Příspěvky se štítkem ‚privatizace’

Píškova se prodá, rozhodli zastupitelé. Ne všichni byli pro

20. 2. 2017 v 16.18 • Témata: , , ,

Bytový dům na Píškově ulici v Brně-Bystrci se přece jen prodá. Na téměř jednomyslné rozhodnutí zastupitelů si na jednání ve středu 15. února počkaly téměř dvě desítky lidí.

V diskuzi občanů přitom zazněl jen jediný názor, a ten byl proti prodeji. Jedna z obyvatele bytů v domě žádala, aby městská část dům k odprodeji nedoporučila. Protože je takový názor neobvyklý, vzbudil otázky u zastupitelů, jímž nebyla jasná motivace žadatelky.

I za pomocí úředníků městské části vyšlo najevo, že v domě jsou nejméně tři čtvrtiny nájemníků pro privatizaci, což potvrdili písemným prohlášením. Názor v diskuzi je názorem poměrně ojedinělým, a zřejmě vychází z obavy, že nový majitel domu, který se privatizuje jako celek, zvýší dotyčné nájem. Což se opravdu může stát, připustili úředníci, reálný nárůst může být kolem třiceti procent.

Záznam z jednání zastupitelstva

Zastupitelé nakonec vyhověli většině. Dům tak bude uvolněn do privatizace zřejmě v polovině roku.

-vl-

Město se chystá na prodej obecních bytových domů

8. 3. 2016 v 14.58 • Témata: , ,

Vedení města pustilo do projednávání Návrhu postupu města při prodeji bytového fondu doplněný návrhem Seznamu bytových a rodinných domů, které budou připravovány k prodeji podle uvedeného postupu. Pokud budou tyto dokumenty projednány a schváleny Zastupitelstvem města Brna, potvrdí podle mého názoru město Brno svou politiku „dobrého hospodáře na úkor občana města“.

Není potřeba příliš velké fantazie k tomu, abychom si představili, jak mohou být občané – nájemníci – městem osloveni:

Vážený nájemníku,

s radostí Ti můžeme oznámit, že jsme přijali postup města při prodeji bytového fondu, který nahrazuje námi zrušená Pravidla prodeje.

Máš nadále zájem odkoupit si do svého majetku obecní byt, protože jsi přesvědčen o tom, že si ho dokážeš spravovat levněji, než to dělá město či příslušná městská část? Potom tedy věz, že jsme se rozhodli Ti byt neprodat.

Budeme totiž nyní výhradně a pouze prodávat ty byty či bytové domy, které jsou natolik zanedbány, že vyžadují opravy, jejichž výše přesahuje nájemné vybrané za patnáct let:

  • Že se tyto náklady nakumulovaly po řadu let, kdy jsme do toho nic nedávali? Ale vždyť jsi byt spokojeně užíval, nebo ne?
  • Že by stanovená cena obvyklá měla odrážet stav domu a náklady, kvůli kterým to chceme prodávat? To bychom z toho nic neměli! Máš šest měsíců na rozhodnutí.
  • Že na takovou kupní cenu a potřebné náklady nemáš prostředky? Nevadí, my Ti umožníme se přestěhovat do náhradního bytu.
  • Že nestojíš o to, aby ses stěhoval? To je možné. My se tedy rozhodneme, zda neprodáme dům, případně byt – i s Tebou – nějakým jiným způsobem.
  • Že bys mohl zůstat v obecním bytě, i když ostatní byty budou soukromé? Myslíš si, že úředníci stojí o situace, kdy nemají stoprocentní rozhodovací pravomoc?
  • Že máš obavy, co s Tebou bude? Neboj se, my budeme individuálně přistupovat k sociálně znevýhodněným skupinám, seniorům a handicapovaným osobám.
  • Že nevíš, co si pod tím představit? Nic si z toho nedělej, my to zatím taky nevíme. My teď spíš chystáme byty pro ty, kteří již bydlení ztratili.
  • Věříme, že oceníš naše chování dobrého hospodáře, který potřebuje výtěžek z obecního bytového fondu uplatnit v dalších svých rozpočtových položkách. Tobě nic nedlužíme.

Neříkej, že je to vrchol. My určitě ještě něco vymyslíme.

Tvoje veřejná správa statutárního města Brna

Uvádím to s trochou nadsázky a jsem si vědom, že se to každého občana Brna netýká. Dávám to k dispozici jako ukázku postoje současného vedení města, ať je v konkrétní věci představováno kýmkoliv. Zamysleme se nad jejich způsobem uvažování: Příště už to může být i vůči nám.

Pavel Březa, MěV KSČM
V Brně, 22. února 2016

Text jsme převzali ze stránek brněnské organizace KSČM.

Vadí nám pozastavená privatizace, protestovali lidé na náměstí Svobody

21. 2. 2015 v 11.59 • Témata: , , , , ,

Vadí nám pozastavená privatizace, protestovali lidé na náměstí Svobody.Brno /FOTOGALERIE/ – I my jsme Brno. A došla nám trpělivost, vzkázali Brňané nespokojení s prosincovým pozastavením privatizace bytů nové brněnské koalici. Založili občanskou iniciativu I my jsme Brno. Sdružuje nájemníky obecních bytů, kterých se pozastavená privatizace dotkla. V pátek odpoledne se navíc sešli na náměstí Svobody, kde zhruba dvě desítky z nich protestovaly.

Podle advokáta Zdeňka Joukla, který sdružení zastupuje, se jedná o více než tři sta padesát rodin. „Řada z nich přitom platí nejenom nájem, ale také hypotéku,“ řekl Joukl.

Lidem ale nevadí jenom finanční ztráty, které kvůli zastavené privatizaci mají. „Vůbec nevíme, na čem jsme, ani co bude dál. Několik let šetříme, nejezdíme na dovolenou, abychom si mohli byt koupit, a teď to vypadá, že máme smůlu,“ upozornila například Ladislava Kováčová z brněnské městské části Bystrc.

(…)

Zkráceno, celý článek Lenky Šklubalové si přečtěte na brnensky.denik.cz
Foto: DENÍK/Attila Racek

Privatizace bytů v Bystrci

30. 1. 2015 v 09.26 • Témata: , , , , ,

bystrc-vejrostova-824Před nedávnem proběhla médii informace o pozastavení privatizace městských bytů do konce března. O tom, co může toto zdržení znamenat pro zájemce o privatizaci bytů, majících za sebou již celou anabázi s potřebnými žádostmi, dokumenty a vyřízením hypoték, si můžete přečíst třeba v tomto článku; nás nyní zajímalo, jak se toto opatření dotklo občanů naší městské části, tedy Brna-Bystrce.

“Bystrce, jako městské části Brna, kde se také privatizují obecní byty v majetku MMB, se to samozřejmě týká. Ano, i byty v Bystrci navržené do privatizace a jakkoliv rozjednané, jsou pozastavené a čeká se na další vyjádření MMB,” odpověděla na náš dotaz  Alena Ševčíková, členka bytové komise při ÚMČ Bystrc.

“Jsem přesvědčená, že ÚMČ Bystrc nemá možnost ovlivnit rychlost ani rozhodnutí Magistrátu města Brna zda, kdy a za jakých podmínek bude privatizace pokračovat. Bohužel i tady mezi nájemníky bytů, navržených do privatizace panuje velká obava z toho, že Magistrát přehodnotí svoji nabídku a bude vyžadovat třeba navýšení kupní ceny, na což nejsou nájemníci časově ani finančně připraveni,” potvrzuje obavy nájemníků Ševčíková.

Nepotřebujeme se tu rozhádat

“Už před volbami nynější náměstek primátora Martin Ander deklaroval, že jeho strana chce privatizaci městských bytů v Brně zcela zastavit. Hlasitě zaznívají i názory, že by měla být zvýšena, a to velmi výrazně, až na tržní úroveň, cena, za níž se byty budou prodávat,” upozornil opoziční zastupitel Viktor Lošťák. “Jestli se ptáte, zda má Bystrc jako městská část možnosti do tvorby pravidel privatizace zasáhnout a jakým způsobem bychom je měli změnit, odpovídám, že možnosti jsou vždy takové, jaké si vytvoříme. Kámen úrazu je víc v nejednotnosti názorů na směr, jímž by se měla privatizace ubírat. Už proto má městská část sklon delegovat rozhodnutí na velkou radnici – nepotřebujeme se tu do krve rozhádat (a to i uvnitř stran) o něčem, o čem si ani nejsme jisti, že budeme moci ovlivnit.”

Respekt vůči dohodám

Se stejnou otázkou jsme se obrátili i na Pavla Veselého, vedoucího odboru bytového hospodářství městské části Brno-Bystrc. Potvrdil, že rozhodnutí magistrátu postihlo domy na ulicích Filipova, Píškova a Teyschlova, kde je situace asi nejvážnější, vzhledem k tomu, že kvůli různým odkladům a zdržením tu privatizace běží už od léta loňského roku. I on vyjádřil obavy z možných opatření Magistrátu města Brna.

“Nájemníci by měli mít možnost odkoupit byty za cenu, jaká byla původně dohodnutá.  Ano, vím, že čtyřkoalice se zmínila o kompenzaci, ale ta by neřešila všechny komplikace, kterým jsou nájemníci vystaveni,” dodává Pavel Veselý. Zatím však nemá informace o tom, že by se ve zmíněných domech vyskytly potíže, jaké nyní potkaly obyvatele privatizovaného domu v Černých Polích.

Jak se bude privatizace bytů v Bystrci vyvíjet dál?

“Budeme pokračovat podle pravidel, jaká nastaví magistrát,” odpověděl vedoucí bytového odboru Pavel Veselý.

Z hlediska politického se nad privatizací bytů zamyslel Viktor Lošťák. “Téma privatizace se v komunálních volbách v Bystrci objevilo jen okrajově. Ani dnes v naší městské části silněji nezaznívá, to se však může v reakci na postup magistrátu rychle změnit. V Bystrci je nyní 1892 obecních bytů. Při průměrné velikosti 60 m2 a 60 korunách za m2 to dělá 80 milionů ročně na nájmech. Jak vidíte, potenciálně jde o téma v místě s pětadvaceti tisíci obyvatel velmi významné.”

Další průběh bystrcké privatizace budeme sledovat a informovat o něm.

-pro-
Zdroj: www.probystrc.cz

Vladan Krásný: Napřed jsem jen nadával u piva v hospodě

14. 5. 2014 v 13.50 • Témata: , , , , , , , , , , ,

Obsáhlý rozhovor se starostovou Starého Lískovce Vladanem Krásným (ODS) publikovaly stránky Brno pro vás. Text přebíráme s laskavým svolením autorky.

*

Krasny 1

Bc. Vladan Krásný je od roku 2007 starosta městské části Brno-Starý Lískovec. Pětačtyřicetiletý člen ODS v sobě má něco zvláštního, u politika až překvapivě – je normální. Všimla jsem si ho na sociálních sítích – pro občany ze své městské části založil skupinu, kde s nimi diskutuje, vtipkuje i reaguje na podněty. „Máme tu problém s parkováním…“ „Projednáme na radě.“ „Dobrý den, tady na Labské někdo vyhazuje nábytek z okna…“ „Už jsem vyhledal, kdo to dělá a v pondělí dostanou pořádnej világoš….“

Při setkání působí uvolněně, věty, končící otazníkem, nevnímá jako osobní útok, ale odpovídá přímo a bez váhání. I já jsem doposud patřila mezi ty, kteří nadávají na všechny politiky, protože si to zčásti zaslouží, zčásti je to prostě pohodlné. Během rozhovoru s ním jsem ovšem chvílemi na tu politickou část jeho osobnosti zapomínala, a ačkoliv některé jeho názory mohou působit kontroverzně, nedá se mu upřít, že je přirozený a svůj.

Radka Kazdová: Čím to vlastně začalo, jak a proč se dříve muzikant a informatik dostane na radnici?

Vladan Krásný: Ty důvody byly dva. Napřed jsem jen tak u piva nadával na poměry v hospodě. Je to pohodlné, dělají to tak všichni. Máme ty nejlepší nápady, víme, co a proč se stalo a stane a že my bychom to určitě řešili líp. Jenže ono to samozřejmě nikam nevedlo. Takže jsem pochopil, že pokud chci něco změnit, musím zvednout „zadek“ a jít s tím něco dělat.

Druhým důvodem bylo, když se na radnici dostal Hudlík…

Míníte bývalého starostu Starého Lískovce Petra Hudlíka? Váš spor se vyhrotil až tak, že exstarosta Hudlík dostal u soudu tři měsíce podmíněně za to, že vás napadl.

Fakt mě uráželo, že někdo takový dělá starostu, to byl ten moment, kdy jsem se rozhodl aktivně se do dění ve své městské části zapojit.

Ano, tomu docela rozumím. Takže jste dal kůži na trh, šel do voleb a pak se stal starostou a začal úřadovat? Takhle jednoduché to bylo?

To samozřejmě ne, už jen ten začátek byl dost adrenalinový. Čtyři roky jsem byl předsedou opoziční strany, a tudíž logicky dělal opoziční politiku. To ovšem tehdejší starosta Hudlík nesnesl, sám prohlašoval, že „tady je to jeho městská část a nikdo jinej se mu tu roztahovat nebude“. Útoků, nadávek, anonymů jsem si už tehdy užil dost. Po čtyřech letech práce přišly volby a celkem s přehledem jsme je vyhráli a podařilo se nám ve velmi krátké době poskládat i koalici. Pan Hudlík však neúspěch ve volbách odmítl přijmout a „zabarikádoval“ se na radnici.

Prosím? To snad ne?

Ale ano! (směje se). Musel se do toho vložit Ústavní soud a Ministerstvo vnitra a teprve až po půl roce jsem se stal oficiálně starostou Starého Lískovce. Takže na konci volebního období nebudu starostou osm let, ale jen sedm a půl. Faktem je, že dodnes ten půlrok chybí, protože v některých věcech jsme už mohli být dál.

krasny 3Říkáte „místo osmi let“, to jsou vlastně dvě volební období. Jak se vám povedlo obhájit úspěch a zvítězit i v dalších volbách, navíc když jste členem a kandidátem ODS – strany, jejíž obliba u voličů v posledních letech a po všech těch skandálech tolik poklesla?

V městských částech se to snad vnímá trochu jinak. Myslím a doufám, že lidi mě neberou jen jako ódeesáka, ale jako někoho, kdo se snaží a opravdu něco dělá. Když to vezmete z čísel a faktů, přebíral jsem městskou část, která byla tři a půl milionu v mínusu, v rozpočtovém provizoriu, která byla v nedobrém stavu, všechny Mateřské školky zralé na rekonstrukci, infrastruktura rozbitá nebo nefunkční. Jméno městské části na Magistrátu značně poškozené, výsledky kontrol katastrofální. Na radnici nefungoval žádný kontrolní systém a ex-starosta si dělal, co chtěl, přesně podle té své věty: „Tady je to moje!“

Nejspíš bylo těžké rozhodnout, čím začnete, že?

První rok jsme nedělali nic jiného, než napravovali škody, restrukturalizovali rozpočet, nastavovali všechny kontrolní mechanizmy. A už za ten první rok se podařilo nejen dluh splatit, ale skončit i v přebytku. Pak jsme se vrhli na všechno další. Od protihlukové bariéry kolem dálnice, přes nová hřiště, revitalizaci všech mateřských školek, až třeba po kompletní rekonstrukci celého prostranství u polikliniky. Navíc jsme rozjeli kulturní akce a další záležitosti.

Tak to je pěkný rozdíl. Rozvoj je ale třeba z něčeho financovat a dnes přece na nic nejsou peníze. Jak jste to udělali? Objevili jste ropný pramen pod hřištěm?

Ne, museli jsme zcela změnit systém fungování radnice. Plno nepopulárních věcí – změna systému hospodaření, zavedení kontrol a podobně. Víte, já jsem restriktivní politik, každou korunu třikrát obrátím, než rozhodnu, či doporučím Radě její utracení. Navíc jsem dost tvrdý a chci výsledky. Můžu tím někomu dost lézt na nervy… No ale ti, pro které to bylo překážkou, tu už snad nejsou (směje se).

A pak se také podařilo zajistit hodně finančních prostředku navíc, mimo běžný rozpočet. Jak z MMB, tak i ze státu. Myslím, že jsme snad jediná městská část v Brně, které se podařilo získat dotaci i z tzv. „krájení medvěda“ státního rozpočtu v PČR. Málokdo si však dokáže představit, jaké množství práce je za každou korunou získanou navíc.

Myslím, že máte důvod ke spokojenosti, výsledky mluví pro vás.

To ano, ovšem i přesto jsou věci, které mě hodně štvou. Teď se čím dál víc stává mantrou nejnižší cena. V osmdesáti procentech objednávaných prací to funguje, ale jsou případy, kdy naprosto ne. Vypíšeme-li výběrové řízení, jejichž jediným kritériem je cena, neřeší se pak kvalita. Máme vybrat firmu, která nám  udělá nekvalitní práci nebo firmu, jejíž cena je o něco vyšší, ale použije kvalitnější materiál, dá delší záruku a podobně? Vybereme tu nejlevnější a za půl roku vznikne problém, budou samé reklamace a jsme ti špatní. Vybereme-li dražší a kvalitnější, okamžitě na nás  u policie na stole přistane trestní oznámení pro korupci.

A tak je to vlastně ve všem. Ať uděláte cokoli, nikdy se nezavděčíte všem. Jedni parkoviště chtějí, druzí jsou zásadně proti. Jedni chtějí lavičky u domu, jiní napíší petici proti. Je pravda, že jsem se v zahraničí s něčím takovým nesetkal. Jak říká jeden můj kamarád, u nás to funguje přesně podle hesla: „Všichni chceme dětské hřiště, ale běda, jestli bude zrovna pod naším oknem“.

To musí být dost frustrující. Ovšem vaší radnici se teď podařila věc, která snad musí potěšit všechny – letos jste dokázali kompletně vykrýt poptávku po umístění dětí do mateřských školek. Musím přiznat, že když jsem se to dozvěděla, jen jsem nevěřícně zírala. Kritická situace ohledně přijímání dětí do školek je všeobecně známá a tohle mne víc než překvapilo.

Doplním vás. Nejen, že jsme dokázali zvýšit počet míst v našich školkách tak, abychom do nich dostali všechny starolískovecké děti od tří let, ale nabídli jsme ještě několik volných míst sousedním městským částem (usmívá se).

Ale jak se vám to podařilo? Málo míst je problém všech městských částí, někde staví nové školky, jinde zkouší ty kontejnerové, ale nikomu se nepodařilo vyjít vstříc všem žadatelům. Vám ano – jak?

Jednoduše – chtěli jsme!

Převisy poptávky byly rok co rok, měli jsme dvě možnosti. Buď postavit nové školky – ale kde? – nebo investovat do rekonstrukce a rozšíření těch stávajících. Vybrali jsme si druhou možnost. Školky jsme opravili, zateplili, vyměnili okna, takže jsme rázem snížili náklady na provoz. Pak jsme využili prostory, které dřív sloužily jako byty školníků. Bylo to mnohem levnější než výstavba nových budov a rozšíření jsme mohli v podstatě financovat z již zmíněných úspor za provoz, z dotací, něco pak z rezervy, kterou máme.

A co až rezerva dojde?

Pak se zastřelíme (směje se). Ale já myslím, že dokud do toho budu moci mluvit, tak nedojde.

Uff. Raději změňme téma. Za školky vám musí jednoznačně každý zatleskat, ovšem existují i jiné věci, které musíte řešit, například privatizace obecních bytů. Sleduji stav v ostatních městských částech, kde je to vnímáno jako velmi kontroverzní téma. Některé radnice v tom moc pružné nejsou, lidé se rozčilují, když už konečně k privatizaci dojde, stěžují si na vysoké ceny. Jak to vidíte vy a jak se k tomu staví vaše městská část?

Já jsem jednoznačně pro – obecní byty privatizovat, privatizovat, privatizovat. U nás bylo za posledních sedm let převedeno do vlastnictví nájemníků 80 % obecních bytů. Zbyly tu čtyři bloky, ale nejraději bych se zbavil i těch. Proč by měla městská část vlastnit byty? Ano, pár nechat jako rezervu pro nenadálé situace,  dejme tomu. Ale jinak jsem pro zprivatizovat všechno.

Víte, žádný úředník nikdy nebude ideální hospodář. Nemůže měnit žárovky, starat se o to, je to neefektivní. Ač to zní paradoxně, třeba s nájemným se dnes chováme tržně. Proto je u nás z konečné ceny nájmu 92 korun za čtvereční metr plochy bytu poskytnuta čtyřicetiprocentní sleva, takže se dostaneme na 55 korun. Jinak bychom dopadli jako na Brně-střed, kde je nějakých 600 bytů prázdných.

Jiné je to s nebytovými prostorami. Ty bych v majetku města nechal a pronajímal, to už je finančně zajímavější. Navíc tím lze ovlivňovat tržní ceny nájemného, takže se nestane, že z oblasti kvůli vysokým cenám zmizí drobní obchodníci – pekaři, obuvníci a další.

krasny 5

Dobře, ale někomu na privatizaci vadí jednoduše to, že noví majitelé byty okamžitě se ziskem prodají a odstěhují se, případně byty pronajímají. Neubývají vám tak potom trvale přihlášení občané?

Ano, k tomu skutečně došlo. Máme nyní asi o osmnáct set lidí míň, což znamená taky menší rozpočet. Městská část, stejně tak jako město, dostává finance na počet obyvatel s trvalým bydlištěm v dané lokalitě. Nicméně počet bydlících se nijak zásadně nezměnil. Je to dáno tím, že spoustu lidí si koupí domek, trvalé bydliště si přesune, ale byt pronajme. A tyto nájemce nic nenutí si zde zřídit trvalé bydliště. Ale pochopitelně služby obce či města odebírají stejně, jako ti s trvalým bydlištěm. Ale my na ně peníze nedostáváme. Takže vlastně „žijí na úkor“ těch, co tu trvalé bydliště mají. Proto je potřeba hledat cesty, jak motivovat tyto lidi, aby si trvalé bydliště u nás zřídili. Třeba rezidentním parkováním a podobně.

Parkování? Myslíte tím zavedení rezidentních zón, na které tolik lidí nadává?

Nadává? Já jsem jednoznačně pro. Podívejte se třeba na Vídeň, tam rezidentní parkování zavedli a je to v pořádku, nemají problémy. Jasně, znevýhodní to ty, kteří sem přijedou na chvíli, na návštěvu nebo ty, kteří tu bydlí v pronájmu. Ale já jako starosta městské části se musím starat primárně o ty, kteří tu mají trvalý pobyt. Rezidentní zóny sice nikomu parkování jednoznačně nezajistí, ale rozhodně zvýší šanci zaparkovat. Současně zmizí všechny ty dodávky firem zvučných jmen, které si ze Starého Lískovce dělají svoje parkoviště. A pak náš občan nemá večer kde zaparkovat, protože na jedné ulici je takových dodávek deset. Je mi líto, ale tady nemají co dělat. Navíc, já podporuji rezidentní parkování pouze ve všední dny a od večera do rána. Přes den a o víkendech potřeba není, protože míst je dost.

S bydlením nesouvisí jen parkování, ale doprava vůbec. Starý Lískovec je dost zatížený, jakým způsobem to chcete či můžete řešit?

Jedno řešení je připravené už spoustu let, ale zatím jen na stolech úředníků. Co by pomohlo dopravě nejen nám, ale i ostatním městským částem, je R43. Veškerá doprava od Svitav by nemusela jezdit kolem Starého Lískovce.

To myslíte vážně? Osobně znám jen velmi málo lidí, kteří jsou pro její dokončení. Proti jsou v Bystrci, v Kohoutovicích, v Komíně

Ano, myslím. A já znám spoustu lidí, kteří jsou pro její dokončení. Vůbec nechápu, proč zrovna ti, které jste jmenovala, jsou proti. Vždyť právě jim by to ulevilo. A Bystrc? Vždyť existuje varianta se zakrytou částí R43, silnice by vedla pod povrchem, což by vedlo nejen ke zklidnění stávajícího stavu, ale navíc by se ještě konečně mohly spojit ty dvě části Bystrce, horní a spodní.

K tomu se vyjadřuje spousta petic…

No jasně, petice a aktivisté… (směje se)

Řekl jste si o to, takže pojďme – aktivisté. Jak se projevují ti vaši, starolískovečtí? Dostáváte petice a připomínky? Některé městské části, namátkou třeba Bystrc, s aktivními občany dokážou spolupracovat a časem si vybudovali mezi sebou vztah, který je produktivní a prospěšný oběma stranám. Dokážou se shodnout a najít společnou cestu. Jinde berou radní občany, kteří se o stav ve svém okolí zajímají, jako zlo a tak k nim také přistupují. Jak to máte vy?

To jste mě zaskočila, víte, že tu snad ani aktivisty nemáme? Tedy ano, občas něco řešíme, reagujeme na podněty nebo stížnosti, odpovídáme na dotazy, ale nic tak zásadního, jak to popisujete. Ale já mám zase toho již zmíněného Hudlíka, ten vydá za tisíc aktivistů (směje se nahlas).

Mě spíš zajímá, jak to máte s těmi hodně viditelnými otázkami. Co třeba automaty?

To je boj, který moc nechápu. Jsem pro jasnou a tvrdou regulaci provozní doby, pro kamery, silné zdanění, případně zákaz v historických částech. Ale smysl úplného zákazu mi trochu uniká. A proč zrovna „ne automaty“? Je to průmysl, který živí 80 tisíc lidí. Do ostravských dolů s patnácti stovkami lidí stát pošle miliardu, aby nepřišli o práci, a zároveň se ruší odvětví, které zaměstnává lidí mnohem víc?

Rozumím morálnímu rozměru, znám lidi, kterým automaty zničily život. V tomto to chápu. Na druhé straně však vím, že kdo chce hrát, hrát bude. Alkoholik si taky vždy najde cestu k alkoholu. Závislost je nemoc, ta by se měla léčit, ale zákazy se nám to nepodaří. Když zjistíte, že vám partner zahýbá ve vaší ložnici, taky to nevyřešíte tím, že vyhodíte postel, že? Pro patologické hráče je na internetu dnes milion příležitostí hrát a prohrát. A navíc tam vůbec nikdo nezkontroluje, jestli dotyčnému je aspoň osmnáct.

Je pravdou, že i u nás jsme je nakonec zakázali. Došlo k tomu po té, co se město Brno rozhodlo nedat městským částem z jejich výtěžku ani korunu. Pro nás to bylo cca 1,8 mil. korun, které byly všechny investovány do zeleně. Být pod tlakem aktivistů a ještě z toho jako městská část nemít ani korunu, nemá logiku.

vladanek-768

Jedním z argumentů proti hernám je, že ničí rodiny a že by na jejich místě mohly být třeba obecně prospěšnější provozy – kavárny, pekařství…

To je právě jádro pudla. Že stále někdo chce druhým určovat, co je či není prospěšné. Bůček, přepálené hranolky, alkohol taky nejsou prospěšné. Takže zítra se vrhneme na ně? Nezlobte se, ale s tím nesouhlasím. To pak můžeme zakázat i akciové trhy, dostihy, všechno. Když o ty peníze chce někdo přijít, stejně o ně přijde. A s tím pekařstvím – to si dovedu mlhavě představit u herny, jež je jen a pouze herna. Ale v „restauračce na rohu“, kde máte dva automaty, které měsíčně vydělají hospodskému pár tisíc na energie, budete na dvou metrech čtverečních budovat pekárnu? Trošku nesmysl, ne? A všichni tu budou prodávat pečivo? Investice do vybavení, změny provozu a za pár let někdo přijde s tím, že bílé pečivo taky škodí zdraví, čímž ničí rodiny? A do toho EÚ rozhodne o regulativu k počtu pekáren na sto obyvatel.

Myslím, že podobné omezování a přemíra regulací jen zvyšují možnost korupce. A hysterie, která se k některým problémům váže, je kontraproduktivní.

Hysterie se teď strhla kvůli jiné věci, místu pro Amazon. Vzhledem k tomu, že od nového roku jste členem Zastupitelstva města Brna, ptám se, jak jste hlasoval?

Nehlasoval jsem pro. V tomto jsem na straně aktivistů – nárůst dopravy si nikdo se zastánců Amazonu nedomýšlí. Už teď je to na Řípské hrůza a co by bylo pak? A navíc, pro bych ani hlasovat nemohl, bylo by to v rozporu s platným územním plánem a to je na trestní oznámení.

Víte, celý ten povyk je výsledkem práce současného prezidenta. Zemanova vláda sama schválila Brnu územní plán s omezením, podle kterého v té lokalitě nesmí být logistické centrum. A pak se on hlasitě diví v médiích, že jsme jednali v souladu s jeho rozhodnutím? To je jeho jedno velké pokrytectví! Zemanova vláda současně pověřila tehdejšího ministra financí Sobotku a ministra dopravy, aby připravili vše pro vybudování sjezdu z D1 v místě Černovické terasy. Píše se rok 2014, žádný sjezd do dnes není a ten stejný člověk, dnes premiér Sobotka, nám opět slibuje, že ho postaví! Vy tomu věříte?! Já ne.

Prosím vás, Vladane…když budete ještě chvíli zvedat hlas, nejspíš mě přijde někdo zachránit. Jste dost radikální, asi není snadné vám odporovat.

Já přece nekřičím, jen dávám malinko průchod svým emocím.  Nezlobte se, ale pokrytectví a alibismus mě vždycky rozčílí.

A k té mé údajné radikálnosti – je to naopak, odpor vůči stereotypům a výzvy mě vyloženě baví. Ideálně, když chci něco udělat a někdo mi tvrdí, že to nejde, to mě okamžitě nastartuje. Když jsem přišel s nápadem „Vícegeneračního hřiště“ na Bosonožské, všichni mi tvrdili, že to nepůjde. A stojí. Se školkami to bylo zrovna tak, s novým prostranstvím u polikliniky také a vidíte, jsou. Já neustále pořád a dokola vysvětluji: „Nehledejte sto důvodů, proč něco nejde, ale najděte aspoň jeden, proč by to jít mohlo!“

Když se tak spolu bavíme, střídá se ve mně radost z toho, že existují politici jako vy a beznaděj, že jich asi není moc. Jak dlouho můžete takhle fungovat, není to frustrující? Ať uděláte cokoliv, stejně vám to půlka lidí vyčte. Co vám pomáhá vypnout, relaxovat?

Aha, frustrace. Ano, občas nad tím přemýšlím. Ale pak jdu tady přes sídliště a říkám si tohle je ještě potřeba zařídit a tohle musíme dořešit…

Žiju tu a mám to tu moc rád. Hodně času trávím mezi mladými – ve školách, v knihovně –  tak jim tam třeba chodím i číst, protože dnes děti moc nečtou. To je pak v dospělosti samý dyslektik, dysgrafik a další dysněco. Jsem rád, že se můžu zapojit i takto, to je i část mého volného času. A pak ještě les, muzika, kytara nebo Kometa (směje se).

Nejvíc mne však nabíjí práce s dětmi. Proto tak rád dělám pro ně různé akce a pořádám dětské tábory a výlety. Takže já nevím, jestli to vaše označení „normální“, je správné. Já si spíš myslím, že moc normální nejsem. Jen mám jinak poskládané hodnoty a priority. Je mi naprosto fuk, jestli jezdím v luxusním autě, nebo svou osm let starou škodovkou. Pro mne je to jen prostředek, jak se dostat z místa na místo. A těch lidí, kteří svůj smysl života vidí pouze v majetku, v luxusu, případně v moci, je mi vlastně docela líto. Protože ti nikdy nepochopí, jak úžasné je sedět na táboře v letním večeru se sedmdesáti dětmi u táboráku a pak se zaklonit a vidět oblohu plnou hvězd.

Děkuji za všechny odpovědi, bude to pěkný rozhovor. Ale přece jen – nemáte pro mne na závěr nějaký skandál? Něco pikantního?

Skandál? Neblázněte, vždyť já jsem tady už tak dost pod dozorem. Já ani skandály dělat nepotřebuju, lidi si vystačí i s tím, co neprovedu. Tuhle jsem šel odpoledne po Bosonožské, četl si na mobilu sms a lehce zakopl na Bosonožské o obrubník. Za půl hodiny mi volal kamarád z druhé strany Lískovce, že si tam dvě ženy vykládají, že jsem ve tři odpoledne opilý a válím se po zemi. To je jak v té hře „Tichá pošta“. Každý si něco přidá a je z toho úplně něco jiného. Co taky čekáte, když na 4 km čtverečných žije 14 tisíc lidí.

Skandály, to jste mě rozesmála. To se musíte zeptat někoho jiného. To se dozvíte věcí! (směje se) Ony se teda nikdy nestaly, nic z toho nebude pravda, ale to přece nevadí. V politice se prý může použít vše.

Tak ještě jednou děkuji a jdu to všechno použít. Na shledanou, pane starosto.

Radka Kazdová
Brno pro vás

V Kohoutovicích létají čůzy

18. 9. 2013 v 12.55 • Témata: , , , ,

Napětí mezi kohoutovickými aktivisty a místní radnicí neustává. Ačkoli sdružení občanů zatnula tipec projektu na vykácení části místního lesa, přestože se jim povedlo zrušit i výstavbu hotelu na louce, ani tak nejsou někteří kohoutovičtí se svými radními spokojeni. Protest stíhá protest a kritikou lokálních politiků i úředníků se nešetří.

Jedním z konfliktních témat v Brně-Kohoutovicích je nyní privatizace městských bytů. Podle občanů, kteří v bytech bydlí a rádi by je odkoupili, je privatizace v Kohoutovicích vedena liknavě, byty se neprodávají a pokud se už ke koupi nabízejí, jsou prý příliš drahé. Proti podmínkám privatizace lidé píší články a posílají je do radničního zpravodaje, čímž vzniká další ohnisko problémů.

Jak kohoutovičtí aktivisté tvrdí, vládne totiž v Kohoutovickém kurýru přísná cenzura. Články s kritickými či opozičními názory buď nejsou zveřejňovány vůbec nebo jsou doprovozeny „uvedením na pravou míru“, nad nímž leckdy rozum zůstává stát. Když paní Helena Sedláčková zaslala radnici ke zveřejnění zcela nekonfliktní příspěvek, obsahující vzpomínku na minulost místního obchodního domu Lipsko, radnice jej sice publikovala, avšak doprovodila anonymním textem na více než dvojnásobné ploše. V něm autorku obviňuje, že vzpomínáním na rok 1973 poškodila současný obchod Lipsko a „uvedla mylné informace“, ačkoli se v původním článku o současném stavu obchodního centra vůbec nemluví. Když pak v reakci na reakci aktivisté proti radnici vytáhnou herny, kteréžto slovo se v textu ani jednoho z obou článků nevyskytuje, napadne člověka, jestli v těch Kohoutovicích není nějaká špatná voda.

Zatím poslední kohoutovickou eskapádu způsobil pikantní omyl jedné z úřednic. Ta si při přeposílání mailu ulevila na adresu protiradniční aktivistky Marie Sotolářové a nazvala ji „čůzou“. Co čert nechtěl, namísto své kolegyni zaslala čůzomail samotné paní Sotolářové. Ani jí, ani jejím opozičním přátelům se to přirozeně pranic nelíbí a tak je na další konflikt zaděláno.

kk-preposilam-cuzu[1]

K nejbližší konfrontaci mezi občany a radnicí dojde v Kohoutovicích asi už dnes. Ve středu 18. září v 17 hodin začne veřejné jednání zastupitelstva. Na žádost aktivistů, očekávajících hojnou účast, jej radnice přesunula do jídelny základní školy Pavlovská. Hlavním projednávaným tématem je privatizace městských bytů, určitě však dojde i na Kohoutovický kurýr, cenzuru a kritiku radnice ze všech stran. Jestli přitom budou létat i čůzy a nakonec třeba i židle a stoly, to se teprve uvidí.

Viktor Lošťák
Foto Wikipedie, zdroje kohoutovice.org, facebook a další

Související

Nakupovat do Lipska?
Přeposílám tu čůzu
Bývalá redaktorka: v Kohoutovickém kurýru je cenzura
Kohoutovický Sporthotel
Konec. U Stamicovy v Kohoutovicích se nic stavět nebude
Kohoutovičtí sbírají podpisy. Maily rozzuřily Macka
Zbyněk Svoboda: Hájíme oázu mezi rozpáleným betonem
Anketa neplatí, věc se vrací na začátek, říká starosta Šafařík
Kohoutovická radnice se anketou řídit nehodlá. Byla prý zmanipulovaná
Anketa v Kohoutovicích končí. Lidé hotel odmítli
Nové sportovní centrum? Anketu zmanipuloval hacker
Zmanipulovaná anketa v Kohoutovicích: Radnice problém uznává, bude ho řešit
Stavět či nestavět? Kohoutovická radnice zjišťuje názory anketou
Poplach aktivistů: Anketa kohoutovické radnice je zmanipulovaná!
Odpůrci sportoviště v Kohoutovicích: Neberte dětem louku
Kohoutovice: Setkání radnice s občany předcházejí problémy

Privatizace bytů končí. Restartují ji volby 2014?

26. 1. 2013 v 06.36 • Témata: , ,

Privatizace městských bytů v Brně letos skončí. Prodejem posledních pěti tisíc bytů vyčerpá magistrát seznam schválený už před více než dekádou. Ačkoli i poté zbude ve vlastnictví města plných patnáct procent brněnských bytů, magistrát je dále privatizovat nechce. Přinejmenším ne za současných podmínek. Pokud bude vůbec další byty ze zbylých 25 tisíc prodávat, hodlá tak učinit za podmínek mnohem bližších tržním.

Celkově je však postoj magistrátní koalice i některých městských částí k pokračování privatizace městských bytů velmi zdráhavý. Zatímco současní nájemníci by si často rádi byt odkoupili – samozřejmě za co nejvýhodnějších podmínek – magistrát ani vedení mnoha radnic byty prodávat spíše nechce. Jsou pro město zdrojem příjmů.

Nájemníci kritizují nerovnost podmínek pro privatizaci. Na seznamů bytů určených k prodeji se některé domy octly, jiné ne, a není vlastně docela jasné proč. Magistrát sice svůj seznam obhajuje, lidé toužící po privatizaci se s tím však spokojit nehodlají. V této chvíli však tahají za kratší konec.

Lidem v městských bytech jde přitom opravdu o hodně. I malé změny v nastavení podmínek privatizace pro ně znamenají statisícové rozdíly v kupní ceně, tedy částky, srovnatelné nebo  převyšující celoroční výdělek průměrné rodiny. Nemluvě už o katastrofických scénářích, v nichž dojde k prodeji bytu i s nájemníkem třetí straně.

Jednou z možností, jak zastavenou privatizaci znovu rozjet, dávají příští komunální volby. Ty proběhnou na podzim 2014 a privatizace městských bytů by mohla být jedním z volebních témat. Současná magistrátní opozice, která bude muset v příštích volbách bojovat více než kdy jindy, protože jí jde o holé přežití, by mohla slibem restartu prodeje bytů lákat část voličů. Dojde k tomu ale doopravdy?

Odpověď současné nájemníky městských bytů nejspíš nepotěší – sotva. Pokud se sami nepřičiní, volby žádnou změnu, kterou by si přáli, nepřinesou.

Strany o privatizaci v kampani nestojí

Snad největším důvodem je, že v komunálních kampaních v Brně nehrají skutečné místní problémy žádnou podstatnou roli. Volební kampaň jak na radnice městských částí, tak na velkou radnici, bývá zpravidla pouhým recyklátem kampaně z předcházejících parlamentních voleb. Velké strany dobře vědí, že průměrný volič se o dění na místní úrovni vůbec nezajímá, neorientuje se v něm a i v místních volbách si vybírá podle zavedených značek a televize. Místní problémy dokáží ovlivnit rozhodování snad jen desetiny voličů, zbytek si i na radnici vybírá stejně jako v parlamentních volbách. A to nakonec velkým stranám i docela vyhovuje.

Druhým důvodem, proč se zřejmě o další privatizaci městských bytů v příštích volbách mluvit nebude, je, že obecné veřejné mínění příliš snahám zájemců o koupi nenahrává. Ti by si jistě přáli odkoupit byt za cenu co nejnižší, typický volič však chce pravý opak. Jen ať platí jak mourovatí, zní hlas průměrného člověka. Nevidí žádný pádný důvod, proč by neměli současní nájemníci za městské byty zaplatit tržní cenu.

A tak i když TOP 09 nebo Svobodní deklarují, že po úspěchu ve volbách budou další privatizaci nakloněni více než současná koalice, nemusí být volba těchto stran pro nájemníky městských bytů příliš výhodná. Ani jedna z politických stran nepůjde do voleb s tím, že bude prodávat městské byty za mírnou, vlídnou cenu – víc hlasů by takovým přístupem ztratila, než získala. To nejlepší, co od nich mohou lidé chtiví koupě očekávat, jsou zamlžená prohlášení ohledně podmínek prodeje. Což může také znamenat dražbu a prodej nejvyšší nabídce.

Možností jsou občanské subjekty

Co tedy mají nájemníci bytů dělat? Nezbývá jim než na změnu prostřednictvím komunálních voleb rezignovat? Nikoli nezbytně.

Reálnou možností, jak u komunálních voleb na podzim 2014 mohou zájemci o privatizaci hájit své zájmy, je obrátit se na občanské subjekty. Ať již na existující, na ty, které před volbami vzniknou nebo si založit občanské subjekty vlastní.

Místní sdružení mají velmi dobré postavení při volbách na radnice městských částí;  už několikrát se prokázalo, že jsou schopna dosáhnout výrazného úspěchu. Současný odklon voličů od etablovaných politických stran jim v příštích volbách dává další výhodu. Už horší je pozice místních sdružení v boji o křesla v brněnském zastupitelstvu, ale ani tady to není beznadějné. Koneckonců lepší možnost stejně zájemci o privatizaci nemají.

Implantovat do volebního programu občanských subjektů prodej městských bytů za přijatelných, kompromisních podmínek by navíc nemělo být obtížné. Občanská uskupení obvykle víc než chladnou kalkulací volebních zisků a ztrát trpí idealismem, snahou přinést „štěstí a blaho všem“ a svou aspiraci na zastupitelská křesla podpírají programem na místních problémech přímo založených.

Chcete-li tedy koupit městský byt, v němž nyní bydlíte, a magistrát vám ho nechce prodat, jsou příští volby pro vás další šancí. Šancí, na níž však budete muset sami zapracovat. I tady platí – co si sami neuděláte, to mít nebudete.

Viktor Lošťák

Autor ani jeho příbuzní nebo přátelé nebydlí v městském bytě.

Související

Rok 2013: konec privatizace bytů
Anketa: Ať solí!

Kohoutovické zastupitelstvo – bude zase horko?

16. 12. 2011 v 07.09 • Témata: , , , , , , , , ,

Ve středu 21. prosince bude znovu zasedat kohoutovické zastupitelstvo. Na programu má i projednání stížnosti občanů, kteří se nedostali na minulou, mimořádnou schůzi.

Mimořádné jednání zastupitelstva proběhlo 16. listopadu. Vzbudilo velký zájem občanů, projednávala se totiž privatizace obecních bytů. S jejím průběhem není řada lidí v Kohoutovicích spokojena; koaliční radní prý privatizaci blokují, a pokud domy do privatizace navrhují, nastavují kritéria tak, aby to vyhovovalo těm z nich, kteří v obecních bytech bydlí. Lidé se obávají, že radnice chce v budoucnu zvyšovat nájem a přilepšovat tak rozpočty městské části. Kohoutovičtí radní takový vývoj připustili.

Na listopadové jednání se dostavila asi stovka občanů, podle různých odhadů zhruba pět desítek nebylo vůbec do sálu vpuštěno. Část z nich pak sepsala stížnost, v níž označila průběh jednání za nezákonný; jednání zastupitelsva jsou ze zákona vždy veřejná.

Tuto stížnost kohoutovické zastupitelstvo projedná příští středu. Rada Kohoutovic, tj. koaliční strany, navrhují odpověď v tom smyslu, že k žádnému porušení zákona nedošlo. „Nedošlo k porušení zásady veřejnosti dle cit. § 93 odst. 2 ani žádného jiného ust. zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění,“ tvrdí v návrhu odpovědi na stížnost Petr Šafařík, starosta Kohoutovic.

Není pravděpodobné, že by stěžovatelé byli s touto odpovědí spokojeni. Do jaké míry však přijdou své rozhořčení na jednání kohoutovického zastupitelstva vyjádřit, se teprve uvidí.

Občanské sdružení Pro Kohoutovice, představující do jisté míry místní občanskou opozici vůči radnici, k účasti na jednání nedůrazně vyzvalo.

-vl-

Související

Byty do privatizace? Podle kritiků jen pro vyvolené
Odkloněná privatizace: Starosta Slunce a „transparentní“ prodej obecních bytů v Brně-Kohoutovicích
Nepustili občany na jednání? Jak to vidí kohoutovičtí zastupitelé
Veřejné zasedání zastupitelstva – občané zůstali za dveřmi

Kohoutovickou fotosoutěž vyhrála Bystrc

26. 11. 2011 v 08.48 • Témata: , , , ,

Pan Dobrovský z Bystrce se stal absolutním vítězem soutěže kohoutovického občanského sdružení Pro Kohoutovice. Od Jany Konečné, členky výboru sdružení, dostal dvě knihy a… těžko říct přesně… takovou divnou věc.

Sdružení Pro Kohoutovice se sešlo 24. listopadu ke své veřejné výroční schůzi. Přišli nejen členové, ale také lidé, které k aktivitě přinutila nespokojenost s nedávným rozhodnutím kohoutovického zastupitelstva o privatizaci obecních bytů. Privatizace byla také jedním z hlavních témat, které se na schůzi sdružení probíraly.

Kohoutovice mají zhruba třináct tisíc obyvatel. Jana Konečná odhaduje počet lidí, kteří přišli na poslední jednání zastupitelstva o privatizaci, na zhruba tři stovky.

Přítomní lidé mluvili o „aroganci moci“ ze strany kohoutovické radnice, která se prý svým občanům nepokrytě vysmívá. Do jaké míry však sdružení Pro Kohoutovice bude roztrpčeným lidem zastáncem, o tom členové zatím diskutují.

Stejně jako dosud, vidí Pro Kohoutovice své další cíle v ovlivnění výstavby motoristického centra a dalších objektů, které považuje za nežádoucí. Členové sdružení si nepřejí stavbu benzínové pumpy, jež by podle nich vytvořila nežádoucí dopravní ruch tam, kde je to nevhodné. Naopak usilují o vybudování dalších chodníků.

-vl-

Související

Byty do privatizace? Podle kritiků jen pro vyvolené
Odkloněná privatizace: Starosta Slunce a „transparentní“ prodej obecních bytů v Brně-Kohoutovicích
Nepustili občany na jednání? Jak to vidí kohoutovičtí zastupitelé
Veřejné zasedání zastupitelstva – občané zůstali za dveřmi
Kohoutovická radnice zneužívá místní zpravodaj dlouhodobě
Servilní šéfredaktorka Kohoutovického kurýra sklízí krutý výsměch
Stránky sdružení Pro Kohoutovice
Kontakty na zastupitele Kohoutovic
Pro Kohoutovice zve na veřejnou výroční schůzi
Kohoutovický místostarosta nechce pustit hráče do Bystrce. Sdružení se to nelíbí
Kohoutovice: Prodej obecní louky se nelíbí občanskému sdružení
Námitka pro kohoutovickou sjezdovku odevzdána. Bude ještě rušno
Kohoutovická sjezdovka – ne všichni jsou proti
Připomínky OS Zelená pro Kohoutovice k územnímu plánu

Byty do privatizace? Podle kritiků jen pro vyvolené

24. 11. 2011 v 08.39 • Témata: , , , , , , , , ,

Jak získat jednoduše byt patřící Brnu? Stačí stát se zastupitelem v brněnské městské části Kohoutovice. To tvrdí někteří její obyvatelé. Mají totiž za to, že postup radnice při navrhování bytů do privatizace je zmatený a bez jakéhokoliv systému.

Tvrdí také, že zastupitelé si při nedávném hlasováním odsouhlasili prodej právě těch domů, ve kterých sami žijí. Většinu dalších žádostí odmítli.

O seznamu bytů určených k privatizaci rozhodli zastupitelé minulý týden. Její postup kritizuje například Petr Vernýř, který se jednání zúčastnil. „Je podivné, že jednotlivé domy ve kterých zastupitelé bydlí si sami doporučili pro privatizaci, zatímco ostatní ne. Vypadá to, jako by si chtěli byty výhodně koupit a pak je prostě prodat za tržní ceny,” uvedl Vernýř.

Radnice však jakékoliv nesrovnalosti popírá. „Máme jednotný klíč pro přidělování bytů do privatizace. Nyní jsme doporučili pouze ty, jejichž uživatelé už založili společná družstva vlastníků jednotek. Další byty, o které mají jejich uživatelé zájem, zařadíme do privatizace až v roce 2014,” uvedl starosta Kohoutovic Petr Šafařík.

Právě v polovině tohoto roku totiž kohoutovická radnice splatí úvěr, který si vzala v roce 2001 na opravy veškerých svých domů. „Některé z nich domy ještě slouží jako zástava tohoto úvěru. Do privatizace je tak chceme dát, až ho splatíme,” vysvětlil starosta.

(…)

Celý text Jana Spěšného si přečtěte na brnensky.denik.cz

*

V reakcích na facebookové stránce Bystrčníku se objevila tato otázka:

Ivo Papoušek: Dokáže mi někdo vysvětlit, co je myšleno touto větou?

„Máme jednotný klíč pro přidělování bytů do privatizace. Nyní jsme doporučili pouze ty, jejichž uživatelé už založili společná družstva vlastníků jednotek. Další byty, o které mají jejich uživatelé zájem, zařadíme do privatizace až v roce 2014,” uvedl starosta Kohoutovic Petr Šafařík.

Jednak netuším, co mají podle pana starosty být „společná družstva vlastníků jednotek“, ale pokud myslí „společenství vlastníků jednotek“, tak to nikdo nezakládá, ale vzniká automaticky ze zákona v domech s pěti a více jednotkami, ve chvíli, kdy jsou tam tři různí vlastníci. Takže ve chvíli, kdy všechny byty vlastní MČ, společenství vzniknout nemůže, i kdyby se „uživatelé“ sebevíc rozkrájeli a zakládali cokoliv. Je možné, že tím celým starosta myslí něco jiného, ale chápe někdo, co?

Přinejmenším by vám to měl, pane Papoušku, dokázat vysvětlit pan starosta. A tak jsme splašili člověka s telefonem, ten ho zvedl a zavolal Petru Šafaříkovi. Ukázalo se, že Jan Spěšný, autor článku v Brněnském deníku, ho cituje zcela přesně. Starosta má opravdu na mysli společenství vlastníků bytových jednotek. Ta vznikla tam, kde na městských bytech udělali nástavby a ty se pak prodaly soukromým majitelům. Tím byly splněny zákonné podmínky pro vznik SVJ. Starosta osvětlil, že se z jeho strany nejednalo o žádné doporučení, aby lidé něco zakládali, a že si je také vědom, že to ani není možné. Novinář se ho zeptal, které domy doporučili k privatizaci, a on prostě konstatoval, že jsou to ty domy, kde už SVJ „bylo založeno“. Ostatně tak je to i v článku, když ho chápete opravdu doslova.

Jestli chcete vědět vysvětlit něco dalšího: Petr Šafařík (ČSSD), safarik@kohoutovice.brno.cz, 739 930 659.

O. H.

Související

Odkloněná privatizace: Starosta Slunce a „transparentní“ prodej obecních bytů v Brně-Kohoutovicích
Nepustili občany na jednání? Jak to vidí kohoutovičtí zastupitelé
Veřejné zasedání zastupitelstva – občané zůstali za dveřmi
Kohoutovická radnice zneužívá místní zpravodaj dlouhodobě
Servilní šéfredaktorka Kohoutovického kurýra sklízí krutý výsměch
Stránky sdružení Pro Kohoutovice
Kontakty na zastupitele Kohoutovic
Pro Kohoutovice zve na veřejnou výroční schůzi
Kohoutovický místostarosta nechce pustit hráče do Bystrce. Sdružení se to nelíbí
Kohoutovice: Prodej obecní louky se nelíbí občanskému sdružení
Námitka pro kohoutovickou sjezdovku odevzdána. Bude ještě rušno
Kohoutovická sjezdovka – ne všichni jsou proti
Připomínky OS Zelená pro Kohoutovice k územnímu plánu

Odkloněná privatizace: Starosta Slunce a „transparentní“ prodej obecních bytů v Brně-Kohoutovicích

21. 11. 2011 v 13.41 • Témata: , , , , , , ,

Text Mgr. Olgy Hubíkové jako první publikovaly Britské listy. Přetiskujeme jej s laskavým svolením autorky. Fotografie z jednání zastupitelstva www.kohoutovice.org.

*

Otázka prodeje obecních bytů v MČ Brno-Kohoutovice již delší dobu hýbe velkou částí kohoutovické veřejnosti. V minulosti se část bytů podařilo za velmi výhodných podmínek privatizovat jen zlomku vyvolených a v Kohoutovicích dosud zůstává ve srovnání nejen se všemi ostatními částmi Brna, ale zřejmě i ve srovnání s podobnými lokalitami v celé ČR, největší podíl obecních bytů. Rozhodnutí radnice o tom, které byty doporučí městu k prodeji, které nikoliv, v jakých časových horizontech a jakou formou, tak přímo ovlivní situaci tisíců domácností. Není divu, že kohoutovická veřejnost, obvykle spíše krotká a povolná, byla vyburcována,.

Aktuální návrh radnice týkající se prodeje obecních bytů se totiž očividně nese v duchu „málo vítězů, mnoho poražených“ a navíc zdaleka zavání korupcí. Kolují totiž ošklivé pomluvy, že v první vlně a nejvýhodnějším způsobem se budou privatizovat ty byty, na nichž mají osobní zájem zastupitelé obce. Kromě toho, že se kohoutovickým nájemníkům nelíbí, že by si zastupitelé pro sebe měli zajistit výhodnější podmínky privatizace bytů, panují také obavy, že až se tímto způsobem zastupitelé zaopatří, utrhnou se ceny nájemného ze řetězu. Dosavadní relativně rozumné tempo zvyšování nájemného kohoutovičtí přičítají tomu, že zatím se nájemné týká i mnohých koaličních zastupitelů. Obavy ze zvyšování nájemného jsou od letošního roku násobeny ještě tím, že starosta za ČSSD Petr Šafařík dal počátkem roku na vědomí, že neplatiči budou vystěhováváni třeba na ulici (viz slovo starosty). O pár měsíců později rada městské části svůj slib začala realizovat a rozdávat první výpovědi z nájmu, a to již po třech měsících, kdy nebyl nájemník schopen uhradit poplatky spojené s bydlením (viz z jednání RMČ).

Není divu, že na zasedání zastupitelstva, které se konalo 21. 9. 2011, a kde se mělo o tomto návrhu privatizace bytů hlasovat, se sešlo neobvyklé množství kohoutovických občanů. Bod týkající se prodeje bytů byl z jednání stažen jakokožto zmatečný. Mezi kohoutovickými obyvateli obecních bytů posléze vznikla petiční akce za transparentnost prodeje obecních bytů. Také radnice nezůstala pasivní. Vydání místního plátku Kohoutovický Kurýr, hlásné trouby radnice, které následovalo po tomto zasedání, se stalo zdrojem povyražení pro zbytek Brna a paní Jana Ponížilová dočasnou celebritou.

Mimořádné zasedání zastupitelstva

Dne 16. 11. 2011 v 17:00 nevyšel kohoutovické radnici tolikrát odzkoušený osvědčený trik svolat mimořádné zasedání zastupitelstva na poslední chvíli, bez zbytečného humbuku a v předvečer státního svátku, kdy se předpokládá, že velká část lidí dá přednost odjezdu na prodloužený víkend před místní politikou. Občanů se dostavilo tolik, že pan starosta se svojí suitou měl potíže prodrat se do zasedací místnosti.

Nicméně čas tlačil, další stažení bodu týkajícího se prodeje bytů nebylo myslitelné, obzvláště když celé mimořádné zasedání bylo svoláno za účelem řešení pouze tohoto bodu. Zastupitelstvu tedy nezbylo, než si svůj návrh odhlasovat před zraky veřejnosti.

Shrnu-li v kostce to, co si přišli zastupitelé odhlasovat:

  • v určitých domech bude doporučena privatizace v dohledné době, a to za výhodnou cenu a a formou odprodeje jednotlivých bytů nájemci
  • část domů bude doporučena k privazizaci až po 1. 7. 2014, a to nikoliv po bytech, ale po celých domech, řekneme domy „na stojáka“, se všemi nevýhodami, které to pro nájemce má
  • velká část domů nebude doporučena k prodeji vůbec

Zastupitelé dostali slovo a měli možnost obhájit stanovisko svých stran k takto plánované privatizaci bytů. Nakonec se nějak semlelo, že jediný, kdo mluvil k věci, byla poslankyně za KSČM JUDr. Helena Sýkorová. Odůvodnila změnu původně zcela zamítavého stanoviska KSČM k prodeji obecních bytů a formulovala výhrady vůči navrhovanému postupu radnice. Nynější vstřícnost KSČM v Brně vůči privatizaci obecních bytů odůvodnila dvěma hlavními faktory – novým občanským zákoníkem, který výrazně omezuje práva nájemců a posiluje práva vlastníka. Zmínila především omezení možnosti přechodu nájmu, případně jeho trvání na dobu dvou let. Z této změny občanského zákoníku by se mohla stát černá můra zejména pro ty nájemce obecních bytů, kteří investovali statisíce do výměny rozpadajích se umakartových jader, drolících se podlah a dalších rekonstrukcí nájemních bytů.

Dalším důvodem, který pro změnu stanoviska KSČM uvedla, je nezastropování nejvyšší možné výše nájemného od konce roku 2012. JUDr. Sýkorová vyjmenovala rovněž rizika spojená s prodejem nikoliv jednotlivých bytů těm, kteří o koupi mají zájem a mají na ni finanční prostředky, ale celých domů. Nakonec zpochybnila nutnost arbitrárního určování termínů, od kdy by mělo být umožnění prodeje městu navrženo. Ve svém stanovisku formulovala obavy občanů, jichž se nájemní bydlení týká, tak výstižně, že se dočkala spontánního potlesku lidí v plénu.

Mýtus nájemníka obecního domu coby vyžírky

Tento mýtus padl. Diskuse nad navrhovaným postupem prodeje obecních bytů byla dlouhá, leč vcelku jalová. Otázky a připomínky  přítomné kohoutovické veřejnosti byly sice velmi inspirativní, ale nikoliv pro starostu a většinu přítomných zastupitelů, kteří nudili různými variantami odpovědí ve stylu „protože se na tom rada dohodla“, „protože je to kompromis“, případně „takže tak“. Jednu zajímavou věc však diskuse přece jen přinesla. Mimoděk, spíše k nevoli většiny zastupitelů, se ukázalo, že lidé, kterým bude odkup obecního bytu rozhodnutím zastupitelstva znemožněn, budou oproti hrstce privilegovaných znevýhodněni hned dvakrát. V prvé řadě nebudou moci za rozumnou cenu odkoukoupit byt, který většina z nich dlouhá léta na vlastní náklady udržovala. Za druhé bude z jejich rostoucích nájmů v podstatě dotován veřejný rozpočet. Od letošního roku však může městská část až 10% takto vybraných prostředků použít se souhlasem Zastupitelstva Města Brna na jiné účely (viz článek 76, odst. 51). Jak mezi zuby na položený dotaz procedil pan zastupitel Ladislav Macek (ČSSD) „mateřská školka“.

To znamená, že z peněz vybraných od nájemníků obecních bytů byla opravena mateřská školka, kterou využívají i lidé z vlastních bytů či domů. Nyní se to bude dít zcela systematicky. Oprava chodníku, vybudování parkoviště, rekonstrukce školní jídelny, dotace pro fotbalisty, na co všechno Zastupitestvo města Brna městské části povolí peníze z nájmů použít? V každém případě budou nájemníci v obecních bytech přispívat prostřednictvím svých nájmů na údržbu a budování veřejných statků, které slouží i těm, kteří bydlí ve vlastním. Populární štvavá kampaň proti nájemcům obecních bytů, že si tito žijí levně na úkor ostatních, tak dostala povážlivou trhlinu.

„Obec jsem já“

Králi Ludvíku XIV., řečenému Král Slunce, je připisován výrok „stát jsem já“. Občané, kteří se dostavili na poslední mimořádnou schůzi zastupitelstva, případně ti, kteří mají s vyjednáváním se starostou nějaké další zkušenosti, mohli snadno nabýt dojmu, že by pan starosta Šafařík má slušnou šanci vstoupit do lokální historie jako Starosta Slunce. Zaklínal se sice zájmem obce, potřebami obce, „obec chce a obec nechce“, ale přihlížející se jen těžko bránili dojmu, že obcí míní sebe, nanejvýše pány radní a loajální koaliční zastupitele hlasující jako jeden muž.

Pan starosta měl jasno, co obec chce a co obec nechce, ačkoliv se řada občanů snažila s ním na dané téma již dlouho předem vést debatu. V době jednání místnost obcí doslova přetékala. Občané se tísnili až na chodbě a atmosféra doslova skřípala opačnými názory a odlišnými návrhy, než které si přišel nechat odhlasovat Starosta Slunce. Dotazy a připomínky přítomné veřejnosti byly zodpovídány neurčitě a když se někdo zmínil, že by politická reprezentace obce měla hájit zájmy všech příslušníků obce stejně, nemohl Starosta Slunce pochopit, o čem je řeč.

Čísi návrh, ať se tedy udělá průzkum, uvedl Starostu Slunce v pochopitelný údiv – když „obec jsem já“, tak zjevně není co zkoumat. Hlavní starostovým odůvodněním „projednávaného“ návrhu a vyvětlením, podle jakého klíče se o osudu jednotlivých nájemců rozhodovalo, bylo v podstatě stereotypní „tak jsme se dohodli v radě“. „A kompromis není sprosté slovo“. Když se diskutující občané dostatečně unavili bušením hluchému do vrat – a značná část z nich, mnozí v seniorském věku, byla nucena před starostou téměř dvě hodiny stát, kohoutovická radnice je zřejmě jeden z mála úřadů v ČR, kde není dostatek teplých židlí k zapůjčení – odhlasovali si koaliční poslanci návrh v původní podobě, bez přihlédnutí k jediné připomínce přítomných občanů či protinávrhům opozice. Podle reakcí lidí po ukončení zasedání to pro mnoho zúčastněných musela být zkušenost téměř šokující. Přišli totiž i tací, kteří věřili, že i jejich názor či zájem něco znamená.

Douška autorky

Nešla jsem na středeční mimořádné zasedání zastupitelstva hájit žádný konkrétní vlastní zájem, protože nevím, jaký zájem mám. Vůbec si nejsem jistá, zda bych se chtěla vázat na byt v domě, když zhruba ve dvousetmetrové vzdálenosti počítá územní plán se stavbou obrovskéko vysílače a stavební povolení bylo místním stavebním odborem již vydáno. A vlastně ani nevím, zda chci zůstávat na sídlišti, jehož velkou devízou byly nezastaveněné zelené plochy, které se zastupitelstvo chystá pod cenou rozprodávat, aby se na nich mohly stavět například mnohapatrové hotely se sportovišti a desítkami parkovacích míst. Osobně jsem šla na zasedání čistě kvůli zájmu o brněnské hantec. Chtěla jsem se dopátrat, co přesně v brněnském hantecu znamená slovo „transparentní“. Pan Starosta Slunce jím rád prokládá své promluvy a z jeho úst opakovaně zaznělo i na tomto mimořádném zasedání zastupitelstva. Dopátrala jsem se. V brněnském hantecu se adjektivum „transparetní“ používá k označení záležitosti, jejíž nuance jsou načálstvu krystalicky jasné a plebs do nich nemá co strkat nos. Až budou příště kohoutovičtí občané zase sepisovat petici požadující transparentní postup v nějaké záležitosti, měli by nejdříve konzultovat experta na lokální jazykové zvláštnosti.

Olga Hubíková

*

Související

Nepustili občany na jednání? Jak to vidí kohoutovičtí zastupitelé
Veřejné zasedání zastupitelstva – občané zůstali za dveřmi
Kohoutovická radnice zneužívá místní zpravodaj dlouhodobě
Servilní šéfredaktorka Kohoutovického kurýra sklízí krutý výsměch
Stránky sdružení Pro Kohoutovice
Kontakty na zastupitele Kohoutovic
Pro Kohoutovice zve na veřejnou výroční schůzi
Kohoutovický místostarosta nechce pustit hráče do Bystrce. Sdružení se to nelíbí
Kohoutovice: Prodej obecní louky se nelíbí občanskému sdružení
Námitka pro kohoutovickou sjezdovku odevzdána. Bude ještě rušno
Kohoutovická sjezdovka – ne všichni jsou proti
Připomínky OS Zelená pro Kohoutovice k územnímu plánu

Nepustili občany na jednání? Jak to vidí kohoutovičtí zastupitelé

17. 11. 2011 v 13.06 • Témata: , , , , , , , , , , , ,

Mimořádné jednání kohoutovického zastupitelstva 16. listopadu vyvolalo velký zájem veřejnosti. Až tak velký, že – podle údajů občanského sdružení Pro Kohoutovice – pět desítek lidí nebylo vůbec na jednání vpuštěno.

Na programu jednání byla privatizace obecních bytů. Mluvčí sdružení Pro Kohoutovice Jana Konečná tvrdí, že navržená usnesení umožní zprivatizovat ty byty, na nichž mají přímý zájem koaliční zastupitelé (ODS a ČSSD), zablokují však privatizaci pro všechny ostatní.

Zamezením přítomnosti občanů na jednání – jestliže k němu skutečně došlo – vzniká závažný problém. Jednání zastupitelstva jsou ze zákona výhradně veřejná. Omezením účasti občanů na jednání je dána možnost soudní cestou zneplatnit veškerá usnesení, která zastupitelstvo přijalo, navíc může být obec odsouzena k zaplacení pokuty.

Zeptal jsem se tří kohoutovických zastupitelů, jak viděli situaci na zastupitelstvu oni, a zda podle nich byla opravdu lidem odepřena možnost zúčastnit se jednání.

„Je to tak,“ potvrdil Jan Stuchlík (Občané pro Kohoutovice), „Lidé opravdu v uvedeném počtu zůstali mimo sál. Navíc koalice o mimořádném zájmu o jednání věděla předem a měla dost možností schůzi přemístit do vyhovujících prostor. Už minule museli stát občané v chodbě.“

„Osobně se domnívám, že koalici situace vyhovovala,“ řekl pan Stuchlík, „Snadno si odhlasovali, co už si předem mezi sebou dohodli.“

Zcela jinak viděla jednání koaliční zastupitelka Jana Hamplová (ČSSD).

„Občanů sice skutečně přišlo víc, než byla kapacita sálu, ale to pro ně znamenalo jen jisté nepohodlí, nikoli vyloučení z jednání. Dveře sálu zůstaly otevřené a každý měl možnost na jednání vystoupit. Rozprava skončila až tehdy, až už se nikdo k vystoupení nepřihlásil. Navíc mimo sál nezůstalo padesát lidí, podle mého odhadu jich bylo sotva deset,“ popsala situaci Jana Hamplová.

Žaloby, která by se pokusila zneplatnit usnesení zastupitelstva, se Jana Hamplová neobává: „Občané nebyli diskriminováni, nebyli z jednání vyloučeni. Jednalo se pouze o poněkud nestandardní, snad nekomfortní průběh jednání, to je ale vše. Pro účast lidí jsme udělali hodně, občané třeba stáli i u stěny za zastupiteli. O tak silném zájmu jsme předem nevěděli a podle mého názoru byl vyvolán uměle. Vznikla tu jakási kampaň. Lidi kdosi na radnici nahnal, přitom pak většina z nich ani nevystoupila. Prostor ale dostali všichni.“

„Co kdyby třeba přišlo na jednání všech čtrnáct tisíc lidí z Kohoutovic? Každý ví, kdy jednání začíná, v jak velkém sále se koná, a má-li zájem, má přijít včas,“ míní paní Hamplová.

Průběh jednání vnímá jako vážný problém opoziční zastupitel Jaroslav Kalousek (TOP 09).

„Na skutečnost, že zájem veřejnosti o účast na zasedání je velká a nevejdou se do jednacího sálu jsem svolatele upozornil osobně před zahájením zasedání, avšak tato skutečnost je vůbec nezajímala,“ uvedl pan Kalousek.

„K omezení účasti občanů opravdu došlo. Uvítám, když se lidé budou bránit žalobou,“ zdůraznil Jaroslav Kalousek, „Takové snahy podpořím.“

-vl-
Fotografie Pro Kohoutovice, o.s.

Související

Veřejné zasedání zastupitelstva – občané zůstali za dveřmi
Stránky sdružení Pro Kohoutovice
Kontakty na zastupitele Kohoutovic
Pro Kohoutovice zve na veřejnou výroční schůzi
Kohoutovický místostarosta nechce pustit hráče do Bystrce. Sdružení se to nelíbí
Kohoutovice: Prodej obecní louky se nelíbí občanskému sdružení
Námitka pro kohoutovickou sjezdovku odevzdána. Bude ještě rušno
Kohoutovická sjezdovka – ne všichni jsou proti
Připomínky OS Zelená pro Kohoutovice k územnímu plánu

Veřejné zasedání zastupitelstva – občané zůstali za dveřmi

17. 11. 2011 v 10.38 • Témata: , , , , , , ,

Ve středu 16. listopadu se v Kohoutovicích konalo mimořádné zasedání zastupitelstva. Podle mluvčí občanského sdružení Pro Kohoutovice Jany Konečné se jednalo o privatizaci obecních bytů. Jana Konečná tvrdí, že záměrem koalice ČSSD a ODS bylo odsouhlasit privatizaci jen v těch domech, kde na ni mají radní přímý zájem, a zastavit všude jinde.

„Co se koalici ČSSD+ODS nepodařilo v září, tedy protlačit privatizaci svým kolegům a stopku většině ostatních, udělali patrně na mimořádném zasedání zastupitelstva,“ tvrdí Jana Konečná, „Nevíme to ale jistě, nevešli jsme se do zasedacího sálu napěchovaného zájemci o privatizaci.“

Zájem o jednání mimořádného zastupitelstva byl skutečně mimořádný.

„Nedostali jsme se na jednání spolu s dalšími asi padesáti občany, kteří také měli zákonné právo být přítomni při projednávání věci, která se jich týkala,“ uvedla Jana Konečná.

O situaci „za dveřmi“ a nesouhlasu s ní sepsala jedna občanka zprávu, kterou řada z čekajícíh podepsala, papír byl poslán přes hlavy ostatních občanů politikům do sálu k přiložení k zápisu ze zasedání.

Nikdo ze zastupitelů – a to ani opozičních – neprotestoval proti zahájení zasedání z důvodu nemožnosti občanů být mu přítomen, i když tato situace nastala již na samém počátku zasedání, před schvalováním programu. Nelegální zasedání tak proběhlo.

Z webu sdružení Pro Kohoutovice, www.kohoutovice.org

Občanské sdružení Pro Kohoutovice kritizuje už delší dobu údajně zablokovanou privatizaci městských bytů v Kohoutovicích. „Kohoutovice se svými cca 13 % prodaných bytů mají nejmenší podíl zprivatizovaných bytů v České republice,“ uvádí stránky sdružení.

Jednání zastupitelstva jsou ze zákona výhradně veřejná. Jakýmkoli omezením účasti občanů na jednání zastupitelstva se otevírá možnost usnesení zastupitelstva anulovat soudní cestou.

-ko-
Fotografie Pro Kohoutovice, o.s.

Související

Stránky sdružení Pro Kohoutovice
Pro Kohoutovice zve na veřejnou výroční schůzi
Kohoutovický místostarosta nechce pustit hráče do Bystrce. Sdružení se to nelíbí
Kohoutovice: Prodej obecní louky se nelíbí občanskému sdružení
Námitka pro kohoutovickou sjezdovku odevzdána. Bude ještě rušno
Kohoutovická sjezdovka – ne všichni jsou proti
Připomínky OS Zelená pro Kohoutovice k územnímu plánu

Zelená pro Kohoutovice kritizuje neprivatizaci

5. 8. 2011 v 12.02 • Témata: , , , ,

Privatizaci, nebo lépe ne-privatizaci obecních bytů v Kohoutovicích kritizuje místní sdružení Zelená pro Kohoutovice. Kohoutovice mají nesmyslně mnoho nezprivatizovaných bytů, tvrdí sdružení na svých stránkách.

„Nájemci se léta o byty starají a investují do nich, byť „jen“ placením nájmu. Chtějí svůj byt zprivatizovat. Kohoutovická radnice je však řadu let uvádí v omyl tvrzeními, že jejich byt nemůže být zatím prodán, protože je součástí zástavy bance proti půjčce na revitalizaci panelových domů. Přitom dle informace magistrátu je na překážku jen přijatá dotace, ale nikoliv hypoteční úvěr,“ uvedla k problému mluvčí sdružení Jana Konečná. Podle ní privatizaci obecních bytů v této městské části blokuje místní Rada.

Údaje, zveřejněné občanským sdružením, ukazují, že zatímco celobrněnský průměr dosáhl na konci roku 2010 37 % zprivatizovaných bytů, v Kohoutovicích to bylo jen 13 %. Do poloviny roku 2011 pak prý kohoutovičtí radní dokázali k privatizaci připravit jen jeden jediný byt.

Na kohoutovické radnici leží dnes žádosti o privatizaci minimálně 17 domů plných nájemníků. Mluvčí sdružení popisuje, jak je s nimi nakládáno: „Kohoutovičtí radní Macek, Mikš a Šafařík nepustili do červnového zastupitelstva žádost o privatizaci obyvatel Pavlovské 29 a 31,“ uvádí Jana Konečná, „Kuriózní je, že starosta sám písemně slíbil privatizaci na červnové zastupitelstvo zařadit. Občanům, kteří tam přišli, se vymluvil, že musí ještě zjistit ceny. Žádost byla podaná již v lednu. Radní Macek, Šafařík, Mikš a Zorník dále rozhodli, že požádají magistrát o koncepci privatizace a ceny. Tím dále odsunuli možnosti privatizovat. Podle informací zastupitele Prokopa se mohou na privatizaci těšit pouze ti, kteří bydlí v domech, kde je většina bytů již soukromá“.

Jana Konečná je přesvědčena, že odpor proti privatizaci jde navzdory prohlášením napříč stranami: „ODS sice proklamuje podporu privatizace bytů, ale před zásadním hlasováním stáhla svůj rozhodující hlas z rady městské části.“

Sdružení na svých stránkách stručně radí, jak má dosavadní nájemník postupovat, pokud má o odkoupení obecního bytu zájem. Zda a jak bude občanské sdružení Zelená pro Bystrc vyvíjet na zastupitele tlak směřující ke zprůchodnění zaseklé privatizace obecních bytů v Kohoutovicích, zástupci sdružení zatím nezveřejnili.

Související

Námitka pro kohoutovickou sjezdovku odevzdána. Bude ještě rušno

Líšeň? Plíseň a tíseň

20. 8. 2010 v 19.40 • Témata: , , , , , , ,

Občanské sdružení Horní náměstí se problematice městských bytů zatím nevěnovalo. Nakolik je nám známo, hospodaření s obecními byty kritizuje dlouhodobě Ing. Milan Kuchař, avšak nejen pro něj mohou být zajímavé názory a zkušenosti z Líšně. Určitě neuškodí seznámit se s tím, jak obecní záležitosti fungují v dalších brněnských čtvrtích. Možná, že ze srovnání i pro Bystrc vyplyne něco podstatného.

Zacházení líšeňské radnice s nájemníky v městských bytech pobuřuje tamní zastupitelku Kateřinu Horákovou.

*

Nájemníci městských bytů v Brně-Líšni nemají na růžích ustláno. Spíš na plísni, a to plísni draze zaplacené. To alespoň tvrdí líšeňská zastupitelka Kateřina Horáková, která na problém už několik let upozorňuje.

Městské byty patří Brnu, městská část Líšeň je jejich správce. Určuje výši nájemného, rozhoduje o opravách. Podle Horákové špatně.

„Líšeňská radnice dlouhodobě bezostyšně okrádá nájemníky v městských bytech,“ říká rozhořčeně zastupitelka, „Peníze z nájmu by měla investovat do udržování bytového fondu, místo toho je ale používá dle své libovůle na zcela jiné účely.“

Přitom městské byty vyžadují opravy. Podle Kateřiny Horákové Líšeň spravuje asi dva tisíce bytů. Šest stovek z nich není v dobrém stavu.

„Asi šest set bytů, tedy téměř třetina, vyžaduje opravy. A nejde o žádné malicherné nedostatky. V některých bytech praská plášť budovy, objevují se v něm trhliny. Jistě by vás netěšilo, kdyby vám do bytu foukalo rozšiřující se škvírou mezi panely. Do jiných bytů zatéká. Častým problémem je také velmi špatný stav bytových jader.“

Bytová jádra podle Horákové už překročila svou životnost.

„Objevuje se v nich plíseň, a to skutečně masivně. Lidé žijí v plísni, se všemi negativními důsledky, které to přináší. Plíseň vyvolává různé choroby, na prvním místě alergie a astma,“ popisuje Kateřina Horáková. Městské byty několikrát navštívila a s jejich nájemníky hovořila.

„Rada i zastupitelstvo jsem na problém během posledních let několikrát upozornila. Koalice však nemá zájem na věci cokoli změnit. Peníze vybírají, do oprav bytů však neinvestují. Astmatické děti bydlí uprostřed plísně, místo nutných oprav se však jejich rodiny dočkaly pouze zvýšení nájmu.“

Plísně draze zaplacené

Podle Horákové líšeňská radnice nájemné v městských bytech stále zvyšuje. Důvodem však není potřeba peněz na opravy bytů. Jak tedy rada městské části nárůst zdůvodňuje?

„Nezdůvodňuje,“ říká Horáková, „V Líšni nemá koalice ve zvyku cokoli lidem zdůvodňovat, natož s nimi o věci diskutovat. Jednoduše potřebovali peníze jinde, a tak je vzali lidem, kteří se proti tomu nemohou nijak bránit. Lidé platí víc, ale jejich bydlení se rok od roku zhoršuje.“

Když se zastupitelka trvale snažila získat od zastupitelů zdůvodnění jejich rozhodnutí, nakonec jí odpověděl starosta Janištin: „Všechno zdražuje, a tak přece musíme zdražit také.“

„Určitý inflační nárůst by se dal pochopit,“ uvažuje Kateřina Horáková, „Nejde však o skutečný důvod. Je to jen výmluva. Zdražení nájmu nevychází z žádného inflačního koeficientu, žádná taková kalkulace nebyla nikdo provedena. Lidé jsou obíráni pouze dle libovůle líšeňské Rady. Chceme peníze, nájemníku dej.“

Tíseň brání v protestech

Proč se nájemníci v městských bytech nebrání? Zatím se nepokusili nijak zorganizovat, na radnici nesměřují ani protesty jednotlivců.

„Bojí se,“ vysvětluje Horáková. „Když s nimi v jejich bytech mluvím, ochotně mi ukážou veškeré doklady, provedou závadami v bytě, doloží, jak dlouho nebyly opraveny. Nakonec však řeknou, že nic z toho nesmím použít, nesmím zveřejnit jejich jména. Mají strach z radnice.“

Podle Horákové koalice vyvolává soustavně v Líšni atmosféru strachu.

„Jejich politikou je zastrašování a zametání problémů pod koberec. Nelze získat vyjádření radních, odmítají o čemkoli diskutovat. V Líšeňských novinách panuje tvrdá cenzura. Nájemníci se bojí, že když si budou stěžovat, radnice jim nájmy dál zvýší nebo je dokonce pod nějakou záminkou z bytů vyhodí.“

Přitom koalice svým jednáním vůči nájemníkům v městských bytech porušuje zákon, upozorňuje Horáková. Podle ní má radnice zákonnou povinnost byty spravovat jako řádný hospodář, když tak nečiní, lze to právně napadnout. Lze se soudit kvůli způsobeným újmám. Choroby, vyvolané plísní v bytech, jsou přitom snadno doložitelné.

„Poškození lidé by mohli vysoudit i vysoké odškodné,“ domnívá se Kateřina Horáková.

Privatizace není řešení

Místní radnice řeší problémy s nevyhovujícími byty také tím, že domy privatizuje. Vyhrožuje lidem, že nájemné bude tak vysoké, že ho nezaplatí. Nalhává obyvatelům, že z částky, kterou dostanou zpátky (když se zaplatí celý dům před převodem, je možno získat dotaci na jeho rekonstrukci až ve výši třetiny ceny), určitě opraví celý dům.

Názor zastupitelky je jednoznačný: „To je nesmysl.“

Přesto názory, že privatizace bytového fondu vyřeší všechny problémy, existují. Bývalý místostarosta Králova Pole Obecních bytů je v Králově Poli René Pelán tamní situaci s městskými byty komentuje: „Obecních bytů je v Králově Poli cca 15%. Vybrané nájemné se používá pouze do oprav těchto domů, pokud zastupitelstvo neodhlasuje výjimku a pak se peníze mohou použít na něco jiného, ale příliš často se to neděje. Můj názor k dané problematice je dlouhodobě znám – o majetek se nejlépe postará přímý vlastník, nikoliv obec, stát, kraj, nebo jakákoliv veřejná instituce. Proto by Královo Pole nemělo vlastnit žádný bytový fond a vše by se mělo zprivatizovat. Odpadnou starosti se správou, údržbou, pochybnosti o výběru žadatelů o obecní byt, odpadnou výběrová řízení na stavební zakázky při opravách a mnoho dalších negativních dopadů. Smyslem obce není podnikat s bytovým fondem, ta se má starat o úplně jiné věci.“

Kateřina Horáková ostře nesouhlasí: „Podle pana Pelána by se zřejmě obec měla starat pouze o poškozování cizí věci, přesněji řečeno o ničení hrobů. (René Pelán proslul zejména odbrušováním sovětských symbolů na válečných památnících – pozn. jb) U člověka s takovým morálním profilem mne nepřekvapuje jeho reakce. Zdá se, že pan Pelán má zcela odlišné pojetí toho, co by měla obec zabezpečovat. Možná mu to není známo, ale občané platí daně především proto, aby jim za ně stát poskytoval určité služby.“

„Část peněz je dle počtu poplatníků převáděna na obce, jejichž úkolem je ze svého rozpočtu hradit služby obce pro občana. Již ta podobnost slov – obec a občan – napovídá jistou souvislost. Krom toho, že by se obec měla postarat o fungující infrastrukturu, zabezpečit komplexní občanskou vybavenost, měla by být schopna nabídnout pomocnou ruku sociálně slabším občanům.“

„Jsem přesvědčena, že k povinnostem obce patří i schopnost tvorby účelně využitelného bytového fondu ve vlastnictví obce. Obecní bytový fond by měl sloužit pro ty skupiny obyvatel, které nejsou schopny si zabezpečit bydlení jinými prostředky, jednoduše řečeno – nemají na nákup bytu dostatek peněz. Obecní byty musí být prioritně určeny pro sociálně slabé, kam nepochybně patří řada důchodců, samoživitelky s dětmi, mladé rodiny, ale i spousta pracujících.“

„Nesdílím názor pana Pelána, že o majetek se nejlépe postará soukromý vlastník. Soukromý vlastník investuje pouze do té míry, pokud je pro něj investice výhodná. Stát, potažmo obec, by měl mít jiné priority. Čili investovat i do kulturních památek. Pan Pelán se chce na vše dívat ekonomicky. Dobrá, přistupme na jeho rétoriku. Nyní rozprodáme veškerý obecní majetek, budeme mít jednorázový příjem. Ale příští rok nula, další rok opět nula. Vznikne nám problém lidí, kteří nebudou mít kde bydlet. Kolik nás to bude stát? Z čeho pro ně postavíme byť jen ubytovny? Krátkozraká řešení z dílny ODS – prodat vše, co není přivařeno, přilepeno a s ostrahou, by mohla vypadat i úsměvně, kdyby nepoškozovala fungování obcí a státu z dlouhodobého hlediska. Za drzost považuji slova bývalého místostarosty, když si se těší, že po prodeji obecních bytů odpadnou starosti s jejich správou, údržbou, atd. Nechápu, proč tak dlouho vykonával funkci placeného místostarosty, když ho jeho práce tak namáhala,“ končí Kateřina Horáková.

Dnes mluví o plísni, zítra vás pošlou do gulagu

Kateřina Horáková je zastupitelkou za opoziční KSČM.

„Cokoli v Líšni navrhne opozice, je bez zvažování koalicí smeteno ze stolu,“ stěžuje si Horáková. „Nikdo z koalice se nezajímá o skutečný stav věcí, každý náš návrh usnesení se bez diskuze zamítne. Jestli se zamítnutí vůbec zdůvodní, pak to bývá i naprosto bizarní tvrzení.“

Nájemníci v městských bytech si tak od zástupců koalice někdy vyslechli i zcela fantastické výroky. „Nevěřte jim, dnes se zajímají o vaše plísně a zítra skončíte v gulagu,“ řekl údajně jeden z radních postižené rodině.

„Přitom samotným nájemníkům to, že jsem komunistka, sebeméně nevadí,“ tvrdí Horáková, „Pro ně jsem člověk, který řeší jejich problém. To je jediné, co je zajímá. Pro své členství v KSČM jsem se u lidí v městských bytech s žádnou nevraživostí nikdy nesetkala.“

„O politiku vůbec nejde. Radní koalice řeknou cokoli, co je zrovna napadne. Kdybych byla u zelených, budou tvrdit, že chci lidem místo plísně postavit ve vaně větrnou elektrárnu. Kdybych byla u lidovců, říkali by, že je budu nutit se modlit. Přitom jde výhradně o peníze. Koalice chce peníze na své často nesmyslné projekty, a jen o ty jim taky jde. Peníze, nic než peníze.“

Kateřina Horáková upozorňuje už několik let nejen na neutěšený stav městských bytů a na vyvádění peněz z bytového fondu, ale také na plýtvání prostředky z rozpočtu městské části. Podle zastupitelky radnice vynaložila neúčelně prostředky třeba na nefunkční ozvučení jednacího sálu nebo na výpočetní techniku, která pak leží na úřadě nevyužita.

„Místo aby šetřili, budou raději dál okrádat nájemníky,“ nebojí se tvrdých slov Kateřina Horáková.

„Chcete čísla? Tady jsou,“ předkládá komentovaný rozpočet Líšně (přiložen na konci článku).

Iniciativa musí vzejít od lidí. My jim pomůžeme

„Iniciativa musí vzejít od lidí, my jim v tom však účinně pomůžeme,“ plánuje Horáková. Spolu s dalšími opozičními zastupiteli chystá letákovou akci.

„Do všech městských bytů v Líšni doručíme letáky. V nich lidem vysvětlíme, v jaké jsou situaci, že v ní nejsou sami a jak se mohou bránit. Poskytneme jim právní pomoc. Očekáváme, že nájemníci iniciují žaloby proti radnici. Zprostředkujeme jim odbornou expertizu jejich bytů, návštěvu hygienika v bytě, posudky. Budou-li se nájemníci chtít zorganizovat v občanském sdružení, podpoříme je v jednání s koalicí. Poskytneme sdružení veškeré materiály, které jsme za roky práce o problému získali.“

Koaliční zastupitele v Líšni tak zřejmě čekají krušné časy.

„To doufám,“ těší se opoziční zastupitelka Kateřina Horáková, „Chci věřit, že se konečně ledy pohnou a problém se podaří řešit. Že radnice přestane nájemníky okrádat a že peníze, které od nich vybrala, použije k jejich prospěchu. Že se astmatické děti z líšeňských bytů konečně dočkají bydlení v nezávadném prostředí.“

Zmizí tak z líšeňských městských bytů plíseň i tíseň? Kateřina Horáková tomu věří.

„Myslím, že to vyjde. Problém už nemohou dál ignorovat, zašlo to příliš daleko. Věřím, že lidé překonají strach. Už kvůli svým dětem.“

-jb-

*

Ke stažení

Komentovaný rozpočet Líšně (PDF)

Související

Bystrcký starosta zakazuje diskusi (vědí už i v Líšni)