Příspěvky se štítkem ‚psí lejna’

Sebrat či nesebrat? Psí lejna dělí Bystrc

8. 11. 2013 v 15.16 • Témata: , , , ,

anketa_lejna_po_psechPsí lejna dělí Bystrc. Jak ukázala anketa Bystrčníku, názory na to, zda mají majitelé po svých psech trus sbírat za všech okolností, nejsou ani zdaleka jednoznačné.

Ačkoli 58 % lidí se domnívá, že psí exkrement je třeba sebrat, ať už městská část zajistí dostatek sáčků ve veřejných stojanech nebo ne, proti nim stojí nezanedbatelných 38 % obyvatel. Ti mají buď zato, že když sáček ve stojanech není, nic se sbírat nemá, případně se domnívají, že celé sbírání je k ničemu, ať si Bystrc uklidí radnice.

Problém s psími exkrementy tak zřejmě bude dál neuralgickým bodem soužití obyvatel městské části. Že přitom nejde jen o hádání se na webu, dosvědčují události z minulého měsíce. Zatím stále neznámý člověk rozházel po Bystrci nástrahy na psy. Salám s ostrými předměty měl zřejmě zvířata řádně vyškolit, aby již nadále nekálela, domnívá se policie, která pachatele dosud nevypátrala.

V Bystrci je v současnosti registrováno 1755 psů, skutečný počet je citelně vyšší. Část psů je totiž kvůli výši poplatku zaregistrována jinde, ačkoli se v Bystrci trvale nachází. Existuje dost věrohodných argumentů, naznačujících, že majitelé psů optimalizují své náklady i tím, že psa napíší na staršího příbuzného, a tak dostanou na poplatcích slevu.

V roce 2012 městská část na poplatcích vybrala 926 tisíc korun, náklady spojené se psy vyčíslila na 530 tisíc. Radnice otevřeně přiznává, že ne všechny vybrané peníze za psů se použijí na čištění Bystrce; poplatek má mít údajně i regulační smysl. Že je tím „regulačním smyslem“ míněno vylepšení rozpočtu je očividné.

Psí problém je dlouhodobě nejčastěji zmiňovanou potíží v městské části. Opravdu zlý člověk by tak s potměšilým úšklebkem mohl čekat na příští říjen a před komunálními volbami se ptát kandidátů, jak chtějí psí exkrementy řešit; odměnou by mu asi byl pohled na všelijak se vykrucující a uhýbající politiky. Skutečné, realistické řešení totiž zatím nikdo nezná.

-vl-

Ankety Bystrčníku nejsou seriozním průzkumem veřejného mínění, mohou poskytnout jen rámcovou orientaci v názorech lidí. Funkce anket je hlavně zábavná.

Související

Salám se špendlíky? Riziko je velké, říká veterinářka
Hubič psů znovu udeřil
Salám se špendlíky: Bystrcký fantóm znovu útočí
Prasopejskaři, jste amorální, říká Eva Kubátová

Prasopejskaři, jste amorální, říká Eva Kubátová

21. 6. 2013 v 11.41 • Témata: , , , , ,

Někdo po svém psu trus sbírá vždy, jiný jen když se někdo dívá, další nikdy a ještě se k tomu hrdě hlásí.  Třeba pan Mikula.

„Patřím mezi ty tzv. prasopejskaře, kteří neuklízí psí exkrementy,“ nebojí se přiznat Daniel Mikula na stránkách bystrckého úřadu. Proč nechává svého psa znečisťovat veřejná prostranství? Má k tomu důvod.

„Z jednoho prostého důvodu a tím je princip, který vždy uvedu i stěžujícím si lidem a pobídnu je ke stížnosti na příslušný úřad,“ vysvětluje pan Mikula. „Nejsem schopen nikdy a nikde najít koše se sáčky. Kdykoliv se podívám, jsou prázdné. A tak si pokládám dotaz – co konkrétně já dostávám za 1 500 Kč ročně? Odpověď je – vůbec nic. Mám pocit, že městská část Bystrc je jak s poplatky, tak i se stavem sáčku v nejhorším stavu, co jsem kdy a kde viděl.“

„Vážený pane prasopejskaři, to, že neuklízíte po svém psovi je v rozporu s vyhláškou statutárního města Brna a dopouštíte se přestupku, za který můžete být pokutován,“ odpovídá Ing. Eva Kubátová, vedoucí odboru životního prostředí a dopravy. „Daleko horší je však morální aspekt vašeho počínání. Veřejná prostranství slouží pro veřejnost a každý by se měl chovat ohleduplně ke svému okolí. Mylně si vykládáte využití místního poplatku za psa. Tento poplatek má funkci regulační, neznamená to tedy, že bude vyčerpán beze zbytku jen a pouze na aktivity související se psy, je využíván i na výstavbu dětských hřišť na údržbu veřejných prostranství atd.“

vydaje-za-psy

„V městské části je rozmístěno celkem 34 kusů zásobníků a dá se říci, že prakticky v každé ulici se v docházkové vzdálenosti nachází minimálně jeden,“ vypočítává Eva Kubátová. „Sáčky jsou v nich doplňovány jednou za deset dní. Někde při výměně zbývá i více než polovina sáčků a jinde jsou již druhý den prázdné, protože si jich lidé odmotávají několik desítek do zásoby. Pokud bychom objednávali každodenní kontrolu a doplňování všech zásobníků, jednalo by se o službu za úplně jiné peníze.“

Bydlíte-li v obytném domě, bude po vás Bystrc chtít za jednoho psa 1 500 korun ročně, za každého dalšího o 50 % více. Chováte-li psa v rodinném domku nebo jste starý člověk, dostanete slevu. V roce 2012 vybrala městská část za 1677 psů 926 tisíc korun. Doplňování sáčků stojí Bystrc ročně 81 tisíc, s ochranou veřejných ploch před psy má však městská část mnoho dalších výdajů – pravidelnou výměnu písku na pískovištích nebo třeba pořízení a údržbu oplocení dětských hřišť.

„Kdo je ohleduplný ke svému okolí a chce po svém psu uklízet, nespoléhá jen na veřejné zásobníky a nosí si i sáčky vlastní. A kdo ohleduplný není, ten uklízet nebude, ani kdyby na každém rohu bylo zásobníků několik,“ uzavírá svou odpověď Eva Kubátová.

A co na to pan prasopejskař? Kdopak ví. Uvidíme na trávníku.

Zdroj: otazky.umc-bystrc.cz

Otázku a odpověď jsme převzali ze stránky otazky.umc-bystrc.cz, text byl zestručněn. Tabulka je převzata z článku místostarosty Jiřího Altmana (ČSSD) Co se děje s poplatky za psy v Bystrci, který najdete v Bystrckých novinách 4/2013 na straně 2. O výši poplatků za psy v Bystrci se dočtete v dokumentu bystrc.cz/images/zivotni_situace/poplatek-pes.pdf.

Anketa: Psí trus vítězí

22. 11. 2011 v 13.24 • Témata: , , ,

Psí lejna jsou ve všech anketách, zaměřených na problémy bystrckých obyvatel, jasným favoritem. Skoro by se dalo říci černým koněm, kdyby představa výkalů, jež jsou zároveň koněm, nebyla tak bizarní.

I v anketě, kterou si vyžádala čtenářka Bystrčníku Julie, plných 61 % hlasujících označilo psí exkrementy za nejhoršího narušitele pořádku v Bystrci. Celkově lidé s čistotou veřejných prostranství spokojeni nejsou – jen devět procent ji považuje za přijatelnou.

Protože nikdo neměl žádný lepší nápad, navážeme na anketu o čistotě anketou, v níž budete moci navrhnout nejlepší způsob, jakým by se problém psích fekálií měl řešit. Má radnice zjednat člověka s vysavačem? Mají se psi hubit? Bylo by dobré zvednout poplatky natolik, že si psa nebude moci skoro nikdo dovolit? Nebo se máme naučit lejna milovat? Hlasujte jako obvykle v pravém sloupci Bystrčníku.

Máte-li další návrh na řešení exkrementálního problému, napište jej do komentářů, do ankety ho přidáme.

Aleš + -vl-

Související

Radek Bárta, Jiří Altman: Poplatky ze psů nepokryjí náklady
DNA proti lejnům
Fekální kleště – návod i pro Bystrc?
Kamechy: Podepiš se proti lejnu!
Ratolesti od hoven
Anketa: Je Bystrc čistá?

DNA proti lejnům

2. 3. 2010 v 19.28 • Témata: , ,

Ano, problém Horního náměstí je důležitý. Důležitých, připouštějí bystrčtí, je mnoho věcí. Vše však bledne před tím, co je opravdu důležité, tvrdí lidé rezolutně napříč všemi průzkumy a anketami.

Odstranit už konečně ta proklatá psí lejna!

Každá budoucí politická reprezentace Bystrce, má-li skutečně vyhovět přání obyvatel, bude muset přesunout všechny blyštivé abstraktní koncepce neúplatných ctí napumpovaných politiků na druhé a další místo, všechny intelektuálské teorie o vytváření komunity a koordinační činnosti na velkém společném díle upozadit, sehnout se, a nejdříve ze všeho se začít hrabat v psích lejnech.

Problém, považovaný jednoznačně za nejhorší trápení obyvatel Bystrce, nemá jednoduché řešení. Trápí mnoho měst, aniž by se podařilo nalézt dokonalý způsob, jak se s exkrementy vypořádat. Z tradičních řešení se vyzkoušelo snad už úplně vše, úspěchy jsou však jen matné.

Použít v bitvě proti totálnímu zahovnění moderní technologie se rozhodli v pětačtyřicetitisícovém italském městě Vercelli.

„Pokud cedule a výzvy nejsou dostatečným opatřením, zkusíme genetiku. Chci město vyčistit,“ řekl italským novinám Antonio Principe, radní odpovědný za životní prostředí.

Město, ležící nedaleko Turína v severní Itálii plánuje vytvořit databázi DNA všech registrovaných psů. Pokud poté strážník na chodníku či v parku nalezne psí exkrement, bude moci odebrat vzorek na analýzu, která určí, komu pes patří. Majitel psa následně může dostat pokutu, informoval italský deník La Stampa.

Test DNA by mohl stát zhruba 13 eur. Tyto náklady by případná pokuta měla snadno pokrýt, píše La Stampa; list však neuvedl výši nákladů na vznik databáze.

Kromě nákladů se problematickým rovněž zdá proces dokazování. Jistě, testy DNA, jsou-li správně provedeny, jsou skutečným důkazem, majitel psa se však prakticky nemůže nijak bránit proti křivému obvinění. Zachce-li se městu většího příjmu z pokut do obecní pokladny, není přece problém udělat z jedné hromádky libovolný počet dalších.

Bude-li soud vždy jednoznačně věřit tvrzení policie a jejím „důkazům“ – a co mu vlastně zbývá – je státní mašinérii vlastník psa vydán zcela všanc. Dokažte, že váš pes znečistil trávník jen jednou a ne dvakrát, desetkrát, stokrát.  Dokažte, že testy nebyly provedeny řádně, ale jen formálně nebo dokonce vůbec. Málokdo se bude chtít soudit kvůli tisícikoruně, skoro všichni raději zaplatí. A úředníci si to brzy uvědomí, jestli dokonce s těmito úmysly nebudou systém přímo zavádět.

Z tohoto hlediska je podobný systém velmi diskutabilní, koneckonců jako každý systém, stavějící výhradně na trestání lidí. Jako každý represivní systém je ale také pro mnoho lidí lákavý. Staví na primitivní úvaze, srozumitelné i průměrně retardovanému občanu, a slibuje i příjemný vedlejší efekt – problém se třeba nevyřeší, alespoň se však ublíží sousedovi. V diskuzi pod článkem o psí DNA v itelském Vercelli už se ochotní udavači hlásí dnes, dříve, než se o podobném systému v této zemi vůbec začalo uvažovat. Možná začnou na místa bonzáků vytvářet i pořadník.

Není zcela vyloučeno, že zavedení databáze psí DNA by bystrcký exkrementální problém zmírnilo nebo třeba i odstranilo. Mám-li si však vybrat mezi terorem ze strany úřednicko-politického bloku ruku v ruce s reinkarnovanými pomocníky VB nebo ze strany koprofilních pejskařů, zůstanu raději u čtyřnohých oblud.

Miloslav Urban

P. S. Psa nemám a nikdy jsem neměl. Nemám psy rád.

Související

Fekální kleště – návod i pro Bystrc?

Fekální kleště – návod i pro Bystrc?

26. 2. 2010 v 15.24 • Témata: , , , , , ,

Stav veřejné zeleně, nedostatek hřišť (ale i KFC), legalizace marihuany (opravdu!) a mnoho dalších problémů pálí obyvatele Bystrce.  O všech a ještě mnoha dalších se lidé rozepsali v loňské anketě úřadu k Programu rozvoje. Nade všemi potížemi však jako strmá hora ční problém jediný, nejzávažnější a nejčastěji zmiňovaný – všudypřítomné psí exkrementy.

Návodů, jak problém řešit, se objevilo v anketě několik. Převažují represivní kroky vůči majitelům psů, návrhy na najmutí profesionálního uklízeče trusu, ale občas se objevují i velmi neortodoxní nápady – zřejmě spíše humorně byl míněn návrh na prokletí nečistotných psů kletbami woodoo. Ono je to stejně jedno, protože bystrcká radnice neudělala jednoduše nic.

Stejný problém s psími lejny řeší i mnoho dalších měst, například Teplice. Tamější primátor Jaroslav Kubera vyrukoval s novým nápadem, jak ve městě udržet čistotu.

Město pejskařům rozdává speciální plastové kleště na sbírání psích exkrementů. Sáčky umístěné u odpadkových košů se neosvědčily, lidé je kradli a hromádky zůstávaly na ulicích. Kleště, jak primátor doufá, zaberou proti exkrementům lépe. Video, v němž primátor nové opatření představuje, můžete shlédnout na video.idnes.cz.

Možná, že by bylo záhodno úspěšnost teplické akce sledovat a nápad případně využít i v Bystrci.

Kamechy: Podepiš se proti lejnu!

8. 5. 2009 v 19.02 • Témata: ,
p5083596

Kamechy, 8. května 2009: Podepiš petici proti psím výkalům

Související

Diskuze o petici na www.kamechy.net
Ratolesti od hoven

Ratolesti od hoven

9. 4. 2009 v 15.47 • Témata: , , ,

Následující dopis byl (spolu s ještě jedním) čten na jednání Zastupitelstva v únoru 2009 zastupitelkou paní Křivánkovou jako argument pro stavbu Polyfunkčního centra. Nyní radnice dopis zveřejnila v odpověď na žádost o informace; kdo o informace žádal nám není známo.

Je vidět, že zdaleka ne všichni občané si přejí na Horním náměstí park. Pan Doubrava je reálná osoba, bydlící na Foltýnově ulici, a tak se jej problém opravdu dotýká.

Od: <doubrava.zdenek@seznam.cz>
Komu: <podatelna@bystrc.brno.cz>
Odesláno: 19. ledna 2009 9:21
Předmět: názor na obchodní dům v Bystrci

Vážený pane / Vážená paní,

protože jsem občanem Bystrce, rád bych Vám napsat svůj názor ohledně výstavby obchodu místo Archy. S projektem souhlasím a byl bych velice rád, kdyby zde občan měl větší možnost k nákupům než je to doposud, protože řetězec Albert mi nevyhovuje a do Bily to mám celkem daleko. Mám pocit, že to místo zde slouží jako plac pro venčení psů a dokonce ani maminky s kočárkama nebo dětmi zde nevidíme, protože mají strach, že jejich kočárky, boty a ratolesti budou s prominutím od ‚hoven‘.

Snad se rozhodnete správně, spousta mých známých a rodina z Bystrce by raději toto místo viděla jinak využité než je doposud – nejlépe obchodem.

S pozdravem Zdeněk Doubrava

Názoru, že beton je nejlepším lékem na psí exkrementy, by se dalo oponovat tak, že psi pak budou soustředěni na menší ploše než dnes a hustota jejich výkalů – potažmo stupeň zahovnění ratolestí – ještě dále vzroste. Odpovědí pana Doubravy by následně mohlo být, že z toho vyplývá, že je třeba zelené plochy zrušit zcela a zastavět je bez výjimky obchodními centry. Obávám se však, že ani tehdy psi svůj metabolismus nezastaví. Překvapivě opačný postup, tedy kompletní rozbourání sídliště a úplné zalesnění ruin by psí lejna prakticky zcela eliminovalo. Některé argumenty mohou být ošidné.

Ke stažení

Text mailu tak, jak byl zveřejněn radnicí (PDF)