Silniční síť Jihomoravského kraje nerespektuje realitu. Zásady územního rozvoje kraje tím budou mít potíže, tvrdí předseda občanského sdružení Dětí Země Miroslav Patrik.

Podle řady obcí, občanských sdružení a zástupců veřejnosti zastupitelstvem kraje minulý týden schválená silniční síť vychází ze zastaralých přístupů a nerespektuje zhoršené životní prostředí v Brně a okolí, zatížené zejména nadměrným hlukem a špatnou kvalitou ovzduší. Alternativní silniční koncepce navrhovaná obcemi a občany nebyla, dle mínění oponentů, řádně posouzena. Její výhodou je nízká cena, neboť nepočítá se stavbou silnice R52 na Mikulov a tangent na jihu Brna. Trasu R43 umísťuje jako plnohodnotný obchvat Brna do Boskovické brázdy a směřuje jí do Svitav.

»Základní obrysy alternativní ekonomicky úspornější, dopravně výhodnější a ekologicky příznivější silniční koncepce kraje jsou známy 12 let, přesto je ale zarážející, že nebyla ani při této příležitosti objektivně posouzena. Politici nelogicky lpí na plánech starých téměř 50 let,« kritizoval územní plán kraje Patrik.

Podle něho je ignorován odpor obcí, občanských sdružení a zástupců veřejnosti proti výstavbě tras páteřních silnic v kraji i k umístění nového železničního nádraží v Brně asi 800 metrů na jih od současného, neboť nenastalo ani porovnání s výrazně levnější variantou s nádražím v centru. Se zavedením Zásad územního rozvoje kraje je nespokojená i zástupkyně veřejnosti Jana Pálková, kterou v kritice silnice R43 přes Bystrc podpořilo téměř 1300 občanů kraje. Krajský úřad všechny námitky zamítl.

»Způsob vypořádání našich námitek považujeme za nezákonný a chybný, neboť obyvatelé Brna by při realizaci silnice R43 přes Bystrc museli nadále snášet hluk a prach z tranzitní dopravy, protože by neexistoval plnohodnotný obchvat Brna, včetně této městské části,« připomněla Pálková z bystrckého sdružení.

(…)

Zkráceno, celý text článku si přečtěte na www.halonoviny.cz

Související

Jih Moravy má územní plán, obce a sdružení jej zřejmě napadnou u soudu
Silniční síť Jihomoravského kraje nerespektuje realitu

Další z drobných vítězství slaví odpůrci rychlostních silnic v Jihomoravském kraji. Nejvyšší správní soud totiž vyhověl dvěma jejich žalobám a zrušil části územních plánů obcí Perná a Drásov, kde byly trasy silnic R52 a R43 zakresleny.

„Územní plán rušíme v místech, kde jsou trasy rychlostních silnic vyznačené. Včetně souvisejících staveb, křižovatek a ochranného pásma,“ uvedla v rozhodnutí předsedkyně senátu Milada Tomková. Důvody soud zatím oficiálně nezveřejnil.

Podle právníka Ekologického právního servisu se žalobci zaměřili na to, že silnice nejsou zakresleny v nadřazeném územním plánu i přesto, že jejich význam je větší než místní. „Je to důsledek chaotického a nekoncepčního přístupu k tvorbě územních plánů,“ podotkl Jarmič.

(…)

Zkráceno, celý text Petr Jeřábka najdete na brnensky.denik.cz

Zelení nesouhlasí s postupem Jihomoravského kraje, který chce rozhodnout o variantách významných dopravních staveb v územním plánu bez diskuse s občany a dotčenými obcemi. Zelení podporují požadavky obcí a občanských sdružení na výběr takových tras dálnic, které se vyhnou obydleným územím a nezatíží tak zdraví lidí dalším hlukem a znečištěním ovzduší.

Zastupitelstvo Jihomoravského kraje bude zítra rozhodovat o tom, které varianty vedení dálnic na jižní Moravě budou zahrnuty do návrhu nového krajského územního plánu a které budou naopak z dalšího projednávání vyloučeny. Vedení kraje však chce takto učinit ještě před tím, než dá obcím i občanům kraje možnost se k navrženým variantám vyjádřit.

Návrh Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje byl dosud připravován ve variantách. K nim měli zatím možnost se oficiálně vyjádřit pouze úředníci z orgánů státní správy. Vedení kraje chce zítra diskusi o variantách ukončit a do dalšího projednávání návrhu za účasti obcí a veřejnosti už předložit pouze návrh bez variant.

Martin Ander, předseda klubu brněnských zastupitelů Strany zelených k tomu říká:
„Rozhodnout o výběru variant územního plánu bez toho, aby měla zastupitelstva jihomoravských obcí i samotní občané možnost se s návrhy seznámit a podat k nim připomínky, to považuji za zásadní demokratický nedostatek. Vedení kraje opět opakuje stejnou chybu – snaží se bez připuštění otevřené veřejné diskuse prosadit varianty dálničních staveb, které si předem mezi sebou dohodli zástupci politických stran. Arogantní přístup k občanům, občanským sdružením a zástupcům obcí však ke klidnému a rychlému projednání územního plánu nepovede.“

Zelení i místní občanská sdružení již dlouho upozorňují na fakt, že trasy významných dálnic na jižní Moravě není možné umísťovat do lokalit, kde již dnes lidé trpí nadměrným hlukem a znečištěným ovzduším z dopravy. Průběžná měření takovou situaci dlouhodobě dokládají například v okolí Troubska, Bosonoh a Ostopovic. Vedení kraje přesto dál trvá na zastaralých dopravních řešeních a navrhuje vytvořit u Bosonoh obří mimoúrovňovou křižovatku dálnic D1, R43 a tzv. jihozápadní tangenty.

Vedením kraje prosazovaná tzv. německá trasa R43 přes Bystrc a Bosonohy ohrozí zdraví lidí a je v rozporu s českou i evropskou legislativou.

Jihomoravský kraj i přes protesty aktivistů trvá na původních trasách stavby kontroverzních silnic. Silnice R43 z Brna na Svitavy by tak měla vést přes Bystrc a dál v německé trase a silnice R52 na Vídeň přes Nové Mlýny a Mikulov. Zakreslení silnic v takové podobě dnes schválili krajští zastupitelé.

Občané přicházejí s řešením, které je obsahem studie autorizovaného inženýra Strnada z roku 2007. Jedná se o řešení, které spojuje dobrou dopravní obslužnost v kraji spolu s redukcí vlivu na obyvatele a přírodu a rovněž s důrazem na ekonomickou stránku celé věci, neboť vychází až o 30 mld. Kč levněji.

Oficiální varianta Ředitelství silnic a dálnic a Jihomoravského kraje plánuje stavět rychlostní silnici R43 jako průtah Brnem, R52 jako spojnici Brna s Vídní a tzv. jihozápadní, jižní a jihovýchodní tangentu Brna jako duplicitní záměr k rozšíření D1. Namísto toho navrhované alternativní řešení počítá s využitím dálnice D2 a obchvatu Břeclavi k propojení Brna s Vídní, realizací R43 ve variantě „Boskovickou brázdou“ a naopak vůbec nepočítá s realizací tzv. tangent.

Dopis obsahuje též apel na to, aby se s navrhovanou alternativní koncepcí silniční dopravy v Jihomoravském kraji začaly příslušné úřady vážně zabývat, a aby byla řádně vyhodnocena v právě probíhajícím procesu pořizování jihomoravského krajského územního plánu.

Dále občané upozorňují i na plýtvání veřejnými financemi na přípravu R52. Přestože je zcela zřejmé, že za současného stavu veřejných rozpočtů nebudou na tuto stavbu v dohledné době žádné peníze, příprava R52 nadále běží prostřednictvím mnohých správních řízení. V těch je Ředitelství silnic a dálnic zastupováno soukromou projektantskou firmou, která je za to placena. Přitom je zapotřebí brát v úvahu, že vydaná časově omezená povolení přijdou vniveč, protože na samotnou realizaci R52 nebudou peníze.

Na závěr dopisu občané vyzývají ministra dopravy, aby na tyto záležitosti osobně dohlédl, a navrhují mu i konkrétní kroky, jak dosáhnout tolik potřebných úspor v rezortu dopravy.

Výzvu podpořili: Ekologický právní servis, o. s., Děti Země, o. s., Ochrana zdravého života a krajiny města Modřice a přilehlých obcí, o. s., Občané Brna proti stavbě rychlostní komunikace R 43 v trase Kuřim-Troubsko, o. s., Sdružení pro rozvoj kolejové dopravy, o. s., Dolní Dunajovice proti R52, o. s., Nová Ves proti průtahu obcí a R52, o. s., Nebojsa, o. s., Občané za ochranu bydlení v Brně-Bosonohách, o. s., Ochránci přírody a krajiny v okolí Brněnské přehrady, o. s., Čisté Šlapanice, o. s.

Nejsou ovšem jediní, kdo na neefektivní plánování dopravních staveb upozorňuje. V podobném duchu zaslali ministrovi dopravy dopis i starostové deseti obcí jihomoravského kraje, které by měly být negativně zasáhnuty plánovanými dopravními stavbami.

Kontakt:
Mgr. Libor Jarmič
libor.jarmic@eps.cz, 734 440 602

Jihomoravský kraj zveřejnil druhý pracovní návrh krajského územního plánu – Zásad územního rozvoje (1). Musel jej vypracovat poté, co Nejvyšší správní soud v listopadu 2009 zrušil územní plán Břeclavska s kontroverzním projektem R52. Podle právníků Ekologického právního servisu se v novém návrhu po stránce obsahové prakticky nic nezměnilo a nový dokument kopíruje chyby předešlé verze.

Právníci EPS uvádějí několik příkladů:

Návrh neposuzuje to, co by posuzovat měl a neplní tak svůj základní smysl, například:

V návrhu zcela chybí posouzení variant železničního uzlu Brno. Plán počítá pouze s odsunutým nádražím a ignoruje variantu modernizace nádraží v centru.

Není provedeno vyhodnocení silničního spojení Brna s Vídní (tedy varianta přes Mikulov ve vztahu k variantě přes Břeclav), ale jsou posouzeny odděleně, nezávisle na sobě a navíc s chybami.

„Perličkou je, že u doporučované varianty R52 zpracovatel odkazuje na Politiku územního rozvoje, která zpátky odkazuje na zrušený územní plán Břeclavska,“ vypočítává další absurdity právník Libor Jarmič z EPS.

V posuzování zcela chybí ekonomické kritérium, což znemožňuje zjistit, zda se ta která varianta vyplatí a nahrává tak netransparentnímu financování, což je v souvislosti obecným nedostatkem financí na dopravní stavby až trestuhodné. Například:

U rychlostní silnice R55 zpracovatel vůbec nekalkuluje se skutečností, že jím preferovaná varianta si vyžádá dodatečné náklady 12 mld. korun na stavbu tunelu, který je v tomto případě podmínkou, kvůli střetu trasy s chráněnou ptačí oblastí.

V krajském plánu nadále zůstává projekt čtyřpruhové silnice přes Brno-Bystrc, tzv. brněnské tangenty, velké průmyslové zóny i nedostatečně řešená železniční doprava. Tedy všechno to, kvůli čemu se občané a obce na kraj opakovaně obraceli s námitkami a podněty.

Libor Jarmič k tomu dodává: “Kraj vyplýtval 1 650 000 Kč za úpravu dokumentu, který konstatuje jinými slovy totéž, co předchozí verze. A to navzdory tomu, že byli krajští úředníci a politici občany několikrát upozorňováni na konkrétní chyby návrhu a vyzýváni k věcnému jednání o územním rozvoji kraje.” (2) K dnešnímu dni Jihomoravský kraj za zpracování svého územního plánu zaplatil již 4,5 mil. Kč a náklady dále porostou, neboť celý proces stále není ukončen.

Jedno se však přece jen změnilo, dokument má proti minulému návrhu dvojnásobný rozsah (1100 stran). Člověk, který se zajímá o rozvoj kraje, potřebuje na jedno přečtení návrhu ZUR JMK při rychlosti 20 stran za hodinu jeden a půl pracovního týdne.

“Nový návrh přinejmenším ignoruje názory dotčené veřejnosti, spíš to ale vypadá, že se ji záměrně snaží od procesu rozhodování odstavit. Pro občany je téměř nemožné se s dokumentem seznámit (3) a slíbená jednání nebyl kraj doposud schopen zrealizovat. Z tohoto pohledu je nový návrh ZÚR JMK ještě horší, než předchozí verze.” uzavírá Libor Jarmič. Veřejnost je tak odsouzena čekat, jaké varianty budou ve výsledné verzi dokumentu vybrány, a k těm se bude moci oficiálně vyjadřovat. Tato fáze by mohla nastat na začátku roku 2011.

Poznámky:

(1)Pracovní verze návrhu je ke stažení na stránkách Jihomoravského kraje
http://195.113.158.83/archiv/oupsr/zur_jmk/web_navrh/index.html nebo na www.zurjmk.cz v sekci Kde se dozvím víc?
(2)Kvůli mnoha sporným bodům, které jsou v krajském plánu obsaženy, Ekologický právní servis inicioval v listopadu 2009 tzv. Brněnskou výzvu, jejíž signatáři vyzývají Jihomoravský kraj, aby ohledně kontroverzních staveb vedl se zainteresovanou veřejností v předstihu věcnou diskuzi.
(3)Nejen kvůli tomu, že má s přílohami celkem okolo 1100 stránek, ale také proto, že je zveřejněn v naprosto nepoužitelné rozkouskované verzi čítající desítky souborů pdf.

Mgr. Libor Jarmič
Ekologický právní servis
libor.jarmic@eps.cz
tel.: 734 440 602

Jihomoravský kraj možná podá kvůli chystané silnici R43 z Brna na Svitavy ústavní stížnost. Chce v ní napadnout rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z tohoto týdne. Soud zrušil část územního plánu Brna, která obsahovala spornou trasu rychlostní silnice R43 přes městskou část Bystrc. Kraj nesouhlasí s údajným retroaktivním uplatňováním zákona, vyplynulo z dnešního vyjádření hejtmanovy náměstkyně Anny Procházkové (ODS).

„Je s podivem, že zákon, který platí od 1. ledna 2007, čili nový stavební zákon, je retroaktivně uplatňován na územní plán města Brna, který byl odsouhlasen v roce 1994,“ uvedla náměstkyně. Soud však argumentoval tím, že územní plán zastupitelé od roku 1994 mnohokrát novelizovali. Díky novelám se plán podle mluvčího soudu Františka Emmerta stal takzvaným opatřením obecné povahy, a soud jej tak mohl přezkoumat.

Bystrcká trasa silnice R43 je dlouhodobě terčem kritiky některých ekologů a obyvatel lidnaté sídlištní čtvrti. Přejí si, aby silnice zcela obešla Brno a na jeho jihozápadním okraji se napojila na dálnici D1. Stala by se tak skutečným obchvatem města. Podle odpůrců tohoto řešení by však pak silnice sice nikomu nevadila, ale málokdo by po ní jezdil, protože pro příjezd do Brna by byla nevýhodná.

(…)

Plné znění článku najdete na www.ceskenoviny.cz

Aktualizace: Kolem R43 zůstává řada otázek

BRNO – Nejvyšší správní soud zrušil část Územního plánu města Brna, která se týká trasy chystané stavby severojižní rychlostní komunikace R43 v jejím úseku přes Brno.

Člen komise dopravy Rady města Brna a kandidát do sněmovny za Jihomoravský kraj Ladislav Býček (KSČM) konstatoval, že rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o zrušení části Územního plánu města Brna a koridoru pro R43 přes Bystrc otvírá další kauzu velkých dopravních staveb. Co to přinese, lze v současnosti těžko domyslet. Podle Býčka rozhodnutí soudu vyvolá výrazné zdržení dokončování  územního plánu města Brna. Ten měl být hotov letos. Je otázkou, nakolik odsune samotné zahájení stavby R43 od Svitav k Brnu, čímž se prodlouží zoufalá dopravní situace na tomto dopravním tahu.

»A ovlivní nejasnosti o připojení R43 u Brna na dálnici D1 dnes nejvíce reálné plány na start rozšíření D1 při jižním okraji Brna na šest jízdních pruhů?« ptá se Býček, podle něhož ani práce na stavbě Velkého městského dopravního okruhu nepokračují potřebným tempem. »Další zatahování tranzitní dopravy do města prostřednictvím R43 přes Brno-Bystrc by situaci ještě ztížilo. V této souvislosti je nutné se ptát, proč příslušné útvary Jihomoravského kraje i brněnského magistrátu vydávají rozhodnutí, která pak soudy lehce zruší. Proč nerespektují platné zákony? Co a kdo je k tomu vede,« ptá se Býček.

www3.halonoviny.cz

Související

Petr Firbas: Širší pozadí chyb v JMK
Stránky věnované R43
Soud zrušil část územního plánu Brna s trasou R43 přes Bystrc
Hitlerova dálnice R43 přes Brno zrušena – Konec dezinformacím od úředníků?

Vedení Jihomoravského kraje dlouhodobě prosazuje chybnou dopravní koncepci pro Jihomoravský kraj.

Na stole v Brně, v Praze i v Bruselu jsou autorizované studie dokládající, že trasy spojení Brna s Vídní, Dolního Rakouska s Polskem a obchvatu Brna jsou konstruktivně řešitelné bez R52, bez utajovaných dálnic nazývaných JZ a JV tangenta Brna (přes hustě obydlené oblasti, kam krajský úřad navrhuje převést dálnici D1) a s korektně vedenou R43 jako OBCHVAT Brna.

Jihomoravský kraj přestal mluvit nahlas o miliardách z Bruselu na dálnice, a to proto že stávající koncepce JMK není v Bruselu akceptována.

Ztracených miliard je škoda, protože JMK mohlo mít do roku 2013 za Evropské peníze řadu nových silnic, včetně R43 jako OBCHVAT města Brna a R43 jako rychlé spojení s Brna a Boskovic a včetně spojení Brna a Vídně. Nic z toho ale asi nebude.

Spojení Katowice – Vídeň je JEDINÝM Evropským prioritním silničním projektem, který schválil Evropský parlament v roce 2004 a který křižuje ČR. Koridor zahrnuje i napojení Brna a Vídně. Tento projekt má tedy absolutní prioritu na financování z Operačního programu doprava.

Novináři by se měli zamyslet, proč tedy ČR nežádá o miliardy z Bruselu na tento projekt. Odpověď je jednoduchá. Tzv. komparativní studie s kterými pracuje ŘSD a JMK jsou dobré pro dezinformování neinformovaných občanů, ale ne pro předložení nezávislým odborníkům v Bruselu, kteří mají potvrdit, že vybraná varianta je dopravně, ekonomicky i ekologicky správná a může být financována z evropských fondů.

Chybné řešení JMK a ŘSD s napojením u Mikulova na R52 je dopravně výrazně horší, ekologicky horší a dopravní systém JMK založený na R52 je dle autorizované studie o 30 MILIARD dražší.

Cesta k evropským miliardám ale není uzavřená. Díky řadě pochybení Ministerstva dopravy Brusel do konce roku 2009, tj. 3 roky po zahájení období 2007-2013, neschválil ani jeden tzv. velký projekt (nad 1.3 mld Kč) pro dálnice v ČR, které jsou součástí transevropské sítě TEN-T. Jednat tedy ještě lze.

Pokud JMK schválí správně koncepci dopravy v JMK s napojením na Rakousko u Břeclavi a směr Rakousko – Polsko mimo brněnskou aglomeraci po R55 od Břeclavi a pokud R43 bude navržena jako plnohodnotný obchvat Brna v Boskovické brázdě, pak je na miliardy z Bruselu stále šance. Pokud se ale tak nestane rychle, JMK nedostane miliardy na dálnice možná dalších 20 let. Prohraný soud JMK o R52 a územním plánu Břeclavsko by měl být pro Krajský úřad JMK posledním varováním.

doc. Petr Firbas
předseda Občanského sdružení za kvalitu bydlení v Brně-Kníničkách, Jinačovicích a Rozdrojovicích
petrfirbas@yahoo.com, tel: 546214945

Související

Stránky věnované R43
Soud zrušil část územního plánu Brna s trasou R43 přes Bystrc
Hitlerova dálnice R43 přes Brno zrušena – Konec dezinformacím od úředníků?

Dnes 27. 5. 2010 Nejvyšší správní soud v Brně zrušil podstatnou část územního plánu města Brna, koridor tzv. Hitlerovy dálnice R43 přes Brno.

Je to průlomový rozsudek, neboť konečně úředníci města Brna a Jihomoravského kraje budou muset respektovat fakt, že R43 přes Brno nebyla v ÚP města Brna schválena v souladu se zákonem.

Tuto skutečnost zjistili občané před několika lety, potvrdilo ji vyšetřování z úrovně premiéra ČR a potvrdila jej dvě stanoviska nejvyššího orgánu územního plánovaní, Ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Přes zjištěná fakta úředníci kraje i města nápravu nesjednali a nejen dezinformovali veřejnost i zastupitele, ale dokonce došlo k tomu, že město Brno nezákonně projednávalo dvě varianty nového územního plánu, kde tvrdilo, že R43 zde povinně navazuje na nadřazený územní plán. Dnes Nejvyšší soud potvrdil, že pravdu měli občané a měla se respektovat dřívější stanoviska MMR. Cena za tyto chyby je pravděpodobně v řádu 40 milionů korun za dvě chybně zpracované varianty územního plánu, které prosazovala hlavně ODS.

Jedinou variantou územního plánu města Brna, která je dnes projednatelná, je varianta třetí, která počítá s R43 jako obchvatem celého města Brna a kdy tento obchvat vede zcela mimo město Brno. Tuto variantu nechala zpracovat současná koalice vedení Brna na popud strany zelených a BRNO2006 profesora Zlatušky.

Protože Jihomoravský kraj zažil už jeden skandál loni, kdy Nejvyšší správní soud zrušil územní plán Břeclavska s koridorem R52, je nový územní plán JM kraje pořizován znova zcela od začátku a Zastupitelstvo kraje schválilo nové Zadání teprve v únoru 2010. Tento územní plán podle nového harmonogramu kraje by mohl být nabýt účinnosti za ideálních podmínek, že nedojde k rozporům, v červenci 2011. Že nedojde k rozporům tomu však nevěří ani ten největší optimista. Takže není vyloučeno, že plán kraje bude schválen až na konci roku 2011 a pokud bude mít chyby, o kterých se již dnes ví, skončí zase u Nejvyššího správního soudu a bude se pořizovat znovu další 2 až 3 roky.

Brno ale nemůže čekat na nový plán kraje do roku 2015. Pak jedinou cestou je schválit územní plán města Brna ve variantě 3 s R43 mimo město Brno. Jinak není vyloučeno, že se zastaví veškerá investorská činnost v Brně, která čekala na nový územní plán Brna.

Pokud by došlo k dalším pochybením, může Jihomoravský kraj přijít o mnoho evropských dotací, které jako první požadavek kladou soulad s územním plánem.

Opravdu nás teď zajímá, zda i nadále bude vedení města a kraje tolerovat tyto opakované a fatální chyby svých územních plánovačů nebo zda dojde k zásadním personálním změnám.

doc. Petr Firbas
předseda Občanského sdružení za kvalitu bydlení v Brně-Kníničkách, Jinačovicích a Rozdrojovicích
petrfirbas@yahoo.com, tel: 546214945

Související

Stránky věnované R43
Soud zrušil část územního plánu Brna s trasou R43 přes Bystrc

BRNO (Strana zelených Jihomoravský kraj, tisková zpráva) – Zelení jsou znepokojeni výroky krajského radního Milana Venclíka, který plánuje přivést do Brna od jihu miliony aut ¹. Znepokojení je o to větší, že radní a vládní zmocněnec pro R43 v jedné osobě prosazuje převedení těchto aut městem po průtahu osídlenými částmi města. Zelení v této souvislosti znovu volají po prosazování plnohodnotného severojižního obchvatu města.

Martin Ander, náměstek primátora města Brna, k tomu říká: „Venclíkovy miliony aut v Brně nechceme, ani v Žabovřeskách, ani v Bystrci. Problém tranzitních kamionů je třeba řešit včas přesunem na železnici a rozptýlením jejich proudů daleko před Brnem. Pokud nám je pan Venclík po R52 skutečně přivede až k Brnu, pak je třeba postavit plnohodnotný obchvat města, nikoli průtah přes Bystrc, jak dále Venclík navrhuje. Začíná se ukazovat, že premiér Topolánek udělal chybu, když prosadil Milana Venclíka vládním zmocněncem pro R43.“

Obdobně nebezpečný je pro Brno aktuální návrh vedení kuřimské radnice na výstavbu jižního obchvatu Kuřimi. Tento nápad, ať už v jakékoliv variantě trasování R43, bude vždy znamenat nasměrování dopravy od severu přímo na velký městský okruh a do centra Brna. Navíc s jižní tunelovou trasou obchvatu Kuřimi státní investor ŘSD nikdy nepracoval, není ani součástí dokumentace EIA na R43. Požadavek Kuřimi by tedy znamenal celou dokumentaci znovu přepracovat.“

Martin Ander, náměstek primátora města Brna, k tomu dodává: „Považuji za pokrytecké pokud někdo organizuje blokády dopravy za urychlenou výstavbu R43 a zároveň klade požadavky, které přípravu stavby komplikují a prodlužují. Jižní obchvat Kuřimi navede tranzitní dopravu přímo do Králova Pole a Žabovřesk. Proti tomu se město Brno musí ohradit.“

www.ekolist.cz

¹ Deník Právo, 12.5.2009: „Jestli se podaří těch chybějících dvacet kilometrů postavit, přivedeme ty miliony aut na kraj Brna na Vídeňskou ulici a budeme řešit další problém, jak s nimi projet Brnem, když nemáme postaveny plánované tangenty,“ připomněl Venclík.