Příspěvky se štítkem ‚Rovnost’

Zpronevěřil Bytasen přes sto milionů?

7. 10. 2010 v 12.20 • Témata: , , , , , , , , , , , , , , ,

V souvislosti probíhající diskuze o nájmech v městských bytech v Bystrci a souvislostech je zajímavá zpráva z posledního týdne. Podle ní se v účetnictví Bytasenu ztratilo přes sto milionů korun. Měla o něj přijít městská část Brno-sever, pro kterou Bytasen spravuje městské byty.

Bytasen spravuje obecní byty také v Bystrci. I zde k nesrovnalostem v účetnictví došlo, a to v roce 2004, zhruba ve výši deseti milionů korun. Upozornil na ně Milan Kuchař (VV). Místostarosta Jiří Altman (ČSSD) vysvětlil záležitost chybami, kterých se dopustila jediná účetní a popřel, že by došlo ke skutečným škodám. Milan Kuchař však – podle něj – podivné až nezákoné praktiky v hospodaření s obecními byty v Bystrci kritizuje nadále.

Zajímavá je rovněž zpráva, že spolumajitelka Bytasenu Sabina Tomíšková (ODS) chce být starostkou Brna-severu.

*

Jen jeden den zbývá vedení společnosti Bytasen na vrácení 123 milionů korun, které si podle nezávislého auditu přivlastnila z účtu radnice Brno – sever v letech 2001 až 2007. Ředitelka Bytasenu Sabina Tomíšková, která je lídryně kandidátky za Občanské demokraty jakékoliv pochybení ze své strany odmítá.

„Peníze vracet do čtvrtka nebudeme. Není důvod nic jsme nezpronevěřili,“ hájila se Tomíšková. O tom, že se na radnici ztratily desítky milionů korun, informoval poprvé Brněnský deník Rovnost. Starosta Brno – sever Leo Venclík uvedl, že se snažili vedení Bytasenu informovat už v září. „Nejdříve jsme je upozornili na nesrovnalosti ústně a pak jsme jim naši žádost zaslali písemně, zatím jsme nedostali žádnou reakci,“ řekl Venclík.

Podle něj se od roku 2001 ztrácelo měsíčně z účtu radnice více než milion korun. To dělá téměř devatenáct milionů za rok. „Neoprávněně čerpané částky šly na jasně nevysvětlené služby, větší než ze smlouvy vyplývající odměny a také se v auditu našly faktury, které jsme platili nadvakrát,“ informoval Venclík.

Podle radního Jiřího Hose je to nesmysl. „Opakuji, že nechápu, jak je možné, že se ztratilo tolik peněz a nikdo si toho nevšiml,“ kroutil hlavou Hos.

Firma Bytasen se totiž stará také o bytové fondy brněnských městských částí Bystrc a Žabovřesky. Podle vedení obcí je však spolupráce naprosto bezproblémová. „S Bytasenem jsme měli potíže jen jednou, když jejich účetní něco špatně zaúčtovala. Vyměnili ji a od té doby k žádnému problému nedošlo,“ vzpomínal starosta Bystrce Svatopluk Beneš.

Na přístup firmy si nestěžují ani v Žabovřeskách. „Za rok a čtvrt, co jsem místostarosta, o žádném problému nevím. A žádný si nevybavuji ani z dřívějška,“ uvedl místostarosta Marek Šlapal. V Žabovřeskách právě probíhá audit ze strany magistrátu. „Na žádné nesrovnalosti zatím nepřišli. O dalším auditu neuvažujeme, možná po volbách,“ doplnil Šlapal.

O auditu nepřemýšlejí ani v Bystrci. „Neuvažujeme o něm. Městské části kontroluje namátkově firma zvolená magistrátem. Významné oblasti jako třeba bytové hospodářství by měla mít pod kontrolou,“ myslí si Beneš. Při podobném auditu však kontroloři v městské části Brno-sever nic podezřelého neobjevili. Venclík to zdůvodňuje tím, že neexistovala pravidelná kontrola, protože dle platné smlouvy s Bytasenem, poskytovala společnost informace o účetnictví radním jen jednou za rok.

(…)

Zkráceno, celý článek Heleny Čtvrtečkové najdete na brnensky.denik.cz

Související

Radním na Brno-severu se ztratily z pokladny miliony (Brno-Sever)
Radnici Brno-sever se ztratilo skoro120 milionů, chce je po Bytasenu (Brno-Sever)
Spolumajitelka Bytasenu chce být starostkou Brna-severu. Za ODS (Brno-Sever)
Firma spravující byty prý odčerpala radnici Brno-sever z účtů miliony
Milan Kuchař: Jak to bylo s Bytasenem? (Bystrc)
Jiří Altman: Vše způsobila jediná účetní (Bystrc)
Vadné účetnictví Bytasenu: Jde o selhání místostarosty Altmana, tvrdí Milan Kuchař (Bystrc)
Milan Kuchař, VV: Utajované praktiky odhalí forenzní audit (Bystrc)

Naše adresa Bystrcko odstartuje v září. Bystrcké noviny však nenahradí

18. 8. 2010 v 13.19 • Témata: , , , , , , , , , , , , , , ,

Grafická podoba lokálních týdeníků PPF Media je uniformní

Na začátku září skupina PPF Media zahájí provoz nového zpravodajského webu, zaměřeného na Bystrc a okolí. Stránky bystrcko.naseadresa.cz budou přinášet informace z Bystrce, Kníniček a Žebětína, ale také z Jundrova a Komína. Podrobnější informace o projektu Bystrčníku poskytli Lenka Smyčková a Petr Woff, profesionální novináři, kteří budou v redakci nového bystrckého média pracovat.

Zpravodajský web bystrcko.naseadresa.cz, doplněný později papírovým týdeníkem, je součástí projektu tzv. hyperlokálních médií. Ten skupina PPF Media zahájila už v roce 2009 na Olomoucku a v několika dalších oblastech České republiky. Projekt byl podle společnosti úspěšný, a tak bude nyní masivně rozšířen.

„Brno jsme rozdělili do pěti oblastí,“ vysvětluje novinářka Lenka Smyčková, „Bystrcko je jednou z nich. V každé oblasti bude pracovat redakce, složená ze čtyř profesionálních novinářů. Ti by měli vytvořit asi třetinu obsahu webu i týdeníku, zbytek by pak měl vzniknout z iniciativy místních lidí. Právě na zprávách, získaných od obyvatel, či přímo vytvořených lidmi, kteří v oblasti bydlí, celý projekt stojí.“

Pište ale neodkazujte

Na web Našeadresa.CZ může přispívat kdokoli, kdo se zaregistruje. „Registrace je zdarma,“ zdůrazňuje Lenka Smyčková. Web obsahuje sekce pro spolky a sdružení, své názory na místní dění můžete publikovat v názorové sekci.

„Bez omezení,“ tvrdí novinářka, „Vyloučeny jsou jen vulgarity a osobní napadání.“

A také odkazy na jiné stránky, než které provozuje PPF Media.

„Ano, jde o firemní pravidlo,“ krčí rameny Smyčková, „Společnost nechce, aby jí čtenáři odcházeli jinam.“

K poněkud rozpornému začlenění Jundrova a Komína do oblasti s názvem Bystrcko dodává: „O rozdělení městských čtvrtí do jednotlivých oblastí jsme dlouho diskutovali. Výsledek asi není ideální, jde však o rozumný kompromis. Hranice zpravodajství také nejsou nijak ostré, zprávy se budou mezi jednotlivými okrsky sdílet, podle významu události.“

Lenka Smyčková, jedna ze čtyř profesionálních novinářů, kteří budou o Bystrci psát

Žádná zpráva není dost malá

O čem bude nové médum psát? Podle PPF Media o všem, co se v dané lokalitě šustne. „Žádná zpráva pro nás není dost malá,“ tvrdí společnost. Na webu bystrcko.naseadresa.cz se tak budete moci dočíst o termínech blokových čištění, o opravách chodníku ve vaší ulici a snad i umístit text, v němž hledáte svého zaběhlého psa.

„Významnou součástí média budou zprávy ze sportu,“ říká Petr Woff, „Chceme přinášet zprávy o zápasech i těch nejnižších fotbalových soutěží. Samozřejmě také i o dalších sportech.“

Týdeník Bystrcko a web bystrcko.naseadresa.cz se chce ale také věnovat lokální politice, mapovat místní kontroverze a informovat o tom, co lidi v Bystrci a okolí bolí. K tomu je zapotřebí co nejširší spolupráce s místními obyvateli. PPF Media tak uvítají externí spolupracovníky, kteří se mohou přímo podílet na tvorbě obsahu, ale také přinášet novinářům informace o problémech a událostech v Bystrci.

Médium je názorově neutrální, nestojí za ním žádný politický proud, jeho obsah má být nezaujatý a „vyvážený“.

Zdarma jen první dávka

Web bystrcko.naseadresa.cz má začít fungovat prvního září. O měsíc později, v říjnu, má začít vycházet papírový týdeník. Týdeník bude plně barevný, formátu tabloid (menší noviny), má mít šestnáct nebo více stran. První číslo bude vydáno ve velkém nákladu a dostane je každá domácnost v oblasti zdarma.

„Další čísla už ale zdarma nebudou,“ vysvětluje Lenka Smyčková, „Náš obchodní model není stejný jako u Metra nebo Sedmičky. Domníváme se, že si lidé o věcech zdarma myslí, že jsou podřadné. My chceme být plnohodnotným médiem, ne reklamním letákem. Klademe důraz na čtenářsky zajímavý obsah. Reklamní prostor v týdeníku zabere jen asi třetinu.“

Číslo týdeníku bude stát jedenáct korun, předplatíte-li si jej, zaplatíte o stopadesát haléřů méně. Týdeník Bystrcko tak nemůže nahradit Bystrcké noviny, jak jsme v Bystrčníku spekulovali. Radnice zřejmě nebude považovat za legitimní umísťovat zprávy o své činnosti do placeného média.

Diskutujte s novináři u kávy

Další částí projektu je „mediální kavárna“. Ta by podle Lenky Smyčkové měla začít fungovat asi čtyři měsíce po startu projektu, tedy někdy počátkem roku 2011. V mediální kavárně nebudou média vyvolávat duchy (nebo ne převážně), mají se zde scházet místní lidé s novináři a debatovat o lokálním dění. Záměrem je pořádat i různé tématicky cílené diskuze. Není však zcela jasné, kdy se kavárnu otevřít doopravdy podaří, termín se může posunout kvůli problémům se získáváním vhodných prostor a také v závislosti na celkové úspěšnosti projektu.

Úspěch není jistý

Ekonomická bilance provozu nového média je nejistá, projekt může ztroskotat jak na nezájmu čtenářů, tak i inzerentů. V oblasti „Bystrcka“ není příliš mnoho místních firem, kvůli krizi navíc dnes podnikatelé na inzerci šetří. V cestě úspěchu rovněž stojí obecná nechuť malých místních provozoven k placené inzerci. Nové médium také bude stát proti stávající konkurenci Sedmičky, Rovnosti, Metra, Našich novin, Bystrckých novin  a snad i dalších. V získávání inzerce mu však může výrazně pomoci úzká lokální zaměřenost, která velmi přesně zacílí reklamu na správný okruh zákazníků.

Není jisté, nakolik budou obyvatelé Jundrova a Komína chápat „Bystrcko“ jako oblast, do níž také patří. Podle výsledků bleskového průzkumu (zeptal jsem se tří kamarádů) se jundrovští ani kominíci součástí Bystrce necítí, táhne je to spíš do Žabovřesk. Název týdeníku zřejmě společnost PPF Media nevybrala zcela ideálně.

Dalším problémem může být celkový nedostatek výraznějšího dění v Bystrci, médium nemusí být čím naplnit. V Bystrci neexistuje komunitní dění takové intenzity jako na Olomoucku, v Kroměříži nebo Holešově, kde PPF Media svůj projekt dosud testovala. Články o zdravé výživě a nově narozených zvířatech v ZOO se mohou čtenářům brzy omrzet a je otázkou, nakolik budou lidé vůbec zprávy o nové dopravní značce na rohu chtít. V přehradě se skoro nikdo netopí, žháře už zatkli a víc než jedna vražda se na Bystrcku do roka nestane. Bystrckou celebritu Bystrčník marně shání už půl roku.

Nedostatek skutečného obsahu je na týdenících PPF Media vidět už dnes. Stejně jako ostatní tištěná média podobného druhu obsahuje velké obrazové plochy, typografická úprava je vzdušná, s velkorysými bílými okraji i mezerami mezi řádky. Paranoidní uvažování firmy, zakazující odkazy vně jejich webu, snižuje skutečnou použitelnost obsahu a recipročně také odkazovanost vlastních stránek. Přitom vhodně umístěný odkaz na web zvýší jeho návštěvnost často více (a téměř vždy levněji) než poutavý obsah.

Ani místních spolupracovníků, schopných pravidelně vytvářet použitelné zprávy, zřejmě nebude příliš, vždyť kozomrdi z jundrovských kopců údajně neumějí ani číst, natož psát. Společnost PPF Media je však finančně silná, a tak může i ztrátový projekt držet v provozu delší dobu, než si získá větší čtenářskou oblibu.

Podle Lenky Smyčkové má první číslo týdeníku Bystrcko vyjít hned na začátku října. Cílem je stihnout volby, období zvýšeného zájmu čtenářů i inzerentů. Sama je zjevně plná nadšení do nového projektu a o jeho úspěchu je přesvědčena.

„Věřím, že se to povede,“ usmívá se novinářka.

Viktor Lošťák

Máte-li zájem s novým bystrckým médiem spolupracovat nebo se jen na něco zeptat, ozvěte se Lence Smyčkové na adresu smyckova@naseadresa.cz. Cítíte-li se být alespoň trochu bystrckou celebritou (= Agáta Hanychová, jenže z Bystrce), Lence Smyčkové nepište, pište nám.

Související

Naše adresa – konec Bystrckých novin?
Našeadresa startuje aneb PPF zkouší hyperlokální média
PPF zvažuje, kdy rozšířit projekt Naše adresa
PPF Media považuje pilot Naše adresa za úspěšný, do dvou let ho masivně rozšíří
Bystrcké noviny. Nikomu nejsou dobré

Pavel Kremitovský: Preferujeme R43 přes Bystrc

19. 7. 2010 v 07.55 • Témata: , , , , , , ,

Ředitel Správy Brno ředitelství silnic a dálnic Pavel Kremitovský. Autor: DENÍK/Drahomír Stulír

Bez postavení silnice R43 a dostavby R52 se Brno a jeho okolí bude potýkat s dopravním kolapsem. V rozhovoru pro Brněnský deník Rovnost to tvrdí ředitel Správy Brno Ředitelství silnic a dálnic Pavel Kremitovský.

Jihomoravský kraj nemá dostatečnou síť silnic vyšších tříd. Chybějí především klíčové rychlostní silnice. Jejich stavba se ovšem v poslední době potýká s dvěma velkými problémy. Hlavní plánované dopravní tepny totiž nechtějí ekologičtí aktivisté a část politiků. Podle ředitele brněnské správy Ředitelství silnic a dálnic Pavla Kremitovského jsou přitom nezbytné. „Bez R43 se zablokuje doprava v kraji,“ hrozí Kremitovský.

Kvůli vedrům se nedávno vyboulil asfalt na dálnici D5 na Tachovsku. Nehrozí na silnicích a dálnicích v okolí Brna ve vaší správě podobný problém?
V současné době denně kontrolujeme všechny silnice ve správě Ředitelství silnic a dálnic. Tedy silnice první třídy, rychlostní silnice a dálnice. Zatím nemáme žádnou informaci o tom, že se kdekoliv na území Jihomoravského kraje kvůli vysokým teplotám nadměrně vyboulil asfalt.

Jak se mohlo něco podobného vůbec stát. Bylo to místo nějak specifické, nebo to byla prostě náhoda?
Podobný problém na dálnici je ojedinělý. Za celou svou kariéru takovou závadu nepamatuji. Myslím, že je to nejspíše souhra náhod. Nemáme s tím vůbec zkušenosti. Je to výjimečné. Přesto se v poslední době něco podobného stalo třeba v Německu, tam také museli zavřít dálnici. My teprve budeme vyhodnocovat, co se stalo, a plánovat potřebná opatření.

Jak je vůbec náročné udržovat silnice v podobném počasí? Co přesně děláte?
Silnice udržujeme standardně. Sečeme trávu, čistíme odvodňovací zařízení nebo odstraňujeme různé překážky na vozovkách. Kromě toho je samozřejmě podle plánu opravujeme.

Dá vám velkou práci opravovat výtluky v silnicích?
Na dálnicích se výtluky takřka nedělají. Mají mnohem kvalitnější povrch než silnice nižších tříd, které spravuje kraj. Výtluky na dálnici či silnici první třídy se udělají jen výjimečně.

Jak to vypadá s R43? Zkomplikovalo situaci nějak zrušení brněnského územního plánu, kde je zakreslena?
Samozřejmě zkomplikovalo. Přípravu silnice vždy zkomplikují jakékoliv negativní postoje všech účastníků příslušných řízení. Bohužel se přitom většinou jedná o řešení podružných technických problémů. To pak oddaluje celkové řešení přípravy a stavbu trasy. Zvyšuje to dopravní zátěž dotčených obcí, měst a ohrožuje dopravu v celém kraji.

Jaká varianta je výhodnější? Trasa přes Bystrc, nebo Boskovickou brázdou?
Ředitelství silnic a dálnic jasně preferuje bystrckou variantu. Jsme přesvědčeni, že je to jediná varianta, která může v návaznosti na provázání s rychlostní silnicí R35, velký městský okruh v Brně a rozšíření dálnice D1 u Brna vyřešit dopravní situaci v Jihomoravském kraji.

Silnice I/43 je už teď přetížená auty. Dokážete si představit, jak by vypadala třeba za deset let, pokud nebude stát R43?
Úsek silnice u Brna bude v takovém případě kvůli kolonám aut neprůjezdný stejně jako velký městský okruh a dálnice D1 u Brna. Situace ve městě bude vypadat podobně, jak to nyní vypadá na severu Brna kvůli uzavírkám při stavbě tunelů Dobrovského.

V Bystrci má silnice R43 vést tunelem. Není to příliš technicky náročné a drahé?
S variantou vedení trasy tunelem jednoznačně počítáme. Je výhodná především kvůli snížení dopadu na lidi v bystrckém sídlišti.

Kolik bude stavba R43 stát?
To dnes nemohu říct. V současné době totiž nelze cenu přesně vyčíslit. Nyní je totiž stavba v etapě schvalování studie vlivů na životní prostředí. Ještě tedy není jasná její definitivní varianta, a tedy ani cena. Určitě to ale budou desítky miliard.

V poslední době se také objevil problém s obchvatem Kuřimi. Varianta jižní trasou, kterou prosazuje vedení města, se nelíbí Brňanům, a naopak Kuřim je proti severní variantě. Jaké je ideální řešení?
Zásadní problém Kuřimi podle mne není, zda u Kuřimi bude tunel, nebo severní či jižní obchvat. Zásadní a nejdůležitější otázka je, jak zamezit průjezdu tranzitní dopravy městem. My jsme přesvědčeni, že tento problém je možné řešit zpomalením průjezdní doby Kuřimí. Dosáhnout toho lze postavením okružních křižovatek, světelných křižovatek a dalších technických opatření, která zajistí dodržování rychlosti padesát kilometrů v obci, zvýší bezpečnost provozu a vyloučí tranzitní dopravu. Varianty řešení obchvatu Kuřimi projednáváme se zastupitelstvem města už zhruba jeden a půl roku. Počítáme s tím, že jednání obnovíme po prázdninách.

Mluvil jste teď o řešení pro Kuřim. Co však lidé na severu Brna? Starosta Řečkovic Ladislav Filipi tvrdí, že v případě jižního obchvatu budou řidiči volit cestu skrz Brno a zahltí Hradeckou ulici. Máte odlišný názor?
Ne. V plánech na spojení budoucí R43 a stávající I/43, které zároveň poslouží jako obchvat Kuřimi, se nám jako nejlepší zdá varianta takzvaným severním propojem. Na jihu bychom totiž museli stavět tunel. Jenže Ředitelství silnic a dálnic může za státní peníze stavět jenom dálnice a silnice prvních tříd. Tunel proto nebude součástí silnice první třídy a platit by jej musel kraj a město. Pokud by jej i přesto postavili, veškerá doprava ze severu by se tak přivedla do Brna ke Globusu. Zahltila by velký městský okruh a v podstatě celý týden by to tam vypadalo jako v pátek či v neděli večer.

Zkráceno, celý rozhovor Petra Jeřábka s Pavlem Kremitovským si přečtěte v Brněnském deníku

Související

Projekt R43 Bystrcí stále existuje
Brno dalo ústavní stížnost. Kvůli R43
Pochod po dálničním tělese R43
Jana Pálková: Jak to vypadá s R43?
Kraj asi podá kvůli sporům o vedení silnice R43 ústavní stížnost (aktualizováno)
Petr Firbas: Širší pozadí chyb v JMK
Hitlerova dálnice R43 přes Brno zrušena – Konec dezinformacím od úředníků?

Milan Kuchař inzerující (opraveno)

8. 6. 2010 v 09.57 • Témata: , , , , , ,

Proti zlotřilosti bystrcké Rady vytáhl neúnavný bystrcký odbojář Ing. Milan Kuchař do boje s novou zbraní. V deníku Rovnost 7. června vyšel následující inzerát:

Strana Věci veřejné vyzývá občany – ptejte se starosty Beneše (ODS) a místostarostů Altmana (ČSSD) a E. Kovářové (TOP 09), kdy začnou dle §97 zákona informovat občany o činnosti Rady MČ na každém jednání ZMČ? A kdy bude zpráva o činnosti Rady MČ za 7 let poprvé zveřejněna v Bystrckých novinách? Ing. M. Kuchař, předseda Klubu VV v Brně-Bystrci.

Inzerát vyšel v Rovnosti v rubrice Různé na straně 21. Pan Kuchař slibuje, že podobný text vyjde i v inzertní rubrice Bystrckých novin 6/2010.

Pomocí ceníku inzerce jsme zhruba odhadli, že inzerát v Bystrckých novinách stál pana Kuchaře asi 600 korun včetně DPH. Při nákladu 12 000 kusů stojí jedno otištění inzerátu 0,05 CZK. Poměr cena/výkon se tak jeví vcelku přijatelně. Protože Věci veřejné v parlamentních volbách uspěly a dostanou tudíž docela velký státní příspěvek, lze očekávat, že i na pana Kuchaře, předáka bystrckého klubu, se něco peněz dostane. Podobných inzerátů tak zřejmě zejména na podzim uvidíme více.

O tom, jestli a jaké výsledky nejnovější akce Milana Kuchaře má vás budeme informovat.

Oprava 10. června 2010

Jak nám sdělil pan Kuchař, zaplatil za inzerát v BN jen 166 korun. Zřejmě jsme při bádání v ceníku inzerce udělali chybu. Za jedno otištění své výzvy tak zaplatil pouze 0,0138 CZK, tedy něco přes jeden haléř.