Příspěvky se štítkem ‚Přízřenice’

Více hluku ze silnic? Brněnské radnice se brání proti plánu ministerstva

13. 10. 2016 v 08.11 • Témata: , , , , , , , , , , ,

Brno – Nikdy nekončící proud aut na dálnicích v okolí Brna trápí především obyvatele městských částí na jihu. Proti ještě větší hlukové zátěži jim zatím pomáhá takzvaná ochrana aglomerace, nově chce ale ministerstvo pro místní rozvoj některé z nich vyškrtnout.

Pocítilo by to třeba dva a půl tisíce obyvatel Bosonoh. Po dálnici D1 každý den v jejich sousedství projedou desítky tisíc aut. „Problém s hlukem se nezlepšuje, proto se změnou nesouhlasíme. Ministři myslí, že jim to pomůže urychlit stavbu například D43,“ zlobil se starosta Miroslav Sojka. Dálnice na Svitavy se má u Bosonoh křížit s D1 a spojkou z D52.

Nově mohou o ochranu přijít i Chrlice, Tuřany, Žebětín, Dolní Heršpice a Přízřenice. „Se starosty Žebětína a Kníniček jsme se dohodli, že na zastupitelstvech městských částí přijmeme negativní stanoviska k novele,“ sdělil bystrcký starosta Tomáš Kratochvíl. Tamní zastupitelé usnesení přijali ve středu.

(…)

Zkráceno, celý článek si přečtěte na stránkách Brněnského deníku Rovnost

Opozice z Brna-jihu prorazila cenzurou

6. 1. 2013 v 20.13 • Témata: , , , , , , ,

Opoziční zastupitelé z městské části Brno-jih prorazili cenzurou v místním radničním periodiku Jižní kurýr. Poslední loňské číslo Kurýra, které se dostalo k občanům městské části v závěru roku, přineslo nejen dlouho odmítaný článek opoziční zastupitelky Jiřiny Bočkové (nezávislá, zvolena za STAN) ale dokonce i odkaz na opoziční web. Ten před časem založili odmítaní zastupitelé, aby k občanům Brna-jihu dostali názory opozice.

Opozice změnu v přístupu radnice opatrně pochválila.

„Za poslední dlouhé roky poprvé byl zveřejněn článek opoziční zastupitelky obsahující kritiku vedení městské části. Je škoda, že k tomu došlo až poté, co vedení MČ za vydatné pomoci některých členů redakční a informační komise zostudilo naši lokalitu výhrou anticeny Zavřeno,“ uvedly stránky opozice.

Nezveřejnění názorů opozice v Jižním kurýru zdůvodňovali členové redakční rady nebezpečím soudního sporu. Podle zastupitele Lukáše Bouly (ODS) obsahovaly odmítnuté příspěvky nepodložená fakta, útočící na místní podnikatelské subjekty. Podle opozičních zastupitelů však byly proklamované obavy ze soudních pří nesmyslné a účelové.

Sporný text nyní radniční zpravodaj zveřejnil. Zdali jde o trvalejší změnu přístupu nebo jen o dočasný ústupek teprve ukáží další čísla Jižního kurýra.

-vl-

Související

Cenzura v Jižním kurýru: Každý trvá na svém
Žádná cenzura. Nepodložená tvrzení hrozila soudem, tvrdí člen redakční komise Jižního kurýra
Brno-jih: Opozice nesouhlasí s cenzurou, chce změny
Cenzura v Novém Lískovci: Zakazujeme články, abychom chránili jejich autory

Brno-jih: Opoziční stránky obejdou cenzuru

13. 11. 2012 v 10.51 • Témata: , , , , , , , , , , , ,

Opozice v městské části Brno-jih spouští svůj vlastní web. Založení vlastních stránek je odpovědí na cenzuru, která údajně vládně v místním radničním periodiku Jižní kurýr.

„Zastupitelé za STAN a VV v zastupitelstvu MČ Brno-jih spustili 11. listopadu svůj web www.brno-jih.eu,“ oznámil v tiskové zprávě zastupitel David Rotrekl (VV). „Hodláme na něm uvádět informace, které vedení městské části občanům neposkytne.“

„Posledním impulsem k založení vlastního webu byla prokázaná cenzura v Jižním Kurýru, kterou konstatoval i odborník na transparentnost veřejné správy a radniční média Oldřich Kužílek,“ doplnila zastupitelka Jiřina Bočková (nezávislá, zvolena za STAN). V rubrice Co kurýr neunesl přinesly nové stránky ty články opozice, které radniční zpravodaj odmítl uveřejnit.

Opoziční zastupitelé tvrdí, že na svých stránkách dají prostor i dalším „demokratickým“ kolegům ze zastupitelstva. Koho za demokratického považují a koho už ne však neuvedli.

„Jaký bude o stránky zájem obyvatel, to ukáže čas. Každopádně jde o aktivitu, kterou občanům mnoho opozičních zastupitelů nenabízí. Ani v Brně, ani v jiných obcích,“ uzavřel David Rotrekl.

-vl-

Ke stažení

Tisková zpráva opozičních zastupitelů Brna-Jihu ke spuštění nového webu (PDF)

Související

Cenzura v Jižním kurýru: Každý trvá na svém
Žádná cenzura. Nepodložená tvrzení hrozila soudem, tvrdí člen redakční komise Jižního kurýra
Brno-jih: Opozice nesouhlasí s cenzurou, chce změny
Cenzura v Novém Lískovci: Zakazujeme články, abychom chránili jejich autory

Cenzura v Jižním kurýru: Každý trvá na svém

9. 10. 2012 v 09.07 • Témata: , , , , , , , , , , , ,

Spor o cenzuru na Brně-jihu se prozatím nikam neposouvá. Ani zisk celostátní anticeny Zavřeno, kterou radnice Brna-jihu „vyhrála“ minulý týden, nepřiměl členy redakční komise radničního periodika ke změně názoru. Komise se stále hájí tím, že články opozice odmítla z dobrých důvodů; opozice trvá na tom, že jde o nepřípustné a nezákonné potlačování svobody slova.

„Kdybych chtěl použít opravdu velmi osobní hodnocení, řeknu jednou větou, že je to škvár,“ hodnotí jeden z odmítnutých textů Ondřej Malý (TOP 09), člen Redakční a Informační Komise MČ Brno-Jih. „Škvár, pro který asi není v seriózním zpravodaji, jakým chce Jižní Kurýr být, dost místa.“

Slovy „škvár“ a  „slátaniny“ označuje Ondřej Malý článek opoziční zastupitelky Jiřiny Bočkové (nezávislá, zvolena za STAN). Ta se v textu nazvaném Slib zastupitelky zamýšlela nad chystaným rozšířením provozu slévárny Feramo a jeho důsledky pro životní prostředí v Přízřenicích.

Ondřej Malý se domnívá, že odmítnutí článku není cenzurou, ale jen obvyklou redakční prací.

„Pokud je požadavek na korektní zdrojování, na zřetelné oddělení fakt od názorů a domněnek, na korektní argumentaci, cenzurou, je na načase začít se k označení cenzor hrdě hlásit. Já si ale myslím, že se tomu říká prostě redaktor,“ napsal Malý.

Bydlím v Přízřenicích. Jednou z mnoha zvláštností našich končin je areál firmy Remet na ulici Vídeňské. Sváží se do něj metalický šrot z mnoha zemí Evropy. Po zpracování se cenné suroviny opět odváží. Zápach a znečištění zůstávají zde. Při určitém směru větru jej okolní obyvatelé nemohou přehlédnout, respektive „přečichnout“. Přesto zde město Brno plánuje masivní bytovou výstavbu. Je smutné, když se nijak nesnaží zlepšit kvalitu ovzduší, které zde budou současní i budoucí obyvatelé dýchat.

Jiřina Bočková: Slib zastupitelky
část textu, odmítnutého redakční komisí Jižního Kurýra

Autorem dalšího ze zakázaných textů je zastupitel David Rotrekl (Věci veřejné). Jeho článek se týkal regulace hazardu v městské části a David Rotrekl v něm kromě jiného nepřímo obvinil koalici z korupce. Popsal situaci, kdy zastupitelstvo odmítlo omezit v městské části provoz hracích automatů, aby následně přijalo finanční dar půl milionu korun od firmy Multigate, a.s., která sázkové hry provozuje. Ani tento text si nesměli čtenáři Jižního kurýra přečíst.

Třetím textem, kterým opozice zdůvodňovala nominaci na anticenu Zavřeno, je článek zastupitele Zdeňka Rotrekla (STAN). V názorovém, umírněném textu, se Zdeněk Rotrekl zamýšlí nad nesplněnými sliby, které magistrát dal před dvěma lety Dolním Heršpicím a Přízřenicím, když se pokoušely referendem od Brna odtrhnout.

„Je bohužel smutnou skutečností, že zmíněné texty neobsahovaly podložená fakta a přímo útočily na podnikatelské subjekty v naší MČ, a proto se komise rozhodla požádat o právní analýzu případných soudních sporů a odpovědnosti včetně možnosti případného majetkového odškodnění poškozeným. Právní kancelář na základě důkladného právního rozboru vydala stanovisko, podle kterého za uveřejnění takovýchto článků nese v současné době právní odpovědnost vydavatel, nikoliv autor. Z tohoto důvodu a vzhledem k tomu, že se jednalo o nepodložená fakta s možným budoucím právním sporem, komise rozhodla o neuveřejnění,“ zdůvodnil zamítnutí článků opozice Lukáš Boula, člen redakční komise.

Na přímý dotaz, odkud to, co vydává za fakta, má, mi paní Bočková nebyla schopná svá tvrzení nijak doložit (doslova: „každý si to přece může najít na Internetu“). To jsou hned dva argumentační fauly: „non sequitur“ a „odkaz na nekompetentní autoritu“. Takto se seriózní debata prostě nevede.

(…)

Osobně se domnívám, že smysl objektivního polemického článku tkví převážně v kvalitních premisách a v přesné argumentaci. Pokud se článek zabývá nějakou třetí stranou, nejde o samoúčel: odpovědnost za obsah článku nese vydavatel, a právě v rovině faktické se láme chleba v případných občanskoprávních anebo trestněprávních sporech. Články zasílané paní Jiřinou Bočkovou, panem Zdeňkem Rotreklem i panem Pavlem Reichem trpí – podle mého názoru – dlouhodobým deficitem právě v těchto charakteristikách.

Ondřej Malý, člen Redakční a Informační Komise MČ Brno-Jih, TOP 09
část zdůvodnění, proč redakční komise odmítla texty opozice

Se svým názorem je však pan Boula dosti osamocen. Jeho oponenti tvrdí, že proklamované obavy ze soudního sporu jsou nesmyslné a účelové. Pochybují dokonce, zda vůbec nějaká skutečná právní analýza, na níž se Lukáš Boula odvolává, existuje. Radnice žádný právní rozbor nezveřejnila, známo není ani jméno právní kanceláře, která ji měla vypracovat, ani částka, kterou za ni městská část zaplatila. Rovněž není jasné, proč by si městská část měla objednávat právní analýzy, když zaměstnává vlastního právníka a potřebné zákony si může na webu dohledat i právní laik. Na stránkách radnice Brna-jihu nově umístěný text Zhodnocení trestněprávní odpovědnosti za obsah článků uveřejněných v periodickém tisku lze těžko za analýzu článků považovat; jde pouze o výňatky z veřejně dostupné rigorózní práce Olgy Pouperové Tiskové právo.

Že by se redakce Jižního kurýra mohla v případě nepublikovaných textů na trestní odpovědnost odvolávat, odmítá i organizátor soutěže Otevřeno×Zavřeno Oldřich Kužílek.

„Nominaci jsme vyhodnotili jako doloženou a v jádru jejího tvrzení pravdivou. Články jsou zcela věcné, stručné, týkají se projednávaných záležitostí zastupitelstva. Jejich neotištěním nepochybně radnice chybuje, ba dokonce provádí cenzuru, která je zakázána článkem 17 Listiny,“ napsal Oldřich Kužílek.

-vl-

Ke stažení

Ondřej Malý, člen redakční komise Jižního Kurýra, zdůvodňuje odmítnutí článků 1 (PDF)
Ondřej Malý, člen redakční komise Jižního Kurýra, zdůvodňuje odmítnutí článků  2 (PDF)
Jiřina Bočková: Slib zastupitelky – článek odmítnutý Jižním kurýrem (PDF)
David Rotrekl – článek o hazardu, odmítnutý Jižním kurýrem (PDF)
Zdeněk Rotrekl: Uplynuly už dva roky… – článek odmítnutý Jižním kurýrem (PDF)
Oldřich Kužílek: Vyjádření k nominaci Brna-jihu na anticenu Zavřeno (PDF)

Související

Žádná cenzura. Nepodložená tvrzení hrozila soudem, tvrdí člen redakční komise Jižního kurýra
Brno-jih: Opozice nesouhlasí s cenzurou, chce změny
Cenzura v Novém Lískovci: Zakazujeme články, abychom chránili jejich autory

Čeká Brno další pokus o odtržení?

11. 9. 2012 v 14.17 • Témata: , , , , , , , , , , , , ,

Dvanáctého září uplynou přesně dva roky od referenda o osamostatnění Dolních Heršpic a Přízřenic. V roce 2010 se většina hlasujících (353:249) v této části Brna vyslovila pro odtržení, protože však k urnám nepřišla zákonem požadovaná polovina voličů, výsledek nebyl pro magistrát závazný. Zákon připouští opakování referenda po dvou letech. Budou lidé z Dolních Heršpic a Přízřenic opakovat pokus o samostatnost?

Snaha o odtržení byla motivována nesouhlasem místních lidí s plány Brna na výstavbu sídliště Slunná louka a nespokojeností s penězi, které magistrát dává na investice v lokalitě. Změnilo se něco?

„Proběhla sice směna pozemků na tzv. Slunné louce mezi Brnem a firmou Reko, ovšem město Brno, jako jejich současný vlastník, na většině jejich území stále plánuje stavbu bytových domů,“ kritizuje postup magistrátu mluvčí občanského sdružení Samostatný jih Pavel Reich. „Studie stále zahrnuje i čtyřproudou komunikaci hned za stávajícími domy, koridor pro tramvaj a průmyslovou zónu. Tedy věci, které by zničily současný vesnický ráz lokality, a které jsou pro místní obyvatele zcela nepřijatelné.“

Radnice Brna-jihu, pod níž nyní Dolní Heršpice a Přízřenice spadají, prý nic na nerovnoměrném přidělování peněz na investice nezměnila.

„Při rozdělování prostředků na investice nejenže nejsou vůči Dolním Heršpicím a Přízřenicím spláceny dluhy z minulosti, ale dlouholetá disproporce mezi investicemi v Komárově a zde stále pokračuje,“ pokračuje Pavel Reich.

Souhlasí s ním zastupitel Brna-jihu Vítězslav Janský (KDU-ČSL): „Je tristní, když v závěrečném účtu za rok 2011 čteme, že celková částka investic byla cca jedenáct milionů a mezi nejvýznamnějšími akcemi je z území Dolních Heršpic a Přízřenic uvedeno jenom dětské hřiště na Jezerní ulici za stopadesát tisíc.“

Přestože před referendem v roce 2010 slíbili představitelé města Brna a kraje obchvat lokality, dnes tvrdí, že jej postaví nikoli město a kraj, ale investoři průmyslové zóny. Takovým způsobem by si dokázala obchvat opatřit i samostatná obec. „Kde je potom benefit „silného partnera“, o kterém jsme tolik slyšeli před referendem?“ ptá se zastupitel David Rotrekl (Věci veřejné).

„S rozšířením přízřenické školky na ulici Zelná, o kterém hovořili představitelé Brna-jihu již v polovině roku 2010, se stále ještě ani nezačalo,“ vypočítává nesplněné sliby mluvčí Reich.

Ačkoli nespokojenost heršpických a přízřenických přetrvává nebo dokonce roste, chtějí před dalším referendem ještě jednat. Předseda občanského sdružení Samostatný Jih MUDr. Jan Hrbáček si myslí, že stále nebyly vyčerpány všechny cesty k dohodě s představiteli města Brna.

„Primátor Onderka na naši výzvu k jednání o vytvoření městské části Dolní Heršpice-Přízřenice v loňském roce odpověděl, že toto téma spolu s plněním slibů ze strany města Brna můžeme hodnotit teprve po dvou letech od referenda. Proto jsme nyní zaslali panu primátorovi žádost o schůzku nad těmito tématy“, říká doktor Hrbáček.

Představitelé Samostatného jihu se však netají tím, že když jednání s magistrátem nebude pro ně uspokojivé, další referendum vyvolají.

„Vzhledem k neplnění slibů ze strany města Brna může řada občanů, kteří minule magistrátu ještě dali šanci, změnit názor a případné další referendum již může být úspěšné,“ dodává Pavel Reich.

-vl-

Související

Pavel Reich: Vše směřuje k dalšímu referendu
Stránky občanského sdružení Samostatný Jih
Přízřenice-Kamechy: Směna pozemků schválena 
Roman Onderka: Slunná louka bude na Kamechách
S výměnou pozemků na Kamechách to nebude tak žhavé (doplněno)
Brno vymění pozemky, sídliště Slunná louka bude stát na Kamechách
Pavel Březa: Referendum není hra (se zpěvy)
Brno se dělit nebude, rozhodli obyvatelé Dolních Heršpic a Přízřenic

 

Pavel Reich: Vše směřuje k dalšímu referendu

20. 8. 2011 v 23.27 • Témata: , , , , , , , , , , ,

Dvanáctého září uplyne rok od referenda o odtržení Přízřenic a Dolních Heršpic od Brna. Referenda, které pro zastánce osamostatnění skončilo neúspěchem. Pro odtržení sice hlasovalo víc lidí než pro opak (353:249), k osamostatnění však bylo zapotřebí, aby pro něj hlasovala víc než polovina zaregistrovaných voličů. Dosažených 41 % nestačilo. Přízřenice a Dolní Heršpice jsou tak stále součástí městské části Brno-jih.

Jak jsou na tom obyvatelé jihu dnes? Splnil magistrát sliby, které jim před uskutečněním referenda ve snaze zvrátit jejich mínění dal? Zeptal jsem se mluvčího občanského sdružení Samostatný Jih, asi nejhlasitějšího uskupení, jež stálo v čele „hnutí za nezávislost“.

*

Viktor Lošťák: Dobrý den, pane Reichu. Několikrát jste prohlásil, že když magistrát sliby, jež občanům jihu dal, nesplní, dočká se referenda nového. Chystáte ho?

Pavel Reich: Návrh na pořádání referenda se stejnou otázkou můžeme podat nejdříve po dvou letech, tedy 12. 9. 2012. Nyní jsme v poločase onoho času a lze tedy částečně bilancovat.

Bilancujme. Vlastně vy bilancujte. Prosím.

Ze slibů, které jsme obdrželi loni od primátora Onderky, není splněn ani jediný.

Hnutí za osamostatnění vzniklo proto, že občané Přízřenic a Dolních Heršpic nebyli spokojeni s tím kolik dává magistrát peněz na rozvoj jejich oblasti. Dalším problémem byla výstavba sídliště Slunná louka, kterou si lidé u vás nepřáli. Magistrát se rozhodl to vyřešit směnou pozemků, developer dostal výměnou za pozemky u vás jiné na Kamechách v Bystrci. To schválilo brněnské zastupitelstvo v květnu. Tak přece jen něco udělali, nebo ne?

Směna Slunné louky je sice schválena, ale v katastru je majitelem pozemků u nás stále Reko IP. Důvod nám zatím nikdo nevysvětlil.

Takže za splněný  asi tento slib nepovažujete.

Co je mnohem horší, řadu slibů se město ani nepokouší splnit. Na www.samostatnyjih.cz je glosa ohledně Územní studie Brno-jih. Tato studie, tak jak je rozpracována, je naprostým podvodem na občany naší lokality. Je sice pravda, že bytové domy se snaží pojmout seriozněji, než tomu bylo v minulosti, ale opět počítá s rozsáhlou průmyslovou zónou, kterou odmítá většina místních občanů (menšina na ni chce prodat pozemky).

Další záležitost, která se začíná jevit jako sprostá lež politiků, je obchvat. Po referendu se k němu přihlásil i krajský sběratel funkcí pan Hašek, že kraj s ním městu pomůže. Ovšem v kresbách, které nyní odborníci zhotovují, se s ničím takovým nepočítá.

Teď už chápu i já, že spokojeni nejste. Znamená to, že za rok iniciujete referendum nové? Proč si myslíte, že má větší šanci než minule?

Nejde o to, zda má referendum větší šanci než minule. Jde o to, že proti politikům i úředníkům magistrátu, kteří nechrání zájmy občanů, ale developerů skladovacích hangárů, nemáme jinou možnost a musíme to zkusit. V tuto chvíli se samozřejmě  ještě pokusíme kontaktovat primátora s výzvou k jednání, ale na zázraky nevěříme a obáváme se, že vše směřuje k dalšímu referendu. Konkrétní kroky jako sběr podpisů jsou samozřejmě záležitostí příštího roku.

Výsledek referenda mohou více než my ovlivnit představitelé Brna. Pokud nezačnou plnit své sliby, věřím, že lidé u nás nejsou tak hloupí, aby jim dali další šanci na základě lží.

To se mají u Onderků na co těšit. Děkuji za odpovědi.

*

Související

Stránky občanského sdružení Samostatný Jih
Přízřenice-Kamechy: Směna pozemků schválena
Roman Onderka: Slunná louka bude na Kamechách
S výměnou pozemků na Kamechách to nebude tak žhavé (doplněno)
Brno vymění pozemky, sídliště Slunná louka bude stát na Kamechách
Pavel Březa: Referendum není hra (se zpěvy)
Brno se dělit nebude, rozhodli obyvatelé Dolních Heršpic a Přízřenic

Přízřenice-Kamechy: Směna pozemků schválena

18. 5. 2011 v 08.10 • Témata: , , , , , , , , , ,

Vedení města Brna částečně splnilo slib z loňského roku, který dalo obyvatelům Dolních Heršpic a Přízřenic. V úterý schválili směnu městských pozemků v bystrcké a žebětínské lokalitě Kamechy za pozemky, kde chtěla společnost Reko původně postavit sídliště Slunná louka.

Právě kvůli nesouhlasu s tímto projektem přitom lidé ze zmíněných místních částí Brna–jihu minulý rok iniciovali neúspěšné referendum o odtržení od Brna. Rozhodnutí zastupitelů uvítal starosta městské části Josef Haluza. „Zatím se řeší jen část výměny. Některé z pozemků v Přízřenicích bohužel blokuje žaloba na určení vlastnictví,“ sdělil Haluza. Dodal, že o výměnu zbývajících pozemků město schválí jakmile rozhodne soud.

(…)

Celý článek Petra Jeřábka najdete na brnensky.denik.cz

Související

Roman Onderka: Slunná louka bude na Kamechách

Tomáš Přibislavský ke směně pozemků na Kamechách

16. 12. 2010 v 14.17 • Témata: , , , , ,

Vzhledem k dotazům z poslední doby si dovolím v této věci vysvětlení obyvatelům Bystrce a Kamech. Směna pozemků byla navržena MMB jako narovnání majetkových poměrů mezi městem Brnem a společností Reko. Jedná se o pozemky na kterých firma Reko (investor Mainson Vrabel) v současnosti v rámci II. a III. etapy provádí výstavbu. Společnost Reko má na tyto pozemky uzavřené rámcové smlouvy již od roku 2006 a následně také smlouvy o zřízení předkupního práva. Pozemky jsou ve vlastnictvi města Brna, ÚMČ Brno-Bystrc byl z formálního hlediska požádán o vyjádření se k navrhované dispozici vzhledem ke katastrálnímu umístění pozemků a RMČ Brno-Bystrc se směnou souhlasila.

Směna se týká pozemků k.ú. Bystrc podél ul. Křepelčí na Kamechách:
část p.č. 2485/15 – 34m2, část p.č. 2458/16 – 2m2, část p.č. 2459/20 – 14m2, část p.č. 2460/1 – 309m2, část p.č. 2460/2 – 195m2, p.č. 2460/3 – 334m2, p.č. 2461 – 551m2, p.č. 2462 – 1060m2, p.č. 2463 – 105m2, část p.č. 2464 – 347m2, část p.č. 2465 – 5m2, část p.č. 2466 – 195m2, p.č. 2467 – 1218m2, p.č. 2468 – 16m2, část p.č. 2469 – 602m2, část p.č. 2471/1 – 1160m2, p.č. 2473/1 – 142m2, p.č. 2473/3 – 171m2, p.č. 2473/5 – 105m2, část p.č. 2473/6 – 179m2, p.č. 2473/22 – 19m2, p.č. 2473/23 – 17m2, p.č. 2473/27 – 12m2, část p.č. 2475/2 – 404m2, část p.č. 2474/9 – 63m2, část p.č. 2518/4 – 7m2, část p.č. 2521/4 12m2

Jedná se tedy o finanční vyrovnání mezi dvěma subjekty, městem Brnem a společností Reko (Mainson Vrabel), která má nad zmíněnými pozemky již takřka vyprodány veškeré byty a pozemky by od města Brna v rámci předchozích smluv v budoucnu vykupovala. Město Brno navrhlo místo finančního vyrovnání směnu za pozemky vlastněné společností Reko v lokalitě Přízřenic.

Nejedná se tedy o žádný nový investiční záměr, novou výstavbu či cokoli jiného.

Tomáš Přibislavský
místostarosta MČ Brno-Bystrc

Ke stažení

Katastrální mapy popisující směnu pozemků (1, 2, 3)

Roman Onderka: Slunná louka bude na Kamechách

29. 9. 2010 v 21.27 • Témata: , , , , , ,

Otázka: Vážený pane primátore, odpovězte mi prosím na otázku, kde vyroste sídliště Slunná louka, které mělo být v katastru MČ Brno-jih a vyprovokovalo místní občany až k referendu. Slyšel jsem, že město problematické pozemky vymění za jiné. Děkuji Vám.

Odpověď: Vážený pane Piskore, na úvod své odpovědi na vaše otázky bych chtěl hlavně říci, že jsem rád, jak referendum dopadlo. Považuji rozhodnutí občanů Dolních Heršpic a Přízřenic zůstat i nadále součástí města Brna za moudré a rozumné, neboť možnosti dialogu s šancí nalézt kompromis a řešení zdaleka totiž nebyly před referendem vyčerpány a případné odtržení od města tak představovalo příliš radikální řez pro obě strany.

Ale teď k vašemu dotazu: ptáte se mě, kde vyroste sídliště Slunná louka, které se stalo katalyzátorem nespokojenosti místních obyvatel. Jak již bylo avizováno, Zastupitelstvo města Brna na svém jednání dne 22. června 2010 odhlasovalo záměr směny pozemku ve vlastnictví města v lokalitě Kamechy za pozemky ve vlastnictví akciové společnosti REKO v lokalitě Slunná louka. Pro vaši informaci – Kamechy je nová obytná čtvrť, vyrůstající v Brně-Bystrci mezi sídlištěm Bystrc a městskou částí Brno-Žebětín. Zde je plánována velká bytová výstavba s celkem 1600 – 1980 byty.

Tato směna pozemku však byla závislá zcela na výsledku referenda – tedy mohla (a v tomto okamžiku již tedy může) být uzavřena pouze v případě, že nebude odhlasováno odtržení katastrálních území Přízřenic od města Brna. Touto směnou si tak zajistí město Brno výrazně větší vliv na budoucí využití lokality Slunná louka a současně může vyjít vstříc místním občanům a plánovat rozvoj citlivě s ohledem na okolní ráz výstavby. Na rozdíl od soukromého investora se zájmem maximálního profitu, má totiž město Brno možnost například zapojit do přípravy území finanční prostředky z fondu bytové výstavby, což mu umožňuje méně intenzivní využití.

Za váš dotaz děkuji a přeji hezký den.

Bc. Roman Onderka. MBA
primátor města Brna

Související

Stránky Romana Onderky
S výměnou pozemků na Kamechách to nebude tak žhavé (doplněno)
Brno vymění pozemky, sídliště Slunná louka bude stát na Kamechách

Pavel Březa: Referendum není hra (se zpěvy)

16. 9. 2010 v 05.01 • Témata: , , , , , , , , , , ,
Pavel Březa (KSČM) je zastupitelem Bystrce, Brna i jihomoravského kraje. V článku kritizuje návrh brněnských Zelených vypsat referendum k sporné stavbě podzemních garáží na Zelném trhu a všímá si i souvislostí s nedávným referendem o odtržení Dolních Heršpic a Přízřenic. Článek jsme – jako správní řízci – převzali z webu brněnské komunistické strany.
*
Ještě než stačilo proběhnout referendum o odtržení katastrálních území Dolní Heršpice a Přízřenice (dále „referendum o odtržení“), bylo navrženo referendum další, tentokrát na téma podzemní garáže na náměstí Zelný trh (dále „referendum Zelný trh“). O výsledku prvního referenda již víme: počet hlasů pro odtržení předmětného území od statutárního města Brna nestačil a obyvatelé Dolních Heršpic a Přízřenic občany statutárního města Brna zůstávají. Víme i to, že návrh druhého referenda nebyl schválen ani na pořad zasedání Zastupitelstva města Brna a tudíž se společně s volbami konat nemůže. Zkusme se na to podívat.

Referendum o odtržení vzešlo z podnětu občanů, kteří pociťovali zanedbávání svých zájmů z úrovně města a městské části a chtěli se rozhodovat o sobě sami. Zastupitelstvo města Brna přijalo jejich regulérní žádost o vypsání referenda a bez zbytečných odkladů žádosti vyhovělo. Vedení města a městské části (Brno-jih) pochopila, že jde do tuhého, a hledala způsoby, jak nespokojenost zmírnit a tím zapůsobit proti odtržení. Jedním ze způsobů bylo předložení návrhu směny pozemků, kterou by město získalo pozemky v Přízřenicích, určené investorem ke konkrétní (napadané) výstavbě, a to náhradou za pozemky v k.ú. Bystrc a v k.ú. Žebětín již zastavěné objekty téhož investora, které by podle původních smluv kupoval. Investor zřejmě pochopil situaci a tomuto návrhu se nebránil.

Klub KSČM toto opatření vnímal tak trochu jako trik a rozhodl se na něm nepodílet. Věrohodnost vedení města se tedy prokáže už ve fázi realizace této směny a následně v rozhodování, co v dané lokalitě bude budováno. Iniciátoři referenda tedy nedosáhli na odtržení, ale upozornili na problémy obyvatel této části města a mají šanci, že budou bráni vážněji než dosud. Politická garnitura tak dostala ponaučení, že tam, kde není komunikace (nemám na mysli chodníky), tam může hrozit i rozvrat.

Referendum Zelný trh je zcela jiné téma. Předkladatelem totiž není Sdružení pro Zelný trh (dále jen „Sdružení“), ale Klub Strany zelených, která se na rozhodování podílí jak v městské části (Brno-střed), tak ve městě Brně. Požadoval jsem, aby pro rozhodování Zastupitelstva města Brna byly k dispozici podklady, dokumentující současný stav, popisující odbornou stránku věci z hlediska architektonického, památkářského, statického („ohrožení památkově chráněných objektů, kolektorové sítě, historických sklepů“) a další okolnosti, které dávají předpoklady pro rozhodnutí. Měl jsem – v souladu s požadavkem Sdružení – představu, že se o řešení pokusí především samotné zastupitelstvo na základě nezbytné dokumentace. Přenesení odpovědnosti za výsledek na občany referendem považuji za zbabělé právě proto, že jsem nezaznamenal pokus volených orgánů se s tím vyrovnat.

Druhým tématem v této souvislosti je – zdaleka ne historická – paměť, kdy některé politické subjekty profitovaly ve volbách v roce 2006 na referendu o poloze brněnského nádraží. Tyto subjekty totiž v uplynulých téměř čtyřech letech v této věci nikterak nepokročily a řešení Železničního uzlu Brno je stále na počátku. Vzpomínka na efekt tehdejšího referenda vyvolala zřejmě představu, že spojení letošních komunálních voleb s referendem přinese nové téma a přitáhne občany a jejich hlasy ve volbách. Referendu by souběh s volbami určitě prospěl, protože téma Zelného trhu ne zcela hýbe všemi obyvateli města Brna a účast na volbách by mohla přece jenom zajistit i větší účast v referendu. Proč?

Protože referendum může být platné pouze při větší než padesátiprocentní účasti. Navíc otázka byla postavena tak, že jakákoliv menší než padesátiprocentní kladná odpověď na otázku by znamenala odmítnutí souhlasu ke stavbě garáží, a to i v případě, kdy by nesouhlas vyjádřila jen minimální skupina obyvatel. Takže poměrně malý počet účastníků referenda by při jeho platnosti mohl přehlasovat i nepoměrně větší skupinu občanů. To je rafinovaná klička a nelze ji brát za omyl nebo legraci. O důvodech bránících realizaci musí být schopen rozhodovat magistrát, a to s přihlédnutím na podněty občanů. V případě věcně „nerozhodného“ stavu je na řadě volená samospráva, která má možnost většinovým rozhodnutím investorem navrhované řešení odmítnout. Pokud samospráva sobě i občanům přizná, že to nedokáže, může občany pokorně požádat o pomoc, ale musí jim sdělit všechny relevantní okolnosti pro rozhodnutí. Pak ale musí existovat převažující síla proti záměru, jinak je zásah do cizích zájmů neoprávněný. Chce se mi tedy říci, že Strana zelených tímto způsobem požádala město o dotaci převyšující 4 mil. Kč na svoji předvolební kampaň.

Jsem – stejně jako členové Klubu KSČM – zastáncem přímého rozhodování, tedy i referenda, ale nemohu přistoupit na takový „podvod“ z obavy, že to nedokážu lidem vysvětlit.

Ing. Pavel Březa,
člen Zastupitelstva města Brna

Související

Mléko není, tramvaje nejezdí, Zelňák se propadne
Pavel Březa: Rada, která dokáže předložit takový návrh, není kompetentní
Pavel Březa: Stávající radnice projevuje zbabělost
Pavel Březa, Svatopluk Beneš: Blokové čištění v Bystrci

Brno se dělit nebude, rozhodli obyvatelé Dolních Heršpic a Přízřenic

12. 9. 2010 v 22.14 • Témata: , , , , , ,

Přízřenice a Dolní Heršpice zůstanou součástí Brna. Rozhodli tak obyvatelé v referendu o odtržení od moravské metropole. Zastáncům osamostatnění vadí třeba plánovaná výstavbu bytů či stav chodníků pod správou části Brno-jih. Příznivci odtržení však nezískali dostatek hlasů.

Pro odtržení od Brna hlasovalo 41 procent všech voličů, tedy 353 lidí. Proti bylo 243 obyvatel, informoval František Nováček, místopřededa volební komise v Přízřenicích.

Aby referendum skončilo vznikem nové obce, muselo by se pro odtržení vyslovit nejméně 445 voličů, tedy alespoň polovina všech zaregistrovaných. Volební účast dosáhla 69 procent.

(…)

Celý článek najdete na zpravy.idnes.cz

Ke stažení

Zápis volební komise (PDF)

Referendum rozhoduje, zda se Přízřenice a Dolní Heršpice oddělí od Brna

12. 9. 2010 v 15.06 • Témata: , , , , , ,

Ve třech volebních místnostech v Brně v neděli začalo rozhodování o tom, zda se krajské město zmenší, nebo ne. V částech Přízřenice a Dolní Heršpice odstartovalo v 09:00 referendum o odtržení obou částí od Brna. Samostatná obec Dolní Heršpice – Přízřenice vznikne, pokud pro odtržení bude hlasovat nadpoloviční většina voličů zapsaných ve voličských seznamech, řekl mluvčí magistrátu Pavel Žára.

Obě části patří k Brnu od roku 1919. Kdyby se odtrhly, půjde o první zmenšení Brna v historii.

Referendum iniciovalo občanské sdružení Samostatný jih, které sesbíralo potřebný počet podpisů. Impulzem pro aktivitu byla výstavba, jíž investor chystal na takzvané Slunné louce. Místní nesouhlasili s tím, že by v sousedství rodinných domů měly vyrůst mnohapatrové bytové domy. Kritizovali i územní plán, který umožňuje intenzivní bytovou i průmyslovou výstavbu.

Obyvatele se od hlasování pro odtržení snažil tento týden odradit primátor Roman Onderka (ČSSD). Na diskusi v tělocvičně slíbil změnu územního plánu, směnu pozemku na Slunné louce, který by získalo od investora město, stavbu obchvatu i investice do školství. Obě části Brna prý získají víc, když zůstanou součástí města, neboť na potřebné investice včetně obchvatu by podle něj neměly.

(…)

Celý článek si přečtěte na www.novinky.cz

Ke stažení

Oznámení o době a místě konání místního referenda (43 kB, MS Word dokument)
Informace pro občany – osoby oprávněné hlasovat v místním referendu (43.5 kB, MS Word dokument )
Výpis usnesení zasedání Zastupitelstva města Brna č. Z5/034 konaného dne 18. května 2010 – vyhlášení místního referenda na návrh přípravného výboru (40.3 kB, Adobe Acrobat dokument ).

Související

Rozpad Brna? Už zítra!
Referendum na katastrálních územích Brno- Dolní Heršpice a Brno – Přízřenice
Ještě k odtržení
Dvanáct dnů do odtržení
Odtrženci žalují místostarostku. Radila stavět načerno
Stránky občanského sdružení Pěkný jih
Stránky občanského sdružení Samostatný jih
Strach obyvatel části Brna z výstavby trvá, chtějí samostatnost
Stejně se trhnou. Přestěhovat sídliště na Kamechy je málo
Rozpočet budoucí obce (PDF)
Brno chce zůstat celé
S výměnou pozemků na Kamechách to nebude tak žhavé (doplněno)
Brno vymění pozemky, sídliště Slunná louka bude stát na Kamechách

Rozpad Brna? Už zítra!

11. 9. 2010 v 13.34 • Témata: , , , , , , ,

Už zítra možná dojde k rozpadu Brna na atomy. Opravdu? Tak trochu.

Zítra, tedy 12. září, proběhne v Dolních Heršpicích a Přízřenicích referendum o osamostatnění těchto městských částí. Jestliže tak občanů rozhodnout, stanou se jedinou samostatnou obcí od počátku roku 2012. Bystrčník o věci průběžně informoval mnoha články, dnes uvedeme jen souhrn toho, co se o věci psalo v posledních dnech.

*

Brno by odtržením čtvrtí ztratilo víc, než oficiálně tvrdí

Pokud se Dolní Heršpice a Přízřenice osamostatní, mohou dosáhnout na více peněz. Potvrzuje to zkušenost obce Ladná na Břeclavsku. Politici před lety tvrdili, že po odtržení od Břeclavi bude mít o dvě třetiny nižší příjmy, než má nyní.

Odtržením Dolních Heršpic a Přízřenic by Brno mohlo přijít o více peněz, než uvádějí oficiální čísla. V brožuře, kterou vydal magistrát, se píše o patnácti milionech korun. Podle výpočtů MF DNES se ale číslo může vyhoupnout až na téměř 26 milionů korun ročně.

(…)

brno.idnes.cz, 12. září 2010

Zmenší se Brno? Jisto bude už v neděli večer

Zmenší se poprvé v historii město Brno? Odpověď na tuto otázku bude známa v neděli večer. Doslova ve svých rukou ji mají lidé z Dolních Heršpic a Přízřenic, kteří zamíří či nezamíří k volebním urnám aby rozhodli o svém osamostatnění od krajského města.

„Místní referendum se uskuteční v neděli 12. září od devíti hodin ráno do osmi večer,“ připomněl mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára. Právo hlasovat v bude podle něj mít každý občan České republiky, který alespoň v den hlasování dosáhl věku nejméně osmnácti let a zároveň je v Dolních Heršpicích či Přízřenicích přihlášen k trvalému pobytu.

(…)

brnensky.denik.cz

Otázka, která může změnit Brno: Chcete nezávislost?

Referendem vrcholí dlouhodobé protesty tamních obyvatel proti rozsáhlé bytové výstavbě, která by lidem přivedla kolem dvou tisíc nových sousedů a změnila venkovský ráz okolí jejich domů.

Město Brno navrhlo kompromis. V případě, že čtvrti zůstanou, město získá problémové pozemky a plánované výstavbě zabrání. „Myslím si, že všechny problémy, které jsem si na setkání s občany poslechl, jsou řešitelné,“ řekl brněnský primátor Roman Onderka. Obce by podle něj měly určitě zůstat v hranicích statutárního města, protože odtržení by postihlo nejvíce právě je.

„Malé obce nemají takové možnosti jako velké,“ zdůraznil primátor. Jmenoval nezanedbatelný pokles příjmů v obecním rozpočtu a také úřednický aparát odborníků pro lepší obhajobu zájmů obce ve věcech žádostí o dotace z Evropské unie, jednání s krajským úřadem, ministerstvy, případně se Svazem obcí.

„Respektuji přímou demokracii, ale setrvání obou čtvrtí v hranicích Brna by bylo výhodnější i pro obyvatele ostatních městských částí,“ prohlásil Onderka.

(…)

zpravy.idnes.cz

*

Ke stažení

Oznámení o době a místě konání místního referenda (43 kB, MS Word dokument)
Informace pro občany – osoby oprávněné hlasovat v místním referendu (43.5 kB, MS Word dokument )
Výpis usnesení zasedání Zastupitelstva města Brna č. Z5/034 konaného dne 18. května 2010 – vyhlášení místního referenda na návrh přípravného výboru (40.3 kB, Adobe Acrobat dokument ).

Související

Referendum na katastrálních územích Brno- Dolní Heršpice a Brno – Přízřenice
Ještě k odtržení
Dvanáct dnů do odtržení
Odtrženci žalují místostarostku. Radila stavět načerno
Stránky občanského sdružení Pěkný jih
Stránky občanského sdružení Samostatný jih
Strach obyvatel části Brna z výstavby trvá, chtějí samostatnost
Stejně se trhnou. Přestěhovat sídliště na Kamechy je málo
Rozpočet budoucí obce (PDF)
Brno chce zůstat celé
S výměnou pozemků na Kamechách to nebude tak žhavé (doplněno)
Brno vymění pozemky, sídliště Slunná louka bude stát na Kamechách

Referendum na katastrálních územích Brno- Dolní Heršpice a Brno – Přízřenice

11. 9. 2010 v 11.38 • Témata: , , , , , , ,

Tisková zpráva Magistrátu města Brna, 9. září 2010 • Zastupitelstvo města Brna na svém Z5/034. zasedání dne 18. května 2010 rozhodlo   na základě návrhu přípravného výboru a v souladu se zákonem č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů  (dále jen zákon o místním referendu) o vyhlášení místního referenda na území statutárního města Brna, a to na katastrálních územích Brno-Dolní Heršpice a Brno-Přízřenice, o otázce :

„Souhlasíte s osamostatněním, tedy oddělením katastrálních území Dolní Heršpice a Přízřenice od statutárního města Brna a se vznikem samostatné obce Dolní Heršpice – Přízřenice?“.

Termín referenda

Místní referendum  bylo vyhlášeno  v souladu s ust. § 15 zákona o místním referendu prvním dnem vyvěšení  usnesení Zastupitelstva města Brna na úřední desce města, tedy 19. května 2010. Místní referendum se uskuteční  v neděli 12. září 2010 od 9.00 hodin do 20.00 hodin.

Hlasovací okrsky

  • č. 185 / Hasičská zbrojnice – zasedací místnost, Břeclavská 12 / Za Hasičkou, Břeclavská, Jezerní, Modřická, Moravanská, Staré náměstí, Zelná, Malá, Ke Svratce, V Polích, Bernáčkova, Havránkova, Chleborádova, Jižní náměstí, Poplužní, Skandinávská, Vomáčkova, Pěstitelská,
  • č. 186 / Hasičská zbrojnice – knihovna, Břeclavská 12 / Vídeňská (98b, 100, 102, 102c, 104,104b,c, 106, 106a,b,c,d,e,108,110,111,112a,113,113a,b,c,114,115,116, 116a,b, 117, 117a,b,c , 118, 119, 119a,b,c, 120, 120a,b, 121, 122,123,124,125,125a,c,126,127,129, Moravanské lány, K Železnici, Novomoravanská
  • č. 190 / Restaurace „Na Moravanské,Zelná 1 / Kaštanová (133)

Rozhodnutí v místním referendu

Rozhodnutí v místním referendu, v němž se rozhoduje o oddělení části obce, je přijato, jestliže pro ně hlasovala nadpoloviční většina oprávněných osob zapsaných v seznamu oprávněných osob, v té části obce, která se má oddělit.

Výsledky místního referenda
Výsledky hlasování v místním referendu vyhlásí místní komise zveřejněním na úřední desce příslušného úřadu městské části a Magistrátu města Brna neprodleně po vyhotovení zápisu.

Hlasovací lístky

Hlasovací lístky pro místní referendum nebudou oprávněným osobám roznášeny do schránek před konáním referenda, oprávněné osoby je obdrží od okrskové komise přímo v hlasovací místnosti. Po prokázání oprávněnosti hlasovat v místním referendu a záznamu do výpisu ze seznamu oprávněných osob okrsková komise vydá oprávněné osobě hlasovací lístek a úřední obálku. V hlasovací místnosti jsou pro úpravu hlasovacích lístků určeny zvláštní prostory, oddělené tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování. V hlasovací místnosti musí být současně na viditelném místě vyvěšen hlasovací lístek označený nápisem „vzor“.

Právo hlasovat

Právo hlasovat v místním referendu má každá osoba, která má právo volit do zastupitelstva obce, tedy státní občan České republiky, který alespoň v den hlasování dosáhl věku nejméně 18 let a je v den hlasování v této obci, tj. v městské části Brno-jih, v katastrálních územích Brno-Dolní Heršpice a Brno-Přízřenice přihlášen k trvalému pobytu a státní občan jiného státu, který v den hlasování dosáhl věku nejméně 18 let, je v den hlasování v této obci, tj. v městské části Brno-jih, v katastrálních územích Brno-Dolní Heršpice a Brno-Přízřenice přihlášen k trvalému pobytu, jemuž právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv, pokud požádal o zápis do dodatku stálého seznamu voličů.

Upozornění

Upozorňujeme všechny oprávněné osoby, že v době konání místního referenda nebude zajištěna služba na Odboru správních činností MMB a  Referátu státního občanství a matrik Odboru vnitřních věcí MMB na Husově ul. č. 5, kde se vyřizují platné osobní doklady a státní občanství ČR.

Mgr. Pavel Žára, tiskový mluvčí
Magistrát města Brna
tel.: +420 542 172 162
fax.: +420 542 172 303
e-mail: zara.pavel@brno.cz

Mluvčí Samostatného jihu Reich odpoví dnes online

6. 9. 2010 v 10.33 • Témata: , , , , ,

Mluvčí občanského sdružení Samostatný jih Pavel Reich odpoví čtenářům brněnského deníku Rovnost na otázky ohledně Dolních Hešpic a Přízřenic, které se chtějí odtrhnout od města Brna.

Proč se chtějí lidé z Dolních Heršpic a Přízřenic odtrhnout od Brna? Co jim vadí na příslušenství k druhému největšímu městu republiky? Skutečně už nelze jejich problémy řešit jinak? Co by nastalo, pokud se v neděli 12. září skutečně lidé z jihu Brna vysloví pro osamostatnění? Kdo novou obec povede? Bude mít dost peněz?

Na tyto a další otázky čtenářů Rovnosti odpoví mluvčí občanského sdružení Samostatný jih Pavel Reich dnes od 14.00.

Související

Ještě k odtržení
Dvanáct dnů do odtržení
Odtrženci žalují místostarostku. Radila stavět načerno
Stránky občanského sdružení Pěkný jih
Stránky občanského sdružení Samostatný jih
Strach obyvatel části Brna z výstavby trvá, chtějí samostatnost
Stejně se trhnou. Přestěhovat sídliště na Kamechy je málo
Rozpočet budoucí obce (PDF)
Brno chce zůstat celé
S výměnou pozemků na Kamechách to nebude tak žhavé (doplněno)
Brno vymění pozemky, sídliště Slunná louka bude stát na Kamechách

Ještě k odtržení

1. 9. 2010 v 14.07 • Témata: , , , , , ,

O odtržení Dolních Heršpic a Přízřenic, potažmo o referendu o osamostatnění techto městských částí, jsme psali poměrně často v různých souvislostech. Jak se referendum blíží (koná se 12. září), situace je stále dramatičtější.

Podle zpráv sdružení Samostatný jih magistrát vysílá do obou stále-ještě-částí Brna úředníky, aby na ulicích odchytávali chodce a zvali je na setkání s primátorem, které má proběhnout tři dny před referendem. Primátor v neobvykle dlouhé odpovědi na svém webovém portálu tvrdí, že osamostatnění pro ubohé obyvatele znamená jen strádání, nesnáze a zmar. Lidé se obávají, že počet obyvatel Brna rapidně klesne, a možná, že se Brno dokonce úplně rozpadne.

Nejdříve se podívejme na krátké postřehy Pavla Reicha, mluvčího sdružení Samostatný jih:

Úředníci na ulici…

Nelekejte se, nejde o žádné propouštění. Jen mne zaujalo, že se úředníci magistrátu v pátek objevili na ulicích u nás v Dolních Heršpicích a Přízřenicích. Osobně zvali občany na setkání s primátorem. Samozřejmě, je to účelové a populistické před referendem. V roce 2006 se u nás nezastavili, aby osobně informovali o změnách územního plánu. Tehdy se spokojili s běžným úřednickým postupem…

Přesto je to sympatické. A paradoxně, tím že trefili až k nám, překonali pana primátora, který zase přijede jen do Komárova…

30.8.2010

Nevadí, že nemám nic, já jsem brňák, kdo je víc?

Poslední dobou, úměrně tomu, jak odpůrci osamostatnění zjišťují, že proti němu nemají racionální argumenty, apelují stále častěji na to, že bychom měli být patrioti a „hrdí brňáci“. Nevysvětlili ovšem na co hrdí. Na to, že jako brňáci nemáme ani pořádné chodníky, které má opravené téměř každá malá vesnice? Navíc darovat Brnu ročně několik milionů místo toho, abychom za ně zvelebovali svoje bydliště mi nepřijde jako patriotismus, ale úplně jiný „…ismus“. Ale to zní ošklivě, řekněme to raději veršem:

Když upadnu na chodníku
a rozbiji si frňák,
mám mít pocit,
že mám kliku,
že jsem hrdý brňák?…

26.8.2010

Kurýr sebou hodil, aby brzy škodil…

Když jsem se u druhého čísla Jižního kurýru pozastavil, jak dlouho mu trvala cesta od uzávěrky do mé schránky, netušil jsem, jak mne překvapí třetí číslo. Podle tiráže v minulém čísle měl mít kurýr uzávěrku 13.8. Ovšem už 11.8. byl ve schránce. Takže tentokrát předběhl sám sebe!

Podezřívavější kolegové tvrdí, že to bylo proto, aby redakční rada nemusela čelit žádosti o zveřejnění našeho příspěvku podané řádně týden před avizovanou uzávěrkou. Ale to určitě ne, prostě jen tak spěchal až dokázal nemožné. Nechtěně mi to připomnělo školní léta a starou bolševickou soutěž „O zemi, kde zítra znamená již včera“…

13.8.2010

Máme padnout na paty za ty jejich záplaty?

„Ještě dvě tři referenda a opraví nám tu silnici celou“ říkal mi nedávno jeden známý, když viděl jak záplatují Havránkovu a Zelnou. V tomto případě se ale jednalo o flikování, které bylo schváleno ještě před začátkem aktivit směřujících k referendu. Ovšem jinak se představitelé Brna i městské části snaží záplatovat co se dá.

Ještě v únoru prohlašoval starosta Haluza v MF Dnes: “Něco se mi doneslo, ale nezajímá mě to“. O pár měsíců později už organizuje handl se Slunnou loukou mezi firmou Reko a městem Brnem. Prezentuje to tak, jakože tím je vše vyřešeno. Jak ale pozáplatuje dlouhodobé zanedbávání naší lokality po stránce investic? Teď podfinancování dokonce přiznali i v rozpisu uveřejněném v nejnovějším kurýru.

Třeba mu pomůže primátor Onderka, který v tisku slíbil, že před referendem přijede až do Přízřenic. Vzhledem k nepřipraveným projektům nemohou narychlo nic postavit, tak možná přiveze dlužné peníze v hotovosti. Budu pečlivě sledovat zda má s sebou kufřík…

Problém bude, jestli k nám netrefí a dorazí zase jen do Komárova. To potom i onen kufřík s penězi na investice zůstane asi tam…

12.8.2010

Texty jsme převzali ze stránky Vypadlo z klávesnice webu občanského sdružení Samostatný jih. Jestli vás téma zajímá, najdete tam článků víc, včetně rozpočtu nové obce, které má osamostatněním vzniknout.

Primátor Roman Onderka odpovídá na obavy brňana, jehož děsí představa, že za dvacet let počet obyvatel Brna klesne pod 300 tisíc. Jako opatření navrhuje, aby Brno připojilo okolní obce, a to co nejrychleji. Zřejmě si představuje Brno jako jakousi černou díru – a možná, že se ani tolik nemýlí.

Roman Onderka také slibuje, že v Dolních Heršpicích a Přízřenicích bude nadále využití městských pozemků vždy konzultováno s místními občany. O důvod víc, abychom v Bystrci obratem založili Výbor pro odtržení. Když to jinak nejde…

Vážený pane primátore,

chtěl bych se Vás zeptat proč Brno nepřipojuje okolní vesnice, či města. Chápu, že to pro ně může být nevýhodné, ale kdyb jim Brno nabídlo, že např. zavede/opraví kanalizaci, opraví silnice,…. tak to obec přeci přijme. Bojím se a i hodně dalších lidí co znám, že Brno bude mít v roce 2030 300 000 obyvatel. A nyní se zřejmě odpojí Dolní Heršpice a Přízřenice, čili Brno bude mít opět kolem 368 000. Jak jistě víte, v roce 1990 to bylo 390 000. Může proto Brno něco udělat a dělá pro to něco? Poslední připojená vesnice byla Útěchov a to v roce 1980, pokud jsem se to správně dočetl.

Předem děkuji za odpověď.

Jan Adamec, 19.07.2010

Vážený pane,

pro město Brno není cílem připojovat za každou cenu okolní obce, neboť každé takové připojení znamená další zátěž pro rozpočet statutárního města Brna a mám na mysli zejména zavedení veřejné dopravy, provozování kanalizace atd. Co se týče počtu obyvatel, které má MMB k dispozici, tak v roce 2006 žilo ve městě 366 767 obyvatel, k polovině června 2010 je to už 371 399 obyvatel. Uvidíme, jak se tato křivka bude vyvíjet v následujících letech, ale zatím není jediný důvod se obávat nějakého rapidního snížení počtu obyvatel.

Co se týče současné situace v Dolních Heršpicích a Přízřenicích, jsem pevně přesvědčen o tom, že lidé v těchto čtvrtích nedopustí odtržení, které by znamenalo opravdu velké komplikace pro všechny a zejména pro dvě zmíněné katastrální území v MČ Brno-Jih.Ta zátěž by se týkala zejména žijících lidí v obou čtvrtích, které by si samy a ze svého velmi malého rozpočtu musely zajišťovat veřejnou dopravu, veřejné osvětlení, složitost majetkoprávního vypořádávání by se táhla léta a způsobila by velké komplikace.

Město Brno dělá maximum pro to, aby se lidem z D. Heršpic a Přízřenic žilo ve městě opravdu dobře. Brněnští zastupitelé na svém zasedání 22. června 2010 odhlasovali záměr směny pozemků ve vlastnictví statutárního města Brna v bystrcké lokalitě Kamechy za pozemky ve vlastnictví společnosti REKO, a. s, v lokalitě Slunná louka v k. ú. Přízřenice. Cílem tohoto kroku bylo zabránit plánované masivní bytové výstavbě v lokalitě Slunná louka, proti níž se již delší dobu staví místní občanské sdružení Pěkný jih. Město Brno nyní zajistí, aby budoucí využití těchto pozemků v k. ú. Přizřenice bylo řešeno po dohodě s místními občany.

Co se týče ještě připojování okolních obcí k městu Brnu, tak k tomu může dojít, pokud to bude výhodné pro obě strany jak pro Brno, tak pro danou obec. S touto myšlenkou se ale musí ztotožnit občané, kteří o tom vždy rozhodují.

Roman Onderka, 4. 8. 2010

O dalším vývoji brněnské dezintegrace vás budeme s potěšením informovat.

Martin Mrzák

Související

Dvanáct dnů do odtržení
Odtrženci žalují místostarostku. Radila stavět načerno
Stránky občanského sdružení Pěkný jih
Stránky občanského sdružení Samostatný jih
Strach obyvatel části Brna z výstavby trvá, chtějí samostatnost
Stejně se trhnou. Přestěhovat sídliště na Kamechy je málo
Rozpočet budoucí obce (PDF)
Brno chce zůstat celé
S výměnou pozemků na Kamechách to nebude tak žhavé (doplněno)
Brno vymění pozemky, sídliště Slunná louka bude stát na Kamechách

Dvanáct dnů do odtržení

31. 8. 2010 v 08.30 • Témata: , , , , , , , , , , , , , , ,

Dvanáct dnů zbývá do referenda o odtržení nynějších městských částí Heršpice a Dolní Přízřenice od Brna. Městské části se chtějí stát samostatnou obcí, protože jim vadí plánovaná výstavba sídliště a dlouhodobé zanedbávání investic ze strany magistrátu. V neposlední řadě také proto, že si předběžně spočítaly, že se jim to vyplatí – po odtržení by měly operovat podstatně vyšším rozpočtem než nyní.

Magistrát se snaží vší mocí odtržení zabránit. Představitelé Brna nabízejí lidem z Dolních Heršpic a Přízřenic šetrný rozvoj. Chtějí je tak přesvědčit aby se neosamostatnili.

Prodloužení tramvaje, obchvat, zákaz domů vyšších než tři podlaží i pásy parků a zeleně. To vše slibují představitelé města Brna lidem z Dolních Heršpic a Přízřenic. Pokud se rozhodnou 12. září proti odtržení od krajského města.

„Posudek vypracovaný nezávislými odborníky z Asociace urbanismu a územního rozvoje chceme respektovat,“ prohlásil náměstek primátora Martin Ander.

Reakce na tiskovinu „Brno k referendu“

Na tiskovině MMB je vidět, že Brno disponuje mnohem větším rozpočtem než naše sdružení. Je ovšem na posouzení každého čtenáře, zda platí že „větší rozpočet velkého ducha značí“… Těžko říci, zda nápis na autobusu z první fotografie „Úzká“ má něco naznačit nebo je to náhoda…

Představitelé města Brna ani MČ od podání návrhu na vyhlášení referenda (12.4.2010) neudělali žádné shromáždění s občany, kde by zjistili jejich názory. Místo toho vynaložili téměř dvěstě tisíc korun za průzkum od agentury. Teď přijede primátor Onderka do Komárova a přiveze všechna řešení…

Představitelé MMB věděli o problému již od roku 2008. Tehdy je zástupci Pěkného jihu informovali o vážnosti problému v Dolních Heršpicích a Přízřenicích. Bohužel se mimo jiné dozvěděli: „Kdybyste se chtěli odtrhnout, tak to bych vás poslal do…“

Další jednání na MMB byla ve velmi podobném duchu. Po vyhlášení referenda došlo k zásadní změně. Najednou je všechno možné, plánované, prostě všechno bude. Teď píší: „Zvažte prosím pečlivě všechny okolnosti a důsledky.“ Slibem před volbami nezarmoutíš. To jsou ale změny…

Starosta Haluza píše „rodina má držet spolu“. Když se podíváme do tiráže materiálu, zjistíme, že jej připravilo Tiskové středisko MMB. Vedoucí tohoto oddělení je paní Soňa Haluzová. Nejde o shodu jmen… Takže panu Haluzovi věříme, že jeho rodina drží spolu a nečekáme, že bychom se v nějakém materiálu vydaném městem Brnem dočetli, kdo vyhrocenou situaci na jihu svojí arogancí a ignorováním názorů občanů,
způsobil…

V jedné části tiskoviny Brno uznává (konečně), že jako akcionáři DPMB zůstaneme ve stávajícím tarifním pásmu, ve druhé již opět účelově zastrašuje třetím pásmem. Každopádně v našem rozpočtu se počítá s částkou tří milionů korun na případné kompenzace občanům. Nicméně, jak je vidět, i představitelé Brna již začínají chápat, že dříve nebo později, dobrovolně či nedobrovolně budou muset uznat naše akcionářské nároky. Na úhradu provozní ztráty DPMB bude třeba podstatně nižší částka, než jimi uváděných šest milionů. Nepočítá se totiž podle akcionářského podílu, ale podle kilometrů najetých na území daného akcionáře.

Opravdu nebudeme hradit ztrátu, kterou vyprodukují tramvaje na Kamechy (jestli tam někdy konečně pojedou). Takže v konečném součtu to budou ani ne ony tři miliony, se kterými počítáme.

Je vidět, že náš rozpočet zpracovaný odborníkem je dobrý. Proto Brno mlží „inkasem daní na jednoho obyvatele“ a podobnou ekvilibristikou s čísly. Pro nás není podstatné, kolik za nás Brno získává, ale kolik nám nechává.

Komické je vyjádření starosty Útěchova, že o osamostatnění také uvažovali. Útěchov totiž nesplňuje zákonem požadovaný počet obyvatel. Naše snahy i rozpočet podpořilo několik starostů samostatných obcí, kteří vědí, o čem mluví. Jejich obce s mnohem menšími rozpočty mají na investice podstatně více prostředků, než šlo (dle Jižního kurýru 3/2010) k nám. A jak drahá razítka má dealer Toyoty, to nám při rozhodování o naší budoucnosti může být opravdu jedno…

Nemá smysl reagovat zde řádek po řádku na celou tiskovinu. Zda budeme samostatnou obcí, záleží na rozhodnutí většiny obyvatel. Je tedy na vás všech, zda se necháte zlákat účelovými sliby a několika pěknými urbanistickými kresbičkami nebo máte delší paměť.

Docent Mužík se k projektu Slunné louky vyjádřil již v roce 2008. Proč jej o oponenturu územního plánu nepožádalo město již tenkrát? A kde jsou záruky, že dnes budou jeho návrhy opravdu v praxi akceptovat?

Pokud je tu většina lidí přemýšlivých, budeme samostatní. Pokud tu bude většina, které stačí pár dobře cílených slibů v pravý čas, budeme na tom pořád stejně. Závěrem bychom chtěli poděkovat panu Zdeňku Junákovi za jeho vyjádření. Jste férový chlap! Škoda, že Váš přístup tak ostře kontrastuje s přístupem představitelů Brna a MČ Brno-jih…

Rozumní občané nám jistě odpustí lehce konfrontační tón a pochopí, jak mnoho nás nepravdy uvedené v brněnské tiskovině popudily. Předpokládáme, že se později k celé problematice vrátíme obsáhleji.

Případné dotazy zasílejte přes formulář na www.samostatnyjih.cz

Dolní Heršpice a Přízřenice 27. 8. 2010
SAMOSTATNÝ JIH, o. s.

Studie, jejíž zjednodušenou podobu dostali minulý týden v brožuře lidé do schránek, řeší především rozvoj jihu Brna. Tedy problém, který se na jaře tohoto roku stal rozbuškou k protestům, jež vyvrcholily podáním návrhu na vyhlášení referenda. „Změníme podle ní územní plán tak, aby rozvoj neohrozil kvalitu bydlení ani historické hodnoty zástavby v lokalitě. Nové domy budou mít maximálně tři podlaží a odmítneme další průmyslové stavby,“ slíbil Ander.

Vyšší šestipatrové domy město plánuje jen podél nové městské třídy. „Ta bude zároveň obchvatem vesnických částí a ulehčí jim od dopravy,“ upozornil Ander. Dodal, že po nové ulici bude kvůli lepší dopravní obslužnosti jezdit i tramvaj. „Chystáme její prodloužení do Modřic. Reálné to ovšem je až za více než desetiletí,“ přiznal Ander.

Slibem ale neurazíš, a tak magistrát slibuje, co může. Bude zábavné sledovat, s čím ještě přijde. Odtržení se snaží zabránit kvůli špatnému dojmu, který před volbami padne na celou současnou brněnskou radnici – nikdo nechce být tím, komu se Brno rozpadlo pod rukama. Magistrát se také obává domino efektu – a zřejmě oprávněně. Kdyby o odtržení začal uvažoval například Žebětín, mohl by snadno dojít k závěru, že jako městu (obec s více než třemi tisíci obyvateli může získat statut města) by mu bylo lépe a byl by bohatší. Je jen otázkou času, kdy to někoho napadne. Navíc městské části nemusí o odtržení usilovat zcela reálně, úplně stačí, že nyní mají nástroj, jak magistrát účinně vydírat ve snaze získat víc peněz.

Abychom přilili oleje do ohně, poznamenejme, že téměř třicetitisícové Královo pole je městskou částí teprve od roku 1919 a tak by si mohlo na svou samostatnost klidně ještě vzpomenout. Bývalý královopolský místostarosta René Pelán v nadcházejících volbách kandiduje za organizaci s názvem Královopolští patrioti. Kdo ví, co má za lubem. A kdo ví, jak dlouho ještě bude Brno druhým největším městem republiky.

Referendum o odtržení Heršpic a Dolních Přízřenic proběhne 12. září. Jestliže se občané vysloví pro osamostatnění, stane se realitou k 1. lednu 2012.

-mm-
Zdroje: Brno slibuje jihu obchvat i tramvaj. Aby se neodtrhli, Samostatný jih

Související

Odtrženci žalují místostarostku. Radila stavět načerno
Stránky občanského sdružení Pěkný jih
Stránky občanského sdružení Samostatný jih
Strach obyvatel části Brna z výstavby trvá, chtějí samostatnost
Stejně se trhnou. Přestěhovat sídliště na Kamechy je málo
Rozpočet budoucí obce (PDF)
Brno chce zůstat celé
S výměnou pozemků na Kamechách to nebude tak žhavé (doplněno)
Brno vymění pozemky, sídliště Slunná louka bude stát na Kamechách

Odtrženci žalují místostarostku. Radila stavět načerno

19. 8. 2010 v 15.48 • Témata: , , , , , , , , , ,

S blížícím se referendem o odtržení to v Dolních Heršpicích a Přízřenicích vře stále víc. Tyto dvě městské části čeká 12. září referendum, v němž občané rozhodnou, zda se odtrhnou od Brna a vytvoří samostatnou obec.

O případu informujeme, protože trnem v oku – kromě dalších záležitostí – byla lidem, kteří se chtějí osamostatnit, plánovaná výstavba sídliště Slunná louka. Aby občany magistrát uchlácholil, dohodl se s investorem, že sídliště místo v Přízřenicích postaví na bystrckých Kamechách. Nálady pro odtržení tím však magistrát nepotlačil.

V Dolních Přízřenicích a Heršpicích nyní probíhá intezivní kampaň obou táborů. Samostatný jih, občanské sdružení, které prosazuje odtržení Dolních Heršpic a Přízřenic od Brna, ve čtvrtek podalo trestní oznámení na místostarostku městské části Brno-jih Annu Böhmovou (ČSSD). Podle nich zneužila pravomoci úřední osoby a nabádala lidi ke stavbám na černo.

Sdružení místostarostku žaluje kvůli výroku z 22. června. Na informačním setkání s občany tehdy podle sdružení vyzývala přítomné ke stavbám bez povolení a zlehčovala případné následky.

Místostarostka reagovala na projev jednoho z místních. Ten si stěžoval, že pro sebe dlouhá léta nemůže získat stavební povolení a společnost Reko může vystavět v lokalitě Slunné louky několikapatrové domy.

„Já jsem řekla mamince, stavěj na černo, na ty úřady dáš 10 tisíc pokutu a je to. Není jiné volby,“ radila doslova Böhmová. Ze setkání je pořízený i videozáznam.

Kromě žalob občanské sdružení rozšiřuje mezi obyvateli i informační letáky [1, 2], v nichž vyvrací „fantasmagorické konstrukce magistrátu“. Magistrát, aby zabránil odtržení, totiž místní občany varuje, že osamostatněním zdraží voda, plyn i doprava.

Přestože jsme k vyvolání referenda nasbírali 447 podpisů (ve stejné lokalitě paní Bohmová dostala ve volbách 124 hlasů) a dokázali tedy, že nejsme jen úzká skupina lidí bez podpory obyvatel, nebylo nám umožněno prezentovat v Jižním Kurýru náš názor jinak, než placenou inzercí. Malý inzerátek na poslední straně nás stál 638,- Kč. Kdyby se stejná pravidla uplatňovala vůči všem občanům, musela by paní Bohmová za svůj celostránkový článek uhradit cca 8250,- Kč. Ale co se dá dělat, všichni jsme si rovni, jen někteří jsou zkrátka rovni víc…

Z letáku sdružení Samostatný jih. Na podobnost s poměry v Bystrci snad ani není třeba upozorňovat.

Kromě nevítané bytové výstavby vadí zástupcům sdružení, že Brno své městské části dlouhodobě zanedbávalo a vůbec v nich v minulých letech neinvestovalo. Po osamostatnění se má situace zlepšit. Argumentují i zkušenostmi z obcí, které se osamostatnily dříve.

„Před osamostatněním velká část kanalizace chyběla. Po čtyřech letech máme nachystán projekt. Po schválení dotací můžeme začít se stavbou,” vyjádřila se například Jana Hlebová, místostarostka obce Držovice.

Brněnský magistrát se bojí „domino efektu“. Jestliže se městské části Dolních Heršpice a Přízřenice opravdu odtrhnou, začnou možná uvažovat o osamostatnění i další. Současný primátor, zvláště s ohledem na blížící se volby, jistě nechce být označen za osobu, které se Brno rozpadá pod rukama, nebo z něhož „kdo může, uteče“. I takové názory je už občas slyšet.

Do referenda o odtržení zbývají tři týdny.

Zdroje: Deník, OS Samostatný jih

Související

Stránky občanského sdružení Pěkný jih
Stránky občanského sdružení Samostatný jih
Strach obyvatel části Brna z výstavby trvá, chtějí samostatnost
Stejně se trhnou. Přestěhovat sídliště na Kamechy je málo
Rozpočet budoucí obce (PDF)
Brno chce zůstat celé
S výměnou pozemků na Kamechách to nebude tak žhavé (doplněno)
Brno vymění pozemky, sídliště Slunná louka bude stát na Kamechách


Strach obyvatel části Brna z výstavby trvá, chtějí samostatnost

13. 7. 2010 v 13.49 • Témata: , , , , , , , ,

O úsilí části obyvatel obcí Dolní Heršpice a Přízřenice odtrhnout se od Brna a ustavit samostatnou obec přinášíme v Bystrčníku zprávy pravidelně. Nejen proto, že s případem souvisí i možné přesunutí výstavby sídliště Slunná louka do bystrckých Kamech.

Obyvatelé Dolních Heršpic a Přízřenic, kteří mají v září hlasovat o odtržení od Brna, mají dál obavy z nové výstavby. Nevěří tomu, že se investor vzdal plánované stavby sídliště na takzvané Slunné louce. Magistrát nedávno zveřejnil informaci o zastavení územního řízení. Na stavebním úřadě Brno-jih, pod nějž projekt spadá, však investor požádal o přerušení územního řízení, řekla ČTK vedoucí stavebního úřadu Dana Julíčková.

Podle Juklíčkové požádal investor o přerušení, aby mohl doplnit podklady, jimž vypršela platnost. Obnovit řízení může kdykoli, minimální doba přerušení je měsíční.

Podle primátorova náměstka Martina Andera (SZ) je však přerušení pouze termínem vyplývajícím ze stavebního zákona a neznamená, že by řízení chtěl investor brzy obnovit. „Fakticky ho zastavil a pokud nedojde k odtržení Dolních Heršpic a Přízřenic, pak ihned dojde ke směně pozemku s městem dle schváleného záměru,“ řekl dnes Ander ČTK.

Radnice ve snaze nepřipustit historicky první zmenšení Brna začala výstavbu na Slunné louce řešit. Zastupitelé schválili záměr tamní pozemky s investorem směnit za jiné v lokalitě Kamechy na severu Brna, kde se staví sídliště. Směna se uskuteční, když lidé v zářijovém referendu osamostatnění odmítnou.

V aktuálně přerušeném územním řízení investor žádá o územní rozhodnutí na stavbu sítí a na části území ještě o výstavbu rodinných domů. O podobě zástavby zbývající části pozemku zatím úřad nerozhoduje.

Obyvatele popudil původní záměr postavit na Slunné louce mnohapatrové domy, mluvilo se o devíti i 11 patrech. Podle starosty Brna-jih Josefa Haluzy (ČSSD) však investor po nesouhlasu místních projekt změnil a plánované bytové domy snížil na pět a šest pater.

Podle lidí bojujících proti výstavbě je však skutečným problémem městský územní plán. Umožňuje zastavět asi 100 hektarů ze sedmisethektarového katastru obou částí, řekl ČTK Oldřich Holas z občanského sdružení Pěkný jih. Podle něj se lidé bojí toho, aby za humny vesnické části Brna nevyrostla průmyslová zóna, logistické centrum, které by přineslo kamionovou dopravu, i sídliště s vysokými domy.

Pochopení pro to nedávno vyjádřil místostarosta Brna-Bohunic Antonín Crha (KDU-ČSL). Poté, co mu za rodinným domem v Bohunicích vyrostly panelové domy, se prý kvalita bydlení jeho rodině výrazně zhoršila. Když se Crhovi koupou v bazénu, lidé z okolních domů je sledují dalekohledy. Kvůli ohni zapálenému v zahradě zase volají městskou policii.

denik.obce.cz

Související

Stránky občanského sdružení Pěkný jih
Stránky občanského sdružení Samostatný jih
Stejně se trhnou. Přestěhovat sídliště na Kamechy je málo
Rozpočet budoucí obce (PDF)
Brno chce zůstat celé
S výměnou pozemků na Kamechách to nebude tak žhavé (doplněno)
Brno vymění pozemky, sídliště Slunná louka bude stát na Kamechách

Stejně se trhnou. Přestěhovat sídliště na Kamechy je málo

8. 7. 2010 v 07.44 • Témata: , , , , , , ,

Sídliště na jihu Brna firma stopla

Jeden z letáků, rozšiřovaných OS Samostatný jih

Investor zastavil územní řízení pro sídliště Slunná louka. Padl tak jeden z důvodů pro odtržení Přízřenic. Místním to ale nestačí.

Takřka nic už nebrání uskutečnění zatím nejrozsáhlejšího ústupku, který Brno dělá pro to, aby lidé z Dolních Heršpic a Přízřenic hlasovali proti odtržení svých vesnic od města. Developerská firma Reko totiž souhlasila s tím, že nebude stavět sídliště Slunná louka a své pozemky v Přízřenicích vymění za obdobné v bystrckých Kamechách a minulý týden dokonce zastavila územní řízení. Občanské sdružení Samostatný jih ovšem i nadále na odtržení trvá.

„Poté, co jsme v zastupitelstvu před čtrnácti dny schválili výměnu pozemků jsme se dohodli na tom, že investor zastaví územní řízení,“ uvedl náměstek brněnského primátora pro územní plánování Martin Ander. Dodal, že úředníci stavebního úřadu už neprojednávají ani územní řízení pro bytové domy, ani pro potřebné sítě.

Jeho slova potvrdil i ředitel developerské společnosti Reko Pavel Knapec. „Ano. Prozatím na jsme územní řízení na tři měsíce pozastavili,“ uvedl Knapec. Dodal, že je jeho společnost směně nakloněná. „Jsme patrioti a nechceme, aby se Brno rozdělovalo. Navíc na výměně neproděláme. Jinou část Kamech totiž už stavíme,“ řekl Knapec.

Kromě dotažení záměru výměny pozemků v Přízřenicích nastartovali brněnští radní ve středu i další projekt, který má Dolnoheršpické a Přízřenické udržet v Brně. „Po dohodě se zástupci občanských sdružení jsme oslovili Asociaci pro urbanismus a uzemní plánování aby vypracovala jakousi oponenturu územního plánu. Jsou to nezávislí odborníci, kteří nám pomohou najít řešení největších problémů lidí v daném území,“ uvedl náměstek Ander.

Představitele sdružení Samostatný jih ovšem plány města neuspokojily. „Spíše než plánovanou oponenturu vnímáme jako vstřícný krok zastavení územního řízení. Jenže ani to neřeší ostatní problémy, především dlouhodobé přehlížení Přízřenic a Dolních Heršpic ze strany města,“ uvedl mluvčí sdružení Pavel Reich.

Dodal, že další impuls pro odtržení byl návrh rozpočtu, který si nechalo sdružení vypracovat. „Ukázalo se, že nás město obírá o více peněz, než jsme čekali,“ řekl Reich. Rozpočet nové obce má být vyrovnaný zhruba osmnáct milionů ročně.

Zkráceno, celý článek Petra Jeřábka najdete na brnensky.denik.cz

Související

Rozpočet budoucí obce (PDF)
Brno chce zůstat celé
S výměnou pozemků na Kamechách to nebude tak žhavé (doplněno)
Brno vymění pozemky, sídliště Slunná louka bude stát na Kamechách

Brno chce zůstat celé

27. 6. 2010 v 17.27 • Témata: , , , , ,

Souhrnný článek, rekapitulující události kolem odtržení městských částí Přízřenice a Dolní Heršpice, přináší server iDnes. Bystrce se věc týká nejen proto, že ve snaze zabránit oddělení chce magistrát vyměnit s developery pozemky v Přízřenicích za jiné na Kamechách.

Brno chce zůstat celé. Zabrání bytové výstavbě, která obyvatelům jihu vadí

Přízřenice a Dolní Heršpice se chtějí od Brna odtrhnout a jejich osamostatnění má již reálné obrysy. 12. září totiž proběhne v obou čtvrtích referendum, které si místní vymohli peticí. Město se ale jejich odtržení urputně brání.

Obyvatelé těchto dvou čtvrtí v městské části Brno-jih dlouhodobě protestují proti rozsáhlé bytové výstavbě, která by jim přivedla kolem dvou tisíc nových sousedů a změnila venkovský ráz okolí jejich domů.

Sporné pozemky město vymění

Město se teď snaží situaci zachránit a odsouhlasilo kompromisní řešení. Stane se majitelem problémových pozemků v lokalitě na Slunné louce a výstavbě zabrání.

V těsné blízkosti stojících rodinných domků má vyrůst necelá tisícovka bytů. V původním plánu se počítalo až s devítipatrovými stavbami, které by změnily charakter okolí. Investor ustoupil a snížil domy o pět pater. Patří mu ale jen některé z pozemků určených k výstavbě a Přízřeničtí se bojí, že jejich okolí zastaví někdo jiný.

Město stavební firmu uchlácholí tím, že za pozemky na jihu města jí dá pozemky v žebětínských Kamechách. Zároveň tak obyvatele uklidní, protože pozemky v Přízřenicích přejdou do majetku města, které bude moci zabránit výstavbě.

„Snažíme se udržet Brno pohromadě, aby se nezačalo drolit. To by bylo to nejhorší, co se může stát,“ myslí si náměstek primátora Daniel Rychnovský. Mimo jiné by to mohlo být příkladem pro jiné brněnské čtvrti a spustila by se tak lavina odtrhávání od města.

Souhlas zastupitelů se směnou pozemků znamená, že majetkový odbor začne okamžitě vyjednávat se stavební firmou. A jednání by mohla uspět. Investor totiž již v Kamechách staví a pouze by tam rozšířil své aktivity. Vadily mu jen nedostatky v infrastruktuře, na jejichž řešení se ale pracuje.

(…)

brno.idnes.cz