Příspěvky se štítkem ‚Pavel Reich’

Peníze do kanálu? Vodácký kanál za devadesát milionů dráždí opozici

22. 5. 2013 v 11.11 • Témata: , , , ,

c1995f1[1]Plán na stavbu vodáckého kanálu dráždí opozici v městské části Brno-jih. Stavbu za devadesát milionů, která má vzniknou u Sokolovy ulice, považuje opozice za nerozumné vyhazování peněz doslova do kanálu.

„Podpora sportu musí být přiměřená stavu veřejných rozpočtů a druhu sportu. Za devadesát milionů by se daly postavit kilometry cyklistických stezek, které by rekreačně využívaly desetitisíce lidí. Vodácký kanál bude užívat pár desítek, maximálně stovek sportovců,“ myslí si Pavel Reich, mluvčí občanského sdružení Samostatný jih.

Kanál dlouhý 346 metrů má být větší než kanál používaný sportovci na olympiádě v Londýně. Vodu ze Svratky v něm mají prohánět „do kopce“ výkonná čerpadla s průtokem 16 m3 za sekundu. Jen za elektřinu tak provozovatelé zaplatí asi sedm a půl tisíce korun za hodinu v dnešních cenách. Opozice pochybuje, že vodáci budou na provozování kanálu mít.

„Když vodáci peníze mít nebudou, u koho asi budou loudit o dotaci, když bude kanál na území naší městské části?“ ptají se opoziční zastupitelé na své webu.

Roční provoz kanálu by podle předběžných odhadů stál zhruba pět a půl milionu korun jen za energii, celková částka by zřejmě byla výrazně vyšší. Aby se provoz zaplatil, musel by každý zájemce o užití kanálu zaplatit za hodinu přinejmenším 500 korun a ročně by muselo atrakci využít 18 tisíc vodáků. Opozici se ekonomika provozu zdá být nereálná.

Zastupitelstvo městské části Brno-jih již schválilo využití pozemků pro stavbu kanálu. Vedení města Brna a Jihomoravského kraje chce stavbu vodáckého areálu podpořit s využitím dotací Evropské unie.

-vl-

Související

Miliony do kanálu
V Brně plánují postavit vodácký kanál
Sport – ekonomika – ekologie

Před 94 lety vzniklo Velké Brno

16. 4. 2013 v 22.32 • Témata: , , ,

16. dubna si připomínáme výročí schválení zákona 213/1919. Jde o tzv. “Zákon o Velkém Brně”, kterým bylo k Brnu připojeno 23 okolních obcí.

Představme si, že by dnes parlament schválil následující znění zákona: “Nařizuje se, že město Brno se všemi svými katastry přestává být městem samo o sobě a slučuje se s Hlavním městem Praha.” Nesmysl, absurdnost? Ale přesně toto provedlo Národní shromáždění v roce 1919 oněm 23 obcím, které byly připojeny k Brnu. Tímto zákonem byl přerušen přirozený vývoj a běh věcí a Brno ze dne na den zesedminásobilo rozlohu a zdvojnásobilo počet obyvatel.

Přestože tímto zákonem se začíná psát  historie současného Brna, ze strany představitelů města není příliš připomínán. Spíše se pořádají oslavy vítězství nad švédskými vojsky. Není divu, není se čím chlubit. Onen zákon, který uměle vytvořil město Brno bez ohledu na vůli obyvatel 23 anektovaných obcí, vyvolává mnoho otázek.

Nikdo z nás není znalcem tehdejší ústavy a netroufá si tudíž posuzovat, zda s ní byl v souladu. Navíc zákon připojil obce k “Zemskému hlavnímu městu Brnu”. Platí tedy vůbec, když je dnes Brno jenom jedním ze čtrnácti krajských měst? Těžko říci, pokud je nám známo, tak zákon 213/1919 nikdy nebyl posuzován Ústavním soudem.

Ještě smutnější, než to k čemu došlo v roce 1919, je skutečnost, že se s tímto narušením přirozeného vývoje dodnes nedokázalo město Brno seriozně vypořádat. Nevydařené vytvoření městských částí v roce 1990 a dlouholetá neochota jej změnit situaci zhoršuje. Další problém je špatně nastavené financování městských částí, které vůbec nereflektuje, co která část Brnu přináší a přiděluje drtivé většině z nich menší finance, než by lokalita měla jako samostatná obec.

Je samozřejmé, že tak složitý problém se nedá vyřešit ze dne na den. Určitě by nebylo dobré jej řešit příliš direktivně odhlasováním těsnou většinou. Hlasováním bez ohledu na vůli občanů přece před lety vznikl. Zatím ovšem nikdo z vedení Brna ani nepřiznal, že jde o problém a nezačal diskusi. Je příznačné, že jediný, kdo se o věci již před delší dobou (samozřejmě svým specifickým stylem) zmínil, byl portál Žít Brno. Dokonce hned ve dvou článcích – Ústavní soud: Brno je nelegální a Krno bude muset zaplatit 111 miliard bývalým městským částem.

Pavel Reich
občanské sdružení Samostatný Jih

Pavel Reich: Petice je mi k smíchu

9. 12. 2012 v 16.29 • Témata: , , , , , , , , , ,

Od 1. ledna chystá magistrát výrazné omezení veřejné dopravy v Brně. Cílem má být úspora padesáti milionů, které by díky vzrůstajícím cenám stálo město udržení dopravy v současném rozsahu. Výsledkem bude zkrácení až zrušení některých spojů, pokles jejich četnosti a omezení noční dopravy.

Proti záměru magistrátu, o němž bude jednat brněnské zastupitelstvo v úterý 11. prosince, se zvedla vlna nevole. Někteří aktivisté vybízejí občany k vyjádření protestu na schůzi zastupitelstva, pod petici proti návrhu už se údajně podepsala tisícovka lidí

Jsou však také opačné názory. Ty tvrdí, že škrty v dopravě jsou nevyhnutelné, a pokud by k nim město nesáhlo, nebude mít peníze na důležitější věci. Takové mínění má i Pavel Reich, mluvčí občanského sdružení Samostatný jih.

*

Viktor Lošťák: Dobrý den, pane Reichu. Vy jste se pod petici proti omezení veřejné dopravy v Brně nepodepsal, dokonce jste ji označil za „směšnou“. Proč to?

Pavel Reich: Dobrý den, pane Lošťáku. Svůj názor na petici jsem popsal již v komentářích pod článkem.

Doslova jste napsal: Proto jsou mi k smíchu petice, které nevyzývají k žádnému jinému řešení ani debatě, ale v podstatě říkají “přidejte padesát milionů z peněz všech, ať zrovna my nemusíme přestupovat.” To vám moc velkou popularitu u organizátorů petice nepřineslo.

Paní Kašpaříková (jedna z iniciátorů petice – poznámka Bystrčník) mi vytýká, že „nedržím s ostatními neziskovkami“. Ale takové „držení“ za každou cenu je projevem spíše politiků a jejich „stranické kázně“. Výsledkem jsou potom směšné scény jako předvedl exsenátor Svoboda v televizním rozhovoru, že sice se zvyšováním daní nesouhlasí, ale přesto pro něj bude hlasovat. Mám svůj názor, který projevím, bez ohledu na to, že oponentem je třeba někdo, s kým se v jiné věci shodnu.

Dobře, vraťme se k samotné petici.  Co se vám na ní věcně nelíbí?

Hlavní důvod mého negativního postoje k petici je to, že petice neobsahuje žádný návrh řešení. Požaduje jenom, aby město dotovalo dopravu dalšími padesáti miliony (k současné 1,730 miliardy).

Myslíte si, že redukce spojů není tak výrazná a za úspory v rozpočtu stojí?

Pokud se doprava od Nového roku změní, nebude to žádná tragedie, není to nic nevratného. Jestliže se neosvědčí noční autobusy až do sedmi hodin o víkendu, lze to změnit. Když se ukáže, že změna linek a více přestupů způsobuje objektivní problém a nejde jen o pohodlí a dlouholeté zvyky konkrétních lidí, lze to také změnit. Je to něco jiného, než územní plán a stavby, kde kdyby občané neprotestovali, tak už stojí a nevratně poškozují okolí, ať již jde o Horní náměstí nebo tzv. Slunnou louku v Přízřenicích.

Paní Kašpaříková mi vytýká, že „nedržím s ostatními neziskovkami“, já jí vytýkám, že díky podobným peticím se snižuje vážnost občanských sdružení v očích politiků.

Kdyby jen politiků, tak by to až tak nevadilo. Politikům nejde o vážnost, těm vadí řev. Problém je, že hloupé činy aktivistů diskreditují občanská sdružení před veřejností. Ale to jen tak na okraj.

Vy tedy proti návrhům magistrátu na škrty ve veřejné dopravě až tak moc nemáte. Ale co do budoucna? Je téměř jisté, že příští rok bude stát Brno před stejnou situací. Ceny vzrostou, příjmy klesnou. Bude se zvažovat další omezení veřejné dopravy. Kde to skončí?

Pokud jde o budoucnost brněnské MHD, je nutné o ní diskutovat dříve, než dojdou peníze a začnou se jen hekticky „ucpávat díry“. Prvním krokem musí být, aby každý kdo ji užívá, také platil. Tedy jak snižovat počet černých pasažerů, tak se také zamyslet nad nepopulárním krokem a řešit i problém bezplatně cestujících důchodců. Minimálně by měli tuto výsadu mít pouze mimo dopravní špičku, pokud zrovna nedoprovází dítě ze školy. Takové řešení nestojí peníze, jde o dvě věty v pravidlech, jen musí mít kompetentní odvahu je tam napsat.

Paní Kašpaříková uvádí, že nemá auto. Bude tedy MHD používat, ať bude v jakékoli podobě. Hlavním problémem MHD je ovšem to, aby oslovila lidi, kteří auto mají. A to se jí nedaří. Ale parkoviště P+R, atd., to už by bylo další složité téma, které by mělo řešit především vedení města.

Paní Kašpaříková také tvrdí, že dopravní podnik pracuje neefektivně. Obávám se, že jak její názor, tak ani vaše návrhy nemá příliš smyslu diskutovat bez čísel a pořádné analýzy, a na tu tu dnes prostor není.

Co se tedy podle vás stane po prvním lednu, až se část veřejné dopravy v Brně zruší?

Když si vzpomeneme na nedávný humbuk v Praze, kdy jsme sledovali ve sdělovacích prostředcích, jaká to prý bude tragedie, až se jim změní doprava (také jim zrušili nějaké tramvaje) a po pár dnech byl klid, tak si myslím, že nějak podobně to bude u nás. Více přestupů je přežitelných. Řada lidí přestupovala již nyní. Teď mají přestupovat i další a vadí jim to. Spíše mám pochybnost o prodloužení noční dopravy o víkendech do sedmi hodin. Ale pokud se neosvědčí, je to jednoduchá změna, vrátit ji zpět. Horší bude, pokud se osvědčí, může to mít za následek její zavedení po celé dny volna.

Děkuji za odpovědi.

*

Související

Hana Kašpaříková, Michal Závodský: Politici jsou tu pro nás, a ne my pro ně
Změny v brněnské hromadné dopravě od Nového roku
Drastické změny v brněnské hromadné dopravě
Chystané změny v dopravě na webu magistrátu
Informace o rušených linkách na webu sdružení Čisté Tuřany
Informace o zrušení autobusové linky 51
Brněnská MHD
Návrh pro hlasování na Zastupitelstvu města Brna
Nový rok se starou dopravou! Žádá petice
Dopravní podnik města Brna přišel o polovinu zisku
Z Brna příští rok zmizí tramvaje 7 a 13, řada linek se zkrátí
Lednové zemětřesení schváleno. Město omezí dopravu

Brno-jih: Opoziční stránky obejdou cenzuru

13. 11. 2012 v 10.51 • Témata: , , , , , , , , , , , ,

Opozice v městské části Brno-jih spouští svůj vlastní web. Založení vlastních stránek je odpovědí na cenzuru, která údajně vládně v místním radničním periodiku Jižní kurýr.

„Zastupitelé za STAN a VV v zastupitelstvu MČ Brno-jih spustili 11. listopadu svůj web www.brno-jih.eu,“ oznámil v tiskové zprávě zastupitel David Rotrekl (VV). „Hodláme na něm uvádět informace, které vedení městské části občanům neposkytne.“

„Posledním impulsem k založení vlastního webu byla prokázaná cenzura v Jižním Kurýru, kterou konstatoval i odborník na transparentnost veřejné správy a radniční média Oldřich Kužílek,“ doplnila zastupitelka Jiřina Bočková (nezávislá, zvolena za STAN). V rubrice Co kurýr neunesl přinesly nové stránky ty články opozice, které radniční zpravodaj odmítl uveřejnit.

Opoziční zastupitelé tvrdí, že na svých stránkách dají prostor i dalším „demokratickým“ kolegům ze zastupitelstva. Koho za demokratického považují a koho už ne však neuvedli.

„Jaký bude o stránky zájem obyvatel, to ukáže čas. Každopádně jde o aktivitu, kterou občanům mnoho opozičních zastupitelů nenabízí. Ani v Brně, ani v jiných obcích,“ uzavřel David Rotrekl.

-vl-

Ke stažení

Tisková zpráva opozičních zastupitelů Brna-Jihu ke spuštění nového webu (PDF)

Související

Cenzura v Jižním kurýru: Každý trvá na svém
Žádná cenzura. Nepodložená tvrzení hrozila soudem, tvrdí člen redakční komise Jižního kurýra
Brno-jih: Opozice nesouhlasí s cenzurou, chce změny
Cenzura v Novém Lískovci: Zakazujeme články, abychom chránili jejich autory

Cenzura v Jižním kurýru: Každý trvá na svém

9. 10. 2012 v 09.07 • Témata: , , , , , , , , , , , ,

Spor o cenzuru na Brně-jihu se prozatím nikam neposouvá. Ani zisk celostátní anticeny Zavřeno, kterou radnice Brna-jihu „vyhrála“ minulý týden, nepřiměl členy redakční komise radničního periodika ke změně názoru. Komise se stále hájí tím, že články opozice odmítla z dobrých důvodů; opozice trvá na tom, že jde o nepřípustné a nezákonné potlačování svobody slova.

„Kdybych chtěl použít opravdu velmi osobní hodnocení, řeknu jednou větou, že je to škvár,“ hodnotí jeden z odmítnutých textů Ondřej Malý (TOP 09), člen Redakční a Informační Komise MČ Brno-Jih. „Škvár, pro který asi není v seriózním zpravodaji, jakým chce Jižní Kurýr být, dost místa.“

Slovy „škvár“ a  „slátaniny“ označuje Ondřej Malý článek opoziční zastupitelky Jiřiny Bočkové (nezávislá, zvolena za STAN). Ta se v textu nazvaném Slib zastupitelky zamýšlela nad chystaným rozšířením provozu slévárny Feramo a jeho důsledky pro životní prostředí v Přízřenicích.

Ondřej Malý se domnívá, že odmítnutí článku není cenzurou, ale jen obvyklou redakční prací.

„Pokud je požadavek na korektní zdrojování, na zřetelné oddělení fakt od názorů a domněnek, na korektní argumentaci, cenzurou, je na načase začít se k označení cenzor hrdě hlásit. Já si ale myslím, že se tomu říká prostě redaktor,“ napsal Malý.

Bydlím v Přízřenicích. Jednou z mnoha zvláštností našich končin je areál firmy Remet na ulici Vídeňské. Sváží se do něj metalický šrot z mnoha zemí Evropy. Po zpracování se cenné suroviny opět odváží. Zápach a znečištění zůstávají zde. Při určitém směru větru jej okolní obyvatelé nemohou přehlédnout, respektive „přečichnout“. Přesto zde město Brno plánuje masivní bytovou výstavbu. Je smutné, když se nijak nesnaží zlepšit kvalitu ovzduší, které zde budou současní i budoucí obyvatelé dýchat.

Jiřina Bočková: Slib zastupitelky
část textu, odmítnutého redakční komisí Jižního Kurýra

Autorem dalšího ze zakázaných textů je zastupitel David Rotrekl (Věci veřejné). Jeho článek se týkal regulace hazardu v městské části a David Rotrekl v něm kromě jiného nepřímo obvinil koalici z korupce. Popsal situaci, kdy zastupitelstvo odmítlo omezit v městské části provoz hracích automatů, aby následně přijalo finanční dar půl milionu korun od firmy Multigate, a.s., která sázkové hry provozuje. Ani tento text si nesměli čtenáři Jižního kurýra přečíst.

Třetím textem, kterým opozice zdůvodňovala nominaci na anticenu Zavřeno, je článek zastupitele Zdeňka Rotrekla (STAN). V názorovém, umírněném textu, se Zdeněk Rotrekl zamýšlí nad nesplněnými sliby, které magistrát dal před dvěma lety Dolním Heršpicím a Přízřenicím, když se pokoušely referendem od Brna odtrhnout.

„Je bohužel smutnou skutečností, že zmíněné texty neobsahovaly podložená fakta a přímo útočily na podnikatelské subjekty v naší MČ, a proto se komise rozhodla požádat o právní analýzu případných soudních sporů a odpovědnosti včetně možnosti případného majetkového odškodnění poškozeným. Právní kancelář na základě důkladného právního rozboru vydala stanovisko, podle kterého za uveřejnění takovýchto článků nese v současné době právní odpovědnost vydavatel, nikoliv autor. Z tohoto důvodu a vzhledem k tomu, že se jednalo o nepodložená fakta s možným budoucím právním sporem, komise rozhodla o neuveřejnění,“ zdůvodnil zamítnutí článků opozice Lukáš Boula, člen redakční komise.

Na přímý dotaz, odkud to, co vydává za fakta, má, mi paní Bočková nebyla schopná svá tvrzení nijak doložit (doslova: „každý si to přece může najít na Internetu“). To jsou hned dva argumentační fauly: „non sequitur“ a „odkaz na nekompetentní autoritu“. Takto se seriózní debata prostě nevede.

(…)

Osobně se domnívám, že smysl objektivního polemického článku tkví převážně v kvalitních premisách a v přesné argumentaci. Pokud se článek zabývá nějakou třetí stranou, nejde o samoúčel: odpovědnost za obsah článku nese vydavatel, a právě v rovině faktické se láme chleba v případných občanskoprávních anebo trestněprávních sporech. Články zasílané paní Jiřinou Bočkovou, panem Zdeňkem Rotreklem i panem Pavlem Reichem trpí – podle mého názoru – dlouhodobým deficitem právě v těchto charakteristikách.

Ondřej Malý, člen Redakční a Informační Komise MČ Brno-Jih, TOP 09
část zdůvodnění, proč redakční komise odmítla texty opozice

Se svým názorem je však pan Boula dosti osamocen. Jeho oponenti tvrdí, že proklamované obavy ze soudního sporu jsou nesmyslné a účelové. Pochybují dokonce, zda vůbec nějaká skutečná právní analýza, na níž se Lukáš Boula odvolává, existuje. Radnice žádný právní rozbor nezveřejnila, známo není ani jméno právní kanceláře, která ji měla vypracovat, ani částka, kterou za ni městská část zaplatila. Rovněž není jasné, proč by si městská část měla objednávat právní analýzy, když zaměstnává vlastního právníka a potřebné zákony si může na webu dohledat i právní laik. Na stránkách radnice Brna-jihu nově umístěný text Zhodnocení trestněprávní odpovědnosti za obsah článků uveřejněných v periodickém tisku lze těžko za analýzu článků považovat; jde pouze o výňatky z veřejně dostupné rigorózní práce Olgy Pouperové Tiskové právo.

Že by se redakce Jižního kurýra mohla v případě nepublikovaných textů na trestní odpovědnost odvolávat, odmítá i organizátor soutěže Otevřeno×Zavřeno Oldřich Kužílek.

„Nominaci jsme vyhodnotili jako doloženou a v jádru jejího tvrzení pravdivou. Články jsou zcela věcné, stručné, týkají se projednávaných záležitostí zastupitelstva. Jejich neotištěním nepochybně radnice chybuje, ba dokonce provádí cenzuru, která je zakázána článkem 17 Listiny,“ napsal Oldřich Kužílek.

-vl-

Ke stažení

Ondřej Malý, člen redakční komise Jižního Kurýra, zdůvodňuje odmítnutí článků 1 (PDF)
Ondřej Malý, člen redakční komise Jižního Kurýra, zdůvodňuje odmítnutí článků  2 (PDF)
Jiřina Bočková: Slib zastupitelky – článek odmítnutý Jižním kurýrem (PDF)
David Rotrekl – článek o hazardu, odmítnutý Jižním kurýrem (PDF)
Zdeněk Rotrekl: Uplynuly už dva roky… – článek odmítnutý Jižním kurýrem (PDF)
Oldřich Kužílek: Vyjádření k nominaci Brna-jihu na anticenu Zavřeno (PDF)

Související

Žádná cenzura. Nepodložená tvrzení hrozila soudem, tvrdí člen redakční komise Jižního kurýra
Brno-jih: Opozice nesouhlasí s cenzurou, chce změny
Cenzura v Novém Lískovci: Zakazujeme články, abychom chránili jejich autory

Brno-jih: Opozice nesouhlasí s cenzurou, chce změny

4. 10. 2012 v 08.38 • Témata: , , , , , , , , ,

Radnice městské části Brno-jih má zavřeno. Tak rozhodli lidé v hlasování veřejnosti v soutěži Otevřeno×Zavřeno.

Soutěž Otevřeno×Zavřeno pořádá Otevřená společnost o.p.s.; veřejnost i odborníci v ní hodnotí kvalitu poskytování informací občanům zejména z úřadů veřejné a státní správy a další povinných subjektů, jako jsou subjekty ovládané státem, krajem, nebo obcí, veřejnoprávní instituce a další.

Radnici Brna-jihu do soutěže nominovala místní opozice, které periodikum Jižní kurýr, vydávané městskou částí, opakované odmítá zveřejňovat názory. K nominaci se přidala svými hlasy nejen veřejnost, ale také odborník a organizátor soutěže Oldřich Kužílek. Podle Kužílka byly všechny příspěvky opozičních zastupitelů, které Jižní kurýr neotisknul, stručné, věcné a korektní.

Opozice na Brně-jihu nyní nechce, aby celá záležitost udělením anticeny skončila.

„To, že čin městské části dostal více hlasů veřejnosti, než celobrněnská záležitost (nominován byl i magistrát Brna – poznámka Bystrčník), je důkazem, jak vážná situace na jihu Brna je,“ domnívá se zastupitelka Jiřina Bočková (STAN).

„Podáme návrh radě městské části na odvolání členů redakční a informační komise a zvolení nových, kteří nebudou spjati s politickými stranami,“ informoval zastupitel Zdeněk Rotrekl (STAN).

„Současní cenzoři jsou neúspěšní kandidáti z voleb 2010 za ODS a TOP 09 Lukáš Boula a Ondřej Malý a předsedou komise zastupitel za ČSSD Josef Mach. Ten je dle informací na stránkách ČSSD civilním povoláním učitel a měl by tedy být morálním vzorem a ne porušovat Listinu práv a svobod,“ myslí si Pavel Reich, mluvčí občanského sdružení Samostatný jih, které místní radnici dlouhodobě kritizuje. Podle Reicha se tři zmínění členové redakční a informační komise k cenzuře přiznali, když na jednání se zastupiteli za STAN uvedli, že články nechtějí zveřejnit nikoli proto, že by se třeba do příslušného čísla nevešly, ale proto, že se jim jejich konkrétní části nelíbí.

„Představa, že se článek opozičního zastupitele bude líbit zastupiteli většinovému, je naivní. Pokud vydává periodikum za veřejné peníze, musí zveřejnit názory všech skupin veřejnosti,“ komentoval zastupitel David Rotrekl (VV).

Smaltovaná cedule, symbolizující vítězství v soutěži Otevřeno×Zavřeno, zůstala po pondělním slavnostním vyhlášení výsledků organizátorům. Anticenu, kterou si radnice Jihu za porušování svobody projevu v radničním periodiku vysloužila, si nikdo z vedení městské části převzít nepřišel.

-vl-

Související

Úřednice magistrátu dostala anticenu za utajování informací
Otevřeno, zavřeno? V Brně víc to druhé

Čeká Brno další pokus o odtržení?

11. 9. 2012 v 14.17 • Témata: , , , , , , , , , , , , ,

Dvanáctého září uplynou přesně dva roky od referenda o osamostatnění Dolních Heršpic a Přízřenic. V roce 2010 se většina hlasujících (353:249) v této části Brna vyslovila pro odtržení, protože však k urnám nepřišla zákonem požadovaná polovina voličů, výsledek nebyl pro magistrát závazný. Zákon připouští opakování referenda po dvou letech. Budou lidé z Dolních Heršpic a Přízřenic opakovat pokus o samostatnost?

Snaha o odtržení byla motivována nesouhlasem místních lidí s plány Brna na výstavbu sídliště Slunná louka a nespokojeností s penězi, které magistrát dává na investice v lokalitě. Změnilo se něco?

„Proběhla sice směna pozemků na tzv. Slunné louce mezi Brnem a firmou Reko, ovšem město Brno, jako jejich současný vlastník, na většině jejich území stále plánuje stavbu bytových domů,“ kritizuje postup magistrátu mluvčí občanského sdružení Samostatný jih Pavel Reich. „Studie stále zahrnuje i čtyřproudou komunikaci hned za stávajícími domy, koridor pro tramvaj a průmyslovou zónu. Tedy věci, které by zničily současný vesnický ráz lokality, a které jsou pro místní obyvatele zcela nepřijatelné.“

Radnice Brna-jihu, pod níž nyní Dolní Heršpice a Přízřenice spadají, prý nic na nerovnoměrném přidělování peněz na investice nezměnila.

„Při rozdělování prostředků na investice nejenže nejsou vůči Dolním Heršpicím a Přízřenicím spláceny dluhy z minulosti, ale dlouholetá disproporce mezi investicemi v Komárově a zde stále pokračuje,“ pokračuje Pavel Reich.

Souhlasí s ním zastupitel Brna-jihu Vítězslav Janský (KDU-ČSL): „Je tristní, když v závěrečném účtu za rok 2011 čteme, že celková částka investic byla cca jedenáct milionů a mezi nejvýznamnějšími akcemi je z území Dolních Heršpic a Přízřenic uvedeno jenom dětské hřiště na Jezerní ulici za stopadesát tisíc.“

Přestože před referendem v roce 2010 slíbili představitelé města Brna a kraje obchvat lokality, dnes tvrdí, že jej postaví nikoli město a kraj, ale investoři průmyslové zóny. Takovým způsobem by si dokázala obchvat opatřit i samostatná obec. „Kde je potom benefit „silného partnera“, o kterém jsme tolik slyšeli před referendem?“ ptá se zastupitel David Rotrekl (Věci veřejné).

„S rozšířením přízřenické školky na ulici Zelná, o kterém hovořili představitelé Brna-jihu již v polovině roku 2010, se stále ještě ani nezačalo,“ vypočítává nesplněné sliby mluvčí Reich.

Ačkoli nespokojenost heršpických a přízřenických přetrvává nebo dokonce roste, chtějí před dalším referendem ještě jednat. Předseda občanského sdružení Samostatný Jih MUDr. Jan Hrbáček si myslí, že stále nebyly vyčerpány všechny cesty k dohodě s představiteli města Brna.

„Primátor Onderka na naši výzvu k jednání o vytvoření městské části Dolní Heršpice-Přízřenice v loňském roce odpověděl, že toto téma spolu s plněním slibů ze strany města Brna můžeme hodnotit teprve po dvou letech od referenda. Proto jsme nyní zaslali panu primátorovi žádost o schůzku nad těmito tématy“, říká doktor Hrbáček.

Představitelé Samostatného jihu se však netají tím, že když jednání s magistrátem nebude pro ně uspokojivé, další referendum vyvolají.

„Vzhledem k neplnění slibů ze strany města Brna může řada občanů, kteří minule magistrátu ještě dali šanci, změnit názor a případné další referendum již může být úspěšné,“ dodává Pavel Reich.

-vl-

Související

Pavel Reich: Vše směřuje k dalšímu referendu
Stránky občanského sdružení Samostatný Jih
Přízřenice-Kamechy: Směna pozemků schválena 
Roman Onderka: Slunná louka bude na Kamechách
S výměnou pozemků na Kamechách to nebude tak žhavé (doplněno)
Brno vymění pozemky, sídliště Slunná louka bude stát na Kamechách
Pavel Březa: Referendum není hra (se zpěvy)
Brno se dělit nebude, rozhodli obyvatelé Dolních Heršpic a Přízřenic

 

Pavel Reich: Vše směřuje k dalšímu referendu

20. 8. 2011 v 23.27 • Témata: , , , , , , , , , , ,

Dvanáctého září uplyne rok od referenda o odtržení Přízřenic a Dolních Heršpic od Brna. Referenda, které pro zastánce osamostatnění skončilo neúspěchem. Pro odtržení sice hlasovalo víc lidí než pro opak (353:249), k osamostatnění však bylo zapotřebí, aby pro něj hlasovala víc než polovina zaregistrovaných voličů. Dosažených 41 % nestačilo. Přízřenice a Dolní Heršpice jsou tak stále součástí městské části Brno-jih.

Jak jsou na tom obyvatelé jihu dnes? Splnil magistrát sliby, které jim před uskutečněním referenda ve snaze zvrátit jejich mínění dal? Zeptal jsem se mluvčího občanského sdružení Samostatný Jih, asi nejhlasitějšího uskupení, jež stálo v čele „hnutí za nezávislost“.

*

Viktor Lošťák: Dobrý den, pane Reichu. Několikrát jste prohlásil, že když magistrát sliby, jež občanům jihu dal, nesplní, dočká se referenda nového. Chystáte ho?

Pavel Reich: Návrh na pořádání referenda se stejnou otázkou můžeme podat nejdříve po dvou letech, tedy 12. 9. 2012. Nyní jsme v poločase onoho času a lze tedy částečně bilancovat.

Bilancujme. Vlastně vy bilancujte. Prosím.

Ze slibů, které jsme obdrželi loni od primátora Onderky, není splněn ani jediný.

Hnutí za osamostatnění vzniklo proto, že občané Přízřenic a Dolních Heršpic nebyli spokojeni s tím kolik dává magistrát peněz na rozvoj jejich oblasti. Dalším problémem byla výstavba sídliště Slunná louka, kterou si lidé u vás nepřáli. Magistrát se rozhodl to vyřešit směnou pozemků, developer dostal výměnou za pozemky u vás jiné na Kamechách v Bystrci. To schválilo brněnské zastupitelstvo v květnu. Tak přece jen něco udělali, nebo ne?

Směna Slunné louky je sice schválena, ale v katastru je majitelem pozemků u nás stále Reko IP. Důvod nám zatím nikdo nevysvětlil.

Takže za splněný  asi tento slib nepovažujete.

Co je mnohem horší, řadu slibů se město ani nepokouší splnit. Na www.samostatnyjih.cz je glosa ohledně Územní studie Brno-jih. Tato studie, tak jak je rozpracována, je naprostým podvodem na občany naší lokality. Je sice pravda, že bytové domy se snaží pojmout seriozněji, než tomu bylo v minulosti, ale opět počítá s rozsáhlou průmyslovou zónou, kterou odmítá většina místních občanů (menšina na ni chce prodat pozemky).

Další záležitost, která se začíná jevit jako sprostá lež politiků, je obchvat. Po referendu se k němu přihlásil i krajský sběratel funkcí pan Hašek, že kraj s ním městu pomůže. Ovšem v kresbách, které nyní odborníci zhotovují, se s ničím takovým nepočítá.

Teď už chápu i já, že spokojeni nejste. Znamená to, že za rok iniciujete referendum nové? Proč si myslíte, že má větší šanci než minule?

Nejde o to, zda má referendum větší šanci než minule. Jde o to, že proti politikům i úředníkům magistrátu, kteří nechrání zájmy občanů, ale developerů skladovacích hangárů, nemáme jinou možnost a musíme to zkusit. V tuto chvíli se samozřejmě  ještě pokusíme kontaktovat primátora s výzvou k jednání, ale na zázraky nevěříme a obáváme se, že vše směřuje k dalšímu referendu. Konkrétní kroky jako sběr podpisů jsou samozřejmě záležitostí příštího roku.

Výsledek referenda mohou více než my ovlivnit představitelé Brna. Pokud nezačnou plnit své sliby, věřím, že lidé u nás nejsou tak hloupí, aby jim dali další šanci na základě lží.

To se mají u Onderků na co těšit. Děkuji za odpovědi.

*

Související

Stránky občanského sdružení Samostatný Jih
Přízřenice-Kamechy: Směna pozemků schválena
Roman Onderka: Slunná louka bude na Kamechách
S výměnou pozemků na Kamechách to nebude tak žhavé (doplněno)
Brno vymění pozemky, sídliště Slunná louka bude stát na Kamechách
Pavel Březa: Referendum není hra (se zpěvy)
Brno se dělit nebude, rozhodli obyvatelé Dolních Heršpic a Přízřenic

Rozpad Brna? Už zítra!

11. 9. 2010 v 13.34 • Témata: , , , , , , ,

Už zítra možná dojde k rozpadu Brna na atomy. Opravdu? Tak trochu.

Zítra, tedy 12. září, proběhne v Dolních Heršpicích a Přízřenicích referendum o osamostatnění těchto městských částí. Jestliže tak občanů rozhodnout, stanou se jedinou samostatnou obcí od počátku roku 2012. Bystrčník o věci průběžně informoval mnoha články, dnes uvedeme jen souhrn toho, co se o věci psalo v posledních dnech.

*

Brno by odtržením čtvrtí ztratilo víc, než oficiálně tvrdí

Pokud se Dolní Heršpice a Přízřenice osamostatní, mohou dosáhnout na více peněz. Potvrzuje to zkušenost obce Ladná na Břeclavsku. Politici před lety tvrdili, že po odtržení od Břeclavi bude mít o dvě třetiny nižší příjmy, než má nyní.

Odtržením Dolních Heršpic a Přízřenic by Brno mohlo přijít o více peněz, než uvádějí oficiální čísla. V brožuře, kterou vydal magistrát, se píše o patnácti milionech korun. Podle výpočtů MF DNES se ale číslo může vyhoupnout až na téměř 26 milionů korun ročně.

(…)

brno.idnes.cz, 12. září 2010

Zmenší se Brno? Jisto bude už v neděli večer

Zmenší se poprvé v historii město Brno? Odpověď na tuto otázku bude známa v neděli večer. Doslova ve svých rukou ji mají lidé z Dolních Heršpic a Přízřenic, kteří zamíří či nezamíří k volebním urnám aby rozhodli o svém osamostatnění od krajského města.

„Místní referendum se uskuteční v neděli 12. září od devíti hodin ráno do osmi večer,“ připomněl mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára. Právo hlasovat v bude podle něj mít každý občan České republiky, který alespoň v den hlasování dosáhl věku nejméně osmnácti let a zároveň je v Dolních Heršpicích či Přízřenicích přihlášen k trvalému pobytu.

(…)

brnensky.denik.cz

Otázka, která může změnit Brno: Chcete nezávislost?

Referendem vrcholí dlouhodobé protesty tamních obyvatel proti rozsáhlé bytové výstavbě, která by lidem přivedla kolem dvou tisíc nových sousedů a změnila venkovský ráz okolí jejich domů.

Město Brno navrhlo kompromis. V případě, že čtvrti zůstanou, město získá problémové pozemky a plánované výstavbě zabrání. „Myslím si, že všechny problémy, které jsem si na setkání s občany poslechl, jsou řešitelné,“ řekl brněnský primátor Roman Onderka. Obce by podle něj měly určitě zůstat v hranicích statutárního města, protože odtržení by postihlo nejvíce právě je.

„Malé obce nemají takové možnosti jako velké,“ zdůraznil primátor. Jmenoval nezanedbatelný pokles příjmů v obecním rozpočtu a také úřednický aparát odborníků pro lepší obhajobu zájmů obce ve věcech žádostí o dotace z Evropské unie, jednání s krajským úřadem, ministerstvy, případně se Svazem obcí.

„Respektuji přímou demokracii, ale setrvání obou čtvrtí v hranicích Brna by bylo výhodnější i pro obyvatele ostatních městských částí,“ prohlásil Onderka.

(…)

zpravy.idnes.cz

*

Ke stažení

Oznámení o době a místě konání místního referenda (43 kB, MS Word dokument)
Informace pro občany – osoby oprávněné hlasovat v místním referendu (43.5 kB, MS Word dokument )
Výpis usnesení zasedání Zastupitelstva města Brna č. Z5/034 konaného dne 18. května 2010 – vyhlášení místního referenda na návrh přípravného výboru (40.3 kB, Adobe Acrobat dokument ).

Související

Referendum na katastrálních územích Brno- Dolní Heršpice a Brno – Přízřenice
Ještě k odtržení
Dvanáct dnů do odtržení
Odtrženci žalují místostarostku. Radila stavět načerno
Stránky občanského sdružení Pěkný jih
Stránky občanského sdružení Samostatný jih
Strach obyvatel části Brna z výstavby trvá, chtějí samostatnost
Stejně se trhnou. Přestěhovat sídliště na Kamechy je málo
Rozpočet budoucí obce (PDF)
Brno chce zůstat celé
S výměnou pozemků na Kamechách to nebude tak žhavé (doplněno)
Brno vymění pozemky, sídliště Slunná louka bude stát na Kamechách

Referendum na katastrálních územích Brno- Dolní Heršpice a Brno – Přízřenice

11. 9. 2010 v 11.38 • Témata: , , , , , , ,

Tisková zpráva Magistrátu města Brna, 9. září 2010 • Zastupitelstvo města Brna na svém Z5/034. zasedání dne 18. května 2010 rozhodlo   na základě návrhu přípravného výboru a v souladu se zákonem č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů  (dále jen zákon o místním referendu) o vyhlášení místního referenda na území statutárního města Brna, a to na katastrálních územích Brno-Dolní Heršpice a Brno-Přízřenice, o otázce :

„Souhlasíte s osamostatněním, tedy oddělením katastrálních území Dolní Heršpice a Přízřenice od statutárního města Brna a se vznikem samostatné obce Dolní Heršpice – Přízřenice?“.

Termín referenda

Místní referendum  bylo vyhlášeno  v souladu s ust. § 15 zákona o místním referendu prvním dnem vyvěšení  usnesení Zastupitelstva města Brna na úřední desce města, tedy 19. května 2010. Místní referendum se uskuteční  v neděli 12. září 2010 od 9.00 hodin do 20.00 hodin.

Hlasovací okrsky

  • č. 185 / Hasičská zbrojnice – zasedací místnost, Břeclavská 12 / Za Hasičkou, Břeclavská, Jezerní, Modřická, Moravanská, Staré náměstí, Zelná, Malá, Ke Svratce, V Polích, Bernáčkova, Havránkova, Chleborádova, Jižní náměstí, Poplužní, Skandinávská, Vomáčkova, Pěstitelská,
  • č. 186 / Hasičská zbrojnice – knihovna, Břeclavská 12 / Vídeňská (98b, 100, 102, 102c, 104,104b,c, 106, 106a,b,c,d,e,108,110,111,112a,113,113a,b,c,114,115,116, 116a,b, 117, 117a,b,c , 118, 119, 119a,b,c, 120, 120a,b, 121, 122,123,124,125,125a,c,126,127,129, Moravanské lány, K Železnici, Novomoravanská
  • č. 190 / Restaurace „Na Moravanské,Zelná 1 / Kaštanová (133)

Rozhodnutí v místním referendu

Rozhodnutí v místním referendu, v němž se rozhoduje o oddělení části obce, je přijato, jestliže pro ně hlasovala nadpoloviční většina oprávněných osob zapsaných v seznamu oprávněných osob, v té části obce, která se má oddělit.

Výsledky místního referenda
Výsledky hlasování v místním referendu vyhlásí místní komise zveřejněním na úřední desce příslušného úřadu městské části a Magistrátu města Brna neprodleně po vyhotovení zápisu.

Hlasovací lístky

Hlasovací lístky pro místní referendum nebudou oprávněným osobám roznášeny do schránek před konáním referenda, oprávněné osoby je obdrží od okrskové komise přímo v hlasovací místnosti. Po prokázání oprávněnosti hlasovat v místním referendu a záznamu do výpisu ze seznamu oprávněných osob okrsková komise vydá oprávněné osobě hlasovací lístek a úřední obálku. V hlasovací místnosti jsou pro úpravu hlasovacích lístků určeny zvláštní prostory, oddělené tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování. V hlasovací místnosti musí být současně na viditelném místě vyvěšen hlasovací lístek označený nápisem „vzor“.

Právo hlasovat

Právo hlasovat v místním referendu má každá osoba, která má právo volit do zastupitelstva obce, tedy státní občan České republiky, který alespoň v den hlasování dosáhl věku nejméně 18 let a je v den hlasování v této obci, tj. v městské části Brno-jih, v katastrálních územích Brno-Dolní Heršpice a Brno-Přízřenice přihlášen k trvalému pobytu a státní občan jiného státu, který v den hlasování dosáhl věku nejméně 18 let, je v den hlasování v této obci, tj. v městské části Brno-jih, v katastrálních územích Brno-Dolní Heršpice a Brno-Přízřenice přihlášen k trvalému pobytu, jemuž právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv, pokud požádal o zápis do dodatku stálého seznamu voličů.

Upozornění

Upozorňujeme všechny oprávněné osoby, že v době konání místního referenda nebude zajištěna služba na Odboru správních činností MMB a  Referátu státního občanství a matrik Odboru vnitřních věcí MMB na Husově ul. č. 5, kde se vyřizují platné osobní doklady a státní občanství ČR.

Mgr. Pavel Žára, tiskový mluvčí
Magistrát města Brna
tel.: +420 542 172 162
fax.: +420 542 172 303
e-mail: zara.pavel@brno.cz

Mluvčí Samostatného jihu Reich odpoví dnes online

6. 9. 2010 v 10.33 • Témata: , , , , ,

Mluvčí občanského sdružení Samostatný jih Pavel Reich odpoví čtenářům brněnského deníku Rovnost na otázky ohledně Dolních Hešpic a Přízřenic, které se chtějí odtrhnout od města Brna.

Proč se chtějí lidé z Dolních Heršpic a Přízřenic odtrhnout od Brna? Co jim vadí na příslušenství k druhému největšímu městu republiky? Skutečně už nelze jejich problémy řešit jinak? Co by nastalo, pokud se v neděli 12. září skutečně lidé z jihu Brna vysloví pro osamostatnění? Kdo novou obec povede? Bude mít dost peněz?

Na tyto a další otázky čtenářů Rovnosti odpoví mluvčí občanského sdružení Samostatný jih Pavel Reich dnes od 14.00.

Související

Ještě k odtržení
Dvanáct dnů do odtržení
Odtrženci žalují místostarostku. Radila stavět načerno
Stránky občanského sdružení Pěkný jih
Stránky občanského sdružení Samostatný jih
Strach obyvatel části Brna z výstavby trvá, chtějí samostatnost
Stejně se trhnou. Přestěhovat sídliště na Kamechy je málo
Rozpočet budoucí obce (PDF)
Brno chce zůstat celé
S výměnou pozemků na Kamechách to nebude tak žhavé (doplněno)
Brno vymění pozemky, sídliště Slunná louka bude stát na Kamechách

Ještě k odtržení

1. 9. 2010 v 14.07 • Témata: , , , , , ,

O odtržení Dolních Heršpic a Přízřenic, potažmo o referendu o osamostatnění techto městských částí, jsme psali poměrně často v různých souvislostech. Jak se referendum blíží (koná se 12. září), situace je stále dramatičtější.

Podle zpráv sdružení Samostatný jih magistrát vysílá do obou stále-ještě-částí Brna úředníky, aby na ulicích odchytávali chodce a zvali je na setkání s primátorem, které má proběhnout tři dny před referendem. Primátor v neobvykle dlouhé odpovědi na svém webovém portálu tvrdí, že osamostatnění pro ubohé obyvatele znamená jen strádání, nesnáze a zmar. Lidé se obávají, že počet obyvatel Brna rapidně klesne, a možná, že se Brno dokonce úplně rozpadne.

Nejdříve se podívejme na krátké postřehy Pavla Reicha, mluvčího sdružení Samostatný jih:

Úředníci na ulici…

Nelekejte se, nejde o žádné propouštění. Jen mne zaujalo, že se úředníci magistrátu v pátek objevili na ulicích u nás v Dolních Heršpicích a Přízřenicích. Osobně zvali občany na setkání s primátorem. Samozřejmě, je to účelové a populistické před referendem. V roce 2006 se u nás nezastavili, aby osobně informovali o změnách územního plánu. Tehdy se spokojili s běžným úřednickým postupem…

Přesto je to sympatické. A paradoxně, tím že trefili až k nám, překonali pana primátora, který zase přijede jen do Komárova…

30.8.2010

Nevadí, že nemám nic, já jsem brňák, kdo je víc?

Poslední dobou, úměrně tomu, jak odpůrci osamostatnění zjišťují, že proti němu nemají racionální argumenty, apelují stále častěji na to, že bychom měli být patrioti a „hrdí brňáci“. Nevysvětlili ovšem na co hrdí. Na to, že jako brňáci nemáme ani pořádné chodníky, které má opravené téměř každá malá vesnice? Navíc darovat Brnu ročně několik milionů místo toho, abychom za ně zvelebovali svoje bydliště mi nepřijde jako patriotismus, ale úplně jiný „…ismus“. Ale to zní ošklivě, řekněme to raději veršem:

Když upadnu na chodníku
a rozbiji si frňák,
mám mít pocit,
že mám kliku,
že jsem hrdý brňák?…

26.8.2010

Kurýr sebou hodil, aby brzy škodil…

Když jsem se u druhého čísla Jižního kurýru pozastavil, jak dlouho mu trvala cesta od uzávěrky do mé schránky, netušil jsem, jak mne překvapí třetí číslo. Podle tiráže v minulém čísle měl mít kurýr uzávěrku 13.8. Ovšem už 11.8. byl ve schránce. Takže tentokrát předběhl sám sebe!

Podezřívavější kolegové tvrdí, že to bylo proto, aby redakční rada nemusela čelit žádosti o zveřejnění našeho příspěvku podané řádně týden před avizovanou uzávěrkou. Ale to určitě ne, prostě jen tak spěchal až dokázal nemožné. Nechtěně mi to připomnělo školní léta a starou bolševickou soutěž „O zemi, kde zítra znamená již včera“…

13.8.2010

Máme padnout na paty za ty jejich záplaty?

„Ještě dvě tři referenda a opraví nám tu silnici celou“ říkal mi nedávno jeden známý, když viděl jak záplatují Havránkovu a Zelnou. V tomto případě se ale jednalo o flikování, které bylo schváleno ještě před začátkem aktivit směřujících k referendu. Ovšem jinak se představitelé Brna i městské části snaží záplatovat co se dá.

Ještě v únoru prohlašoval starosta Haluza v MF Dnes: “Něco se mi doneslo, ale nezajímá mě to“. O pár měsíců později už organizuje handl se Slunnou loukou mezi firmou Reko a městem Brnem. Prezentuje to tak, jakože tím je vše vyřešeno. Jak ale pozáplatuje dlouhodobé zanedbávání naší lokality po stránce investic? Teď podfinancování dokonce přiznali i v rozpisu uveřejněném v nejnovějším kurýru.

Třeba mu pomůže primátor Onderka, který v tisku slíbil, že před referendem přijede až do Přízřenic. Vzhledem k nepřipraveným projektům nemohou narychlo nic postavit, tak možná přiveze dlužné peníze v hotovosti. Budu pečlivě sledovat zda má s sebou kufřík…

Problém bude, jestli k nám netrefí a dorazí zase jen do Komárova. To potom i onen kufřík s penězi na investice zůstane asi tam…

12.8.2010

Texty jsme převzali ze stránky Vypadlo z klávesnice webu občanského sdružení Samostatný jih. Jestli vás téma zajímá, najdete tam článků víc, včetně rozpočtu nové obce, které má osamostatněním vzniknout.

Primátor Roman Onderka odpovídá na obavy brňana, jehož děsí představa, že za dvacet let počet obyvatel Brna klesne pod 300 tisíc. Jako opatření navrhuje, aby Brno připojilo okolní obce, a to co nejrychleji. Zřejmě si představuje Brno jako jakousi černou díru – a možná, že se ani tolik nemýlí.

Roman Onderka také slibuje, že v Dolních Heršpicích a Přízřenicích bude nadále využití městských pozemků vždy konzultováno s místními občany. O důvod víc, abychom v Bystrci obratem založili Výbor pro odtržení. Když to jinak nejde…

Vážený pane primátore,

chtěl bych se Vás zeptat proč Brno nepřipojuje okolní vesnice, či města. Chápu, že to pro ně může být nevýhodné, ale kdyb jim Brno nabídlo, že např. zavede/opraví kanalizaci, opraví silnice,…. tak to obec přeci přijme. Bojím se a i hodně dalších lidí co znám, že Brno bude mít v roce 2030 300 000 obyvatel. A nyní se zřejmě odpojí Dolní Heršpice a Přízřenice, čili Brno bude mít opět kolem 368 000. Jak jistě víte, v roce 1990 to bylo 390 000. Může proto Brno něco udělat a dělá pro to něco? Poslední připojená vesnice byla Útěchov a to v roce 1980, pokud jsem se to správně dočetl.

Předem děkuji za odpověď.

Jan Adamec, 19.07.2010

Vážený pane,

pro město Brno není cílem připojovat za každou cenu okolní obce, neboť každé takové připojení znamená další zátěž pro rozpočet statutárního města Brna a mám na mysli zejména zavedení veřejné dopravy, provozování kanalizace atd. Co se týče počtu obyvatel, které má MMB k dispozici, tak v roce 2006 žilo ve městě 366 767 obyvatel, k polovině června 2010 je to už 371 399 obyvatel. Uvidíme, jak se tato křivka bude vyvíjet v následujících letech, ale zatím není jediný důvod se obávat nějakého rapidního snížení počtu obyvatel.

Co se týče současné situace v Dolních Heršpicích a Přízřenicích, jsem pevně přesvědčen o tom, že lidé v těchto čtvrtích nedopustí odtržení, které by znamenalo opravdu velké komplikace pro všechny a zejména pro dvě zmíněné katastrální území v MČ Brno-Jih.Ta zátěž by se týkala zejména žijících lidí v obou čtvrtích, které by si samy a ze svého velmi malého rozpočtu musely zajišťovat veřejnou dopravu, veřejné osvětlení, složitost majetkoprávního vypořádávání by se táhla léta a způsobila by velké komplikace.

Město Brno dělá maximum pro to, aby se lidem z D. Heršpic a Přízřenic žilo ve městě opravdu dobře. Brněnští zastupitelé na svém zasedání 22. června 2010 odhlasovali záměr směny pozemků ve vlastnictví statutárního města Brna v bystrcké lokalitě Kamechy za pozemky ve vlastnictví společnosti REKO, a. s, v lokalitě Slunná louka v k. ú. Přízřenice. Cílem tohoto kroku bylo zabránit plánované masivní bytové výstavbě v lokalitě Slunná louka, proti níž se již delší dobu staví místní občanské sdružení Pěkný jih. Město Brno nyní zajistí, aby budoucí využití těchto pozemků v k. ú. Přizřenice bylo řešeno po dohodě s místními občany.

Co se týče ještě připojování okolních obcí k městu Brnu, tak k tomu může dojít, pokud to bude výhodné pro obě strany jak pro Brno, tak pro danou obec. S touto myšlenkou se ale musí ztotožnit občané, kteří o tom vždy rozhodují.

Roman Onderka, 4. 8. 2010

O dalším vývoji brněnské dezintegrace vás budeme s potěšením informovat.

Martin Mrzák

Související

Dvanáct dnů do odtržení
Odtrženci žalují místostarostku. Radila stavět načerno
Stránky občanského sdružení Pěkný jih
Stránky občanského sdružení Samostatný jih
Strach obyvatel části Brna z výstavby trvá, chtějí samostatnost
Stejně se trhnou. Přestěhovat sídliště na Kamechy je málo
Rozpočet budoucí obce (PDF)
Brno chce zůstat celé
S výměnou pozemků na Kamechách to nebude tak žhavé (doplněno)
Brno vymění pozemky, sídliště Slunná louka bude stát na Kamechách