Příspěvky se štítkem ‚Petr Firbas’

R43 se pokoušejí protlačit do územního plánu přes Rozdrojovice, varuje docent Firbas

10. 5. 2013 v 12.57 • Témata: , , ,

Docent Petr Firbas, jeden z nejhlasitějších kritiků a jedna z nejznámějších osobností protestů proti vedení R43 Bystrcí varuje před pokusy protlačit R43 znovu do územního plánu. Tentokrát prostřednictvím projednávání územního plánu Rozdrojovic.

„Městský úřad Kuřim už podruhé vyhlásil pořizování nového územního plánu obce. Opět však s R43,“ uvádí Petr Firbas. Podle Firbase by poté, co byl soudně zrušen nadřazený krajský územní plán a vedení R43 tak nyní nemá žádnou legální podporu v platných dokumentech, neměla být R43 přítomna v žádném podřízeném územním plánu. Rozdrojovice by tak neměly do projednávání nového plánu R43 vůbec zahrnout, domnívá se Petr Firbas.

„Nyní se jedná již o druhé, opakované projednání. Z dokumentů je na první pohled je vidět, že pochopili, že postup, jak se snažili R43 do návrhu Zadání UP Rozdojovice protlačit, byl zcela špatně. Nyní se ale pokouší o totéž s jinými nesprávnými formulacemi,“ varuje Firbas.

Vedení budoucí dálnice R43 přes Rozdrojovice by znamenalo použití kritizované trasy přes Bystrc. Spor o to, kudy R43 povede – a také o to, zda se vůbec kdy bude stavět – však stále není rozhodnut. Existují i jiné možnosti trasování, které se téměř třicetitisícové Bystrci, jejímž středem by frekventovaná silnice vedla, vyhýbají.

„Bylo by cenné, kdyby co nejvíce občanů mohlo zaslat vyjádření do Kuřimi,“ vyzývá docent Firbas.

-vl-

Ke stažení

Připravené připomínky občanů k zadání ÚP Rozdrojovice (DOC)
Porovnání první a druhé verze návrhu zadání ÚP Rozdrojovice (DOC)
Oznámení o opakovaném projednání návrhu ÚP Rozdrojovice
13.04.12 Návrh zadání ÚP Rozdrojovice (PDF)

Související

Petr Firbas: Kraj zahajuje rok milionovou objednávkou právníků proti občanům
Koalice chce schválit nezákonné usnesení, varuje opozice
Soud zrušil kraji plán, R43 se od Bystrce vzdálila

Petr Firbas: Kraj zahajuje rok milionovou objednávkou právníků proti občanům

1. 1. 2013 v 13.24 • Témata: , ,

Hned první den nového roku přináší další politické potyčky a kontroverze. Za vyhlášení veřejné zakázky na právní služby si kritiku aktivistů vysloužil Jihomoravský kraj. Docent Petr Firbas, jedna z nejznámějších osobností protestů proti vedení R43 Bystrcí, tvrdí, že kraj si za pět milionů objednává právní služby, zaměřené přímo proti občanům.

Územní plánování jihomoravského kraje označil docent Firbas za „skandální“.

„Události loni vyvrcholily tím, že Nejvyšší správní soud musel zrušit krajský územní plán. Jihomoravský krajský úřad tak za celou dobu své existence, za zhruba dvanáct let nepořídil právoplatně ani jeden územní plán,“ zdůraznil Petr Firbas.

„Jak kraj přistupuje k nápravě je neuvěřitelné,“ kritizuje Firbas, „Ještě nemá ani schválené zadání pro třetí pokus o vytvoření zásad územního rozvoje, ani nevyhlásil veřejnou zakázku na zpracovatele, ale na vánoční svátky vyhlásil veřejnou zakázku na právní služby za pět milionů korun na zastupování Jihomoravského kraje v příštích letech u krajského soudu, Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu.“

Jihomoravský kraj tak ještě předtím, než ve věci učinil jakékoli věcné kroky, již předem očekává právní spory.

„Lze to interpretovat i tak, že kraj se nemíní soustředit na věcnou nápravu, ale plánuje investovat milióny do právních bitev s neposednými občany,“ myslí si Petr Firbas. „Občané přitom nechtějí nic jiného, než aby kraj při územním plánování splnil svou zákonnou povinnost a řešil páteřní silniční síť tak, aby v oblastech, kde jsou již patnáct let překračovány zákonné limity pro ochranu veřejného zdraví (prašnost, hlučnost, atd.) došlo k nápravě.“

Docent Firbas dále tvrdí, že aktivisté předložili odborné studie alternativních řešení silniční sítě,   jež jsou výhodnější nejen z hlediska dopadů na životní prostředí, ale také ekonomicky. Podle Firbase by přinesly úsporu asi padesáti miliard korun. Petr Firbas se domnívá, že ignorováním úspornějších řešení se kraj také připraví o financování z fondů Evropské unie.

„Ani v Praze ani v Bruselu nesedí tak hloupí lidé, kteří by na Jižní Moravu poslali 50 miliard zbytečně. Prokázalo se to už v plnění Operačního programu Doprava 2007 -2013, kdy kraj místo očekávaných desítek miliard na páteřní silnici síť TEN-T nedostal jako jediný kraj v České republice ani jedno euro,“ dodal Firbas.

-vl-

Související

Zakázka na právní služby na stránkách JMK
Soud zrušil kraji plán, R43 se od Bystrce vzdálila
Územní plán Brna? Odsunuté nádraží i R43 v Bystrci

Soud zrušil kraji plán, R43 se od Bystrce vzdálila

22. 6. 2012 v 12.34 • Témata: , , , , , ,

Nejvyšší správní soud v Brně ve čtvrtek 21. června rozhodl o zrušení krajského územního plánu Jihomoravského kraje (tzv. Zásad územního rozvoje). Žalobci bylo 14 obcí a 12 občanů.

„Tento rozsudek dává šanci napravit dlouhodobá a závazná pochybení v územním plánování v kraji. Je to výhra pro desítky tisíc občanů, kteří mají šanci, že příští návrh územního plánu kraje bude dbát na jejich zdraví, nebude nesmyslné přivádět další dálkovou tranzitní dopravu do dopravně přetížené Brněnské aglomerace, kde jsou již minimálně 15 let překračovány zákonné limity hlučnosti a prašnosti. Je to výhra pro motoristy, neb je nejen šance na končení sporu o trasování páteřních silničních komunikaci v kraji, ale i šance na realizaci logických a výrazně kratších tras (tam a zpět kratších o 70 km) z Vídně k Olomouci/Ostravě/Katowicim a z Vídně k Jihlavě/Praze/Hradci Králové/Pardubicím/Liberci,“ komentoval rozsudek docent Petr Firbas, jeden z nejvýraznějších kritiků dopravních plánů na jižní Moravě a zároveň předseda občanského sdružení, které proti Zásadám územního rozvoje bojovalo.

Jde o dosud největší zásah soudu do územního plánování. Soud zdůvodnil své rozhodnutí hlavně tím, že kraj neposuzoval své záměry jako celek a nedostatečně posoudil vliv staveb na životní prostředí a veřejné zdraví.

„Právě zásady územního rozvoje jsou platformou pro zvážení všech kumulativních a synergických vlivů jednotlivých záměrů,“ řekla soudkyně Marie Žišková.

Soud nevyloučil, že i po řádném vyhodnocení by koridory sporných silnic vypadaly stejně. „Nelze dost dobře vyloučit, že by to dopadlo stejně. Ale právě proto, že to vyhodnocení provedeno nebylo, je dost dobře možné, že by to dopadlo jinak,“ uvedl soudce Zdeněk Kühn.

Zrušení územního plánu se dotýká i možnosti výstavby R43 v trase vedoucí přes Bystrc. Tu přes odpor místních obyvatel Jihomoravský kraj stále prosazuje. Rozsudek povede přinejmenším k dalšímu oddálení stavby, bude-li kraj i nadále na vedení R43 přes Bystrc trvat.

„Zrušený krajský územní plán nezahrnoval smysluplné trasování R43 od D1 k severu,“ myslí si docent Firbas, „Krajský úřad nepořídil ani jeden územní plán za celou dobu své 12 let trvající existence. Do územního plánování padly zcela neefektivně mnohamiliónové částky. Z fiaska by mělo být vyvozeno nepochybně personální opatření na úrovni odboru územního plánování a odstoupit že všech funkci by měl i radní odpovědný za územní plánování David Macek. Sam hejtman Hašek by měl také vyvodit politickou odpovědnost, neb jím prosazovaný obchvat pro nevěstince v Mikulově a o 30 miliard dražší koncepci nikdy nevysvětlil. Naopak na písemně otázky novinářů odmítal odpovídat.“

-vl-

Ke stažení

R43 není přímou trasou Brno – Svitavy (prezentace, PDF – zdroj Petr Firbas)

Související
R43 přes Bystrc má být alternativním tahem na Prahu, přiznává ministr
Zásady územního rozvoje kraje mají potíže
Jih Moravy má územní plán, obce a sdružení jej zřejmě napadnou u soudu
Silniční síť Jihomoravského kraje nerespektuje realitu

Parkoviště zoo: lidé se bojí hluku i špatného vzduchu

21. 2. 2012 v 10.24 • Témata: , , , , , , , , , , , , , , ,

Zvýšení hluku i emisí. Toho se bojí obyvatelé brněnských Kníniček. Potíže má podle nich způsobit plánovaná stavba parkoviště u bystrcké zoo. Místní lidé navíc tvrdí, že odborník, který posuzoval vliv stavby na životní prostředí, ignoroval studii jiného experta.

Studii si objednal jihomoravský krajský úřad. „Podařilo se nám získat dokument brněnského odborníka Bohumila Pokorného. Ten se pro kraj vyjadřoval o hluku a emisích v místě plánované stavby. Ve své zprávě uvádí, že posudek se nezabývá zvýšením hluku v noci, a že chybí měření po celých čtyřiadvaceti hodin,“ zdůraznil Petr Firbas ze sdružení Občané za ochranu kvality bydlení v Brně-Kníničkách, Rozdrojovicích a Jinačovicích. Při posuzování vlivu na životní prostředí podle něj kraj vychází pouze z hodinového měření.

Zoo potřebuje souhlasné stanovisko krajského odboru životního prostředí, aby mohla začít s přípravou stavby. „Podle našeho posouzení stavba podmínky splňuje. Před definitivním potvrzením musíme projekt veřejně projednat,“ informoval mluvčí kraje Jiří Klement.

Debata se uskuteční ve středu 22. 2. v pět odpoledne v mateřské školce Studánka v Ondrově ulici.

Na toto jednání se chystá mnoho obyvatel Kníniček. „Chápeme, že situace s parkováním je v okolí zoo velice špatná. Existují však i jiné varianty, kde může parkoviště vyrůst. Pro město by bylo nejvýhodnější, kdyby parkoviště i nový vstup postavili s napojením na Královo Pole,“ řekl Firbas. Jeho návrh je však podle ředitele zoo Martina Hovorky nereálný. „Neexistuje jiná varianta než umístit vstup v plánovaném místě u Kníniček. Na druhé straně zahrady by nás vyšel na miliardy korun. Je to tak nereálné jako třeba postavit heliport v areálu zahrady. I kdyby se však s touto variantou začalo počítat, nepředpokládám, že bych se jejího dokončení vůbec dožil,“ sdělil Hovorka.

(…)

Zkráceno, celý článek Jana Spěšného si přečtěte na brnensky.denik.cz

Související

Další veřejná projednání: Sídelní soubor Panorama a nový vstup do zoo
Parkoviště zoo: další protesty
Roman Onderka: Na nový vstup do zoo existuje názorová shoda
Vstup do zoo podražil o sto milionů, magistrát na projektu trvá
Zoo letos na dotaci nedosáhne, Brno jí na nový vstup 200 milionů nedá
Vstupní areál ZOO narazil na kraji
Vstupní areál ZOO prošel posouzením vlivů na životní prostředí

Petr Firbas: Bude Brno úplně bez územního plánu?

4. 9. 2011 v 12.19 • Témata: , ,

O tom, že komplikovaný proces vytváření nového územního plánu Brna nemusí skončit úspěchem, se mluvilo ještě dříve, než byl nastartován. Podle docenta Petra Firbase se nyní tato možnost rýsuje stále zřetelněji.

RNDr. Petr Firbas, CSc. je už mnoho let jedním z možná ne největších, avšak určitě nejčastěji citovaných odpůrců vedení R43 přes Bystrc.

*

Vážení,

jak prakticky všichni víte, město Brno pořizuje nový územní plán od roku 2005. Tato činnost naráží na problémy s tím, že doposud není schválena nadřazena územně plánovací dokumenatce – Zásady územního rozvoje JMK.

S tímto problémem město Brno bojovalo již v minulém volebním období a protože bylo dobře známo, že pořízení nového UPmB může trvat ještě mnoho let, bylo započato NAVIC s duplicitním procesem, s pořízením tzv. AKTUALIZACE UPmB, což vlastně byl tichý pokus c. 2 jak pořídit nový územní plán města, a to i přesto, že to bylo z politické úrovně deklarováno, že se o takovouto činnost nejedná.

Zadání, které bylo k AKTUALIZACI UPmB veřejné projednáváno v roce 2009 obsahovalo spoustu problémových záměru, které byly i v paralelně pořizovaném novém UPmB. Protože občané masové napadli tento podivný postup s „aktualizací“ UPmB, došlo nakonec k podstatně změně Zadání pro tuto aktualizaci a obsah zadání akualizace bylo podstatně, nikoliv však úplně, „vyčištěno“ od problémových formulaci.

Aby věc byla komplikovanější a více pro občany zatemněna, byla aktualizace překládána jako naplnění DVOU záměrů:

  • tzv. UPRAVY UPmB (tj. formálního převedení UPmB z roku 1994 na formu povinné vyžadovanou novým stavebním zákonem – zde je limit k učinění tohoto kroku do roku 2015, jinak UPmB že zákona přestane platit)
  • tzv. ZMENY UPmB (tj. věcných změn, které se podařilo Magistrátu uhájit v Zadání pro Aktualizaci).

Do celé věci zasáhl dramatický rozsudek Nejvyššího správního soudu, kterým byl zrušen koridor R43 přes Brno.

Nyní se Magistrát probouzí, neboť zřejmě zjišťuje, že nebude schopen projednat NOVY UPmB do roku 2015 a územní plán Brna by ztratil platnost a Brno by bylo totálně bez územního plánu.

Magistrát zjevně správné odhaduje, že nadřízená územně plánovací dokumentace JMK, tzv. Zásady územního rozvoje JMK, které mají být schválený Zastupitelstvem kraje za pár dní, tj. 22.9.2011, jsou zjevně tak chybné, že opět hrozí jejich zrušení soudem a tímto hrozí i vznik situace, že kraj bude novou, již třetí, verzi ZUR JMK pořizovat minimálně další 2 roky a to začíná přímo ohrožovat pořízení nového UPmB a existenci platného UP pro Brno.

Díky této situaci Magistrát města Brna přichází POUHYCH PAR DNI před 22.9.2011 s druhým pokusem o jakousi AKTUALIZACI starého UPmB. Podle dokumentu pro Radu města Brna, který máte v příloze, vedoucí územního plánu Ing. Leopoldova zde přiznává, že původně plánovaný krok c. 1 – tj FORMALNI UPRAVA stávajícího UPmB na formát podle nového stavebního zákona – je pro rozsudek nejvyššího správního soudu o zrušení R43 neproveditelná, neboť po zrušení koridoru R43 není možné dodržet zákonnou podmínku, že takto formálně upravený UP města bude pokrývat CELE území města.

Co tedy Ing. Leopoldová „vymyslela“.

Na koncepci nyní opakovaně dělané AKTUALIZACE UPmB „naroubovala“ staré ZADANI z roku 2009 a teď to předložila Řadě města Brna.

Zadání aktualizace je ostatně psáno navíc tak vágně, že nelze vyloučit, že za těmito nepřesnými formulacemi se skrývá ledacos. Takovéto vágní formulace jsou ale v principu podle stavebního zákona nepřípustné, neb další kroky pořizování UPmB MUSI BYT v jednoznačně návaznosti na text ZADANI. Tj. následně pořizovány koncept a návrh UP musí obsahovat jen to, co je jasné specifikováno v Zadání.

Takže pokud toto bude tento postup schválen zastupitelstvem, je to možná opět „cesta do pekel“.

Je šokující, že Magistrát stále nepochopil, že jediná šance na úspěšně projednání územního plánu města je naprosto transparentní postup, kdy jsou dodržovány všechny požadavky daně zákony, kde klíčovou z nich je i ta, že územní plánování je „dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území“. Tedy nikdy nebude stačit pouze silové hlasování Zastupitelstva, ale Zastupitelstvo může úspěšně schválit pouze takový územní plán, kde jsou poctivě respekovany zájmy všech jeho občanů.

V celém kontextu jsou ještě velmi zajímavé i finanční aspekty, kdy mnohamiliónové částky vydané Magistrátem jsou ohroženy. Koncept UPmB, vypracovaný ing. arch. Dokoupilem a firmou Arch Design sro, veřejné projednávány v únoru 2011 obsahoval stejně pochybení jako stávající UPmB, tj. R43 bez opory v krajské územně plánovací dokumentaci. Nyní z podkladů pro Radu města Brna se dozvídáme, že magistrát po rozsudku Nejvyššího správního soudu má od firmy UAD Studio a ing. arch. Hladík UPRAVY starého UPmB, které se dále NEMOHOU použít pro veřejné účely – projednání UP. V případě činnosti ing. arch. Dokoupila je ohroženo a možná již zmařeno cca 30 mil. Kč. Není zatím známo o jakou částku se jedna v případě ing. arch. Hladíka, ale jistě to také nebude málo.

S pozdravem

doc. Petr Firbas

*

Ke stažení

106_Priloha_material RM6_02362
Zadani zmeny Aktualizace UPmB – schvalene ZMB 23.6.2009 SECURED

Související

Další skandál na cestě – Nový územní plán Jihomoravského kraje
Projednávání územního plánu Brna jde dál, náměstek odmítl námitky
Příprava nového územního plánu Brna je v ohrožení

Nová studie R43 označuje trasu přes Bystrc jako nejhorší možnost

28. 7. 2011 v 20.05 • Témata: , , , , , , , , , ,

Posouzení páteřní komunikační sítě v brněnské aglomeraci je název dokumentu, vypracovaného dopravním odborníkem a autorizovaným inženýrem Ing. Milanem Strnadem. Dokument, vypracovaný v červnu 2011, se věnuje zejména R43 a tangentám města Brna. Tato nová studie navazuje na závěry studie z roku 2007.

Podle Petra Firbase, známou postavu boje proti vedení R43 Bystrcí, nová studie dokládá naprosto jasně, že nejhorší variantou vedení R43 je použití trasy bývalé Hitlerovy dálnice (Bystrc, Malhostovice, Drásov, Moravská Třebová).

Docent RNDr. Petr Firbas, CSc. Je samostatný vědeckovýzkumný a vývojový pracovník v Ústavu fyziky Země (Sekce věd o Zemi) přírodovědecké fakulty Masarykovy university v Brně. Zároveň je také už mnoho let jedním z možná ne největších, avšak určitě nejčastěji citovaných odpůrců vedení R43 přes Bystrc.

Pan Firbas uvádí, že nové posouzení jednoznačně ukazuje, že nejlepší trasování R43 představuje optimalizovaná varianta R43 vypracovaná Ing. Kalčíkem v roce 2009 (přes kopec Zlobice, mine Drásov a Malhostovice).

„Studie dokládá i nesmyslnost tangent města Brna,“ tvrdí Petr Firbas.

„Nejlepší, tzv. alternativní varianta preferovaná studií Ing. Strnada zahrnuje trasu z Vídně na Polsko s využitím R55 jako obchvatu Břeclavi (misto R52 pres Mikulov a Brno) a trasu z Vídně na Prahu s využitím kapacitní silnice S8, využívající obchvat Znojma. Tato varianta neobsahuje tangenty Brna a  zahrnuje R43 v trase plnohodnotného obchvatu celého města Brna, jako nejkratší spojení ve směru na Boskovice a dále na Svitavy,“ uvedl docent Firbas.

„Tato alternativní varianta je výhodnější ve všech aspektech,“ zdůraznil Petr Firbas, „Je o 30 miliard levnější. Hlavní evropské trasy při ní vycházejí kratší. Snižuje zátěž prašnosti a hlučnosti. Snižuje zátěž v jižní části brněnské aglomerace, v oblasti lednicko-valtického areálu je výhodnější i z hlediska ochrany přírody.“

Nakolik budou brány závěry nové studie v potaz těmi, kdo o trasování R43 rozhodují, se teprve ukáže.

Ke stažení

Úvod a závěry posouzení, Ing. Milan Strnad (PDF, 3MB)
Autorizované posouzení, Ing. Milan Strnad (PDF, 22 MB)
Alternativní koncepce, zadání a závěry (PDF, 2 MB)

Další skandál na cestě – Nový územní plán Jihomoravského kraje

21. 3. 2011 v 12.32 • Témata: , , , , , , ,

JM kraj zveřejnil tzv. 2. Návrh územního plánu kraje (Zásad územního rozvoje – ZÚR). Tento návrh je předurčen k zrušení soudem, protože nerespektuje zákonné požadavky na hygienické limity v druhém největším městě ČR, Brně.

Přestože v jižní části brněnské aglomerace jsou po mnoho let překračovány zákonné limity hlučnosti a prašnosti a stát je povinen zde přijímat územně plánovací opatření k nápravě, JM kraj jde hlavou proti zdi a nejen nerespektuje tuto povinnost, ale i navrhuje takové řešení, které by již nadlimitně zatíženou oblast dále zatížilo.

Na území městské části Brno-Bosonohy kraj navrhuje vybudovat obří křížení transevropských dálničních komunikací D1, R43 (Hitlerova dálnice) a JZ tangenty – R52 pro spojení na Vídeň. Toto chybné řešení je jádrem problému. Existuje přitom právně průchodné řešení, které by vedlo nejen k snížení zátěže v dané oblasti (a to jak dopravní, tak i prašnosti a hlučnosti), a které je o 30 miliard levnější. Toto alternativní řešení potvrzené autorizovanými studiemi z hlediska dopravního, ekonomického i vlivu na přírodu (NATURA 2000) je založeno na vedení středoevropské tranzitní dopravy ve směru sever-jih po nejkratších a logických trasách (Vídeň – obchvat Břeclavi – R55 ve směru na sever Moravy a Polsko a Vídeň – obchvat Znojma – Jihlava – Praha).

Místo potřebných a plnohodnotných obchvatů Břeclavi a Znojma na trasách schválených vládou v nejvyšším dokumentu územního plánovaní ČR, tzv. Politice územního rozvoje, kraj pod vedením hejtmana Haška prosazuje chybná řešení.

Vše je propojeno s návrhem superkoncepce dopravní sítě od ministra dopravy Bárty. Konzultace proběhly s hejtmanem Haškem, ale ne s veřejností. Výsledek je šokující. V Mikulově je prakticky nová, pouze něco málo než 10 let dokončená silnice I/52, která je plnohodnotným obchvatem celé obytné části Mikulova a prochází pouze mezi kasiny, nevěstinci, benzinovými pumpami, průmyslovým a obchodními objekty. Bártova superkoncepce tento „obchvat pro nevěstince“ uvádí jako nejvyšší prioritu. Hejtman Hašek by nám všem měl jasně vysvětlit, proč bojuje za variantu o 30 miliard korun dražší a proč po Bártovi v Mikulově na zámku takovouto zbytečnou investici požadoval a proč ji prosazuje v územním plánu kraje.

Pro R43 existuje návrh přímé trasy do prostoru Boskovic, který je plnohodnotným obchvatem všech obcí, včetně Brna. Kraj však napřed prosazoval R43 v závlekové, o cca o 10 km delší, trase okolo Drásova, v posledních době začal preferovat variantu východně od Malhostovic a nyní je opět prosazována trasa těsně okolo nové zástavby v Drásově.

Zveřejněný návrh ZÚR je označen jako „druhý“, protože v roce 2010 musel kraj schválit nové Zadání ZÚR, protože prohrál u Nejvyššího správního soudu (NSS) a kvůli spojení Brno-Vídeň byl zrušen územní plán Břeclavska. V květnu 2010 prohrálo město Brno jak u NSS, tak i u ústavního soudu kvůli Hitlerově trase R43 přes Brno. I toto bylo pochybení ze strany kraje, který nesprávně prosazoval R43, a to nejen v Brně, ale i mnoha dalších obcích JMK. JM kraj ignoruje rozsudky NSS, které jsou závazné, a to precedenční rozsudky k Zásadám územního rozvoje Prahy, kde se NSS jasně k problematice vyjádřil.

Petr Firbas, zpravodajstvi.ecn.cz

Související

Jak opít Brňáka rohlíkem

Projednávání územního plánu Brna jde dál, náměstek odmítl námitky

6. 1. 2011 v 14.43 • Témata: , , , , , , ,

Projednávání nového brněnského územního plánu bude pokračovat podle původního plánu. Odpovědný primátorův náměstek Ladislav Macek (ČSSD) dnes na dotaz ČTK odmítl možnost, že by městu kvůli údajně nesprávnému formálnímu postupu hrozilo v budoucnu zrušení dokumentu u soudu. Varoval před tím spolupracovník občanských sdružení Petr Firbas. Jde hlavně o budoucí silnici R43 z Brna na sever. Není právoplatně zakreslena v současném krajském územním plánu, a tak s ní podle některých právních názorů nemůže Brno dnes počítat ani v připravovaném územním plánu.

„Co je dřív, jestli slepice, nebo vajíčko, to je přesně toto téma,“ odmítl dnes námitky Macek.

Silnice R43 byla zakreslená i v minulém městském územním plánu, loni to však zrušil soud. Radnice si poté nechala zpracovat právnický posudek, jak to může ovlivnit přípravu nového územního plánu. Právníci doporučili opatrnost. Podle nich lze „z hlediska principů fungování veřejné správy“ jen obtížně předjímat, jak projednávání na kraji dopadne, a tudíž R43 do budoucí mapy Brna kreslit.

Macek však zdůraznil, že krajská samospráva má o trase silnice R43 jasno, což nedávno zastupitelé odhlasovali. „Samozřejmě, pokud nebude zpracován územní plán Jihomoravského kraje, nebude moci být ani schválen v tom rozsahu územní plán města Brna,“ uvedl. Připravovat dokument však prý lze.

Náměstek dodal, že vracet se v přípravě nového územního plánu Brna na začátek nikomu neprospěje. „Možná jen některým odpůrcům dopravních staveb v Brně,“ podotkl.

(…)

www.financninoviny.cz

Povšimněte si, že jestliže Finanční noviny citují náměstka primátora Ladislava Macka přesně, pak vy všichni, kteří R43 v Bystrci nechcete, jste pro něj „nikým“.

Příprava nového územního plánu Brna je v ohrožení

5. 1. 2011 v 11.16 • Témata: , , , , ,

Příprava nového územního plánu Brna je v ohrožení. Právníci na objednávku radnice doporučili, aby se pořizování územního plánu zastavilo a zadání zastupitelé schválili znova, až bude platný nadřazený krajský územní plán. Důvodem jsou například stavby silnic. Kraj má trasy určit, a Brno je má do svého plánu zkopírovat. Spolupracovník občanských sdružení Petr Firbas varoval, že jinak by mohl nový městský územní plán zrušit soud. Zastupitele na to upozorňuje v dopise zaslaném i ČTK. Magistrát se k jeho věcným výtkám nevyjádřil. Podnět bude řešit, reagoval pro ČTK mluvčí Pavel Žára.

Spor se týká hlavně silnice R43, která má spojit Brno s Pardubickým krajem. Brno nyní připravuje tři varianty konceptu územního plánu, přičemž ve dvou R43 zakreslená je, ve třetí není. Podle právníků však nelze trasu R43 v městském územním plánu mít, když není právoplatně zakreslená v platném nadřazeném územním plánu.

Na kraji se nyní nový územní plán připravuje a zastupitelé v prosinci odhlasovali, že silnici chtějí vést v původní trase přes Troubsko, Bystrc a Kuřim. Stejně s tím i první dvě varianty konceptu brněnského územního plánu. Podle právníků lze však „z hlediska principů fungování veřejné správy“ jen obtížně předjímat, jak projednávání dopadne.

(…)

Zkráceno, celý článek najdete na regiony.impuls.cz

Jihomoravský kraj trvá na původních trasách kontroverzních silnic

17. 12. 2010 v 10.00 • Témata: , , , , , , , , , , , , , , ,

Jihomoravský kraj i přes protesty aktivistů trvá na původních trasách stavby kontroverzních silnic. Silnice R43 z Brna na Svitavy by tak měla vést přes Bystrc a dál v německé trase a silnice R52 na Vídeň přes Nové Mlýny a Mikulov. Zakreslení silnic v takové podobě dnes schválili krajští zastupitelé.

Vybrané varianty dnes na zasedání kritizovalo několik zástupců občanských sdružení i starosta Kuřimi Drago Sukalovský (Kuřimská občanská liga). Tamní radnice několik let prosazuje jižní obchvat města, který podle ní na rozdíl od severního návrhu doporučeného nyní do územního plánu sníží dopravu v centru města. Kuřimský obchvat je se stavbou silnice R43 provázán, v budoucnu má propojit tuto rychlostní silnici se současnou hlavní spojnicí Brna se severem kraje I/43.

Podle odpovědného radního Davida Macka (KDU-ČSL) je však trasa R43 počítající se severním obchvatem natolik rozpracovaná, že změna by výrazně oddálila stavbu rychlostní silnice. Obce na sever od Brna přitom po její stavbě volají. Pomůže například Velkým Opatovicím a okolí, které kraj nedávno zařadil mezi tři strukturálně nejpostiženější části kraje.

Dnešní rozhodnutí zastupitelstva potvrdilo Mackův návrh. Rozhodnutí už dopředu kritizoval lídr rebelujících občanských sdružení Petr Firbas. ČTK řekl, že zastupitelé nemají v tuto chvíli do procesu územního plánování vůbec vstupovat. Je prý výhradně na úřednících, aby po odborném posouzení variant doporučili tu, která podle nich nejlépe vyvažuje mezi soukromými a veřejnými zájmy a vyhovuje z hlediska dopadů na veřejné zdraví a životní prostředí. Zastupitelé pak návrh schválí, nebo ne.

(…)

Celý článek najdete na www.financninoviny.cz

Kraj: R43 a R52 ve starých trasách

14. 12. 2010 v 09.41 • Témata: , , ,

I přes kritiku některých lidí trvá vedení Jihomoravského kraje na původních trasách dvou ostře sledovaných silničních tahů. R43 má vést přes Bystrc, R52 přes Mikulov.

R43 povede přes brněnskou Bystrc, R52 přes Mikulov a Nové Mlýny. Tak vypadá zadání nového územního plánu, který chce jihomoravský radní David Macek tento týden předložit ke schválení krajským zastupitelům. Lidé, kteří toto rozvržení v minulosti už mnohokrát kritizovali, jsou tím rozčarovaní. Čas pro připomínkování návrhu ale ještě přijde, tvrdí vedení kraje.

Přestože Macek zdůraznil, že v posledních měsících jednal se zástupci každé z dotčených obcí, některé z nich postup kraje pobouřil. Podle nich předem dává přednost některým variantám výstavby před jinými. „Je to nevhodný zásah do procesu územního plánování. A také urážka starostů, kteří ještě neměli možnost se k věci oficiálně vyjádřit,“ řekl Brňan Petr Firbas, který patří k dlouholetým kritikům bystrcké varianty R43.

(…)

Zkráceno, celý článek najdete na brnensky.denik.cz

Související

Petr Laštůvka k programovému prohlášení Rady: Horní náměstí, Kamechy a R43
Krajští radní chtějí R43 přes Bystrc. Juránek se vysmívá, říká Jana Pálková
Jihomoravští zastupitelé dál trvají na silnici R43 přes Bystrc
Ve čtvrtek krajské zastupitelstvo projedná petici proti R43
Jan Žaloudík o R43
Jana Pálková: Julínek není dobrý kandidát
Informace o financování R43 jsou veřejné
Bystrčtí zastupitelé se těší na R43 kolem přehrady!

Projednávání petice proti R43 v senátu

27. 9. 2010 v 10.03 • Témata: , , , , ,

Přepis zvukového záznamu přípravné fáze veřejného projednání Petice občanů proti stavbě rychlostní komunikace R43 po trase tzv. německé dálnice v úseku Kuřim-Bystrc-Troubsko. Petici předal petiční výbor Senátu. Hovoří Jana Pálková, Petr Firbas, Jiří Altman, Jan Strmiska, Svatopluk Beneš a další.

*

Senátor Jiří Zlatuška: Dovolte mi, abych vás přivítal na dnešním výjezdním zasedání výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu Parlamentu ČR. Jedná se o přípravnou fázi veřejného projednání petice, kterou předal petiční výbor Senátu. Jedná se o petici občanů proti stavbě rychlostní komunikace R43 po trase tzv. německé dálnice v úseku Kuřim-Bystrc-Troubsko.

Na dnešní jednání byli pozváni jednak členové výboru, členové výborů souvisejících ze Senátu a senátoři, kteří jsou zde z místa, dále zástupci petentů a zástupci dotčených orgánů veřejné správy, kteří se k této problematice mohou vyjádřit.

Dnešní zasedání, nenechte se mýlit tím, že formální účast osobní senátorů zde není příliš velká, zasedání je nahráváno, náš výbor z tohoto pořizuje záznam a ty informace budou jako podkladové informace sloužit k přípravě veřejného projednání této petice na půdě Senátu. V souvislosti s tím bych vás poprosil, abyste – pokud budete vystupovat – tak se zřetelem k pořizování záznamu, případnému jeho možnému přepisu, uváděli každý z vás zřetelně své jméno, příp. instituci předtím než vystoupíte s příslušnou částí svého vystoupení tak, aby bylo poté ze záznamu jasné, kdo hovořil.

Časově by dnešní zasedání vypadalo takovým způsobem, že bychom v úvodní části před obědem rozdělili jednání do dvou bloků. V jednom vystoupí petenti, resp. zástupci petentů s informací o svém pohledu na tento problém. Tato část by se odehrála v době od 10.10 do 11.20 hod. Zástupci petentů mě informovali, že na konci bude promítnutí videa seznamující se situací v terénu. Uvažovali jsme původně, že by bylo možné udělat si výlet tady do okolí, ale podívat se na to, ale vegetace vypadá v tuto chvíli takovým způsobem, že by nebylo příliš vidět. Takže zhruba v 11.08 skončí ústní prezentace petentů a poté bude následovat 12minutové video. 11.20 až 11.35 uděláme krátkou přestávku na kávu. V době od 11.35 až do 12.45 bude druhý blok, kde uslyšíme stanoviska orgánů veřejné správy, resp. státních orgánů jako dotčené protistrany.

12.45 až 13.30 plánujeme přestávku na oběd. V té přestávce na kávu bych vás prosil, abyste se zapsali do archů s objednávkou oběda tak, aby se nezdržovalo potom při vlastním obědě s objednáváním. 13.30 až 14.50 plánujeme blok na diskusi po prezentacích a nejpozději do tří hodin bychom zřejmě končili. Tolik k té organizační části a nyní bych předal slovo paní Pálkové jako hlavní zástupkyni petentů k úvodnímu bloku. (Potlesk.)

Dovolím si ještě stručnou poznámku. Pánové si mohou odložit v tomto počasí saka. Objednali jsme speciálně příznivé počasí, aby byla vidět přehrada v plné kráse, takže doufám, že to zde společně vydržíme.

Paní Jana Pálková: Vážené dámy a vážení pánové, dovolte, abych vás také já přivítala v tomto krásném prostředí brněnské přehrady. Jmenuji se Jana Pálková a reprezentuji zde petiční výbor. Petice požaduje vybudování obchvatu města Brna. Zde vidíte, jak trasu R43 prosazují úředníci a někteří politici. Prochází středem městské části Brno-Bystrc, která má velikost okresního města, dále zasahuje městské části Kníničky a Bosonohy a také navazující části brněnské aglomerace – Rozdrojovice, Jinačovice, na jihu Bosonohy a Troubsko.

Dále významným způsobem zasahuje do rekreační oblasti brněnské přehrady, protože v nástrustním (?) prostoru by měla být mimoúrovňová křižovatka, která by znehodnotila nástupní prostor do rekreační oblasti. Asi by dnes nikoho nenapadlo takto plánovat komunikaci takového významu středem samostatného okresního města a takto zatížit jeho obyvatelstvo. Taková stavba by byla v Evropě zřejmě raritou v současné době, přesto se toto v Brně děje.

Protože Brno nemá obchvat, veškerá tranzitní doprava nemá jinou možnost, než projíždět městem. Brno je již dnes přetíženo dopravou a je nesporné, že odklonění tranzitní dopravy by celému městu pomohlo. Je pro nás naprosto nepochopitelné, že zastupitelstvo města Brna obchvat nechce a podobně nepochopitelně se chová i zastupitelstvo kraje. Přitom jsme neslyšeli jasné důvody, proč by Brno obchvat mít nemělo.

Podle našeho názoru odmítání obchvatu města škodí všem občanům Brna. Prosazovat netransparentním způsobem 65 let starou a dnes překonanou Hitlerovu dálnici je alarmující a obáváme se, že netransparence může zakrývat jiné než odborné motivy jednání. Po vstupu do EU se stala R43 součástí nejvyšší evropské dálniční a silniční sítě a tedy městu Brnu i kraji vznikla dokonce povinnost obchvat vybudovat.

Možná vás překvapí, že tato petice není proti dálničním komunikacím. Petice žádá, aby 43 byla vybudována jako obchvat města, nevedla přes střed městské části Bystrc a nevedla přes žádné jiné části města Brna. Petice také požaduje, aby nebyla znehodnocena unikátní rekreační oblast brněnské přehrady s významem pro celý region.

Po zvážení situace bylo navrženo vedení obchvatu Boskovickou brázdou těsně při západním okraji katastru města. Petice má 35 tisíc podpisů a díky tomuto množství podpisů máme silný mandát od občanů, a proto jsme předložili petici Senátu. Na podporu petice vám tu dnes předložíme soubor věcných a právně podložených argumentů. Ráda bych zdůraznila, že předložená petice navrhuje konstruktivní řešení, a to pro celé Brno.

V následujícím bloku vám předložíme argumenty z těchto věcných oblastí, jak jsou uvedeny a ve druhé polovině prezentace jsme pro vás připravili souhrnný film se zajímavými leteckými záběry.

Dovolte, abych se ujala prvního tématu, a to dopravního významu R43 v EU. Na počátku 2. světové války se začala budovat dálnice Vídeň-Wroclav, lidově nazývaná Hitlerova dálnice. Tehdy bylo její trasování šetrné, protože vedlo daleko od hustě obydlených oblastí města. Idea dálnice 43 byla součástí koncepce dálnic socialistického Československa. Jak všichni víme, řada tehdejších dopravních plánovačů neměla problém s vedením dálnic pouhé desítky metrů od obytné zástavby. Před rokem 1989 na útvaru hlavního architekta v Brně pracoval také Ing. Šimonovský. Jeho dnešní postoje dokumentují, že se od historického plánu na vedení dálnice středem husté zástavby neoprostil. Naštěstí Brno za totality nikdy nedostalo tolik peněz, aby k realizaci stavby podobné pražské severojižní magistrále došlo. Vznikl pouze krátký čtyřpruhový úsek obslužné městské komunikace, nenapojený na žádný dálkový směr.

Se vstupem do EU se směr R43 stal součástí přístupové smlouvy k EU. Zařazením R43 do transevropské sítě TEN byl definován její dopravní význam jako transevropské dálniční komunikace. Ministerstvo dopravy nechalo do sítě TEN zahrnout R43 i přes zamítavé vyjádření Ministerstva životního prostředí podle zákona 244, o posuzování vlivu na životní prostředí. TEN je dálniční a silniční síť nejvyššího řádu v EU. Podle legislativy EU všechny komunikace TEN musí zajišťovat plynulou dálkovou dopravu – osobní i kamionovou, musí míjet městská centra a nesmí se na nich vytvářet úzká hrdla.

Požadavky EU pro TEN představují vylučující kritérium pro všechny trasy transevropské dálniční komunikace R43 intravilánem města Brna. To potvrzuje i závěr posudku soudního znalce, který vidíte na plátně. Ten závěr mohu přečíst: „Vedení rychlostní silnice R43, která je součástí Trans European Transport Network v trase procházející městem Brnem, středem městské části Bystrc, není v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady 1962/96/EC ze dne 23. července 1996, o hlavních směrech společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě. Tato trasa je vedena kompaktně zastavěným územím a není obchvatem městského centra.“ To je citace ze znaleckého posudku.

Dovolím si ještě připomenout normu ČSN. Toto je také nepochybně kritériem proti trase R43 přes Bystrc, kde je hustá a souvislá zástavba. V normě je uvedeno, že průtahy dálnic sídelními útvary se souvislou a hustou zástavbou se zásadně nenavrhují, v podobě z roku 2004 je uvedeno – průjezdní úseky dálnic a rychlostních silnic obcemi se navrhují zpravidla pouze okrajem velkých měst v oblasti s nesouvislou zástavbou.

Na konci každého bloku se pokusíme o krátké shrnutí a položení otázky. V tomto bloku jsem konstatovala, že legislativa EU vylučuje vedení komunikace sítě TEN přes město. A tážeme se: Proč úřady tento fakt ignorují a jednají o trase, která je vylučovacími kritérii jednoznačně vyloučena? A nyní bych předala slovo kolegovi Mgr. Taftovi.

Pan Karel Taft: Děkuji za slovo. Já se omlouvám, že budu sedět, abych si mohl prezentaci dál pouštět. Dobrý den, já se jmenuji Karel Taft a chtěl bych vám předložit konstruktivní a reálné řešení pro R43, které se stane obchvatem města Brna.

Situace je poměrně jednoduchá. Není-li obchvat, není možné žádné vozidlo z města Brna odklonit a všechna vozidla musí městem projíždět. Všichni víme, že situace ve městě Brně je dnes neudržitelná. Nově vybudovaný dálniční průtah přes Pisárky za více než 2 mld. korun bez obchvatu Brna je živým důkazem chybných postupů územních plánovačů Ministerstva dopravy i současného ministra dopravy Ing. Šimonovského.

Jistě není správné zatáhnout do města tranzitní dopravu a pak se ji snažit přehazovat z jedné městské části do druhé. Myslíme si, že město Brno potřebuje obchvat a včera bylo pozdě. Zde vidíte, že Brno nemá ve směru sever-jih žádný obchvat. Existují pouze průtahy městem. Má se udělat ještě další průtah městem Brnem v 65 let staré trase? My tvrdíme, že nemá. Druhé město republiky skutečně potřebuje obchvat.

Požadavek petice je reálný. Možnost vedení R43 Boskovickou brázdou byla prověřena vyhledávací studií zpracovanou renomovanou společností HBH projekt, kterou zadala rada kraje za 2,3 mil. korun a která byla dokončena v květnu 2005. Jak potvrdila radní kraje Ing. Procházková, cena R43 v Boskovické brázdě je srovnatelná s cenou R43 vedenou přes Bystrc.

Jak jsem uvedl, odklonit je možné pouze ta vozidla, která jsou tranzitní vzhledem k brněnské aglomeraci. Kolik těchto vozidel je? Odpověď je na obrázku ze studie, kterou zpracoval generel dopravy, kde se uvádí 15-20 tisíc vozidel za 24 hodin v Boskovické brázdě v roce 2030. Obchvat města Brna s R43 v Boskovické brázdě je tedy nepochybně nutným řešením. Nebo mají statisíce občanů města Brna žít s kamiony pod okny?

Zde bych chtěl prezentovat řešení, které prosazujeme, a to je profesionální návrh obchvatu města se systémovým řešením kvalitního napojení na město jako takové. Takto vybudovaná R43 je navíc dokonce o tři kilometry kratší než trasa přes Bystrc. Preferovaná varianta z těchto dvou variant s tunely v nejužším místě Boskovické brázdy byla navržena tak, aby splňovala požadavky na ochranu vlivu na obyvatelstvo a životní prostředí. Je potřeba si uvědomit, že v dané oblasti je pouze zlomek hustoty osídlení než je v Brně. Díky vhodnějšímu terénu lze R43 vést Boskovickou brázdou výrazně šetrněji než středem Bystrce. Je důležité si uvědomit, že projekt Hitlerovy dálnice je 65 let staré řešení, kdežto trasa Boskovickou brázdou je řešení pro 21. století.

Jaká je chronologie vývoje trasy R43 v Boskovické brázdě? Po neúspěšném projednání územní prognózy Jihomoravského kraje rada kraje zadala vyhledávací studii zahrnující i vedení R43 Boskovickou brázdou. Pouze několik dní poté, co kraj obdržel závěrečný text vyhledávací studie s pozitivním závěrem, že trasa R43 Boskovickou brázdou je možná, rada kraje studii odmítla a hejtman Juránek zaslal ministru Šimonovskému návrh vládního usnesení, který požadoval, aby se R43 budovala pouze podle územních plánů obcí. Rada de facto požadovala, aby vláda posvětila to, že se bude ignorovat územní plán velkého územního celku. Jak si později ukážeme, je to protiprávní.

Co jsem vám chtěl říct – je nepochybné, že Brno obchvat potřebuje. Dnes existuje profesionální studie, která nalezla dokonce několik tras obchvatu Brna a kvalitně vyřešila napojení města na tento obchvat. Připadá nám doslova neuvěřitelné, že v této situaci zde musíme stát a ptát se, proč úřady a zastupitelé nechtějí odlehčit městu a nechtějí vybudovat plnohodnotný obchvat celého města Brna. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Řečník: (Hovoří mimo mikrofon.)

Paní Jana Pálková: Dovolte mi vás informovat nyní o územním plánu města Brna. Zde vidíte dva odstavce z návrhu zadání nového územního plánu města Brna. Předkladatelé postupovali protiprávně, protože místo, aby se drželi nadřazeného územního plánu, opřeli se o tzv. územní prognózu, což je pouhý územně plánovací podklad. Toto samo o sobě je protiprávní.

Dále uvedli občany v omyl i tím, že se odvolali na údajně kladně projednaná, a tedy závazná řešení v tomto územně plánovacím podkladu a mezi mini uvedli i R43. I toto je protiprávní. Navíc předkladatelé ignorovali fakt, že ministr pro místní rozvoj v roce 2004 zastavil postup kraje, protože veřejné projednávání územní prognózy nebylo v souladu se zákonem. Takto protiprávně zpracované zadání územního plánu města Brna zpochybňuje i právoplatnost jeho schválení. Zastupitelstvo města Brna bylo uvedeno v omyl. Protiprávně byly odmítnuty námitky téměř tisíce občanů, řady občanských sdružení, městských částí a přilehlých obcí.

Na závěr odcituji stanovisko premiéra, které jasně uvádí, že nové územní plány obcí musí být při svém schvalování posouzeny z hlediska souladu s platným územním plánem velkého územního celku. Tato citace zní: Podle platné legislativy stavební zákon jednoznačně v § 30 uvádí, že nelze rozhodovat podle těch částí územně plánovací dokumentace obcí, které jsou v rozporu s následně schválenou územně plánovací dokumentací VÚC. Naopak, nové územní plány obcí musí být při svém schvalování posouzeny z hlediska souladu s platným územním plánem VÚC.

Pokud územní plán města Brna není v souladu s územním plánem VÚC, pak jeho schválení bylo protiprávní. A toto platí nejen pro nově schválené zadání územního plánu města Brna, ale i pro územní plán města Brna z roku 1994. Jak územní plán města Brna z roku 1994, tak i nově schválené zadání územního plánu města Brna jsou v rozporu s nadřazeným územním plánem, a tedy v rozporu se zákonem.

Očekáváme, že zástupci města vysvětlí, jak je možné, že při předkládání a schvalování územního plánu Brna ignorovali fakt, že trasa R43 není závazně schválena v územně plánovací dokumentaci. A nyní předám slovo právníkovi. Pardon. Docent Firbas. (Potlesk.)

Docent Firbas: Dovolte mi, abych navázal další informací o územních plánech obcí a zejména o vládním usnesení 989 z loňského roku. Je fakt, že v Jihomoravském kraji existují územní plány obcí, které jsou v rozporu s nadřazeným územním plánem, a to nejen město Brno. Obsahují trasu R43 jako závazně schválenou. Opět se jedná o protiprávně schválené územní plány a zcela logicky podle stavebního zákona se nedá podle těch částí, které jsou v rozporu s nadřazeným plánem, rozhodovat.

Je neuvěřitelné, že kraj dokonce zřídil dotační titul pro ty obce, kde doposud R43 nebyla v územním plánu obce vedena jako závazná a domníváme se, že toto bylo naprosto protiprávní jednání. Možná některé obce nám vysvětlí, jak to probíhalo. Pokud již máme v kraji územní plány obcí, které jsou v rozporu, je tuto situaci nutno promptně napravit.

V situaci, kdy územní plán velkého celku neobsahuje závazně schválený koridor pro čtyřicet trojku a kraji se nepodařilo nový územní plán velkého celku schválit, hejtman Juránek zaslal ministru Šimonovskému návrh vládního usnesení, jak už řekl tady pan Taft, kde se podle našeho názoru protiprávně požadovalo postupovat pouze podle plánu obcí. Požadovalo se, aby vláda posvětila postup, který je v rozporu se zákonem. Uvědomte si, kdyby při schvalování hlavních koridorů dopravy podle stavebního zákona stačilo jít a opřít se o územní plány obcí, podle zákona, a pokud bylo přípustné ignorovat odlišný nadřízený plán, pak to mohl kraj udělat sám. Nemusel běžet až do vlády. Takové posvěcení ale vláda právoplatně vydat nemůže, protože vláda má mandát konat pouze v rámci zákonů. Zákony mění pouze parlament. Konstatujeme tedy, že se nejednalo o nic jiného, než pokus ignorovat platný plán velkého územního celku. (Potlesk.)

Nebudu ani komentovat do detailu skutečnost, je to velmi zábavné, ale ministr Šimonovský návrh tohoto usnesení předložil do vlády bez meziresortního projednání pouhý jeden den před jednáním vlády v 8.32 hod. do vládní databáze, jeden den před vládními prázdninami. Je téměř absurdní chtít budovat právní stát na posloupnosti protiprávních aktů, ignorování platného nadřízeného plánu, protiprávně schválené územní plány obcí, protiprávní budování hlavních koridorů dopravy podle těchto protiprávně schválených územních plánů obcí. Zcela absurdní!

Navíc přijaté usnesení je nevykonatelné. Ve spěchu se dějí hrozné věci. Text se stal úplně nečitelným. Vypadlo z toho to klíčové slovo Brno. Teď z toho vůbec není jasné, o jakém úseku vlastně vláda rozhodovala. Vidím, že někteří se na to dívají z dálky. O úsek od severu od R35 po severní hranici kraje? Úsek od Boskovic? Úsek od Kuřimi? Všimněte si ještě jednoho výrazu. V tom textu bylo slovo postupně. Co to znamená postupně? Postupně je za prvé jasným odklonem od kvalitně zformulovaného vládního usnesení 741, kde se požadovalo vymezení celého koridoru postupně. To je pokus o legalizaci nechvalně známé salámové metody. Přivést k Brnu tuto silnici a pak už Brnu nedát šanci. I kvůli tomu se běželo z rady kraje přes ministerstvo až do vlády? Kde to jsme, že si nechávají úředníci posvěcovat takovéto praktiky až ve vládě?

Opět budeme citovat stanovisko premiéra. Kraj dodneška odmítal naše argumenty. Nyní vám to můžeme přímo odcitovat. Při předkládání návrhu usnesení vlády 989 došlo ze strany předkladatele, tj. ze strany Ministerstva dopravy, zřejmě k nesprávné interpretaci stavebního zákona, tj. že je možné budovat hlavní koridory dopravy pouze na základě územních plánů obcí a nebrat v úvahu platný a nadřazený územní plán VÚC, kterým je v daném případě ÚP VÚC brněnské sídelní regionální aglomerace. Tady je to černé na bílém. to jsme říkali celou dobu! Nyní je tedy problém jasně pojmenován. vládní usnesení bylo shledáno v rozporu se zákonem. A je tedy nejen neplatné od samého počátku, ale také žádný úředník, který je o této věci informován, nemůže podle takovéhoto protiprávního usnesení konat. Měl to poznat sám. Nepoznal zřejmě. Bez prodlení musí být zastaveny veškeré procesy, které se opírají o toto protiprávní usnesení.

Lze tedy shrnout. Premiérem bylo nám písemnou formou jasně sděleno, že toto usnesení je v rozporu se zákonem. Tedy podle územních plánů obcí, které jsou navíc v rozporu s nadřazeným plánem, se R43 budovat nedá. Ptáme se, proč se úřady pokoušejí opakovaně porušovat stavební zákon a schvalovat územní plány obcí, které jsou v rozporu se stavebním zákonem. Přece mají postupovat podle zákona! Je téměř snad zbytečné se dnes ptát, proč krajský úřad připravil text tohoto právně vadného usnesení, proč jej předložil radě ke schválení, proč někdo na ministerstvu dopravy věc neprověřil a proč toto bylo tak podivným způsobem předloženo do vlády.

Ale je třeba se ptát, kdo je za tento chybný postup zodpovědný. Je to jen úřednická chyba nebo je to ukázka politického tlaku na úředníka, který neodolal nebo je to kombinace obojího?

Dovolte mi pokračovat konkrétními problémy ve věci realizace R43 v souvislosti s ředitelstvím silnic a dálnic. ŘSD investovalo do bystrcké trasy i po roce 1999 po vládním usnesení a činilo tak celá dlouhá léta, tedy bez určeného koridoru. Tady si zřejmě ŘSD spletlo svoji roli. ŘSD si musí počkat na schválení územních plánů a teprve potom může investovat peníze, pane řediteli Rupe! Ne naopak. Že ŘSD bude předjímat výsledky projednání s veřejností, ŘSD bude předjímat rozhodnutí státních orgánů a ŘSD bude investovat desítky milionů do neschválených tras komunikací. Uvědomme si, že usnesení vlády 741 bylo uloženo vykonat ministru dopravy, a tedy celému jeho resortu a podřízenou organizací Ministerstva dopravy je ŘSD. Zde máte kopii jednoho z dopisů, kde ředitel ŘSD právy Brno Ing. Rup informuje náměstka primátora pana Zbytka, že v dané situaci nelze v přípravě stavby R43 pokračovat. Dopis z roku 2000.

Je tedy nepochybné, že ŘSD vládní usnesení pochopilo správně, ale postupovalo chybně.  (Potlesk.) Jak to dopadlo? ŘSD vědomě pokračovalo ve vydávání mnoha milionů na neschválený koridor. Zde máte tabulku z Ministerstva dopravy. V letech 2000-2005 vydalo na tuto neschválenou trasu podle našeho názoru zcela neoprávněně 15-20 mil. korun. Kde se tyto miliony braly? Každý rok předkládá ministr dopravy do parlamentu rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury. Je tam speciální kapitola pro rychlostní silnice a dálnice, aby se v tom poslanci vyznali. Po léta tam položka R43 nebyla. Miliony tekly! Odkud? Hle, v jiné části rozpočtu skryta mezi stovkami jiných položek se po řadu let krčila investiční akce na silnici I/43 Kuřim-Troubsko. Taková silnice se postavit neplánuje. Navíc silnice I/43 existuje a vede zcela jinde – v Řečkovicích a ne v Bystrci.

V prosinci 2004 ministr Šimonovský v parlamentu dostal dotaz, jak financuje neexistující silnici. Můžeme se podívat na transskript. Poslanci se plné odpovědi nedočkali. Státní fond dopravní infrastruktury zveřejňuje na internetu dokumenty, které označuje sám jako veřejné listiny. Je zde i rozpočet schválený parlamentem. A také již zde bylo překvapení. To, co bylo zveřejněno v roce 2005, obsahovalo prostě jinou investiční akci, než byla předložena ke schválení parlamentu. A to potom prý, že pozměňování veřejných listin je nepřípustné. (Potlesk.)

Je neuvěřitelné, že při vydávání desítek milionů korun na R43 Troubsko-Kuřim neexistuje ani základní dokument – schválený investiční záměr. Desítky milionů korun tedy tečou bez plánu, a jak se tedy zdá, i bez potřebné kontroly. V roce 2005 bylo financování R43 pro ŘSD ze strany Státního fondu dopravní infrastruktury jeho ředitelem Švagrem zastaveno. ŘSD ale zcela neuposlechlo. Nyní je financování obnoveno, a to zjevně na základě protiprávního usnesení 989. Všichni jste svědky toho, že nyní je zde potvrzeno, že 989 není v souladu s právem, a tedy nemůže ani omylem sloužit ke zdůvodnění financování R43.

Podle rozpočtu SFDI jsou plánovány letos výdaje ve výši 50 mil. korun. Chyb už bylo dost. Dosavadní vydání 25 mil. na neschválenou a nyní i legislativně vyloučenou trasu, jsou velké peníze. Je to však asi jen jedna tisícina z plánovaných miliardových nákladů. Škoda nesmí dál narůstat. Všechny činnosti na R43 musí být do právoplatného dořešení okamžitě zastaveny. Ne, že budou dobíhat další měsíce a roky, jak to bylo po usnesení vlády 741, které bylo ignorováno.

Lze shrnout. ŘSD vědomě po léta ignorovalo usnesení vlády 741. Nyní po zjištění těchto faktů financování R43 musí být okamžitě zastaveno. Bude zajímavé se dozvědět, proč ŘSD po schválení z Ministerstva dopravy z veřejných prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury vydávalo milionové částky na neschválený, na vládní úrovni rozporovaný a nyní i legislativně vyloučený koridor. Byly tam politické tlaky? Byly tam tlaky od Ministerstva dopravy, které také ignorovalo usnesení vlády 741. K čemu ty usnesení vlády máme? Toto měl za úkol vykonat i ministr dopravy. Ke všem těmto otázkám se zjevně vrátíme v dalších částech dnešního jednání. Děkuji. (Potlesk.)

Pavel Černý: Dobrý den, já se jmenuji Pavel Černý, jsem právník Ekologického právního servisu Brno a společně s kolegou bychom chtěli jenom velice stručně se dotknout problému posuzování vlivů na životní prostředí.

Na úvod jenom stručné vymezení, o co se jedná. Podle evropské i české legislativy musí být vlastně veškeré stavby a záměry s významnými vlivy na lidské zdraví, životní podmínky lidí a životní prostředí posouzeny určitým právem upraveným postupem, přičemž se to týká jak záměrů jednotlivě, tak strategických dokumentů, jejichž jsou tyto plány součástí. Smysl je mj. získat určitý objektivní soubor informací, standardizovaný, který posléze bude sloužit jako podklad pro rozhodování příslušných státní orgánů. Smyslem je rovněž tam, kde je to možné, posoudit různé varianty tak, aby bylo zřejmé, jaké je to srovnání vlivu na životní prostředí a aby tam, kde lze očekávat nevyhnutelně určité konflikty mezi různými veřejnými zájmy, mezi zájmy různých zájmových skupin, bylo tedy možné co nejobjektivněji tyto jednotlivé zájmy srovnat.

Toto posuzování vlivů na životní prostředí má dvě základní úrovně. První se týká posuzování koncepcí a koncepčních dokumentů, například tedy koncepcí rozvoje dopravní infrastruktury, dopravních sítí v ČR, územních plánů velkých územních celků, územních plánů obcí. Druhá logicky navazující následující úroveň je posuzování vlivů konkrétních záměrů a staveb, například tedy dopravních staveb, dálnic, rychlostních silnic, jejich rozšiřování apod.

Legislativním základem po vstupu do EU pro posuzování těch koncepcí, programů je směrnice č. 42/2001, o posuzování vlivů plánů a programů na životní prostředí. Legislativním základem posuzováním konkrétních záměrů je směrnice 337 z roku 1985, několikrát novelizovaná. Obě tyto směrnice transponuje do českého právního řádu zákon 100/2001 Sb. Ta směrnice o posuzování vlivů plánů a programů byla do něho vložena novelou z roku 2004. Do té doby byly plány a programy posuzovány ještě podle předchozího zákona o posuzování vlivů na životní prostředí z roku 1992.

Silnice R43 je součástí několika plánů a programů, které byly, jsou nebo měly být posuzovány…

(Konec strany A kazety č. 1.)

(Strana B kazety č. 1.)

… přesahuje rámec tohoto mého příspěvku. Prostě je to tak. První a vlastně jedinou ukončenou SEOU, to znamená jediným posouzením, které skončilo vydáním jednoznačného stanoviska příslušného orgánu, tedy Ministerstva životního prostředí, byla koncepce rozvoje dopravních sítí v ČR do roku 2010, kdy Ministerstvo životního prostředí vydalo v roce 1999 stanovisko, kterým vyslovilo souhlas s částí té předložené koncepce a pokud jde o trasu R43, tak výslovně řeklo, že tato výstavba v navržené trase a její územní ochrana je nepřijatelná a preferuje se modernizace silnice I/43 v trase Brno-Svitavy.

Obecně ještě v tomto stanovisku nalezneme větu, který se týká vlastně všech dopravních staveb, ke kterému se toto stanovisko vyjadřovalo, podle nějž s ohledem na vztah posuzování koncepcí, to znamená SEA, a konkrétních záměrů, tedy EIA nelze schvalovat a nelze ani posuzovat v tom procesu EIA bezproblémové krátké úseky dopravních staveb a vlastně tak předjímat to celkové posouzení v rámci koncepčních dokumentů a předjímat srovnání variant. Na základě tohoto stanoviska Ministerstva životního prostředí následně bylo schváleno ono usnesení z roku 1999 č. 741, o kterém mluvil pan docent Firbas, které požadovalo posoudit koridor stavby silnice R43 v rámci územního plánu velkého územního celku.

Dalším dokumentem, který měl být posouzen v rámci posuzování vlivu koncepcí na životní prostředí, byl návrh dopravních směrů a dopravních koridorů, které se mají stát součástí transevropské dopravní sítě TEN, jak už zde bylo zmíněno, který ČR předkládala Evropské komisi. V tomto návrhu je vložena i trasa silnice R43, přestože tedy stanovisko Ministerstva životního prostředí z roku 1999 ji vyloučilo a tato koncepce, toto zařazení R43 do transevropské sítě nebylo předmětem posouzení vlivů na životní prostředí v rámci SEA.

Dalším dokumentem, který je v současné době projednáván, je tzv. generální plán dopravní infrastruktury, který obsahoval jakousi předběžnou verzi, která byla předložena do zjišťovacího řízení. To je ta mapka vlevo, kde je současný reálný obraz, reálný stav komunikací v okolí Brna. A závěrem zjišťovacího řízení byl požadavek mj. posoudit i variantu R43 Boskovickou brázdou. Na tom snímku vpravo, jestli vidíte, jednak tedy vlevo ta červená čára – doplnění varianty Boskovickou brázdou, ovšem znázornění Brna je odlišné od té původní varianty a je to tam uděláno tak, aby to vypadalo, že obě varianty – jak bystrcká, tak boskovická – míjejí území města Brna. To znamená, znázornění Brna na této mapě je chybné.

Dalším v současné době projednávaným dokumentem je tzv. operační program doprava, což je souhrn dopravních staveb, které mají být financovány z prostředků evropských fondů. Tady zase je možné sledovat vývoj několika pracovních verzí té mapy, resp. výřezu, který se týká okolí Brna, kde vlevo je ta boskovická varianta znázorněná čárkovaně, potom v tom prostředním snímku je tam jako alternativa a na tom posledním, na té variantě, která byla předložena do meziresortního připomínkového řízení ta varianta zcela chybí, i když v rámci souběžně projednávaného generálního plánu rozvoje dopravní infrastruktury bylo stanoveno, že má být posouzena. Podstatné je, že zase na všech těchto předkládaných podkladech je bystrcká varianta znázorněna tak, jakoby se vyhýbala městu Brnu, což neodpovídá skutečnosti. Stejně tak dálnice D1, ta vlastně není vedena pod jižním okrajem města Brna, ale je vlastně vedena buďto severně nebo středem Brna. Nevím, jak to má být interpretováno.

Pouze zmíním, že byl učiněn pokus schválit územní plán VÚC brněnské aglomerace, přičemž práce na tomto územním plánu byly zastaveny v roce 2002. Žádná SEA na něm v souvislosti s tím zpracována nebyla.

Posledním strategickým dokumentem, který zmíním, je už zde jednou zmíněná územní prognóza Jihomoravského kraje. Zde tedy byla zpracována dokumentace SEA v rámci jeho projednávání, přičemž v rámci této dokumentace bylo posouzeno několik variant. Mj. tedy ta varianta vedoucí ještě východním směrem od bystrcké varianty, v podstatě jinými částmi města Brna, která byla vyloučena jako zcela nepřijatelná, přitom obdobné umístění bystrcké trasy nebylo stejnými racionálními důvody vyloučeno.

Co je podstatné, proces projednávání této územní prognózy nebyl dokončen, byl označen jako protiprávní ze strany Ministerstva dopravy, a proto ani ta SEA, posouzení vlivu na životní prostředí nebylo dokončeno. Je tedy možné shrnout, že jediným dokončeným procesem posuzování vlivů na životní prostředí SEA týkajícím se plánu nebo programu, který obsahuje trasu R43, je stanovisko Ministerstva životního prostředí z roku 1999 k návrhu rozvoje dopravních sítí v ČR, které výslovně označuje vedení trasy R43, bystrckou variantu jako nepřípustnou.

Je možné se tedy ptát, proč toto stanovisko SEA je v navazujících procesech ignorováno a proč nebyla provedena SEA na síť transevropské dopravní sítě, která byla předložena Evropské komisi. (Potlesk.)

Luděk Šikola: Dobrý den, já jsem Luděk Šikola a jsem právníkem Ekologického právního servisu. Měl bych tady pohovořit o dalším logickém kroku, který následuje po posuzování koncepcí, a to je posuzování tzv. EIA, což znamená posuzování samotného záměru, který je předtím už nějakým způsoben schválen v posuzování té koncepce.

Tento slajd jsme již viděli. Tam se vám můj kolega snažil vysvětlit posloupnost právě těch kroků, které probíhají podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. My jsme teď ve fázi EIA posuzování záměrů staveb, v našem případě je to tedy rychlostní komunikace R43.

Oznamovatelem tohoto procesu je samozřejmě Ředitelství silnic a dálnic jako stavebník budoucí komunikace R43 a nutno tady zmínit hned první problém, a to ten, že ŘSD se snaží tento záměr nechat posoudit podle již pět let neplatného zákona z roku 1992, který tady byl již zmiňován. Nebudu se věnovat přechodným ustanovením tohoto zákona, proč by se to mělo, případně nemělo posuzovat podle tohoto starého zákona. Základním problémem ovšem tady je, že pokud by se ŘSD podařilo protlačit skutečně posuzování záměru R43 podle starého zákona, tak neexistuje reálná šance, že by na R43 přišly nějaké peníze z EU, a to z toho důvodu, že ten starý zákon jednoznačně nesplňuje požadavky evropské legislativy, evropské směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí.

Dalším problémem samozřejmě je, že pokud koncepce R43 tak, jak byla předložena, byla vyloučena stanoviskem posuzování koncepcí, nemá vůbec cenu tuto komunikaci posuzovat dalším krokem, a tím je tedy krok posuzování podle EIA.

V celé historii posuzování vlivu záměru komunikace R43 bylo provedeno již několik pokusů Ředitelstvím silnic a dálnic. Nutno podotknout, že doposud byly všechny tyto pokusy neúspěšné. První je ten pokus z roku 2002. Tam ta dokumentace předložená Ministerstvu životního prostředí byla zcela katastrofická. Jenom na dokreslení, proč byla vyňata z posuzování EIA Boskovická brázda. Nevím, jestli to přečtete, ale ten posuzovatel tam argumentuje tím, že komunikace přes Boskovickou brázdu by neměla dostatečný dopravní význam, což samozřejmě vůbec není předmětem jeho posuzování podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Z toho důvodu musela být ta dokumentace v roce 2002 odmítnuta.

Druhý neúspěšný pokus přišel v roce 2004, a to v souvislosti s posuzováním a s předložením územní prognózy na velký územní celek Jihomoravského kraje. Opět zcela ignoruje trasu Boskovickou brázdou. Na dokreslení, to jsou takové perličky a spíš úsměvnosti, ale na dokreslení kvality té dokumentace – chyběly tam úplně v těch plánech některé už postavené rozvojové zóny, příp. plánované rozvojové obytné zóny, ulice Leningradská, Komsomolská hovoří za všechno.

Další věcí je, že ta dokumentace uvádí občany v omyl. Podle přístupové smlouvy, už tady o tom bylo hovořeno, komunikace R43 je jednoznačně součástí transevropské sítě severojižního směru, ovšem v dokumentaci se můžete dočíst, že silnice R43 bude mít z dopravního hlediska vždy jen místní význam.

Tento slajd jsme připravili už s ohledem na předpokládanou argumentaci od ŘSD, protože naši argumentaci, že to řešení, které prosazují, je neaktuální a historicky zastaralé a je škodlivé, odrážejí tím, jak to většinou dělají, to znamená, že chtějí provést určité kosmetické úpravy na trase – zahloubení do tunelu apod. My tvrdíme, že celá ta koncepce dálnice v tomto území je chybná, že nesplňuje požadavky evropské legislativy a nemůže být takto schválena. (Potlesk.)

Tento slajd vás má informovat o tom, jaké údaje jsou zahrnuty do toho nyní již opět zpackaného posuzování vlivu. Jsou tam uváděny určité hodnoty, jak by v těch jednotlivých variantách, které jsou ovšem všechny umísťovány pouze na území města Brna, bylo uleveno jednotlivým brněnským částem a vidíte, že ty poklesy dopravy jsou tak minimální, že kvůli nim jistě nemá cenu zničit jednu celou městskou čtvrť, jako je například Bystrc a celou oblast brněnské přehrady. (Potlesk.)

Nyní jsme ve fázi dalšího pokusu Ředitelství silnic a dálnic, třetího pokusu. Loni v září Ministerstvo životního prostředí vyzvalo ŘSD, aby předložilo do dokumentace i trasu Boskovickou brázdou. To tak ale neučinilo, stále se tomuto požadavku MŽP brání. My jsme vám tady na doklad toho oskenovali požadavek z Ministerstva životního prostředí, ve kterém žádají o zahrnutí Boskovické brázdy do dokumentace EIA. Rádi uslyšíme, jak nám ŘSD vysvětlí, proč nechce stále zahrnout nebo v jaké fázi úvah se v této chvíli nacházejí. (Potlesk.)

Co je tedy závěrem tohoto bloku o posuzování vlivů na životní prostředí, posuzování záměrů R43 na životní prostředí? Je zřejmé, že posuzování na záměr nemělo být vůbec zahájeno, protože logicky nadřazená SEA R43 vyloučila. Je zřejmé, že i ta již pět let trvající snaha ŘSD se zatím k žádnému konci nechýlí, není tam zahrnuta Boskovická brázda a my se tedy ptáme, proč ŘSD stále plýtvá našimi prostředky. Děkuji. (Potlesk.)

Milan Gajdica: Dobrý den, dámy a pánové, mé jméno je Milan Gajdica a zastupuji zde občanské sdružení občanů za kvalitu bydlení. Na úvod bych vás chtěl informovat o stavu obce Troubsko, které již v minulosti v roce 1974 bylo politickou mocí rozděleno dálničním úsekem. Občanské sdružení vzniklo za účelem ochrany obyvatel Troubska proti výstavbě dálnice a dálničního křížení D1, R43 a R52.

Aktivity občanského sdružení za ochranu kvality a životního prostředí v Troubsku se zejména vymezují na boj proti stavbě dálničního křížení D1, R43 a R52. Největším problémem naší obce je hluk a znečištění ovzduší pevnými částicemi PM10, o kterých v minulosti nebylo nikde nic řečeno. Prosím další slajd.

Jsou povoleny hodnoty hluku. Základní hodnota je zde 50 decibelů. Tato korekce byla pro noční dobu mínus 10 decibelů, hluk z dopravy po pozemních komunikacích je plus 10 decibelů. V dalších a následujících grafech vám ukážu, jak byly tyto normy a limity překročeny a kolik je zákonem povolená mez a kolikrát byly překročeny. Prosím další.

Tato tabulka znázorňuje odhad relativního rizika poškození zdraví hlukem. Jako zdroj je zde uvedeno Centrum hygieny životního prostředí, kdy nás se týká hlavně ten údaj 60-62 decibelů, kdy nárůst rizika poškození zdraví je až 7,6 % pro stávající obyvatele obce.

Situace na jihu Brna v Troubsku a Bosonohách je kritická. Co se stalo a k čemu došlo? Vidíme zde – výjimka byla poskytnuta Ředitelství silnic a dálnic. Zvýšil se limit v noci na 60 decibelů, ve dne na 70 decibelů. Podle měření krajské hygienické stanice, limity překročení v noční době byly zde o 3,2 decibelu. V následujícím slajdu si ukážeme, kolikrát byly překročeny. Prosím další.

Zde vidíme měření ze dne 3. 5. mezi hodinou 4. a 6. ranní, kde průměrná hodnota je zde 62,1 decibelů. O týden další měření v čase mezi 5. a 6. hodinou ranní ze dne 9. 5. je překročen imisní limit na 63,2 decibelů. Prosím další ohledně PM10. Měl by to být slajd č. 17 prosím. PM10 jsou, prosím vás, částice, které vznikají otěrem pneumatik po silnici provozem kamionové dopravy. Jsou to karcinogenní látky, které se nám usazují v plicích. Jejich limit, kdy mohly být překročeny, je 35krát za rok. Zde vidíme údaj překročení PM10 v roce 2005, kdy byl překročen limit 59krát.

A poslední slajd. Zde je první polovina roku 2006, která nám ukazuje, že překročení imisního limitu zde za první polovinu tohoto roku bylo již dosaženo 42krát. Vzhledem k časové tísni, která tady je, nemůžu odprezentovat další materiály, ale rád bych vás pozval na film, který nás zavede do lokalit, ve kterých žijeme a abyste viděli, jak dneska se tam žije, jaký je tam provoz a co nás čeká v budoucnosti. Prosím paní Špačkovou. Děkuji za pozornost.

Paní Špačková: Dobrý den, dámy a pánové, neměla jsem v úmyslu vystoupit. Jsem předsedkyně občanského sdružení Občané za ochranu kvality bydlení v Brně a Bosonohách. Při každých jednáních, kterých se pravidelně zúčastňujeme jak na kraji, tak na městě, poukazujeme na neudržitelnou situaci ve městské části Brno-Bosonohy. U nás nejenomže, pokud se tam zrealizuje plánovaná R43 přes Bystrc, tak tam nebude sama. Nám tam zanese vlastně další dopravu, a to z R52 směrem od Vídně a hlavní bude mimoúrovňové křížení s dálnicí D1.

Abych řekla, v jaké situaci se my teď nacházíme. Překračování imisních a hlukových limitů kolem dálnice D1, to je všeobecně známo, to přiznávají i materiály ochrany ovzduší města atd. Silnice pražská, která je průjezdná komunikace přes hlavní část obce a domy jsou postaveny dva metry od toho jenom přes chodník, tak tam hluk překračuje veškeré hygienické normy, což dokazuje měření. Frekvence počtu vozidel je na té pražské taková, že bylo měřeno nezávisle úplně v jiné souvislosti, a to s měřením rychlosti byl současně měřen počet vozidel. Měření bylo provedeno dvakrát. Jednou se dosahovalo přibližně asi 19 tis. vozidel, při druhém měření 17 tis. To je asi tak všechno.

Já bych chtěla říct, že jenom ta křižovatka se absolutně nedá odhlučnit a nic víc a my jsme tam vlastně už teď bez jakékoliv ochrany. Nemůžeme spát. Já možná mluvím zmateně. Abych vám to jenom přiblížila, tak dneska v noci o půl druhé jsem sbírala slimáky na zahradě, protože tam se absolutně nedá spát. A to bydlím dosti daleko od všech těchto komunikací. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

(Probíhá prezentace:) Podle dlouhodobých vědeckých studií vyšší koncentrace jemných prachových částic z dopravy, které obsahují sloučeniny kovových par, toxické a karcinogenní částice, vedou ke zkrácení délky života. Statisticky jsou prokázány negativní zdravotní účinky hluku v okolí dálnic a příčinná souvislost s následky jako je hypertenze, nespavost, psychické poruchy a další onemocnění.      Obzvláště zdravotně nepříznivé je narušování spánku dětí.

EU požaduje, aby hlavní dopravní tepny byly budovány jako obchvaty hlavních urbanizovaných center. Důvod je zřejmý. Nejen zajištění plynulosti dálkové dopravy, ale zejména ochrana veřejného zdraví. Z důvodu nepříznivých účinků prachových částic a hluku na lidské zdraví se v EU nové dálnice a rychlostní komunikace nestaví kompaktně obydlenými oblastmi.

Měřící stanice v Brně-Tuřanech od roku 2002 soustavně dokumentuje zhoršenou kvalitu ovzduší pevnými částicemi PM10 v jižní části Brna. Od roku 2003 jsou zde každým rokem překročeny nejen nejvyšší přípustné hodnoty, ale i horní meze tolerance. Podle zákona o veřejném zdraví překročením limitů stanovených zvláštními zákony zde již dnes nastal stav ohrožení veřejného zdraví. V současnosti je na jihu Brna extrémně nepříznivá imisní situace. V roce 2005 dosáhly imise PM10 rekordních hodnot. Pouze za první čtyři měsíce roku 2006 bylo vyčerpáno všech 35 dnů překročení limitu přípustných podle normy pro celý rok. Stav ohrožení veřejného zdraví pokračuje.

Imisní situace v jižní části Brna s přechodem do volné krajiny. Přípustný limit imisí pevných části PM10, denní průměr, 50 mikrogramů na metr krychlový. Maximální přípustný počet dnů v roce, kdy může dojít k překročení 35. Skutečnost: Zjištěný počet dnů v roce 2005, kdy došlo k překročení limitu: 59. Na jihozápadě Brna je vlivem imisí pevných částic a hluku ohroženo zdraví více než 50 tis. obyvatel brněnských sídlišť a přilehlých obcí. Za 34 let provozu dálnice D1 Ředitelství silnic a dálnic neudělalo žádné opatření k ochraně zdraví obyvatel. V Bosonohách a Troubsku protihlukové stěny nejsou. Nízké protihlukové valy v blízkosti výškových obytných domů u Bohunic působí tragikomicky.

Přes svou mnohaletou nečinnost v oblasti ochrany veřejného zdraví požádal provozovatel dálnice krajského hygienika o další výjimku, a to za situace, kdy nedodržuje limit zvýšený o 20 decibelů, a to ani v noci. Počty na zdraví postižených obyvatel nikdo nezačal sledovat.

Doprava ve městě v noci usíná. Na dálnici D1 ovšem nikoliv. Hluk ani v noci, až na výjimky způsobenými například směrem větru a tlakem vzduchu neklesá pod zákonem stanovenou maximální hranici. Řada obyvatel v okolí dálnice bdí, krátce usne, znovu se probudí, mnozí z nich končí opakovaně v péči lékařů. Množství kamionů v nočních hodinách ukazuje, že většina dopravy na dálnici D1 v Brně je vskutku tranzitní. Jen ojediněle některý osobní automobil zamíří do města. Podle zákona o ochraně ovzduší jsou kraje povinny přijmout akční programy, aby v krátké době byly uvedeny imise do mezí stanovených zákonem. Žádné zlepšení nenastává. Naopak, kraj prosazuje další zátěž ve formě obřích dopravních staveb v již neúnosně zatížené lokalitě.

Na pořadu dne je otázka, zda odpovědné orgány, zejména orgán veřejného zdraví, kraj a město neporušují svou pasivitou základní lidská práva více než 50 tisíc obyvatel sídlišť na jihozápadě Brna. Situace zašla tak daleko, že jihozápad Brna je neúnosně zatížen nad mez stanovenou zákonem. Město Brno, ani Ředitelství silnic a dálnic se nepoučily z chyb při trasování dálnice D1. Prosazují další stavby rychlostních komunikací napříč městem.

Kníničky byly zaplaveny vodami brněnské přehrady před 70 lety. Obec byla přemístěna. Nyní mají být Kníničky díky nezodpovědným úředníkům zamořeny opět. Imisemi a hlukem. Orgány ochrany veřejného zdraví a orgány ochrany životního prostředí nečinně přihlížejí. Nyní se v Kníničkách staví velké obytné domy s desítkami bytů pouhých 150 metrů od navrhované trasy R43. Pod hrází přehrady se staví nové velké sídliště rodinných domků. Do této oblasti se nyní podle zastaralých plánů snaží kraj, město, Ministerstvo dopravy a zejména ŘSD zavléci transevropskou dálniční komunikaci R43. Jihomoravský kraj sehrál pasivní roli při projednávání posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví EIA k R43 Kuřim-Troubsko. Jak ukazuje zkušenost s dálnicí D1 v Brně, ŘSD nedisponuje technologiemi, kterými by bylo schopno udržet hluk a imise škodlivin v zákonem stanovených mezích v hustě obydleném velkoměstě.

Bystrc s 25 tis. obyvateli je dosud i přes současné problémy s čistotou vody v přehradní nádrži nejoblíbenějším místem Brňanů pro denní rekreaci. Jen málo měst v ČR má tak blízko do přírody. Přehrada je místem konání mnoha mezinárodních společenských akcí. Slouží ale především pro každodenní procházky Brňanů. To vše má být minulostí. Lázeňské přístavní korzo má být zaplaveno hlukem a imisemi z rychlostní komunikace R43 a tím definitivně zničeno. Přístupová cesta mezi přístavištěm a zastávkou tramvají má být přetnuta tělesem dálnice a mimoúrovňovou křižovatkou. V úrovni přehradní hráze má být veden dálniční most, který hlukem zaplaví údolí řeky Svratky pod hrází. Hluk zasáhne i rekreační oblast Kozí Horka na jejím protilehlém břehu. Orgány města tomu nejen nechtějí zabránit, ale dokonce o toto řešení zcela nekvalifikovaně a vehementně usilují.

V květnu 2006 byla uveřejněna mapa znázorňující zatížení Brna hlukem. Na první pohled je zřejmá katastrofální situace na jihozápadě Brna podél dálnice D1. Naopak sídliště Bystrc je v této mapě doposud nejčistším sídlištěm v Brně. Tedy to jediné, co ještě v Brně nebylo zasaženo hlukem a imisemi, má být nyní zničeno? Nepochopitelně někteří lidé usilují o zničení celé západní části Brna tranzitní nákladní dopravou. Jakoby zkušenost z jižní části Brna nebyla dost varující.

Jaké řešení mají připraveno pro dalších 10, 20 či 30 let? Přestěhují 100 tis. obyvatel ze západních a jižních částí Brna z lokalit neslučitelných se životem někam jinam? Kam? (Potlesk.) Nejproblematičtějším a vskutku…

Senátor Jiří Zlatuška: Já bych v tuto chvíli splnil to, co jsem sliboval, že po uplynutí toho času skončím tento blok petentů. Ta pravidla byla řečena jasně. Omlouvám se. V tuto chvíli bude do 11.35 přestávka na kávu a poté dáme slovo druhé straně, tedy státním orgánům veřejné správy a dalším. (Námitky.) Já se omlouvám, ale já jsem jasně řekl ten čas. Ten čas byl dohodnut. Bohužel. Známe to. Všichni si toho byli vědomi. Já bych navrhl, že ten film je možné pustit například v době polední pauzy, ale neudělám to, abych porušil ta formální pravidla, která jsme si na začátku řekli.

Řečník: Jenom taková výtka. Brno ani kraj nedostalo kromě pozvánky žádný program, to znamená, vůbec jsme nevěděli, co nás zde čeká a já mám program jiný, na který jsem se nemohl omluvit, takže bohužel, protože program jsme nedostali, nevěděli jsme vůbec, jaká budou vystoupení, co bude, kdy bude…

Senátor Jiří Zlatuška: Pane náměstku, stejně jako všichni ostatní jste dostal pozvánku, kde bylo uvedeno předpokládané ukončení.

Řečník: Pane senátore, já jsem dostal pověření rady města Brna na výjezdním zasedání výboru. Ne na žádné přípravné akci pro výjezdní zasedání a nedostal jsem vůbec žádný harmonogram, žádný program.

Senátor Jiří Zlatuška: Pane náměstku, nejste na přípravné akci pro zasedání výboru, jste na výjezdním zasedání výboru, které je z podstaty věci přípravnou akcí pro veřejné projednání na plénu Senátu. Nedostal jste pozvánku na výjezdní zasedání pléna Senátu, dostal jste pozvánku na to, co se zde odehrává, tedy výjezdní zasedání výboru. To se, mohu vás ubezpečit, odehrává. Pane náměstku, dostal jste přesně totéž, co ostatní a já jsem zde program na začátku veřejně oznámil. Měl jste možnost se k tomu vyjádřit stejně jako všichni ostatní.

Řečník: Já se vyjadřuji. Však to je v pořádku, vždyť ať se pokračuje.

Senátor Jiří Zlatuška: Já pouze konstatuji, že jste v tomto přestávkovém čase oznámil, že se odmítáte argumenty města tohoto jednání účastnit. Samozřejmě já stejně jako ostatní to bereme na vědomí.

Řečník: Já mám jednoduchý argument. O těchto věcech, kudy vede pravda, rozhodují odborníci. Já dopravě nerozumím. Já rozumím tomu, že město takovouto přepravní komunikaci potřebuje.

Senátor Jiří Zlatuška: Já bych parafrázoval. Mluvíte bez mikrofonu, přestože ho máte před sebou. Jestliže jsem dobře rozuměl, tak jste řekl, že té věci nerozumíte tak, abyste se mohl k tomu vyjadřovat.

Řečník: Já nerozumím odborné problematice, kudy má vést R43. To je věc posouzení odborníky ne politiky. Politik rozhoduje o tom, jestli taková komunikace má vzniknout nebo nemá vzniknout. Kudy má vést, to je věc odborníků a profesionálů. Já jsem laik v oblasti dopravní infrastruktury. Já dám jenom na to, co odborníci nám doporučí.

Senátor Jiří Zlatuška: Já si myslím, že toto vyjádření v tuto chvíli stačilo. Já si přesto myslím, že mohlo zaznít v té druhé části po přestávce, jestli nemáte skutečně čas na to, abyste počkal, tak to samozřejmě beru na vědomí.

Anna Procházková: Pane senátore, já se bohužel také omlouvám. Zastupuji tady pana hejtmana, mám od něj pověření, doložím.

Senátor Jiří Zlatuška: Můžete se představit?

Anna Procházková: Anna Procházková, radní Jihomoravského kraje. V pozvánce sice bylo uvedeno, že předpokládaný konec jednání bude ve 14 hodin, nicméně to byl předpokládaný konec jednání, ale v jednu hodinu my už máme další domluvené jednání a s ohledem, že zastupuji pana hejtmana, který nemá čas, má jiné povinnosti, nemohla jsem si vyšetřit až do dvou hodin tento čas. (Pískot.) Nehledě k tomu, že prostor pro prezentaci samozřejmě první strany byl natolik dlouhý, že jsme s tím nepočítali. Pokud teď ještě bude přestávka na kávu, nevím, jakým způsobem toto budeme stíhat. Pokud budeme mít prostor do té půl jedné, já tady vydržím, abych mohla názor Jihomoravského kraje tlumočit, ale potom se z toho jednání budeme muset bohužel vzdálit.

Senátor Jiří Zlatuška: Paní procházková, děkuji. Já jsem uváděl program na začátku, takže ten prostor budete mít od 11.45 do 12.45, tedy hodinu a udělal bych v tuto chvíli – jestli je obecný souhlas s tím, že zrušíme přestávku, tak bych přítomným jen řekl, že mají, pokud mají nutnost se občerstvit, mohou vyjít ven a občerstvit se. V tom případě plynule navážeme tou další částí, kterou…

(Konec strany B kazety č. 1.)

(Strana A kazety č. 2)

… stačí, aby mikrofon směřoval směrem do publika.

Řečník: Tady byla přednesena celá řada právní argumentace k této problematice. Nejsem právník, jsem politik. Je věcí právního posouzení a rozboru, který dělal kraj zcela určitě tak, aby k těmto věcem bylo správné vyjádření. Já mohu posuzovat tuto problematiku jenom z pohledu potřeb občanů města Brna, a to je, aby takováto komunikace vznikla a vznikla smysluplně, ekonomicky tak, aby plnila účely, které město Brno potřebuje. To znamená, nejenom tranzitní dopravu, ale také odlehčení centra města od těch, kteří vyjíždí z jihu a směřují na sever anebo ti, co vyjíždí ze severu a směřují na jih. Je to nemalé procento a potom nemalý počet automobilů, který nám takhle tranzituje přes centrum města a škodí jiným občanům.

Je potřeba si uvědomit to, že jakákoliv silnice, jakákoliv komunikace má smysl jenom tehdy, když vede v blízkosti lidských příbytků. Nemá cenu, abychom vedli silnici tohoto typu někde uprostřed lesů. To přece nemá žádný význam. (Námitky.) Prosím vás, znovu říkám, je to skutečnost a jakmile vedeme takovouto komunikaci v blízkosti lidských příbytků, vždy se to někoho dotkne. Vždy je někdo, komu se to nelíbí. A je to jenom otázka míry, kolika lidem se to nelíbí.

Ale znovu říkám, tady zazněly především právní argumenty a na to je potřeba odpovědět zase právními argumenty případně usneseními, která probíhala. Ty já z úrovně kraje neznám.

Senátor Jiří Zlatuška: Dámy a pánové, já bych jen poprosil v okamžiku, kdy nesouhlasíte s řečníky, tak se prosím vás zdržte těch hlasitých projevů. Myslím, že dotčené orgány nepřerušovaly tímto způsobem prezentaci petentů, takže se snažte to nedělat také. Tímto projednáváním ta přípravná část před plénem nekončí. My jako výbor budeme obě strany žádat o zpracování písemného stanoviska. To, co zde padlo o tom, že na právní argumenty nemusí být pan náměstek připraven, bude mít příležitost, aby ty odpovědi na to, co zde zaznělo, dal našemu výboru, resp. Senátu písemně. Ten čas, předpokládám, že poskytneme do konce července tak, abychom na další zasedání výboru toto měli k dispozici.

Takže nejedná se zde o stavění státní správy nebo samosprávy do nějaké ultimativní situace. Jedná se zde o to, aby zde zazněly v tuto chvíli argumenty petentů, argumenty veřejné správy do té míry, do které je seznámena s tím problémem. Myslím, že je přirozené předpokládat, že zde z obou stran mohou padnout záležitosti, které si budou vyžadovat dodatečné v tomto případě písemné dovysvětlení. Na toto samozřejmě jsme jako výbor připraveni a toto také bude součástí našeho jednání ještě předtím, než proběhne to projednávání na plénu. Ale znovu opakuji, prosím vás o zdržení se hlasitých projevů. Myslím, že v té části diskuse budete mít k dispozici čas, abyste řekli svůj názor na to, co zde z obou stran zaznělo. Nyní bych poprosil paní radní.

Anna Procházková: Já si dovolím být stručná, protože opravdu čas nás tlačí, aby dostali prostor ještě další účastníci. Samozřejmě z druhé strany máte odpověď za krajskou samosprávu, napsanou, zpracovanou písemně, podepsanou panem hejtmanem. Předpokládám, že už jste ji obdrželi. Budu citovat jenom závěry z této zprávy.

Kraj si zadal zpracování územní prognózy, kterou byla zpracována SEA dokumentace, rovněž byl zpracován generel dopravy a potom vlastně vyhledávací studie Boskovickou brázdou. Vycházíme opravdu z prací odborníků. Nedovolila bych si tady citovat nebo ohánět se znalostí stavebního zákona a výkladem územního plánu, co je ve směrné a závazné části. Nechci tedy napadat pana docenta Firbase, nicméně obávám se, že nemá pravdu a že vytrhuje věci z kontextu.

Takže všichni tito odborníci, kteří zpracovávali a posuzovali průchod rychlostní komunikace, tak se shodli na vedení trasy navržené a vedené v územní rezervě stávající tzv. Hitlerovy dálnice, včetně krajské samosprávy. To je jeden závěr.

Potom paní Pálková tady tvrdila, že jsme vlastně v rozporu s evropskou legislativou, že neodpovídá parametrům a opírají se o znalecký posudek, který zpracoval Ing. Arch. Bednář. Já si dovolím odcitovat stanovisko ředitele krajského úřadu k tomuto posudku. Krajský soud, ani předseda nejsou oprávněni přezkoumávat správnost znaleckého posudku po odborné stránce. V obecné rovině však konstatuji, že posudek je zcela kusý, citované podklady pro zpracování posudku jsou neúplné a nedostatečné a vlastní posudek včetně závěru je konstatováním názoru, který není blíže odůvodněn a nevyplývá přímo z provedených zjištění. Dále je uvedeno, že diskutabilní je závěr znaleckého posudku v tom směru, že se zřejmě nachází již za hranicí věcného posuzování a směřuje i k právnímu hodnocení, jež znalci nepřísluší.

Znalci byly vytknuty nedostatky ve znaleckém posudku a s ohledem, že je v evidentně špatném zdravotním stavu, nebyla vůči znalci přijata další opatření. Takže to, s čím se tady argumentuje jako velice pádným a důležitým dokladem a dokumentem, je opravdu zpochybnitelné a nejsem si jista, jestli vůbec pan architekt Bednář měl oprávnění k tomuto výkladu. Naopak my máme vyjádření, stanovisko přímo odpovídajícího resortu, což je Ministerstvo dopravy, že v rozporu se sítí TEN toto není.

Jinak bych teď poprosila vedoucí územního plánování a stavebního řádu paní architektku Hamrlovou, aby vysvětlila, jak je to vlastně se směrnou a závaznou částí, protože tady dochází také k mystifikaci a jak je to vlastně s územní prognózou Jihomoravského kraje a vůbec byl-li porušen stavební zákon. Je to všechno opravdu zkreslené a vytržené z kontextu.

Paní Hamrlová: Dobrý den, mé jméno je Hamrlová, jsem vedoucí odboru územního plánování a stavebního řádu krajského úřadu Jihomoravského kraje a k tomu, k čemu jsem byla vyzvána, odpovím. Územní plán velkého územního celku obsahuje samozřejmě závaznou směrnou část, ale závazná a směrná část vlastně slouží pouze  tomu, kdo je oprávněn opravovat a dělat změny těchto částí, to znamená, závaznou část je oprávněn měnit pouze ten, kdo schválil tento dokument, směrnou část pořizovatel, to znamená úředníci.

Územní plán platí jako celek, takže není možné z něj vytrhovat z kontextu určité části. Samozřejmě, že R43 je uvedena ve výkresové části, je udělen souhlas se záborem zemědělského půdního fondu. Takže toto je k územnímu plánu velkého územního celku.

A územní prognóza Jihomoravského kraje. Ano, byli jsme napadeni občanským sdružením, že jsme vystavili dvě verze textové části. Byli jsme upozorněni Ministerstvem pro místní rozvoj, že máme napravit tuto věc. Samozřejmě napravujeme ji postupně, a to tak, že postupně projednáváme dílčí územní plány velkých územních celků. Nicméně územní prognóza je jednou hotovým územně plánovacím podkladem. Na její projednání se ve stavebním zákoně nevztahuje žádné ustanovení, jak projednat, takže když byla projednána – nesplňuje sice parametry projednání územně plánovací dokumentace, nicméně projednána byla, takže máme všechna vyjádření dotčených orgánů státní správy, obcí, takže jsou podkladem pro naši práci. To je projednání územní prognózy. Samozřejmě vyjádření Ministerstva dopravy, ŘSD jsou pro nás důležitým podkladem, který jsme získali.

Anna Procházková: Já bych s dovolením ještě doplnila to napadení změny vládního usnesení, že je protiprávní. Tady se právě vychází z územního plánu velkého územního celku brněnské sídelní regionální aglomerace, který je platný od roku 1985 a vlastně trasa je stabilizovaná a je vedena v tomto územním plánu velkého územního celku – teď abych to nepopletla – ve stávající trase Hitlerovy dálnice. Takže pokud jednotlivé obce to mají ve své schválené územně plánovací dokumentaci, není to v rozporu s odsouhlaseným územním plánem velkého územního celku, který zatím je pořád platný. Obávám se, že pan premiér byl opět možná špatně informován, že neexistuje nový územní plán velkého územního celku, což neexistuje, nicméně existuje platná územně plánovací dokumentace. (Smích v publiku.) Já bych vás poprosila, já jsem se také nesmála, i když nad některými věcmi nebo argumenty mně to přišlo docela směšné, nicméně respektovala jsem vás. Děkuji.

Paní Hamrlová: Já dodám ještě jedno upřesnění k citacím, které jsme tady viděli na plátně, kde bylo uvedeno, že rozhodnutí o sangentě (?) se nechává blízké budoucnosti. Nikde není v tom textu napsáno, že se vztahuje tento text k R43. Upřesnění prosím.

Senátor Jiří Zlatuška: Další zástupci orgánů. Prosím. (Neslyšitelná poznámka.) Já bych toto nechal až poté, co odezní blok zástupců protistrany. Bohužel. Prosím.

Jiří Novák: Dobrý den, dámy a pánové, já jsem Jiří Novák, jsem náměstkem Státního fondu dopravní infrastruktury a musím říct, že nedávno jsem byl na podobném zasedání k dálnici D8 v Ústí nad Labem. Ten tlak tam ale byl opačný, protože občané tu dálnici chtěli.

Nicméně na tomto jednání jsme byli napadeni, že se provedl nedostatek vyhledávacích studií a že nebylo dost variant té dálnice pro to, aby se mohla zodpovědně posoudit. Upozorňuji, že dálnice D8 se zkoumala zhruba v osmi různých koridorech, asi ve 30 možných variantách. Proto teď, když se pan docent Firbach usmívá, bych ho chtěl upozornit, že v žádném případě nelze považovat za mrhání státními prostředky, když hledáme správné umístění dopravní cesty v území. Je to rozhodující věc, která má vliv jak na rozvoj regionu, tak na život občanů v území, a právě proto je určen územní plán, aby všechny tyto věci posoudil.

Trošku mě mrzí, že tady zazněla celá řada naprosto zavádějících informací. Jak už říkala paní radní. Územní plány obcí v této době nejsou v rozporu – teď se pouštím na pole, které mi není jako náměstkovi vlastní – ale nejsou v rozporu s územním plánem velkého územního celku, protože nový územní plán velkého územního celku k mé malé radosti zatím neexistuje. Jsem přesvědčen, že Jihomoravský kraj podobně, jako to udělaly jiné kraje, tento územní plán schválí a tam v závazné části tuto dálnici umístí. Čili takový rozpor, o kterém se tady mluvilo, neexistuje.

Druhá věc. Nejsem teď o tom, co řeknu, úplně přesvědčen, protože jak jsem se díval naposledy do soustavy sítě TEN, tak rychlostní silnice R43 v ní zařazena zatím nebyla. Jsou požadavky, aby tam byla, stejně jako jsou požadavky na obrovské množství dalších staveb z této oblasti R52, železniční koridor R4, který se tam naposledy dostal, nicméně je naprosto nesmyslné uvedení, že je zařazena do sítě TEN s místním významem. To je naprosto nesmyslná citace. Ne, to já jsem necitoval takto. (Reakce z pléna.) Pozor. Není to můj dokument. Já tady všechny dokumenty, které jsem vám, pane docente, mám.

Senátor Jiří Zlatuška: Prosím vás, na toto bude čas v té části diskuse. Zdržte se.

Jiří Novák: Skutečně je potřeba ty peníze vynakládat pro to, aby se ta optimální varianta dopravní cesty našla. To je co se týkalo fondu.

Pak tam byla výtka, že jsme opravili silnici I/43 na silnici R43. Ano. Tato oprava skutečně proběhla, proběhla v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny. My tam k té opravě jsme zmocněni. Můžete kroutit hlavou, že ne, ale proběhla, protože rychlostní silnice podle zákona o pozemních komunikacích je silnicí první třídy a dlouhodobě už před vznikem fondu byla tato silnice označována jako I/43 a vedena ve stejném koridoru Troubsko-Kuřim.

Potom, když právě přišly invektivy z této části, že to je neseriózní, tak nás parlament v hospodářském výboru na tuto chybu upozornil a my jsme tuto chybu napravili a je vedena pod stejným číslem ISPROFIN, protože to číslo se nemění, zůstává základní dokumentace stejná, ale je vedena jako R43, aby k omylu nedošlo, byť i R43 je pořád podle zákona o pozemních komunikacích silnicí I. třídy.

A poslední věc. Koncepce dopravních sítí. Koncepce dopravních sítí skutečně byla posuzována a není dneska možné z jednoho posudku vytrhávat stanovisko a říkat, že toto je rozhodující a správné stanovisko, protože ten posudek, který byl k té koncepci dopravních sítí, požadoval naprostou změnu té sítě a nakonec to neprošlo, nebylo to schváleno a podrobnosti je možno se třeba dočíst v rozsudku Vrchního soudu k vedení obchvatu Plzně, protože stanovisko Ministerstva životního prostředí není jediným stanoviskem, ke kterému schvalovací orgán přihlíží. Děkuji za pozornost.

Senátor Jiří Zlatuška: Děkuji. Zeptal bych se na další. Prosím, paní radní.

Anna Procházková: Já bych s dovolením ještě doplnila informaci, která tady padla, že vlastně občanské sdružení navrhuje reálnou variantu vedení trasy Boskovickou brázdou. Chtěla bych zpochybnit tuto reálnost varianty už s ohledem na dopravní efekt a neúčelnost, ale s ohledem na stabilizaci trasy v územně plánovací dokumentaci. Tak, jak se tady vlastně ohání, že jsme v rozporu s územním plánem velkého územního celku apod., takže mám tady pro změnu výzvu sdružení proti stavbě rychlostní silnice R47 Boskovickou brázdou, což je naprosto v kompetenci samosprávy, jestli do svého územního plánu si trasu odsouhlasí nebo neodsouhlasí. Všechny obce, které jsou v této trase, s tím zásadně nesouhlasí. Takže ptám se občanského sdružení, kde berou tu jistotu, že si dovolí napsat do textu, že nabízí konstruktivní variantu, která od samému začátku díky tomuto je naprosto nereálná. Toto je konstatování, to je skutečnost.

A ještě k závěru trasování té studie, kterou zpracovávala renomovaná firma HBH, jak tady bylo řečeno. Závěr je opět poněkud vytrháván z kontextu. Studie připouští, že trasa je realizovatelná, ovšem s dovětkem, že se jedná o méně výkonné a technicky náročnější řešení, které přichází v úvahu pouze v případě, pokud by byla dlouhodobě sledovaná a územně chráněná bystrcká stopa tzv. německou dálnicí z jakéhokoliv důvodu nerealizovatelná. Tolik závěr studie, kterou zpracovávala firma HBH na Boskovickou brázdu.

A teď jenom pro vaši informaci, když probíhala anketa, dotazník lídrů, kteří kandidovali do Sněmovny – schválně jsem si vytáhla, založila dotaz na představitele jednotlivých stran, zda budou aktivně prosazovat stavbu rychlostní silnice R43 z Brna směrem na Svitavy a dálnice Brno-Vídeň. Budu postupně citovat.

Pan Bohuslav Sobotka: Stavba R43, R52 ano.

Václav Mencl: Stavba R43 a R52 ano.

Rovněž pan Miroslav Grebeníček: Ano.

Pan Ambrozek: Ano.

Jediný, kdo souhlasil, ale s podmínkou v jiných trasách, než je navrženo, byl pan Ondřej Liška za Stranu zelených. Tolik názory politické reprezentace, která nás bude teď zastupovat ve Sněmovně.

Senátor Jiří Zlatuška: Děkuji. Další z dotčených institucí. Prosím.

Pan Mareček: Dobrý den, já jsem z Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje a chtěl bych tady velmi stručně, protože moc času není, jenom několik bodů.

Nejdříve, prosím vás, krajská hygienická stanice jako každý úřad jedná pouze podle toho, co jí zákon dovoluje nebo co jí zákon určuje. Nemůže jednat nad zákon. To je jedna věc.

Druhá věc. Krajské hygienické stanici není zákonnými předpisy stanoveno, dovoleno nebo určeno vybírat variantu. My se vyjadřujeme pouze k navrženým variantám. Krajské hygienické stanici Jihomoravského kraje, resp. orgánům ochrany veřejného zdraví – proč to rozděluji? Protože posuzování variant vedení této silnice probíhá delší dobu a během této doby došlo k několika změnám v rámci orgánů ochrany veřejného zdraví. Takže orgánům ochrany veřejného zdraví za posledních, já nevím, šest, sedm, osm let byla předložena celá řada variant k posouzení. Posouzení bylo provedeno. V rámci těchto variant byly předloženy i zpracované studie na dopad na veřejné zdraví, které zpracovávaly autorizované osoby, tj. osoby, které jsou k této věci schopné je zpracovat, odborně schopné a krajská hygienická stanice k těmto variantám vydala své stanovisko, které ve většině případů bylo s podmínkami souhlasné, především u této varianty konkrétní.

Varianta Boskovické brázdy předložena nebyla, tudíž krajská hygienická stanice k této variantě nedala žádné stanovisko. Nemohla, protože jsme ji nedostali. A to je asi tak v tom úvodu, případně v diskusi ostatní. Děkuji.

Senátor Jiří Zlatuška: Děkuji. Další prosím.

Dana Venčeová: Dobrý den, mé jméno je Dana Venčeová a jsem vedoucí odboru územního plánování a rozvoje magistrátu města Brna. Já bych vás ráda seznámila s několika skutečnostmi, jak se řešila komunikace R43 na území města Brna.

Město Brno se problematikou R43 zabývalo řadu let. Již od roku 1968 je komunikace v koridoru bystrcké trasy zanesena do územního plánu. Bohužel je to velice nezřetelné při ofotografovávání, ta grafika nás trošičku zradila, ale komunikace R43 je od roku 1968 součástí komunikační sítě města Brna.

V letech 1971-76 se připravovala výstavba sídliště Bystrc. Sídliště Bystrc bylo zrealizováno jako dva samostatné urbanistické celky a součástí této výstavby byla i komunikace, resp. dálnice D43, na kterou bylo vydáno rovněž územní rozhodnutí a část dálnice D43 byla postavena jako propojení Bystrc-Kohoutovice. Tato dálnice tam existuje dodneška a protože nemá souvislosti s ostatní dálniční sítí, je zanesena do místních komunikací. Územní rozhodnutí jak k sídlišti Bystrc I, tak k sídlišti Bystrc II, i k dálnici D43 jsme poskytli Senátu k posouzení.

V 82. roce další územní plán již má v sobě zanesenu Bystrc v celém rozsahu nové výstavby sídliště, včetně té části, která nebyla zrealizována, to je lokalita Kamechy. Ta se připravuje k výstavbě teprve teď a komunikace tehdy ještě D43 je zde opět zanesena. Má v tomto případě již vazbu na R52. Je zde vidět celý průběh přes dálnici D1 dále Ostopovice směrem na Bobravu a Rajhrad a směrem na Vídeň.

Tady je detail územního plánu z roku 1985. Vidíte dva urbanistické celky Bystrc I a Bystrc II a tzv. tenkrát asi Bystrc III, dnes je to část Kamechy a komunikaci D43. Je zde vidět, že část je zrealizovaná a pouze úseky od Bystrce na sever a od křižovatky Kohoutovice-Žebětín jsou ty úseky znázorněné čárkovaně. Takto je to zaneseno v územním plánu velkého územního celku. Toto je dokumentace, jak už vzpomínali mí předřečníci, je platná do dnešní doby. Takže je vidět, že pouze navazujeme na to, co již bylo provedeno.

Po roce 1990 jsme se pokoušeli vedení komunikace R43 přes Bystrc ověřit v protihlukových studiích a chtěli jsme navrhnout protihluková opatření, která by byla v souladu s tehdy platnými zákony o ochraně proti hluku. Protihluková opatření se podařilo zajistit pouze zvýšením stávajících protihlukových valů. Nebylo třeba zde dělat nějaká překrytí či jiná opatření. Tato opatření stačila.

Zde je poněkud názorně provedeno zvýšení protihlukových opatření a pravděpodobné šíření hluku pro případ plného provozu na R43. Je vidět, že obytné objekty v sídlišti Bystrc jsou v dostatečném odstupu od této komunikace a nebudou zasaženy hlukem, který by byl nadlimitní.

Územní plán města Brna z roku 1994 potvrzuje tuto trasu samozřejmě v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací, tj. územním plánem velkého územního celku brněnské sídelní regionální aglomerace, takže zde je opět soulad s dokumentacemi a potvrzení trasy.

V dalších letech byly pokusy o lidštější řešení R43 přes Bystrc a řešily se varianty částečného překrývání a pracovalo se i niveletou komunikace, jestli by nebylo vhodnější ji spustit níže a tedy překrytí komunikace tak umožnit. Toto je varianta, kde je respektována stávající niveleta.

Na této variantě je niveleta komunikace snížena a to umožňuje zakrytí v oblasti ulice Přístavní a Nad Dědinou. Je vidět, že tam se R43 ztrácí na velkém úseku.

Tady je jiná modifikace snížení nivelety. R43 je potom překryta pouze v úseku u Svratky, kde je zachován přírodní hřeben současného kopce.

V dubnu 2000 byla dokončena dokumentace pro územní rozhodnutí na výstavbu R43 a v roce 2001 jako součást této dokumentace byla zpracována EIA. Součástí této dokumentace byl návrh opatření, a není jich málo, na ochranu této komunikace a je zřejmé, že v této dokumentaci je mimo snížení nivelety R43 a její zahloubení do terénu, je tam navrženo i rozsáhlé překrytí. Takto byla dokumentace dokončena.

Současně se zpracováváním dokumentace EIA okolo roku 2000 tedy probíhala činnost občanské poradní skupiny. Tato občanská poradní skupina se scházela po čtyři roky na pravidelných sezeních, kde se probíraly možné varianty vedení R43 a společně s řešitelem EIA panem Ing. Mertrem byly tedy tyto varianty posuzovány a zvažována jejich reálnost.

Občanská poradní skupina ukončila činnost s ukončením prací na dokumentaci posuzování vlivu na životní prostředí, tedy v roce 2001. Projednávání dokumentace EIA bylo na základě oponentního posudku zastaveno Ministerstvem životního prostředí s požadavkem, aby do posuzování byly zahrnuty všechny možné varianty, které z občanské poradní skupiny vzešly. Těch variant bylo velmi mnoho. Už také moji předřečníci zmiňovali.

Tady jsou znázorněny všechny možné varianty, jak by R43 mohla být trasována. Zde jsou ukázky z vizualizace. Jedná se o začlenění do krajiny. Který úsek to je – je to od Veselky z komunikace na Žebětín. Tady je most pod přehradou. Zde bylo ověřováno, jak bude R43 vidět z jezera. Je tedy těsně nad přehradní hrází.

Tady je znázorněn rozsah překrytí v oblasti Bystrce. Je to v podstatě opravdu přes celý úsek, jak prochází R43 Bystrcí. Obdobná situace v lokalitě Kníničky. Zde je komunikace R43 ve velmi hlubokém zářezu, a z tohoto důvodu by tam byla i povolena výstavba nových domů. Situace v oblasti Troubsko-Bosonohy je křižovatka tak,jak byla dříve navrhována. Už opět zmiňovali předřečníci, že tato křižovatka velice zatěžuje své okolí a zkouší se i jiné uspořádání a vedení R43, tedy pod dálnicí D1. Práce v této oblasti tedy ještě nejsou ukončeny.

Takto by měla vypadat R43 v oblasti Bystrce a Kníniček po realizaci. Je tedy zřejmé, že komunikace prakticky oproti stávajícímu stavu mizí a je překryta v úseku několika set metrů. Ostatní komunikační síť samozřejmě zůstává. Toto je pohled od přehrady. Opět pohled od jihu, pohled na přístaviště. Toto je ten špatný úsek pod hrází, ale předpokládáme, že zde by mělo dojít k překrytí komunikace nějakým skleněným krytem nebo nějakým jiným druhem odclonění. Tam domy tak blízko nejsou. Nejbližší dům v sídlišti Bystrc je 97 metrů od trasy tak, jak bylo uvedeno v územním rozhodnutí pro výstavbu sídliště Bystrc a domy v Kníničkách jsou ve vzdálenosti více než sto metrů a jsou chráněny pod kopcem, takže zde nejsou. Pouze ty, které jsou opravdu viditelné.

Toto je situace současného stavu, kde je vidět, že je zrealizována R43 v úseku Bystrc směrem na jih do Kohoutovic a je vidět, že území je touto komunikací rozříznuto a je vidět, že také sídliště Bystrc bylo realizováno jako dva samostatné urbanistické celky. Takže historicky se s touto komunikací počítalo a veškerá výstavba se této koncepci přizpůsobovala.

Tady je situace, jak by mohlo být upraveno přesypání R43 po realizaci, takže je vidět, že zůstává Bystrc dvěma urbanistickými celky, pouze s jednotným správním členěním a komunikace mizí, zůstává tam park. Děkuji za pozornost.

Senátor Jiří Zlatuška: Děkuji. Další prosím.

Pan Pavlíček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, moje jméno je Pavlíček, jsem vedoucí odboru dopravy Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Dovolte mi, abych z tohoto pohledu se rovněž k této diskusi, k této problematice vyjádřil. Jihomoravský kraj má řadu svých předností a má také svoje problémy. Ten problém je to, že je to kraj, který je nížinou a má velký vztah k Rakousku, k Itálii, k Balkánu tak, jak tady byly popsány ty trasy. To znamená, že donedávna jsem si myslel, že problém s tranzitem se týká jenom dopravy, ale povodně z roku 1996, 2002 a z letošního roku mě ještě ubezpečily v tom, že problém Jihomoravského kraje je také s tranzitem vody. To znamená, že tento kraj se musí s těmito dvěma tranzity – dopravou i vodou – vypořádat.

Teď z hlediska velikosti měst a z hlediska stupně osobní automobilizace. Kdyby Bystrc byla samostatným městem tak, jako jsou Modřice na jihu města Brna, byla by Bystrc třetím největším městem Jihomoravského kraje, protože máme Brno, pak máme Znojmo a přestože některé údaje o číslech bystrckých obyvatel se v těch materiálech rozchází – některé uvádí 25 tisíc, paní Pálková má napsáno v petici 30 tis. Já ten skutečný počet neznám, ale pan místostarosta mně řekl, že to někde kolem těch 25 tisíc je. Vzhledem k tomu, že známe evidenci motorových vozidel, tak my víme, že těch 25 tisíc bystrckých obyvatel vlastní na 13 tisíc osobních automobilů. Víme také to, že bystrcké sídliště trpí z té doby socialismu monofunkčností, to znamená, neposkytuje dostatek pracovních příležitostí, nejsou zde žádné výrobní, skladovací a jiné prostory, proto obyvatelé sídliště Bystrc dojíždí do zaměstnání, ať už do Brna nebo na jih Brna nebo na sever do Kuřimi, do Taika a jiných míst, kde mohou být zaměstnáni. Proto využívání automobilu v Bystrci je nadprůměrné, takže bych chtěl jenom podotknout, že z těch 13 tis. automobilů, které bystrčtí obyvatelé vlastní, jich je zhruba 9 tis. v denním provozu.

Tito motoristé, ať jezdí za prací nebo dokonce mají automobil k tomu, aby tu svou práci vykonávali, zatěžují některé komunikace. Například směr do Brna je samozřejmě devětkrát více žádoucí než směr na sever na Kuřim, to znamená, že těch vozidel vyjíždí daleko víc k městu Brnu. Mluvila tady zástupkyně sdružení z Bosonoh. Tak já bych vás chtěl jenom upozornit, že my víme, že u vás došlo k nárůstu z 8 na 10, na 12, na 14 nebo na 17 tisíc, ale já vás také upozorňuji, že z těch 17 tis. jsou třeba 3 tis. aut obyvatel Bystrce a kdyby existovala křižovatka v Troubsku R43-D1, tak by tito motoristé jeli po dálnici, protože ty dvě tangenty, které tady ukazovala paní doktorka Venčeová, to jsou tangenty R43-D1 a tyto tangenty mají dvě funkce. Jedna funkce je ochranná a ta hlavní je distribuční. To znamená, že motoristé, kteří potřebují vyjet z města a dostat do města, používají ty křižovatky. Já jsem vám v Bosonohách jenom chtěl říct, že kdyby ta silnice, ta dnešní, byla napojena na tu dálnici, tak máte v Bosonohách zhruba o 3 tis. aut méně.

Teď, prosím vás, já jsem to říkal na setkání u nás na krajském úřadě. Ty automobilky Kolín, Nošovice a Žilina budou produkovat zhruba jeden milion automobilů ročně, protože je to zhruba každá automobilka po 300 tis. Ta doba je tímto způsobem hrozná, ale automobil je po zubním kartáčku nejčastěji používanou věcí, které v životě používáme.

Teď k dálnici nebo k R43. Tady je pořád jakýsi vnitřní souboj vnitřní části Bystrce, sdružení, s městem a s krajem. Já chci jasně upozornit, že dálnice a rychlostní silnice jsou záležitostí státu a nikoliv záležitostí místních samospráv. Místní samosprávy vysílají pouze státu signál, zda s řešením, které stát navrhuje, souhlasí nebo nesouhlasí. A tady byl vyslán signál, že kdyby se silnice R43 odstěhovala do Boskovické brázdy, udělá pouze třetinový výkon a hlavně neprospěje žádnému brněnskému motoristovi, včetně bystrckého sídliště. Paní starostka z Kníniček vzpomíná na dobu, když přes Kníničky jelo 800 aut za 24 hodin, pak tam měli 2000, teď tam jezdí 4800 a když se otevřelo teď golfové hřiště, tam bude každou sobotu a neděli jezdit o dalších 500 vozidel víc. Kdyby byla 43 ve směru na Kuřim, pojedou i návštěvníci tohoto golfového hřiště do Kuřimi a vrátí se 800 metrů a nebudou jezdit přes Kníničky a Jinačovice.

Já nebudu mluvit o ohňostrojích, mojí profesí je doprava. Pane profesore, můžu pokračovat? (Ano.) Proto říkám, že je důležité, aby se do této diskuse hlavně zapojil stát, potom investor, tedy ŘSD, protože každá komunikace má nějakou funkci. A my víme, že silnice R43 ve spojení s komunikací R52 a R35 má zejména pro ČR význam vnitrostátní, protože se lépe propojí Liberecký kraj, Hradec Králové, Pardubice, Brno, samozřejmě jižní Morava a potom i ostatní státy.

Chci vám říct, že se tu bojíte samozřejmě tranzitu. Tranzit je a vrůstá. To víme, protože sčítání na hranicích jsou naprosto jasná a víme, kolik nákladních aut přejede hraniční přechod v Náchodě u Bělovsi a kolik těchto vozidel přejede v hraničním přechodu v Mikulově nebo Břeclavi.

O té distribuční a ochranné funkci jsem mluvil z hlediska územního plánu města Brna. K té Boskovické brázdě nebo k té variantě Veverská Bítýška-Ostrovačice bych chtěl říct jeden závěr. Ta poslední doba, kterou prožíváme, nás nutí, abychom souhlasili s výstavbou komunikací tam, kde se to zdá jakoby průchodné, protože je tam jaksi méně lidí, ale nestaví se silnice tam, kde je to potřeba. To znamená, že chcete-li ode mě jako od dopravního odborníka souhlas k tomu, aby se stavěla silnice v Boskovické brázdě, ať se tam staví, ale tam stačí silnice o dvou pruzích. Tam čtyřpruh není potřeba stavět, protože v Kuřimi ten větší proud má cíl a zdroj na území města Brna a jeho okolí. Takže ten do Ostrovačic nikdy nepojede.

A už budu, pane profesore, končit. Ještě se zmíním k nehodovosti. Na našich silnicích umírá spousta lidí. Já jsem 22 let byl pedagogem na vysoké škole v Brně, na Technickém učení a vždycky jsem svým dopravním inženýrům říkal ze statistiky…

(Konec strany A kazety č. 2.)

(Strana B kazety č. 2 je bez záznamu.)

(Strana A kazety č. 3.)

Svatopluk Beneš: Dobrý den nebo dobré poledne, jsem starosta Bystrce Svatopluk Beneš. Slyšel jsem pana Firbase, že jsem kličkovač. Je to možná dobré nahrání na to, abychom uvedli některé věci na pravou míru.

V roce 1991, když jsme se jako městská část dozvěděli o komunikaci, která se má dokončit, protože vlastně ta komunikace, jak tu bylo řečeno, D43 obdržela územní rozhodnutí, ale protože neměla návaznost, tak víceméně dále se nic nedělo. Tak jsem inicioval to usnesení, které je podle mě to základní, že v této době, rozumějme v roce 1991, již tehdy, není žádoucí, aby přes tak hustě osídlenou část takováto komunikace vedla. Následkem tohoto určitého počinu vzniklo mnoho a mnoho dalších usnesení, které obnáší tuším 17 stran běžně psaného textu.

Já bych se chtěl ještě k tomu vyjádřit částečně osobně. Jsem toho názoru, že v době, kdy se začalo uvažovat o bystrckém sídlišti a kdy tedy v té době byla ta trasa přes Bystrc naplánována, že podle mě došlo k odborné chybě. Ta chyba byla v tom, že nikdo nepředpokládal, že tato komunikace, rozumějme Svitavy-Brno nebo dejme tomu Svitavy-Vídeň, což se v té době ještě neuvažovalo, může mít takovou kapacitu, která je pro toto území nevhodná. Buď tedy mělo padnout, že bude sídliště a nebude komunikace, anebo mělo padnout, že bude komunikace nebo nebude sídliště. To je podle mě základní věc, o které potom všechny ty ostatní věci se vrší.

Padly tady některé informace, které mohu potvrdit, že nejsou buďto úplné nebo správné, protože jsem byl přímo svědkem. Územní dokumentace, která byla posuzována, tedy tzv. EIA v žargonu, tedy ta verze z roku 2001, nevyhověla. Proto se tedy pokračovalo dále. V tomto okamžiku jsme ve stadiu druhé varianty toho projektu. EIA opět nevyhověla. Posudek na posouzení nebyl dokončen a víceméně alespoň já a předpokládám, že i ostatní čekají, jak tato věc dopadne.

K těm věcem, které se týkají právních aspektů toho, jestli si příslušné orgány dle zákona počínají správně nebo ne, jsem pevně přesvědčen, že by měl rozhodnout soud. Vršíme jednotlivé argumenty a doba běží. To je asi tolik z mé strany starosty městské části Brno-Bystrc. (Potlesk.)

Senátor Jiří Zlatuška: Děkuji. Další prosím.

Pan Juránek: Dobrý den, jmenuji se Juránek, jsem místostarosta městské části Brno-Kníničky. Já jenom ještě na paní Ing. Procházkovou, když odchází, tak zcela jasně dala najevo, že by díky svému exkurzu do politických programů jednotlivých parlamentních stran, že skutečně asi bude trasování R43 nejenom záležitostí odborníků, ale i politickou. Děkuji. (Potlesk.)

Co se týče městské části Brno-Kníničky, tak jednoznačně nesouhlasíme s trasováním R43 tzv. bystrckou variantou, ale požadujeme řádné posouzení variant této trasy a zdůrazňuji řádné, aby se nestávalo to, že při posledním posouzení vlivu na životní prostředí jenom z městské části Kníničky šlo 55 připomínek na pochybení typu, že oblast kolem medláneckého letiště je významnou rekreační oblastí Brna, kdežto brněnská přehrada až tak významnou lokalitou pro rekreaci Brňanů není.

Takže zcela jednoznačně a ještě jednou opakuji, požadujeme, aby došlo k posouzení variant R43 takových, aby bylo zcela zjevné, že není posuzována jedna varianta na úkor další s tím, že by jedna byla protlačována ať už politicky nebo nějakým jiným způsobem. Děkuji. (Potlesk.)

Senátor Jiří Zlatuška: Děkuji. Ještě? Prosím.

Květoslava Kyliánová: Já se jmenuji Květoslava Kyliánová a jsem místostarostka v Brně v Bosonohách a panem starostou Mirkem Sojkem jsem pověřena tady přednést stanovisko našeho zastupitelstva k rychlostní komunikaci R43.

Celé naše zastupitelstvo se plně staví za tuto vaši petici. Já nemusím mnoho mluvit o Bosonohách, protože dost toho řekla naše paní předsedkyně Špačková. Když jsem se hlásila prve, chtěla jsem se obrátit na pana náměstka Jonáše – on tady není, tak už bych ani nemusela mluvit s tím, že je velice smutné, že utíká. My tady mnozí, nemůžu za vás mluvit, ale za sebe, také nejsem žádný odborník, takže bych také mohla říct, já sem vůbec nepůjdu. Ale přece jenom nevydržím, abych něco neřekla.

O průjezdní komunikaci mluvila paní Špačková, mluvila o dálnici D1. Vy všichni víte, čtete denní tisk, že dnes už projíždí 90 tis. automobilů na dálnici D1. Tady bylo řečeno možná od paní radní Procházkové, že třeba v Bystrci jsou domy vzdálené od té plánované R43 90 metrů. To není nic. Jestli tyto domy nemají před sebou nějakou překážku, tak jsou rovnou na té komunikaci. Já bydlím 500 metrů od dálnice. Bohužel před sebou mám průjezdní komunikaci, tu hrůzu, těch 15-18 tisíc automobilů, dneska už i těch nejtěžších, za zády máme. Je to moje chyba, že jsme tam stavěli, ale spoléhali jsme na dálnici a neuvědomili jsme si, co to bude za hluk z té dálnice.

Takže od jara do podzimu je tam život těžký. Já, místo abych se na jaro těšila, tak mám z něj strach, protože tam nemůžu žít při zavřených oknech a při otevřených je to hrůza. Říkám, 100 metrů, 200, 500 metrů nebo támhle u nás na kopci nad Zahumínkami, 800 metrů, tak řeknou, u nás je to horší než u vás tam dole u té Pražské. Takže já jsem tady neviděla žádnou snahu, že by nás vnímali – zastupitelé. Prostě mají jenom to svoje a na nás nehledí.

A ještě vám řeknu svoji zkušenost, když jsem s několika významnými muži v Brně už dávno mluvila o tom, jaké jsou u nás problémy, tak mně dokázali odpovědět, i například pan primátor Duchoň, ale támhle na té ulici, já si nepamatuji kde, toho jede mnohem víc než u nás. Na to jsem řekla, prosím vás, už jsme snad o krok dál nebo o moc kroků z té doby totality a snad už nebudeme přirovnávat k tomu, kde je to horší, ale budeme přirovnávat k tomu, kde je to lepší. (Potlesk.) A kde je pomoc možná jako taková snadnější, tak pomůžeme hned a budeme se snažit postupně pomáhat tam, kde je to obtížnější. Nedovedu si představit to monstrum, tu obrovskou křižovatku tam zase za zády. Škodit to bude nám, Troubsku, i když by byla v zářezu. To by muselo být naprosto – mluví laik – ale mám zkušenosti, naprosto nějak zastřešeno. A mrzí mě, že nebyla… něco pozitivního tady jsem neslyšela.

Pane docente Pavlíčku (utekl). Jenom bych řekla to, jak on říkal, že přes nás projíždí spousta automobilů. Z Bystrce ano, on má pravdu. Já jsem před třemi lety, nevím, který den, ale vím, že to bylo o půl jedenácté, nějaký bosonožský občan mi to doporučil, sedla jsem na kolo, jela na Veselku. A v té době od půl jedenácté, byla jsem tam dvacet minut, počítala jsem automobily a opravdu, jestli to byla náhoda nebo ne, já nevím, třetina automobilů jela v této době buď k Bystrci nebo od Bystrce. Ale já se stejně domnívám, že ta R43 by stejně – nedovedu si představit, jak by to objížděli. Bohužel, že by zase většina, pane starosto z Bystrce, jezdila přes nás. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Kubátová: Já jsem Kubátová, starostka městské části Kníničky. Už doufám před obědem vás dlouho nebudu zdržovat, ale chtěla bych jenom k tomuto říci, že jistě komunikace je potřeba. Nemůžeme si přehazovat množství aut a zátěže, jak dnes jsou v těch ulicích anebo na různých úsecích dopravy jako horký brambor.

Ale je toto komunikace, která už jde pro třetí tisíciletí a troufám si říci, že už jak se jednou postaví, že co lidstvo bude existovat, ta trasa tady bude. S tímto musíme být srozuměni a nějakým způsobem rozumně o tomto uvažovat. Nemůžu, absolutně se nemůžu ztotožnit s tím, že Boskovická brázda je pro Brno bezvýznamná. To je hloupost! Mně jako řidiči, který jede od Svitav, je jedno, jestli sjedu o devět kilometrů severněji nebo západněji nebo jižněji, ale rozhodně to, co se bude dít na této komunikaci, zatíží tak tento úsek. A jak mně vždycky říkal pan architekt Jozítek, který se mně vždycky vysmíval, řekl: Paní starostko, kdybyste si zalomila v krku prst, tak ta komunikace půjde přes vás. Já jsem říkala, pane architekte, toto je hloupá řeč, protože vy jako představitel města, já bych se to styděla vůbec říkat, být hlavním architektem, takovouto argumentaci.  Dokladoval mně vždycky Královo Pole, Žitenice, jak tam jsou zatíženi. Ovšem, že jsou. Ale poslední čisté lokality odbourávat a vystavovat je takovéto zátěži, tak je pro Brno snad výsměch.

A rozhodně, ať mně někdo vysvětlí, jestliže na této komunikaci dojde k havárii a bude muset být někde odlehčena. Kde je ta odlehčovací komunikace? Je to I43 nebo která vůbec to bude? To mně ještě nikdo nikdy neřekl. A celých 12 let, co já jsem ve funkci, ne teď už poslední dva roky, ale předtím bylo řečeno, že to je příměstská komunikace. Paní Ing. Verešová (?) vždycky říkala: My máme nabídku od Východočeského kraje, kterou pouze zpracováváme. Ale nikdy neřekla, že vlastně poteče celý proud vozidel z celé Evropy horní tímto hrdlem. Toto si musíme také uvědomit. Jakmile je nabídka, tak je poptávka. (Potlesk.)

A mně, jestliže jedu někde támhle ze severní Evropy, tak jestliže pojedu Boskovickou brázdou nebo kolem Brna, tak je mně to absolutně jedno. Když budu chtít jet do Brna, tak sem sjedu nějakým přivaděčem a pojedu do centra Brna. To mně nikdo nevyvrátí. Rozhodně bych to udělala já, i když nejsem odbornice, obráceně. Já bych dala dálnici do Boskovické brázdy a dvouproudovou komunikaci dejme tomu sem a nemusela by jít ani po stopě Hitlerovy dálnice od Kuřimi, ale tak, jak bylo myslím ústavem HBH projektováno pod Babou nebo pod těmito kopci, tady je potřeba jenom zokruhovat západní část města pro rozvedení dopravy městské už, aby nešla přes ty městské lokality, to znamená přes Žabovřesky a nevracela se třeba do Kníniček nebo do Bystrce, ale rozvést to údolí se nabízí  – medlánecké nebo zvůlikomínské (?) k normální dvouproudové komunikaci, která by toto všechno spojila, zokruhovala a odlehčila by celému severozápadu města.

Mně to nikdo nevyvrátí. Já jsem starousedlík a vím, co to chce. Můj muž mně vždycky vytýká, že jsem tak strašně zaujatá, že někudy ta doprava jet musí. Já vím, že musí. Já ji nechci přehazovat jako někteří jiní občané jako horký brambor. Ale tvrdím si a budu si za tím stát, že toto řešení je jedno z nejhorších, které nás může potkat. (Potlesk.)

Senátor Jiří Zlatuška: Dámy a pánové, ještě krátké příspěvky. Je 40 a máme na to posledních pět minut. Poté bych udělal skutečně přestávku, už bychom to neprodlužovali a pokračovali bychom až po obědě.

Jaroslav Huršík: Dobrý den, já se jmenuji Jaroslav Huršík, jsem starostou z Jinačovic a paní starostka z Kníniček mně nahrála, takže už jsem to nevydržel. My jsme obec, která bezprostředně navazuje na tu trasu Kníničky. My máme Hitlerovu dálnici sto metrů za obcí. Když Hitlerovy projektanti dálnici projektovali, tak jim bylo šuma fuk, jak se budou Jinačovice dále rozvíjet a upřímně můžu říct, že jsme tady z tohoto hluboce nešťastní, protože Jinačovské údolí končící z jedné strany Veverským polesím, z druhé Kuřimskou horou, je jediné údolí na sever od Brna ještě nedotčené komunikací. I43 vedoucí kolem Globusu, tak ta zlikvidovala tam to údolí ivanovské, teď zbývá to naše a potom je ta Boskovická brázda dotčená.

Když na zastupitelstvu jsme pod tlakem občanů – občané nás volili proto, abychom je chránili a jejich rozumné bydlení, tak nám chybí několik věcí. Jednak nám chybí matematika, po které volám už na několika setkáních, protože vnímám, že automobilismus nelze zastavit. Z jedné strany poslouchám, kolik desítek tisíc aut pojede po Hitlerově trase, z druhé straně zase, že Boskovická brázda příliš nepomůže, ale chybí mně, kdybych měl na stole papír, kde si dokážu toto přesně spočítat, pověsím to na stěnu a občanům řeknu: Tak podívejte se, jiná varianta neexistuje, zatím, budeme se muset s něčím smířit. Toto je první věc, která chybí.

Druhá věc, která mně chybí. Já poslouchám jako starosta, přijímám odpovědnost za našich 540 občanů. Z jedné strany jsem bombardován občanským sdružením, které nám posílá právní doklady od Ekologického právního servisu, které mně přijdou docela rozumné, z druhé strany se obracím na jihomoravský krajský úřad, protože je to náš bezprostřední nadřízený a my teď stojíme ve fázi schvalování územního plánu, ve kterém R43 v Hitlerově trase je a nejsa právník, já jsem prosím vás pěkně elektrotechnik, tak nevím, kdo má pravdu. Líbilo se mně stanovisko pana Ing. Beneše z Bystrce, nechť tady rozhodne nějaký nadřízený kvalitní soudní orgán, který řekne – bude to tak nebo bude to onak. Potom už nezbude nic jiného, než se přizpůsobit.

A to, co říkala paní starostka, tak logiky nepostrádá, protože pojede-li jakoukoliv – ať je ta silnice I. třídy dvouproudová, prosím vás pěkně, v Hitlerově trase za Jinačovicemi, dobře, propojí tam Tišnovsko, Kuřimsko do Brna, nás nezahltí a ten tranzit, který tady neustále poslouchám – 55, 60, 70 a já nevím kolik desítek tisíc náklaďáků, tak ať fičí z dálnice bokem. Protože nevím, jestli si to uvědomujeme, ale my stojíme nad tím, že řešíme úsek Kuřim, tam se svede ta severní a potom je to jenom ta vidle. Jednou to jde na Jinačovice, Kníničky a do Brna a druhou trasou to jde na Chučice, Bítýšku do Ostrovačic a je to zase na D1.

Já volám jednak po matematice, kterou bych měl, abych se dokázal kvalitně rozhodnout, pokud možno neemocionálně, a potom samozřejmě po jakémsi právním posouzení, abych nebyl blokován tím, že pokud zastupitelstvo schválí územní plán a my jsme pod velkým tlakem občanů, kteří se k nám chtějí stěhovat, tak pochybíme právně a budeme nějak, já nevím, taháni po soudech, byť rozhodujeme v dobré víře, anebo je pravda někde jinde. Tak ať někdo rozhodne a já bych byl ten nejšťastnější člověk. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Senátor Jiří Zlatuška: Já bych poděkoval. Přece jenom ten čas se chýlí takovým způsobem, že se omlouvám, ale nedodržím další řečníky před přestávkou, protože bychom to opravdu přesunuli příliš daleko, takže za chvíli bych vyhlásil přestávku na oběd v tom čase, jak byla plánována. Od 13.30 bychom pokračovali diskusí.

Já si uvědomuji, že část nebo téměř všichni z těch, kteří měli prezentovat stanoviska veřejné správy, která prosazuje to řešení R43 přes Bystrc, tak odešli, takže ta diskuse, která bude po obědě probíhat, bude do jisté míry jednostranná. Upozornil bych nicméně na to, že všichni byli obesláni s tím, že to jednání bude v příslušné délce. To, že se omluvili z jednání, o kterém bylo předem deklarováno, že se předpokládá skončení ve 14 hodin, resp. v původních výhledech bylo uvažováno i s hodinou patnáctou, tak to, že se omluvili ještě před obědem a odešli, to není chyba nás, kteří pořádáme toto zasedání, ani vás jako účastníků, kteří jste zůstali. Plánování času samozřejmě nejsme schopni ovlivnit, ale je to svým způsobem také odpověď na to, jak se staví k projednávání těchto problémů.

V té první části jen konstatuji, že zde zazněla řada otázek, která se týkala jednak toho, jestli je únosné vést tu komunikaci takto zastavěným územím. Byly zde právní záležitosti týkající se posuzování vlivů stavby, návaznosti na územní plány, na soulad se stavebním zákonem, resp. na to, jak vypadá dokumentace, která je při schvalování předkládána. V té části, která se týkala odpovědí, byl jednak zpochybněn ten posudek soudního znalce, byla zde vylíčena geneze toho, jak se plány vytvářely, byla zde konstatována od některých účastníků případnost v rozhodování, zejména hygienické posudky, že nemohly být vypracovávány na doposud nezadanou variantu a zčásti tak, jak jsem tomu alespoň já rozuměl z toho, co zde zaznělo, byl konstatováno význam té komunikace pro lokální dopravu, tedy zejména pro dopravu bystrckých obyvatel za prací. Na druhou stranu souběžně s tím byly prezentovány argumenty, které spíš svědčí o tom, že R43 má být komunikace, která nemá jen lokální význam a domnívám se, že to, co zde bylo líčeno o genezi záměrů na vytváření zářezů a zapouštění do tunelů jsou spíš všechno argumenty vypovídající spíš o snaze, jak si poradit s dálkovou komunikací, která má procházet Bystrcí.

Toto jsou záležitosti, které – domnívám se – bude potřeba ještě vyjasnit, a jak jsem říkal, bude to součástí i těch písemných vyjádření. Já bych vás poprosil přesto, že všichni, kdo jste se zde sešli, jste nepochybně vázáni časem srovnatelně s těmi, kteří již odešli, tak abyste zůstali i na tu další část diskuse. Upozorňuji na to, že je zde pořád pořizován Senátem zvukový záznam tohoto zasedání a ty věci, které zde zazní, budou podklady pro to, o čem se bude poté jednat na plénu Senátu, o čem bude dál jednat výbor a mohou být podklady pro to, na čem se bude dál v té veřejné sféře v této souvislosti rozhodovat.

Teď bych si dovolil skončit v tuto chvíli, udělat ohlášenou pauzu na oběd. Zástupce petentů případně i někoho zbylého ze zastánců toho řešení průtahu Bystrcí a členy Senátu, tedy mě a kolegu Mejstříka bych poprosil, aby se přesunuli dozadu, kde na nás čekají ještě novináři a zbylým bych popřál dobrou chuť.

Prosím vás, teď ještě bude dopuštěn ten film. Já se omlouvám samozřejmě a otevřel bych prostor pro pokračování diskuse, která zde byla navozena těmi dvěma bloky, které byly před obědem. Kdo má zájem vystoupit. Tady bylo několik rukou. Prosím, teď pan Ander.

Martin Ander: Dobrý den, já jsem Martin Ander, jsem ředitelem hnutí Duha a měl bych k těm věcem, které tu zazněly v prvních dvou blocích, dvě poznámky nebo dvě věci, prosby nebo žádosti směrem k projednávání v Senátu.

První věc, kterou bych chtěl připomenout, je to, co tady zmiňoval pan radní Jonáš ve svém úvodním vstupu, přestože říkal, že on tomu nerozumí a dá na odborníky, tak nakonec argumentoval tím, že R43 je potřeba postavit proto, abychom ochránili centrum města Brna od tranzitujících automobilů v Brně ze severu na jih a z jihu na sever. Já, protože tou záležitostí a těmi dopravními modely se zabývám už řadu let, tak musím říct, že jsem zatím neviděl ze strany města jediný odborný materiál, jediný dopravní model, který by toto potvrzoval, který by opravdu dokládal, že tím, že se postaví R43, tak se nějakým způsobem odlehčí dopravně centrum města Brna. Já jsem zatím viděl pouze dva takovéto dopravní modely. Jeden z nich byl součástí a byl oficiálním podkladem té studie EIA na R43 v trase Kuřim-Troubsko a ten jednoznačně tuto věc vyvracel, ukazoval, že výstavbou R43 se v centru města třeba na Kolišti, na Gajdošové apod., se ty intenzity v podstatě vůbec nepohnou a tím pádem se to ani náhodou neprojeví v nějakém snížení hluku apod.

A druhý výzkum jsme si nechali dělat, my, jako ekologické organizace někdy zhruba v roce 2001 a ten říkal naprosto totéž. To znamená, já budu požadovat veřejně po panu Jonášovi, aby předložil odborný dokument, který nějakým způsobem podkládá to, co on tady prezentoval jako argument pro výstavbu R43. To je jedna věc.

A druhá věc, která mě na tom projednávání, které tu proběhlo, zaujala, je to, že přestože tady bylo jednoznačně konstatováno, že hlavně v jižní a jihozápadní části města Brna dochází jednoznačně k porušování práv občanů tím, že jsou tam pravidelně překračovány hlukové a emisní limity, kdy dochází k tomu, že jsou porušována práva, která lidem zaručují české zákony a také ústava, tak přesto zástupci státních orgánů, kteří tady vystupovali, se k tomu v podstatě nijak výrazně nevyjadřovali a z těch jejich vyjádření vůbec nebylo zřejmé, že si tuto situaci uvědomují a že ji budou chtít nějakým způsobem do budoucna řešit. To je druhá poznámka.

A ještě třetí záležitost, a ta se týká variant. Chtěl bych zároveň, pokud se budou posuzovat různé varianty vedení R43, aby tam kromě trasy řekněme v současnosti oficiální, čili té trasy bystrcké,  té trasy Boskovickou brázdou byla zařazena do posuzování také varianta modernizace stávající silnice I/43 pomocí obchvatu jednotlivých obcí, protože stejně i v těchto obcích na sever od Brna – Lipůvka, Lažany apod. ti lidé trpí tím, že silnice vede prostředkem obce a rozhodně si myslím, že by stálo za to, zvážit tuto variantu, protože takováto varianta už podle prvního odhadu by se mohla jevit jako výrazně levnější než ty ostatní a také výrazně rychleji realizovatelná, protože vystavět několik obchvatů o délce několika málo kilometrů je rozhodně jednodušší než stavět celou dálnici v délce třeba 70 km tak, jak je to původně plánováno.

Takže kdybych se mohl za něco přimluvit směrem k Senátu a směrem k tomu projednávání na plénu Senátu, tak bych chtěl požádat o to, aby v usnesení, které doufejme z toho vznikne, byly zohledněny tyto dvě věci, to znamená, aby byly posuzovány opravdu všechny varianty vedení této silnice a zároveň, aby byly vyzvány příslušné orgány na jižní Moravě k tomu, aby opravdu řešily tu katastrofální situaci z hlediska životního prostředí a ohrožování zdraví obyvatel v jižním a jihozápadním segmentu města Brna. Děkuji.

Senátor Jiří Zlatuška: Děkuji. Další prosím.

Hana Loubová: (Hovoří velmi potichu.) Dobrý den, vážení senátoři, dámy a pánové, já se jmenuji Hana Loubová a jsem občanka… Úplně na začátek bych chtěla připomenout, že jsme se tu vlastně sešli k tomu, abychom projednali petici, pod kterou se podepsalo 35 tis. obyvatel Brna a přilehlých obcí. My všichni, kteří jsme petici podepsali, tak jsme chtěli tímto způsobem vyjádřit, co chceme a co nechceme. Obraceli jsme se touto peticí ke svým zastupitelům. A jak jste si všimli, není tady jediný zastupitel v tuto chvíli, jediný zastupitel ani města, ani kraje. Mně to připadá smutné, mně to připadá tragické a v každém případě to vypovídá o tom, do jaké míry jsou naši zastupitelé ochotni naslouchat našemu hlasu. To byla první poznámka.

Druhá poznámka. Paní radní Procházková nám tady říkala, že se vždycky při svém rozhodování řídí odbornými názory, odbornými stanovisky. Toto bych malinko ráda uvedla na pravou míru. Já osobně jsem se před časem ptala pana hejtmana Juránka, proč byla vypracována studie EIA na vedení dálnice Bystrcí a nikoliv Boskovickou brázdou. A pan hejtman Juránek mi na to odpověděl, že on je svým vzděláním lesní inženýr, že si celou Boskovickou brázdu osobně prošel a že je mu jasné, že kdyby touto brázdou vedla silnice, že by nastalo poškození životního prostředí.

K tomuto já mohu dodat, že já jsem svým vzděláním biolog, ale takovéto tvrzení bych si netroufla vypustit z úst. Takže toto bych chtěla uvést na pravou míru, jakým způsobem naši zastupitelé si nechávají vypracovat odborná stanoviska.

A ještě třetí poznámka k tomu. Paní radní nám tady říkala, že jakékoliv další vypracovávání variant, že by jenom zdržovalo postup atd. atd. Já jsem přesvědčena, že tímto stanoviskem nebo tímto svým postupem vlastně překáží tomu, aby byly nalezeny jiné a možná i vhodnější varianty. To je všechno. Děkuji. (Potlesk.)

Pan Singule: Já se jmenuji Singule a jsem tu za občanské sdružení Ochránci přírody a krajiny v okolí brněnské přehrady. Proč tady tu komunikaci nechceme, to už tu zaznělo mnohokrát. Já bych možná ještě přidal ještě argumentaci v tom smyslu, že tato trasa fatálně devastuje rekreační oblast brněnské přehrady. Přes veškerá opatření – naprojektovaná a možná ještě nenaprojektovaná, ať je to jakkoliv, tak v každém případě tato komunikace zcela znemožní vytvoření nějaké širší rekreační oblasti, propojení současných oblastí, to znamená brněnská přehrada se svým okolím Podkomorských lesů a samozřejmě přírodní park Babu, včetně frekventované trasy podél Svratky apod.

K odborným argumentům tu bylo řečeno již hodně. Všichni se za ně schovávají. Já nikomu nezalívám nikomu z projektantů, ti dělají, co můžou. Výsledek je takový, jaké je zadání. A to zadání je jednoznačně politické. Tato trasa je prosazována nikoliv odborně, ale politicky, politickým tlakem. Podívejte, já celý projekt sleduji zhruba od roku 1994, kdy to bylo přijato do prvního územního plánu města Brna. Že to řešení je špatné, to už tady zaznělo mockrát a proč je špatné, také mockrát. Obrovská slabina toho projektu je ta, že vůbec neřeší dopravu mezi severní a západní částí Brna. Čili každý, kdo jede, já nevím, Bystrc-Řečkovice-Královo Pole, kamkoliv jinam a zpátky, tak všichni musí údolím Svratky, všichni musí do města. Toto je další slabina toho projektu, toto je naprosto neřešeno. Nebudeme mluvit o tranzitu, to tu všichni už slyšeli.

Každá rychlostní komunikace, základní poslání je odvedení dopravy z města. My ji sem přivádíme, ať už kamkoliv. Bystrc je také město a přilehlé obce, řada z nich k městu patří. Ale já se vrátím k politickému zázemí. Podívejte, tady se mluví o zdržování. Už dlouho. Jaképak zdržování? Vždyť celý projekt se vyvíjí od začátku tak – jiná trasa neexistuje. Když se trasy našly, výsledkem bylo, že trasa F je stejně dobrá jako bystrcká, ale že ji nebudeme dělat. Pak se dopracovala EIA, pak kraj, nevím pod jakým osvíceným politikem to udělal, ale nechal zpracovat Boskovickou brázdu, která byla předtím asi šestkrát odmítnuta. Očekávání bylo, že to nevyjde. Ale ono to vyšlo. Takže politici jednoznačně rozhodli, že se tím nebudou dál zabývat. Žádné posuzování, žádné další modely. Vůbec nic, nic nebudeme dělat.

Čili toto je jednoznačně politický tlak. Stal se z toho jakýsi prestižní spor města nebo kraje s ekologickými organizacemi nebo s občany a teď všichni na tom sedí a odmítají cokoliv dělat. Argumentů, co je všechno porušeno, jsme tady slyšeli deset nebo možná víc. Čili já bych se trochu připojil k tomu, co tady říkal Martin Ander, aby Senát, jestli je to v jeho silách, prostě dohlédl na to, aby se konalo ve smyslu zákonů, které v této republice platí a aby si položili senátoři otázku, proč tedy ti zodpovědní politici to tak nutně chtějí do Brna. Co za tím je? Vždyť pro to není naprosto žádný rozumný argument. Já jsem žádný neslyšel za 12 let. A zdržování. Jestli to někdo zdržuje, tak to zdržují tito politici, protože za 12 let neudělali nic. Dneska jsme přesně ve stejném stavu jako v roce 1994. Máme to v zadání územního plánu a máme o něco lepší projekt. Nic víc se nestalo, akorát jsme vyházeli já nevím kolik peněz. (Potlesk.)

Lubomír Strážnický: Jmenuji se Strážnický Lubomír a nejsem žádný řečník. Žiji v této oblasti 60 let, máme tady rekreační pozemek a znám trošku problematiku počasí, kolem přehrady se tím zatím nikdo nezabýval. Když se podíváme na ten most a ten santon (?), tak tam je vlastně vyústění tunelu z Bystrce. Prochází dal přes Kníničky. Vidím nalevo nic, napravo nic. Tam jsou domy. Přes hráz dá se říct každým dnem, záleží, jaké je počasí, jak teče voda, tak jde vzduch. To znamená, ten vzduch je strháván a jde do údolí. Teď to ovětrání z tunelu okamžitě nasaje, jde dolů. Z té druhé strany ten vzduch také půjde dolů. Ptám se, jestli pan ředitel Rup je schopen mně odpovědět na otázku, kam odvětrání z tunelů pouštět.

Teď si uvědomte, viděli jsme tu film, jaká je tam výstavba. A my tam máme zájem třeba bydlet ve Kníničkách. A jak tam budeme žít v té hrůze? A mj. ten vzduch jde dál. To stále ještě pokračuje, jak jde řeka, tak to jde do Jundrova, do Komin atd. To neví nikdo? Necítíte to někdy ten smrad?

Další věc. Já už jsem mluvil několikrát třeba o brněnském ohňostroji. Bohužel nebo zaplaťpánbůh jsou jenom čtyřikrát do roka. Po skončení ohňostrojů, vy Brňáci možná nevíte, ale my tady bydlíme, žijeme tady, poněvadž se tady rekreujeme také, tak ten vzduch z ohňostrojů se rozptýlí po celé přehradě, udělá obrovský mrak, koluje kolem Bystrce III nebo II, ten vršek, a zase teče zpátky přes hráz, ta síra, ty jedovatiny zase do Kníniček a pokračuje to dál. Totéž i emise a zápach z dálnice. Pane řediteli, můžete mi na to nějak odpovědět, jak řešíte zápach z aut a emise nebo jste schopen na to něco říct. Nejste. Ale jakým způsobem to chcete odvětrat, myslím vzduch z dálnice. To znamená, že to všechno půjde do Kníniček. Ale je to pravda. Já vás pozvu někdy ráno nebo večer na přehradu a podíváte se, jak jdou větry.

Senátor Jiří Zlatuška: Já bych poprosil, kdybyste mohli všichni používat mikrofonů. Já bych ještě pokračoval. Byla nadnesena otázka, ale přiřadil jsem čísla do 11, takže číslo 4.

Vladimír Ryba: Dobré odpoledne, já se jmenuji Vladimír Ryba a jsem starostou obce Troubska. Obec Troubsko leží jihozápadně od města Brna při dálnici D1 a je v současné době již rozděleno. Chtěl bych podotknout, že my se tu bavíme o rychlostní komunikaci nebo silnici první třídy R43, ale nebavíme se o dalších akcích jako jeden celek, kde jsou další stavby a jsou ještě tři. Je to jihozápadní tangenta, mimoúrovňové křížení, křižovatky R43 s dálnicí D1 a rozšíření dálnice. My jsme na to poukazovali a chceme, aby byl vliv těchto staveb na životní prostředí posouzen jako celku. Doposud se tak nestalo a my marně čekáme již 30 let aspoň na odstranění tzv. chyb z dřívějška, které nastaly a myslím si, že se znovu dopouštíme, aniž bychom odstranili tyto staré zátěže, znovu dalších dobrodružství. Děkuji. (Potlesk.)

Senátor Jiří Zlatuška: Děkuji. Číslo sedm.

Doktorka Ptáčková: Dobrý den, mé jméno je doktorka Ptáčková, jsem z Modřic. Jsem předsedkyní občanského sdružení za zdravý život a krajinu města Modřice a okolních obcí. To, co se tady na začátku mluví o Bystrci, u nás v Modřicích víceméně končí. Tam se kumulují už dneska tak otřesné vlivy, že si myslím, že některé věci jsou světovým unikátem. Máme tam D1, D2, máme tam R52 a podle těchto projektů tam má ústit mimoúrovňová křižovatka R43, která půjde po jihozápadní tangentě a má vyústit i Modřic.

Když si někdo logicky nebo selským rozumem rozmyslí, že tam také jede vlak, tak uvidí, že město Brno si ve městě Modřice udělalo závoru svého rozvoje směrem na Vídeň přesto, že vykládají všichni, že se chceme té Vídni rychle přiblížit. Takže město Modřice je už dneska rozděleno R52 na dvě části. Nechť se tam každý jde podívat, jak ti lidé tam žijí, jak můžou navštěvovat radnici, náměstí, obchody, jak se dneska nemůžou dostat do přírody, protože jsou ze všech stran už obstaveni neuvěřitelně těžkou dopravní zátěží.

Ještě to nebylo málo. Někteří podnikaví úředníci veřejné správy a zastupitelé umožnili zřízení centrálního parku, který dneska má několik desítek tisíc metrů čtverečních. Je tam několik desítek zahraničních firem, které převážně bohužel místo nějaké inteligentní výroby nebo vědy nebo techniky tam udělaly logistická centra, takže jsou tam haly pro 150 kamionových stání. To všechno by mělo být v těchto projektech zohledněno. Můžu vám jenom říct, že přesto, že jsme se snažili, aby státní správa, veřejná správa řešila naši těžkou situaci, tak jsme se ničeho nedopídili, proto jsme si měřili hluk sami. Na silnici II. třídy, která za socialismu sloužila jako obchvat Modřic a jezdily tam traktory a lidé na kole na zahrádku, jsme v osm hodin ráno naměřili 93,9 db a tento hluk tam je neustále. Samozřejmě i v noci.

V jiné době, to bylo měření září/říjen 2005 v 9 hodin ráno 84,9 db. Když jsme se snažili zajistit aspoň protihlukové stěny, které by obklopily R52, a protože jsme se dozvěděli, že ŘSD neinvestiční akci v délce 9,75 km za 551 mil. korun bude provádět jako opravu R52, tak jsme prosili, aby nám doplnili tuto stavbu o protihlukové stěny. Dozvěděli jsme se, že je to neinvestiční akce, a že krajská hygienická stanice dala výjimku v červnu 2005, kde tuto silnici vyjmula protihlukových stěn až do roku 2011.

Ještě tady krátce řeknu jednu věc. Mnoho veřejných činitelů, i těch, co tu dneska byli, se velmi živě zajímají a zapojují se do podpory investic, které tady provádějí některé zahraniční firmy. Já jsem moderní člověk a vím, že Evropa se otevřela a že všude se musí podnikat a musí se vyměňovat komunikace, obchod atd. Ale do naší země, a já jsem byla na školení EU, tak to potvrzuji, že nás na to upozorňovali, proudí různé kategorie podnikatelských subjektů. V centrálním parku je například americká firma Andrew, která zabrala asi 11 tis. metrů čtverečních. Dneska už uvádí 30 tis. metrů čtverečních na půdě nejvyšší bonity v ochranném pásmu Bobravy a požaduje si dalších 30 tis. metrů čtverečních. Já nechápu, kam to město Brno se bude jižně rozevírat, protože tam bude závora.

A můj poslední závěr je, že je mi velmi líto, že někteří vysocí veřejní činitelé a politici, jak se tady nazývají. Já jsem apolitická…

(Konec strany A kazety č. 3.)

(Strana B kazety č. 3 je bez záznamu.)

(Strana A kazety č. 4.)

… do Kníniček, do Bystrce, do Troubska, Bosonoh atd. To je úžasné! To je opravdu úžasné! Já bych chtěla říct, že jsou tu nějaké petice a není to jenom petice bystrcká na 35 tisíc podpisů, přes 30 tis. zkrátka, jsou to i jiné petice, které se tolik necitují. Je to petice troubská, bosonožská, kníničská atd. Chtěla bych vás poprosit, páni senátoři, naši radní nejsou majitelé města. Jestliže my se tím jako občané trápíme a jestliže mně vadí, že mně pod okny má něco vést – mně tam nemá vést dálnice, ta má být údajně zatunelovaná, ale doprovodná komunikace. Možná mně přijde zbourat barák. Já se nikomu nehodlám omlouvat za to, že mně to vadí, za to, že mně to straší, za to, že tam bydlím. Ten můj barák je starý asi 60 let. Nebudu se vůbec omlouvat, jako si to myslí pan Jiří Smetana z Mladé Fronty DNES, že pan Firbas má nějaké firbasky apod. (?). Pan docent Firbas tam bydlí. Bydlí tam desítky nových lidí povolených domů. To, že se tam také přestěhovali občané z Krpolep po zbouraných barácích, když se dělal v Krpolepích tunel, ti se přestěhovali do Kníniček. Těžce zkoušené Kníničky už byly jednou zatopeny, teď zase budou převálcovány.

Doprovodné komunikace, když jsme se předloni zeptali pana ředitele Rupa, to se zeptal pan docent Firbas konkrétně, jaké budou doprovodné komunikace, já jsem byla u toho, a budu přesně citovat: To není starost Ředitelství silnic a dálnic. Já se nebudu ptát pana ředitele Rupa. On řekne, že to není v jeho kompetenci a že tomu nerozumí. Ale čí je to starost? Ono nejde o dálnici, která se zakope, ale doprovodnými komunikacemi zničí, když bydlím v Bystrci, tak třeba naši oblast. A pravda je, že město nekončí na Náměstí svobody. Od 64. je Bystrc městem. A jestliže někdo vykládá takové věci, že například tam nebo tam se lidé také brání, v Pučicích, vždyť je to lež, vždyť to není pravda, že je tam také tolik lidí. Tam je v dotčených oblastech zhruba 3 tis. obyvatel. Kromě toho to tam jde také zatunelovat, kromě toho jde udělat odklon. Ono se musí jenom chtít.

Na závěr bych chtěla požádat pány senátory. Lidé se tomuto brání, lidé chtějí opravdu šetrné řešení. Všichni víme, že tento úsek od severu k jihu v evropské síti chybí, ale prosím, zabývejte se tím. Děkuji. (Potlesk.)

Senátor Jiří Zlatuška: Děkuji. Číslo 9. Deset?

Karel Bystřičan: Ještě jednou dobrý den. Já se jmenuji Karel Bystřičan. Problematikou, která je tu předváděna, se zabývám od vzniknu územního plánu pro novou éru z roku 1994, který byl přijat za velice zvláštních podmínek. Nebudu se k tomu blíž vyjadřovat. To říkám jenom proto, aby bylo věřeno tomu, co teď řeknu.

Smysl tohoto setkání vidím v tom, že senátoři zde přítomní a přes jejich osoby senátoři, kteří se tím budou zabývat, potřebují informace. Z toho důvodu nebudu diskutovat a zdůrazním jenom podstatu věci, která zde nebyla ani tak moc zdůrazňována jinými, že se jedná o R43-problém dopravní. To všechno kolem se týká všech liniových staveb tohoto typu apod. Je to relevantní, má to svou váhu, ale je zapotřebí se na to podívat od samého začátku na rozplétání tohoto úhlu, čili jako na problém dopravní.

Z toho důvodu jsem připravil tento materiál. Jenom odcituji krátký předávací dopis a tím skončím – komu, kdy, kam. Věc: Brněnská severojižní magistrála. Tady jenom vsouvám, bavme se v tomto duchu, protože to je skutečná podstata věci. A dále pokračuji: Administrativně přežívající idea oživení historické trasy Hitlerovy dálnice uvnitř města Brna k původně plánovanému účelu je založena na tvrzení, že do tranzitní evropské silniční sítě není silnice R43 zařazena ani ve výhledu neuvažuje Ministerstvo dopravy a spojů ČR s jejím využitím pro mezinárodní tranzitní dopravy sever-jih.

Přílohou vám předávám zprávu o stavu územního plánování v městě Brně a brněnském regionu z hlediska harmonizace dopravní politiky ČR a EU. Chronologicky řazená fakta poskytují souvislé řady objektivních důkazů, proč v uvozovkách u nás v Brně a okolí stále ještě nedošlo k zahájení konfrontace tzv. správných závěrů socialistického plánování s vývojovými prioritami nově sjednocované Evropy. Očekávám, že tento informační materiál bude k dispozici všem členům Senátu jako podklad pro projednání této petice. Nebudu už citovat. Poznámka. Materiál je vhodný pro využití v médiích. Předávám. (Potlesk.)

Senátor Jiří Zlatuška: Děkuji. Číslo 11.

Řečník: Protože to má být dialog, tak se pokusím zodpovědět aspoň některé – zodpovědět asi těžko, ale reagovat aspoň na některé údaje, které se možná dotýkají problematiky ochrany veřejného zdraví, a tím pádem orgánů ochrany veřejného zdraví, tedy krajské hygienické stanice.

K prvnímu a vlastně i čtvrtému řečníkovi, k dopadu celé problematiky R43 a dalších staveb na zdraví, především tedy té jižní části. Především čtvrtá řečnice říkala, že nebylo posouzení dopadů na zdraví u rozšíření dálnice D1 na šest pruhů, troubské křižovatky a R43. K rozšíření dálnice D1 je zpracován risk assesment, je zpracováno posouzení rizik z hlediska dopadů na zdraví a toto posouzení – prosím vás, na šestiproudou dálnici jsme tady teď připraveni nebyli. Jednání je o R43, takže jenom z toho, co si pamatuji. Prosím? (Mimo mikrofon.) Já vím, ale vypsané jednání bylo na R43. Nedivte se, že nevím teď o šestiproudé dálnici z hlavy. Ale pokud jsme byli schopni s kolegy si zapamatovat, tak toto posouzení dopadů na zdraví za dodržení určitých protihlukových podmínek, je, ať to řeknu velmi eufemisticky, nevýznamné, pokud vůbec nějaké. To je k jedné části, rozšíření šestiproudé dálnice za předpokladu určitých opatření proti hluku.

Pokud se týká sedmé řečnice, paní z Modřic, tak tam bych rád upozornil na to, že údaje, o kterých mluvila z měření hluku, jsou údaje okamžitých hladin hluku, nikoliv hladin, které jsou v posuzování důležité, což je ekvivalentní hladina hluku. Takže z okamžitých hladin hluku těžko můžete dělat jakýkoliv závěr. To z hlediska odborného. Jinak pro informaci, já v Modřicích bydlím, nicméně ani Modřice nebyly předmětem tohoto dnešního jednání.

A poslední, co bych tady chtěl říct, to si myslím, že je zase spíš na podporu všech, kteří tady sedí, a sice hluk jako takový je stále se zvyšujícím problémem této společnosti, a nemyslím jenom tohoto státu a nemyslím jenom Brna, Bystrce nebo okolí R43 a těchto dopravních staveb. Je to problém obrovsky významný, je třeba se jím zabývat, dívat se na jeho dopady a pokud můžu mluvit za Krajskou hygienickou stanici Jihomoravského kraje, tak jsem přesvědčen o tom, že vzhledem k tomu, že jsme si vědomi, že všechna naše vyjádření k takovýmto záležitostem procházejí všemi odvolacími řízeními, které jsou možné v této republice, počínaje hlavním hygienikem, pokračujíc Ministerstvem zdravotnictví jako takovým, tedy ministrem zdravotnictví, a pak se to dostává na ostatní instituce, jak tady dneska sedíme se Senátem, že si nedovolíme posoudit něco velmi lajdácky nebo nepřihlédnout k věcem, o kterých víme. To je vše zatím, ačkoliv jsme měli taktéž odpoledne něco, zrušili jsme to a zůstaneme tady až do konce.

Senátor Jiří Zlatuška: Děkuji. Myslím, že jste byl jediný, kdo měl reagovat. Ještě otázka na někoho jiného? Nebyla. (Hlásí se další účastníci do diskuse.) Jedna, dvě, tři, čtyři, pět, šest.

Jiří Altman: Dobrý den, Jiří Altman, místostarosta Bystrc. Už ta stará studie nebo původně předložená studie dopadu na životní prostředí, která byla vrácena k dopracování a k připomínkování, konstatovala překročení hladiny hluku v místě předpokládaného vyústění portálu tunelu v prostoru ulic Štouračova a v prostoru ulic Černého. Přitom jsme ještě konstatovali, že ty východiskové podklady pro tento údaj pochází ze sčítání tranzitní dopravy, které bylo prováděno v podstatě na celnicích v roce 2000. Od té doby vstoupila ČR do EU, intenzita kamionové dopravy se zmnohonásobila a to, co už tehdy bylo konstatováno, že se jedná o překročení, lokální překročení hlukových limitů, tak to v tom dotčeném prostoru se tímto pádem určitě zmnohonásobilo.

Dále bych se chtěl zmínit, že portály této stavby jsou nešťastnou shodou okolností v obou případech umístěny v prostoru, který je inverzní. My všichni v Bystrci víme, jakým způsobem se tady válí mlhy na jaře a na podzim, jakým způsobem tady leží veškeré ty zplodiny v období, které se k tomu vztahuje. Týká se to údolí oddechu, týká se to hladiny brněnské přehrady, týká se to údolí řeky Svratky. Takže těch 1400 metrů tunelového vedení komunikace, které bude umístěno na jednu a na druhou stranu, těmi portály rozhodně nebude bez dopadu na okolní prostředí, na okolní přírodu a když si člověk představí, že se bude postupně rozkládat nad hladinou brněnské přehrady, tak to není vůbec příjemná představa.

Další věcí je, že v Bystrci za ta léta, co se Bystrc staví, rozvíjí, tak díky tomu, že má tak pěknou polohu uprostřed přírody a díky tomu také, že se na radnici snažíme s péčí dobrých hospodářů zušlechťovat Bystrc i v tom intravilánu, tak hodnota ať už pozemků nebo domů a bytů nepřetržitě roste. Domnívám se, že v tomto smyslu je Bystrc jednou z nejzajímavějších oblastí. Týká se to samozřejmě i Kníniček, Jinačovic, Rozdrojovic, jsou to nejzajímavější oblasti pro bydlení v rámci celého města Brna. Cena pozemku v Bystrci dosahuje kolem tří tisíc korun za metr čtvereční v současné době, což je jeden z nejvyšších ukazatelů ve městě Brně a týká se to desítek tisíc lidí, tento stav, kterého se dosahovalo dlouhodobou prací, mj. nejenom automatickým zasazením do přírody. Položme si také otázku, jak se těmto desítkám tisíc lidí změní hodnota jejich vlastnictví, ať už pozemkového nebo domu nebo bytu. Domnívám se, že Bystrc a ostatní obce, které dohromady tvoří kolem 50 tis. lidí, že to není problém paní Regecové, která nechtěla prodat kousek svého pozemku na výstavbu Philipsu v Hranicích, že je to úplně jiná kategorie problému a není pominutelný tento názor. Děkuji. (Potlesk.)

Senátor Jiří Zlatuška: Děkuji. Číslo dvě.

Pan Strmiska: Dobrý den, jmenuji se Strmiska, jsem bystrcký radní, předseda komise dopravy. Myslím si, že R43 už dávno chybí a musí být udělána. Samozřejmě jde ale o to, odkud a jakou trasou. Myslím si, že není zpochybnitelné, že od Kuřimi směrem nahoru na Svitavy je to prostě životně důležité a každý den, kdy je to zpožděné, přichází lidé zbytečně o život a s těmi provázejícími jevy – hluk, prašnost a všechno možné, zápolí ti lidé stejně tam, jak nám to chystá Ředitelství silnic a dálnic v Bystrci.

Chtěl bych poukázat na to, že nebylo zatím nikde řečeno, aspoň tady dneska ne, že srovnání těch tras ostrovačické, brázdy, resp. Boskovické brázdy a průtah přes Bystrc znamená také čtyři roky výstavby, kdy v případě Boskovické brázdy je to na volném prostranství, zatímco když se to bude stavět v Bystrci, znamená to čtyři roky rozkopaných silnic, přetnutí komunikací, které tam teď jsou, prach, hluk a obrovské zatížení tohoto prostoru. A to se netýká jenom Bystrce, to by se týkalo i blízkých aglomerací.

Co se týče kvality přípravy této komunikace, kterou nám předložil Dopravoprojekt, jenom bych chtěl upozornit na takovou kuriozitu, že tam bylo zapomenuto na to, že jestliže použiji těleso dálnice, současné těleso té staré Hitlerovy dálnice v prostoru mezi Bystrcí a Veselkou, že vlastně tím vymažu jednu komunikaci, která tam teď je, která slouží k dopravě všech lidí, kteří tam jezdí. To je prostě úplně paradoxní, že když se zeptáme řešitelů, kteří nám to předkládají, tak jsou překvapeni, že takováto otázka vůbec padá, že tato silnice tam není. Říkají, použijete dálnici. Ale jak může použít dálnici cyklista, ten, kdo jede na motorovém kole, které nedosahuje padesátky, lidé, kteří se potřebují přepravit třeba z Bystrce na Žebětín nebo stejným způsobem, jak jezdí teď. Myslím si, že ta kvalita přípravy opravdu není. Děkuji. (Potlesk.)

Senátor Jiří Zlatuška: Číslo tři.

Štefan Fryča: Jsem Štefan Fryča a jsem z občanského sdružení Občané za kvalitu bydlení a životního prostředí v Troubsku. Já bych chtěl říci k těm imisím PM10, které máme v Troubku, tak že v roce 2005 byly podle měření měřící stanice v Tuřanech překročeny všechny tři parametry. PM10 se měří, za prvé, jako 24hodinový průměr. Ten nesmí být překročen víc než 35krát v roce. To jsme viděli v tom filmu, že vloni byl překročen 59krát. Také se to ale mění jako roční průměr, kdy nesmí být překročen roční průměr 40 mikrogramů na metr krychlový a ten byl vloni překročen.

A potom se kromě toho měří imise PM2,5, a to jsou velmi nebezpečné imise, protože ty jsou opravdu vyráběny spalovacími motory. Čím jsou dokonalejší motory, zejména v posledních letech, aby nekouřily, tak tím jemnější částice produkují a tyto nejjemnější částice se dostávají hluboko do plicních sklípků a nejmenších známých útvarech, které máme v plicích a dostali jsme dopis od náměstkyně ministra zdravotnictví, kde jsme ji požádali, aby vysvětlila, jaké jsou zdravotní účinky těchto částic a dozvěděli jsme se, že opravdu značně klesá lidský věk následkem toho.

Lidský věk podle výzkumů, které byly provedeny v USA, klesá v průměru o 1-2 roky. Znamená to, když si představíme sídliště, které jsme viděli v tom filmu se 44 tisíci obyvateli, jako kdybychom tyto lidi o rok nebo o dva dříve zkrátili na životě. Já nechci říct, že to, co se tady chystá, že je genocida. To určitě ne, ale ten trest za ztížení ochrany veřejného zdraví už dnes v trestním zákoníku je. Je dokonce až osm let odnětí svobody za takovéto kroky. Čili určitě to není laciná záležitost tak, jak se nám to tu snažili prezentovat ti lidé, kteří odešli. Je to velmi vážná věc, kterou je potřeba se zabývat v Troubsku už dnes je situace, která opravdu byla správně pojmenována v tom filmu jako stav ohrožení veřejného zdraví a já bych teď chtěl poprosit ředitele silnic a dálnic, pokud tedy směřují tu křižovatku do takto zatížené lokality, jak chtějí ochránit zdraví lidí na kamenném vrchu, v Bosonohách, v Ostopovicích, v Troubsku, v Novém Lískovci, ve Starém Lískovci a v Bohunicích. Děkuji. (Potlesk.)

Senátor Jiří Zlatuška: Číslo pět.

Pan Šeda: Mé jméno je Šeda. Já jsem posledních 12 let působil na katedře životního prostředí univerzity v Brně, ale nechci mluvit o životním prostředí, protože tady těch připomínek už je celá řada.

Pro mě je od začátku tato problematika problémem spíše z hlediska dopravního. Otázka pro mě byla, když jsem se dozvěděl o tom, že se řeší tato trasa Troubsko-Kuřim, event. Troubsko a dále jako dálniční tah, jak dalece tato trasa odpovídá současným poměrům, totiž jestli je možné srovnávat dopravní záměry z roku 1940 s dopravními záměry z roku 2005, event. 2010. To je podle mého názoru docela absurdní a nedovedu pochopit, proč magistrát města Brna a nakonec tedy i Jihomoravský krajský úřad se nesnaží opravdu řešit tuto problematiku s perspektivou minimálně 30 nebo možná i více let. To je jedna záležitost dopravní, to znamená, najít takovou trasu, která by odpovídala moderním požadavkům, která by umožňovala také zabezpečení ochrany obcí před hlukem event. také před emisními zátěžemi.

Ta druhá záležitost se týká už tedy spíš záležitostí městských, kde už tady několikrát bylo vzpomenuto, že oblast Kníničky, Rozdrojovice, Jinačovice je velmi vhodnou oblastí pro rozvoj bytové zástavby města Brna, kam se bude vlastně Brno šířit, pokud na každém kroku bude nějaký supermarket nebo nějaké logistické centrum, jako například v Modřicích. Do Modřic jistě ne, ale směrem na sever. A do této severozápadní části, kde vlastně je nejlepší doposud zachované životní prostředí. To nám nakonec dokládá také to, že je ten záměr vybudovat golfové hřiště. To golfové hřiště by také nedělali na Bermudském trojúhelníku ve městě anebo kdekoliv jinde. Ale právě proto, že je tady takové prostředí, které umožňuje rekreaci.

A ten další problém, který mě tehdy už zaujal – pokud by se na této trase udělala křižovatka u brněnské přehrady. Na jedné straně máme rekreační oblast brněnské přehrady, to znamená zhoršení vůbec podmínek pro rekreaci těch lidí, kteří jsou sociálně slabí. Takže tady už je i sociální moment, se kterým se musí počítat. Nehledě na to, že na druhé straně, jak už tady bylo připomenuto, pokud by se z Bystrce, tady z té křižovatky zvýšila doprava směrem do Pisálek, tak se zlikviduje celé svratecké údolí. Záměrem města je ale mezi Jundrovem, Žabovřeskami a Komínem vybudovat rekreační oblast Žabovřeské louky. Ale to já nechápu. Děkuji. (Potlesk.)

Senátor Jiří Zlatuška: Děkuji. Číslo šest.

Hana Chalupská: Hana Chalupská. Já patřím mezi škodnou zvěř města Brna. Škodná zvěř jsou podle pana Jonáše všichni lidé, kteří si dovolili podat připomínky k návrhu zadání územního plánu Brna. Jinak zastupuji základní organizaci Českého svazu ochránců přírody Veronika. Ekologický institut, který je při této organizaci ustanoven, se snaží zprostředkovávat diskusi mezi občany, odborníky, samosprávou, státní správou a z naší roční zkušenosti vyplývá, že například ani návštěva zástupců dolnorakouské vlády nepřiláká pracovníky Jihomoravského kraje k diskusi, vyjednávání.

Myslím si, že Senát by kromě toho, že zváží eura, paragrafy, měl ocenit tak dlouholetou činnost občanských sdružení, která působí nejenom v Brně, ale i na Jižní Moravě tím, že opravdu se bude snažit zhodnotit právní a ekonomické důsledky R43, ale zváží i to, že nevíme, kolik lidí investovalo kolik svého volného času, zdraví, rodinných problémů tomu, aby hájili své životní prostředí. Chtěla bych připomenout, že ČR podepsala Aarhuskou úmluvu, ESPO konvenci, což jsou dokumenty, které zavazují ČR k tomu, aby hájila zájmy životního prostředí, a aby vyslechli občany, aby je zapojovali do těchto problémů a evidentně naše zkušenosti, ale i zkušenosti zde přítomných občanských sdružení, ale i řady dalších, svědčí o tom, že naše veřejná správa o těchto závazcích neví a nechová se podle toho.

Já bych ráda na tomto místě poděkovala všem občanským sdružením, která investují vše, co mají, do toho, aby hájila své zájmy, protože jak jste sami viděli, tak jejich dopolední prezentace byla perfektní, za ta léta boje se z nich stali odborníci na hluk, na prach, na právo a v podstatě je v nich obrovský potenciál a to, že naše instituce dostává do EU stále další a další finance na to, abychom zprostředkovávali tento dialog mezi klíčovými hráči, svědčí o tom, že EU tomuto hlasu naslouchá a doufám, že se třeba po té vaší invenci podaří to, aby se s občanskými sdruženími jednalo jako s rovnoprávnými partnery. Děkuji. (Potlesk.)

Senátor Jiří Zlatuška: Číslo sedm.

Karel Taft: Karel Taft. Já jenom mám drobné poznámky. Budu je mít k lidem, kteří tady nejsou, což bude vypadat lacině, že diskutuji s někým, kdo tu není, ovšem není to má chyba a navíc jsme na to za poslední léta zvyklí, že mluvíme s lidmi, kteří nás neposlouchají.

První poznámka je k paní radní Procházkové, která se snaží zpochybňovat posudek znalce. Je to posudek, který vypracoval znalec krajského soudu, jmenovaný krajským soudem pro obor stavebnictví, jedna ze specializací urbanismus. Nezazněly tady z jejich strany žádné relevantní dokumenty, které by měli, které zpochybňují tento znalecký posudek. To znamená dopis od ředitele krajského úřadu je sice zajímavý, ale není to nic, co by zpochybňovalo a pro mě znedůvěryhodňovalo platnost tohoto posudku znalce.

Druhou poznámku mám k panu docentu Pavlíčkovi na jeho vystoupení s tím, že lidé v Jinačovicích to budou mít jednodušší, protože golfisté z Brna nebudou jezdit přes Jinačovice, když pojedou hrát golf. Bylo by to legrační, pokud by to nepronášel člověk, kterého město zaměstnává jako odborníka na dopravu, protože tam je jasné naprosté nepochopení významu té komunikace. To není komunikace, po které mají lidé jezdit z Brna do Jinačovic na golf nebo po ní mají lidé jezdit na kolech na přehradu. To je komunikace, která je určena pro dálkovou dopravu a v té směrnici o síti TEN jsou jasně uvedeny parametry a jeden z parametrů je, že ty komunikace se musí stavět tak, aby tam nebyla úzká hrdla. Úzká hrdla vznikají zejména míšením dálkové a místní dopravy.  Takže pokud odborník města nechápe význam té komunikace, tak pak je jasné, že se těžko můžeme na něčem rozumném dohodnout. Děkuji. (Potlesk.)

Senátor Jiří Zlatuška: Děkuji. Zase bych se zeptal, jenom jestli na těchto sedm příspěvků, co byly, je někdo, kdo by na to chtěl reagovat z té protistrany? Ne. Kdo se hlásí dál? Kdo bych chtěl ještě vystoupit? Jeden, dva.

Jiří Kylián: Dobré odpoledne, Kylián Jiří, občanské sdružení za ochranu kvality bydlení v Brně Bosonohách. Já bych pánům senátorům chtěl udělat jenom krátký exkurz do historie R43, potažmo Hitlerovy dálnice. Text o Hitlerově dálnici najdou v technickém dodatku k Mnichovské smlouvě, kde to bylo dojednáno a bylo to extrateritoriální území velkoněmecké říše a měla sloužit jako spojnice mezi velkými městy německé říše Wroclaví a Vídní a byla trasována v podstatě tím nejlevnějším způsobem a do jisté míry bezohledným, ale proti současným zpracovatelům tehdy velice ohleduplným, protože pro ty dvě Eremy a dva tanky, co tam jezdily za týden, takže to bylo celkem relevantní.

Stavět se začala ihned po anexi Polska, tedy mj. stavěla se 16 měsíců. Po problémech v Sovětském svazu byla stavba pozastavena a dál se nepokračovalo. Celková plánovaná výstavba byla 20 měsíců, takže na dokončení moc nechybělo a vzali by to určitě šturmem.

Dnešní definice významu té R43 je jednoznačně prosím vás definována v přístupové smlouvě k EU. Rozdal jsem asi 25 CD originálního textu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí všem zainteresovaným radním, včetně hejtmana, vedoucím odboru výstavby atd. a tváří se neustále, že to není součástí transevropské dopravní sítě, definice je jednoznačná Skandinávie-Balkán.

Je obdivuhodné, když představitelé města, včetně vedoucí odboru územního plánování, nebo jak se dneska jmenují, si ani nepřečte preambuli kapitoly doprava, kde R43 je definována tímtéž způsobem jako významná mezinárodní a zvyšující význam Brna, obrovský tranzit atd. S tím souvisí i nešťastné posuzování vlivu na životního prostředí, kdy prognostici naprognostikují do roku 2030, že tam pojede 5, 7, 10, 15, 20 tis. aut a neposuzují tu komunikaci tak, jak se posuzují jiné průmyslové provozy na plnou kapacitu. To je neštěstí. Ta silnice se jednou zaplní a bude škodit svojí plnou kapacitou tak, jak betonárka, elektrárna nebo kamenolom. To je podle mě zásadní nedostatek. Tvrdí, že postupují podle zákona, předpisu atd. Ty odhady víme, že jsou nepřesné, protože nárůst kamionové dopravy nebo celkové dopravy nikdo neprognostikoval do těchto rozměrů, co dneska nastalo.

Jestli jste si dobře všimli, páni senátoři, tady bylo zacházeno s termínem vyšší územně správní celek. V parlamentu se podařilo schválit po velkých peripetiích zákon o vyšších zemně správních celcích, což je dneska Jihomoravský kraj a zatímco jiné kraje pracují opravdu s vyšším územně správním celkem, tak jihomoravští radní dokáží udělat vyšší územně správní celek z Břeclavska, vyšší územně správní celek z Brněnska a rozdělit si to nakonec na obce a poskládat si to salámovou metodou tak, aby se jim to hodilo a všude to prošlo. To je úplný paradox a i když to, jak bych řekl, to ve stavebním zákonu jednoznačně není definováno, tak oni si s tím zkrátka pracují langsam, jak se nám to hodí a přizpůsobují si to potřebám trasování R52 konkrétně.

Navíc, když se podíváte na mapu Jihomoravského kraje, resp. na jih od Brna, tak mně připadá jako zpozdilé vést prakticky souběžně nebo víceméně souběžně 15 kilometrů od sebe dálnici D2 Brno-Břeclav a R52 Brno-Mikulov. Ta dálnice by přece měla vyúsťovat někde, pokud tedy bude vyúsťovat Boskovickou brázdou a směřovat na to zanedbané území, teď se nechci dotknout Třebíčska, Ivančicka, Znojemska, kde není jediná komunikace. Ta by mohla civilizovat podstatně mrtvý kraj Moravy a procházela by v těch místech alespoň pustou krajinou s minimálními náklady.

Ještě jenom pro zasmání. Nedokážu citovat přesně, ale v hodnocení EIA na rozšíření D1 na šestipruh, který prováděl mám pocit pan Ing. Mertl, byla v kapitole vliv na obyvatelstvo napsána taková krásná vševystihující věta, že obyvatelstvo je 35letou nečinností státních orgánů z hlediska ochrany životního prostředí natolik otupělé, že další zvýšení hluku nevnímá. (Smích a potlesk.) Děkuji vám za pozornost.

Senátor Jiří Zlatuška: Číslo dva. Prosím.

Paní Saxlová: Dobrý den, já se jmenuji Saxlová, jsem tady za občanské sdružení z Kníniček a všechno, co jsem chtěla říct, už tu vlastně bylo řečeno, takže bych se jenom opakovala.

Pouze bych chtěla podotknout, že paní Procházková, která tady argumentovala tím, že tato dálnice ulehčí dopravě, že teď tam jezdí spousta aut, kterými bystrčtí, kníničtí, jinačovičtí a celé to okolí jezdí do zaměstnání na jižní centrum. K tomuto bych řekla jenom to, že tato auta tam stejně budou jezdit. Ta nebudou jezdit po této dálnici. Zatím mně nikdo neřekl, kudy by se na ni od nás vlastně najíždělo. Nic takového prostě nebylo předloženo.

A jinak bych chtěla za sebe říct, protože jsem bydlela v Modřicích, jak tady paní říkala, jak je tam strašné životní prostředí – souhlasím s tím. Měla jsem tehdy malého syna. Doporučili mi – odstěhujte se nebo ho budete mít pořád nemocného a bude to špatné. Odstěhovali jsme se, odstěhovali jsme se do Kníniček. Máme se odstěhovat ještě dál? Kam, když nám tam chtějí udělat dálnici? Kam ještě můžeme jít? Bude ještě nějaké místo, které někdy bude čisté? (Potlesk.)

Jiří Langer: Dobrý den, mé jméno je Jiří Langer, jsem občan Bystrce tělem i duší a já vám děkuji, že jsme se tady všichni dneska mohli sejít, protože pro mě je to vzácnost vidět někoho, jak my říkáme obyčejní lidé z vrchu, který přijde mezi nás si nás vyslechnout. Za to vám děkuji.

Druhá věc. Vzhledem k tomu, že už tu opravdu všechno bylo řečeno, ti nejdůležitější lidé tady nejsou, takže doufám, že občané budete vědět, jak na podzim volit, aspoň v komunálu a chci vám říct jednu věc. Až to tady skončí, pánové, běžte se podívat tady na terasu, podívejte se ven a představte si tady tu dálnici. Je to hnedka tady ten zelený pruh, který tu máme po ruce. Pokud vám tělo a srdce a mozek řekne, že ta dálnice sem patří, asi nám nepomůžete. Pokud vám ale mozek a srdce řekne, že tady ta dálnice nepatří, udělejte prosím vás cokoliv pro to, aby tady nebyla. Děkuji. (Potlesk.)

Karel Bystřičan: Jmenuji se Karel Bystřičan a jsem urbanista. Protože se skutečně mohu považovat za člověka, který se tím zabývá v podstatě tak nejdéle, jak je možné – od vzniku problému, to je ten územní plán města Brna, který je považován za východisko, to tu bylo řečeno. Toto je nesmysl. Východiska musí být jiná. Ale chci upozornit na řešení, které je jediné možné, a to říkám členům Senátu, aby si z toho tady vzali něco, v čem se vyznají.

Problematika města Brna je relevantní. Skutečně má město vnitřní problémy. Problematika EU je rovněž relevantní. Nebudu říkat, která víc a která míň. V podstatě jde o to, aby se to fakt dalo pochopit i lidmi, kteří tady nejsou, oddělit jablka od hrušek, aby nevznikl džem neboli traffic jam. Dneska je třeba opravdu uvažovat o tom, jak využít stopy Hitlerovy dálnice pro komunikaci řekněme třídy A1, nejvyššího řádu pro město Brno a pro další napojení směrem ven, ale samostatný úkol, který je odmítán brát v úvahu, ten relevantně existuje, a to je vaše pozice, vy si sami prověříte to moje tvrzení nebo naše tvrzení, že to skutečně má být velmi významný tah na trase, já říkám, Stockholm-Bystrc-Istanbul, takže skutečně možná to některým lidem nic neřekne, je to v opravdovém funkčním pásmu multimodálního koridoru, který je hlavní pro naši republiku. Druhý a už další není multimodální koridor byl vyvzdorován naší republikou z nižších důvodů, aniž bych to podceňoval, z republikových. Takže z evropského hlediska multimodální koridor. Nebudu říkat to římské číslo atd., není podstatné.

Tak tam existuje jednak to, co se teď říká, ta bývalá tranzitní trasa RVHP, prostě Stockholm atd. máme přes Berlín na Drážďany na Prahu, ale vzniká nová nabídka, na to chci upozornit, která bude jistě v tržním hospodářství využita, čili jsou další dvě nabídky. Jedna zkrácení, jak říkám, toho berlínského směru o více než 80 kilometrů – benzín, čas, peníze za poplatky atd. atd. V momentě, kdy ta nabídka vznikne a v Německu už jenom zbývá dořešit rozvojový plán spolkový v oblasti nynější povrchové těžby uhlí, tam se o tom uvažuje, stejně už jsou tam dvě spolkové silnice, které to už dneska umožňují. Mluvím o propojení R35 Hrádek nad Nisou na Německo. To je novinka. To nebylo nikdy. Čili tím dojde k přenesení velké zátěže, ta nepůjde přes přetíženou pražskou kotlinu, o problémové silnici smrti nebo dálnici D1, ale velká část se odkloní touto zkratkou. Samozřejmě vzniká dopravní uzel Hradec Králové s významem, jaký dosud nebyl, protože Poláci sami rozhodli směrováním dálnice A3. O směrování E55 v této mluvě řekněme nikoliv přes Harrachov na Prahu a na Brno, pokud se jede na Balkán, nýbrž zase na Hradec Králové, který se skutečně stává významnou dopravní křižovatkou a z Hradce Králové přes Prahu do Brna je to 300 kilometrů takřka přesně, kdežto R35 a řekněme R43, ale má to být D43, je to přesná polovina skoro, takže zase není o čem mluvit. Mluvím o tržním hospodářství, Evropě bez hranic a o neplatnosti všech plánů směřujících k rozvoji RVHP, přestože ta norma s touto mapou mezinárodních tahů atd. dosud nebyla zrušena. Čili to jsem chtěl, abyste si uvědomili. (Potlesk.)

Senátor Jiří Zlatuška: Děkuji. Prosím, zapněte si mikrofon a znovu zopakujte jméno.

Paní Kubátová: Kubátová, Kníničky. Já bych ještě jednou podotýkám nemohla spát, kdybych tady neřekla ještě jednu věc, která už tady byla řečena v některém příspěvku, ale jenom okrajově. A sice je to místní podnebí a větry. Já se k tomu vracím schválně, protože mně by to nedalo a chtěla bych pánům senátorům vysvětlit toto. Tady je 95 procent větrů vanoucích zrovna od přehradní hráze dolů údolím. Jestliže ta komunikace v tomto návrhu bude takhle otevřená, jak jste ji tady viděli, to znamená, že auta vyšupnou z tunelu, všechny exhalace vypustí z díry do údolí, všechny exhalace půjdou tímto údolím, budou postupovat směrem dolů na Komín.

Stačí, když vy, kteří nejste Brňáci, půjdete na hráz a podíváte se do údolí a budete vidět před sebou hlavní těleso mostu, který tam má být a vanoucí větry tady přímo od přehrady. Já podotýkám, je to vážná věc. To není žádná legrace, která by měla být někde na okraji, že opravdu ty místní podzimní, když není jasné počasí a exhalace padají dolů, tady ty mlhy se v údolí drží tak dlouho, čili všechno toto údolí bude nasávat až po Žabovřesky, což je nutné vědět a týká se to i Rozdrojovic a Jinačovic. Hlavně Jinačovice mají dálnice na západ nebo na sever od sebe, čili všechny ty exhalace půjdou do obce. Toto je tak závažná věc, kterou nikdo, pokud se to těleso sem umístí, tak nikdo to nebude umět vyřešit. Toto není ani možné, aby toto všechno se vychytalo a ti lidé budou otravováni po celém údolí až do Žabovřesek i níže.

Tak to je nutné, co jsem k tomuto ještě chtěla podotknout a vím, že pan architekt Bystřičan na toto už upozorňoval ještě před nějakými sedmi nebo devíti lety. Nám pořád bylo říkáno, že toto je komunikace pro odlehčení města Brna. Nikdo z důležitých činitelů nechtěl dopustit, že by to byla dálnice. Dneska se to plně otevírá. Tak já nechápu, o čem je tady řeč a takové zarytí od města Brna i od kraje to postavit jenom v této variantě. (Potlesk.)

Jiří Novák: Děkuji. Novák Jiří. Já jenom trošku k hluku. Není pravda, že se tím hlukem nezabýváme a že se jím nezabýváme zcela vážně. Ale potom jedinou cestou, jak se s hlukem vyrovnat, je skutečně výstavba rychlostních silnic a dálnic a zřizování klidných zón, protože…

(Konec strany A kazety č. 4.)

(Strana B kazety č. 4 bez záznamu.)

Jana Pálková: Když kraj nezváží varianty R43, územní plán smete soud

10. 9. 2010 v 16.42 • Témata: , , , , , ,

Jana Pálková za občanská sdružení proti stavbě rychlostní komunikace R43 přes Bystrc a předseda uzemně plánovací komise městské části Brno-Kníničky Ladislav Horvát předali 10. září v Brně zastupitelstvu Jihomoravského kraje petici od občanů Brna a okolí za R43 jako plnohodnotný obchvat města Brna.' title='Jana Pálková za občanská sdružení proti stavbě rychlostní komunikace R43 přes Bystrc a předseda uzemně plánovací komise městské části Brno-Kníničky Ladislav Horvát předali 10. září v Brně zastupitelstvu Jihomoravského kraje petici od občanů Brna a okolí za R43 jako plnohodnotný obchvat města Brna.

Petice proti bystrcké variantě R43 je na kraji

Zástupci občanských sdružení předali petici s téměř sedmatřiceti tisíci podpisy krajskému radnímu pro územní plánování Davidu Mackovi. Chtějí R43 jako plnohodnotný obchvat Brna, ne vést ji přes město.

Trasa přes Bystrc nevyhovuje podle předsedkyně petičního výboru Jany Pálkové českým ani evropským zákonům a navíc ještě více zhoršuje životní podmínky lidem v jejím okolí.

„Zrušení trasy R43 v územním plánu Brna Nejvyšším správním soudem letos v květnu potvrdilo, že měli pravdu lidé, kteří dlouhodobě upozorňovali na to, že úředníci města i kraje dlouhodobě nesprávně informovali veřejnost i zastupitele,“ řekla Jana Pálková, bystrcká zastupitelka za Stranu zelených.

(…)

Celý článek Michala Filípka najdete na brnensky.denik.cz

Aktivisté: Když kraj nezváží varianty R43, územní plán smete soud

Při plánování silnice R43 z Brna směrem na Svitavy musí podle občanských sdružení Jihomoravský kraj posoudit všechny varianty včetně těch Boskovickou brázdou. Tato trasa obchází Brno ze západní strany a je mu více vzdálena než trasa přes sídliště Bystrc, jíž kraj po léta prosazoval. Když bude samospráva alternativní trasy opomíjet, skončí připravovaný krajský území plán znovu u soudu a ten ho nejspíš zruší, řekla dnes novinářům za občanská sdružení proti R43 přes Bystrc Jana Pálková. Soudy v minulosti aktivistům dávaly zapravdu.

Názor, že silnici nelze vést přes Bystrc, dnes členové občanských sdružení podpírali peticí proti silnici v této variantě. Od roku 1996 ji podepsalo 37.000 lidí. Dnes ji předali novému krajskému radnímu odpovědnému za územní plánování Davidu Mackovi (KDU-ČSL). „Orgány kraje se tím budou zabývat,“ reagoval. Dodal, že v přípravě nového krajského územního plánu plánují na kraji projednání s veřejností. Předpokládá tedy, že tam zájemci uplatní své připomínky.

Způsob, jímž kraj dosud územní plány připravoval, na dnešní tiskové konferenci členové občanských sdružení důrazně kritizovali. Petr Firbas ze sdružení v Brně-Kníničkách zdůraznil, že za deset let existence pořídil kraj jediný regionální územní plán. „A ten jediný, který pořídil, mu zrušil Nejvyšší správní soud,“ dodal.

(…)

Celý článek si přečtěte na www.financninoviny.cz

Petr Firbas: Cílem je nalezení správné trasy R43

21. 7. 2010 v 13.46 • Témata: , , , , , , , , , , , , , ,

Docent RNDr. Petr Firbas, CSc. Je samostatný vědeckovýzkumný a vývojový pracovník v Ústavu fyziky Země (Sekce věd o Zemi) přírodovědecké fakulty Masarykovy university v Brně. Zároveň je také už mnoho let jedním z možná ne největších, avšak určitě nejčastěji citovaných odpůrců vedení R43 přes Bystrc. Už před lety názorným způsobem vyvrátil nejčastější mýty obhajující stavbu R43 v trase Kuřim-Troubsko, například tradovanou informaci, že trasa přes Bystrc je prakticky připravena ke stavbě.

V květnu tohoto roku odpůrci stavby rychlostní silnice R43 přes Bystrc zaznamenali významné vítězství. Nejvyšší správní soud (NSS) totiž zrušil územní plán města Brna z roku 1994, který vymezoval trasu spojnice mezi Brnem a Svitavami právě přes Bystrc. Šestnáct let starý územní plán se totiž opíral o nadřazený Územní plán brněnské sídelní regionální aglomerace z roku 1985, který sice takzvanou Hitlerovu dálnici měl zakreslenou v trase 1 (tj. Bosonohy-Bystrc-Kuřim), ale v textové části tohoto dokumentu o ní nebyla zmínka. Podle Nejvyššího správního soudu proto úředníci v roce 1994 nemohli brát tuto trasu jako směrodatnou a jistě určenou.

Jak to bude s R43 dál? Může ještě někdy v budoucnu Bystrcí vést a co mají dělat lidé, kteří si to nepřejí? Na tyto otázky odpověděl Bystrčníku docent Petr Firbas.

Jana Pálková: Jak to vypadá s R43?

Hitlerova dálnice Vídeň-Wroclaw protíná celý kraj. Silnice od Vídně a R43 jsou spojené nádoby. R43 přes Bystrc je kriticky spojena s dálniční křižovatkou v Bosonohách.

Vše závisí na územním plánování. Kraj za deset let nepořídil úspěšně ani jeden územní plán. V r. 2004 stovky občanů protestovaly proti R43 při projednávání plánu kraje. Ministerstvo pro místní rozvoj pak kraji sdělilo, že při svém postupu porušil zákon. Kraj to vzdal a rozhodl se alespoň pořídit plán jižní části kraje.

Řada obcí protestovala. Kraj námitky ignoroval.

Pak přišlo rozhodnutí soudu.

Výsledek? Územní plán zrušen soudem. Dopad? Zásady územního rozvoje, tj. nový územní plán kraje, se od prosince 2009 dělá znovu. Už se zdálo, že špatná historie R43 bude napravena.

Jana Pálková: Jak to vypadá s R43?

Viktor Lošťák: Dobrý den, pane docente. Co znamená rozhodnutí Nejvyššího správního soudu technicky pro stavbu R43 přes Bystrc? Jde o oddálení stavby v této trase nebo její definitivní zrušení?

Petr Firbas: Tento rozsudek soudu prokázal, že pravdu měli ti, kteří zjistili utajovanou skutečnost, že koridor R43 nebyl nikdy právoplatně schválen. Z rozsudku soudu také plyne, že úředníci jak v Brně, tak i na kraji chybně informovali zastupitele i občany.

Jestli tomu správně rozumím, tak v územním plánu dnes žádná R43 neexistuje.

Z hlediska územního plánu stojíme tedy na úplném počátku územního plánování, ale ve zcela jiné době než v roce 1994, kdy se schvaloval dnes platný územní plán Brna. Rozsudek potvrdil, že Brno nemá samo právo si zakreslit do územního plánu města R43. Takže varianty 1 a 2 nového územního plánu města Brna jsou v současné době protiprávní. Rozhodovat se tedy bude v územním plánu kraje, v tzv. Zásadách územního rozvoje, které občané dostanou k vyjádření na konci tohoto nebo na začátku příštího roku.

Pak by ale bylo možné, aby úředníci znovu do plánu R43 přes Bystrc zakreslili?

Je zjevné, že pro úředníky je velmi těžké přiznat své chyby a tak bude na občanech, aby se dostatečně nahlas ozvali.

Jakým způsobem? Jaké důvody vlastně stojí proti dálnici přes Bystrc?

Dobrých argumentů vylučujících R43 přes Bystrc je naštěstí celá řada. Jednak transevropské komunikace, jako R43, podle evropské legislativy mají míjet hlavní sídelní útvary. To je nejen z důvodů docílení plynulosti dopravy, ale i z hlediska minimalizace dopadů na veřejné zdraví, tedy zajištění dodržení hygienických limitů prašnosti a hlučnosti.

Vzhledem k tomu, že R43 by vedla do Bystrce přes Bosonohy, kde by byla obří mimoúrovňová křižovatka s dálnicí D1, velmi závažným argumentem proti R43 je situace s dodržováním zákonných limitů hlučnosti a prašnosti v Bosonohách. Bohužel občané Bosonoh dlouhodobě trpí překročenými zákonnými limity, což znamená, že do této oblasti nelze umístit tuto obří mimoúrovňovou křižovatku, a tedy ani R43. Tedy i Bosonohách se bojuje za Bystrc.

Musíme být aktivním občanům z Bosonoh vděčni, ale současně situace v Bosonohách je mementem pro všechny Bystrčáky a Kníničáky, kteří si snad ještě nechtějí připustit, jak závažné následky má komunikace dálničního typu přes oblasti čistého bydlení. Jemný prach se šíří lehce na kilometr daleko…

Snad jsem už pochopil, že pro R43 znamená rozhodnutí Nejvyššího správního soudu každopádně oddálení. Na jak dlouho a jak se asi bude situace dál vyvíjet?

Správné by bylo, aby rozhodnutí o R43 ve smysluplné trase padlo v územním plánování co nejdříve. Pokud opět padne špatné rozhodnutí, kde úředníci navrhnou zastupitelům špatnou trasu přes Bystrc, bude to jen znamenat pokračování nesmyslné situace, porušování zákonů a prodlužovaní sporů s občany domáhají se práva.

Bohužel právě kvůli nesmyslným tahačkám o nesmyslnou trasu přes Bystrc jsme přišli o možnost získat miliardy na R43 z Evropské unie, kdy Ministerstvo dopravy po upozornění z Bruselu na kontroverznost trasy R43 potvrdilo Bruselu, že pro R43 nebude žádat peníze. Peníze z Bruselu se v kombinaci s penězi z národních zdrojů budou čerpat minimálně do roku 2016. Tím je možnost uvolnit peníze na R43 do jisté míry blokována státem, ale stále jsou tu ty nesmyslné metody z dob minulých, kdy se vrtlo do země, aby se mohlo prohlásit, že stavba byla zahájena.

Jestliže jde o pouhé oddálení, co mohou udělat lidé a občanské iniciativy, kterým je tah dálnice R43 přes Bystrc proti mysli, dále proti stavbě?

Cílem toho, o co se tu jedná, není oddalování R43, ale nalezení správné trasy R43. Už i petice, kterou podepsalo přes 37 tisíc občanů, požadovala R43 jako obchvat celého Brna.

Boj za správné řešení pro celé Brno, tj. odvedení tranzitní dopravy mimo celé Brno, je však kvůli chybám úředníků ale bohužel neoddělitelně spjat s bojem proti nesmyslné trase R43 městské čtvrti Brna. Lidé a občanská sdružení tedy musí i nadále bojovat za obojí, tj. proti nesmyslné trase R43 přes Bystrc a současně za správné řešení pro celé Brno. Občané i sdružení si tedy musí získávat plnohodnotné informace a pracovat s nimi tak, aby se dosáhlo nápravy.

Součástí aktivit je nepochybně i trpělivé vysvětlování situace zastupitelům, kteří, jak doložil rozsudek Nejvyššího správního soudu, doposud dostávali nesprávné informace od úředníků.

Úředníci jsou trochu široký pojem. Na které orgány a úředníky se lidé a iniciativy mají obracet? Kdo všechno má s R43 co do činění?

Vzhledem k tomu, že jde o ochranu veřejného zdraví, klíčovými orgány jsou nejen Ministerstvo životního prostředí (www.mzp.cz ), které je zodpovědné za sledování stavu znečištění ovzduší prachem, ale i Krajská hygienická stanice (www.khsjmk.cz – MUDr. Žádníková), která by se měla věcí zabývat komplexně ve prospěch občanů. Občané tedy mohou průběžné oslovovat i tyto orgány.

Klíčové bude jednání o novém územním plánu kraje – Zásadách územního rozvoje (ZÚR JMK) na konci 2010 nebo na počátku 2011. Občané by tedy měli i kontaktovat svá místní Zastupitelstva a požadovat, aby se jasně a věcně vyjádřily ve prospěch zdravého životního prostředí pro ně a jejich děti, které se ještě nemohou bránit.

Aha, to je důležitá informace. Už dnes by se tedy mělo vyjednat, kdo z povolebního zastupitelstva bude takové prohlášení nebo žádost nebo jak to nazvat iniciovat. A samozřejmě také zvážit postoj jednotlivců i stran k R43 u voleb.

Ale ještě abych si byl úplně jistý – jsem trochu pomalejší – soud tedy průtah Bystrcí nezakázal?

Nejvyšší správní soud neřešil úkol zakázat R43 přes Bystrc. Soud pouze mohl v této fázi potvrdit, že R43 přes Bystrc byla v územním plánu Brna protiprávně. Pokud i nadále bude prosazována R43 přes Bystrc, pak výše uvedené argumenty dávají šanci úspěšně u soudu opět nechat R43 přes Bystrc zrušit.

Je neuvěřitelné jak se někteří „hráči“ nechtějí vzdát svých chybných postupů. Např. Praze soud zrušil pokus o podobný průtah dálniční komunikace městskými čtvrtěmi už 4x !! Podobný je pokus města Brna s ústavní stížností. Město Brno přitom má v ruce rozsudek ústavního soudu proti Praze, kde je konstatováno, že město si v takové věci nemůže stěžovat k ústavnímu soudu.

Jaké je podle vás optimální řešení R43?

Nejlepší známá varianta R43 je na obrázku. Je to poslední známá varianta vzniklá v procesu EIA pro úsek R43 od Kuřimi k severu. Je to nejen plnohodnotný obchvat Brna, Kuřimi, Lažan, Lipůvky a dalších obcí, ale je to i trasa, která se zcela vyhýbá mnoha obcím, které by „Hitlerova dálnice“ naprosto zbytečně poškodila. Tato trasa je dopravně nejlepší, neboť je to nekratší spojení Boskovic a Brna a současně nejkratší cesta pro odvedení tranzitní dopravy na dálnici D1.

Donedávna Jihomoravský kraj protestoval proto jakékoliv jiné trase R43 než Hitlerově dálnici. Nyní došlo ke zvratu a nějakým způsobem, který nám připadá podezřelý, se najednou opouští trasa okolo Drásova a v hodnoceních se do popředí dostala trasa posunutá na východ.

Tedy není pravdou, že se o trasách R43 nedá jednat, ale je nutné jednání učinit zcela transparentní a pak má šance na své prosazení i poslední optimalizovaná trasa R43 dle uvedeného obrázku.

Jak hodnotíte úlohu občanů a občanských sdružení v dosavadní snaze zabránit projektu R43 přes Bystrc? Měly jejich akce pro rozhodnutí NSS význam?

Občané a občanská sdružení prosazují správnou myšlenku, obchvat města Brna, po dlouhá léta odvádějí vynikající práci. Při posledním pokusu kraje prosadit špatné řešení v roce 2004 bylo na jednání s krajem mnoho set občanů a kraj musel ustoupit a začít pořizovat studie obchvatu města Brna. Pak se prokázalo, že na kraji došlo k porušení zákona a Ministerstvo pro místní rozvoj to kraji písemně sdělilo. Kdyby si občané a občanská sdružení neopatřila informace o chybách v územním plánu, nebývalo by možné předložit věc Nejvyššímu správnímu soudu a věc vyhrát.

Tvrdíte, že „Novináři by se měli zamyslet, proč tedy ČR nežádá o miliardy z Bruselu na tento projekt. Odpověď je jednoduchá. Tzv. komparativní studie s kterými pracuje ŘSD a JMK jsou dobré pro dezinformování neinformovaných občanů, ale ne pro předložení nezávislým odborníkům v Bruselu, kteří mají potvrdit, že vybraná varianta je dopravně, ekonomicky i ekologicky správná a může být financována z evropských fondů.

Chybné řešení JMK a ŘSD s napojením u Mikulova na R52 je dopravně výrazně horší, ekologicky horší a dopravní systém JMK založený na R52 je dle autorizované studie o 30 MILIARD dražší.

Projekt R43 Bystrcí stále existuje

Občanské sdružení Občané Brna proti stavbě rychlostní komunikace R43 v trase Kuřim-Troubsko se sídlem v Bystrci, zastoupené Janou Pálkovou (bystrcká zastupitelka, SZ) a RNDr. Jiřím Esterkou, zaslalo ministerstvu životního prostředí dokument nazvaný Vyjádření k Posudku pro EIA k záměru R43 Kuřim – Svitávka.

Institut posuzování vlivů na životní prostředí (EIA – Environmental Impact Assessment) je jedním z klíčových nástrojů ochrany životního prostředí jako celku, tzn. všech složek životního prostředí. Podle zákona se posuzují vlivy na obyvatelstvo a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy, rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima, krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky, vymezené zvláštními předpisy a jejich vzájemné působení. Výsledkem řízení podle uvedeného zákona je vydání závěru zjišťovacího řízení případně stanoviska MŽP ČR nebo příslušným krajským úřadem, které je odborným podkladem pro vydání rozhodnutí, popř. opatření podle zvláštních předpisů.

Přístup veřejnosti je umožněn zejména v ranných fázích posuzování jednotlivých dokumentů a právo každého se k nim vyjadřovat vede ke zlepšení orientace veřejnosti v dané problematice, což umožní investorovi včas přesvědčit veřejnost o potřebě a vhodnosti svého záměru, popř. bez nadbytečných nákladů od investice odstoupit, bude-li zřejmé, že je neprůchodná.

Projekt R43 Bystrcí stále existuje

Co je podle vás zdrojem takto chybných studií? Je to neznalost a neschopnost nebo úmysl? Jestliže úmysl (předpokládám), v čem vidíte hlavní motivy? Kdo by měl zájem prosazovat za každou cenu vedení R43 Bystrcí?

Vycházíme z faktů a z autorizovaných studií. Tyto studie byly předloženy do Bruselu a kraj i Ministerstvo dopravy měly šanci reagovat a fakta a studie vyvrátit a zaslat svoje argumenty do Bruselu společně s žádostí o miliardy pro Hitlerovu dálnici od Vídně přes Brno až po Moravskou Třebovou (R52 a R43). Tyto orgány toto nikdy neudělaly a podle plánů Ministerstva dopravy předložených vládě ani není uvažováno, že by se tak mělo stát.

Domníváme se, že kdyby existoval zákon o úřednících, který by je nejen činil nezávislé na politicích, ale nutil by je dodržovat zákony a trestal by je za porušování zákonů, pak bychom si otázky jak je možné, že je zde takový nepořádek nemuseli ani klást. U R52 věc šetřila i Bezpečnostní informační služba, která explicitně uvedla, že

Služba se také zajímala o přípravu realizace některých významných projektů dopravní infrastruktury (např. komunikace R52) a o situaci v Českých drahách a obecně na železnici. Jednalo se o případy, v nichž se zájmové skupiny snažily účelově ovlivnit rozhodování organizací podřízených ministerstvu dopravy (MD), a to i za pomoci různých nátlakových metod.“

Obáváme se, že není vyloučeno, že celá akce s R52 má korupční pozadí. Jako indicii nabízíme oficiální vyjádření bývalého předsedy vlády p. Topolánka, který 26. 9. 2008 v Poslanecké sněmovně prohlásil, že

„Nakonec budou uspokojeny obě lobbistické skupiny. I ta, která nakoupila pozemky pod Mikulovem, i ta, která nakoupila pozemky pod Břeclaví …“

viz http://www.psp.cz/eknih/2006ps/stenprot/038schuz/s038096.htm#r4. tj. oficiální stenogram záznamu ústní interpelace poslance Haška).

Ještě k blížícím se komunálním volbám. Uvažujme případ člověka, pro něhož je R43 přes Bystrc významným tématem. Komu by měl dát hlas, chce-li dálnici Bystrcí a komu, jestliže ji nechce?

Historicky je doloženo z vyjádření nám všem známých politiků, kdo požaduje R43 přes Bystrc a kdo ne. Strana ODS dokonce zatím nechtěla ani o věci jednat k veřejnému jednání před minulými volbami se, jako jediný, nedostavil jejich zástupce.

Senátor za ODS, Julínek, který se opět uchází o křeslo v Bystrci, vystoupil v Senátu Parlamentu při projednávání petice 37 tis občanů a občany Bystrce nepodpořil.

To je hezké. Takže místní ODS nebrat. Další strany?

Senátor za KDU-ČSL, Slavotínek, navrhl Senátu, aby se Senát peticí nezabýval. S pomocí hlasů ODS to bylo v Senátu prohlasováno. Naopak za občany v Senátu velmi aktivně bojoval tehdejší senátor Zlatuška.

Na úrovni kraje v minulém zastupitelstvu a nyní v zastupitelstvu města Brna velmi aktivně proti R43 vystupovali zástupci Strany zelených.

Na obecní úrovni budou nepochybně kandidovat dvě nové strany, Věci Veřejné a TOP09. Kandidáti Věcí Veřejných se při parlamentních volbách jasně a opakovaně vyslovili pro řešení o 30 miliard levnější s napojením Vídně po D2 a obchvatu Břeclavi a pro R43 jako obchvat města Brna.

V Bystrci dlouhodobě za správné řešení R43 bojují občanské iniciativy a jejich nejznámějším představitelem je paní Jana Pálková, která opakovaně kandiduje za Stranu zelených.

Pro pochopení ne úplně jasné politiky stávající koalice vedené ODS vládnoucí v Bystrci stojí za zmínku následující věc, kterou osobně pokládám za skandál. Paní Pálková chtěla uveřejnit v Bystrckých novinách informaci pro občany o posledním vývoji okolo R43, a to s názorným obrázkem optimalizované trasy. Redakční rada Bystrckých novin obrázek neuveřejnila a pod korektní článek paní Jany Pálkové nechala uveřejnit text, že „některé údaje tohoto článku jsou zavádějící“. Toto vnímám jako nepřípustný postup stávající bystrcké koalice, která dokonce i takto brání v šíření věcných informací o R43 pro občany.

Ohledně Bystrckých novin jsem s vámi já i občanské sdružení Horní náměstí naprosto zajedno. Způsob jejich vedení dlouhodobě kritizujeme a stejně jako vy považujeme podobné bidelnické poznámky pod články, jako to redakce v čele s Alenou Křivánkovou předvedla u textu Jany Pálkové, za zhovadilé zneužívání moci.

Děkuji vám, pane docente, za zevrubný rozbor květnového rozhodnutí Nejvyššího soudu k R43 a za dokonalé objasnění současného stavu věci. Nechť vás provází síla.

Nashledanou.

*

Ke stažení

Optimální trasování R43 podle Petra Firbase (PDF)

Související

Jana Pálková: Jak to vypadá s R43?
Pavel Kremitovský: Preferujeme R43 přes Bystrc
Projekt R43 Bystrcí stále existuje
Brno dalo ústavní stížnost. Kvůli R43
Pochod po dálničním tělese R43
Jana Pálková: Jak to vypadá s R43?
Kraj asi podá kvůli sporům o vedení silnice R43 ústavní stížnost (aktualizováno)
Petr Firbas: Širší pozadí chyb v JMK
Hitlerova dálnice R43 přes Brno zrušena – Konec dezinformacím od úředníků?

Petr Firbas: Širší pozadí chyb v JMK

28. 5. 2010 v 11.05 • Témata: , , , , , , , , ,

Vedení Jihomoravského kraje dlouhodobě prosazuje chybnou dopravní koncepci pro Jihomoravský kraj.

Na stole v Brně, v Praze i v Bruselu jsou autorizované studie dokládající, že trasy spojení Brna s Vídní, Dolního Rakouska s Polskem a obchvatu Brna jsou konstruktivně řešitelné bez R52, bez utajovaných dálnic nazývaných JZ a JV tangenta Brna (přes hustě obydlené oblasti, kam krajský úřad navrhuje převést dálnici D1) a s korektně vedenou R43 jako OBCHVAT Brna.

Jihomoravský kraj přestal mluvit nahlas o miliardách z Bruselu na dálnice, a to proto že stávající koncepce JMK není v Bruselu akceptována.

Ztracených miliard je škoda, protože JMK mohlo mít do roku 2013 za Evropské peníze řadu nových silnic, včetně R43 jako OBCHVAT města Brna a R43 jako rychlé spojení s Brna a Boskovic a včetně spojení Brna a Vídně. Nic z toho ale asi nebude.

Spojení Katowice – Vídeň je JEDINÝM Evropským prioritním silničním projektem, který schválil Evropský parlament v roce 2004 a který křižuje ČR. Koridor zahrnuje i napojení Brna a Vídně. Tento projekt má tedy absolutní prioritu na financování z Operačního programu doprava.

Novináři by se měli zamyslet, proč tedy ČR nežádá o miliardy z Bruselu na tento projekt. Odpověď je jednoduchá. Tzv. komparativní studie s kterými pracuje ŘSD a JMK jsou dobré pro dezinformování neinformovaných občanů, ale ne pro předložení nezávislým odborníkům v Bruselu, kteří mají potvrdit, že vybraná varianta je dopravně, ekonomicky i ekologicky správná a může být financována z evropských fondů.

Chybné řešení JMK a ŘSD s napojením u Mikulova na R52 je dopravně výrazně horší, ekologicky horší a dopravní systém JMK založený na R52 je dle autorizované studie o 30 MILIARD dražší.

Cesta k evropským miliardám ale není uzavřená. Díky řadě pochybení Ministerstva dopravy Brusel do konce roku 2009, tj. 3 roky po zahájení období 2007-2013, neschválil ani jeden tzv. velký projekt (nad 1.3 mld Kč) pro dálnice v ČR, které jsou součástí transevropské sítě TEN-T. Jednat tedy ještě lze.

Pokud JMK schválí správně koncepci dopravy v JMK s napojením na Rakousko u Břeclavi a směr Rakousko – Polsko mimo brněnskou aglomeraci po R55 od Břeclavi a pokud R43 bude navržena jako plnohodnotný obchvat Brna v Boskovické brázdě, pak je na miliardy z Bruselu stále šance. Pokud se ale tak nestane rychle, JMK nedostane miliardy na dálnice možná dalších 20 let. Prohraný soud JMK o R52 a územním plánu Břeclavsko by měl být pro Krajský úřad JMK posledním varováním.

doc. Petr Firbas
předseda Občanského sdružení za kvalitu bydlení v Brně-Kníničkách, Jinačovicích a Rozdrojovicích
petrfirbas@yahoo.com, tel: 546214945

Související

Stránky věnované R43
Soud zrušil část územního plánu Brna s trasou R43 přes Bystrc
Hitlerova dálnice R43 přes Brno zrušena – Konec dezinformacím od úředníků?

Hitlerova dálnice R43 přes Brno zrušena – Konec dezinformacím od úředníků?

28. 5. 2010 v 10.22 • Témata: , , , , , , , , ,

Dnes 27. 5. 2010 Nejvyšší správní soud v Brně zrušil podstatnou část územního plánu města Brna, koridor tzv. Hitlerovy dálnice R43 přes Brno.

Je to průlomový rozsudek, neboť konečně úředníci města Brna a Jihomoravského kraje budou muset respektovat fakt, že R43 přes Brno nebyla v ÚP města Brna schválena v souladu se zákonem.

Tuto skutečnost zjistili občané před několika lety, potvrdilo ji vyšetřování z úrovně premiéra ČR a potvrdila jej dvě stanoviska nejvyššího orgánu územního plánovaní, Ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Přes zjištěná fakta úředníci kraje i města nápravu nesjednali a nejen dezinformovali veřejnost i zastupitele, ale dokonce došlo k tomu, že město Brno nezákonně projednávalo dvě varianty nového územního plánu, kde tvrdilo, že R43 zde povinně navazuje na nadřazený územní plán. Dnes Nejvyšší soud potvrdil, že pravdu měli občané a měla se respektovat dřívější stanoviska MMR. Cena za tyto chyby je pravděpodobně v řádu 40 milionů korun za dvě chybně zpracované varianty územního plánu, které prosazovala hlavně ODS.

Jedinou variantou územního plánu města Brna, která je dnes projednatelná, je varianta třetí, která počítá s R43 jako obchvatem celého města Brna a kdy tento obchvat vede zcela mimo město Brno. Tuto variantu nechala zpracovat současná koalice vedení Brna na popud strany zelených a BRNO2006 profesora Zlatušky.

Protože Jihomoravský kraj zažil už jeden skandál loni, kdy Nejvyšší správní soud zrušil územní plán Břeclavska s koridorem R52, je nový územní plán JM kraje pořizován znova zcela od začátku a Zastupitelstvo kraje schválilo nové Zadání teprve v únoru 2010. Tento územní plán podle nového harmonogramu kraje by mohl být nabýt účinnosti za ideálních podmínek, že nedojde k rozporům, v červenci 2011. Že nedojde k rozporům tomu však nevěří ani ten největší optimista. Takže není vyloučeno, že plán kraje bude schválen až na konci roku 2011 a pokud bude mít chyby, o kterých se již dnes ví, skončí zase u Nejvyššího správního soudu a bude se pořizovat znovu další 2 až 3 roky.

Brno ale nemůže čekat na nový plán kraje do roku 2015. Pak jedinou cestou je schválit územní plán města Brna ve variantě 3 s R43 mimo město Brno. Jinak není vyloučeno, že se zastaví veškerá investorská činnost v Brně, která čekala na nový územní plán Brna.

Pokud by došlo k dalším pochybením, může Jihomoravský kraj přijít o mnoho evropských dotací, které jako první požadavek kladou soulad s územním plánem.

Opravdu nás teď zajímá, zda i nadále bude vedení města a kraje tolerovat tyto opakované a fatální chyby svých územních plánovačů nebo zda dojde k zásadním personálním změnám.

doc. Petr Firbas
předseda Občanského sdružení za kvalitu bydlení v Brně-Kníničkách, Jinačovicích a Rozdrojovicích
petrfirbas@yahoo.com, tel: 546214945

Související

Stránky věnované R43
Soud zrušil část územního plánu Brna s trasou R43 přes Bystrc