Bystrčník » referendum

Příspěvky se štítkem ‚referendum’

Tomáš Kratochvíl: Problematika Kauflandu. Pojďte diskutovat o budoucnosti Bystrce

26. 1. 2018 v 21.58 • Témata: , , , , , , , , , ,

Čtenářům Bystrčníku přinášíme v plném znění text starosty Bystrce Tomáše Kratochvíla, který vyšel v prvním letošním vydání Bystrckých novin.

*

Od loňského prosince začala Bystrcí znovu hýbat otázka problematiky výstavby obchodního centra Kaufland v prostoru pod nákupním centrem Max vedle ulice Páteřní. Investor FI Development CZ s. r. o. nás sám oslovil s žádostí o schůzku a nové projednání, kdy dokládá nové podklady. Proto se zúčastnil jednání Rady městské části Brno-Bystrc, které se uskutečnilo ve středu 24. ledna. Nové informace se týkaly parkování, dopravy, typu budovy, velikosti a parkových úprav. Mohu vás ujistit, že na radnici se problematikou zodpovědně zabýváme a názor občanů Bystrce je pro nás velmi významný. Toto téma ovšem má jak své příznivce, tak hlasité odpůrce a nelze vyhovět všem. Také je nutné upozornit, že kompetence a pravomoci nás zastupitelů, včetně mě jako starosty, jsou omezené.

Zároveň jsem zaregistroval, že snad již v rámci předvolební agitace se snaží někteří „aktivisté“ s občany Bystrce manipulovat, dodávají neúplné a zavádějící informace, jsou vypouštěny fámy. Laciný populismus a podpásové metody si nezasloužíme.

Například postupy, kdy nám opozice v noci před jednáním zastupitelstva pošle zásadní materiál s žádostí o překotné projednání následný den, anebo žádost 16 občanů, kterou jsem převzal po Vánocích s žádostí o mimořádné svolání Zastupitelstva do konce roku nejsou ani konstruktivní, ani reálně uskutečnitelné. Spíše se nám to jeví jako zástupný důvod pro následnou bezdůvodnou kritiku radnice, že nekoná. Jsem přesvědčen, že občané Bystrce mají právo na otevřené, pravdivé, věcné a racionální informace.

Vzhledem k významu a rozsahu celé problematiky si proto dovolím pozvat vás, občany Bystrce, k veřejné diskuzi do Společenského centra v Bystrci, a to ve středu 7. února v 17.30 hodin.

Na místě budou zástupci vedení radnice, stavebního odboru i investora. Budeme vás podrobně informovat o možnostech a zákonných limitech městské části Brno-Bystrc o otázce možnosti vyhlášení referenda, o peticích, o výzvě k úhradě 21 milionů, o související dopravě a můžeme také klást otázky přítomným zástupcům investora. Pojďme rozhodovat společně o budoucnosti Bystrce. Buďte aktivní, najděte si volnou chvilku a přijďte.

 

Usnesení prosincového zastupitelstva – bod: 3.18.01
Zjištění názorů občanů městské části na stavbu obchodního centra Kaufland u stávajícího obchodního centra Max na Kubíčkově ulici
Schváleno usnesení: Zastupitelstvo městské části Brno-Bystrc neukládá Radě městské části uspořádat ve lhůtě do 14. 2. 2018 neformální místní referendum či jiným relevantním, reprezentativním a dostatečně důvěryhodným způsobem zjistit názor občanů městské části na výstavbu obchodního centra Kaufland při ulici Páteřní v Brně-Bystrci z důvodů podle přílohy tohoto bodu.
Pro: 17 Proti: 5 Zdržel se: 3 Nehlasoval: 2

Příloha bodu 3.18.01:
1. Podle zákona č. 22/2004 Sb. o místním referendu lze místní referendum vyhlásit usnesením zastupitelstva na návrh přípravného výboru a následně usnesením zastupitelstva Pojem „neformální místní referendum“ zákon nezná. Zákon ukládá uspořádat referendum do 90 dnů po jeho vyhlášení. Vzhledem k přípravě prezidentské volby ve dnech 12. a 13. 1. 2018 (26. a 27. 1. 2018) by nebylo možno zajistit přípravu a zajištění místního referenda v kratším termínu (do 14. 2. 2018, jak zní požadavek v důvodové zprávě).
2. K žádosti společnosti FI Development CZ s. r. o. přijalo 7/10. ZMČ Brno-Bystrc konané 13. 4. 2016 pod bodem 3.08 následující usnesení:
ZMČ Brno-Bystrc nedoporučuje žadateli, jímž je společnost FI Development CZ, s. r. o., záměr na výstavbu obchodního centra při ulici Páteřní ze dne 4. 12. 2015 realizovat a nadále pokračovat v přípravě dokumentace k územnímu řízení.
ZMČ Brno-Bystrc nesouhlasí s výstavbou obchodního centra v dané lokalitě.
Rada MČ Brno-Bystrc zásadně nesouhlasí s prodejem částí pozemků p. č. 1938/550 a p. č. 1938/567 k. ú. Bystrc podle přílohy č. 1 tohoto bodu za účelem výstavby obchodního centra. V těsné blízkosti se již na zastavěné ploše 10 449,72 m2 nachází dvoupodlažní obchodní centrum se stávající prodejní plochou 10 424 m2 a možností rozšíření prodejních ploch o dalších 40 %, které v současné době není plně využito. V místě je již dnes velmi složitá dopravní situace a vzhledem k výstavbě nového obytného celku Panorama se tato situace bude dále zhoršovat.
3. Následně přijala na svém 7/19. jednání Rada MČ Brno-Bystrc konaném dne 22. 6. 2016 toto usnesení (bod 6.1.20):
Rada MČ Brno-Bystrc zásadně nesouhlasí s prodejem částí pozemků p. č. 1938/550 a p. č. 1938/567 k. ú. Bystrc podle přílohy č. 1 tohoto bodu za účelem výstavby obchodního centra. V těsné blízkosti se již na zastavěné ploše 10 449,72 m2 nachází dvoupodlažní obchodní centrum se stávající prodejní plochou 10 424 m2 a možností rozšíření prodejních ploch o dalších 40%, které v současné době není plně využito. V místě je již dnes velmi složitá dopravní situace a vzhledem k výstavbě nového obytného celku Panorama se tato situace bude dále zhoršovat.
4. Vedení radnice se vyhrazuje proti názoru paní Ing. Jindrové, předsedkyni zastupitelského klubu Bystrčáci, která v důvodové zprávě píše: „Nynější vývoj, kdy se o stavbě znova jedná, považuji právem za porušení jistého druhu veřejného slibu.“
Vedení radnice konstatuje, že za poslední období obdrželo a řádně zaevidovalo několik žádostí společnosti FI Development CZ s.r.o.:
21. 6. 2017 (příjemce PhDr. Jaroslav Petr) – č.j. 17-09741/MST
6. 11. 2017 (příjemce JUDr.Tomáš Kratochvíl)
8. 11. 2017 (přípis FI Devel. – prodej pozemku) – č.j. 17-17129/ST
1. 12. 2017 (příjemce JUDr.Tomáš Kratochvíl)
4. 12. 2017 (přípis FI Devel.) – 17-18654/ST
5. 12. 2017 (odpověď pana starosty) – č.j. 17/18654/ST
Každé podání, které je doručeno, musí být řádně zaevidováno a v zákonných lhůtách projednáno, ať už se týká přenesené nebo samostatné působnosti. Proto se příslušné orgány podáními musejí zabývat i v případě, že výsledkem projednávání je zamítnutí či nevyhovění.
5. Je otázka, koho paní Ing. Jindrová zastupuje, a jaký je vlastně názor zastupitelského klubu Bystrčáci na stavbu Kauflandu v Bystrci, neboť podle zápisu z jednání Komise životního prostředí Rady MČ Brno-Bystrc dne 20. 11. 2017 hlasoval pan Ing. Milan Krátký (zastupitel za Bystrčáky) pro následující usnesení:
Komise životního prostředí doporučuje Radě MČ Brno-Bystrc souhlasit s prodejem části pozemků p. č.1938/550 a1938/56 v k. ú. Bystrc ve vlastnictví statutárního města Brna za podmínky, že bude křižovatka Vejrostova – Kubíčkova –Adamcova řešena jako okružní, s kapacitním řešení ulice Páteřní a ulice Páteřní bude od této křižovatky po napojení silnice Páteřní na ulici Rakovecká realizována v duchu konceptu Územního plánu verze I a bude rozšířena o cca 2 metry. Kdy pan zastupitel za „Bystrčáky“ Ing. Krátký naopak aktivně formuloval podmínku dopravního řešení, po kterém doporučil souhlasit s následným prodejem pozemků investorovi, a tedy následnou výstavbou Kauflandu.
Toto usnesení vnímáme jako podmíněný souhlas s budoucí výstavbou Kauflandu v Bystrci! Stejně tak o této problematice jednaly i další komise RMČ a výbory ZMČ, které přijaly následující usnesení:
Komise regenerace Bystrce, rozvoje, stavební a územního plánování – 22. 11. 2017
Žadatel nepředložil k dnešnímu dni řešení dopravní obslužnosti navazujících křižovatek a přístupových komunikací. Z tohoto důvodu nelze v tuto chvíli vydat souhlasné stanovisko k záměru výstavby OC Kaufland a s tím souvisejícím požadavkem na podmíněný prodej pozemků p.č. 1938/550 a 1938/567, k.ú. Bystrc
Pro 7 (Bárta, Ciboch, Cajzl, Küfhaber, Maurer, Strublová, Votoupal)
Komise dopravní a bezpečnostní – 29. 11. 2017
Komise dopravní a bezpečnostní doporučuje RMČ nesouhlasit s podmíněným převodem částí pozemků v k.ú. Bystrc parc. č. 1938/550 a parc. č. 1938/567 a trvat na dřívějším a stále platném zamítavém stanovisku MČ k záměru výstavby OC Kaufland z důvodů nevyřešené dopravní obslužnosti městské části Brno-Bystrc.“
Pro 8 (Trávníček, Jankůj, Kouba, Krejčí, Laštůvka, Mlejnek, Pazdera, Špaček)
Výbor pro rozvoj a infrastrukturu – 29. 11. 2017
VRI doporučuje ZMČ Brno-Bystrc nesouhlasit s prodejem částí pozemků p.č. 1938/550 a 1938/567 v k.ú. Bystrc ve vlastnictví statutárního města Brna, a to is ohledem na předchozí usnesení. Stále se domníváme, že další nákupní centrum v této lokalitě není zapotřebí.
Pro 7, zdržel se 1.
Nesouhlas s prodejem tak neprojevil další zastupitel za „Bystrčáky“ Bc. Lošťák, což opět evokuje otázku, jaký je názor zastupitelského klubu „Bystrčáci“.
6. V současné době eviduje Úřad MČ Brno-Bystrc „Petici proti výstavbě Kauflandu“ z 12. února 2016, kterou podepsalo 350 petentů.
7. „Petici pro výstavbu Kauflandu“ ze dne 21. 3. 2016, podepsanou 570 obyvateli Bystrce a 35 obyvateli přilehlých městských částí, projednala Rada města Brna dne 18. 4. 2016, o výsledku projednávání byl petiční výbor informován. Je vidět, že občané již přímou demokracii a petiční právo řádně využívají.
8. Vzhledem k tomu, že materiály byly zaslány ve včerejších nočních hodinách a dostaly se k vedení radnice až dnes ráno, považujeme tak krátkou dobu k řádnému projednání tak závažné problematiky za nedostatečnou. Přitom o celé problematice se jedná již několik let, a jistě se materiál při zodpovědném přístupu dal zaslat alespoň o několik dní dříve.

Tomáš Kratochvíl, starosta

zdroj Bystrcké noviny 1-2/2018, foto ignisbrunensis.cz, Petr Sojka

Kolik stálo nádražní referendum? Jen v Bystrci přes čtvrt milionu

11. 10. 2016 v 12.29 • Témata: , , , , , , , ,

276 tisíc korun padlo na uspořádání místního referenda o budoucnosti brněnského nádraží jen v městské části Brno-Bystrc. Celkové náklady převyšují pět milionů korun, přičemž v této částce nejsou započteny částky vynaložené na vyčištění ulic od nelegálního výlepu plakátů; těmi svůj záměr protlačovali aktivisté z okruhu Jakuba Patočky, hlavního strůjce hlasování.

Referendum položilo Brňanům dvě obtížně srozumitelné otázky, týkající se polohy brněnského nádraží. Jak jejich nejasný výklad, tak i kampaň Referendum je past, vedená na prvním místě bývalým náměstkem primátora a dnes šéfem spolku Brno+ Robertem Kotzianem, přispěly k tomu, že počet hlasujících nedosáhl ani zdaleka pětatřiceti procent, potřebných k platnosti výsledku. Účast byla pouhých 23,83 %.

Většinu nákladů ponese město Brno, část zaplatil Jihomoravský kraj.

„Hlavně, že nejsou peníze na opravu silnic a my jezdíme domů po tankodromu,“ myslí si o účelnosti vynaložených peněz Milada Míková z Brna.

„Náklady na referendum byly peníze vyhozené oknem. Jednalo se nicméně o náklady, které město vydat muselo. Je to účet za dvouletou zábavu aktivistů kolem Jakuba Patočky a Miroslava Patrika, kvůli které město málem přišlo o svou budoucnost,“ komentoval pro Bystrčník nenadálou položku rozpočtu Robert Kotzian.

Jakub Patočka, aktivista spojený se zelenými spolky, se již před ukončením referenda nechal slyšet, že v případě neúspěchu hlasování za dva roky zopakuje.

-vl-

Referendum o nádraží v Brně: Proč nebudu a nemůžu hlasovat

4. 10. 2016 v 21.37 • Témata: , , ,

referendum-je-pastObčany města Brna na podzim společně s volbami do krajských zastupitelstev čeká i referendum o poloze nového vlakového nádraží. Dle mého názoru to bude doslova zlomový moment pro budoucnost města Brna.

Problém polohy vlakového nádraží a diskuze o něm trvají již skoro 90 let. Referendum jako takové, v kterém občané můžou rozhodnout o věcech veřejných jednoznačně podporuji.S tím můžu souhlasit. Ovšem nesouhlasím s referendem takovým, které nutí občany odpovídat na otázky, které jsou účelově připraveny.

Zdůrazňuji, že obě zamýšlené varianty nového vlakového nádraží jsou odsunuté. Varianta „Petrov“ o 300 m směrem k ulici Hybešova a varianta „Řeka“ o 800 m jižněji směrem k ústřednímu autobusovému nádraží Zvonařka. Třetí varianta tvz. „nulová“ je varianta, kterou prosazují pořadatelé referenda.

Referendum, které se má konat na podzim tohoto roku je pouze nástroj jak já říkám Zelených a zelených, kterým chtějí celý aktuálně probíhající srovnávací proces obou variant zhatit a tím pouze usilovat o pouhé opravy vlakového nádraží ve stávající poloze. Pro město Brno by tato varianta měla zcela zničující následky v oblasti rozvoje a dopravy na další desítky let.

Pro pořádek zde uvádím záměrně účelové vyhlášené otázky referenda. Je zde jednoznačně vidět, že se nejedná o referendum, které nabízí pro občana možnosti výběru variantních řešení.

1. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti k modernizaci železniční stanice “Brno-hlavní nádraží“ v dosavadní poloze podél ulice Nádražní?

2. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti s cílem prosadit, aby se nejlepší řešení modernizace železniční stanice „Brno hlavní nádraží“ určilo prostřednictvím soustavy otevřených návrhových soutěží?

Autorem první z otázek je pan Miroslav Patrik, předseda hnutí Dětí země, který je znám svými postoji k problematice vlakového nádraží, o čemž svědčí i jeho přítomnost na zahájení kampaně spolku Nádraží v centru, které proběhlo přímo na hlavním vlakovém nádraží v Brně. Pro pořádek zde uvádím prohlášení Miroslava Patrika k referendu, kde on sám je jedním z organizátorů. „Referendum je nejspolehlivější cesta, jak projekt definitivně pohřbít a uvolnit městu ruce k jiným prioritám.“(tisková zpráva přípravného výboru místního referenda ze dne 19. 8. 2013). Pan Patrik má nicméně svůj zásadní podíl např. i na záležitostech jako je zrušení územních zásad Jihomoravského kraje a územního plánu města Brna. (aktuálně pro město Brno platí územní plán z roku 1994). Všechny tyto spory byly vedeny prostřednictví právníků Frank Bold (bývalý Ekologický právní servis).

Je zde třeba také uvést, že spolek Nádraží v centru obdržel na svůj transparentní účet vklad 37 000 Kč v hotovosti od neznámého dárce. Později byla z tohoto účtu zaplacena částka 36 908,99 Kč za právní služby. Můžeme se jen domnívat za jaké právní služby byla tato částka uhrazena. V plné kráse zde vidíme transparentnost po zelenu.

K veřejné podpoře tohoto podle mě nesmyslného referenda se hlásí i Strana zelených a její současný náměstek primátora Matrin Ander. Tento názor pana náměstka Andera považuji přinejmenším za skandální, jelikož tímto postojem jako náměstek primátora nehájí zájmy města Brna a to je snaha města Brna o realizaci moderního kapacitního nádraží. Mimo jiné pan zelený Ander v pozici náměstka primátora odmítl podat kasační stížnost proti rozhodnutí soudu o zrušení územního plánu města Brna. Opět svým postojem jako náměstek šel proti zájmům města Brna. Všechna tato prohlášení náměstka Andera jsou veřejně dohledatelná.

Následující obrázky jsou ukázkou některých prohlášení zeleného náměstka Andera.

Osobně jsem podporovatelem varianty „Řeka“ i když v této situaci, kde je opravdu jak se říká za pět minut dvanáct je i varianta „Petrov“ přijatelná. Pokud stát jako investor výstavby vlakového nádraží na podzim rozhodne o realizaci jedné z variant, tak je reálné, že stavba varianty „Řeka“ bude zahájena do roku 2025 a varianta „Petrov“ má odhadovaný začátek stavby na rok 2035. Tento poměrně velký časový rozdíl je dán rozdílnou připraveností obou variant, přičemž ve všech předchozích územních plánech města Brna od 60.let minulého století byla vždy preferována varianta u řeky Svratky. Varianta „Řeka“ je dle odhadovaných investičních nákladů levnější o 11 mld. Velmi důležité je zmínit to, že v případě pokud by referendum bylo úspěšné tak jak si přejí jeho organizátoři a proběhly by pouhé opravy nádraží v současné poloze, město Brno by ztratilo možnost napojení na vysokorychlostní tratě (rychlá spojení) a stalo by se pouhou okrajovou železniční stanicí bez dalšího možného rozvoje.

Považovat status quo polohy vlakového nádraží za navždy nekritizovatelné dogma je omyl. Neslučuje se to jak s racionálním uvažováním tak obecně se všemi stavebně technickými předpisy a postupy. Neustále postulování toho, že takto pojaté referendum je jedno jediné existující spravedlivé a správné řešení a že právě Zelení a zelení se pasují do role „majitelů“ řešení polohy vlakového nádraží je také omyl.

Toto referendum má pouze jediný účel a to je zhatit již tři roky běžící proces. To je skutečný účel referenda.

Proto v tomto referendu nebudu a nemůžu hlasovat. Cítím zodpovědnost za to, aby město Brno mělo své moderní kapacitní nádraží, které bude sloužit občanům několik dalších desítek let.

Dejme Brnu šanci! Zaslouží si ji!

Jaroslav Dittrich

*

V tomto článku použity informace z europointbrno.cz. Text jsme převzali ze stránky dittrich.blog.idnes.cz s laskavým svolením autora.

Luboš Raus: Ještě k referendu o nádraží

4. 10. 2016 v 18.16 • Témata: , ,

Pluralitu názorů veřejně prezentovaných považuji za dobré vysvědčení demokratické společnosti, proto si dovolím ještě jeden článek k blížícímu se referendu o brněnském nádraží. Podotýkám, že jde o mé osobní názory, které nemám ambice prohlašovat za obecnou pravdu. Tak je tomu ostatně vždy s mými články.

Dovolím si pohled poněkud z jiné strany. Domnívám se totiž, že rádoby odborně fundované diskuze o tom, která varianta je proveditelnější či levnější, nejsou na místě. Až příliš je z těchto diskuzí zřejmé, jak jsou techničtí pracovníci manipulovatelní a sám jako technik dobře vím, jak často jsou zadání nejrůznějších studií doplněna náznakem či požadavkem na žádoucí řešení. Mám za to, že nyní máme jako brněnští občané možnost vyjádřit své přání nastupovat do vlaků v centru nebo na nádraží v odsunuté  poloze. Toto je podle mého názoru podstata problému.

Pomohu si příměrem, vycházejícím z mé technické praxe. Pracuji na návrzích realizace dálkových horkovodů. Aniž bych chtěl srovnávat nesrovnatelné, totiž trubky horkovodu v zemi (ač i ony mají svá neusmlouvatelná pravidla a prasklý horkovod umí udělat nemalý kráter v zemi), s neskonale složitější problematikou vedení železnice. Použiji jen obraz: Téměř vždy je v první fázi vytyčen koridor pro horkovod, do kterého se já, jako technik a výpočtář, musím vejít. A nikdo se neptá jak.

Mnozí z nás mají možnost porovnat tyto varianty s jinými městy, i v zahraničí, a posoudit vhodnost jedné či druhé alternativy. Mám za to, že primární je rozhodnutí o poloze nádraží: v centru nebo v odsunuté poloze. To další je pak prací projekčních firem. Zdá se nějaké firmě některá z variant neřešitelná? Nebo drahá? Je tu řada jiných firem, které budou umět variantu lépe vyprojektovat. Nebo snad ne? To je práce techniků.

Diskuze o tom, jak jsou otázky referenda nejasné, jsou podle mě irelevantní. Formulovali je právníci. Argumentovat s tím, že i nádraží pod Petrovem je odsunuté a tudíž je referendum zmatečné jeví se mi poněkud zoufalým argumentem. Stačí jen zběžně si prohlédnout náčrty jednotlivých variant.

Jedna z často se ozývajících námitek proti nádraží v centru je nutnost nesmyslných a dlouhých tunelů ústících kdesi u Žebětína v případě budování vysokorychlostní železnice. Z veřejně dostupných podkladů je zřejmé, že se s realizací vysokorychlostní tratě rozhodně nepočítá před rokem 2040. Některé odhady hovoří o padesátiletém výhledu (my, bystrčáci, to můžeme porovnávat třeba s prodloužením tramvaje na Kamechy). Pohlédneme-li ale stejných 50 let dozadu, hledíme do roku 1966, kdy jsem jezdil k babičce na Vysočinu „párou“ ve vagónech s dřevěnými lavicemi a otevřenými plošinami. Tím chci říct, že dnes v podstatě nikdo nemá reálné představy o technologiích a možnostech poloviny 21. století. Technické argumenty používané v diskuzích o nádraží v tak dalekém výhledu jsou z mého pohledu víceméně nesmyslné. A tak by bylo možno pokračovat dál, ale je to zbytečné, protože vše už bylo mnohokrát řečeno a prodiskutováno.

Už jen třešničkou na dortu je pak pro mne zoufalá výzva „Nechoďte k referendu“. Situaci mi pak dokresluje pronájem budovy brněnského nádraží soukromé firmě Brno new station development z roku 2008 na 40 let za 800 korun za metr čtvereční ročně, po získání stavebního povolení na rekonstrukci ovšem za pouhou korunu za metr čtvereční ročně. To v mé mysli evokuje představu skandální zpronevěry.

Luboš Raus

Související

Viktor Lošťák: Referendum je past
Trapas aktivistů v Brně: nestihli uzávěrku referenda, vyhrožují dalším
Luboš Raus: Referendum je past

Viktor Lošťák: Referendum je past

30. 9. 2016 v 09.41 • Témata: , , ,

Luboš Raus, můj kolega ze zastupitelského klubu Bystrčáci, před několika dny pod stejným názvem publikoval článek, v němž se staví proti výzvám, aby lidé ignorovali referendum, které se bude konat v Brně souběžně s krajskými volbami 7. a 8. října. Obávám se, že s ním nemohu souhlasit. I já voličům doporučím, aby v tomto případě hlasovali nohama a k podvodnému referendu vůbec nechodili. Udělají tak pro své město to nejlepší, co budou moci.

Vyvarují se situace, kdy jim samotným bude v budoucnu, až bude stávající nádraží dál chátrat, peníze na rekonstrukci nebude kde vzít a kvůli kapacitním problémům budou cestující vystavování stále většímu nepohodlí, řečeno, že tak to přece chtěli, tak si to v referendu odhlasovali. Jakákoli odpověď totiž zřejmě povede právě k tomuto – k zelenými aktivisty prosazované nulové variantě, kdy se s nádražím jednoduše neudělá vůbec nic. Platné referendum by se vší pravděpodobností zablokovalo dlouho běžící proces porovnávání dvou možných variant polohy nádraží, který má být dokončen v listopadu. Výsledkem by byla nemožnost využít evropských dotací, a to by v důsledku znamenalo nemožnost s nádražím podniknout cokoli, protože od českého státu se financování tak sporného a chaotického projektu, na němž se „vy tam v Brně nejste schopni dohodnout“, čekat nedá.

Na rozdíl od Luboše Rause si nemyslím, že nesrozumitelnost otázek položených veřejnosti v referendu je něčím nepodstatným. Naopak, je to pěkná lumpárna. Stejně jako se aktivisté nenamáhají voličům z Žebětína a Bystrce vysvětlit, že poloha nádraží pod Petrovem zřejmě časem povede k postavení rychlodráhy mezi Kamechami a městskou částí Žebětín, se vším negativním, co to přináší, nevědí díky obskurní konstrukci otázek lidé vlastně vůbec, co která odpověď nakonec přinese. To je od organizátorů referenda čistá podlost.

Nejsem žádný odborník na polohu nádraží. Svědomitě jsem si během posledních dvou let prostudoval snad všechny dostupné materiály k variantám nádraží, vyslechl argumenty všech stran, zúčastnil se veřejných přednášek a diskuzí. Přesto, nebo možná právě proto, bych dnes nedokázal jednoznačně říci, která z reálných možností je lepší. Čím víc toho člověk o projektu ví, tím více spojitostí vidí, tím více nejistot je ve hře. Názor, ke kterému jsem dospěl, se tak netýká ani tak polohy samotné, jako všeho, co se kolem ní děje.

Příliš si nádraží fetišizujeme. Všechno to zveličujeme, dáváme poloze nádraží rozměr, který nemá. A co hůř, děláme to se skrytou motivací zbabělosti a neochoty vykročit k něčemu novému. V celé diskuzi převládá iracionalita a ze strany zelených aktivistů vyvolávání strachu, jaký vyvolávají z každé změny a z každé stavby, ať už to smysl má nebo ne.

Nechoďte k referendu Jakuba Patočky, aktivisty z Hnutí Duha. Umožníte tím dokončit racionální proces porovnání obou variant nádraží a rozhodnout věcně a rozumně. A hlavně už konečně doopravdy rozhodnout.

Viktor Lošťák

Související

Trapas aktivistů v Brně: nestihli uzávěrku referenda, vyhrožují dalším
Luboš Raus: Referendum je past

Luboš Raus: Referendum je past

20. 9. 2016 v 19.35 • Témata: , ,

plakatPo návratu z dovolené jedu tramvají a nevěřím vlastním očím. Z výše na mě hledí výrazný nápis na červeném podkladu Referendum je past. Čtu dále a dozvídám se, že skutečným cílem aktivistů je likvidace nového železničního uzlu Brno. Dobře, říkám si, jsou tu různé skupiny, někdo chce nádraží tu, jiný onde, každý má jinou motivaci a důvody. Čtu dále ve snaze zjistit, kdo je autorem tohoto plakátku, který mě vybízí, abych k referendu o nádraží rozhodně nechodil – je to jakýsi spolek BrnoPlus. To nejlepší si ale autor plakátku nechává na konec. Vydání finančně podpořil Jihomoravský kraj. Vzápětí se ale dozvídám, jako by se náš kraj za něco styděl, že Materiál nevyjadřuje stanovisko Jihomoravského kraje k účasti v referendu.

Nehledě na poslední alibistickou větu, vybízí mě sám Jihomoravský kraj, abych do záležitostí správy své obce nemluvil. Bezpochyby proto, že krajská vrchnost sama nejlépe ví, čeho je nám, prostému lidu, zapotřebí. To už tu ale jednou bylo. Podstatnou část svého života jsem prožil v době, kdy za mě rozhodovala strana a vláda. Ale já nechci, aby se takový čas vracel. Nota bene on ten Jihomoravský kraj přispěl na vydání plakátků i z mých daní. I za mé peníze hlásá lidu prostému tučným písmem K REFERENDU NECHOĎTE. A to se mi věru nelíbí.

Už slyším ty argumenty, že otázky v referendu jsou manipulativní, špatně formulované, znamenají něco jiného než říkají atd. atd. Ale cožpak zastánci odsunu nádraží neměli sami dost příležitostí nechat zaznít vox populi? Nebo se snad bojí ptát se lidí na jejich názor? Což neměl pan Kotzian a ti, kteří za ním v skrytu stojí dost času na to, aby sami a kvalifikovaněji formulovali otázky referenda? Ono stačí pohledat pár informací např. o pronájmu nádraží na 40 let firmě Brno New Station Development, a. s. a člověk začíná chápat, o co tady jde. To ale není smyslem mého dnešního článku.

Svůj názor na vhodnou polohu nádraží mám jasný a vyhraněný. Nejen pro srovnání s tím, jak to v jiných městech funguje, nejen pro to, co říkají odborníci na dopravu – i když pro to všechno také. Pomáhá mi docela prostá úvaha: kolikrát a kam jsem v poslední době jel vlakem. A pohledem do mého kalendáře zjišťuji, že v naprosté většině, v mém případě zhruba z 90 %, využívám vlak pro dopravu v rámci Jihomoravského kraje. Zbytek připadá na nějaké ty služební cesty rychlíkem, který nemá problém ani stávajícím nádražím projet. A kdyby Brnem jezdilo nějaké to TGV, využil bych ho (možná) jednou za rok při cestě na dovolenou. K tomu ovšem nutno podotknout, že i nové nádraží v centru s vysokorychlostní TGV počítá.

Z tohoto pohledu je pro mne mnohem podstatnější, abych se na nádraží z Bystrce dostal pokud možno rychle a bez přesedání. Protože, co si budeme povídat, integrace dopravy nefunguje, spoje nenavazují a na sebe nečekají. Takže, je-li třeba vlak nezmeškat, každé přesedání přidává nějakých deset či patnáct minut navíc. A k tomu cesta další tramvají ke vzdálenému nádraží. To tedy opravdu nechci. A krásné řeči o tom, jak rychlé vlaky přivedou do Brna podnikatele a způsobí rozvoj města? Znáte nějakého podnikatele či vysokého manažera, který jezdí na pracovní cesty vlakem? 🙂

Na závěr ještě dvě myšlenky. Když už sami vlakem nejezdíte, pomyslete na své mimobrněnské přátele (určitě jich máte několik), kterým je účast na referendu upřena, ač se jich bytostně týká, protože dojíždějí do Brna každý den za prací. Pro ně bude znamenat poloha nádraží dále od centra denně nějakých 20 minut navíc. Ročně 80 hodin. Půjde-li vše dobře.

A ta druhá myšlenka, od roku 1978 funguje autobusové nádraží Zvonařka. Bez návaznosti na tramvajovou dopravu. Za 38 let nebylo Brno schopno přesunout tramvajové linky blíže Zvonařce, ač to bylo slibováno. Lze očekávat jiný vývoj dnešních slibů?

Luboš Raus

Týden podle Kacera

26. 1. 2015 v 19.57 • Témata: , , , , , , , , , ,

Jaroslav Kacer, předseda brněnské TOP 09, byl v minulém volebním období zastupitelem v městské části Brno-Bystrc, kde také bydlí. To je i důvod, proč přebíráme jeho zprávu o dění v Brně, kterou publikoval www.top09.cz.

*

O víkendu jsem se setkal s přáteli a byl jsem překvapen jejich zájmem o můj názor na dění v Brně. Rozhodl jsem se s vámi, kteří budou mít zájem a chuť, podělit o komentáře k uplynulému týdnu. Pokusím se o pravidelnost, pokud mi to čas dovolí, bude-li co komentovat a nebudu-li zcela znechucen :).

Začal bych netradičně od konce tedy od pátku 23. ledna, neboť rozhodnutí krajského soudu o zrušení Změny Územního plánu města Brna „Aktualizace ÚPmB“ považuji za důležitou zprávu. Již samotný název od počátku evokoval mišmaš pojmů a přičteme-li k tomu snahu bývalého vedení města o rychlé schválení bez neadekvátní diskuze či seznámení, bylo to při nejmenším podezřelé. Mě osobně to vedlo ke kritice již v loňském roce. Dokonce jsem navrhoval řešení tak, abychom předešli stavu, který minulý týden nastal. Rozhodnutím soudu se tak minimálně na dva roky paralyzoval rozvoj města. Mnoho lidí teď neví, na čem jsou. Zda budou moci stavět, rekonstruovat a vůbec, co vlastně z územního plánu platí. K tomu všemu se totiž ještě projednávala příprava nového územního plánu a to hned ve třech variantách. Dokument Aktualizace ÚPmB obsahoval mnoho prospěšných věcí, ale také spoustu takových, o kterých to říci nešlo. Jsem si vědom, že mnoho lidí je rezistentní k výstavbě v jejich okolí. Chtějí bydlet de facto na samotě, kde je nikdo nebude rušit, odkud to budou mít maximálně pět minut do centra, dostupnost všemožných služeb je samozřejmostí. To je však jen chiméra.

Co teď a co potom? V současné době platí územní plán z roku 1994 včetně schválených soborů změn. Ten však neodpovídá potřebám moderního města 21. století. K tomu byly v roce 2012 zrušeny Zásady územního rozvoje kraje, které jsou nadřazeným dokumentem pro územní plán, a na přípravě nových se teprve pracuje. Díky tomu je potřeba nejdříve připravit, projednat a schválit nové změny ÚPmB tak, aby se zcela nezastavil rozvoj města. Tento dokument by měl obsahovat co nejvíce prospěšných věcí pro obyvatele a samotné město. Neměl by vycházet vstříc zájmům jednotlivců. Tento proces bude trvat minimálně rok a půl. Ruku v ruce s ním se dle mého názoru musí připravovat tzv. metropolitní plán po vzoru Vídně, Amsterdamu, Kodaně Curychu či Prahy.

A co dalšího se minulý týden událo. Bylo podáno několik žalob na rozhodnutí Zastupitelstva města Brna ohledně konání referenda o poloze brněnského nádraží. Jedním ze žalujících byl bývalý náměstek za ODS. Dalšími žalujícími jsou někteří zastupitelé za ČSSD a ODS. Také náš klub TOP 09 dostal nabídku přidat se k této žalobě, což jsme však vyhodnotili jako nesprávné a nekonzistentní. V minulosti jsme totiž podporovali konání referenda a minulá koalice na to neslyšela. Měli jsme samozřejmě připomínky k jednotlivým otázkám referenda, které přípravný výbor předložil a také k termínu konání. Na místě je i otázka, zda by referendum o poloze nádraží nemělo být celokrajské, neboť mnoho lidí přijíždí do Brna za prací či studiem.

Na tom, že Brno potřebuje modernizaci železničního uzlu a současný stav není lichotivou bránou do města, se shodneme všichni. Nedávno za mnou přijel jeden známý ze zahraničí, který si chválil moderní vlakovou soupravu Railjet, která jej do Brna přivezla, avšak kritizoval hlavní nádraží, kde si připadal jako v historickém železničním skanzenu. O přesunu nádraží se mluví v Brně skoro sto let a je nutné konečně učinit kroky, které povedou k finálnímu rozhodnutí a realizaci. Osobně by se mi líbila varianta v centru. Za klíčové považuji celkovou modernizaci železničního uzlu Brno a jeho napojení na vysokorychlostní tratě. Já i naše strana jsme připraveni respektovat odborné stanovisko Ministerstva dopravy k této problematice, které by mělo být k dispozici v průběhu letošního roku.

Grand Prix ČR byla a je opět na programu dne. Za poslední dobu jsme si zvykli na stálé stěžování si pořadatelů na nedostatek peněz a snahu o získání maxima z veřejných zdrojů. Velká cena k městu Brnu neodmyslitelně patří. Není však možné stále žádat o finanční prostředky a nerozkrýt podivný spletenec firem včetně všech nákladů a výnosů. Pořadatelé v loňském roce hazardovali o osudu velké ceny a hráli do jisté míry vabank svými ultimativními požadavky, očekáváním pozornosti veřejnosti a nátlaku v rámci komunálních voleb. Tuto hozenou rukavici využil pan hejtman a přišel se založením společnosti, která by tuto akci pořádala. A tak se nakonec i stalo. Pořadatelé měli přislíbené finanční prostředky ve výši třiceti miliónů korun na zalistovací poplatek za rok 2014, který prozatím nebyl uhrazen. Vláda ČR schválila tuto částku až v letošním roce a lišácky ji poukázala Jihomoravskému kraji, což bezesporu vyhovovalo i samotnému hejtmanovi.  To dává velký silový potenciál pro realizaci přání krajského vedení. Původně měla krajská společnost ambici pořádat velkou cenu až od roku 2016. Otázkou tedy je, kdo bude pořadatelem v letošním roce, jak bude akce organizována a zda budou finanční toky transparentní. Bez dohody se současnými pořadateli to však nepůjde.

Dále se v médiích několikrát objevila informace o pozastavení privatizace. Toto rozhodnutí poprvé zaznělo od odpovědné náměstkyně na posledním zasedání Zastupitelstva města Brna v loňském roce a týká se i domů a bytů v procesu. Zcela chápu rozhořčení lidi, kteří jsou již v závěrečné fázi procesu včetně podepsaného úvěru či hypotéky a nyní nevědí, co bude dál. Tato problematika není zcela jednoduchá a nelze vše házet do jednoho pytle. Existují jistě pochybnosti o jednotlivých rozhodnutích a jejich výhodnosti. Nejsem sice právník, ale očekával bych dokončení privatizace v procesu. Pokračování privatizace by pak mělo probíhat za oboustranně výhodných podmínek. Nemělo by se jednat o diskontní výprodej pro vyvolené. Na základě zápisu rady bylo rozhodnuto o vytvoření pracovní skupiny pro posouzení pravidel privatizace, ve které však nejsou zástupci opozičních stran. K přípravě podkladů pak byla vybrána pražská advokátní kancelář. V polovině ledna byly osloveny jednotlivé politické kluby, aby zaslaly svoje připomínky k současným pravidlům, a to do konce ledna. Osobně jsem předpokládal, že odpovědní představitelé mají vizi a představí nám svoji koncepci privatizace. Následně by se pak vedla diskuze, ve které by mohly své připomínky prezentovat politické kluby.

Mezi mé záliby patří i architektura. Brno je Mekkou moderní architektury a na to jsem pyšný. Proto mně dovolte, abych na závěr zmínil kulaté výročí narození Ernsta Wiesnera, které jsme si minulou středu připomněli. Tento architekt zanechal ve městě Brně významnou architektonickou stopu. Mezi jeho významné stavby patří vila Stiassni, dříve označována vládní vila v Pisárkách. K tomuto objektu mám osobní vzpomínky, neboť jsem nedaleko trávil u babičky prázdniny po mnoho let. Ve stejné oblasti se ještě nachází Münzova a Haasova vila. Mezi další Wiesnerovy stavby patří palác Morava na Malinovského náměstí či budova brněnského krematoria v městské části Bohunice.

Jaroslav Kacer, člen ZMB

Viktor Lošťák: Znám i špatný způsob referenda

14. 9. 2014 v 22.15 • Témata: , , , , ,

V článku Ještě k referendu o nádraží se můj kamarád a o-příčku-výš spolukandidát Luboš Raus zabývá událostmi posledních týdnů okolo konání či nekonání nádražního referenda. I když nejde zrovna o mé téma, přesto jsem byl nucen v poslední době se jím zabývat trochu víc; proto k tomu také něco napíšu.

Chtějí-li občané v nějaké věci vypsat referendum a splní-li zákonem vyžadované náležitosti, není žádné diskuze o tom, zda referendum vypsáno být má nebo ne. Zákon je zákon. Avšak to, že zákon referendum posvěcuje, ještě bohužel neznamená, že každé provedení referenda je vždy rozumné a správné. Znám přinejmenším jeden způsob lidového hlasování, který je vysloveně špatný.

Je to ten způsob, kdy se občané budou rozhodovat na základě falešných, neúplných nebo dokonce žádných argumentů. Jak to souvisí s referendem o nádraží? Někdo namítne, že lidé stejně vysoce technickým otázkám ohledně přesunu nádraží nerozumějí, takže informovanost je čistě iluze. Jenže to právě v tomto případě není pravda.

Nemluvím teď o obtížné srozumitelnosti otázek, které jsou do referenda navrženy (vy je chápete?). Mám na mysli jednoduché, snadno pochopitelné a přitom citelné důsledky, které volba člověku přinese.

Otázky v plánovaném referendu

1. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti k modernizaci železniční stanice “Brno  ­hlavní nádraží“ v dosavadní poloze podél ulice Nádražní?

2. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti s cílem prosadit, aby se nejlepší řešení modernizace železniční stanice „Brno-hlavní nádraží“ určilo prostřednictvím soustavy otevřených návrhových soutěží?

Kdo z Bystrce a Žebětína třeba ví, že varianta „Nádraží pod Petrovem“ vede k tomu, že kolem roku 2030 se mezi Žebětínem a Kamechami postaví rychlodráha na Prahu? Koridor s rychlovlaky, samozřejmě spojený s hlukem, opatřeními proti hluku, demonstracemi proti hluku, protesty proti hluku, peticemi, aktivisty, občanskými sdruženími proti hluku, prostě se vším, co k té věci patří a co nastane roky předtím, než se začne doopravdy stavět. Dokonce to nastane i kdyby se nakonec nestavělo. Bude to taková nová hezká železniční R43, možná přímo pod vašimi okny. Věděli jste to?

Netvrdím, že byste hlasovali jinak, kdybyste to věděli. To já nevím, to je každého věc, jak se rozhodne. Třeba byste si řekli, že je to nesmysl, že žádné rychlodráhy stejně nikdy nebudou, a možná byste měli i pravdu. Ale podle mne byste to měli vědět. Ten aspekt je pro obyvatele Bystrce a Žebětína natolik vážný, že byste jej před tím, než budete v referendu hlasovat, znát měli. Jinak to není referendum, ale manipulace nebo loterie.

Podle mého názoru úporná snaha o konání referenda už za 26 dnů, v době komunálních voleb, je nezodpovědná. V tak krátké lhůtě, navíc spojené s hysterií kolem souběžné volební kampaně, prostě lidé nebudou vědět, o čem hlasují. Bylo by velice těžké jim to za tak krátký čas vysvětlit i kdyby bylo času dost, ale byla alespoň vůle. Jenže ona není ani ta vůle. Dítěti Země Miroslavu Patrikovi, pravému otci referenda a nakonec jedinému, kdo ho protlačuje už za tři týdny, je to fuk. Na nějakých informacích mu nesejde, on chce mít své referendum teď hned. Vždyť ve volbách také lidi neví, koho volí, řekl mi ve čtvrtek do telefonu. Jestli chcete informovat lidi, tak si to udělejte sám, prohlásil.

Tak vás tedy informuji. Referendum tady není proto, aby se vyhovělo jednomu egomaniakovi. Dobré referendum, to jsou především informovaní hlasující. Jestliže chcete o nádraží rozhodovat v lidovém hlasování, je to vaše právo. Vyvolejte referendum. Ale referendum nejsou jen bedničky a lístky, to jsou informace, solidní informační kampaň. Bez ní jsou to vyhozené peníze nebo ještě hůř – bez ní se takovým referendem taky můžeme střelit do nohy.

Viktor Lošťák
kandidát do zastupitelstva městské části Brno-Bystrc (Bystrčáci, www.bystrcaci.cz)

Podle mně dostupných informací bude studie, umožňující opravdu věrohodné srovnání obou v úvahu připadajících alternativ budoucí polohy nádraží, hotova do konce května 2015. 

Související

Luboš Raus: Ještě k referendu o nádraží
Nádražnímu referendu chybí 414 podpisů
Referendum o nádraží asi nebude. Má pomoci živý řetěz
Svoláváme LIDSKÝ ŘETĚZ „od nadutosti ke spravedlnosti“ – za dodržování ústavních práv brněnských občanů
Petice za referendum: Spor o podpisy i obvinění z podvodu
Petice za nádražní referendum finišuje

Luboš Raus: Ještě k referendu o nádraží

14. 9. 2014 v 21.37 • Témata: , , , , ,

Tak mě pan Robert Kotzian, náměstek primátora města Brna a brněnský zastupitel za ODS nazval v Brněnském Metropolitanu krajně levicovým aktivistou. Já si totiž také myslím, že k poloze nádraží by se mohli a měli vyjádřit občané brněnští. A dokonce jsem pro to něco málo dělal. Chápu, že těm, kdo mě znají, vyloudí toto označení za krajně levicového aktivistu na tváři úsměv. Nemám to panu Kotzianovi za zlé, nezná mě, a pokud vím, nikdy jsme se osobně nesetkali. A je koneckonců před volbami, a to se řekne a napíše ledacos.

Je zřejmé, že jsou zde dvě skupiny, které mají na polohu nádraží diametrálně odlišný názor. Jedna skupina chce nádraží v odsunuté poloze, a má pro to své argumenty. Je nepochybné, že určitá část této skupiny má v rukou moc – může, ale nemusí vyhlásit referendum. Tak stanoví zákon. A je tu druhá skupina, která chce nádraží v centru. Má pro to také své argumenty. Ale nemá v rukou moc. V článku pana Kotziana je nazvána skupinou krajně levicových aktivistů, která se pokouší o opakování referenda o poloze brněnského nádraží. Tato skupina může referendum žádat, rozhoduje ovšem skupina první. To má oporu v zákoně.

Jistě, prvá skupina poukazuje na odborné studie, upřesňuje varianty na „PodPetrovem“ a „U řeky“, hovoří o jedinečné šanci získat 16 miliard korun dotací. Vnucuje se ovšem otázka, dá-li se těmto tvrzením věřit. To, že stát nedávno dokončil studii, která něco tvrdí, není pro mne, s prominutím, až tak přesvědčivý argument. Nemohu nevzpomenout významného brněnského architekta, který si pro svou činnost právě v oblasti poblíž plánovaného nádraží vysloužil za nezákonné jednání padesátitisícovou pokutu a tříletý zákaz soutěžit o veřejné zakázky. Odtud plyne moje nedůvěra, jakkoli si vážím poctivých odborníků.

Já ovšem nechci psát o tom, jestli má být brněnské nádraží tu nebo onde. O to tu teď nejde. Bylo by dobré nepřehlédnout, že spor není o poloze nádraží, nýbrž o konání referenda! A tu je ta absurdita. Jestli je pan Kotzian, a s ním mnozí další, tak skálopevně přesvědčen, že jedině odsunutá poloha nádraží je ta pravá, a je-li tato skutečnost nad slunce jasná, proč se tak bojí referenda? Dokonce tak, že třetinu sebraných podpisů označí za neplatné? Vždyť za nečitelný podpis lze označit prakticky cokoli. Není přece problém občanům věc řádně vysvětlit a pak není třeba se referenda obávat. Nadto pan Kotzian ve svém článku tvrdí, že závěr referenda by stejně nebyl závazný, protože se jedná o pravomoc kraje, neřkuli pak státu. Tak čeho se bojí?

Myslím, že současná brněnská koalice ČSSD + ODS promarnila svoji historickou šanci. Mohla vyhlásit referendum, to mohla koneckonců i bez dostatečného počtu podpisů, krajně levicoví aktivisté by byli na hlavu poraženi a diskuze o brněnském nádraží by byla s definitivní platností ukončena. Nadto by byla pozice současné koalice upevněna za potlesku občanů brněnských. Nestalo se. Zdá se, že už se nikdy nedozvíme, který z dvou táborů je početnější. K čemu jsou zastupitelé, kteří nechtějí znát názor lidí.

Luboš Raus
kandidát do zastupitelstva městské části Brno-Bystrc (Bystrčáci, www.bystrcaci.cz)

Související

Nádražnímu referendu chybí 414 podpisů
Referendum o nádraží asi nebude. Má pomoci živý řetěz
Svoláváme LIDSKÝ ŘETĚZ „od nadutosti ke spravedlnosti“ – za dodržování ústavních práv brněnských občanů
Petice za referendum: Spor o podpisy i obvinění z podvodu
Petice za nádražní referendum finišuje

Nádražnímu referendu chybí 414 podpisů

11. 9. 2014 v 14.55 • Témata: , , , ,

referendum414 podpisů stále chybí pod petici, která žádá vyhlášení referenda k poloze brněnského nádraží. Oznámil to dnes v tiskové zprávě magistrát města Brna. Konání lidového hlasování souběžně s říjnovými komunálními volbami je tak prakticky vyloučeno, jestli se do věci nevloží soud.

Aktivisté sdružení v občanské koalici Referendum 2014 sbírají podpisy zhruba od února, téma však nabylo na intenzitě až v posledních týdnech, kdy se rozhořel spor o platnost autogramů. Úředníci magistrátu v srpnu vyškrtli několik tisíc podpisů pro jejich nečitelnost, a i když později dal soud aktivistům zapravdu, že v některých případech to nebylo oprávněné, i tak bylo stále podpisů málo. Následovalo nové sbírání, nové vyškrtávání a série žalob, které budou soudy teprve řešit.

Otázky, které petice do lidového hlasování navrhuje, nerozhodují přímo o poloze nádraží. Jsou formulovány poměrně vágně a málo srozumitelně, což zřejmě bude důvodem k další žalobě, tentokrát pro změnu ze strany magistrátu.

Otázky v plánovaném referendu

1. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti k modernizaci železniční stanice “Brno  ­hlavní nádraží“ v dosavadní poloze podél ulice Nádražní?

2. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti s cílem prosadit, aby se nejlepší řešení modernizace železniční stanice „Brno-hlavní nádraží“ určilo prostřednictvím soustavy otevřených návrhových soutěží?

Podporovatelé referenda tvrdí, že vyškrtávání podpisů je účelové, motivované snahou magistrátu hlasování zabránit.

„Jinak než obstrukce se to nazvat nedá,“ komentoval počínání magistrátu na sociální síti Martin Ander, šéf brněnských Zelených.

Aktivisté na podporu referenda svolali i demonstraci – několik desítek jich v podvečer 10. září vytvořilo na náměstí Svobody živý řetěz.

Jestliže aktivisté podpisy dosbírají, bude se referendum konat, ne však zároveň s komunálními volbami. To se však míjí s cíli uskupení Referendum 2014. Lidové hlasování konané mimo termín voleb má totiž jen velmi malou pravděpodobnost, že bude z hlediska zákona závazné. Je téměř jisté, že k hlasování nepřijde dostatečný počet lidí. Náklady na konání referenda se odhadují na zhruba dva miliony korun.

-vl-

Související

Referendum o nádraží asi nebude. Má pomoci živý řetěz
Svoláváme LIDSKÝ ŘETĚZ „od nadutosti ke spravedlnosti“ – za dodržování ústavních práv brněnských občanů
Petice za referendum: Spor o podpisy i obvinění z podvodu
Petice za nádražní referendum finišuje

Referendum o nádraží asi nebude. Má pomoci živý řetěz

8. 9. 2014 v 13.14 • Témata: , , , , , , ,

Podpisů není dost, tvrdí brněnský magistrát. Aktivisté ze sdružení Referendum 2014 ani na druhý pokus nedodali dostatek podpisů pod petici, na jejímž základě by magistrát vyhlásil referendum o brněnském nádraží souběžně s podzimními komunálními volbami. I druhá vlna podpisů totiž podle úředníků obsahovala chyby a tak stovky jmen proto ze seznamu vyškrtli. Prověřování petičních archů však ještě neskončilo.

„Magistrát města Brna v této chvíli velice pečlivě a se vší zodpovědností prověřuje totožnost osob na podpisových arších. I přesto, že je to značně časově náročná práce, tak předpokládám, že ji ukončíme dříve, než nám stanovuje zákon,“ uvedl tajemník Pavel Loutocký. Úředníci mají na prověření podpisů patnáctidenní lhůtu.

Primátor Roman Onderka (ČSSD) odmítl svolat mimořádné zastupitelstvo, které by mohlo o vyhlášení referenda rozhodnout. Poslední šancí aktivistů, jak dosáhnout konání referenda současně s komunálními volbami, je, že hlasování nařídí soud.

Aktivisté však nechtějí referendum vzdát. Chtějí magistrát přinutit k jeho vyhlášení protestní demonstrací. “

„Svoláváme protestní shromáždění – lidský řetěz – jehož cílem je dát najevo, že brněnští občané se nesmíří s porušováním svých ústavou garantovaných práv,“ vyzval veřejnost k protestům Jakub Patočka, mluvčí aktivistů. „Utvoříme živý řetěz od hodin neukazujících čas na náměstí Svobody, symbolu nadutosti současné brněnské moci, k soše spravedlnosti před Nejvyšším správním soudem, přezdívané exekutor zabavující bidet.“

Protest se má konat ve středu 10. září v 19 hodin na Náměstí svobody v Brně. K podpoře živého řetězu se přihlásila senátorka Eliška Wagnerová, dopravní expertka Miloslava Pošvářová a režisér Břetislav Rychlík.

-vl-

Související

Svoláváme LIDSKÝ ŘETĚZ „od nadutosti ke spravedlnosti“ – za dodržování ústavních práv brněnských občanů
Petice za referendum: Spor o podpisy i obvinění z podvodu
Petice za nádražní referendum finišuje

Petiční výbor žádá o pomoc

21. 8. 2014 v 13.18 • Témata: , , , , , ,

Na Bystrčník se obrátili zástupci petičního výboru, shromažďující podpisy občanů, žádajících konání referenda o poloze nádraží v Brně. Jejich výzvu zveřejňujeme bez úprav. Zájemci se o tématu mohou dočíst v článcích Petice za referendum: Spor o podpisy i obvinění z podvodu a Petice za nádražní referendum finišuje. Další informace o petici najdete na www.referendum2014.cz.

Zveřejnění žádosti o pomoc nevyjadřuje názor Bystrčníku. Sami tímto článkem k podpisu petice ani nevyzýváme ani od něj neodrazujeme. Vše je na vás.

*

Vážení přátelé,

píšu Vám s žádostí o pomoc a podporu – v průběhu posledního roku jsme shromáždili výjimečnou podporu občanů pro záměr uspořádat místní referendum s komunálními volbami (tak, aby bylo úspěšné) o poloze hlavního nádraží – rozhodnout po deseti letech. Evidovali jsme před odevzdáním magistrátu podpisů přes 21 000.

Magistrát z nich ale uznal pouhých 13 000, aniž by se zatím obtěžoval dodat evidenci o tom, proč to udělal.

Máme tedy před sebou nelehký úkol – sehnat do 1. 9. dalších 6 000 podpisů. Již se zapojuje mnoho lidí, snad to zvládneme a já bych chtěl takto úpěnlivě požádat o pomoc i Vás. Lidé jako jste Vy mají ve svých komunitách respekt, těší se vážnosti, mají ohromnou sílu.

Prosím Vás, mohli by jste ve vašem okolí po přátelských kontaktech ještě shromáždit nějaké podpisy? Všechno o tom, jak to děláme najdete na našich stránkách www.referendum2014.cz. Šiřte prosím tyto informace a prosbu o podporu.

V Brně to může mnoho změnit a celkově nám angažovaným občanům prospět – politiky je třeba naučit poslouchat. Můžeme to zvládnout, ale sami ne. A za týden už bude pozdě.

Díky,

Josef Patočka
patocka.josef@gmail.com, 731 445 153

Petice za referendum: Spor o podpisy i obvinění z podvodu

19. 8. 2014 v 11.03 • Témata: , , , , , ,

Aktivisté za referendum o poloze brněnského nádraží budou v příštích několika dnech ještě aktivnější než jindy. Když magistrát oznámil, že z dosud odevzdaných podpisů pod petici o konání referenda jich přes osm tisíc vyškrtl jako neplatných, vyvolal tím mezi nimi pravou podpisovací horečku.

„Úředníci zjevně účelově vyřadili přes osm tisíc podpisů pro jejich údajnou nečitelnost,“ stěžují si na postup magistrátu aktivisté na stránce Podporuji referendum 2004 v Brně.

Podle záměru organizátorů petice, jimiž jsou převážně ekologické organizace jako je Hnutí Duha a Děti Země, by se referendum o budoucí poloze brněnského nádraží mělo konat souběžně s říjnovými komunálními volbami. Potřebují k tomu získat přes osmnáct tisíc podpisů Brňanů.

Poté, co magistrát osm tisíc podpisů zneplatnil, hodlají aktivisté během týdne, který jim zbývá do termínu odevzdání petice, sebrat přinejmenším dalších potřebných šest tisíc. Postup úřadu mají za nekorektní.

„Lidé o podrazu vědí a rádi podepisují,“ tvrdí Josef Patočka, jeden z organizátorů petiční akce.

„Když dochází argumenty, můžou za to ti druzí. Jakápak zvůle? A lhaní lidem při sbírání podpisů, účelová politizace věcného problému pro vlastní politické body, to je co? Někteří lidé se podepsali vícekrát, jiní byli neplnoletí, spousta podpisů nepatří obyvatelům města apod. To je vše. Více v tom, pane Patočko, nehledejte,“ oponuje mu na sociální síti náměstek primátora Robert Kotzian (ODS). A není sám.

Řada lidí tvrdí, že sběrači podpisů lidem tvrdí, že smyslem petice je něco jiného než ve skutečnosti.

„Při sbírání podpisů organizátoři veřejnost demagogicky podváděli, byl jsem mnohonásobným svědkem,“ říká Dobromil Dvořák z Brna.

„Spousta mých známých žije dodnes v představě, že podpisem podporují polohu pod Petrovem. Tak to bylo náhončími prezentováno, několikrát i mně osobně,“ napsal Pavel Švarc.

Otázky v plánovaném referendu

1. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti k modernizaci železniční stanice “Brno  ­hlavní nádraží“ v dosavadní poloze podél ulice Nádražní?

2. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti s cílem prosadit, aby se nejlepší řešení modernizace železniční stanice „Brno-hlavní nádraží“ určilo prostřednictvím soustavy otevřených návrhových soutěží?

I další lidé si myslí, že otázky, navrhované v referendu, jsou těžko srozumitelné.

„Referendum je věc jedna ale zkusil jste si někdo odpovědět na ty dvě otázky, které si organizátoři vymysleli? Zkoušeli jsme to v kanclu i v hospodě a jen jsme se dohádali co je jimi vlastně zamýšleno… natož dobrat se k odpovědi ano nebo ne,“ krčí rameny Miloš Vrážel.

-vl-

Související

Petice za nádražní referendum finišuje

 

 

Petice za nádražní referendum finišuje

18. 8. 2014 v 14.27 • Témata: , , , , , ,

brno-nadrazi-824

Už jen dva týdny mají organizátoři petice za konání referenda o odsunu nádraží v Brně, aby sesbírali potřebné podpisy. Přestože aktivisté začali sbírat podpisy již v únoru, stále jim téměř 30 % chybí.

„Ke konání referenda je potřeba nasbírat 18 508 podpisů. Přípravný výbor nasbíral zatím pouze 13 257 platných podpisů, chybí jim tedy ještě 5 251. Čas mají do 1. září,“ oznámil dnes na sociální síti náměstek primátora Robert Kotzian (ODS).

Referendum organizuje Občanská aliance, uskupení vedené aktivisty Jakubem Patočkou a Miroslavem Patrikem. Členem aliance je Hnutí Duha, Děti Země, NESEHNUTÍ, hnutí Brontosaurus a další, zejména ekologicky zaměřené spolky. Podle plánu aktivistů by se mělo referendum konat souběžně s podzimními komunálními volbami, tedy 10. a 11. října.

Otázky v plánovaném referendu

1. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti k modernizaci železniční stanice “Brno  ­hlavní nádraží“ v dosavadní poloze podél ulice Nádražní?

2. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti s cílem prosadit, aby se nejlepší řešení modernizace železniční stanice „Brno-hlavní nádraží“ určilo prostřednictvím soustavy otevřených návrhových soutěží?

Občané by v referendu měli rozhodnout, zda si přejí vlakové nádraží přesunout do nové polohy cca o 1 kilometr jižněji nebo jej zachovat na stávajícím místě. O stejné otázce již jednou referendum proběhlo. V roce 2004 se 85 % hlasujících vyslovilo proti přesunu nádraží, ale jelikož nepřišlo dostatečné množství voličů, výsledek podle tehdejších zákonů nebyl závazný.

„I z toho důvodu představitelé města po jistém váhání pokračovali ve snahách o prosazení přesunu hlavního nádraží do nové polohy. To se ale nedaří a projekt dnes vězí na mrtvém bodě,“ uvádějí mluvčí Občanské aliance.

Nezávislí komentátoři soudí, že aktivistům se do konce prázdnin sesbírat podpisy spíše nepodaří. I kdyby se však referendum konalo, není jisté, zda bude platné. Legislativa se sice od roku 2004 změnila, takže k platnosti referenda již není zapotřebí účast poloviny oprávněných voličů, ale jen 35 %, ale ani to nemusí stačit. Ke komunálním volbám v Brně chodí jen asi 40 % voličů a je jisté, že ne všichni se zároveň budou chtít referenda zúčastnit. Podle všeho tak rozhodnutí o nádraží nakonec přece jen zůstane v rukou politiků.

-vl-

Související

Stránky Občanské aliance

 

Odtržení Bystrce není na pořadu dne, míní starosta Vladimír Vetchý

8. 1. 2013 v 11.46 • Témata: , , , ,

Dává Bystrci magistrát dost peněz? Investuje se v Bystrci spravedlivě, tolik, kolik by městské části náleželo podle její velikosti a počtu obyvatel? Nebyla by na tom Bystrc lépe jako samostatné město? Takovou otázku si čas od času řada lidí položí. Na stránkách městské části se zeptal pan Karel.

„Chtěl bych poprosit pana starostu a pány místostarosty o vypracování prvotního náhledu, co by přineslo odtržení Bystrce od Brna a seznámení občanů s nimi,“ žádá Karel. „Dotaz je motivován macešským chováním Zastupitelstva města Brna, které např. schvaluje masivní výstavbu bytů v Bystrci bez odpovídající občanské vybavenosti, schvaluje redukce dopravy v jiných částech města nevídané apod.“

„Ohledně dopravy budeme po vyhodnocení s magistrátem jednat, podobně o občanské vybavenosti. Bohužel nový Zákon o rozpočtovém určení daní a navazující novela Školského zákona měla za následek snížení příjmů města o cca 250 milionů korun, což má dopad i na městské části. To ale neznamená, že na pořadu dne jsou úvahy o odtržení Bystrce,“ odmítl žádost starosta Bystrce Vladimír Vetchý (ČSSD).

Ačkoli není známá žádná podrobná kalkulace výnosů a nákladů osamostatnění Bystrce, velmi přibližné úvahy vedou k názoru, že jako samostatné město by na tom Bystrc byla pravděpodobně citelně lépe. Bystrc se svými 25-30 tisíci obyvateli (záleží na tom, jak se počet obyvatel zjišťuje) je velikostně na úrovni většího okresního města. Z hrubého srovnání pak vyplývá, že na investice by město Bystrc mělo násobně vyšší částku než nyní dostává od magistrátu.

Další výhodou samostatné Bystrce by bylo přenesení moci blíže k občanům, na místní radnici. V současné době má úřad městské části jen velmi omezené pravomoci. Nemá dokonce ani právní subjektivitu, je jen „účetní jednotkou magistrátu“.

K osamostatnění Bystrce vede cesta prostřednictvím referenda, bohužel stávající legislativní úprava prakticky znemožňuje v obci velikosti Bystrce referendum se závazným výsledkem realizovat. Nepodařilo se to ani v roce 2010 v podstatně menších Dolních Heršpicích a Přízřenicích; ačkoli většina obyvatel byla pro odtržení od Brna, k urnám nepřišel dostatečný počet lidí.

Další možností, jak magistrát přimět ke spravedlivějšímu rozdělování peněz, je změna statutu města Brna. I když se o tomto tématu občas mezi politiky hovoří, do veřejného diskurzu se zatím nedostalo.

-vl-

Související

Postup při osamostatnění části obce (Wikipedie)

Čeká Brno další pokus o odtržení?

11. 9. 2012 v 14.17 • Témata: , , , , , , , , , , , , ,

Dvanáctého září uplynou přesně dva roky od referenda o osamostatnění Dolních Heršpic a Přízřenic. V roce 2010 se většina hlasujících (353:249) v této části Brna vyslovila pro odtržení, protože však k urnám nepřišla zákonem požadovaná polovina voličů, výsledek nebyl pro magistrát závazný. Zákon připouští opakování referenda po dvou letech. Budou lidé z Dolních Heršpic a Přízřenic opakovat pokus o samostatnost?

Snaha o odtržení byla motivována nesouhlasem místních lidí s plány Brna na výstavbu sídliště Slunná louka a nespokojeností s penězi, které magistrát dává na investice v lokalitě. Změnilo se něco?

„Proběhla sice směna pozemků na tzv. Slunné louce mezi Brnem a firmou Reko, ovšem město Brno, jako jejich současný vlastník, na většině jejich území stále plánuje stavbu bytových domů,“ kritizuje postup magistrátu mluvčí občanského sdružení Samostatný jih Pavel Reich. „Studie stále zahrnuje i čtyřproudou komunikaci hned za stávajícími domy, koridor pro tramvaj a průmyslovou zónu. Tedy věci, které by zničily současný vesnický ráz lokality, a které jsou pro místní obyvatele zcela nepřijatelné.“

Radnice Brna-jihu, pod níž nyní Dolní Heršpice a Přízřenice spadají, prý nic na nerovnoměrném přidělování peněz na investice nezměnila.

„Při rozdělování prostředků na investice nejenže nejsou vůči Dolním Heršpicím a Přízřenicím spláceny dluhy z minulosti, ale dlouholetá disproporce mezi investicemi v Komárově a zde stále pokračuje,“ pokračuje Pavel Reich.

Souhlasí s ním zastupitel Brna-jihu Vítězslav Janský (KDU-ČSL): „Je tristní, když v závěrečném účtu za rok 2011 čteme, že celková částka investic byla cca jedenáct milionů a mezi nejvýznamnějšími akcemi je z území Dolních Heršpic a Přízřenic uvedeno jenom dětské hřiště na Jezerní ulici za stopadesát tisíc.“

Přestože před referendem v roce 2010 slíbili představitelé města Brna a kraje obchvat lokality, dnes tvrdí, že jej postaví nikoli město a kraj, ale investoři průmyslové zóny. Takovým způsobem by si dokázala obchvat opatřit i samostatná obec. „Kde je potom benefit „silného partnera“, o kterém jsme tolik slyšeli před referendem?“ ptá se zastupitel David Rotrekl (Věci veřejné).

„S rozšířením přízřenické školky na ulici Zelná, o kterém hovořili představitelé Brna-jihu již v polovině roku 2010, se stále ještě ani nezačalo,“ vypočítává nesplněné sliby mluvčí Reich.

Ačkoli nespokojenost heršpických a přízřenických přetrvává nebo dokonce roste, chtějí před dalším referendem ještě jednat. Předseda občanského sdružení Samostatný Jih MUDr. Jan Hrbáček si myslí, že stále nebyly vyčerpány všechny cesty k dohodě s představiteli města Brna.

„Primátor Onderka na naši výzvu k jednání o vytvoření městské části Dolní Heršpice-Přízřenice v loňském roce odpověděl, že toto téma spolu s plněním slibů ze strany města Brna můžeme hodnotit teprve po dvou letech od referenda. Proto jsme nyní zaslali panu primátorovi žádost o schůzku nad těmito tématy“, říká doktor Hrbáček.

Představitelé Samostatného jihu se však netají tím, že když jednání s magistrátem nebude pro ně uspokojivé, další referendum vyvolají.

„Vzhledem k neplnění slibů ze strany města Brna může řada občanů, kteří minule magistrátu ještě dali šanci, změnit názor a případné další referendum již může být úspěšné,“ dodává Pavel Reich.

-vl-

Související

Pavel Reich: Vše směřuje k dalšímu referendu
Stránky občanského sdružení Samostatný Jih
Přízřenice-Kamechy: Směna pozemků schválena 
Roman Onderka: Slunná louka bude na Kamechách
S výměnou pozemků na Kamechách to nebude tak žhavé (doplněno)
Brno vymění pozemky, sídliště Slunná louka bude stát na Kamechách
Pavel Březa: Referendum není hra (se zpěvy)
Brno se dělit nebude, rozhodli obyvatelé Dolních Heršpic a Přízřenic

 

Pavel Reich: Vše směřuje k dalšímu referendu

20. 8. 2011 v 23.27 • Témata: , , , , , , , , , , ,

Dvanáctého září uplyne rok od referenda o odtržení Přízřenic a Dolních Heršpic od Brna. Referenda, které pro zastánce osamostatnění skončilo neúspěchem. Pro odtržení sice hlasovalo víc lidí než pro opak (353:249), k osamostatnění však bylo zapotřebí, aby pro něj hlasovala víc než polovina zaregistrovaných voličů. Dosažených 41 % nestačilo. Přízřenice a Dolní Heršpice jsou tak stále součástí městské části Brno-jih.

Jak jsou na tom obyvatelé jihu dnes? Splnil magistrát sliby, které jim před uskutečněním referenda ve snaze zvrátit jejich mínění dal? Zeptal jsem se mluvčího občanského sdružení Samostatný Jih, asi nejhlasitějšího uskupení, jež stálo v čele „hnutí za nezávislost“.

*

Viktor Lošťák: Dobrý den, pane Reichu. Několikrát jste prohlásil, že když magistrát sliby, jež občanům jihu dal, nesplní, dočká se referenda nového. Chystáte ho?

Pavel Reich: Návrh na pořádání referenda se stejnou otázkou můžeme podat nejdříve po dvou letech, tedy 12. 9. 2012. Nyní jsme v poločase onoho času a lze tedy částečně bilancovat.

Bilancujme. Vlastně vy bilancujte. Prosím.

Ze slibů, které jsme obdrželi loni od primátora Onderky, není splněn ani jediný.

Hnutí za osamostatnění vzniklo proto, že občané Přízřenic a Dolních Heršpic nebyli spokojeni s tím kolik dává magistrát peněz na rozvoj jejich oblasti. Dalším problémem byla výstavba sídliště Slunná louka, kterou si lidé u vás nepřáli. Magistrát se rozhodl to vyřešit směnou pozemků, developer dostal výměnou za pozemky u vás jiné na Kamechách v Bystrci. To schválilo brněnské zastupitelstvo v květnu. Tak přece jen něco udělali, nebo ne?

Směna Slunné louky je sice schválena, ale v katastru je majitelem pozemků u nás stále Reko IP. Důvod nám zatím nikdo nevysvětlil.

Takže za splněný  asi tento slib nepovažujete.

Co je mnohem horší, řadu slibů se město ani nepokouší splnit. Na www.samostatnyjih.cz je glosa ohledně Územní studie Brno-jih. Tato studie, tak jak je rozpracována, je naprostým podvodem na občany naší lokality. Je sice pravda, že bytové domy se snaží pojmout seriozněji, než tomu bylo v minulosti, ale opět počítá s rozsáhlou průmyslovou zónou, kterou odmítá většina místních občanů (menšina na ni chce prodat pozemky).

Další záležitost, která se začíná jevit jako sprostá lež politiků, je obchvat. Po referendu se k němu přihlásil i krajský sběratel funkcí pan Hašek, že kraj s ním městu pomůže. Ovšem v kresbách, které nyní odborníci zhotovují, se s ničím takovým nepočítá.

Teď už chápu i já, že spokojeni nejste. Znamená to, že za rok iniciujete referendum nové? Proč si myslíte, že má větší šanci než minule?

Nejde o to, zda má referendum větší šanci než minule. Jde o to, že proti politikům i úředníkům magistrátu, kteří nechrání zájmy občanů, ale developerů skladovacích hangárů, nemáme jinou možnost a musíme to zkusit. V tuto chvíli se samozřejmě  ještě pokusíme kontaktovat primátora s výzvou k jednání, ale na zázraky nevěříme a obáváme se, že vše směřuje k dalšímu referendu. Konkrétní kroky jako sběr podpisů jsou samozřejmě záležitostí příštího roku.

Výsledek referenda mohou více než my ovlivnit představitelé Brna. Pokud nezačnou plnit své sliby, věřím, že lidé u nás nejsou tak hloupí, aby jim dali další šanci na základě lží.

To se mají u Onderků na co těšit. Děkuji za odpovědi.

*

Související

Stránky občanského sdružení Samostatný Jih
Přízřenice-Kamechy: Směna pozemků schválena
Roman Onderka: Slunná louka bude na Kamechách
S výměnou pozemků na Kamechách to nebude tak žhavé (doplněno)
Brno vymění pozemky, sídliště Slunná louka bude stát na Kamechách
Pavel Březa: Referendum není hra (se zpěvy)
Brno se dělit nebude, rozhodli obyvatelé Dolních Heršpic a Přízřenic

Přízřenice-Kamechy: Směna pozemků schválena

18. 5. 2011 v 08.10 • Témata: , , , , , , , , , ,

Vedení města Brna částečně splnilo slib z loňského roku, který dalo obyvatelům Dolních Heršpic a Přízřenic. V úterý schválili směnu městských pozemků v bystrcké a žebětínské lokalitě Kamechy za pozemky, kde chtěla společnost Reko původně postavit sídliště Slunná louka.

Právě kvůli nesouhlasu s tímto projektem přitom lidé ze zmíněných místních částí Brna–jihu minulý rok iniciovali neúspěšné referendum o odtržení od Brna. Rozhodnutí zastupitelů uvítal starosta městské části Josef Haluza. „Zatím se řeší jen část výměny. Některé z pozemků v Přízřenicích bohužel blokuje žaloba na určení vlastnictví,“ sdělil Haluza. Dodal, že o výměnu zbývajících pozemků město schválí jakmile rozhodne soud.

(…)

Celý článek Petra Jeřábka najdete na brnensky.denik.cz

Související

Roman Onderka: Slunná louka bude na Kamechách

Roman Onderka: Slunná louka bude na Kamechách

29. 9. 2010 v 21.27 • Témata: , , , , , ,

Otázka: Vážený pane primátore, odpovězte mi prosím na otázku, kde vyroste sídliště Slunná louka, které mělo být v katastru MČ Brno-jih a vyprovokovalo místní občany až k referendu. Slyšel jsem, že město problematické pozemky vymění za jiné. Děkuji Vám.

Odpověď: Vážený pane Piskore, na úvod své odpovědi na vaše otázky bych chtěl hlavně říci, že jsem rád, jak referendum dopadlo. Považuji rozhodnutí občanů Dolních Heršpic a Přízřenic zůstat i nadále součástí města Brna za moudré a rozumné, neboť možnosti dialogu s šancí nalézt kompromis a řešení zdaleka totiž nebyly před referendem vyčerpány a případné odtržení od města tak představovalo příliš radikální řez pro obě strany.

Ale teď k vašemu dotazu: ptáte se mě, kde vyroste sídliště Slunná louka, které se stalo katalyzátorem nespokojenosti místních obyvatel. Jak již bylo avizováno, Zastupitelstvo města Brna na svém jednání dne 22. června 2010 odhlasovalo záměr směny pozemku ve vlastnictví města v lokalitě Kamechy za pozemky ve vlastnictví akciové společnosti REKO v lokalitě Slunná louka. Pro vaši informaci – Kamechy je nová obytná čtvrť, vyrůstající v Brně-Bystrci mezi sídlištěm Bystrc a městskou částí Brno-Žebětín. Zde je plánována velká bytová výstavba s celkem 1600 – 1980 byty.

Tato směna pozemku však byla závislá zcela na výsledku referenda – tedy mohla (a v tomto okamžiku již tedy může) být uzavřena pouze v případě, že nebude odhlasováno odtržení katastrálních území Přízřenic od města Brna. Touto směnou si tak zajistí město Brno výrazně větší vliv na budoucí využití lokality Slunná louka a současně může vyjít vstříc místním občanům a plánovat rozvoj citlivě s ohledem na okolní ráz výstavby. Na rozdíl od soukromého investora se zájmem maximálního profitu, má totiž město Brno možnost například zapojit do přípravy území finanční prostředky z fondu bytové výstavby, což mu umožňuje méně intenzivní využití.

Za váš dotaz děkuji a přeji hezký den.

Bc. Roman Onderka. MBA
primátor města Brna

Související

Stránky Romana Onderky
S výměnou pozemků na Kamechách to nebude tak žhavé (doplněno)
Brno vymění pozemky, sídliště Slunná louka bude stát na Kamechách

Bystrc: Opozice chce zrušit velkou koalici

16. 9. 2010 v 06.08 • Témata: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,

Tradičně velké množství politických stran se snaží získat hlasy zhruba dvaceti tisícovek voličů v brněnské Bystrci. V letošních komunálních volbách jich kandiduje rovných deset. Menší strany se letos budou snažit narušit stávající velkou koalici občanských, sociálních a evropských demokratů.

Opozice ji kritizuje především kvůli špatnému informování občanů, ze něž si radnice vysloužila negativní nominaci v soutěži otevřenosti veřejné správy Otevřeno×Zavřeno. „Radnice nemluví s lidmi a poskytuje jen minimum informací,“ kritizoval lídr opozičních zelených Petr Laštůvka.

Dodal, že radnice odmítá nahrávání zasedání zastupitelstva a informování o činnosti rady v bystrckém zpravodaji. „Ten navíc cenzuruje. Po volbách chceme tuto bariéru zrušit,“ řekl Laštůvka.

Ke kritice se přidal i komunistický zastupitel a první muž kandidátky Vladimír Tomsa. „Rada přijala usnesení, že má každá strana právo na uvedení článku ve zpravodaji bez cenzury. Já poslal několik článků a neotiskli je,“ povzdechl si Tomsa.

Proti současné koalici ostře vystoupil i lídr lidovců Miroslav Klimeš. „Na radnici je velká koalice, která se schovává před lidmi. V Bystrckých novinách se otiskují jen hlasy zastupitelů, pokud to jsou pochvalné články,“ zlobil se Klimeš.

Kritiku opozice odmítá druhý muž kandidátky sociální demokracie a místostarosta Jiří Altman. „Pokud vím, ve zpravodaji je okénko pro zastupitele v němž nemusí být jen informativní články. Jedinou podmínkou je pravdivost a to, aby nebyly urážlivé,“ řekl Altman.

Starosta městské části a lídr občanských demokratů Svatopluk Beneš také nesouhlasí s obviněními z cenzury. „Kdybychom měli noviny, kde se propere všechno a v obci nedělali nic tak se patrně nic nestane. Ale když se neuveřejní pár opozičních stanovisek, hned jsme špatní. Zpravodaj je přitom určený jen k informování o veřejné správě,“ řekl Beneš.

Podle něj má i nenahrávání zasedání zastupitelstva důvod. „Kdysi jsme nahrávali pro to, aby se zastupitelé nehádali o tom, co kdo řekl. Jenže hádky neustaly. Nahrávka vytržená z kontextu působí manipulativně,“ řekl Beneš.

Velkou kritiku si loni vedení radnice vysloužilo kvůli záměru soukromého investora postavit víceúčelový dům na takzvaném Horním náměstí, kde lidé chtějí zachovat park. „Inicioval jsem petici proti tomuto záměru. My chceme prosadit parkovou úpravu zelené plochy která je již osm let neodpovědně odkládána,“ prohlásil lídr Věcí veřejných Milan Kuchař.

Sedmipatrový víceúčelový dům odmítá i první kandidát TOP 09 Petr Fedor. „Chceme zachovat zelenou plochu, postavit hřiště a nechat prostor malým obchodům, hospůdkám, kavárnám,“ popsal svoji vizi Fedor. Podle lídra Moravanů Bohumíra Grubera mají o další podobě prostranství rozhodnout lidé. „Nelze to řešit jinak, než referendem,“ řekl Gruber.

Vyhovět lidem hodlá místostarostka a první žena kandidátka evropských demokratů Eliška Kovářová. „Problém vznikl asi špatným dorozuměním s úřadem. Kdybych u Horního náměstí bydlela, občanskou vybavenost bych chtěla. Ale pokud si lidé přejí něco jiného, záleží na nich,“ řekla Kovářová.

Článek Petra Jeřábka najdete na brnensky.denik.cz

Související

Bystrc nominována na cenu Zavřeno

Pavel Březa: Referendum není hra (se zpěvy)

16. 9. 2010 v 05.01 • Témata: , , , , , , , , , , ,
Pavel Březa (KSČM) je zastupitelem Bystrce, Brna i jihomoravského kraje. V článku kritizuje návrh brněnských Zelených vypsat referendum k sporné stavbě podzemních garáží na Zelném trhu a všímá si i souvislostí s nedávným referendem o odtržení Dolních Heršpic a Přízřenic. Článek jsme – jako správní řízci – převzali z webu brněnské komunistické strany.
*
Ještě než stačilo proběhnout referendum o odtržení katastrálních území Dolní Heršpice a Přízřenice (dále „referendum o odtržení“), bylo navrženo referendum další, tentokrát na téma podzemní garáže na náměstí Zelný trh (dále „referendum Zelný trh“). O výsledku prvního referenda již víme: počet hlasů pro odtržení předmětného území od statutárního města Brna nestačil a obyvatelé Dolních Heršpic a Přízřenic občany statutárního města Brna zůstávají. Víme i to, že návrh druhého referenda nebyl schválen ani na pořad zasedání Zastupitelstva města Brna a tudíž se společně s volbami konat nemůže. Zkusme se na to podívat.

Referendum o odtržení vzešlo z podnětu občanů, kteří pociťovali zanedbávání svých zájmů z úrovně města a městské části a chtěli se rozhodovat o sobě sami. Zastupitelstvo města Brna přijalo jejich regulérní žádost o vypsání referenda a bez zbytečných odkladů žádosti vyhovělo. Vedení města a městské části (Brno-jih) pochopila, že jde do tuhého, a hledala způsoby, jak nespokojenost zmírnit a tím zapůsobit proti odtržení. Jedním ze způsobů bylo předložení návrhu směny pozemků, kterou by město získalo pozemky v Přízřenicích, určené investorem ke konkrétní (napadané) výstavbě, a to náhradou za pozemky v k.ú. Bystrc a v k.ú. Žebětín již zastavěné objekty téhož investora, které by podle původních smluv kupoval. Investor zřejmě pochopil situaci a tomuto návrhu se nebránil.

Klub KSČM toto opatření vnímal tak trochu jako trik a rozhodl se na něm nepodílet. Věrohodnost vedení města se tedy prokáže už ve fázi realizace této směny a následně v rozhodování, co v dané lokalitě bude budováno. Iniciátoři referenda tedy nedosáhli na odtržení, ale upozornili na problémy obyvatel této části města a mají šanci, že budou bráni vážněji než dosud. Politická garnitura tak dostala ponaučení, že tam, kde není komunikace (nemám na mysli chodníky), tam může hrozit i rozvrat.

Referendum Zelný trh je zcela jiné téma. Předkladatelem totiž není Sdružení pro Zelný trh (dále jen „Sdružení“), ale Klub Strany zelených, která se na rozhodování podílí jak v městské části (Brno-střed), tak ve městě Brně. Požadoval jsem, aby pro rozhodování Zastupitelstva města Brna byly k dispozici podklady, dokumentující současný stav, popisující odbornou stránku věci z hlediska architektonického, památkářského, statického („ohrožení památkově chráněných objektů, kolektorové sítě, historických sklepů“) a další okolnosti, které dávají předpoklady pro rozhodnutí. Měl jsem – v souladu s požadavkem Sdružení – představu, že se o řešení pokusí především samotné zastupitelstvo na základě nezbytné dokumentace. Přenesení odpovědnosti za výsledek na občany referendem považuji za zbabělé právě proto, že jsem nezaznamenal pokus volených orgánů se s tím vyrovnat.

Druhým tématem v této souvislosti je – zdaleka ne historická – paměť, kdy některé politické subjekty profitovaly ve volbách v roce 2006 na referendu o poloze brněnského nádraží. Tyto subjekty totiž v uplynulých téměř čtyřech letech v této věci nikterak nepokročily a řešení Železničního uzlu Brno je stále na počátku. Vzpomínka na efekt tehdejšího referenda vyvolala zřejmě představu, že spojení letošních komunálních voleb s referendem přinese nové téma a přitáhne občany a jejich hlasy ve volbách. Referendu by souběh s volbami určitě prospěl, protože téma Zelného trhu ne zcela hýbe všemi obyvateli města Brna a účast na volbách by mohla přece jenom zajistit i větší účast v referendu. Proč?

Protože referendum může být platné pouze při větší než padesátiprocentní účasti. Navíc otázka byla postavena tak, že jakákoliv menší než padesátiprocentní kladná odpověď na otázku by znamenala odmítnutí souhlasu ke stavbě garáží, a to i v případě, kdy by nesouhlas vyjádřila jen minimální skupina obyvatel. Takže poměrně malý počet účastníků referenda by při jeho platnosti mohl přehlasovat i nepoměrně větší skupinu občanů. To je rafinovaná klička a nelze ji brát za omyl nebo legraci. O důvodech bránících realizaci musí být schopen rozhodovat magistrát, a to s přihlédnutím na podněty občanů. V případě věcně „nerozhodného“ stavu je na řadě volená samospráva, která má možnost většinovým rozhodnutím investorem navrhované řešení odmítnout. Pokud samospráva sobě i občanům přizná, že to nedokáže, může občany pokorně požádat o pomoc, ale musí jim sdělit všechny relevantní okolnosti pro rozhodnutí. Pak ale musí existovat převažující síla proti záměru, jinak je zásah do cizích zájmů neoprávněný. Chce se mi tedy říci, že Strana zelených tímto způsobem požádala město o dotaci převyšující 4 mil. Kč na svoji předvolební kampaň.

Jsem – stejně jako členové Klubu KSČM – zastáncem přímého rozhodování, tedy i referenda, ale nemohu přistoupit na takový „podvod“ z obavy, že to nedokážu lidem vysvětlit.

Ing. Pavel Březa,
člen Zastupitelstva města Brna

Související

Mléko není, tramvaje nejezdí, Zelňák se propadne
Pavel Březa: Rada, která dokáže předložit takový návrh, není kompetentní
Pavel Březa: Stávající radnice projevuje zbabělost
Pavel Březa, Svatopluk Beneš: Blokové čištění v Bystrci