. V sobotu hraje Mucha, Už jsme doma mají třicet let, takže možná s něma na podiu budu nějak blbnout. A potom nás čeká večírek. (smích)

Teď si udělám s dovolením nějakou fotku.

Ok. Tak počkejte, nasadím nějaký líný bystrcký výraz…

Text, foto: Martin Poslušný

Související

Petr Váša – osobní stránka
Petr Váša na Wikipedii

Vnislav Fruvirt: Pán Bůh to se mnou myslel přece jenom dobře

29. 7. 2015 v 18.10 • Témata: , , ,

Monsignore Vnislav Fruvirt je jistě známá postava mnoha věřících v Bystrci. Prochází těžkým, ale velmi dlouhým, a podle toho, jak na mě při našem setkání působil, i velmi spokojeným životem. Pan Vnislav Fruvirt letos oslavil krásných 92 roků, během kterých zažil válku, vězení a nakonec skončil jako člověk, který zasvěcuje život Bohu v bystrckém kostele svatého Jana Křtitele a svatého Jana Evangelisty. Člověk, který byl nominován na největšího Bystrčáka, a který získal čestný titul monsignore od samotného papeže, mi zodpověděl pár otázek, a vy se s ním teď můžete trochu blíže seznámit.

Martin Poslušný: Jak dlouho působíte v Bystrci, v kostele svatého Jana Křtitele a svatého Jana Evangelisty?

Vnislav Fruvirt: Přišel jsem sem v roce 1973, takže jednačtyřicet let jsem sloužil jako farář. Napřed bez kaplana, později přišel kaplan, to už mě bylo hodně roků, sedmdesát, nebo víc. Teď sem přišel jako nový farář Pavel Svoboda.

vnislav-fruvirt-720

Vzpomenete si na někoho, kdo chodil do kostela celou dobu, co jste zde sloužil?

Mnoho dětí jsem již pokřtil a náboženství tady vyučoval, ale já si málo pamatuju. No některé lidi poznám určitě, ale jestli se o mě nepokouší ten Alzheimer, poněvadž moc zapomínám. (směje se)

Co to znamená být monsignore? Jak se jím člověk stane?

No, ještě za první republiky bylo monsignorů velice málo. To je takové, jak říkají Němci “Title ohne mittle“, takový čestný titul. Dostal jsem ho myslím, před čtyřmi roky. Uděluje to přímo svatý otec. Teď těch monsignorů je velice moc, nedávno byla v Katolickém týdnu taková poznámka, že monsignore bude člověk až tak od 65 let. To už je starej dědek každej, tak dostane takové vyznamenání za tu celoživotní práci.

Vy jste během svého života zažil i vězení. Jak se to vlastně stalo?

Já jsem velezrádce, tak si na mě dávejte bacha (smích).

Za komunistů to bylo pořád, velezrada, sabotáž… rozsudky byly už předem určené. Když jsem byl v tom kriminále, tak jsem neměl v ruce nic, ani obžalobu, ani závěrečnou řeč, nic. Až potom, jak bylo Pražské jaro v roce 1968, tak teprve ten advokát, který mě to vyřizoval, mně všechno od soudu oxeroxoval, takže až potom jsem to všechno měl. Oni chtěli, abych byl odsouzen jako vůdce protistátní skupiny, ale tu skupinu organizoval někdo uplně jiný. Takže na mě měli hodit ten největší trest. Deset až pětadvacet let mně hrozilo za tu velezradu. Nakonec u soudu alespoň řekli, že jsem duchovní vůdce té skupiny a dostal jsem teda deset let odnětí svobody, zabavení veškerého majetku a pokutu tisíc korun. V případě nezaplacení další dva měsíce vězení. Z čeho jsem to měl zaplatit? To není logický, když mně zabavili veškerý majetek.

Když nastupoval jako prezident Antonín Zápotocký, tak byla amnestie, ale ta byla spíš pro takový ty malý zlodějíčky, ale z těch politických vězňů, jak nám se říkalo, ji nedostal nikdo. Leda, že by podepsal spolupráci s StB. Nakonec jsem si odseděl sedm a půl roku a poté dostal opravdu tu politickou amnestii. To bylo za prezidenta Novotného. Ale to byl takový úsek života, byla to zkušenost.

Řeknu vám z toho kriminálu ještě něco. Když se říkalo, že si to člověk “bral“, tak to znamenalo, že je z toho vyřízenej. Byl tam s náma mladej pán, kolem pětadvaceti let, měl doma manželku, dvě děti, ten si to bral. Byl tam starej dědek, kolem sedmdesáti, ten si zpíval, přenesl se přes to. Já jsem spíš takovej vtipálek, to mám asi po tátovi. Luštím křížovky a čtu si ty vtipy tam, a vykládám to věřícím před kostelem (smích). Tak se říká, že smích prodlužuje život, tak možná je to na mě vidět, já nevim. (směje se)

Co jste dělal potom?

V kriminále jsem se vyučil jako brusič skla. Byl jsem i horník. Potom jsem se hlásil do dopravního podniku, chtěl jsem dělat průvodčího. Inzerovali v novinách, že bude kurz pro průvodčí, tehdy ještě byli průvodčí. Řekli mě, že mi dají vědět, kdy ten kurz začne. No, podle novin měl začít za dva dny a já ještě nic nevěděl. Tak jsem přijel na osobní a paní říká: „Soudruhu Fruvirte, vy jste vyšel z výkonu trestu že?“  Já povídám, že ano. A paní: „No, ale to my tady máme minimálně dva roky manuální práce.“ Tak jsem dělal necelé dva roky čističe výhybek.

A potom jsem si udělal řidičský kurz a byl jsem řidič tramvaje. Potom jsem byl asi čtyři nebo pět let na Petrově jako vikář u biskupství a z Petrova jsem potom přišel sem, v roce 1973. Od té doby jsem tady byl jako duchovní správce, později jmenován farářem, poté jsem dostal kaplana a potom ten monsignore, taková odměna za tu práci.

Měla na váš život nějaký vliv válka?

Válka ani ne. V tom vězení to bylo krutý, ale když zemřel Stalin, tak se to zmírnilo, to jsme poznávali.

Statistiky říkají, že v ČR je nejméně věřících z celé Evropy. Co na to říkáte?

Ty statistiky, bych řekl, nejsou dobře informovány. Každý člověk něčemu věří, plánuje, v něco doufá, ale těm co se hlásí k tomu, že jsou ateisté, bezvěrci, těm vadí církev. Církev jim nemá co poroučet diktovat atd. Takže si to s pánem bohem vyřídí sami. Církev nepotřebují jako prostředníka.

Používáte moderní technologie? Počítač, mobil…?

No, je to, už nevím kolik let, jsem dostal k narozeninám počítač. A ještě jsem ho nezapnul. Všechno jsem si vždy zapsal na stroji. Ale s počítačem jsem se ještě neseznámil.

Slovo nakonec.

Každý člověk něco plánuje, ale věřící ví, že plánuje i Bůh. A nedopadne to nikdy podle toho našeho plánu, ale podle toho božího plánu. Nám se to zdá někdy takové drsné. Chtěli bychom protestovat. Proč to? Proč Pán Bůh tohle? A člověk si po letech řekne: „Ten Pán Bůh to se mnou myslel přece jenom dobře.“

Text, foto: Martin Poslušný

Související

Vnislav Fruvirt na Wikipedii

Dorost Dosty: Velký rozhovor

14. 6. 2012 v 10.53 • Témata: , , , , , , , , , , , , ,

Stránky staršího dorostu FC Dosta Bystrc-Kníničky přinášejí velký rozhovor o uplynulé sezóně. Na otázky odpovídají Marian Krejčí, Kuba Holešovský, Kuba Chovan, Honza Matoušek, Patrik Veleba, Honza Gryc a Michal Kabeláč.

Už můžeme skončit nejhůře osmí, jak bys zhodnotil sezónu?

Marian Krejčí: „Jelikož jsem hrál jen na jaře, tak jaro se nám docela povedlo, hlavně domácí zápasy.“

Jakub Holešovský: „Bohužel záporně. Hodně nám chybí body z podzimních zbytečných remíz. Dále taky nesmyslná prohra na Svratce. A na jaře ztráta s Morendou a možná i s Krumlovem. Tak aspoň doufám, že skončíme v první polovině tabulky, tedy do 7. místa.“

Jakub Chovan: „Tak určitě, je důležité, že jsme se zachránili a dokonce na dobrým fleku v rámci možností. Na začátku jarní části sezóny to vypadalo s námi dosti špatně, ikdyž jsme zase tolik neprohrávali, ale spíš jsme ztráceli body remízama. Takže celkově sezóna nebyla špatná.“

Jan Matoušek: „Tak sezónu bych hodnotil spíš kladně něž záporně. Na domácím hřišti se nám velmi dařilo, za celou sezónu jsme prohráli jen jednou a to nešťastně (směje se). Horší to bylo na hřištích soupeře, kde jsme byly někdy až tragičtí. Toto je potřeba do začátku příští sezony opravdu zlepšit.“

Patrik Veleba: „Tak sezónu bych zhodnotil kladně i záporně, protože na domácím hřišti se nám dařilo a venku jsme byli neškodní a kvůli nepodařenému podzimu můžeme skončit nejhůře osmí.“

Jan Gryc: „Měli jsme pár horších zápasů, ale osmý místo není špatný a navíc na domácí půdě jsme na jaře zůstali neporaženi.“

Michal Kabeláč: „Spokojení být nemůžeme. Měli bychom hrát v první čtyřce, ne se plácat někde dole. Ale zachránili jsme se a na jaře se prezentovali aji docela koukatelnou hrou.“

(…)

Celý rozhovor si přečtěte na www.bystrc-dorost.4fan.cz


 

Rozhovor s Martinem Šauerem

30. 5. 2012 v 06.49 • Témata: , , , , , , , ,

Mezi nejzkušenější hráče staršího dorostu FC Dosta Bystrc-Kníničky patří Martin Šauer. Rozhovor s ním nejen o sobotním vyhraném zápasu s Tasovicemi přinesl web www.bystrc-dorost.4fan.cz.

Utkání s Tasovicemi jsme vyhráli jasným výsledkem 7:0. Zápas to ale nebyl jednoduchý, že? V prvním poločase nás i přes brzkou branku Tasovice přehrávali..

Tak určitě, nutno dodat, že první poločas byl špatný z mé strany, mám na tom velký díl. Každopádně rozhodly dvě brzké branky na začátku poločasů, potom se Tasanda k ničemu nezmohla.

Do Bystrce jsi se vrátil před touto sezonou, jak jsi zde spokojen?

Začal jsem hrát po skoro půlroční pauze, takže začátek mi úplně nesedl. Ale je tu skvělá parta a navíc máme na jaře fantastickou šňůru domácích výsledků,  takže nemůžu být nespokojen.

Za celou sezonu se Ti ještě nepodařilo vstřelit branku, kdy se konečně dočkáme?

Už mi s tím lezete na nervy (smích). Ne teď vážně, zaměřím se na to v létě v přípravě, takže už na podzim se naše početná fanouškovská základna může těšit na gólové hody i z mé strany. I když budu samozřejmě rád, pokud mi to tam padne v posledních zápasech.

(…)

Celý rozhovor si přečtěte na www.bystrc-dorost.4fan.cz

Související

Bystrc-Tasovice 7:0
Starší dorost remizoval s Mutěnicemi 

Občane neškoď!

12. 4. 2012 v 10.14 • Témata: , , , , , , , , , , ,

Obyvatelé Kohoutovic se už tři týdny bouří proti záměru místní radnice. Ta, jak se domnívají, chce změnit územní plán, aby mohla vykácet 1,5 hektaru vzrostlého lesa u Chopinovy ulice. Přestože kohoutovičtí radní  tvrdí, že nic takového se nikdy nechystalo a nechystá, občany tím neuklidnili. Paní Olga Hubíková, jedna z protestujících, shrnuje ve svém textu dosavadní události z pohledu aktivistů.

Text jsme převzali z Deníku Referendum, který jej publikoval jako první, s laskavým svolením autorky.

*

V brněnských Kohoutovicích chce zastupitelstvo změnit územní plán tak, aby bylo možné v lese postavit garáže. Místní občané se bouří, ale jsou umravňováni. Místní sdružení, které nechce nechat zastupitelům klid na práci, dokonce obtěžuje policie.

Představitele kohoutovické radnice v posledních dnech překvapila vlna aktivně projevované nedůvěry ze strany kohoutovických občanů. Ti totiž odmítli uvěřit, že kvůli stavbě několika garáží je nutné v územního plánu vyjmout z funkce lesa parcely o rozloze více než 16 000 m2 a pozměnit jejich funkci na tzv. dopravu v klidu. „Z území velkého zhruba jako dvě obří parkoviště OBI v Bystrci má být prostor pro hromadné garáže. To je v rozporu se stavebním zákonem. Podle zákona lze totiž změnit územní plán jen tehdy, nedají-li se využít již vymezené plochy. A vymezené plochy v lokalitě jsou, například 100 metrů odtud se chystá stavba několikapatrového parkovacího domu,“ komentuje záměr radnice Jana Konečná z občanského sdružení Pro Kohoutovice.

Znepokojené občany rozhodně neuklidňuje ujištění člena Rady MČ Brno-Kohoutovice a náměstka primátora města Brna Bc. Ladislava Macka, že lesu žádné nebezpečí nehrozí. Fakt, že zrovna radní Macek se v této záležitosti angažuje, a to i osobními útoky, v řadě lidí naopak posiluje pocit, že důvod obávat se o les rozhodně existuje. Ladislav Macek totiž v Brně dávno proslul svým umem mlžit a zároveň neotřelými postupy dotáhnout do konce, cokoliv si zamane, a klidně si přitom dle potřeby ohnout zákony. Nedávným příkladem je dodatečná legalizace černé stavby jeho vlastní chaty u brněnské přehrady. „V neděli jsem si všiml v lesní oboře za Kohoutovicemi na plotech cedulky s nápisem: Bude před vašimi domy les, nebo garáže? a skutečně jsem se vyděsil. To snad nemůže někdo myslet vážně, že by kdokoliv ze samosprávy Městské části Brno-Kohoutovice takový nesmysl podpořil,“ rozčílil se radní Macek v emailu adresovaném občanskému sdružení Pro Kohoutovice. Háček je v tom, že se v roce 2010, kdy zastupitelstvo MČ Kohoutovice udělalo k tomuto „nesmyslu“ první krok, nenašel nikdo, kdo by ho nepodpořil. Všichni jednomyslně hlasovali pro návrh na změnu ÚPmB v MČ Brno-Kohoutovice v lokalitě při ulici Chopinova. Všichni, včetně pana Macka.

V případě letáků je pan Macek na špatné stopě. Výpadem proti občanskému sdružení doutnající vzpouru kohoutovické veřejnosti neuhasí. Občanské sdružení Pro Kohoutovice určitě odpor vůči zmíněné změně územního plánu plně podporuje a chystá se v něm aktivně participovat a mapka se sloganem „Bude před vašimi domy les nebo garáže?“ skutečně pochází od členky sdružení, Dany Kalčíkové. Byla však umístěna pouze na webových stránkách sdružení jako informační materiál. Nikdo ze sdružení se jejím šířením po Kohoutovicích nezabýval.

V Kohoutovicích se totiž stalo něco lepšího. Na scénu spontánně vstoupili ve sdružení neorganizovaní kohoutovičtí občané. Z  webu sdružení stáhli mapku příslušné lokality a živelně ji vylepili na výlohy, sloupy i stromy v ohroženém lese. V tradičně pojímaném demokratickém systému by možná taková aktivita byla tolerována jako normální projev občanské angažovanosti. Progresivní kohoutovické hlavy pomazané ale tuší, že zdánlivě mírumilovný projev občanského odporu by se mohl ošklivě zvrhnout – je třeba včas zachrastit zbraněmi. Proto pro jistotu občanské sdružení, ač letákový polep nebyl jeho dílem, několikrát kontaktovala policie. Městská policie také ze stromů, které už to možná mají spočítané, letáky neohroženě strhala.

Letáková akce byla doprovázena facebookovou iniciativu Zachraňme Kohoutovice, kterou založil Pert Ulrich, jenž není členem sdružení. Jeho výzva se těší značné odezvě. I na květnou neděli se lidé byli ochotni osobně sejít a diskutovat další strategii postupu proti změně územního plánu. Pokud bychom podlehli klasické popírací strategii radního Macka, sešikovali se chudáci pomýlení občané do boje proti přeludu: „Dokonce jsem četl i zprávu, že se má u Chopinové vykácet 1,5 ha lesa pro výstavbu garáží. Nechápu, kdo má v Kohoutovicích zájem šířit takovéto nesmysly a co tím chce docílit. Vy sama dobře víte, že na zítřejším zasedání Zastupitelstva města Brna se o ničem takovém, jako kácení lesa v rozsahu dvou obřích parkovišť u OBI v Bystrci nebude jednat,“ pokusil se Macek demagogicky zpochybnit tvrzení Jany Konečné, jako by si ona celou věc vymyslela coby prodloužený aprílový žertík. To, co pan Macek vehementně vyvrací, přitom mezitím proběhlo i tiskem. Že by nepodložené fámy z MFDnes či Brněnského deníku?

Samozřejmě, že zastupitelstvo nehlasovalo a v budoucnu nebude hlasovat přímo o vykácení lesa. Vykácení lesa si snadno zajistí jiní, pokud k tomu představitelé města změnou územního plánu připraví podmínky. To, oč v úterý 3. 4. na zastupitelstvu mělo jít, občanům Kohoutovic prostřednictvím sdružení předem vysvětlil člen ZMB Martin Ander (SZ) . Upozornil na situaci po  prvním kole jednání o změně územního plánu , které proběhla bez účasti veřejnosti. „Tentokrát je mezi DOPORUČENÉ k dalšímu pořizování navržena změna B2-11/I: Prověřit změnu z lesa na parkovací plochy nad Chopinovou.“

Cílem odpůrců navrhované změny územního plánu se v této fázi mělo stát, aby zastupitelé Brna návrh přeřadili z doporučených mezi nedoporučené. Kohoutovičtí občané tedy dorazili 3. 4. 2012 se svými  plakáty a interpelacemi na zasedání ZMB ohradit se proti hrozbě, která dle pana Macka neexistuje. Uspěli jen částečně. Prozatím dosáhli pouze pozdržení procesu změny územního plánu týkající se dané lokality. Usnesení týkající se tohoto bodu nakonec nebylo přijato. To znamená, že návrh na zahájení změny územního plánu pro tuto lokalitu ze hry vyřazen nebyl.

Celá věc tak zůstává nadále otevřená. Podle předběžných informací se bude počátkem května konat diskuse občanů Kohoutovic, zastupitelů městské části a majitelů příslušných parcel. Lze očekávat, že proponenti překvalifikování funkce parcel v územním plánu se budou zaklínat nedostatkem parkovacích míst v Kohoutovicích. Kohoutovice mají zhruba stejné potíže s parkovacími místy jako většina ostatních hustě zalidněných sídel. Jakub Kořínek z o.s. Pro Kohoutovice, který se tématem parkování v Kohoutovicích dlouhodoběji zabývá, vysvětluje: „Otázka parkování je u nás řešena nekoncepčně – garáže se staví tam, kde se to někomu hodí, ale ne tam, kde lidé opravdu nemají kde zaparkovat. Výsledkem je ale mrhání pozemky – hodně plochy na málo aut. Nezanedbatelné jsou plochy příjezdových komunikací, které se staví opět neefektivně – tak aby investor srazil náklady na minimum. Takže jsou pak hned zase „potřeba“ garáže další.“ Podíváme-li se do stávajícího územního plánu, zjistíme, že pokud by byly garážové domy postaveny všude, kde je pro ně již nyní vyčleněno místo, budou jimi Kohoutovice prorostlé jak rakovinou.

Důvod položit na oltář automobilismu kus vzrostlého lesa tedy není. Neexistence analýzy problému parkování ani ucelené koncepce jeho řešení ale možná dlouhodobě hraje do karet těm, kteří chtějí investorům šikovně přičarovat pozemky k zabetonování. Lokalita za Chopinovou ulicí je pro developery jistě tak zajímavá, že záměr vybudovat pár garáží by mohl být jen využitím klasické metody „Jezinky“. „Jen dva prstíčky tam strčíme… jen pár garáží vám postavíme…“ a za pár let by mohli mít obyvatelé Chopinovy ulice za okny místo lesa třeba satelit. Fakt, že se celý plán s překvalifikování účelu lokality v územním plánu provalil ve chvíli, kdy se občané ještě mohou pokusit mu zabránit, vyvolává v některých papaláších agresivitu. Protože jak jinak si vyložit výpad radního Macka proti o.s. Pro Kohoutovice: „Prosím, pokud se nechcete zapojit do práce pro rozvoj Kohoutovic, aspoň Kohoutovicím neškoďte!“

Olga Hubíková

*

Související

Hynek Bouší: Výsledek považuji za vítězství
Kohoutovické kácení neprošlo zastupitelstvem
Videozáznam z jednání zastupitelstva
Garáže místo lesa? Plán město odložilo. Ale jen na čas
Lidé z Kohoutovic protestovali proti kácení – zpravodajství České televice (v čase 14:26)
Část kohoutovického lesa mají nahradit garáže, místní se bouří
Kohoutovičtí půjdou s transparenty na velkou radnici
Zachraňme Kohoutovice – stránka protestujících na Facebooku
Kohoutovický les: Starosta občany neuklidnil, protesty pokračují
Kohoutovice: Aktivisté chystají ofenzívu
Kácení lesa: Kohoutovický starosta vydal prohlášení
Setkání občanů ve věci protestu proti kácení lesa v Kohoutovicích
Kácení lesa v Kohoutovicích: Protesty narůstají
Vzrostlý les by v brněnských Kohoutovicích mohl ustoupit parkovišti
Garáže místo lesa? Chopinova a arogance moci

 

Hynek Bouší: Výsledek považuji za vítězství

8. 4. 2012 v 11.48 • Témata: , , , , , ,

Nespokojení obyvatelé Kohoutovic dorazili v úterý 3. dubna v hojném počtu na jednání brněnského zastupitelstva. Vybaveni transparenty protestovali proti změně územního plánu, která má podle nich způsobit vykácení 1,5 hektaru lesa. Místo stromů by u Chopinovy ulice měly stát garáže a možná i bytové domy, obávají se místní lidé.

Zastupitelstvo na nátlak občanů nakonec k záměru nepřijalo žádné rozhodnutí. Je to úspěch či neúspěch? A co bude dál? Zeptal jsem se jednoho z kohoutovických aktivistů pana Hynka Bouší.

Viktor Lošťák: Dobrý den, pane Bouší. Jak hodnotíte průběh a výsledky jednání brněnského zastupitelstva?

Hynek Bouší: Dobrý den. Nevím, jak by dopadlo hlasování v případě, že by občané Kohoutovic osobně nebyli přítomni tomuto zasedání a disciplinovaně nevyjádřili občanský nesouhlas k diskutovanému bodu.

U Chopinovy ulice má padnout 1,5 hektaru lesa. Zdroj: Zachraňme Kohohoutovice

V každém případě výsledek považuji za vítězství a cítím směrem od zastupitelů MB (ne ode všech) k občanům vyslaný signál, že jim nejsou lhostejné „nářky občanů“. Těmto zastupitelům děkuji, že svými dotazy rozvířili diskusi na jednání zastupitelstva a díky tomu se podařilo vrátit diskutovaný bod do Kohoutovic k veřejné diskusi s občany městské části. O průběhu rozpravy a hlasování ať si udělá každý představu po zhlédnutí videa na vimeo.com/39764952.

Zájemce upozorním, že záznam je hlavně po obrazové stránce dost nekvalitní. To ovšem není vina těch, kdo ho pořídili, ale způsobu, jakým video poskytuje občanům brněnský magistrát. Obrazový přenos z jednání je záměrně udělán tak, aby bylo technicky obtížné až nemožné uložit si jej. Magistrát sám žádný archiv z jednání nenabízí. Lidem, kteří záznam přesto pořídili, nezbylo než uchýlit se k technicky absurdnímu způsobu – natáčet obrazovku notebooku videokamerou.

Zpět do kohoutovického lesa. Pane Bouší, čeho chcete nyní dosáhnout a jaké budou vaše nejbližší kroky?

Nyní se soustředíme na oslovení co nejširšího počtu obyvatel Kohoutovic. Chceme věci neznalým vysvětlit, co za rizika představuje případné odsouhlasení změny územního plánu. Souběžně s „osvětovou činností“ poběží petiční akce proti změně územního plánu v podobě, která byla předložena zastupitelům Brna. Budeme se snažit probudit občany k většímu zájmu o dění v Kohoutovicích a spolurozhodovat.

Děkuji za odpovědi.

*

Související

Kohoutovické kácení neprošlo zastupitelstvem
Videozáznam z jednání zastupitelstva
Garáže místo lesa? Plán město odložilo. Ale jen na čas
Lidé z Kohoutovic protestovali proti kácení – zpravodajství České televice (v čase 14:26)
Část kohoutovického lesa mají nahradit garáže, místní se bouří
Kohoutovičtí půjdou s transparenty na velkou radnici
Zachraňme Kohoutovice – stránka protestujících na Facebooku
Kohoutovický les: Starosta občany neuklidnil, protesty pokračují
Kohoutovice: Aktivisté chystají ofenzívu
Kácení lesa: Kohoutovický starosta vydal prohlášení
Setkání občanů ve věci protestu proti kácení lesa v Kohoutovicích
Kácení lesa v Kohoutovicích: Protesty narůstají
Vzrostlý les by v brněnských Kohoutovicích mohl ustoupit parkovišti
Garáže místo lesa? Chopinova a arogance moci

 

Vladimír Vetchý: Je-li důvod, mám pochybnosti

1. 4. 2012 v 11.19 • Témata: , , , , ,

Viktor Lošťák: Dobrý den, vážený a oblíbený pane starosto.

Vladimír Vetchý: Dobrý den.

Sešli jsme se dnes, prvního dubna, díky vaší vstřícnosti na bystrcké radnici, jelikož bych vám rád položil několik otázek pro magazín Bystrčník v neformálním, objektivním, věcném rozhovoru…

Jistě.

…který bude pozitivně veden v sice snad kritickém, ale naprosto férovém duchu. Ano?

Ano. Proto jsme tady. Jsem připraven.

Souhlasíte? Nebo pochybujete, že Bystrčník je objektivní, vyvážené médium, jemuž je pravda nade vše?

Souhlasím, určitě souhlasím. Ne, nepochybuji, vůbec. (Směje se)

Nebyl jsem opilý, popírá starosta Vetchý (čtvrtý shora). Knihy v pobočce městské knihovny prý nepoléval, protože by byl namol, ale  zaléval je, aby vyrostly.

Dobře, první otázka. Pane starosto, co je pravdy na tom, že jste poměrně naivní až dětsky důvěřivý člověk, který postrádá ve svých rozhodnutích sebemenší kritičnost?

Cože?

Je pravda, že souhlasíte se vším a každým a chcete se zavděčit všem, protože hlas je jednou hlas?

Co? To tedy rozhodně ne. V žádném případě.

Takže nesouhlasíte se vším a někdy pochybnosti máte?

Jistěže nesouhlasím se vším a je-li důvod, mám pochybnosti.

Aha. Před malou chvílí jste však tvrdil něco úplně jiného, o ničem jste nepochyboval. Lžete často, pane starosto?

No dovolte?!

Neodpovídáte na otázku, pane Vetchý. Když se vás ptám, jestli lžete často, můžete odpovědět ano nebo ne, ale ne „no dovolte“, to není odpověď na mou otázku. Odmítáte odpovídat na otázky tisku?

Já… Ne… Počkejte!

Odmítáte snad úlohu nezávislého tisku v otevřené demokratické společnosti? Takže lžete často nebo ne?

Ne! Nelžu!

Děkuji za odpověď. Říkáte tedy, že příliš často nelžete. Jen tak občas, přiměřeně. Když se to hodí.

Vůbec nelžu! Co to má znamenat, co si to dovolujete? Jsem z vás zmatený, člověče!

Trpíte stavy zmatenosti chronicky?

Netrpím stavy zmatenosti! Vůbec! Jsem zmatený z vás, právě tady a teď, co má tohle všecko být, měli jsme se bavit o cykloprodejně a najednou tohle! Vůbec nechápu, oč vám jde.

Děkuji, pane starosto. Připouštíte tedy, že máte někdy potíže s pochopením. Možná se vám to stává v těch občasných chvílích, kdy lžete, co myslíte? Není to právě to, co působí vaše stavy zmatenosti, k nimž jste se právě přiznal?

Vypadněte!

Jen klid, pane Vetchý, uklidněte se. Vůbec nerozumím vaší náhlé zuřivosti. Bavíme se přece věcně.

Tedy cykloprodejna na Horním náměstí. Řeknu vám to znovu a pomalu – nyní se vás budu ptát na rekonstrukci cykloprodejny na Horním náměstí. Rozumíte mi?

Rozumím, samozřejmě že rozumím, ano.

Výborně. Starosta Bystrce, mluví-li se na něj pomalu a v jednoduchých větách, rozumí. To je důležitá informace pro vaše voliče.

Prodejnu a servis pro cyklisty na Horním náměstí chce rekonstruovat pan Kozárek. Někteří lidé se obávají, že jakmile bude schválena změna územního plánu a pozemky prodány, místo střídmého objektu služeb vyroste na nynější zeleni obrovská betonová budova plná chemického odpadu. Domníváte se, že je pan Kozárek důvěryhodná osoba?

Jistě. Pan Kozárek je zcela důvěryhodný člověk. Není důvod k obavám.

Vy znáte pana Kozárka?

Ano, znám, samozřejmě. Jinak bych to nemohl prohlásit.

Kdybyste pana Kozárka dobře neznal, měl byste pochybnosti, že?

Samozřejmě, v takovém případě bych mohl mít i pochybnosti nebo být nedůvěřivý.

Takže máte úzký, přátelský vztah, který vám umožnil pana Kozárka, investora projektu, dobře poznat a ověřit si, že je důvěryhodný člověk, o jehož záměrech nemáte žádné pochybnosti?

Přesně tak, správně. Tak to je.

Zkusme zjistit, jak důvěryhodný podle vás pan Kozárek je. Koupil byste si u něj kolo?

To jsem dokonce také udělal, koupil jsem u něj kola pro své vnuky. Panu Kozárkovi věřím.

Děkuji, pane starosto. Vy tedy považujete za správné, že místo zájmů občanů obhajujete investiční záměr člověka, s nímž vás poutají nadstandardní, přátelské vztahy, že prosazujete zájmy svého kamaráda a blízkého přítele, se kterým vaše rodina čile obchoduje. Přestože jste připustil, že někdy o něčem pochybujete, o svém kamarádovi a jeho betonovém monstru nepochybujete vůbec…

Vy… Vy!

…jinak by vám asi neprodal levně další kolo, co. To byl starosta Bystrce pan Vladimír Vetchý, zmatený člověk, který lže jen občas…

Ven!! Vypadněte! Zmizte odsud, ať už vás tu nevidím! Ochranka!

…když zrovna nepotlačuje svobodu nezávislého objektivního tisku. Děkuji za rozhovor.

 *

Ze záznamu pořízeného partnerem Bystrčníku, společností ABL M2C, přepsala Alena Prílová.

*

Související

Vladimír Vetchý na Wikipedii

 

Park na Horním náměstí: Jedná se o směně pozemků, říká Tomáš Přibislavský

29. 3. 2012 v 08.46 • Témata: , , , , ,

V září loňského roku prezentovali bystrčtí radní veřejnosti studii parkových úprav Horního náměstí. Už tehdy avizovali, že cesta k realizaci nebude jednoduchá a zřejmě se protáhne. Po půl roce se – dle předpokladů –  na Horním náměstí nic neděje, žádná proměna na park neprobíhá a ani se zřejmě v dohledné době nechystá.

Zeptal jsem se místostarosty Bystrce Tomáše Přibislavského (TOP 09), jestli se projekt parku posouvá směrem k realizaci a co můžeme v bližší i vzdálenější budoucnosti na Horím náměstí očekávat.

*

Viktor Lošťák: Můžete zhruba odhadnout, kdy by se mohla začít parková úprava Horního náměstí realizovat?

Tomáš Přibislavský: Odhaduje se to velmi těžko. V první fázi je nutné vykoupit či směnit soukromé pozemky pod plánovaným parkem. Ve druhé pak získat potřebné finance, protože z rozpočtu městské části to samozřejmě nejsme schopni sami financovat. Může také dojít i k nějakým úpravám projektu, pokud se například nedohodneme s majiteli pozemků.Uskutečnily se od loňského září, kdy byla prezentována studie parku, jakékoli další kroky směrem k realizaci a pokud ano, jaké?

Oslovili jsme MMB s žádostí o výkup pozemků, bohužel odpověď byla taková, že MMB nemá na výkup těchto pozemků finanční prostředky. V současné době tedy jednáme o možné směně těchto pozemků za jiné v majetku města.

Jestli je pro vás těžké určit termín realizace, protože (třeba, spekuluji) závisí hlavně na libovůli magistrátu v přidělování investičních prostředků městským částem, nedá se z toho vyvodit, že tu existuje potřeba přidělovat peníze na investice do městských částí na základě průhledných a jasně stanovených pravidel, aby bylo možné něco plánovat?

Posílení prostředků, které jsou posílány jednotlivým městským částem magistrátem města Brna bych samozřejmě uvítal.

Jak je to vlastně s přidělováním peněz z magistrátu na podobné projekty? Na velké radnici se – představuji si to tak – sejde balík projektů z jednotlivých městský částí. Objem peněz je limitovaný. Jak se přidělují? Předpokládal bych, že buď mezi sebou projekty nějakým způsobem soutěží, aby se peníze daly na ten „nejlepší“ (jak jsou stanovena kritéria nejlepšosti?) nebo existují pravidla, jak spravedlivě podělit městské části na základě počtu obyvatel a případně rozlohy nebo jiných parametrů. Co z toho, pokud vůbec něco, je pravda?

Obdobný systém, který popisujete v současné době neexistuje. Městské části žádají o schválení a zpracování investičního záměru radu města Brna. K investičnímu záměru se pak vyjadřují jednotlivé komise rady města Brna, případně výbory zastupitelstva města Brna. O realizaci záměru pak rozhoduje rada města Brna.

Průhledný, na pravidlech postavený systém tedy neexistuje.

Je financování parku na Horním náměstí odkázáno zcela nebo převážně na peníze přidělené magistrátem nebo existuje možnost financovat jej jinak?

Není. Budeme především hledat jiné možnosti. Čerpání různých dotačních titulů, evropské fondy a podobně.

Jestliže se park bude realizovat až někdy ve vzdálenější budoucnosti, bude bystrcká radnice uvažovat o jakési „nulté fázi“, náhradní úpravě parku na Horním náměstí s minimálními náklady, nebo bude prozatím zachován současný stav?

Tuto variantu jsme prozatím nezvažovali ani neprojednávali, uvidíme jak bude postupovat realizace parkové úpravy.

Děkuji za odpovědi.

*

Ke stažení

Studie Horního náměstí (Ateliér RAW) (PDF, 28 MB)

Související

Luboš Raus: Magistrát stále počítá s výstavbou na Horním náměstí
Roman Onderka: Hybatelem ve věci Horního náměstí je Bystrc
Plameňák se naplnil, otázek však mnoho nepadlo
Horní náměstí? Podle studie park, na který schází peníze
Jak bude vypadat Horní náměstí? Studie ateliéru RAW má začít diskuzi

Proč zoo neláká? Zatím nebylo na co

7. 3. 2012 v 05.35 • Témata: , , , , , , , ,

Klikněte pro větší obrázek

Video: Rozhovor se Stanislavem Češkou

30. 1. 2012 v 20.32 • Témata: , , , ,

Rozhovor s bystrckým spisovatelem Stanislavem Češkou natočila a 24. ledna odvysílala Brněnská televize – BTV. Najdete jej na b-tv.cz/vlna-z-brna.html?ep=2251.

Související

Případ úzké dýky (ukázka z románu)
Stanislav Češka: Případ úzké dýky
Mnohomluvná smrt – nová detektivka Stanislava Češky uspěla v soutěži
Stanislav Češka: Jsem na tom podobně jako můj literární hrdina
Hořká smrt Stanislava Češky

Polární noc: Amundsen by mohl vyprávět

4. 1. 2012 v 07.19 • Témata: , , , , , , , , , ,

Na 27. ledna přichystal Klub rodičů a přátel, občanské sdružení působící při ZŠ Heyrovského 32 v Bystrci, Polární noc – dobrodružnou akci pro děti. V doprovodu rodičů mohou malí odvážlivci přespat na ledu Brněnské přehrady a získat tak osvědčení pravého bystrckého polárníka.

Na zdárný průběh Polární noci budou dohlížet, čaj vařit a zmrzlým nocležníkům pomáhat Egi a Viktor, zkušení táborníci. Pro všechny zájemce dnes vysvětlí, co je ke spaní na ledu třeba, co můžete v mrazivé noci očekávat a co budete pro účast v Polární noci potřebovat.

Hana: Pánové, představte se.

Viktor: Tamto je Egi, ten tomu všemu bude velet.

Egi: Co? Měli jsme představit sebe, ne ty mě.

Viktor: A já jsem Viktor, jeho přícmrda.

Hana: Přícmrda?

Viktor: Podržtaška, pomocník, přines-odnes.

Hana: Dobrá. Vy tedy budete dbát na to, aby děti na přehradě zažily dobrodružství, na které budou rádi vzpomínat, a neskončily v nemocnici s omrzlinami…

Egi: Počkejte, to si musíme hned vyjasnit. Organizátoři Polární noci za děti nepřebírají zodpovědnost. Každé dítě musí mít svůj dospělý doprovod, který mu zajistí vše potřebné, zejména vybavení. Není v našich silách opečovávat hordu dětí.

Viktor: Akce je určena pro děti s dospělým doprovodem. Rodiče, známí a podobně. My obstaráme místo na táboření, vařič, budeme lidem vařit čaj dle libosti a vyprávět děsivé historky. Účastníkům dáme diplomy. Ale zbytek musí sami.

Egi: Co by to taky bylo za dobrodružství, kdyby se o ně někdo pořád staral.

Hana: Co účastníci potřebují?

Egi: Především dobrý spacák a dostatečné oblečení. Kdo nemá přiměřeně tlustý spacák, může do sebe zastrčit dva tenčí, výrazně to pomůže. Nějakou rozumnou karimatku nebo nafukovačku. Když jsme se postarali o teplo shora, byla by hloupost ležet přímo na ledě, to není žádná hitparáda.

Viktor: Taky to jde, pro tvrďáka žádný problém.

Egi: Pak by také měli mít stan, i když pravý drsňák se obejde i bez něj.

Viktor: Třeba já, například.

Polární záře

Egi: Dostatečně tlustý spacák se pozná především podle váhy. Cokoli nad asi 1 600 gramů je dobré. Musí se také dát nahoře zatáhnout, otevřené dekové spacáky jsou nevhodné. Můžete je ale použít jako druhou vrstvu.

Nic dalšího už není v podstatě nutné. Z oblečení postačí cokoli, bude-li toho dostatečné množství a dokážete-li to na sebe najednou všechno dostat a ještě se nasoukat do spacáku. Rukavice, čepice, několikero ponožek. Delší věci na horní část těla, aby se vám neodhalovaly ledviny. A pokud nemáte přímo spacák se zateplovacím límcem, tak šátek nebo šálu na krk. Baterka se hodí při stavění stanu. Jinak asi nic.

Viktor: Chtěl bych zdůraznit…

Egi: Musíte také počítat s tím, že do ledu není prakticky možné zatloukat kolíky. Proto byste měli mít stan pokud možno samonosný, nebo vymyslet jiné řešení. Možná pár dvoustovek hřebíků na letmé přichycení šňůr, ale záleží na podmínkách. Ne aby nám to někdo provalil durch. Chceme naslouchat praskání ker v dáli, ne přímo pod námi.

Když bude sníh, lze stanové šňůry přivázat na něco vhodného, třeba batoh, a zasypat sněhem. Ovšem sníh být nemusí. A u toho batohu – řekl bych volnější, ne přesně na míru stanu. Beztak jako správní polárníci budou sušit stan doma v obýváku, pak je lepší ho tam ráno prostě volně nacpat, než jej důsledně balit v mrazu zkřehlými prsty.

Viktor: Chtěl bych zdůraznit, že jsem…

Egi: Vzhledem k začátku akce budou účastníci už po večeři a jídlo si s sebou žádné brát nemusí. Čaj zajistíme my.

Viktor: Sakra, chtěl jsem znovu zdůraznit, protože to prve zapadlo, že jako pravý krutý řízek budu spát pod širákem, ale tys mi to tím svým žvaněním úplně zakecal. Měla mě obdivovat a zas nic.

Hana: Jaké máte se spaním na sněhu a ledu zkušenosti? Kolikrát už jste něco takového podnikli?

Viktor: To už se ani spočítat nedá. Ne nadarmo mi říkají Ledovec. To proto, že jsem tak chladný a drsný.

Egi: Taky to už nespočítám, ale on hrozně lže. Nikdo mu nikdy neřekl Ledovec. Jestli nějak, tak mešuge.

Hana: Jaký bude průběh akce?

Egi: K večeru, v šest nebo v sedm, se sejdeme v jedné z otevřených restaurací na přístavišti. Zřejmě v nově otevřené hospodě U Kaluže, ale to ještě upřesníme. Asi hodinu posedíme, probereme detaily a k osmé bychom vyrazili. Předpokládáme spaní v oblasti Kozí horky, kam se přesuneme po ledu. Postavíme společně stany, nastartujeme vařiče a zhruba v devět bychom měli být nachystáni na spaní.

Viktor: A pak to přijde! Mráz! Praskání ker, útoky vlků, vytí sov, meteority, dobrodružství, nebezpečí, hrůza, boj o přežití!!!

Loď Terra Nova polárníka Roberta Falcona Scotta. Foto Herbert Ponting, 1910

Hana: Bude to opravdu tak dramatické?

Egi: No… Pro děti ano, ale upřímně, o nic vlastně nejde. S trochu obstojným vybavením vám nehrozí ani nepohodlí, natož nějaká skutečná újma. Ale dětem to nekažte, nechte je překonat „strašlivé nebezpečí“ a budou šťastné.

To jen tady Meš…, tedy vlastně Ledovec bude při případném následujícím ročníku líčit, jak ze spacáku střílel vlky a zakousl ledního medvěda, když mu došly náboje. Ledovcovi, ne medvědovi. Prosím vás, obdivujte ho trochu, vidíte, jak už se zase ošívá.

Viktor: Se neošívám. Něco mě svědí… tady vzadu…

Hana: Nechte si to! To je moje vzadu!

Viktor: A jo, no jo. Jsem se zamyslel.

Hana: Opravdu se nedá zmrznout? Při jaké nejnižší teplotě se bude Polární noc konat?

Egi: Směrem dolů teplota není nijak omezená. Když bude mínus dvacet, bude to báječné. Potíž budou dělat spíše teploty nad nulou. Kdyby nebyl led na přehradě dostatečně tlustý, nebo na něm stála voda, akci budeme muset asi zrušit. Vybrali jsme nejchladnější týden v roce na základě dlouhodobých teplotních průměrů, ale třeba v roce 2007 i tak byla přehrada bez ledu. V průměru bývá tou dobou v noci kolem mínus deseti.

Viktor: Zmrznout se opravdu nedá, to byste musela ležet na ledu nahá, a to vám nedovolíme. Ani nachlazení vám nehrozí, když se jen trochu solidně oblečete.

Egi: Přinejhorším můžete vždycky utéct, do nonstop restaurace na přístavišti je to sotva pár stovek metrů. Ale to by byla zbabělost a utíkat nebude proč.

Ještě k průběhu akce – ráno se vzbudíte podle vlastního uvážení, sbalíte věci, dostanete diplom a půjdete domů. Samozřejmě počkáme, až si zabalí poslední účastník a jistěže všem pomůžeme.

Lední medvěd

Hana: Už se na akci někdo přihlásil?

Egi: Předběžně máme tři dětské účastníky.

Viktor: Děti jsou odvážnější než rodiče. Spousta dětí by se přihlásila hned, ale zkazí jim to pohodlní rodiče. Místo aby byli rodiče rádi, že je jejich dítě plné nadšení a nebojí se, vymyslí si kvůli vlastní pohodlnosti milióny fiktivních nebezpečí a potíží.

Egi: Ale to tak úplně nevadí. Pravý polárník překoná nejen mráz, led a sníh, ale také se dokáže vypořádat se svými rodiči. Třeba takový Roald Amundsen, první člověk na jižním pólu. Ten by mohl vyprávět. Jeho maminka do něj pořád hučela – Roalde, kluku nezvedená, neloz do toho sněhu, dostaneš rýmu. Ale nedal se a vidíte to.

Viktor: Nebo Robert Scott.

Egi: Kuš, pitomče.

*

Ke stažení

Plakát – pozvánka na Polární noc (A3, PDF)

Související

Stránky Klubu rodičů a přátel Krap32
Malé polárníky čeká těžký úkol. Přemluvit rodiče
Polární noc

Stanislav Češka: Jsem na tom podobně jako můj literární hrdina

29. 10. 2011 v 07.15 • Témata: , , , , , , , ,

Stejně jako literární postava detektiva Stanislava Berky v knize Hořká smrt je i spisovatel Stanislav Češka milovníkem Brněnské přehrady.

Brněnský rodák Stanislav Češka má rád drsnou americkou detektivní školu. A protože mu podobný žánr v českém prostředí chyběl, rozhodl se napsat takový příběh sám. Přivedl tak na svět postavu Stanislava Berky, bývalého kriminalisty, který od policie odešel v 90. letech. „Při pátrání používá neortodoxní metody a má jediný cíl pomoci spravedlnosti,“ říká šestapadesátiletý autor, který dnes (rozhovor vznikl počátkem října 2011 – poznámka Bystrčník) v Brně pokřtí druhý díl své detektivní série.

Román Hořká smrt je druhým dílem zachycujícím události ze života detektiva Berky. Do jakého prostředí jste děj zasadil tentokrát?

Snažím se, aby moje detektivky byly něco víc než jen „záhadou zamčeného pokoje“. Proto příběhy mého Standy Berky odrážejí problémy, se kterými se musíme vyrovnávat. V Hořké smrti se jedná o docela aktuální téma korupce ekonomické i té v bezpečnostních složkách.

I u prvního dílu jste pro název zvolil slovo „smrt“. Proč ta spojitost?

Tady se trošku inspiruji u jednoho ze svých oblíbených autorů detektivek, Johna Sandforda. Názvy jeho příběhů policisty Lucase Davenporta spojuje zase slovo „oběť“. U mě v první knize byla smrt „starožitná“, protože příběh se dotýkal krádeží starožitností inspirací mi byla krádež sochy svatého Pavla z oltáře brněnské katedrály. V druhém příběhu je smrt „hořká“, protože k ní dojde v údolí tohoto jména a navíc je i osud oběti poněkud hořký.

(…)

Zkráceno, celý rozhovor Markéty Stulírové s bystrckým spisovatelem Stanislavem Češkou najdete na brnensky.denik.cz
Foro DENÍK/Drahomír Stulír

Související

Mnohomluvná smrt – nová detektivka Stanislava Češky uspěla v soutěži
Hořká smrt Stanislava Češky
Stránky Stanislava Češky
Detektivní romány Stanislava Češky s detektivem Berkou
Nakladatelství MOBA

 

Oheň a voda. Verše zvou na koncert

17. 6. 2011 v 14.25 • Témata: , , , , , , , , ,

V neděli 26. června se ve 14 hodin v sále restarurace Hvězda (U zoologické zhrady 3, Brno-Bystrc) uskuteční koncert sibiřského šamana Gendose Čamzyryna a muzikoterapeutky Svatavy Drlíčkové. Vystoupení s názvem Oheň a voda zorganizovala MVDr. Ludmila Krejčová. Jelikož v Bystrci nevystupují sibiřští šamani úplně každý den, napadlo mne vyptat se pořadatelky koncertu co a jak.

Viktor Lošťák: Dobrý den, paní doktorko. Dozvěděl jsem se, že jste pořadatelkou koncertu Oheň a voda. Je to pravda? Žjóva, jémine, u jóviše, krindapána, co vás to jen napadlo?!

Ludmila Krejčová: ??? U jóviše?

Ale to já jen tak, četl jsem si před chvílí Rychlé šípy. Takže – jak to s tím koncertem je? Jak jste přišla na myšlenku dotáhnout do Bystrce šamany?

Napadlo mně, že tak jak se snoubí hrdelní zpěv s moravskou lidovou, tak se v Bystrci v zoo snoubí habrový les s drsnou přírodou Beringie i proto jsem bystrčákům chtěla tento zážitek zprostředkovat.

Habrový les?!

Především mně ale koncert velmi silně oslovil.

Koncert? Ten teprve bude, jak vás mohl oslovit dřív, než se konal? Paní Krejčová, vy mne vyvádíte z míry.

Byla jsem na koncertě Gendose Čamzyryna před několika měsíci a jak jsem už řekla,  silně na mne zapůsobil. Nejen jako hudba, akustická produkce, ale i svým léčivým, muzikoterapeutickým vlivem.

Asi před deseti lety jsem utrpěla úraz nohy. Na nárt mně spadl těžký předmět. Bolesti byly trvalé, někdy větší či menší.Po vyslechnutí koncertu vymizely, přitom já sama  v alternativní medicínu velkou důvěru nemám. Přesto byl účinek přesvědčivý.

Hudba, která léčí nohy. To zní zajímavě. Jak se to dělá? Zpívají o noze a ona se zahojí? Nebo zpívají směrem na nohy posluchačů?

Vy si z toho děláte legraci, ale to byste neměl. Koncert je nabitý komorní atmosférou, robustní vitalitou a chlácholivou hudební audioterapií  v jednom. Uslyšíte dva mistry svého oboru, kteří osvědčili své umění na mnoha koncertech i  nahrávkách. Zvu vás, přijďte se přesvědčit  sám.

Dobrá, paní doktorko, už si šoufky dělat nebudu. Buďme seriózní. Máte zkušenosti s pořádáním takové akce? Objevily se nějaké problémy?

Žádné zkušenosti nemám. Problémy jsou součástí života, ale každý se dá řešit.

Takže je to vůbec první akce, kterou pořádáte?

Ano.

Hm. Je trochu neobvyklé, že jste jako místo konání koncertu zvolila Hvězdu a ne třeba společenské centrum, kde jsou lidé na takové akce zvyklí.

Bohužel v termínu 26. června  jsou v Bystrci hody, tak Společenské centrum nepřicházelo v úvahu. Byla tu ještě další možnost, kanadský srub v bystrcké zoologické zahradě, budova, které by se atmosférou a prostorem ke koncertu Gendose Čamzyryna výborně hodila. Oslovila jsem  mailem ředitele zoo, neboť jsem potřebovala, aby návštěvníci koncertu byly osvobozeni od vstupného, ale nedostala jsem odpověď.Tím padla i volba některého ze sálů zoo. Je to škoda, protože zoo disponuje velmi vhodnými prostorami k pořádání takovéto akce. Restaurace U štíra má celozávodní dovolenou. Popravdě už jsem trochu ztrácela naději.

Nebylo by tedy lepší koncert přesunout na jiný termín?

Ne, to bohužel nešlo. Ale nakonec jsem byla velmi mile přijata v restauraci Hvězda. Majitelka restaurace paní Eva Pulcová, když zjistila, že s pořádáním koncertu nemám zkušenosti, mně poskytla cenné rady. Co nejsrdečněji jí za ně děkuji. Prostor ke konání koncertu byl nalezen, tak už nic nebránilo jeho uskutečnění.

Všechny Vás na koncert zvu a to po svém verši.

Verši?! Paní doktorko, nejsem si tak zcela jistý, že…

Muzikotrapie Svatavy Drlíčkové

Tvé ruce do bubínku buší
a tvůj zpěv dotýká se uší.

A z nich pronikne do srdce,
zasáhne uvnitř hluboce
a osvobodí smutnou duši.

Paní doktorko!

Mám ještě jedny verše.

Já vás vyzývám!

Artyš – sibiřské kadidlo

Keři, co máš zázračnou moc,
buď i mně doma na pomoc.
Mnohdy zapomenu  tvoje jméno,
srdce však tobě nakloněno
v prosbě zaháněj zlou nemoc.

Huh, ona to opravdu udělala. Paní doktorko, snad mi odpustíte upřímnost. Vaše básnické pozvání na koncert asi funguje, opravdu cítím silnou potřebu muzikoterapie. V mém případě sice spíš punkové, ale to není až tak podstatné…

Na závěr bych chtěla  poděkovat panu Gendosi Čamzyrynovi a paní Svatavě Drlíčkové, že i když ve svém programu měli jen jediný volný termín přijali mou nabídku a my se s nimi můžeme vBystrci 26. 6. 2011 setkat. V červenci společně odjíždějí koncertovat do Tuvy. Je tedy jedinečná a  na nějakou dobu poslední  možnost je slyšet.

Chtěla bych také poděkovat Bystrčníku a Základní odborové organizaci OSPKOP ze Zoo Brno, kteří konání koncertu uvedli na svých stránkách.

Tak vám pěkně děkuji za rozhovor. Nashledanou.

Nashledanou na koncertě.

Nashledanou v pekle. Ne, to jsem nemyslel na vás nebo váš koncert, tak se jmenuje jeden film. Se mi to teď vybavilo.

Ále myslel, to já poznám.

*

Ke stažení

Pozvánka na koncert (PDF)

Související

Genadij „Gendos“ Čamzyryn

Michal Eger: Tajemnice Kučerová se schovává za clonu lží

20. 5. 2011 v 00.20 • Témata: , , , , , , , , , , , , ,

Michal Eger pracuje úřadu městské části Brno-Žabovřesky jako administrátor informačního systému. Na konci minulého roku podal trestní oznámení na tajemnici úřadu Jarmilu Kučerovou (ODS). Měla se podle něj dopustit zpronevěry, když na materiál úřadu a s použitím jeho techniky tiskla letáky pro svou volební kampaň. Pokud se zpronevěra Jarmile Kučerové prokáže, bude – kromě dalších následků – nucena ze své funkce odejít a ztratí i možnost pracovat nadále ve veřejné správě.

Policie nyní celou žádost prošetřuje, tajemnice je postavena mimo službu. Než ale z úřadu odešla, dala Michalu Egerovi výpověď. Zdůvodnila ji celou řadou prohřešků, kterých se údajně dopustil. Informatik tvrdí, že jde o šikanu a proti výpovědi se brání právní cestou. Zatím byl do vyřešení věci z ústního příkazu tajemnice Kučerové zbaven přístupu k jím spravovaným počítačům a byla mu přidělena práce na bezúčelné „inventarizaci výpočetní techniky“, spočívající v sepisování seznamu počítačů tužkou na papír.

Michal Eger, foto www.ct24.cz

Článek Bystrčníku, popisující absurdní situaci, kdy úřad utrácí veřejné peníze na plat kvalifikovaného pracovníka, jemuž je přitom bez jasných důvodů bráněno vykonávat svou práci, vyvolal zájem celostátních médií. Tajemnice Jarmila Kučerová se zprvu před tiskem skrývala a odmítala se k záležitosti vyjádřit, v polovině minulého týdne však poskytla rozhovor deníku MF Dnes. V něm obvinila informatika Egera, že do práce chodil pozdě a v zaměstnání pil.

Zeptal jsem se Michala Egera, kolik je podle něj na tvrzeních Jarmily Kučerové pravdy.

Viktor Lošťák: Michale, ty prý v práci piješ. Paní Kučerová o tobě v rozhovoru řekla, cituji, „v minulosti byl několikrát přistižen na pracovišti pod vlivem alkoholu“? Je to pravda? Byl jsi v práci opilý?

Michal Eger: Záleží na tom, v kterém století.

Jak tomu mám rozumět?

Buď ještě na konci století minulého, na podzim 2000, nebo na úsvitu tohoto milénia, v zimě 2001, přesně už si nevzpomínám ani na okolnosti, ani na konkrétní datum, jsem skutečně po jedné příliš bujaré noci přišel do práce a nebyl zrovna v „pracovním“ stavu. Dostal jsem za to výtku – přijal, uznal, napravil. Shodou jiných okolností ohledně koníčků a přístupu k životu vůbec jsem krátce na to s alkoholem skončil a od té doby jsem naprostý a úplný abstinent.

Jenže jestli je to tak, pak se to stalo před deseti lety a dávno předtím, než paní Kučerová přišla do úřadu. Přitom ona tu záležitost dává do spojitosti s loňským prosincem a navíc tvrdí, že jsi byl přistižen opilý „několikrát“.

Je to záměrné překrucování skutečnosti a snaha přesunout pozornost jinam. Šlo o jedinou událost před deseti lety, která se nikdy neopakovala a která nemá s trestním oznámením na paní Kučerovou naprosto nic společného. Tajemnice Kučerová se snaží vytvářet kouřovou clonu obviněními, která jsou lživá, manipulativní a která nemůže nijak prokázat.

Prý se ti nelíbilo, že musíš do práce chodit včas?

Přirozeně, že se mi nelíbí, když mám ve směrnici pro výkon mé funkce uvedeno, že část práce mám provádět až mimo pracovní dobu kolegů, kdežto tajemnice trvá na tom, abych dodržoval mimo jiné i pracovní dobu všech ostatních. Tedy abych tam byl v pracovní době a ještě i po ní, jestli mi rozumíš. Tuhle pasáž jsem ale nakonec po nějaké době vzdal, zařídil se podle momentálního nápadu tajemnice, chodil v osm ráno a údržbu a související věci prováděl na její výslovný pokyn uprostřed dne, zatímco padesát kolegů si hryzalo nehty a čekali, až to dokončím, aby mohli pokračovat ve své činnosti oni. Zkráceně: Tajemnice Kučerová se jednoho dne rozhodla, že má-li dvě své směrnice, jež se navzájem popírají, je třeba upřednostnit tu méně logickou. U toho teatrálně podupávala nohou a hřímala, že: „Výjimky produkují výjimky.“ Legrační epizoda.

Podle Jarmily Kučerové jsi trestní oznámení podal ze msty, protože ti odebrali osobní ohodnocení?

To už je vážnější lež. Je nad mé chápání, proč se paní Kučerová uchyluje k tak průhledným, očividným a obratem vyvratitelným nepravdám. Trestní oznámení jsem podal 7. prosince, osobní příplatek se mi pokusila – a tím porušila pracovní smlouvu – snížit 28. prosince 2010.

Paní Kučerová přeskupuje události jak se jí hodí a tím se pokouší vyfabulovat zcela novou skutečnost. Jenže není nic snazšího, než zjistit v dokumentech jaké bylo skutečné pořadí událostí, a pokud šlo o mstu, kdo komu se mstil.

Je pravda, že jsi ochromil chod úřadu tím, že jsi degradoval práva správce sítě na běžného uživatele?

Paní tajemnice má zvláštní dar vidět věci zrcadlově obráceně. To já jsem správce sítě, a když jsem zjistil, že mi kdosi zabránil v přístupu, přístup jsem si obnovil. Bylo přímo mou povinností zjistit technickou příčinu potíží a odstranit ji – což jsem taky udělal. A přitom ochránit před smazáním data, jež by mohla zajímat kriminální policii. Jestli paní Kučerová nechtěla, abych do sítě vstupoval, stačilo, aby mi dala takový příkaz. Aby mne o jí chystané „prověrce zabezpečení sítě“ alespoň zpravila. Nic podobného ale nikdy neudělala.

K žádnému „ochromování“ přitom nedošlo, uživatelé systému tehdy žádnou újmu neutrpěli.

Tajemnice se tě v rozhovoru snaží vykreslit jako černou ovci úřadu. S nikým jiným prý potíže nemá, udělila jen jedinou další výtku.

Paní Kučerová jednoduše lže prakticky v celém rozsahu svého vyjádření. Kolegové by mohli povídat. Kvůli tajemnici odešli někteří z nich ze zaměstnání a výtky rozdělovala každému, kdo se jí znelíbil. Bude-li tě téma dále zajímat, mohu ti jich mimo rozhovor sedm nebo osm vyjmenovat na počkání; všechny si, obávám se, ani nepamatuji.

Chci ale připomenout, že ačkoli bossing je vážná záležitost, jádro věci není v pracovněprávních sporech. Celou dobu jde o trestní odpovědnost Jarmily Kučerové a zpronevěru, které se dopustila.

Zaujalo mne, že paní Kučerová k obvinění říká „probíhá vyšetřování, takže se k obvinění vyjadřovat nechci“. Copak tak by se bránil někdo nevinný? Ten by řekl „je to lež, nic jsem neudělal“, netvrdil by „počkám, až co mi dokážou“. Co myslíš?

Bez komentáře. Trestní oznámení jsem podal a doložil důkazy. Teď je to věcí policie a následně soudu.

Budeš na článek paní Kučerové nějak reagovat? Osočila tě z několika – jak tvrdíš –  nepravdivých věcí.

Aktivně se bránit? Poradím se s právníkem, ale asi ani ne. Není to úroveň, na kterou bych chtěl klesnout. Kolegové a kamarádi se tomu smějí, že jsem modelový zákeřný abstinent, který chodí pít do práce, zatímco ve společnosti škudlí u kávy a kofoly. A pro veřejnost? Vždyť se mne na to právě ptáš. Takže jak říká filmová klasika: „Ať si pindá, na to jsme zvyklí.“

Jsi stále na žabovřeském úřadě, běží ti výpovědní lhůta. Jakou činností tě teď úřad zaměstnává?

Tento a příští týden opět a stále sedím v exilu v malé zasedačce, bez počítače, s úkolem „ úprava kabeláže počítačové sítě“.

Co to znamená?

Znamená to v několika kancelářích, kde po nějakém stěhování vedou dráty středem místnosti, nalepit na podlahu lištičky a schovat to do nich. Reálně je to práce na dva nenáročné dny. Navíc jde o práci údržbáře, ne správce sítě.

Kdo tě tím pověřil? Jarmila Kučerová nyní na úřadě není.

Přímý příkaz a výmysl JUDr. Jitky Jirmanové, její zástupkyně.

Děkuji za informace. Do doby, než se záležitost vyvine dál, asi žádné další otázky nemám. Přeji hodně štěstí.

Díky.

-vl-

Bossing je psychická šikana v zaměstnání, které se dopouští na svém podřízeném nadřízený pracovník. Jedná se o chování nadřízeného, které poškozuje podřízeného před jeho kolegy, znesnadňuje či znemožňuje mu jeho práci. Tato šikana zhoršuje vztahy na pracovišti a zvyšuje kult osobnosti vedoucích (Wikipedie).

*

Související

Tajemnice Žabovřesk: Správce sítě Eger chodil pozdě a v práci pil
Šikanovaný úředník o podpoře: Nestačím valit oči co se rozjelo (rozhovor, tištěné vydání MF Dnes)
Michal Eger ke Krausovi. Lidé podporují šikanovaného zaměstnance
Za nahlášení trestného činu se zaměstnanec úřadu dočkal výpovědi
Žabovřesky: Absurdní válka placená z veřejných peněz
Žabovřesky: Bručí starosta, teď zabručí tajemnice
Žabovřeskou radnici zřejmě obrala tajemnice
Žabovřeská radnice řeší údajnou zpronevěru tajemnice
Tajemná tajemnice Kučerová
Úřednice v Brně množila za peníze radnice letáky ODS
Brněnský exstarosta dostal čtyři roky za korupci. Policie obvinila i tajemnici úřadu
Nižší trest pro Kvapila a Novotného, pokuta je ale vyšší
Soud projedná odvolání ex-starosty Žabin Kvapila
Stránky obce Kobylnice

J. H. Krchovský miluje dům v Brně. Brno však nenávidí

16. 5. 2011 v 02.03 • Témata: , , , ,

Nejslavnější současný brněnský básník Jiří Hásek Krchovský Brno nesnáší. Opustit jej ale nedokáže. Rozhovor s ním přináší Sedmička.

(…)

Nejste k Brňanům příliš kritický?

Vím, že nemám nárok na Brno nadávat, nikdo mě tu nenutil bydlet.

Máte v Brně svá oblíbená místa?

Půvaby, pro který jsem si Brno kdysi zamiloval, postupně mizí. Svině developerský jsou nenasytný a můj ztracený ráj ze všech stran osekávají. Nejdřív postavili v Komíně sídliště, dnes vysekali poslední únikovou cestu mezi zahradami, kam jsem v zimě chodil krmit havrany a jezdím tudy na kole do obchodu. Už několik let mám podezření, že má někdo mapu míst, která mám rád, a systematicky je ničí. Na mé další oblíbené cestě z Jundrova bagrují zahrady a řežou stromy. Kde kvetly třešně, roní pařezy mízu. Jestli prosadí silnici R43 mezi Medlánkami a Bystrcí, tak mě odsud definitivně vyženou.

(…)

Celý rozhovor najdete na www.sedmicka.cz

Žebětín žije i v dubnu

23. 4. 2011 v 11.53 • Témata: , , , , , , , ,

Ježto zpráva o konci městské části Žebětín byla bohužel jen aprílovým exkurzem do alternativní historie, i v dubnu vydává zaniklý Žebětín další číslo občasníku Žebětín žije. Můžete si jej stáhnout z www.zebetin.cz.

Kromě obvyklých dramatických zpráv o kompostování a kulinářského okénka „Vaříme s kompostem“ si počtete i o záhadách pálení rostlinného odpadu na ohništích (strana 11). Starosta Václav Kříž (tak prý už jen místostarosta, degradovali ho že neměl dost chutný kompost) na straně třetí učiní velkolepý objev, že v dubnu přichází jaro. V pravidelném rozhovoru (strana 6) dělá jediný autor občasníku František Zacharník zastupiteli Jiřímu Koubkovi píárko a reklamu na jeho firmu, a to za peníze daňových poplatníků. Zdá se, že i do Žebětína už něco z civilizace dospělo.

Do Bystrčníku se žebětínská tiskovina tentokrát nenaváží.

Martin Mrzák

Související

Smlouva uzavřena. Žebětín se stal historií
Žebětínští hasiči čistili cesty pro žáby
Žebětín pořád ještě žije
Kolaps žebětínského úřadu
Bystrčník šíp, žebětínští krakena
Odejmout Kamechy Žebětínu je nemyslitelné, shodli se politici
Žebětín pořád ještě žije
Žebětínští hasiči čistili cesty pro žáby
Silvestr v Žebětíně ozvláštnily výbuchy kompostérů
Žebětín žije 1/2011
Žebětín vrací úder
Jak je to se žebětínskými kompostéry?
Žebětínský vrah stále na útěku
Pro perverzní sex do Žebětína
V pátek poklepou novou žebětínskou školu

Ilona Burdová: Boží působení nebo náhoda?

4. 3. 2011 v 16.18 • Témata: , , , , , , , , ,

Viktor Lošťák: Dnes si budeme povídat s paní, která se vyznačuje tím, že je katolička, křesťanka a ke všemu ještě věřící. Rozumí se věřící v Boha, což je… hm… inu, to už třeba objasní ona sama. Ilona Burdová. Dobrý den.

Ilona Burdová: Dobrý den.

Věřící, křesťanka, katolička. Hned tři věci najednou, a to přímo v Bystrci. Bydlíte v Bystrci, paní Burdová, že?

Do Bystrce jsem se vdala, patřím mezi rodilé brňáky.

Výborně, ještě navíc jste z Brna. Takových lidí v Bystrci moc nenajdeme. I když sám z Brna nejsem, umím to ocenit. Skoro bych řekl, že brňáci jsou v Brně takovým kořením, bez kterého by to nebylo úplně ono.

To určitě.

Ale zas abychom nepřekořenili, že.

My si dnes budeme povídat o tom, jak se žije v Bystrci lidem věřícím, co dělají všechny ty různé věci, které my normální ani neznáme, jako třeba že se vůbec nesmějí a nechodí na swingers párty.

Vy jste, paní Ilono, „obyčejná věřící“ nebo máte v církevní hierarchii nějakou hodnost?

Žádnou hodnost v církevní hierarchii nemám. Patřím tedy mezi „řadové katolíky.“

Co vlastně takový farní život v Bystrci obnáší? Jistě, chodit do kostela, půjčovat si sošku jezulátka, modlit se doma. Co dál?

Život křesťana není, jak se mnozí mylně domnívají, jen o tom, že se chodí do kostela. Je to celý životní styl, postavený na základním přikázání, které zní: miluj Boha nade všechno a bližního jako sám sebe.

Výborně, třeba i vás tedy někdy mezi swingers uvidíme. To, co popisujete, jsou ale takové soukromé záležitosti, které do veřejného prostoru nijak zvlášť nepřesahují. Pak jsou tu třeba plesy, které pořádáte. Co dál? Existují aktivity, které ze života místní komunity věřících přesahují i mezi ostatní obyvatele Bystrce?

Farnost pořádá různé akce, lze se o nich dočíst na farních stránkách. Občas nějaká přednáška, setkání, duchovní obnova.

Věřící v Bystrci má jistě tytéž problémy jako každý jiný, ale má i nějaké potíže nebo naléhavá témata z bystrckého života specifická? Jaká?

Specifické problémy snad ani nemáme. Takové ty běžné, a ty jsou všude ve světě. Něco plyne z nedorozumění, nepřijetí sebe i druhých, nesmíření. Možná jsou zde trochu bariéry mezi starousedlíky a novými obyvateli. Ale to možná vyplývá z velikosti naší farnosti, která je na úrovni průměrného okresního města.

Já ale vím, že před časem bystrčtí věřící svůj speciální problém měli, a někteří z nich ho pociťovali docela palčivě. Tím problémem byla dřevěná kočka, socha, kterou umístila radnice přímo před kostel. Lidé z kostela sepsali petici starostovi, kočka ale stojí u kostela doteď.

Vy sama, jste pro kočku nebo proti ní a proč? Zapojila jste se do petice? Jak hodnotíte přístup tehdejší radnice? Není po volbách načase téma znovu oživit? Místostarosta Altman by nadále chtěl umisťovat nově vzniklé sochy na Kamechy, možná by šla kočka bezbolestně přemístit tam.

Petici za odstranění kočky jsem, tuším, nepodepisovala. Tato socha mi jako taková nevadí, jen mi připadá nevhodné její umístění v těsné blízkosti kostela. Připadá mi, že se tam nehodí. Ale mnoha dětem se líbí. Myslím, že problém kočky není až tak velký, jsou důležitější věci k řešení.

Jak myslíte. Snad je namítnu, že úplně vždycky jsou důležitější problémy. To vám vždycky řeknou, víte, máte pravdu, ale jsou i důležitější problémy. Takže se nakonec nevyřeší vůbec nic.

Nechme teď kočku kočkou a podívejme se na OKO. To je zkratka Obdivně kritického obšťasníku, celkem pěkně udělaného webového magazínu, který lze nalézt na stránkách bystrcké farnosti. Líbí se mi, je veselý, ironický, vtipný a graficky nápaditý. Domníval jsem se, že se jím lidé z farnosti budou chlubit, vám se ale nezamlouvá. Proč?

K OKU mám výhrady a tyto stránky už nečtu. Víte, lidem nezaujatým může připadat vtipný, glosující různé věci a události. Částečně tomu tak je.

Ale kdo je aspoň trochu obeznámený s životem naší farnosti, tomu neunikne, že se občas jedná o sžírající, až ironickou a destruktivní kritiku některých konkrétních lidí. A vím, jak to potom někoho mrzí.

To mne ani ve snu nenapadlo. Sžírající? Destruktivní?

Problémy se řešit mají a kritika je jistě potřebná, ale jen taková, která je konstruktivní, věcná a směřující k nápravě.

No prosím vás. To snad ne.

V OKU chybí vyjádření druhé strany. Ke stylu psaní bych dodala, že podle mne místy odporuje křesťanským zásadám. V Katechismu katolické církve je psáno: Respektování dobré pověsti osob činí nedovoleným každé chování a každé slovo, jež může způsobit nespravedlivou škodu (blíže viz. KKC 2477).

Ježišmarjá – promiňte – co byste potom řekla o Bystrčníku?

A nemusím snad ani komentovat to, že příspěvky nejsou podepsané. Slušný a vzdělaný člověk by se měl pod své výtvory podepsat. (Řada lidí samozřejmě ví, kdo to píše-snad je to i nějaké „veřejné tajemství“). Nejsme v katakombách, abychom se museli takto skrývat.

Podle vás musí být Bystrčník hotové dílo satanovo, když takhle hodnotíte tak něžné a nevinné stránečky.

KDU-ČSL, logický politický reprezentant věřících, je v novém volebním období v Bystrci v koalici a má i místostarostu. Cítíte, že by to místním věřícím nějak pomáhalo v prosazování jejich zájmů? Mne osobně docela zaráží, že ze strany bystrckých lidovců není vlastně o kostelu vůbec slyšet.

Jsem ráda, že v zastupitelstvu je „náš člověk.“ O politiku se ale moc nezajímám, musela bych si zjistit více informací.  Vzhledem ke krátké době fungování nové koalice je zatím těžké hodnotit.

Ekumenické centrum Archa na Horním náměstí – budově pomalu končí plánovaná životnost, když jsem šel nedávno kolem, všimnul jsem si, že závady na plášti se už delší dobu neopravují. Je to kvůli nedostatku peněz? Bude farnost žádat městskou část o finanční příspěvek na opravy? Žádá farnost vůbec radnici o finanční příspěvky, kolik ročně dostává a je to dost?

A kdy jste šel naposledy kolem? To už muselo být hodně dávno, vždyť vloni v létě se plášť Archy opravoval.

Ne, bohužel to bylo včera. Vážně, je tam díra, že by tamtudy prolez jezevec.

Že se jej vandalové opět snaží zničit, je věc druhá. Asi by to chtělo pevnější materiál, ale těmto věcem já nerozumím, na to se zeptejte nějakého stavaře.

Jak je to s financováním místní církve, to se zeptejte radši na farním úřadu.

Archa ale zdaleka není ruina na spadnutí…

To netvrdím.

…vždyť se tam konají mše i jiné akce. Interiér je celkem pěkný, byť ne nový.

To je pravda. Byl jsem se tam o vánocích podívat, všecko vážně moc hezké, ale pak kněz hned na mne co je to tam vzadu, přijde do kostela jednou ročně a myslí si bůhvíco. To jako že já, ne ten kněz.

Jinak kromě mší se tam občas koná i nějaká přednáška (např. o raketoplánech-pan Ing. Tomáš Přibyl), předvánoční tvoření, žehnání adventních věnců. Evangelíci tam mají své bohoslužby. Před pár lety tam našel útočiště klub maminek. Ale děti nám již odrostly a zatím se vedení nikdo jiný neujal.

Aha! Napadá mne, že byste mohli mít v Arše přes den hlídání dětí, to je teď docela vyhledáváno, komerčně úspěšné a s církví to jde dobře dohromady.

To není pravda. Je dobré znát fakta. Procentuální počet pedofilních kněží je výrazně nižší než počet pedofilů mezi pedagogy, vychovateli, a bohužel, v rodinách. Nejvyšší procento sexuálních deliktů se odehrává v rodinách. Smutné, že?

Smutné! Stát strká svůj nenechavý rypák i pod rodinnou peřinu. Hrůza, Orwell.

A teď k jezulátku, přesněji milostnému jezulátku pražskému, sošce, kterou si lze na faře zapůjčit a kterou jsem neobratně v titulku článku nazval modlou, což se věřících dotklo.

Myslím, že tady došlo k nedorozumění, to je ale nejspíše dáno různými úhly pohledu na křesťanství.

Pokusím se jako laik vysvětlit pojem modla. První přikázání desatera nám říká, že máme věřit v jednoho Boha a jemu jedinému sloužit a jeho nadevšechno milovat. Nemáme si vytvářet „bohy“, tzn. třeba zlaté tele, jak je popisováno i v Písmu. Už to tady bylo řečeno v předchozích příspěvcích – vlastně se neklaníme soše, ale Bohu, Ježíši Kristu, kterého ta soška zobrazuje. Pojem modla je v obecném povědomí chápán spíše jako něco, čemu otročíme, např. někdo otročí touze po kariéře, po penězích, po kráse. I dobrá věc se může stát modlou, pokud jí začneme otročit.

Proto chápu rozhořčení některých lidí nad nadpisem článku, který byl jinak zajímavý a hezký. Ale věřím, že když si to slušně vysvětlíme, příště už k takovým nedorozuměním nemusí docházet.

Jak je soška populární? Už si ji někdo půjčil? S jakým výsledkem? Vedete si nějaké statistické záznamy o účinnosti modliteb?

Vysvětlím, že k sošce je sada modliteb a text, v němž se ukazuje, že modlitby s pomocí jezulátka jsou velmi účinné. A mne napadá, že jde vlastně o kopii, a zajímalo by mne, jestli účinnost modliteb je u kopie stejná jako u originálu.

Soška pražského Jezulátka populární je, a to i ve světě. Ovšem statistiku ohledně vyslyšení proseb nemám. Myslím, že takhle se to posuzovat nedá.

Některé prosby jsou třeba vyslyšeny, ale úplně jinak, a člověk až po letech pochopí, že právě takhle to bylo pro něj nejlepší. Kdybych měla statisticky vyhodnotit účinnost modliteb v mém životě, tak myslím, že se mi splnilo takřka všechno, co jsem si přála-mám hodného muže, krásné a zdravé děti, velký byt. Vnímám také velmi silně ochranu andělů strážných. Víckrát jsme byli v situaci, kdy se nám mohlo něco stát a nestalo. Je to Boží působení nebo náhoda? Kdyby to byla jen náhoda, tak už to odporuje běžným statistickým pravidlům.

Uvidíme. Jak velký máte byt?

Panelákový 4+1.

Hm.

Myslím si, že tato informace na webu být nemusí, to už je soukromý údaj.

Říkáte, že modlitby vám pomohly k velkému bytu, snažím se zjistit, co si pod slovy „velký byt“ představujete. Je to logická otázka.

Ptal jste se, jestli se účinnost vyslyšení proseb liší u kopie a originálu. Prosby nevyslýchá socha, ale Bůh. Nemodlíme se k soše, ale k Bohu. Jezulátko máme jako takové zobrazení Ježíška, podobně jako lidé mají rádi třeba fotografie nebo dárky od svých bližních. Kdyby člověk čekal vyslyšení od sochy či jiného předmětu, bylo by to právě modlářství.

Aha, takže jezulátko je taková šipka k Bohu, takový směrovník. Rozumím, to pak opravdu nezáleží na tom, jestli je echtovní brend nebo indický fejk. Míří pořád stejným směrem.

Sošku jezulátka požehnal – tak je to na farních stránkách – exorcista Pavel Havlát. Exorcista vymítá démony a ďábly. Existuje v církvi kromě vymítače i přivolávač démonů?

V církvi neexistuje funkce přivolávače démonů, to by bylo v rozporu s prvním přikázáním, to by právě byla modloslužba. Někteří lidé ale vědomě či nevědomě s démony spolupracují, např. tím, že provozují magii, okultismus, spiritismus, některé druhy léčitelství, apod. No a pak se nestačí divit, jaké zdravotní i jiné problémy mají.

Rozumím vám správně, že přivolávání by sice technicky možné bylo, ale nepovažujete je za správné?

Otvírání se zlým duchům není v zájmu církve, je to výslovně zakázáno. Technicky možné to je, ale důrazně před tím varuji.

Pro upřesnění: KKC zakazuje všechny formy věštění: vzývání satana nebo zlých duchů, vyvolávání mrtvých, horoskopy, astrologii, hádání z ruky, apod. Rovněž nejsou dovoleny žádné praktiky magie a čarodějnictví, kterými člověk zamýšlí podrobit si skryté síly, aby mu sloužily, a tak dosáhnout moci nad bližním, byť by to i směřovalo k jeho uzdravení. To znamená, že je zakázána i bílá magie.

Tyto praktiky jsou ještě více odsouzeníhodné, pokud jsou používány s cílem škodit druhým, přivolávat na ně zlo (např. woo-doo). Blíže viz KKC 2116-2117.

Přesto – znáte nějakou místní okultní skupinu nebo jednotlivce, kteří by se tím zabývali?

Místní okultní skupinu neznám, a ani nevím, jestli tady nějaká je.

O výše popsaných věcech něco vím, protože při práci křesťanské psychiatričky se občas setkávám s potížemi, které nejsou ani tak způsobeny nemocí, jako např. černou magií, prokletím, apod. Samozřejmě člověka může poškodit i nezdravý duchovní život. O tom jsem psala v jedné ze svých knih.

Poznamenám, že jedna z vašich knih se jmenuje Křesťan a normalita a duševní nemoc. Kniha je lékařským zamyšlením nad lidskou osobou, nad jejími projevy, vztahy, nápadnostmi, životními rolemi i selháváním v nich. Opírá se o zkušenosti psychiatra z mnoha setkání s lidmi ohroženými duševní poruchou. Uvažuje o jejich osudech a postavení mezi spoluobčany. Vypovídá srozumitelně zejména o problémech věřících osob v názorově pluralitní společnosti. Tolik Google.

Církev sice zakazuje věštění, přesto však známe některá proroctví. Všichni si pamatujeme na příslib, že padne komunismus, jakmile bude svatořečena Anežka česká. Stigmatizovaný otec Pio také předpověděl dobu, kdy padne komunismus. Taková proroctví ale nejsou věštěním, jedná se o dary Ducha svatého, tedy o dovolené věci, které jsou od Boha.

Jinak proroctví – ve smyslu duchovní dar – není jen předpovídání budoucnosti. Jde o dar k prospěchu druhých lidí – k poznání, povzbuzení a napomenutí. Škoda, že není věřícími více využíván. Dary Ducha svatého nám mohou přinést velký užitek.

Vy jste u katolíků. Jaká jsou ještě v Bystrci náboženská společenství, mají s nimi katolíci nějaké styky? Jaké? Operují tady i nějaké sekty?

Ano, jsem katolička. Už asi 20 let a nelituji toho. V Bystrci působí i protestanti-evangelíci a evangelikálové. Evangelíci v létě pořádají kursy pro děti v Arše, bývá to pro ně atraktivní.

Víte něco o původcích křídou psaných nápisů „Ježíš příjde“? V Bystrci se objevují docela často a nikdo neví, kdo za nimi stojí.

Nevím. Nicméně mi tyto nápisy jsou milejší než ošklivé čmáranice sprejem, skleněné střepy, odpadky a jiné projevy vandalismu.

Tak vidíte, sprejeři! Nechte toho, kupte si hezky křídu.

Děkuji vám, paní Ilono, za rozhovor. Měla jste se mnou velkou trpělivost a musím říct, že s mou psychiatričkou jsem si nikdy tak hezky nepopovídal.

Nashledanou.

Nashledanou.

*

Související

Modla požehnaná vymítačem ďábla koluje Bystrcí. I s návodem
Sexuální výchova, přednáší MUDr. Ilona Burdová
Ilona Burdová proti potratům

Bar Kotelna, Teyschlova: Z bývalé herny je výčep jako řemen!

1. 3. 2011 v 09.24 • Témata: , , , , , , , , , ,

Naštvaně se loudám noční Teyschlovou ulicí. Posilněn nějakou kapkou livinského růžového si to šoupu kolem spících papundeklových večerek, přemýšlím, kde ještě zapiji čtvrteční žal.

Kotelna, to je ono!

„Taková blamáž, Kohoutovice prý nejsou hory, ten mě nakrknul, nu což neznalec kohoutovických tuhých zim, neměl jsem toho blázna potkat!“  Brblu na výčepu příčinu svého zklamání…

„Kohoutovice jsou brněnský Tatry!“

Zpoza pípy promluvil výčepní. Ha, spřízněná duše!  To se musí udělat rozhovor do veleslavného Bystrčníku.

Jaromír Blatný: Dobrý den.

Tomáš Suk: Dobrej!

Máte pravdu, co Tatry, Alpy brněnský jsou to, zima, vítr, mráz, Sibiř hadra …

Co si dáš?

Pivo, jaký máte?

Starobrno, Poutník, Rychtář a já jsem Tomáš, zdar!

Óoooh, Poutník, já jsem Jaromír, tu se točí pelhřimovský tuze hořký lahodný Poutník? (Naštvaná nálada pominula, hořké pivo, sice v krýglu Starobahna, už se na mě chichotá)

Jo, jo, změna, pokrok, vývoj kupředu! Jsem novým nájemcem. U Gogola jsem skončil, tak su tady…

Tak záhada odstraněné trampolíny a houpaček před gogolskou nálevnou je objasněna!

Trampolína a pořádná zahrádka tam zvýšila výtoč (Hrne ze sebe hektolitry, které jsem alkoholovým opojením vypustil druhým uchem ven). Tu trampolínu mám schovanou doma v garáži, snad se z jara podaří umístit ji tady před barák, stejně tak i zahrádku (Otevře  venkovní dveře a ukazuje kamsi do prostoru, vidím akorát tmu).

Super, vřeštící děcka, žadonící tatínka, aby už zase šel na pivečko ke trampolíně! Snad tady okolní bydlící ten dětský odpolední řimbál přežijou.

Uvidíme, předchozí nájemce měl problém s dodržováním nočního klidu na zahrádce, já se budu snažit, aby to bylo v cajku.

no images were found

Na zahrádce bude povoleno pouze intimně šeptat a potichu srkat!

No schválně, myslíš si, že Bar kotelna je hernou?

Jo!

Tak už není, není, není, ne, ne, ne! /v záchvatu/ Vyhodil jsem všechny automaty.

Takže z herny je výčep jako řemen, ale jak vidím Jukebox zůstal.

Doplňuji – bar s výčepem! Ten jukebox si každej pochvaluje, jak je našlapanej, ještě se nestalo, že by někdo nenašel nějakou tu svoji…  (než to stačil dopovědět sypu do mašiny chechtáky a hledám a hledám)

Tak se podívej, Hanička Hegerová sic pět alb zde má, ale vánoční Jappappadadá – co je toho příčinou, tu není! Ha!    (pouštím retro Amandu Lear –Follow me)

Není problém, může se nahrát.

Výborně. A co by si chtěl nakonec vzkázat do Bystrčníku, admin by uvítal nějakej šok, třeba jako dole v Bystrci v Kafáči pánský striptýz…

Na březen plánuji veškeré pivo na výčepu za 21 korun.

Bude alespoň obsluha nahoře bez?

Jako já? Ne, neplánuju!

Když su v Baru na baru, dám si ještě panáka, něco lidového tak pro mě, ať moc nehulákám cestou domů…

Zelená?!

Nalej!

BAR KOTELNA
Teyschlova 23a  Brno Bystrc
Odpovědný vedoucí: Tomáš Suk

Otevíračka

Po-čt  16:00-24:00
Pá-so  16:00-03:00
Ne      16:00-24.00

V baru jsem potkal pravidelného čtenáře Bystrčníku Radima, pozdravuji a příjemnou paní Zdeňu, která se na Teyschlovku  přistěhovala až z  Líšně a je ráda, že Bystrčník dělá takový šrumec, na fotografii je zachycen Petr a Ondřej, ti se na Bystrčník teprve podívají…

Jaromír Blatný

Jana Konečná: Místo přírody území za plotem

23. 2. 2011 v 13.44 • Témata: , , , , , , , , , , , ,

Viktor Lošťák: Dobrý den, paní Konečná.

Jana Konečná: Dobrý den.

Jako obvykle vás nejdříve představím.

Dobře.

Tedy, popravdě řečeno mne to nebaví. Je to pořád dokola.

?

Pokaždé ty rozhovory začínají stejně, vás to nenudí? Představit, vysvětlit… Stereotyp. Otrava. Není v tom žádná invence. Koho to může ještě bavit? Koho to zaujme? Kdo to bude číst?

??

Šeď, paní Konečná. Padá na mne taková marnost a šeď, podívám se na sebe do zrcadla a vidím tam člověka, co nedokáže ani vymyslet, jak jinak by se dalo začít interview. Jen to blbé představování, nic jiného se mi v té palici prázdné nevybaví. Ejhle, toť on, jmenuje se, takový, makový… Stagnace, degradace, degenerace. Má takový život vůbec smysl?

No nic. Takže nudně jako obvykle. Jana Konečná založila spolu s dalšími kohoutovickými obyvateli občanské sdružení Zelená pro Kohoutovice. Sdružení se definovalo zejména protestem proti záměru vytvořit v Kohoutovicích sjezdovku, odporem proti plánu na rušení zahrádek a snahou přivést do Kohoutovic trh. Vynechal jsem něco podstatného?

Zelená pro Kohoutovice chce přispět k lepší informovanosti o veřejných záležitostech. Zajímáme se o dění kolem nového územního plánu, organizujeme občany a zástupce veřejnosti, kteří podají k plánu námitky a připomínky.

Chcete tedy přispět ke komunitnímu životu v Kohoutovicích obecně.

Ano.

Přesto bych rád začal od tématu sjezdovky. Proč vám vadí? Z vnějšího pohledu to není úplně jasné. Co může být špatného na průseku lesem? Nesmrdí to, nehlučí… Proč tedy? Co vidí Zelená pro Kohoutovice zlého na sjezdovce?

Na tuto otázku bych raději odpověděla někdy příště. Na sjezdovku existují různé názory, argumenty pro i proti. V současnosti je vyhodnocujeme a názor sdružení na sjezdovku se teprve tvoří.

Pracujeme teď na námitce k územnímu plánu, která bude postihovat i problém sjezdovek, takže vás prosím ještě o strpení, k sjezdovce se vraťme jindy.

Poznamenám, že lidé mohou hlasovat pro nebo proti sjezdovce na vašem webu www.kohoutovice.org. Nyní, jak se tak dívám, je poměr hlasů 24:11 v neprospěch sjezdovky.

Naopak mnohem méně jednoznačně v anketě na vašem webu dopadá spor zahrádky vs. rodinné domky. Zatím je to asi tak půl na půl. Sdružení si ale nepřeje, aby se zahrádky rušily. Proč?

Proč nechceme zrušit zahrádky na kopci Juranka a na Achtelkách?

Například již několik let nemůžeme jít třeba na houby do lesa za konečnou v Kohoutovicích, kde je velké soukromé „území za plotem“. Kdybychom dovolili širokou zástavbu rodinnými domky, ztratili bychom velké části krajiny, a to nenávratně.

Místo přírody by nám přibyla další „území za plotem“ nebo v lepším případě „noclehárny“ bez plotu, ale také bez občanské a komerční vybavenosti, bez vlastního života a s nevyřešenou hromadnou dopravou, odkud ráno proudí auta ven a večer zpátky. A ještě k tomu přes sousední městské části.

Mají podle vašeho názoru do toho ale vůbec co mluvit jiní lidé než majitelé zahrádek? Jde přece o jejich majetek, o tom nelze hlasovat. Hlasovat o tom, jestli někomu něco seberou je… komunistické, ne?

Majitelé zahrádek mají slušnou možnost rozhodnout o svém území, včetně toho, že jej mohou výhodně prodat jako stavební pozemek. Naproti tomu nájemci zahrádek – členové zahrádkářského svazu, se mohou vystěhování pokusit zabránit víceméně jen prostřednictvím „zástupců veřejnosti“ formou námitky k územnímu plánu – viz kohoutovice.org/uzemni-plan-brna.php.

Na vašem webu vidím, že jste už určili termín trhů (30. května). V Kohoutovickém kurýru 2/2011 místostarosta na straně 2 uvádí úplně jiné termíny trhů než vaše sdružení na webu. Co je správně? Jak to s organizací trhů vlastně je, pořádá je sdružení nebo radnice nebo snad obojí?

Farmářské trhy, které v termínech od dubna po měsíci uvádí Kohoutovický kurýr, jsou akcí kohoutovické radnice, a podle popisu v KK 2/11 by měly mít poměrně široký sortiment (ovoce a zelenina, pečivo, med, houby, mléčné výrobky, vejce, ryby, bylinky, květiny a sazenice, ručně tvořené výrobky, potřeby pro zahrádkáře, chovatele a domácí kutily apod.)

Zahrádkářský trh, který by měl začít koncem května a opakovat se každý týden v pondělí, zase připravuje naše občanské sdružení Zelená pro Kohoutovice.

Měl by být v malém měřítku, se sortimentem sestávajícím z produkce okolních zahrádkářů (ovoce, zelenina, sazeničky).

Takže v Kohoutovicích budou souběžně probíhat dva typy trhů.

Vypadá to, že jsme radnici jaksi inspirovali, což je samozřejmě dobře.

Je to pěkné. V Bystrci jsou už taky farmářské trhy, a ještě vánoční trhy, a teď navíc zabíjačka, u vás budou trhy dva, a co je vůbec nejlepší – v Žebětíně nic.

Vaše info o plánovaných farmářských trzích radnice jsou pro mě dnes ráno úplnou novinkou a zároveň první faktickou odměnou za úsilí, které jsme zatím do činnosti našeho os Zelená pro Kohoutovice vložili.

Blahopřeji k prvnímu úspěchu sdružení.

Jinak musím říct, že se ještě pořád jen rozkoukáváme, vznikli jsme teprve před pár měsíci. Takže bych ráda v našem rozhovoru pokračovala zase až po nějaké době.

Dobře, pokračování příště. Díky za rozhovor.

Nashledanou.

*

Související

Stránky občanského sdružení Zelená pro Kohoutovice
Ne tak docela fotosoutěž
Zelená pro Kohoutovice spustila web
V Kohoutovicích vzniká nové sdružení. Chce lyžařský svah a trhy