Příspěvky se štítkem ‚Polární noc’

Polární noc bude spíše jarní

9. 2. 2016 v 06.47 • Témata: , , ,

Čtvrtý ročník Polární noci, akce, při níž se přespává na zamrzlé Brněnské přehradě nebo v jejím okolí, tentokrát příliš drsný nebude. V sobotu 13. února má být přes den až jedenáct stupňů, v noci ne méně než dva stupně nad nulou. Půjde tak o noc spíše jarní.

Vzhledem k vysokým teplotám sice budou účastníci připraveni o spaní na ledu, mohou se však ale zase těšit na správný táborák se špekáčky a čajem. Místo Brněnské přehrady se bude tentokrát spát u lesa poblíž Bystrce. Rozhodně však nikdo nepřijde ani o čaj, ani o diplom polárníka, ani o poněkud vyšinutou atmosféru, která Polární noc pravidelně provází.

Akce je určena pro děti s dospělým doprovodem, pořádá ji klub rodičů ZŠ Heyrovského 32. Vstup je volný, je však třeba se přihlásit do čtvrtka 11. února na info@krap32.cz nebo 604 761 154 (Viktor). Bližší informace najdete na www.krap32.cz nebo zavolejte.

Mrazivé dobrodružství počtvrté. Je tu opět Polární noc

21. 1. 2016 v 22.16 • Témata: , , ,

Už počtvrté je tu šance zažít něco výjimečného. Mrazivé dobrodružství pro odvážné, které žádný led, sníh ani rampouchy nezkruší; výprava jen pro drsné muže a ženy, pro ty nejtvrdší z nás. Polární noc.

Polární noc, to je noc pod širým nebem na zamrzlé hladině Brněnské přehrady. Noc strávená ve spacáku, ve stanech, s horkým čajem a podivnými historkami. Noc, kdy si užijete zářivých hvězd na černé zimní obloze, houkání sov, temného dunění praskajícího ledu a plíživých přízraků z děsivých příběhů. Noc, na kterou vaše děti nezapomenou.
polarni-noc-IV-2Čtvrtý ročník akce, pořádané Klubem rodičů a přátel ZŠ Heyrovského 32 se koná v sobotu 13. února. Polární noc je určena pro děti všeho věku s dospělým doprovodem. Potřebujete na ni  teplé oblečení, spacák, karimatku, hrnek na čaj, něco na zub, velmi vhodný je i stan a jistě i notná dávka odvahy. Odměnou vám bude zážitek, na který budete dlouho vzpomínat. Na místě dostanete tolik čaje, kolik vypijete, a k tomu osvědčení pravého bystrckého polárníka.

Tábořit se bude na ledu v oblasti Kozí horky, případně jinde, podle přání účastníků a počasí. Vstup je volný, je však třeba se přihlásit do čtvrtka 11. února na info@krap32.cz nebo 604 761 154 (Viktor). Bližší informace najdete na www.krap32.cz nebo zavolejte. Neváhejte, bystrckým polárníkem se nemůžete stát každý den!

Související

Petr Mazálek: Polární noc a upíří paradox
Polární noc bude i když nemrzne
Polární noc potřetí
Petr Mazálek: Polární moc (noc) slůvka ano
Bystrcké polárníky ohrožovaly želvy a déšť
Bystrčtí polárníci přespali na ledě Brněnské přehrady (Rovnost)
Stránky Klubu rodičů
Polární noc bude!
Polární noc podruhé: -2013°B
Tomáš Přibyl: Přežil jsem Polární noc (2012)
Polárníky zahřála odvaha a nadšení (2012)

Petr Mazálek: Polární noc a upíří paradox

22. 2. 2015 v 21.54 • Témata: , , , , , ,

Polární noc, přespání na zamrzlé Brněnské přehradě, je akce pro děti s rodiči pořádaná Klubem rodičů při ZŠ Heyrovského 32 v Bystrci. V sobotu 21. února proběhl už její třetí ročník. Protože přehrada tentokrát nezmrzla, stanovalo se u přístaviště Rokle. Své dojmy zapsal Petr Mazálek, jeden z účastníků.

*

Je sobota 21 února 2015. Začínají jarní prázdniny, dcery už mají každá svůj program. Na dnešní polární noc se tudíž nechystám. Raději beru před obědem „opalovací závětří“a výbavu na ryby, sedám na kolo a hurá na přehradu na své skryté místo pod skalkou.

V závětří sedím asi 1,5 hodiny do půli těla vysvlečený a nasávám energii. Sluneční paprsky bodají pod kůži léčivou hřejivou medicínu. Miluji předjarní slunění. Prostě paráda. Ryby nechytám. Přehrada je pod skalkou zamrzlá. Vykoupal bych se, ale nemám sebou sekeru…

10991560_10204814451393937_4902680456401592647_o

Po druhé hodině polední se přesunuji na řeku. Konečně první letošní ryby. Chytám dva štíhle stříbrné jelce proudníky a několik menších okounů. Jelce hned pouštím a když se chystám vypustit prvního okouna , najednou mě to napadlo…

Upíři… Z mnoha příběhů je dobře známo, že upíři jsou aktivní za úplňku. No jo, co ale dělají, když úplněk není ? Ještě, že máme google. Gogle ví všechno. Okolo novu (opak úplňku) se upíři stahují do polárních oblastí, aby tam vyvolávali halucinace zoufalým polárníkům, kteří si troufli vkročit do těchto člověku zapovězených oblastí. Krev sát nemohou, chybí jim měsíční energie. Dva až tři dny po novu se pomalu stahují od pólů zpět a jaksi ze setrvačnosti napadají halucinacemi různé takypolárníky, polopolárníky, případně noční konzumenty polárkových dortů.

Jo, a předevčírem byl nov a tuto noc se chystá Bystrcká polární noc. Musím Viktora varovat. Hned mu volám. Jenže čas dnes letí jako o víkendu, vždyť je půl osmé večer a polárníci už se dávno utábořili na přehradě u Rokle. Naštěstí mám kolo a okouny.

Proč okouny? Google ví všechno… Ze statistik zabývajících se polárníky vyplývá, že zpravidla přežívají výpravy vybavené palivem. Sepnulo? Oheň zřejmě ruší upíří síly, to je jasné. Polárníci zpravidla topí sobím nebo psím trusem. Znovu volám Viktorovi… Ne, soby sebou nemají. Naštěstí ale kdosi vzal kolii. Aby kolie dala hovínka na oheň, musí sníst ryby. Tak to polárníci dělají. Google ví všechno.

OLYMPUS DIGITAL CAMERAO čtvrt na devět jsem v Rokli. Ruce mám od svírání řídítek trošku zkřehlé. Polárníci mají oheň. Trošku se mi ulevilo. Pravda, velký a hřejivý zrovna není a výprava se hned vrhá na mé okouny v plastovém kyblíku a nalévá do mě divně chutnající, ale teplý čaj. A už se vezu s nimi. Polární halucinace jsou fakt hustý. Asi málo dřeva, nebo ten mydlinkový čaj? Krize. Kolie odmítá žrát okouny. Hovínka nebudou. Je to zlé. Viktor chce vyvolávat duchy. Já raději teplou duchnu. Kdosi chce z okounů udělat polívku. Všichni se o něco přou, každý každého podezírá. Zažívám pocit prozření. Už vím, proč na upíry platí dubový kůl natřený česnekem. Kamarád lesák mi kdysi vyprávěl, že silice v dubovém dřevě zvyšují krevní tlak. Česnek tlak snižuje. Je to jasný, upíři mají problém s kolísavým tlakem. Odhalil jsem jádro pudla (s kolií to nevyšlo). „Tak mě sakra poslouchejte!!“ Neposlouchá mě nikdo. Každý má svou konspirační teorií na všechno a na všechny. Každý se snaží dokázat svou pravdu a huláká ji na ty druhé, kteří ho ale vůbec nevnímají. Nebo vnímají jen to, co se jim hodí. Všichni jsme úplně zblblí. Dřeva ubývá…

Naneštěstí táboříme u přehrady a tak se někdy po 21:00 odcházíme s Viktorem, kdo ví proč, vykoupat. Upíři se nás patrně rozhodli utopit. Ještě, že se na polárních pláních zpravidla nezamrzlá vodní hladina nevyskytuje. A tak se upírům jejich improvizace vymyká ze zubů. Probralo nás to. Do 15 sekund jsme úplně čilí z vody venku. Na břehu jsem o cosi zakopl. Už chci sakrovat. Nesakruji, jásám!! Dřevo, příbřežní náplava. Je ho všude kolem spousta! Honem se oblékáme a v plných náručích nosíme a přikládáme na oheň.

OLYMPUS DIGITAL CAMERAA už se u sálajícího ohně probírají z halucinací polárníci. Patrně to je Hanka, kdo procitl jako první a zachránil z kotlíku šílených polárníků okouny. Ještě, že oheň prve skoro uhasínal. I tak jsou okouni pěkně dohřátí a div že Hanku nepokousali. Polévka se vařit nebude! Další z upířích lstí je odhalena. Vzpomínáte na pohádku Strach má velké oči, loupežníka Bujóna a čarodějnici Magy? Magy vařila také polévky. Želví, račí, zabijačkovou… Už chápete, po okouní polévce bychom se nejspíš ztratili v mikrosvětě. Místo očí bychom totiž měli mikroskopy jak Lukáš Pavlásek z reklamy na T-Mobile.

Před půlnocí moc upírů slábne. Okouny opatrně vypouštíme do přehrady. Viktor se sice potichu ptá, zda nejsou geneticky modifikovaní, no tentokrát jen žertem. Polárníci odcházejí do stanů. Já sedám na kolo. Domů to mám ještě dobrých 7-8 km a kopec mě čeká solidní.

Petr Mazálek

*

Petr se ve svém textu dopouští určité záměrné nepřesnosti. V deset večer se do vody nelezlo „kdo ví proč“, ale proto, že to on sám vyprovokoval. Že to není pravda? A kdo jediný měl ručník a plavky? Aha! Nicméně nápad to byl dobrý a tak se noční křest v přehradě stane asi tradiční součástí Polární noci.

Všem odvážným účastníků děkujeme za účast i za toleranci k místy poněkud chaotickému až absurdnímu průběhu celé akce. Příště se polepšíme.

Viktor Lošťák

 *

Související

Polární noc bude i když nemrzne
Dobrodružství pro velké i malé: Polární noc už potřetí
Polární noc potřetí
Petr Mazálek: Polární moc (noc) slůvka ano
Bystrcké polárníky ohrožovaly želvy a déšť
Bystrčtí polárníci přespali na ledě Brněnské přehrady (Rovnost)
Stránky Klubu rodičů
Polární noc bude!
Polární noc podruhé: -2013°B
Tomáš Přibyl: Přežil jsem Polární noc (2012)
Polárníky zahřála odvaha a nadšení (2012)

Polární noc bude i když nemrzne

19. 2. 2015 v 12.46 • Témata: , , ,

Přestože teploty o víkendu nemají klesnout pod bod mrazu, navzdory tomu, že na Brněnské přehradě není dostatečná vrstva ledu, třetí ročník Polární noci se uskuteční. Na akci se přihlásili účastníci, a tak v sobotu 21. února vyrazí děti s dospělým doprovodem přespat do okolí Bystrce, děj se co děj.

Tábořit se bude tentokrát  na přístavišti Rokle (mapy.cz/s/fYnA), sraz na místě je v 19 hodin. Teploty ve dne se mají pohybovat kolem sedmi stupňů, v noci klesnou na nulu. Déšť se nechystá, má být polojasno.

Jestli se chcete s dětmi na akci přihlásit, zavolejte co nejdříve na 604 761 154 (Viktor Lošťák). K přespání v únorové noci potřebujete spacák, karimatku, přiměřené oblečení, hrnek na čaj a neuškodí stan.

Akci pořádá Klub rodičů a přátel při ZŠ Heyrovského 32.

-vl-

Související

Dobrodružství pro velké i malé: Polární noc už potřetí
Polární noc potřetí
Petr Mazálek: Polární moc (noc) slůvka ano
Bystrcké polárníky ohrožovaly želvy a déšť
Bystrčtí polárníci přespali na ledě Brněnské přehrady (Rovnost)
Stránky Klubu rodičů
Polární noc bude!
Polární noc podruhé: -2013°B
Tomáš Přibyl: Přežil jsem Polární noc (2012)
Polárníky zahřála odvaha a nadšení (2012)

Polární noc potřetí

11. 2. 2015 v 12.03 • Témata: , , ,

Znovu je tu dobrodružství pro ocelové muže, udatné ženy a nebojácná robátka. Tma plná chladu, nebezpečí, rumu, hladové zvěře, praskání ledu a všech nástrah, které dokáže děsivý únor v Bystrci nabídnout. Polární noc!

Už třetí ročník mrazivého zimního dobrodružství pořádá Klub rodičů a přátel ZŠ Heyrovského 32. Jste-li drsní, odvážní a nesmlouvaví, vydejte se spolu s námi opět přespat na zamrzlou hladinu Brněnské přehrady. S pomocí a radou zkušených táborníků strávíte nezapomenutelnou noc pod hvězdami, za zvuků praskajících ker, syčení vařiče a houkání sov.

polarni-noc-III-2

První polární noc se konala v roce 2012. Na odvážlivce čekaly teploty až třináct stupňů pod bodem mrazu, avšak dobrodružky a dobrodruzi se pranic nezalekli a vše v pořádku a s veselou přečkali. O rok později byla Polární noc citelně mírnější a bystrčtí polárníci na přehradě bojovali spíše s vlhkostí než s třeskutými mrazy. S pomocí notných dávek rumu však i tehdy vše zdárně překonali. Co si příroda připraví pro třetí ročník? Přihlaste se a zažijte to na vlastní kůži.

Akce se koná v sobotu 21. února a je určena pro děti všeho věku s dospělým doprovodem. Potřebujete na ni spacák, karimatku, hrnek na čaj, velmi vhodný je i stan a jistě i notná dávka odvahy. Odměnou vám bude zážitek, na který budete dlouho vzpomínat, tolik čaje, kolik vypijete, a k tomu osvědčení pravého bystrckého polárníka.

Tábořit se bude na ledu v oblasti Kozí horky, pokud se účastníci nedohodnou jinak. Vstup na akci je volný, je však třeba se předem přihlásit (info@krap32.cz nebo 604 761 154 – Viktor Lošťák). Bližší informace najdete na www.krap32.cz nebo zavolejte. Neváhejte, bystrckým polárníkem se nemůžete stát každý den!

Viktor Lošťák

Související

Petr Mazálek: Polární moc (noc) slůvka ano
Bystrcké polárníky ohrožovaly želvy a déšť
Bystrčtí polárníci přespali na ledě Brněnské přehrady (Rovnost)
Stránky Klubu rodičů
Polární noc bude!
Polární noc podruhé: -2013°B
Tomáš Přibyl: Přežil jsem Polární noc (2012)
Polárníky zahřála odvaha a nadšení (2012)

Petr Mazálek: Polární moc (noc) slůvka ano

4. 3. 2013 v 17.02 • Témata: , ,

Věřím, že mnohé lidi občas navštíví nějaká originální myšlenka. Možná se dokonce odváží zatoužit ji zrealizovat. Jenže toužit po uskutečnění, snít o něčem, má ještě velmi daleko k činu. Lidé mají pocit, že něco tak výstředního udělat nemohou, protože by byli za exoty, protože oni sami přece světem nepohnou, názory většiny nezmění. Kvůli nim se události nestanou, armády se na pochod nedají… Přitom si často postesknou nad monotónní nudou a šedí každodenního života. Možná není nutné vše udělat, možná by pomohlo alespoň promluvit. Zhluboka se nadechnout a klidně od srdce říci: „Ano, toto chci…“

Předminulý týden jsem v Bystrckých novinách natrefil na zmínku o chystané akci Polární noc -2013°B. Zajásal jsem. Paráda! Lidské vědomí je závislé na kvantu a struktuře vstřebávaných informací. Jeho rozvoj souvisí s pamětí. Ta nám umožňuje s informacemi pracovat a tím tvořit sebe sama. Paměť ovlivňují emoce, lyrika všedního dne, autentické fantazie, schopnost hloubky prožitku i občasné zakoušení intenzivní jinakosti, která rozechvěje struny naší paměti a čím složitější chvění, čím více rozmanitých vlnek, tím více řádečků v knize. Máme kam psát, události lze uchopit a zaháčkovat, příběhy dávají smysl…

Slyšeli jste někdy zpívat přemrzlý led? Tajemné infrazvuky smršťující se a pukající masy ledu umocněné hloubkou noci. Ta představa mě dostala do kolen. Nádhera! Musím to zažít a se svou ženou i dětmi!!

Do fantazie pestrého světa okolo nás patří i názor mé ženy: „Ses zbláznil, ne! V zimě do stanu mě nikdo nedostane! A na přehradu už vůbec ne!“ Nezoufám, síly jsou vyrovnané, na mé straně stojí desetiletá dcera Helenka. O dva a půl roku starší Šárce připadá akce nudná.

IMG_0109

Vše proběhne v noci ze soboty na neděli. V pátek v šest večer jsem konečně vygooglil kontakt na hlavního organizátora. A už mu volám. Překvapený hlas na druhém konci: „No, zatím jste první. Už jsem chtěl akci rozpustit. Jestli ale chcete takhle komorně, jen se mnou a dcerou-, proč ne?“ „Ale jasně, přece se nevzdáme.“ Odpovídám.

Jupíí, máme to v kapse Heli! Nemáme. V sobotu odpoledne volá z práce žena, abych nechal Helču doma, že venku poprchá, že se nachladíme a že pod námi praskne led a utopíme se, že nebude v noci spát. Snažím se pozorně argumentovat, vše v klidu rozebrat. Žádám o důvěru. Žena nakonec neodporuje, mlčí. Snad jsem ji přesvědčil, nevím. Dobrý pocit z vítězství nemám. Spacáky máme každý dva, karimatku buclatou tlouštici, led má dle městských strážníků 21 cm a je rozhodně bezpečný.

IMG_0111

Konečně volá Viktor organizátor. Sraz v 19:00 hod.v hospodě U osla (nebo říkal 19:30? Jsem z úzkosti mé ženy nervózní a roztržitý). Je morální povinností emancipovaných odmítnout iracionální strach z neznámého? Kecy! Pravda a objektivita nejsou všechno. Nemohu se chovat jako diktátor pravdy. Ale mám se nechat utloukat iracionálními argumenty?

Po několikahodinovém lyžování za domem a stavění skokánků a sněhuláka honem domů usušit, najíst a napít se, sbalit věci a můžeme vyrazit. V hlavě mi stále hlodá červík pohybnosti. Tak rychle z domu, ať už jsou kostky vrženy.

Jdeme směrem k přístavišti. Jenže, kde ta hospoda je? Podle Viktorova popisu prý blízko. Podezřelý típek s velkým batohem a desetiletou holčičkou se zmateně motá okolo přístaviště a dotazuje se okolo-jdoucích na hospodu U osla. Nikdo takovou hospodu nezná. Až teprve dva vzájemně podpírající se občerstvenci nám radí vykašlat se na osla a raději zajít na pivo do hospody U vesla. To tak!! To tak?? Hmm, to tak špatný nápad není (jen bez těch individuí).

IMG_0125

Jdeme „k veslu“ a skutečně, za malou chvíli se srážíme s vysmátým tatíkem s ještě větším batohem, než mám já a obrovským modrým pytlem v ruce. Kráčí s ním asi stejně stará holčička jak Helča. Viktor. Nejde ho přehlédnout. A už se hrne i s pytlem a batohem do dveří hospody. My za ním. V hospodě na nás koukají jako na Mikuláše v létě (možná spíš jako na osly). Asi ještě nikdy neviděli bystrcké polárníky v akci. Začínám chápat-, hospoda U osla.

Usazujeme se u stolu, dáváme něco k pití. Pozvolna se formují naše představy o tom, kam jdeme a co jsou to polární historky. Z radioaktivní vysočiny (Rožínka, Bystřice nad Pernštejnem a jiné) přitéká iniciační médium do naší přehrady. Před pár lety zde někdo vypustil želvy. V radioaktivním prostředí zrychlené evoluce došlo k vývoji prapodivných předpotopních želvích tvorů. Lovit se dají pouze v zimě na dírku. Už tuším, k čemu sebou Viktor vláčí ten veliký zlověstně vypadající pytel…

Po chvíli se ve dveřích objevuje další batoh a pod ním sympatická mamča s devítiletým synem. Děti se bleskově sčuchly. Možná pochopily, že jen ve smečce mohou polárníci přežít.

Něco po půl osmé konečně vstupujeme na led. Mokrého sněhu je stále přes 20 cm. „Heli, proč tak šontáš botami? Zvedej trochu nohy, nebo je budeš mít mokré!“ „Tatínku, já za to nemohu, jsou mi volné. Zapomněla jsem si do nich dát vložky.“ …na útěku se obtížně plánuje…

IMG_0128

Po 400 metrech uprostřed přehrady rozbíjíme tábor. Šlapeme kolečko pro stany (někteří) a stavíme. Děti se divoce přetahují o čepice a stavějí sněhová zvířátka. Dozvídáme se o chystané invazi dvou novinářů z Rovnosti. Helenka jásá, i pro mě jsou to tvorové lákavě exotičtí, maminka polárnice propadá panice a strejda Viktor se pobaveně kření. Nějak mi připomíná Frantu Kocourka. Se strejdou Viktorem se nikdo nenudí…

Vaříme čaj, dochucujeme ovocnými destiláty a příjemně rozprávíme. Děti vtáhlo do sebe volání smečky, na rodiče nemají čas. Je 100% vlhkost vzduchu. Na bílou pláň sedá ruku v ruce černá noc a bílá mlha. Vše plave v šedém oparu. I rum v láhvi je šedý, stany jsou šedé, z tváří šedých polárníků svítí světle šedé oči. Přidáváme do šedého čaje o něco více šedého rumu. Trochu to pomáhá. Barvy se vracejí (a polárníci zvracejí). Ne, tak vážné to zase není. Všichni jsou v pohodě. Nikdo se nevrací. Naopak, šedou nocí přichází vysoký hubený osamělý šedý duch polárníka. Trochu nás zamrazí v zádech. Honem přidáváme do čaje ještě kapku šeďáka. A už se nám ve světle benzinového vařiče vybarvuje. Je to strejda Joe.

IMG_0129

Asi o půl dvanácté jdeme spát. Helču jsem zaklínil mezi batohy aby nesjela z karimatky a do spacáku ji dal dvě prázdné petláhve. Ne, nemůžeme se probořit, ale polárníci to tak dělají…

O půlnoci se spouští středně silný vytrvalý déšť. Usínám zmožen šedým elementem. Prší prakticky celou noc. Jestli stoupne hladina, octneme se na kře ledové jako ten Běhounek. Už spím.

Po sedmé hodině se tábor probouzí k životu. Balíme stany a šťastně se vracíme rozbředlým sněhem do svých vyhřátých domovů. Děti jsou z akce nadšené. „Vidíš Heli a tohle všechno se událo taky kvůli tobě. Kdybys řekla ne, tihle báječní lidé by se zřejmě nesešli.

Text, foto: Petr Mazálek

Polární noc, táboření na zamrzlé přehradě pro děti a rodiče, uspořádal Klub rodičů a přátel ZŠ Heyrovského 32.

Související

Bystrcké polárníky ohrožovaly želvy a déšť
Bystrčtí polárníci přespali na ledě Brněnské přehrady (Rovnost)
Stránky Klubu rodičů
Polární noc bude!
Polární noc podruhé: -2013°B
Tomáš Přibyl: Přežil jsem Polární noc (2012)
Polárníky zahřála odvaha a nadšení (2012)

Bystrcké polárníky ohrožovaly želvy a déšť

24. 2. 2013 v 10.58 • Témata: , , , ,

Mínus dva tisíce a ještě třináct bystrckých stupňů slibovala Polární noc, akce Klubu rodičů ZŠ Heyrovského v Bystrci. Ze soboty na neděli při ní rodiče s dětmi přespali na zamrzlé brněnské přehradě.

Klub uspořádal Polární noc už podruhé. Zatímco loni přehrada na přelomu ledna a února zamrzlá nebyla, a tak se tábořilo u lesa, letos byla hladina pokrytá čtvrtmetrovou vrstvou ledu a dalšími několika centimetry sněhu. Odhodlaných polárníků se našlo nakonec devět, z toho čtyři děti. Nejmladšímu účastníkovi bylo devět let.

no images were found

Po krátké poradě v restauraci U Vesla se vydali táborníci ke středu přehrady, kde postavili stany.  Děti se nepodařilo vyděsit ani historkami o obrovských želvách, které zespodu škrábou zuby na led, cítíce kořist, ani jinými povídačkami, a tak si dlouho do noci místo spaní stavěly sněhuláky podivných tvarů. Dospělá část výpravy mezitím vařila čaj, v němž s postupující nocí stále rostl podíl alkoholu. Až teprve drobný déšť, který se spustil kolem půlnoci, zahnal táborníky do stanů.

„Bylo to dobrý, až na vodu ve stanu,“ zhodnotil ráno tábornickou akci Matyáš Jindra, nejmladší polárník.

A kolik vlastně je těch -2013 bystrckých stupňů? Jak se ukázalo, žádný velký mráz. Teploměr nad ránem naměřil jeden a půl stupně nad nulou. Po osmé už na místě tábora zůstal jen sešlapaný sníh a stateční polárníci se rozešli usušit do svých domovů.

-vl-

Související

Bystrčtí polárníci přespali na ledě Brněnské přehrady (Rovnost)
Stránky Klubu rodičů
Polární noc bude!
Polární noc podruhé: -2013°B
Tomáš Přibyl: Přežil jsem Polární noc (2012)
Polárníky zahřála odvaha a nadšení (2012)

Polární noc bude!

22. 2. 2013 v 18.49 • Témata: , ,

Polární noc, akce pro děti s rodiči, spočívající v přespání na zamrzlé Brněnské přehradě, se přece jen bude konat. I když se dlouho zdálo, že se žádní odvážlivci, odhodlání k mrazivému dobrodružství, nepřihlásí, nakonec se tři statečné děti našly a své rodiče přesvědčily.

Polární noc letos podruhé pořádá Klub rodičů a přátel ZŠ Heyrovského v Bystrci. První ročník se musel obejít bez zamrzlé přehrady, i tak si ale polárníci užili obstojného mrazu – děti přespaly ve stanech při mínus třinácti stupních. Letošní počasí tak mrazivé nabude, zato lze opravdu spát na praskajících krách zamrzlého jezera.

Polární noc 2013 se uskuteční v noci ze soboty 23. na 24. února. Kdo by se chtěl ještě přihlásit, nechť zavolá co nejdřív na telefon 604 761 154. Místo pro další polárníky se jistě ještě najde.

Související

Polární noc podruhé: -2013°B
Polární noc: Amundsen by mohl vyprávět (rady pro táborníky)
Polárníky zahřála odvaha a nadšení (Polární noc 2012)
Přežil jsem Polární noc (ročník 2012)
Stránky Klubu rodičů

Polární noc podruhé: -2013°B

13. 2. 2013 v 14.02 • Témata: , ,

Dva tisíce a ještě třináct bystrckých stupňů pod nulou čeká na všechny dobrodruhy v sobotu 23. února. Klub rodičů a přátel ZŠ Heyrovského 32 přichystal pro odvážné děti z Bystrce a okolí druhý ročník Polární noci – táboření na zamrzlé hladině Brněnské přehrady.

Odvážné děti děti, přemluvte ustrašené rodiče! Mámy a tátové, ukažte svým dětem kus dobrodružství, na které nezapomenou! S pomocí a radou zkušených táborníků strávíte nezapomenutelnou noc pod hvězdami, za zvuků praskajících ker a houkání sov.

Co potřebujete? Spacák, karimatku, hrnek na čaj, odvahu, vhodný je i stan; pro děti dospělý doprovod.

Co získáte? Zážitek, na který budou vaše děti dlouho vzpomínat, čaje co vypijete a pro každého účastníka osvědčení pravého bystrckého polárníka.

Vstup na akci je volný, je však třeba se předem přihlásit (info@krap32.cz). Tábořit se bude v oblasti Kozí horky, pokud se účastníci nedohodnou jinak. Jestliže by přehrada rozmrzla nebo se účastníci dohodli, akce se přesune na jiné vhodné místo. Zážitky a fotografie z minulého ročníku bystrcké Polární noci najdete na v článcích Polárníky zahřála odvaha a nadšení a textu Tomáše Přibyla Přežil jsem Polární noc.

Související

Polární noc: Amundsen by mohl vyprávět (rady pro táborníky)
Polárníky zahřála odvaha a nadšení (Polární noc 2012)
Přežil jsem Polární noc (ročník 2012)
Stránky Klubu rodičů

Tomáš Přibyl: Přežil jsem Polární noc

1. 2. 2012 v 09.36 • Témata: , , ,

Člověk si říká, že po patnácti letech manželství ho láska na první pohled už nepotká. Ale – k nelibosti mé drahé manželky – se tak stalo. Bylo to ve chvíli, kdy jsem se dozvěděl o konání akce Polární noc: táboření pod stanem!

Do lékárny, do Podolí, do stanu!

Jakmile jsem si zprávu o této akci na stránkách portálu Bystrčník přečetl, byl jsem uchvácený. To je přesně ono! Aneb mé děti navštívily čtyři kontinenty, zavítaly na pět letadlových lodí a nespočet ponorek, projely celou legendární Route 66, tykají si se Sochy svobody, viděly Niagarské vodopády, Pentagon, Golden Gate Bridge v San Franciscu i několik startů kosmických raketoplánů, byly ve Velkém kaňonu, raketových silech či na místě, kde v Dallasu padl kulkou zákeřného vraha Kennedy – ale pod stanem ještě nespaly. (Pro úplnost dodávám, že je mým klukům pět a osm let.)

Polární noc skutečně slibovala mnohé! Žádné dobrodružné rejdění počítačovou myší po stole, žádné předstírání nebezpečné výpravy s chlebníkem do městského parku, žádné „akční“ navlékání korálků nebo lepení papírových řetězů. Bylo mi hned jasné, že půjde do tuhého – nejen obrazně, neboť organizátoři upozorňovali, že záměrně vybrali statisticky nejchladnější týden v roce.

„Támhle svítí Betelgeuze a co nevidět vybuchne“ – Pan Ledovec mate hlavu Matyáši Jindrovi, Tomáš Přibyl (vpravo) si myslí své.

Polární noc zkrátka skutečně slibovala churchillovské „krev, pot a slzy“ (Kteréžto heslo má mimochodem můj starší krasopisu neholdující syn na své školní písance). Manželka mé nadšení bohužel nesdílela a její prvotní stanovisko bylo jasné a srozumitelné: „Jen přes mou mrtvolu.“ Nastěstí jsme se nakonec domluvili na jiném, oboustranně přijatelném kompromisu. Nechtělo se mi jít z ledové Polární noci rovnou do chládku…

Bez ohledu na ztráty

Původní záměr organizátorů byl uspořádat nocování na zamrzlé přehradě, ale tady počasí zvysoka kašlalo na statistiku a navzdory příslibu nejchladnějšího týdne v roce ponechalo na hladině vodní nádrže skotačit vlnky. Velmi podobný pohled nabízela i náhradní plocha v podobě Žebětínského rybníka. Organizátoři se naštěstí ukázali jako dostatečně nespolehliví a svůj původní slib „v takovém případě se Polární noc ruší“ změnili na „kdykoliv, kdekoliv, za jakoukoliv cenu“. Volba místa konání nakonec padla na táborový kruh u staré dálnice nedaleko Štouračovy ulice. Ujišťuji čtenáře, že navzdory zdánlivé blíkosti civilizace šlo o blízkost velmi virtuální a že geografická vzdálenost několika set metrů představovala v daném případě nepřekonatelnou civilizační propast.

S příchodem večera 27. ledna 2012 jsme se nalodili do auta (toto byla jediná vymoženost, kterou jsme použili, ale nemůžu po pětiletém dítěti chtít tahat stan, spacáky a karimatky – copak jsem tyran a sadista?), za tklivého štkaní mé ženy se stavili pro láhev „Pelíškovky“ (šedesátiprocentní, nakonec zůstala neotevřená) a vyrazili na místo činu.

Polar Macht Frei

Pánové Ledovec a Egi zde již měli vyrobené kontury tábora. Příjezd dětských pracovních sil nadšeně uvítali a než jsem s manželkou postavil základní tábor, zahnali je uprostřed drsné zimy do lesa pro dřevo na oheň. Alespoň děti poznají, jak se musela cítit Maruška, když ji macecha poslala v zimě pro jahody. (Kterou pohádkou se nechají organizátoři inspirovat příště? O neposlušných kůzlátkách nebo Holčička se zápalkami od Andersena?)

Ráno, těsně po probuzení, slunce ještě nevyšlo. Nálada je dobrá, teplotu odhadujeme na mínus dva nebo tři stupně. Ve skutečnosti je o deset méně.

Manželka se naposledy ohlédla, naposledy se zeptala, zdali to myslíme vážně a zdali si to nechceme rozmyslet. Pak se na tuto otázku zeptala ještě jednou naposledy – a pak ještě třikrát. Následně nasedla, nastartovala, rozplakala se a odfrčela.

Děti stály mlčky, ve tmě mizející zadní světla automobilu sledovaly s vyděšeným zrakem – jako by jim maminku odvážel vlak do Osvětimi… Samy uprostřed pustiny s tatínkem a dvěma pány, které nikdy před tím neviděly. Jeden z nich třímal sekeru a druhý se zubil nad benzínovým vařičem proporcí plamenometu. Takovouto scenérii by nevymyslel ani Hitchcock.

Když v ráji mrzlo…

Naštěstí se z pánů Jacka a Rozparovače vyklubali spíše Pat a Mat. Zvláště ten, který se neustále nápadně nenápadně označoval jako Ledovec, vzbudil zaslouženou pozornost svými neuvěřitelnými kousky s vařičem, za které by se nemusel stydět žádný fakír. Ohromnou popularitu si získal zvláště mezi dětmi, které mu brzy začaly přezdívat Ohnivák a které se nemohly dočkat příjezdu hasičů. Starší a poučenější děti se pak těšily i na příjezd sociální služby a odvoz do teplých krajin.

Na řadu přišly i slibované děsivé historky. Nebyly ale polárního charakteru, jak jsme naivně očekávali. Měly podobu příběhů o trenčianských párcích s fazuľou, stanech do nenáročního prostředí nebo hvězdě Betelgeuze (ten byl obzvláště děsivý, zvláště když vypravěč spustil osmou reprízu). S desátou hodinou večerní jsem do stanu odložil první dítě. Trochu mě zaskočilo, že na místě, kam jsem ho dával, jsem před hodinou položil PET láhev s minerálkou: ta ovšem byla zmrzlá na kost. Polární noc se evidentně hlásila o slovo.

Zanedlouho jsem ve stanu ke karimatce nechal přimrznout i druhé dítě. Nakonec jsem se do celtového přístřešku odebral sám a záhy usnul spánkem totálně vymrzlých. Což se ale nedalo říci o mé ženě, která doma držela hotovost. Oblečená, obutá, s technickým průkazem v kapse a klíčky od vozidla v ruce čekala u dveří na sebemenší zavrnění mobilu. Jako jediný (byť nepřímý) účastník Polární noci se tak nevyspala.

Mrazivější, než jsme čekali…

Když se manželka do páté hodiny ranní nedočkala aktivace, poslala nám SMSku s dotazem na náš zdravotní (či spíše životní) stav. Zabalení ve spacákovém kokonu jsme samozřejmě nesmělé pípnutí umrzajícího mobilu neslyšeli a na zprávu odpověděli až v osm. Manželka dodatečně připustila, že to byly tři nejdelší hodiny jejího života. Nakonec to psychicky nevydržela, nasedla do auta a v nejistotě, zdali jede sbalit stan nebo zatlačit víčka, vyrazila.

Ráno, -12,8 °C. Michal a Marek Přibylovi přežili a dostali osvědčení pravého bystrckého polárníka.

To vám bylo shledání! Měl jsem pocit, že jsme právě přeplavili řeku Léthé – v opačném směru.

Následovalo ještě přeměření teploty v mrazivém ránu: Pat Ledovec totiž v noci nesundal z ruky hodinky s teploměrem (zlí jazykové tvrdili, že byly přimrzlé – ještě zlejší jazykové pak, že byly přilepené). Když tak ráno učinil, naměřil mínus 12,8 stupňů Celsia. Úsměv nám mrznul na rtech (to prosím není básnický obrat) při pomyšlení, kam se asi mohla rtuť schoulit v nočních hodinách…

Každopádně diplom „bystrckého polárníka“ pro všechny přeživší (organizátoři tvrdošíjně odmítali prozradit, cože měli v těch druhých, černých deskách) byl skutečně zasloužený. Mezi různými „pamětními listy“, „čestnými uznáními“ a „potvrzeními účasti“ mu patří opravdu mimořádné místo. Vždy, když se na něj podívám, nemohu se zbavit pocitu, že je na něm jinovatka…

Viktore, Egi, Blanko, Hanko, Matyáši i Míno – DÍKY MOC! Bylo mi ctí s Vámi mrznout…

Tomáš Přibyl, provozovatel dvou ze zdobrovolněných dětí
www.kosmonaut.cz

P.S.: Ta šedesátiprocentní Pelíškovka je stále neotevřená. A třeba bude i Betelgeuze podeváté…

*

Polární noc uspořádal Klub rodičů a přátel ZŠ Heyrovského 32 v Bystrci, občanské sdružení.

Související

Polárníky zahřála odvaha a nadšení
Polární noc bude! Už tento pátek
Zatím nemrzne. Co bude s Polární nocí?
Polární noc: Amundsen by mohl vyprávět
Malé polárníky čeká těžký úkol. Přemluvit rodiče
Polární noc

Polárníky zahřála odvaha a nadšení

28. 1. 2012 v 12.11 • Témata: , , , , ,

no images were found

Když v sobotu 28. ledna v osm hodin ráno teploměr ukázal -12,8 °C, všichni účastníci Polární noci, malí i velcí, zajásali. Osvědčení pravého bystrckého polárníka za odvahu, s níž strávili mrazivou noc pod širým nebem, si skutečně zasloužili.

Polární noc, dobrodružné zimní táboření, zorganizoval pro všechny děti z Bystrce a okolí Klub rodičů při základní škole Heyrovského 32. Na akci se nakonec přihlásily jen čtyři odvážné děti, Marek (*2003), Matyáš (*2003), Mína (*2002) a nejmladší Michal (*2006). Ten dokonce ještě ani do školy nechodí.

„Původně jsme plánovali přespat na přehradě nebo žebětínském rybníce, ale pořádné mrazy přišly bohužel až o týden později,“ řekl Michal „Egi“ Eger, zkušený táborník a velitel akce. „Ani na žebětínském rybníce není spolehlivá, dostatečně tlustá vrstva ledu, a před vstupem na zamrzlou přehradu policie přímo varovala. Po dohodě s přihlášenými jsme tak přesunuli tábor na okraj Bystrce. Alespoň jsme mohli rozdělat oheň.“

Mrazuvzdorní, ke všemu odhodlaní polárníci se sešli v sedm hodin na tábořišti, postavili stany a zapálil oheň. U něj se pak zahřívali čajem a svařeným vínem.

„Mírně mi bouchnul vařič, a tak jsem byl jako vždy za kašpara,“ postěžoval si další z organizátorů Viktor Lošťák. Čaj se ale nakonec uvařit podařilo a došlo i na slíbené polárnické historky, byť v trochu kostrbatém provedení.

Noc strávili táborníci v klidu a dokonce i vcelku v pohodlí. Alespoň ráno si nikdo na mráz nestěžoval, naopak, členové první bystrcké polární výpravy nešetřili nadšením.

„To byla aspoň akce podle mého gusta,“ pochválil ráno při balení stanu nápad Tomáš Přibyl, otec dvou z dětí.

Jen čtyři zúčastněné děti nejsou velký počet, organizátoři však zklamaní nejsou. „Počítali jsme původně zhruba s deseti přihlášenými, že byli čtyři ničemu nevadí. Odvahu má jen málokdo. O to cennější je odhodlání a výkon polárníků. Děti báječně spolupracovaly. Nikdo ani náznakem nefňukal, nestěžoval si, nechtěl domů do tepla. Neváhaly ani jít se samy podívat do lesa. Všichni byli naprosto skvělí,“ dodal Viktor Lošťák.

-x-

Související

Polární noc bude! Už tento pátek
Zatím nemrzne. Co bude s Polární nocí?
Polární noc: Amundsen by mohl vyprávět
Malé polárníky čeká těžký úkol. Přemluvit rodiče
Polární noc

Polární noc bude! Už tento pátek

25. 1. 2012 v 10.17 • Témata: ,

Polární noc, dobrodružná akce pro děti z Bystrce a okolí, se konat bude! I když přehrada nezamrzla, odvážní malí polárníci o spaní v mrazu nepřijdou. Místo na ledu se bude spát u lesa, i tak předpověď slibuje mínus osm stupňů.

Akce se přesouvá po dohodě s přihlášenými na místo u Staré dálnice a lesíka u Štouračovy ulice (mapy.cz/s/2UfO). Je zde ohniště, v lese dost dřeva i rovné místo pro stany. S přesunem tábořiště se také přesouvá místo srazu (18 hodin), a to do restaurace A3 (Kubíčkova 8). Samotné táboření začne po sedmé hodině.

V této chvíli se k polárnickému dobrodružství odhodlalo pět dětí, nejmladší z nich ještě ani nechodí do školy. Jestli se chcete zimního dobrodružství zúčastnit se svými dětmi i vy, máte poslední šanci se přihlásit. Nejpozději v pátek do oběda napište na info@krap32.cz nebo zavolejte na 736 502 402.

Egi+Viktor
Klub rodičů při ZŠ Heyrovského v Bystrci

Ke stažení

Plakát – pozvánka na Polární noc (A3, PDF)

Související

Zatím nemrzne. Co bude s Polární nocí?
Polární noc: Amundsen by mohl vyprávět
Malé polárníky čeká těžký úkol. Přemluvit rodiče
Polární noc

Zatím nemrzne. Co bude s Polární nocí?

12. 1. 2012 v 08.07 • Témata: , , , , , , , ,

Polární noc je dobrodružná akce, pořádaná Klubem rodičů a přátel při ZŠ Heyrovského 32 v Bystrci. Malí polárníci z Bystrce a okolí při ní mají přespat na ledu zamrzlé Brněnské přehrady.

*

Zatím stále nemrzne, na hladině přehrady žádný led není a v nejbližších několika dnech mrznout nebude. Teploty se mají přinejmenším celý další týden pohybovat nad bodem mrazu. Co bude s Polární nocí, když přehrada nezamrzne?

Původně jsme si mysleli, že v takovém případě, nebude-li možné akci přemístit na žebětínský rybník, který zamrzá rychleji, Polární noc zrušíme. Jak se ale ukázalo, potenciální zájemci si zrušení akce nepřejí. Pokud tedy budou přihlášení chtít, může se Polární noc konat i tak. V takovém případě bychom zřejmě místo konání přesunuli jinam, někam, kde lze rozdělat oheň. Zcela jistě však v Bystrci nebo v bezprostřední blízkosti, aby nebyl nutný žádný dlouhý přesun.

Definitivní podoba Polární noci záleží i na vás, nebo dokonce hlavně na vás. Proto je nutné, abyste se co nejrychleji přihlásili, ať již mailem (info@krap32.cz) nebo telefonicky (736 502 402). V pondělí 23. ledna, až bude jasné, jak to s ledem na přehradě dopadá, vás kontaktujeme a rozhodneme společně o dalším postupu.

Egi+Viktor

Ke stažení

Plakát – pozvánka na Polární noc (A3, PDF)

Související

Polární noc: Amundsen by mohl vyprávět
Malé polárníky čeká těžký úkol. Přemluvit rodiče
Polární noc

Polární noc: Amundsen by mohl vyprávět

4. 1. 2012 v 07.19 • Témata: , , , , , , , , , ,

Na 27. ledna přichystal Klub rodičů a přátel, občanské sdružení působící při ZŠ Heyrovského 32 v Bystrci, Polární noc – dobrodružnou akci pro děti. V doprovodu rodičů mohou malí odvážlivci přespat na ledu Brněnské přehrady a získat tak osvědčení pravého bystrckého polárníka.

Na zdárný průběh Polární noci budou dohlížet, čaj vařit a zmrzlým nocležníkům pomáhat Egi a Viktor, zkušení táborníci. Pro všechny zájemce dnes vysvětlí, co je ke spaní na ledu třeba, co můžete v mrazivé noci očekávat a co budete pro účast v Polární noci potřebovat.

Hana: Pánové, představte se.

Viktor: Tamto je Egi, ten tomu všemu bude velet.

Egi: Co? Měli jsme představit sebe, ne ty mě.

Viktor: A já jsem Viktor, jeho přícmrda.

Hana: Přícmrda?

Viktor: Podržtaška, pomocník, přines-odnes.

Hana: Dobrá. Vy tedy budete dbát na to, aby děti na přehradě zažily dobrodružství, na které budou rádi vzpomínat, a neskončily v nemocnici s omrzlinami…

Egi: Počkejte, to si musíme hned vyjasnit. Organizátoři Polární noci za děti nepřebírají zodpovědnost. Každé dítě musí mít svůj dospělý doprovod, který mu zajistí vše potřebné, zejména vybavení. Není v našich silách opečovávat hordu dětí.

Viktor: Akce je určena pro děti s dospělým doprovodem. Rodiče, známí a podobně. My obstaráme místo na táboření, vařič, budeme lidem vařit čaj dle libosti a vyprávět děsivé historky. Účastníkům dáme diplomy. Ale zbytek musí sami.

Egi: Co by to taky bylo za dobrodružství, kdyby se o ně někdo pořád staral.

Hana: Co účastníci potřebují?

Egi: Především dobrý spacák a dostatečné oblečení. Kdo nemá přiměřeně tlustý spacák, může do sebe zastrčit dva tenčí, výrazně to pomůže. Nějakou rozumnou karimatku nebo nafukovačku. Když jsme se postarali o teplo shora, byla by hloupost ležet přímo na ledě, to není žádná hitparáda.

Viktor: Taky to jde, pro tvrďáka žádný problém.

Egi: Pak by také měli mít stan, i když pravý drsňák se obejde i bez něj.

Viktor: Třeba já, například.

Polární záře

Egi: Dostatečně tlustý spacák se pozná především podle váhy. Cokoli nad asi 1 600 gramů je dobré. Musí se také dát nahoře zatáhnout, otevřené dekové spacáky jsou nevhodné. Můžete je ale použít jako druhou vrstvu.

Nic dalšího už není v podstatě nutné. Z oblečení postačí cokoli, bude-li toho dostatečné množství a dokážete-li to na sebe najednou všechno dostat a ještě se nasoukat do spacáku. Rukavice, čepice, několikero ponožek. Delší věci na horní část těla, aby se vám neodhalovaly ledviny. A pokud nemáte přímo spacák se zateplovacím límcem, tak šátek nebo šálu na krk. Baterka se hodí při stavění stanu. Jinak asi nic.

Viktor: Chtěl bych zdůraznit…

Egi: Musíte také počítat s tím, že do ledu není prakticky možné zatloukat kolíky. Proto byste měli mít stan pokud možno samonosný, nebo vymyslet jiné řešení. Možná pár dvoustovek hřebíků na letmé přichycení šňůr, ale záleží na podmínkách. Ne aby nám to někdo provalil durch. Chceme naslouchat praskání ker v dáli, ne přímo pod námi.

Když bude sníh, lze stanové šňůry přivázat na něco vhodného, třeba batoh, a zasypat sněhem. Ovšem sníh být nemusí. A u toho batohu – řekl bych volnější, ne přesně na míru stanu. Beztak jako správní polárníci budou sušit stan doma v obýváku, pak je lepší ho tam ráno prostě volně nacpat, než jej důsledně balit v mrazu zkřehlými prsty.

Viktor: Chtěl bych zdůraznit, že jsem…

Egi: Vzhledem k začátku akce budou účastníci už po večeři a jídlo si s sebou žádné brát nemusí. Čaj zajistíme my.

Viktor: Sakra, chtěl jsem znovu zdůraznit, protože to prve zapadlo, že jako pravý krutý řízek budu spát pod širákem, ale tys mi to tím svým žvaněním úplně zakecal. Měla mě obdivovat a zas nic.

Hana: Jaké máte se spaním na sněhu a ledu zkušenosti? Kolikrát už jste něco takového podnikli?

Viktor: To už se ani spočítat nedá. Ne nadarmo mi říkají Ledovec. To proto, že jsem tak chladný a drsný.

Egi: Taky to už nespočítám, ale on hrozně lže. Nikdo mu nikdy neřekl Ledovec. Jestli nějak, tak mešuge.

Hana: Jaký bude průběh akce?

Egi: K večeru, v šest nebo v sedm, se sejdeme v jedné z otevřených restaurací na přístavišti. Zřejmě v nově otevřené hospodě U Kaluže, ale to ještě upřesníme. Asi hodinu posedíme, probereme detaily a k osmé bychom vyrazili. Předpokládáme spaní v oblasti Kozí horky, kam se přesuneme po ledu. Postavíme společně stany, nastartujeme vařiče a zhruba v devět bychom měli být nachystáni na spaní.

Viktor: A pak to přijde! Mráz! Praskání ker, útoky vlků, vytí sov, meteority, dobrodružství, nebezpečí, hrůza, boj o přežití!!!

Loď Terra Nova polárníka Roberta Falcona Scotta. Foto Herbert Ponting, 1910

Hana: Bude to opravdu tak dramatické?

Egi: No… Pro děti ano, ale upřímně, o nic vlastně nejde. S trochu obstojným vybavením vám nehrozí ani nepohodlí, natož nějaká skutečná újma. Ale dětem to nekažte, nechte je překonat „strašlivé nebezpečí“ a budou šťastné.

To jen tady Meš…, tedy vlastně Ledovec bude při případném následujícím ročníku líčit, jak ze spacáku střílel vlky a zakousl ledního medvěda, když mu došly náboje. Ledovcovi, ne medvědovi. Prosím vás, obdivujte ho trochu, vidíte, jak už se zase ošívá.

Viktor: Se neošívám. Něco mě svědí… tady vzadu…

Hana: Nechte si to! To je moje vzadu!

Viktor: A jo, no jo. Jsem se zamyslel.

Hana: Opravdu se nedá zmrznout? Při jaké nejnižší teplotě se bude Polární noc konat?

Egi: Směrem dolů teplota není nijak omezená. Když bude mínus dvacet, bude to báječné. Potíž budou dělat spíše teploty nad nulou. Kdyby nebyl led na přehradě dostatečně tlustý, nebo na něm stála voda, akci budeme muset asi zrušit. Vybrali jsme nejchladnější týden v roce na základě dlouhodobých teplotních průměrů, ale třeba v roce 2007 i tak byla přehrada bez ledu. V průměru bývá tou dobou v noci kolem mínus deseti.

Viktor: Zmrznout se opravdu nedá, to byste musela ležet na ledu nahá, a to vám nedovolíme. Ani nachlazení vám nehrozí, když se jen trochu solidně oblečete.

Egi: Přinejhorším můžete vždycky utéct, do nonstop restaurace na přístavišti je to sotva pár stovek metrů. Ale to by byla zbabělost a utíkat nebude proč.

Ještě k průběhu akce – ráno se vzbudíte podle vlastního uvážení, sbalíte věci, dostanete diplom a půjdete domů. Samozřejmě počkáme, až si zabalí poslední účastník a jistěže všem pomůžeme.

Lední medvěd

Hana: Už se na akci někdo přihlásil?

Egi: Předběžně máme tři dětské účastníky.

Viktor: Děti jsou odvážnější než rodiče. Spousta dětí by se přihlásila hned, ale zkazí jim to pohodlní rodiče. Místo aby byli rodiče rádi, že je jejich dítě plné nadšení a nebojí se, vymyslí si kvůli vlastní pohodlnosti milióny fiktivních nebezpečí a potíží.

Egi: Ale to tak úplně nevadí. Pravý polárník překoná nejen mráz, led a sníh, ale také se dokáže vypořádat se svými rodiči. Třeba takový Roald Amundsen, první člověk na jižním pólu. Ten by mohl vyprávět. Jeho maminka do něj pořád hučela – Roalde, kluku nezvedená, neloz do toho sněhu, dostaneš rýmu. Ale nedal se a vidíte to.

Viktor: Nebo Robert Scott.

Egi: Kuš, pitomče.

*

Ke stažení

Plakát – pozvánka na Polární noc (A3, PDF)

Související

Stránky Klubu rodičů a přátel Krap32
Malé polárníky čeká těžký úkol. Přemluvit rodiče
Polární noc

Malé polárníky čeká těžký úkol. Přemluvit rodiče

28. 12. 2011 v 10.22 • Témata: , , , , ,

Na konci ledna budou mít odvážné děti z Bystrce a okolí šanci zažít opravdové dobrodružství.  Klub rodičů a přátel, občanské sdružení působící při základní škole Heyrovského 32 v Bystrci, pro ně uspořádal Polární noc – akci, při níž děti přespí na zamrzlém ledě Brněnské přehrady.

„Polární noc je pro všechny odvážlivce, kteří se nebojí přespat na ledu, poslouchat děsivé praskání ker a ještě děsivější historky,“ vysvětlila členka Klubu Hana Jindrová. „Kdo noc přečká, obdrží ráno na památku osvědčení pravého bystrckého polárníka.“

Ačkoli nyní, na konci prosince, přehrada zamrzlá není a teploty se pohybují stále mírně nad nulou, podle organizátorů je naděje, že se akci uspořádat podaří, vysoká.

„Vybrali jsme v průměru nejmrazivější týden v roce,“ řekla Hana Jindrová. Kdyby přesto přehrada nezamrzla, chce Klub rodičů akci přesunout na žebětínský rybník.

Spaní na ledu se uskuteční v noci z 27. na 28. ledna. Klub rodičů zajišťuje dohled zkušeného táborníka a vaření čaje v neomezeném množství po celou noc, zbytek ponechává na samostatnosti dětí a jejich rodičů. Stany, spacáky a oblečení je třeba mít vlastní. Účast na akci je podmíněna dospělým doprovodem dětí – a v tom možná bude pro malé dobrodruhy největší potíž. Děti samotné by dobrodružství chtěly, ale jejich příliš starostlivé matky a líní otcové jim ho budou vymlouvat, obávají se organizátoři.

-vl-

Související

Polární noc (informace na stránkách Klubu rodičů)