Příspěvky se štítkem ‚peníze’

Peníze na kulturu spravedlivě do městských částí, žádá starosta Bystrce

18. 8. 2015 v 13.28 • Témata: , , , , , , , , ,

kultura-824Reakce na kulturní parlament, brněnskou diskuzní platformu založenou koaličním hnutím Žít Brno, zřejmě předčily původní očekávání. Vyvíjejí se však v poněkud nečekaném směru.

Podle představ Matěje Hollana (Žít Brno), náměstka primátora pro kulturu měl kulturní parlament představovat uskupení, v němž by samotní lidé z uměleckých kruhů určovali, jak bude Brno podporovat jednotlivé obory, tedy kam půjdou peníze z rozpočtu města.

„Na popud Břetislava Rychlíka jsem přišel s myšlenkou na vznik Brněnského kulturního parlamentu,“ vysvětluje náměstek Hollan. „Jsem přesvědčen, že jediné, co má smysl, je aby samotná kulturní obec byla zdrojem a hlavním hybatelem toho, kam se bude kultura vyvíjet.“

Ačkoli Brno dlouhodobě dává na kulturu kolem deseti procent z rozpočtu, což je v porovnání s jinými městy nadprůměrný podíl, podle Matěje Hollana jsou  umělci podfinancovaní. Hollanovi jde zejména o to, že se peníze nedostávají těm oborům a uskupením, které považuje za důležité.

Stranický tisk, jako za komunistů

Samotné první jednání parlamentu dopadlo, slovy náměstka Hollana, „rozpačitě“. Žádná podstatná diskuze neproběhla. O to silnější však byly následné reakce, když náměstek rozeslal odkaz na zprávu z jednání, umístěnou na stranickém webu, starostům městských částí a dalším brněnským politikům.

„Pane náměstku, doby kdy byl doporučován ke čtení a studiu stranický tisk (pravda dnes v informačním pokroku stranický web) už minuly,“ vzkázal Hollanovi ve své odpovědi tajemník starolískoveckého úřadu Miloš Vrážel.

„Organizovat kulturu lze jenom v totalitě. Kulturní obci by snad především měli naslouchat diváci a posluchači, kteří si to rádi zaplatí. Ti umělci, co stojí v řadě s nataženou rukou a čekají dotace se nazývají kulturní fronta,“ replikoval známý sžíravý komentátor brněnského dění Petr Paulczynski.

Peníze spravedlivě do všech městských částí

S konstruktivním návrhem přišel Tomáš Kratochvíl (ČSSD), starosta Bystrce.  Podle něj má Hollan pravdu přinejmenším v tom, že systém financování kultury v Brně si zasluhuje změnu.

„Musíme zabránit tomu, aby přidělování peněz bylo obrazem soukromého vkusu toho kterého politika. Obyvatelé města nečekají, že se kultura stane pokračováním privátních hobby volených zástupců financovaným z rozpočtu města,“ myslí si starosta Kratochvíl. Nová pravidla pro přidělování peněz na kulturní podniky by  podle jeho názoru měla transparentně a přímočaře zohledňovat skutečné zájmy občanů města.

„Považuji za zásadní, aby se jádrem nových pravidel staly dva základní principy. Dotace by měly být  vztaženy na počet návštěvníků a grantový systém musí zohledňovat spravedlivé rozdělení peněz do městských částí,“ zdůraznil Tomáš Kratochvíl. Starosta diskuzi, iniciovanou náměstkem Hollanem uvítal, navrhuje však jiný formát.

„Domnívám se, že platforma typu kulturního parlamentu není pro stanovení nových pravidel přidělování peněz na kulturu ideální. Navrhuji proto ustavení pracovní skupiny s účastí zástupců městských částí,“ navrhuje Tomáš Kratochvíl. S podobným požadavkem, tedy začlenit do pravidel pro přidělování peněz na kulturu záruky rovnoprávného postavení městských částí, se starosta již dříve obrátil na náměstka primátora Martina Andera (Strana Zelených). Jednání však prozatím nevedla k žádnému výsledku.

Kdy bude pracovní skupina pro přípravu nového systému financování kultury v Brně ustavena není zatím známo. Situaci budeme i nadále sledovat.

-vl-

Související

Rozpačitý první Brněnský kulturní parlament

U Maxu se našly peníze. Nejsou vaše?

23. 4. 2013 v 10.03 • Témata: , , , ,

penize-832Minulý týden jsem poblíž nákupního centra MAX našla peníze. Ráda vrátím, kontaktujte mne na penizebystrc@seznam.cz.

 j

Kdo ztratil u Alberta peníze?

15. 5. 2012 v 14.32 • Témata: , , ,

Neznámý nálezce vyzývá neznámého majitele neznámého obnosu, aby se o něj přihlásil. Výzva visí na zídce přes obchodem Albert na Ečerově ulici a jak nám potvrdil její autor, je stále aktuální.

Roman Onderka: Na nový vstup do zoo existuje názorová shoda

9. 11. 2011 v 11.20 • Témata: , , , , , , , , ,

S „naléhavým dopisem“, jak svůj apel označil, se na primátora Romana Onderku obrátil pan Ludvík. Otázku i odpověď jsme převzali ze stránky primátora, určené pro otázky a odpovědi občanů.

Otázka: Dobrý den moje otázka zní 2.8.2011 jsem se vás ptal jak to bude s novýn vstupem do brněnské ZOO prosím o napsání jak jste jako brno pokročily v přípravě a znova důrazně apelují na začátek stavby. Dale se chce zeptat 1.9 2011 ste sezmínil žže pro rok 2012 se budou stavět 3 expozice za 65 milionů. Je to pravda a bude se to pro rok 2012 stavět. Nazávěr vás chci poprosit a znova apelují je šance že se v co nejdřívější době začne nový vstupní areál stavět a zonva apelují a prosím začněte stím co nejdříve. Děkují za odpověd.

Odpověď: Vážený pane Ludvíku,

oceňuji váš trvalý zájem o brněnskou zoo a ubezpečuji vás, že i mým cílem je, aby „naše“ zoo pod Mniší horou patřilo mezi lákavé cíle moravské metropole. Ve svém emailu se mne zejména ptáte, jak to bude s novým vstupem do zoo a jaké expozice se budou v zahradě stavět v roce 2012. Současně se svými dotazy také apelujete na brzké zahájení výstavby nového vstupního areálu.

Jak již zaznělo ve vašem dotazu, připravuje se výstavba nového vstupu do zoo, a to včetně velkokapacitního parkoviště, nové vstupní budovy, restaurace a mořského akvária. Jsem přesvědčen o tom, že zde existuje názorová shoda, že nový vstup by měl splňovat všechny požadavky na komfortní a moderní přístup do tohoto rozlehlého areálu. Celý proces přípravy investice je však zejména časově náročný. V současné době stále běží proces E.I.A. ( posouzení vlivu záměru na životní prostředí), v tuto chvíli má zprávu oponent a během příštích několika týdnů bude svoláno ve věci veřejné slyšení. V případě kladné odezvy, bude podána žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby (územní rozhodnutí). Následně bude vypracována projektová dokumentace pro stavební povolení, které by mohlo být vydáno koncem roku 2012. Pokud se vám zdá celý proces neskutečně zdlouhavý, pak vám dávám za pravdu, ale jinak a rychleji to rozhodně nejde.

Na otázku, zda se budou stavět v zoo nové expozice, odpovídám ano. V letošním roce byly schváleny hned tři stavby, financované z evropských fondů. Předpokládáme, že stavba všech tří nových expozic začne společně a nejbližším termínem je jaro příštího roku. Co se týká ukončení stavebních prací, zde jsou termíny rozdílné – v každém případě by měly ale být dokončeny v roce 2013. V zoo vznikne například nový výběh pro klokany, a to v prostoru mezí páteřní komunikací a pavilonem exotických ptáků na ploše 2500 metrů čtverečních. Návštěvníci se zde také mohou těšit na vyhlídkovou plošinu, dobrodružnou stezku nebo umělou skálu, a to vše v podobě australské krajiny. O expozici orlů se rozroste rovněž celek Beringie, kde již dnes mohou návštěvníci vidět zvířata severského biotopu severní Ameriky a dálně východní Sibiře. Nově tak zde přibude voliéra orlů bělohlavých, či výběh urzona kanadského a skunků.

Největším projektem příštího roku bude v zoo Brno jednoznačně výstavba expozice „Africká vesnice Samburu“. Jedná se o komplex osmi větších afrických chýší, které budou živým skanzenem a návštěvník zde bude moci vidět, jak lidé v Africe žijí. Tato expozice vznikne v nejvyšší části zoologické zahrady, a to v místě vyhlídky před stávající expozicí Safari. Součástí komplexu „Afrika“ bude také laguna plameňáků a ostrov lemurů. Ve východní části vesnice navíc bude umístěna voliéra pro africké papoušky.

Těším se na nové expozice v brněnské zoo stejně jako vy a řada dalších návštěvníků. Stejně tak si uvědomuji důležitost výstavby nového vstupu. Musím současně ale také konstatovat, že doba není příliš ekonomicky příznivá pro nové projekty.

Za váš dotaz vám děkuji.

S pozdravem

Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna

Související

Zoo: Proti škrtům aktivní marketing
Zoo dostane příští rok o pětinu méně
Zoo bez zvířat? Zpráva chovatele kritizuje poměry v zahradě
Vstup do zoo podražil o sto milionů, magistrát na projektu trvá
Zoo letos na dotaci nedosáhne, Brno jí na nový vstup 200 milionů nedá
Vstupní areál ZOO narazil na kraji
Vstupní areál ZOO prošel posouzením vlivů na životní prostředí
Ředitel ZOO Hovorka – boj na všech frontách
Ředitel Zoo Hovorka: Vstupní areál torpéduje malá skupina lidí. Jako R43
Nový vstup do ZOO: Proti jsou Kníničky zdravé i obyčejné
Jak bude vypadat vstupní areál ZOO?
Říjen 2009: Nechceme obří parkoviště v Kníničkách
Projekt nového vstupu do ZOO pokračuje
Parkoviště praská ve švech, Kníničky se zlobí

Zoo: Proti škrtům aktivní marketing

6. 11. 2011 v 15.10 • Témata: , , , , , , ,

Proti škrtům v rozpočtu chce ředitel brněnské zoo Martin Hovorka postavit aktivní marketing. Zahrada sice propustí kolem tří desítek lidí napříč všemi úseky, obchodní oddělení má jako jediné být posíleno. Ředitel Hovorka to řekl na tiskové konferenci ve středu 16. listopadu.

Škrty se týkají provozní části rozpočtu, která se sníží o pětinu. Zahrada se tak dostane v nominální cenách zpět na úroveň roku 2002. „Vše je však dnes mnohem dražší,“ zdůraznil ředitel Hovorka. Zoo také mezitím rozšířila expozice.

Magistrát ubezpečuje všechny příspěvkové organizace, že rozpočtový sestřih je dočasnou záležitostí a po dvou letech se vše vrátí „do normálu“.

Aktivním marketingem chce ředitel do zoo přilákat víc návštěvníků a tak i stržit víc peněz. Návštěvnost zahrady se dlouhodobě pohybuje kolem dvou set tisíc lidí ročně. „Za normální pro zahradu našeho významu bych považoval kolem tří set třiceti, tří set padesáti tisíc návštěvníků,“ uvedl Martin Hovorka. Žádné podrobnosti o tom, zda a jak se tomu číslu chce přiblížit, však dosud nesdělil.

Ze 112 zaměstnanců (stav k 1. lednu 2011) má počet pracovníků klesnout v příštím roce na 80 až 86. Ředitel však míní, že propouštění se lidí nijak drasticky nedotkne. Někteří odejdou do důchodu, jiní zmizí ze seznamu zaměstnanců v souvislosti s pronájmem některých objektů zahrady, přitom však v práci mohou zůstat, uvedl Martin Hovorka. Připustil však, že bude nutné propustit i chovatele.

Zahrada má začít pronajímat stánky s občerstvením a restauraci U Tygra. Až dosud je provozovala sama. Podle ředitele je restaurace dlouhodobě ztrátová, avšak do značné míry prý jde jen o „optický klam“.

„Restaurace U Tygra vykazuje ročně kolem půl milionu účetní ztráty,“ vysvětlil Martin Hovorka, „Zároveň však také vaří pro zaměstnance, což je služba, za kterou budeme muset v budoucnu platit. Tím se víceméně zisky a ztráty vyrovnají, v účetnictví to však zřetelně vidět není.“

Vláček si zoo ponechá. Martin Hovorka na otázku Bystrčníku odpověděl, že provoz vláčku je sice mírně, přesto však ziskový.

Ředitel odmítl, že by propuštění určitého počtu chovatelů způsobilo zbývajícím problémy a nedokázali by péči o zvířata zvládnout. Opak tvrdí předseda starších ze dvou odborů v zoo Michal Jurčík. „Poměr zvířat a chovatelů je už teď na hraně. Pokud ředitel propustí další, musí začít proplácet přesčasy, jinak bude porušovat občanský zákoník,“ upozornil Jurčík.

Anonymní chovatelka, kterou Bystrčník v zahradě vyzpovídal, však dávala zapravdu spíše řediteli Hovorkovi. Podle ní chovatelé přepracováním netrpí a péče o zvířata ani propuštěním několika málo z nich utrpět nemůže. Podobně se také vyjádřila předsedkyně druhé odborové organizace Ester Reichmanová.

Zahrada však zároveň se škrty v provozní části rozpočtu chystá další rozšíření expozic. Na ty získala převážně z evropských fondů 75 milionů korun. Že by další zvířata vyžadovala tolik práce, aby bylo nutné místo propouštění přijmout nové chovatele, ředitel Hovorka výslovně popřel. Současně však zdroj jemu velmi blízký tvrdí, že ředitel zvažuje, že by se část zvířat blíže neujasněným způsobem přesunula k soukromým chovatelům. Má snad jít o jakousi dočasnou úschovu.

Ačkoli by se mohlo zdát, že ve stísněných finančních podmínkách zcela zanikne plán na výstavbu nového vstupního areálu, opak je pravdou. S investicí přinejmenším tří set milionů korun město podle ředitele Hovorky stále počítá a příprava projektu se nezastavila. Vstupní areál má stát v Kníničkách a jeho hlavní funkcí má být rozšíření nyní nedostatečných parkovacích ploch pro návštěvníky zahrady. Proti stavbě jsou však silně místní obyvatelé, kteří navíc v minulých volbách získali významnou podporu místního zastupitelstva.

Magistrát podle primátora Onderky chystá ještě letos výběrové řízení na místo ředitele zoologické zahrady. Lze očekávat, že právě způsob, jakým se se sníženým rozpočtem vypořádají, bude pro rozhodování mezi kandidáty podstatný. Současný ředitel Martin Hovorka se do konkurzu hlásí, z několika stran bylo také oznámeno, že bude mít protikandidáty.

r+v

Související

Zoo: O lístky za kaštany byl zájem
Zoo chystá porod. Snad tentokrát nebude imaginární
Zoo: Srpen nebyl úspěšný, letošek je však stále výborný
Výměna ředitelů: na řadě je zoo
Zoo dostane příští rok o pětinu méně
Zoo bez zvířat? Zpráva chovatele kritizuje poměry v zahradě

Otázka primátorovi: Kdo platí ohňostroje?

17. 6. 2011 v 06.55 • Témata: , , , , , ,

Na financování nedávno ukončeného ohněstrůjného festivalu Ignis Brunensis se zeptal primátora Romana Onderky člověk, který se buď nepodepsal nebo jeho jméno někam zmizelo. Otázku položil a odpověď dostal na stránkách primátora. Jestli někdo z čtenářů Bystrčníku odpovědi Romana Onderky rozumí, prosím, přeložte ji do srozumitelné řeči v komentáři pod článkem.

*

Otázka: Vážený pane primátore, zajímalo by mě, kdo platí festivalové ohňostroje BMUE a kolik ta paráda stojí. A také, zda mají jednotliví ohňostrůjci nějaký finanční limit, do kterého se jejich ohňostroj musí vejít. Zda např. střelci ze země X neutratí více než ze země Y, a proto je jejich show lepší. Děkuji.

Odpověď: Dobrý den,

dle informací od hlavního producenta festivalu, reklamní společnosti SNIP & CO, je celková hodnota asi 13 – 15 milionů korun. Město Brno přispívá finančně částkou 2,5 milionu. Část rozpočtu kryje Jihomoravský kraj a asi 60% rozpočtu komerční subjekty – sponzoři. Většina festivalových akcí a koncertů je určena nejširší veřejnosti a jsou až na výjimky volně přístupné. Každá ze soutěžních ohňostrojných společností na Brněnské přehradě dostává příspěvek přímo na realizaci ohňostroje ve výši 20 tisíc euro. Kromě toho mají hrazenou dopravu pyrotechnického materiálu do Brna, účast základního vlastního týmu a samozřejmě kompletní technický background.

Limit nad 20 tisíc euro za materiál a jeho zpracování není, nad příspěvek producenta je to o investici ze strany ohňostrojných týmů.

S pozdravem

Roman Onderka
primátor města Brna

*

Související

Uklízelo se po šesti stech tisících lidech
Hluk z ohňostrojů? Lidem víc vadí kolotoče
Ignis Brunensis: Dělostřelecké cvičení nevyvolává jen nadšení

Odtáhli vám auto? Peníze vám možná vrátí

1. 6. 2011 v 15.11 • Témata: , , , , ,

Odtáhnou-li vám z parkoviště auto, protože na něm probíhá blokové čištění, není ještě všechno ztraceno. Máte-li opravdu dobrý důvod, proč jste svůj vůz na parkovišti ponechali, je možné, že vám peníze městský úřad vrátí. Jinak vás bude stát odtah vozidla a jeho navrácení zpět 3 720 korun.

Dobrým důvodem může být například nečekaný pobyt ve zdravotnickém zařízení. Něco podobného se stalo paní Lochmanové z Bystrce.

„Byla jsem v porodnici a blokovém čištění jsem nevěděla,“ uvedla paní Lochmanová a zajímala se, zda by mohla odtah reklamovat. Že to možné je, potvrdila Yveta Bičanová z odboru životního prostředí a dopravy bystrckého úřadu.

„O vrácení poplatku za odtažení vozidla při blokovém čištění lze žádat na MČ Bystrc,“ napsala v odpovědi Yveta Bičanová. “ K žádosti doložte doklad o zaplacení poplatku za odtah a doložte pobyt v nemocnici v den odtahu vozidla. Žádost podejte na odbor životního prostředí a dopravy panu Pavlu Košinovi.“

Žádost bude projednána Radou MČ Bystrc, o výsledku bude žadatel vyrozuměn.

Související

Proč se prodloužila doba blokového čištění?
Termíny blokového čištění v Bystrci v roce 2011

SMART Comp přispěl dětem

19. 5. 2011 v 13.06 • Témata: , , , , , , , , ,

Společnost SMART Comp. a.s. přispěla finančním darem dětem ze základní školy Heyrovského 32 v Bystrci. Částku 3 500 korun poukázala firma na účet Klubu rodičů při základní škole, který z peněz financuje předměty, které žákům školy zpříjemňují pobyt a různé zábavné akce.

Společnost SMART Comp. a.s., která vznikla v roce 1998, je provozovatelem a vlastníkem telekomunikační sítě NETBOX. Sídlo firmy je v Brně-Bystrci (Kubíčkova 8). SMART Comp poskytuje bezplatné internetové připojení všem bystrckým školám a školkám.

Sdružení rodičů při základní škole Heyrovského vzniklo v roce 2010 na podporu dětí, které tuto školu navštěvují. V letošním roce uspořádalo například knižní bazar, jehož výtěžek šel na zakoupení předmětů do vybavení školy.

Předsedkyně sdružení Michaela Lužová poděkovala za vítaný finanční dar. Klub rodičů jej použije pro financování Zábavného odpoledne pro rodiny. Akce, pořádaná v rámci Brněnských dnů bez úrazu, se bude konat v sobotu 28. května 2010 od 14:00 na hřišti základní školy a všichni rodiče i děti, ať již navštěvují kteroukoli ze škol, jsou srdečně zváni.

Související

Stránky společnosti SMART Comp
SMARTComp nabízí práci
Klub rodičů při ZŠ Heyrovského
Základní škola Heyrovského 32 v Bystrci
Školní sdružení hledá medvěda. S velkým pytlem
Knižní bazar vynesl peníze pro děti
Školní sdružení z Heyrovského: Hnusotu ověří anketa
Knižní bazar na Heyrovského
Výtvarná soutěž Klubu rodičů

Dotace pro Velkou cenu: Roman Onderka vs. Petr Mach

28. 4. 2011 v 21.29 • Témata: , , , , , , , , , , , ,

Následující otázku a odpověď jsme převzali ze stránek primátora Brna Romana Onderky. Na primátora se zde můžete obrátit i vy.

*

Dobrý den, pane Onderko.

Sedmého dubna jste na dotaz pana Svobody po měřitelném zisku z dotací pro Velkou cenu vypočetl, že státu ročně pořádání GP vynese víc než sto milionů korun. Ekonom Petr Mach ale váš názor zcela odmítá. V závěru odpovědi na http://www.bystrcnik.cz/?p=11782 říká: „Z ekonomického hlediska nedává žádný smysl dotovat Velkou cenu z peněz daňových poplatníků. Kdyby stát (město) nevyužil(o) peníze daňových poplatníků na dotování Velké ceny, mohly by o to nižší být daně nebo by o to mohly být vyšší jiné výdaje. Dotování Velké ceny nezvýší nijak daňové výnosy ani hrubý domácí produkt země.“

Považujete argumenty ekonoma Macha za relevantní a přehodnotíte váš postoj, nebo si myslíte, že správné nejsou a proč? Máte vy sám z přidělení dotací pro GP přímý nebo nepřímý prospěch?

Viktor Lošťák

*

Vážený pane Lošťáku,

děkuji vám za váš dotaz, ve kterém se znovu vracíte k dotacím pro Velkou cenu. Ve svém vyjádření pak citujete názor ekonoma Petra Macha, který uvádí, že „z ekonomického hlediska nedává žádný smysl dotovat Velkou cenu“ a chcete znát na to můj názor.

Petr Mach, blízký spolupracovník Václava Klause, český ekonom a dnes již také předseda Strany svobodných občanů, obhajuje principy volného trhu a usiluje o minimalizaci zásahu státu do ekonomické sféry. Neoliberálním postojům a názorům Petra Macha rozumím, ale přesto jsem hluboce přesvědčen o tom, že platí jen za předpokladu, pokud jsou státem aplikovány rovným přístupem. Nelze totiž pasivně akceptovat rozhodnutí „někomu ano a někomu ne“.

Přímo konkrétním příkladem je pak dokonce vládní Program podpory filmového průmyslu, tedy ryze oblasti soukromého podnikání. Tento Program (a rozpočet Programu na rok 2010 činil 250 mil. Kč) se neorientuje přímo na výrobu filmového projektu, ale podporuje nepřímé dopady na ostatní ekonomická odvětví země. Přímo tedy počítá s tím, že když zahraniční filmaři točí v ČR, dojde ke zvýšené poptávce po řadě dodavatelských služeb a také služeb, které nesouvisí přímo s výrobou projektu. Pracovní pozice, které jsou produkcemi vytvářeny, se dále odrážejí ve zvýšené spotřebě a v konečném důsledku prostřednictvím daňových odvodů i v příjmové stránce státního rozpočtu. To má dopad jak na veřejné prostředky, zaměstnanost, ale i propagaci České republiky. A já se tedy ptám: „V čem jsou principielně „filmové pobídky“ jiné ve srovnání s pořadatelstvím a podporou Grand Prix Brno? Odpověď zní: „v ničem“. A takových příkladů bychom v České republice našli desítky.

Pokud odhlédnu od víceméně filosofických pohledů na problematiku, musím znovu konstatovat, že přínosy Grand Prix pro státní pokladnu jsou mnohem vyšší než požadovaná podpora zalistovacího poplatku. Navíc není možné přehlížet fakt, že do Brna (tedy ČR) přijíždí zahraniční návštěvníci, kteří zde utrácí, ale kdyby nebylo „motorek“, jinak by do Brna nepřijeli. Nechci v této souvislosti polemizovat, jak se při zhodnocené koruně snižuje export zboží. V roli primátora města Brna jsem přímo povinen hájit zájmy tohoto města a usilovat o jeho prosperitu, což v případě hledání podpory pro světoznámou Grand Prix České republice na všech možných místech bezesporu dělám.

Závěrem bych chtěl říci, že si ekonoma Petra Macha vážím, ale přesto všechno nemám sebemenší důvod svůj postoj přehodnocovat. Navíc, všechny přínosy Velké ceny Brno nelze ani přímo vyčíslit, tak jak je tomu v případě počtu návštěvníků, Automodrom totiž přináší kromě měřitelného finančního přínosu také obrovskou reklamu ČR. Vždyť závody sledovali diváci celkem z 207 zemí na celém světě a z toho ve 184 zemích byly závody vysílány v přímém přenosu.

Za váš dotaz vám děkuji.

S pozdravem

Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna

*

Související

Ekonom Petr Mach: Dotování Velké ceny žádné výnosy státu nepřinese
Primátore, dotace pro Velkou cenu udělají z Brna Liberec
Pomozte Velké ceně, tlačí Brno a kraj na vládu
Primátore, zachraňte Velkou cenu
Primátore, nepodporujte Masarykův okruh, závody jsou hlučné
Automotodrom pořádá poradu poslanců
Pro Velkou cenu získal Hašek dvacet milionů
Pomozte Velké ceně, tlačí Brno a kraj na vládu
Velká cena se v Brně možná příští rok nepojede

Primátore, dotace pro Velkou cenu udělají z Brna Liberec

19. 4. 2011 v 09.47 • Témata: , , , , , , , , , , ,

Primátor Brna Roman Onderka odpovídá na otázky k dotacím Velké ceny motocyklů. Provozovatelé automotodromu požadují od státu dotace ve výši sedmdesáti milionů (letos), jinak vyhrožují, že závod se v Brně konat nebude.

Názory na to, zda na pořádání závodu vz veřejných peněz přispět, se významně různí. Příznivci Grand Prix argumentují zvýšeným daňovým výnosem, nepřímými vlivy založenými na zatraktivnění Brna jako turistické destinace a společenskou prospěšností sportovní akce. Odpůrci vynakládání veřejných peněz mají obvykle dotace za principiálně špatné, zvýšení daňových výnosů zpochybňují, význam pro turistiku považují za nedoložený až hypotetický a samotný závod – který označují jako elitářskou zábavu izolované skupinky nadšenců bez širšího smyslu a významu – kritizují pro zvýšenou hlučnost v okolí.

Stát již přislíbil vypomoci soukromému provozovateli z peněz daňových poplatníků pro letošek částkou dvaceti milionů. O dalších penězích se jedná.

Otázku a odpověď jsme převzali ze stránek Romana Onderky, kde se můžete na to, co vás zajímá, zeptat i vy.

*

Otázka: Vážený pane primátore,

přidávám se k řadě lidí, kterým se nelíbí podpora Velké ceny města Brna z veřejných peněz.

Hejtman Milan Hašek odhadl, že závod přinesl příjmy z DPH za loňský rok 100 mil. Kč. To znamená, že podnikatelé díky závodu dosáhli zisku nejméně 0,5 mld. Kč. Opravdu tito podnikatelé nedovedou sehnat společně 70 milionů jakožto soukromý dar, kterážto investice se jim sedminásobně vrátí? Vyplývají mi z toho dva možné závěry:

1. Haškův odhad finančních přínosů je hrubě nadhodnocený.
2. Pořadatelé závodu a zainteresované podnikatelské subjekty jsou ekonomicky naprosto neschopní.

Obojí považuji za dostatečný důvod, proč podobné aktivity finančně nepodporovat.

Kladete řečnickou otázku, „Jakou cenu má Brno, pokud se zákon neuskuteční?“ a odpovídáte „žádnou“. Prvně, vidím v ní podtext, že význam Brna stojí a padá na jakémsi motorkovém závodě, což jistě sám uznáte, že je zcela omezené a účelové tvrzení. Ale důležitější je opačná otázka: Jakou cenu bude mít Brno, pokud závod bude podpořen z veřejných peněz? Získá tím podobnou pověst jako Liberec po lyžařském mistrovství světa – mafiánské město s pár podnikatelskými bafuňáři, jejichž podnikání nedobrovolně dotují daňoví poplatníci, a Kateřinou Neumannovou v roli maskota a užitečného idiota (tím nemyslím její inteligenci, ale politický termín).

Jaký je „společenský přínos“ Velké ceny, kterým se zaštiťujete? Zvednou se tržby brněnským hotelům a obchodníkům. Ani v nejbujnější fantazii si nedovedu představit, že by tvořili více nežli 10% obyvatel Brna. Zbylých 90% ze závodu žádný prospěch nemá, ba dokonce mnoha z nim závod škodí svým hlukem v širokém okolí. Přesto mají být nuceni ze svých daní závod dotovat? Nota bene, když město kvůli napjatému rozpočtu krátí linky MHD, zde najednou rozhazuje miliony na zábavu? Přiznejme si na rovinu, Velká cena není v principu nic více než zábava. Sám ve volném čase jezdím na zážitkové akce, outdoorové závody, hraji geocaching a prozkoumávám podzemí, a ubezpečuji vás, že na žádnou z těchto činností nešla z veřejných peněz ani koruna. Nepovažuji tyto činnosti za nijak méněcenné oproti závodům motorek. Pokud si tedy dovedu platit svoji zábavu ze svého, proč by totéž nedovedli milovníci motosportu? Podle reportáží bych rozhodně neřekl, že by tito lidé tvoří nějakou sociálně slabou vrstvu.

Proto vás prosím, abyste při rozhodování bral v úvahu, že kromě hlasitých příznivců je zde i mlčící většina, kterou motorkářské závody nezajímají anebo dokonce ji obtěžují. Považuji to za nebezpečný trend, aby daňoví poplatníci platili úzkým zájmovým skupinám jejich zábavu. Děkuji.

*

Odpověď: Vážený pane,

respektuji váš názor a máte na něj plné právo. Osobně se však s ním neztotožňuji a za pravdu mi dávají desítky dopisů právě od občanů města Brna, kteří mě vyzývají, abych za zachování Velké Ceny v Brně urputně bojoval. A není to rozhodně výzva politická, ale zejména občanská.

Ve svém emailu vyslovujete některé výroky, se kterými však nemohu souhlasit. Uvádíte například, že je „Haškův odhad finančních přínosů hrubě nadhodnocený“. Čísla a konečné výpočty říkají ale něco jiného. Vypočítaný finanční přínos totiž vychází z předpokládané útraty návštěvníka GP. Pokud tedy vezmeme konkrétně loňský rok, opírá se o následující čísla: 238 tisíc diváků + přibližně 26 tisíc hostů (organizace, týmy, hostesky atd.) je celkem 265 tisíc návštěvníků za tři dny. U každého návštěvníka vychází výpočet z průměrné denní útraty, tedy zhruba 4000 Kč, která zahrnuje vstupné, ubytování, PHM, dálniční známku, stravu atd. Základ ke zdanění tedy dosahuje 1,06 mld. korun a pokud budeme vycházet z faktu, že veškerá útrata je čerpána ve službách či produktech, spadajících do nižší sazby DPH, je výnos DPH 10 % ze základu, tedy 106 mil. Kč. Reálně však půjde ještě o vyšší sumu, protože významná část útraty je tvořena nákupem PHM, které jsou daněny mimo jiné i spotřební daní. Navíc je nutné k tomu dodat, že významná část pochází od zahraničních návštěvníků, kteří by jinak do ČR nepřijeli, peníze zde neutratili a tudíž ani by se zde nedanily. Tím se GP ČR významně liší od všech tuzemských sportovních podniků (např. fotbalová a hokejová liga), kde peníze utrácejí výhradně čeští fanoušci, kteří by je velmi pravděpodobně v ČR utratili tak jako tak.

V roce 2010 byl tedy jen bezprostřední výnos z DPH dle odhadu 106 milionů korun. Za posledních 10 let tak dosáhlo inkaso DPH spojené s podniky Mistrovství světa silničních motocyklů téměř jedné miliardy korun, přitom finanční výhled je ještě zajímavější. Pro příští rok totiž vláda počítá se zvýšením snížené sazby DPH na 14 %, tzn. že při zachování GP a stejném počtu návštěvníků a generovaného výnosu by daňový příjem činil 150 mil. Kč a v roce 2013 při sazbě 17,5 % přibližně pak 185 mil. Kč. Myslím si, že čísla hovoří jasně a jen hodně špatný hospodář by odmítal podporovat svého „nejlepšího koně“. A to nemluvím o značce, tradici a reklamě. Vždyť závod je z Masarykova okruhu živě přenášen do 207 zemí a v roce 2010 se na MS silničních motocyklů akreditovalo 608 novinářů z 23 zemí. Proto jsem, stejně jako řada ostatních, přesvědčen o tom, že by se stát měl podílet systematickou podporou na GP Brno. Koneckonců, když to dlouhodobě jde třeba u filmového festivalu v Karlových Varech, tak proč by to nemohlo jít u Velké Ceny? Kdyby totiž Velká Cena v Brně skončila, bylo by to pravděpodobně už navždy, neboť návrat promotéra by zcela jistě znamenal i jiné požadavky a řeč by již nebyla o 70 milionech. Je tak známou pravdou, že mnohem jednodušší je něco zničit, než krůček po krůčku vybudovat.

Vážený pane,

jsem přesvědčen o tom, že jste si špatně vyložil mou odpověď na otázku Jakou Cenu má Brno? Správná odpověď zní: „Velkou“ a myslí se tím světově známé MS silničních motocyklů. Odpověď nebyla o hodnotě města Brna jako takového (všichni přece víme, že jde o druhé největší město v ČR, moravskou metropoli,významné univerzitní město, centrum justice, vědy a výzkumu atd.), ale o závodě, který má svou dlouhou tradici a jméno a k Brnu jednoznačně patří. Zatím, a doufám, že to tak i zůstane pro budoucí generace.

Vím moc dobře, že v Brně žijí občané, kteří za celý svůj život nikdy Velkou cenu silničních motocyklů nenavštívili a burácejí motorky snášejí s nelibostí. Pak je zde ale druhá velká skupina, která se na srpen ve spojení s motorkami těší a nenechá si ujít žádný ročník. Vše je však o vzájemné toleranci. Rozhodně je ale na místě, aby stát, který z akce výrazně profituje, přiložil pomocnou ruku. Koneckonců tak, jako to dělá v jiných případech, např. podpora šampionátu v biatlonu s dotací 100 milionů korun. Proti biatlonu rozhodně nic nemám, jen jsem stejně jako ostatní přesvědčen o tom, že si podobnou podporu zasluhují i ostatní vrcholné sportovní akce. A to nehovořím o tom, že GP je již léta největší akcí v ČR.

Za váš dopis vám děkuji.

S pozdravem

Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna

Související

Ekonom Petr Mach: Dotování Velké ceny žádné výnosy státu nepřinese
Primátore, zachraňte Velkou cenu
Primátore, nepodporujte Masarykův okruh, závody jsou hlučné
Automotodrom pořádá poradu poslanců
Pro Velkou cenu získal Hašek dvacet milionů
Pomozte Velké ceně, tlačí Brno a kraj na vládu
Velká cena se v Brně možná příští rok nepojede

Jiří Altman: Bude-li třeba, vrátím se k pedagogické praxi

23. 11. 2010 v 14.52 • Témata: , , , ,

PhDr. Jiří Altman během jednání zastupitelstva, které jej nakonec znovu zvolilo neuvolněným místostarostou, kategoricky popřel spekulace, že by časem mohl usilovat o změnu své funkce na místostarostu uvolněného.

Uvolněná funkce je „na plný úvazek“, tedy za celý plat, neuvolněná na „poloviční úvazek“. Neuvolněný funkcionář má plat (správně „odměny“) poloviční. V tomto konkrétním případě je roční plat uvolněného místostarosty kolem 600 tisíc korun, místostarosta neuvolněný si přijde ročně asi na 370 tisíc.

Jiří Altman je dnes krajským radním, což je finančně také velmi zajímavá funkce. Ačkoli není známo (neptali jsme se), zda je Jiří Altman také členem některé z dozorčích rad, čímž by si mohl finanční bilanci dále významně vylepšit, je jisté, že celkové odměny krajského radního se platu bystrckého místostarosty přinejmenším vyrovnají.

Neuspěl-li by pan Altman v příštích krajských volbách a členem krajské rady by být přestal, znamenalo by to pro něj velmi citelné snížení příjmů. Nabízí se možnost, že by tehdy mohl usilovat o změnu své funkce v Bystrci z neuvolněné na uvolněnou, aby ztrátu kompenzoval. Krajské volby budou za dva roky.

Pan Altman však všechny takové hypotézy rázně popřel. „Veřejně prohlašuji, že jestliže za dva roky v krajských volbách neuspěji, nebudu se o žádnou takovou změnu snažit,“ prohlásil bez pochybností. „V takovém případě se vrátím ke své praxi speciálního pedagoga.“

Tímto odvážně do záznamu vysloveným a zcela jasně formulovaným veřejným slibem snad Jiří Altman dostatečně rozptýlil všechny obavy z budoucího navyšování nákladů na veřejnou správu.

Odchodné pro zastupitele se obcím pořádně prodraží

5. 11. 2010 v 11.56 • Témata: , , ,

Nikdo z placených a odcházejících funkcionářů obce však neví, kdy odchodné dostane. Zákon to totiž neurčuje, naopak umožňuje značně volný výklad. „Odměna při skončení funkčního období může být vyplacena v měsíčních splátkách nebo jednorázově,“ konstatuje paragraf.

Odcházející starosta městské části Brno-Bystrc Svatopluk Beneš (ODS) ve funkci strávil 16 let se čtyřletou přestávkou, začal hned po listopadu 1989. „Maximálně mohu dostat částku ve výši svých pěti platů. Nikde se ale nepraví, kdy, či za jak dlouho má být odchodné vyplaceno. Takže v malé obci ve finanční krizi se klidně může stát, že bývalému starostovi budou odměnu vyplácet po menších částkách,“ potvrdil.

Protože peníze jdou z městské nebo obecní kasy, způsob platby většinou určuje rada podle aktuální kondice rozpočtu.

(…)

Zkráceno, celý článek si přečtěte na www.novinky.cz

V roce 2009 získal Svatopluk Beneš na odměnách 698 760,00 Kč. Pětiměsíční odchodné tedy bude zhruba 290 tisíc korun. Spolu s odchodným pro další placené funkcionáře zřejmě částka v Bystrci nepřesáhne celkem 700 tisíc. Celková výše odchodného bude také záviset na složení příští rady, kterou teprve zvolí zastupitelstvo na prvním jednání nového volebního období. Rozpočet Bystrce pravděpodobně umožní vyplatit částku i jednorázově, záleží však na rozhodnutí příští rady.

Související

Ing. Milan Kuchař stále v akci (odměny bystrckých zastupitelů v roce 2009)

Bytasen: Ukažte výsledky auditu

11. 10. 2010 v 06.08 • Témata: , , , , , , , , , , , ,

Bytasen, kolem kterého v minulých dnech vypukla aféra s údajnou zpronevěrou více než sta milionů korun, spravuje městské byty i v Bystrci.

Společnost Bytasen, která měla podle městské části Brno-­sever zpronevěřit 119 milionů korun, nedostala od radnice žádné podklady dokazující tento dluh. A to i přesto, že Bytasen měl podle starosty městské části Lea Venclíka vrátit peníze nejpozději do 7. října. Tvrdí to ředitelka společnosti Sabina Tomíšková.

Na to, že Brno­sever chce vrátit přes sto milionů korun, upozornil jako první Brněnský deník Rovnost. Tomíšková, která nyní kandiduje na starostku městské části, považuje celou kauzu za předvolební boj. „Hysterická reakce dosluhujícího starosty Venclíka navozuje dojem, že lživým osočováním zakrývá i svoji špatnou práci v roli starosty,“ tvrdí Tomíšková.

(…)

Celou zprávu Zuzany Taušové najdete na brnensky.denik.cz

Související

Bytasen půjde kvůli údajné zpronevěře na Brně-severu k soudu
Bytasen: přilepšili si i domovníci
Zpronevěřil Bytasen přes sto milionů?
Milan Kuchař, VV: Utajované praktiky odhalí forenzní audit

Bytasen půjde kvůli údajné zpronevěře na Brně-severu k soudu

8. 10. 2010 v 13.36 • Témata: , , , , , , , , , , ,

Údajná zpronevěra více než 119 milionů korun z účtů městské části Brno-sever se zřejmě dostane k soudu. Peníze měla v letech 2001 až 2007 neoprávněně získat společnost Bytasen, která tehdy spravovala obecní bytový fond. Do čtvrtka měla finance vrátit zpět na radniční účet, to ale odmítla.

„Firma poslala dopis, že nic platit nebude a ptala se, z jakých podkladů jsme vycházeli,“ řekl MF DNES starosta Leo Venclík (ODS). Radnice proto podle něj zpracovává žalobu a hodlá ji podat během příštího týdne.

Předmětem sporu jsou čtyři částky, které Bytasen na základě provedených auditů neoprávněně fakturoval a poté stahoval z účtů. Odborný audit provedla společnost Danekon z Kuřimi a následnou právní analýzu poté kancelář HVH z Prahy. Obě firmy si podle Venclíka za svým zjištěním stojí.

(…)

Celý článek Jiřího Macíka najdete na brno.idnes.cz

Bytasen spravuje městské byty i v Bystrci. Jaký důsledek by měl jeho případný krach – a k tomu by prohraný soud pravděpodobně vedl – pro bystrcké bytové hospodářství není v této chvíli známo. Není také známo zda v souvislosti s děním kolem údajné defraudace peněz a hrozícím zhroucením společnosti bystrcká radnice plánuje nebo realizuje jakákoli opatření. Jedním z nich by mělo asi být zjištění, kolik peněz městské části leží v tomto okamžiku na účtech společnosti a v případě jejího bankrotu se mohou stát nedobytnými.

Související

Bytasen: přilepšili si i domovníci
Zpronevěřil Bytasen přes sto milionů?

Bytasen: přilepšili si i domovníci

7. 10. 2010 v 19.33 • Témata: , , , , , , , ,

Na radnici Brno–sever chybí bezmála 120 milionů korun. Měla je zpronevěřit společnost Bytasen, která se od roku 2001 šest let starala o bytový fond městské části. Brněnskému deníku Rovnost se podařilo zjistit, kam měly peníze zmizet.

Podle trestního oznámení radnice se zatím nepodařilo vyjasnit největší položku na seznamu, kterou je dvaadvacet milionů. „Jsou to peníze, na které neměla společnost dle smlouvy nárok. Dá se říct, že je někdo ukradl. Nechci však nikoho obviňovat jmenovitě,“ uvedl starosta městské části Brno – sever Leo Venclík.

Téměř čtrnáct milionů si měli zaměstnanci rozdělit na mimořádných odměnách. Dalších osmdesát milionů si vyfakturovala společnost v letech 2001 až 2007 za úklid domů a chodníků. Zbytek peněz si rozdělili domovníci. Alespoň tak to tvrdí vedení městské části v trestním oznámení.

Ekonom Ondřej Moravanský nad tím jen nevěřícně kroutí hlavou. „Že by se opravdu někde ztratilo tolik peněz a přišlo se na to až s takovým odstupem času je opravdu velmi nezvyklé. Pokud se to stalo, musely naprosto selhat vnitřní kontrolní mechanizmy“ uvedl Moravanský.

(…)

Zkráceno, celý článek najdete na brnensky.denik.cz

Související

Zpronevěřil Bytasen přes sto milionů?

Kolik opravdu stojí hlídání dětí?

30. 8. 2010 v 20.00 • Témata: , , , , , ,

Pod článkem Oldřicha Kadeřábka Proklatě drahé školky a reakcí Jitky Hruškové Nebudeme bazírovat na detailech! Řekněme že stačí… se rozpoutala ostrá diskuze na téma soukromé hlídání dětí. Kromě jiného vznikl také spor o to, kolik umístění předškolního dítěte do soukromého zařízení typu školky vlastně stojí.

Pan Krátký jako komentář poslal odkaz na článek z www.mesec.cz, kde se uvádí následující tabulka:

Přehled školného v soukromých mateřských školách (v Kč)
Mateřská škola Školné celodenní/měsíc Školné polodenní/měsíc
MŠ Kaňka Praha 10 10900 9900
MŠ Veverka Praha 3 11090 5550
MŠ Na zámku Praha 4 12900 7200
MŠ Creative Brno 4900 3300
MŠ Mary Poppins Brno 6800 5900
MŠ Cipísek Brno 6100 5300

Základem pro výše uvedené články byl nedostatek míst ve školkách zvláště v nové bystrcké části Kamechy. Zeptali jsme se proto přímo tam, kde hlídání dětí pro rodiče z Kamech nabízejí. Službu hlídání dětí „U notičky“ nabízí Jiřina Brodecká na webové stránce www.unoticky.cz. Píše o sobě:  „Jsem učitelka mateřské školy s 25 letou praxí, se specializací na hudební výchovu. Děti se mohou těšit na písničky, klavír, kytaru či flétnu.“

Obrátili jsme se na paní Brodeckou s následujícím dotazem:

Dobrý den, kolik by u vás stálo hlídání čtyřletého dítěte, každý pracovní den v týdnu, od zhruba 7:30 do 16:30-17:00?

Paní Brodecká záhy odpověděla:

Dobrý den,

děkuji za Váš email. Omlouvám se za krátkou poruchu odkazu na ceník. V této chvíli je již plně funkční a můžete si ceny prohlédnout. Na Vámi požadovaný rozsah služby by se jednalo o měsíční paušál 8 700,-/měs. V měsíci září nabízím 10% slevu, než si dítě zvykne. Je možné zajistit celodenní stravování – 100,-/den nebo se domluvit jinak.

Hezký den přeje Jiřina Brodecká  / teta Jiřina 🙂 /

Celková cena za hlídání by tak byla 8 700 + 20 * 100 (stravné), tedy 10 700 korun měsíčně. Osmitisícová částka, kterou někteří diskutující považovali za nerealisticky vysokou, je tak ve skutečnosti citelně překročena.

Taková je tedy cena za hlídání dětí soukromými subjekty. Paní Brodecké se omlouváme, že jí žádné dítě na hlídání a tím ani příležitost k výdělku neposkytneme, ale třeba jsme jí alespoň udělali reklamu.

Související

Stránky U notičky
Nebudeme bazírovat na detailech! Řekněme že stačí…
Proklatě drahé školky

Žebětín hledá soukromé peníze. Na obchvat

8. 8. 2010 v 16.51 • Témata: , , , , , , ,

Chystaný obchvat brněnského Žebětína, kterého se nemohou dočkat hlavně lidé bydlící kolem hlavního tahu touto městskou částí, zůstává stále jen na papíře. Město na stavbu nemá potřebné peníze. Pomoc proto hledá u soukromých investorů.

Auta, která nyní projíždějí Hostislavovou a Kohoutovickou ulicí, v budoucnu odkloní plánovaný obchvat za východní okraj městské části. „Podle propočtů si stavba silnice vyžádá padesát až pětapadesát milionů korun,“ vyčíslil odhadované náklady žebětínský starosta Vít Beran.

V městské pokladně na projekt už několik let nejsou peníze. A to i přesto, že v březnu 2008 tento investiční záměr schválili brněnští zastupitelé. „V napjatém rozpočtu města se nám stále nepodařilo najít ani čtyři a půl milionu korun, které jsou potřeba pro přípravu dokumentace,“ uvedl Dušan Kotisa z odboru dopravy brněnského magistrátu.

(…)

Celý článek Zuzany Taušové si můžete přečíst na brnensky.denik.cz