Příspěvky se štítkem ‚otevřený dopis’

Kino Scala je v úpadku. Nelze se divit

29. 11. 2011 v 12.08 • Témata: , , , , , , , , ,

Bystrčník přináší plný text otevřeného dopisu akademiků primátorovi města Brna k uzavření kina Scala.

*

Dejte Scale šanci – otevřený dopis primátorovi města Brna ke kauze uzavření městského kina Scala

Vážený pane primátore,

obracíme se na Vás a Vaším prostřednictvím na brněnské radní a zastupitele v souvislosti s rozhodnutím uzavřít městské kino Scala, poslední tradiční kino v centra druhého největšího města v republice, kino s jedinečnými dispozicemi a historickou pamětí sahající do roku 1929.

Obracíme se na Vás jako odborné akademické pracoviště Masarykovy university, jež se zabývá dějinami kinematografie a speciálně i dějinami kinematografické kultury v Brně.

Současně se na Vás obracíme jako občané, kterým není lhostejná správa veřejných institucí, i jako filmoví diváci, kteří hojně navštěvují zdejší kina.

Prostudovali jsme si podrobně Návrh na ukončení provozu kina Scala, respektive Důvodovou zprávu, pod níž je podepsána ředitelka příspěvkové organizace Turistické a informační centrum města Brna PhDr. Petra Kačírková, Ph.D. a podle níž rozhodovala Rada města Brna.

Na základě této zprávy i dalších veřejných vystoupení musíme konstatovat, že Scala je typickým případem, kdy se namísto příčin řeší důsledky, přičemž se pracuje s neúplnými, nepřesnými nebo izolovanými informacemi, nenabízí se žádné srovnávací alternativy natož řešení a zcela se pomíjí nepominutelná historická tradice.

Ekonomickou argumentaci, s níž se tu operuje, považujeme za zástupnou a účelovou. Těžko lze totiž přijmout vážně skutečnost, že by městský rozpočet ve výši 12 miliard mohly nějak ohrozit zhrubá 2 miliony roční dotace na provoz kina (což je polovina celkových provozních nákladů, druhou na sebe kino vydělá) a jednorázová investice do digitalizace (která se bude navíc léty zhodnocovat) ve výši cca 5 mil. (TIC sice nepochopitelně odhaduje náklady na 10 mil., ve skutečnosti se ale pohybují ve výši 3-5 mil., přičemž až polovinu mohou pokrýt domácí nebo evropské granty).

Ano, kino Scala je v úpadku a nelze se divit, že nepřitahuje diváky.

Příčiny ale nevidíme v neviditelné ruce trhu, nýbrž ve viditelně nekompetentní správě kina ze strany provozovatele, tj. Turistického a informačního centra (dříve Brněnské kulturní centrum), respektive vedení městských kin. Turistické a informační centrum se odvolává na „nerovnou konkurenci multiplexů, zastaralé vybavení a nutnost digitalizace“, aniž dodává, že právě ono bylo povoláno tyto problémy řešit, stejně jako je musela řešit všechna ostatní srovnatelná kina. Není pak překvapující paradox, že návrh na zrušení podává právě Turistické a informační centrum, které mělo v popisu práce o kino pečovat.

Nezřetelná rozvojová strategie a marketing, stereotypní dramaturgie, časté technické nedostatky během projekcí (špatně nasazené rámečky, nezaostřený obraz, chybné střídání kotoučů aj.) a celkově nedbalý přístup personálu, to jsou dlouhodobě neřešené příčiny postupného úpadku kina. Pro naše studenty je provoz Scaly odstrašujícím příkladem, jak se to nemá a nemůže dělat. Pokud by tedy mělo být něco rušeno, potom Turistické a informační centrum jako špatný hospodář, nikoli kino Scala jako jeho oběť.

Tolik k příčinám a nyní k řešení.

Město hodlá Scalu pronajmout, aniž to podmiňuje udržením původního účelu a pravidelného filmového programu. To s vysokou pravděpodobností znamená, že kino odtud nenávratně zmizí.

Není nám jasné, proč město nepronajme Scalu s explicitní podmínkou zachování pravidelného provozu kina, když víme, že tento typ transformace je vyzkoušený a fungující -většinou v kombinaci se smíšeným financováním, tj. při zachování městské dotace – a pomohl mnohá tradiční kina nejen zachránit, ale také nově rozvinout.

Například v Jablonci nad Nisou, který je osmkrát menší než Brno, fungují hned dvě kamenná kina. V Praze zažívají dlouhodobý rozkvět spojená kina Aero (Žižkov), Světozor (Václavské náměstí) a Oko (Holešovice). V Olomouci se uchovalo kino Metropol, kterému hrozil podobný osud jako Scale. V centru Budapešti se navzdory vážným ekonomickým problémům, s nimiž se Maďarsko potýká, podařilo zachovat osm tradičních artových kin.

Když to jde jinde, proč by to nešlo v Brně s jeho obrovským potenciálem kulturního a universitního města?

Vážený pane primátore, za První republiky bylo v Brně osmatřicet kin, z toho pět luxusních v samém středu města. Nedopusťte, aby konec této pozoruhodné tradice byl spojován s Vaším jménem.

Vážený pane primátore, dejte Scale šanci.

Doc. PhDr. Jiří Voráč, Ph.D. (vedoucí katedry)
PhDr. Jaromír Blažejovský, Ph.D. (zástupce vedoucího)
Doc. Mgr. Petr Szczepanik, Ph.D.
Mgr. Anna Batistová, Ph.D.
Mgr. Lucie Česálková, Ph.D.
Mgr. Pavel Skopal, Ph.D.
Mgr. Marie Barešová
Mgr. Vladimíra Chytilová
Mgr. Šimon Bauer
Mgr. Luděk Havel
Mgr. Jakub Klíma
Mgr. Radomír Kokeš
Mgr. Lukáš Skupa
Ing. Pavla Švédová

*

Ke stažení

Dejte Scale šanci (otevřený dopis primátorovi, PDF)

Související

Akademici chtějí kino
Zachraňte kino Scala, vyzvali filmoví vědci brněnského primátora
S koncem roku skončí i Scala
Stránka Pavla Skopala

Akademici chtějí kino

29. 11. 2011 v 07.21 • Témata: , , , , , , , , ,

Dejte Scale šanci, žádají brněnského primátora Romana Onderku v otevřeném dopise akademici z Masarykovy univerzity.

Čtrnáct členů Ústavu filmu a audiovizuální kultury se připojilo k protestům proti plánovanému zrušení nejstaršího brněnského kina. To má přestat existovat od začátku příštího roku. O novém nájemci pak rozhodne výběrové řízení.

Podle Pavla Skopala, který dopis podepsal, je nutné dát vědět, že odborníkům na kině záleží. „Je to poslední tradiční kino v centru Brna. Má jedinečnou dispozici a jeho historie spadá až do roku 1929,” upozornil Skopal.

Kino lze podle iniciátorů dopisu zachránit. „Rozpočet města, který činí asi dvanáct miliard korun přece nemohou ohrozit dva miliony na dotaci kina. A to ani v případě, kdy se šetří. Problém je spíše ve špatném vedení kina,” píšou v dopise.

(…)

Celý článek Heleny Čtvrtečkové si přečtěte na brnensky.denik.cz

Proti ukončení provozu Scaly, k němuž má dojít na konci tohoto roku, existuje i petice. Na serveru zmenpolitiku.cz ji podepsalo přes pět set lidí.

„Pochybuji, že tito lidé do kina chodili,“ odmítl petiční akci petici před časem náměstek primátora Oliver Pospíšil (ODS), aniž by se ptal, co vedení Scaly udělalo pro to, aby kino bylo atraktivnější.

Ke stažení

Dejte Scale šanci (otevřený dopis primátorovi, PDF)

Související

Zachraňte kino Scala, vyzvali filmoví vědci brněnského primátora
S koncem roku skončí i Scala
Stránka Pavla Skopala

 

 

Bývalé nákupní centrum chátrá. Má se změnit v nové byty

8. 2. 2011 v 11.05 • Témata: , , , , , , , ,

Chátrající budova starého nákupního střediska Letná v Černého ulici v brněnské Bystrci je trnem v oku některým místním obyvatelům. Prázdná stavba je v dezolátním stavu.

Pozemky pod budovou spravuje městská část, samotná stavba patří pražské firmě Manhattan Development. Ta má pozemky pronajaté do roku 2015. Bystrčtí radní zamítli žádost o prodloužení nájmu o pět let a zítra se sejdou se zástupci společnosti, aby probrali další záměry investora.

Podle starosty Bystrce Vladimíra Vetchého chce Manhattan vybudovat multifunkční centrum s obchody ve spodních patrech a s byty nahoře. „Chceme pohlídat, aby tam nevzniklo žádné monstrum,“ slíbil Vetchý. Obchody i restaurace v centru postupně zkrachovaly, nebo se přemístily. Budova přímo na proti školy se postupně rozpadá už téměř deset let. Starosta se tomu podivuje. „Pro investora to musí být atraktivní místo. Je to tichá čistá lokalita a z bytů by byl nádherný výhled,“ myslí si Vetchý.

O tomto projektu už lidé z okolí slyšeli. „To už je aspoň tři roky. Dělali pod nákupním centrem průzkum podloží a zas se nic nedělo. Pořád se to odkládá,“ řekl Jiří Mudroněk z Bystrce. Podle něj, už možnost stavět na tomto místě odmítlo několik řetězců se supermarkety. Mudroňkovi vadí, že se v okolí budovy přidávají další problémy. „Mladí tam chodí popíjet alkohol a každou chvíli je tam nějaký průšvih,“ řekl Mudroněk. Uvedl, že bude rád pokud se na místě postaví cokoli nového a hlavně užitečného. „Užitečné jsou podle mě byty,“ dodal Mudroněk.

To potvrdil i starosta Vetchý. „Společnost se pokoušela místa v budově pronajmout, ale pro zájemce to bylo příliš drahé. Podobně dopadly i plány na prodej,“ uvedl Vetchý. Že je potřeba zchátralé nákupní centrum přestavět si myslí i Bystrčanka Jana Boháčková. „Nevadilo by mi, ani kdyby tady postavili vysokou budovu. Toho místa je škoda. Lidé aspoň měli vše potřebné blízko. Byla tu, zelenina,potraviny, i čistírna,“ vypočítala Boháčková.

Některým místním se záměr na multifunkční centrum nelíbí. „Radši bych, aby tam přibyly dvě třídy školky pro děti z Kamech, základní umělecká škola, nebo knihovna. Ta současná pro potřeby naší městské části naprosto nestačí,“ uvedla Jitka Hrušková. Dodala, že budova je dost velká, aby se v ní mohlo sejít hned několik užitečných institucí.

(…)

Celý článek Ondřeje Galamboše najdete na brnensky.denik.cz

Související

Jiří Altman: Letná je v soukromém vlastnictví, těžko můžeme něco dělat
Vladimír Vetchý: Letnou vlastní soukromník
Jitka Hrušková: Co v Bystrci chybí?

Jiří Altman: Letná je v soukromém vlastnictví, těžko můžeme něco dělat

28. 1. 2011 v 17.18 • Témata: , , , , , , , ,

Paní Jitka Hrušková poslala starostovi Vladimíru Vetchému otevřený dopis. Zajímala se o osud komplexu „Letná“ na Černého ulici a navrhovala jeho přeměnu na hudební školu, které podle ní v Bystrci citelně chybí. Na její dopis kromě starosty odpověděl i místostarosta Bystrce Jiří Altman.

Dobrý den, paní Hrušková,

souhlasím s Vámi, že stav budovy bývalého střediska Letná je velmi špatný. Souhlasím s Vámi i v tom, že budova by mohla mít využití, například některé z těch, o kterých píšete. Pokud vím, tak budova patří pražské společnosti Manhattan Development. Tato firma bohužel nechává budovu chátrat. Protože objekt nepatří městu ani městské části, nemáme možnost rozhodnout o jeho využití – např. pro uměleckou školu. Museli bychom budovu koupit, nebo pronajmout a provozovat – bojím se, že na to nemáme dost peněz. Navíc stav objektu je zřejmě natolik špatný, že by pro tento účel bylo nutno (fakticky do cizího majetku) vložit velkou investici na rekonstrukci, obnovu rozvodů, možná i kotelny.

Firma před několika lety přišla s návrhem na zbourání objektu a stavbu nového – víceúčelového. Pracují zřejmě na změně územního plánu, kterou k tomu potřebují, náš stavební odbor však nemá informace o jejich aktivitách. Záměr firmy se projednával svého času na radě i zastupitelstvu, všichni by byli rádi, kdyby tam něco rozumného vzniklo. Řešení problému Letná však závisí na vůli majitele budovy.

S pozdravem, Jiří Altman

Související

Vladimír Vetchý: Letnou vlastní soukromník
Jitka Hrušková: Co v Bystrci chybí?

Vladimír Vetchý: Letnou vlastní soukromník

19. 1. 2011 v 17.02 • Témata: , , , , , , , ,

Jitka Hrušková zaslala starostovi Bystrce Vladimíru Vetchému otevřený dopis, v němž se zamýšlela nad stabou „Letná“ na Černého ulici. Paní Hrušková, profesí učitelka hudby, by ráda, aby v chátrajícím a v současné době nevyužívaném komplexu městská část zřídila hudební školu, která podle jejího názoru v Bystrci chybí. Starosta obratem odpověděl:

Zdravím!

Vlastníkem Letné je soukromá společnost, která v současné době připravuje vlastní projekt.

Vladimír Vetchý, starosta

Protože Bystrčník má své špehy vybavené sofistikovanou technologií všude, velmi snadno jsme zjistili (podívali jsme se do katastru), že vlastníkem nemovitostí na Černého je firma Manhattan Development s.r.o. (U Libeňského pivovaru 63/2, Praha, Libeň, 180 00). Nemovitosti však stojí na parcelách vlastněných statutárním městem Brnem, tj. ve správě městské části Brno-Bystrc.

Bystrc s vlastníkem nemovitostí uzavřela smlouvu o nájmu pozemků. V současné době se jedná o její případné revizi. Společnost Manhattan Development s.r.o. má zájem o prodloužení smlouvy do roku 2020, městská část by raději prodloužila kontrakt jen do roku 2015. Uvažováno je také o úplném vypovězení smlouvy. Důvodem by mohla být formulace, podle níž se pozemky pronajímají za účelem provozování objektů občanské vybavenosti – v současné době však prázdná budova žádné takové služby neposkytuje, smlouva tedy není ze strany společnosti naplňována. Otázkou však je, co by Bystrc vypovězením získala. Roční nájem, placený firmou Manhattan Development, je 250 tisíc korun.

O tom, jak by údajné plány společnosti, o nichž píše starosta, měly konkrétněji vypadat, se nepodařilo zjistit zhola nic. Existují spekulace, že společnost chce (třeba i prázdnou) budovu a s ní spojenou nájemní smlouvu držet až do doby výstavby R43, kdy by pozemky v sousedství dálnice měly nabýt na ceně, tyto hypotézy však zřejmě nebudou příliš reálné.

Žádné vazby Manhattan Development s.r.o. na kohokoli v Bystrci se nepodařilo zjistit. Jediným společníkem se stoprocentním podílem je kyperská společnost MD CE HOLDING LIMITED. Manhattan Development vlastní nemovitosti v devíti zemích Evropy, v České Republice je majetkem objektů v několika desítkách lokalit.

-vl-

Související

Jitka Hrušková: Co v Bystrci chybí?
Manhattan Development s.r.o. v obchodním rejstříku
Výroční zpráva Manhattan Development 2009

Jitka Hrušková: Co v Bystrci chybí?

19. 1. 2011 v 09.01 • Témata: , , , , , , , ,

Jitka Hrušková, členka sdružení Horní náměstí, napsala novému starostovi Bystrce Vladimíru Vetchému otevřený dopis.

*

Vážený pane starosto,

počátkem roku 2011 jsem procházela kolem zchátralé budovy bývalého nákupního střediska „Letná“ na ulici Černého v Bystrci I. Komu asi objekt patří, proč jej nechá takto chátrat? Komu patří pozemek pod budovou a v jejím okolí? Lze se domnívat, že majitel pozemku kalkuluje s budoucí výstavbou silnice R43 a strategickým umístěním svého pozemku? Na Letné jedno středisko chátrá, na Horním náměstí přetrvává latentní snaha něco podobného vybudovat… Jistě jste jako bývalý místostarosta a člen rady ZMČ  stav budovy monitoroval. Jsem přesvědčena, že jako starosta budete mít možnost seznámit se s majitelem – nájemcem a přezkoumat, zda tento objekt vůbec nějaký účel plní. Letná – bývalé nákupní středisko je dokladem, že tyto služby Bystrčákům skutečně nechybí.

Co v Bystrci chybí? Renovací a úpravou budovy lze získat prostory pro  základní uměleckou školu, kulturní sál, veřejně přístupný internet, knihovnu. Možnosti využití objektu jsou různorodé, lze sem umístit i mateřskou školu. V pětadvacetitisícové Bystrci je například základní umělecká škola maličká a pouze soukromá. Potřebě bystrckých dětí  absolutně nestačí. Obce s nesrovnatelně menším počtem obyvatel základní uměleckou školu  mají, dokonce se statutem obecní. Na okrese Brno – venkov je celkem devět měst nebo městysů (Ivančice, Kuřim, Ořechov, Oslavany, Pozořice, Rosice, Střelice, Tišnov, Židlochovice), které mají základní uměleckou školu. Největší z nich – Kuřim má 10.600 obyvatel, nejmenší Pozořice 2.000 obyvatel. Při počtu necelých padesáti tisíc obyvatel všech zmíněných měst a městeček připadne takové kulturně – vzdělávací zařízení na 5.300 obyvatel. Bystrc by tak mohla mít 5 – 6 základních uměleckých škol.

Vážený pane starosto, obracím se na Vás jako na člena sociálně – demokratické strany.  Nabízím Vám k úvaze možnost využití chátrající budovy na Letné investicí do vzdělávání bystrckých dětí, do vybudování základní umělecké školy, neodmyslitelné součásti kulturního života mnoha maličkých obcí.

S pozdravem

Mgr. Jitka Hrušková
Kuršova 9
Brno – Bystrc

Kopie: Bystrčník a bystrčtí místostarostové Tomáš Přibislavský, Miroslav Klimeš, PhDr. Jiří Altman, Mgr. Petr Fedor

Miloš Kudera: Jestli je něčeho v Bystrci urgentně třeba, tak to je změna!

10. 10. 2010 v 19.24 • Témata: , , , , ,

Nezkrácená verze připraveného příspěvku Miloše Kudery na happening Horního náměstí 10. 10. 2010.

Vážení  přátelé,

dne 30. srpna jsem poslal panu doktoru Jiřímu Altmanovi (J.A.) otevřený dopis s devíti vcelku stručnými a jednoduchými otázkami. Dne 30. září, s rezervou pouhých 90 minut(!)  jsem dostal odpověď. Na můj dvoustránkový dopis čtyřstránkový text. O svoje zkušenosti s touto výměnou dopisů se zastupitelem nejen bystrckým, ale i krajským, ba dokonce s docela dobře možnou perspektivou na post jihomoravského hejtmana, bych se s vámi rád podělil.

Hned úvodem mi J.A. sdělil, že moje otázky, které si stále ještě můžete přečíst v Bystrčníku, jsou nekorektní a obsahují logické klamy. Bylo mi sděleno, že pan doktor ví o čem mluví, protože studoval na vysokoškolském učilišti mimo jiné formální logiku a dokonce má speciální kurs na komunikaci nejen jako takovou, ale i  s psychicky retardovanými. Je to tedy prý nejen jeho profese, ale dokonce i život. Takže případným zájemcům o korespondenci s panem místostarostou doporučuji, aby si napřed doplnili příslušné (vysokoškolské?) vzdělání, jinak prostě nemají šanci na rovnocenný dialog. Otázka zní, jestli je vůbec vhodné, aby se politik ve volené funkci  právě takto vymezoval vůči občanovi-voliči. J.A. také  upozornil, že za poslední dekádu zveřejnil v souvislosti s Horním náměstím dokonce tři články v Bystrckých novinách, čímž zřejmě zcela vyčerpal svoje vysoce odborné komunikační penzum, které profesionálně ovládá a jež je dokonce jeho životem.

Co se týče Horního náměstí, tak mi pan doktor napsal, že to byl právě on a nikdo jiný, kdo je zachránil od celkové zástavby. (Dosud se ale nedočkal od nevděčných obyvatel za svoje zásluhy žádného ocenění.) Navíc prý vzdoroval a dokonce  i zabránil jakýmsi nejmenovaným nesprávnostem a  nezákonným(?) manipulacím v této kauze. Těžko posoudit, když nevíme jakým. Pokud je známo, tak žádnou žalobu na tyto manipulace však nikdy nepodal.

Dále mi J.A. vysvětlil, že jsem mylně označil dnešní bystrckou koalici za „velkou“. Asi proto, že od r. 1998 byly dvě velké pravo-levé strany, tedy ODS a ČSSD, doplněny jedním či dvěma malými subjekty. Podle mne, když se spojí dvě strany s diametrálně odlišnou ideovou orientací, tak se tomu říká velká koalice. Toto spojenectví (omluvitelné snad jen ve vážných krizových situacích), jemuž chybí silný opoziční subjekt, nevede k ničemu dobrému.

Bylo mi napsáno, že každý má svoji roli. Občané a jejich sdružení, zastupitelstvo, i rada tohoto zastupitelstva. Jakou přesně ale má roli např. naše občanské sdružení, jak a kdy byly radou akceptovány podněty sdružení, tak to už jsem se z dopisu nedozvěděl.  Zato nechybělo razantní odmítnutí jak petice, tak ankety, které obě jasně vypověděly o přání a názorech občanů pro zeleň na Horním náměstí a proti jejímu třetinovému zastavění. Jedině objektivní je prý šetření nezávislého profesionálního subjektu. Že v anketě, které se účastnilo 1200 občanů, byly k dispozici 3 základní odpovědi, doplněné o možnost „jiné“ a o prostor pro vlastní návrh či komentář, tedy jistě poskytující zcela objektivní možnost k vyjádření, to pan doktor asi nezaregistroval, protože zřejmě na anketní lístek ani nepohlédl. Toto chování považuji, ať se na mne J.A. nezlobí, za pohrdání občanem, pohrdání voličem. Hlavně, že oficiální radniční objektivní šetření, kterých se zúčastnila jen třetina, tedy asi 400 občanů coby „náhodného vzorku“, bylo průkazné. Ostatně i tento průzkum za 43 tisíc korun z našich daní dopadl obdobně. A tento nález prý koalice akceptovala – už tu prý nebude sedmipodlažní objekt, ale nižší, ovšem na celé původní ploše, protože to prý umožňuje (nebo snad přikazuje?) územní plán. Podle mne by ale opravdová  akceptace jak výzkumu, tak  petice a ankety, měla vypadat hodně jinak. Připomínám, že zajímavý kompromisní studii pro Horní náměstí vypracoval (spolu s RAW) pan ing. arch. Martin Král.

Můj dotaz na oficiální politiku ČSSD, kterou vyslovil před nedávnem Jiří Dienstbier, kandidát na primátora Prahy, a která jednoznačně zní „dávat vždy přednost městské zeleni před developerskými záměry“, pan doktor odpověděl, že mu není o tomto stanovisku čelního představitele jeho strany nic známo. J.A. se jen pochlubil svým přátelstvím s Janem Kellerem, sociologem, kterého ovšem znám i já z četby a vím, že má na developery stejný názor jako Jiří Dienstbier. J.A. ale zůstává jen s tradiční politickou rétorikou ČSSD, kterou je mezigenerační solidarita, solidární zdravotní péče, přístup ke vzdělání a několik dalších hodně obecných proklamací. Cítím tu křečovitou snahu neaplikovat ohleduplnou politiku k občanům a k zeleni na konkrétní situaci Horního náměstí. Ale i pro toto má jistě pan doktor alibi. Jeho akcí přece bylo husté  vysázení stromků za pár milionů z evropských fondů na všechna možná i nemožná místa po celé Bystrci, ovšem s jedinou výjimkou: na Horním náměstí ani keřík.

Mohl bych pokračovat ještě dlouho. Ale závěrem bych rád položil panu Altmanovi ještě pár otázek. Jak známo, staví si, či už dostavěl, domek několik kilometrů od  Brna, a přitom se rozhodl znovu kandidovat v Bystrci. Odstěhuje se? Kdy? Samozřejmě to je docela legální, pokud je tu trvale přihlášen, může být zastupitelem a dokonce i starostou.  Ale odpovězme si: je to tak dobře? Od úředníků přitom vím, že od chvíle, co vykonává funkci člena rady krajského zastupitelstva, se na bystrcké radnici objevuje velmi vzácně. Že by tedy kandidoval a svoje funkce kumuloval jen, jak se eufemisticky říká, z ekonomických důvodů?

A nakonec, J.A. se prezentuje jako expert na komunikaci. Jak bych si ale představoval činnost takto graduovaného experta v praxi já?  Takto: Před každým záměrem, který jakkoli zasáhne do života občanů, bych svolal veřejné shromáždění, kde bych seznámil veřejnost se svým záměrem, nejlíp v několika variantách.  Vyslechl bych si jejich názory a snažil se dojít ke konsenzu ještě dřív, než bych vůbec začal prosazovat nějaké rozhodnutí. A nikdy bych nešel proti většinovému názoru.

Pan J.A. by byl jistě dobrý úředník. Ale politik, přátelé, ten by měl vypadat jinak. Měl by komunikovat se svými občany nejen třemi články za desetiletí. Obecně řečeno, měl by svoje úzce legální postoje obohatit o rozměr legitimity, o rozměr shody s míněním občanů, postaveném na intenzívní komunikaci. Aby se nestávalo, že pak uslyšíme z radnice vyčítavý hlas, že „subjektivní názory občanů brání zastupitelům v objektivní veřejné správě“ (starosta).

Můj hlas tedy pan doktor Altman ani jeho strana, ba ani žádná ze stran současné bystrcké velké koalice, která v uplynulých obdobích vystupovala zcela monolitně, v nastávajících volbách nedostanou. Jestli je něčeho v Bystrci urgentně třeba, tak to je změna!

Děkuji za pozornost.

Miloš Kudera

Související

Jiří Altman: Otevřená odpověď na otevřený dopis
Doktor Altman je tajemný člověk

Jiří Altman: Otevřená odpověď na otevřený dopis

30. 9. 2010 v 21.04 • Témata: , , , ,

Miloš Kudera zaslal 30. srpna místostarostovi Bystrce PhDr. Jiřímu Altmanovi otevřený dopis. V něm formuloval devět otázek. Jiří Altman na ně v následujícím textu odpovídá. Odpověď je redakčně upravena, zejména jsou pro lepší srozumitelnost vsunuty do textu původní otázky. Původní podobu, přesně jak ji pan Altman poslal, si můžete stáhnout v PDF souboru.

*

Vážený pane Kudero,

usnadním Vám závazek, zveřejnit mou odpověď a udělám to sám, s využitím stránek Bystrčníku. Redakci Bystrčníku za tuto možnost předem děkuji.

Chtěl jsem původně komentovat způsob Vašeho kladení otázek. Je totiž nekorektní. Řada vašich vyjádření je ve skutečnosti tzv. logickými klamy. Těm, kteří neměli na vysoké formální logiku, doporučuji  Wikipedii. Je to poučné čtení a mnoho začínajících politiků jej jistě ocení. Zejména těch, kteří se řídí principem – účel světí prostředky.

Nebudu tedy Vaše jednotlivé „otázky“ a tvrzení rozebírat. Má odpověď by se změnila na obšírnou, formálně logickou analýzu Vašeho dopisu. Ať si to každý pro zajímavost udělá sám. Budu se snažit o stručnost. Tam, kde svá tvrzení ničím nedokládáte, budu postupovat stejně, ušetřím tak čas a zmenším na přiměřenou míru rozsah odpovědi.

Otázka č. 1

Proč se vyhýbáte komunikaci s občany? Na plenárních schůzích zastupitelstva vystupujete jen zřídka, na konkrétní dotazy občanů odpovídáte, pokud vůbec, nejasně a vyhýbavě. Při občanském styku mimo úřední akce odmítáte o otázkách, které se Vám z nějakého důvodu nelíbí, komunikovat úplně. Mám tomu rozumět tak, že občané se svými problémy a názory, pokud se odchylují od Vašich, pro Vás představují jen „obtížný hmyz“?

Odpověď

  • Při svém vstupu do komunální politiky (v r. 1998) jsem počítal s komunikací s občany. Bez komunikace s lidmi se nikdo politikem nestane. Dokonce jsem absolvoval kurz komunikace s veřejností (počítám, že asi jako jeden z mála bystrckých zastupitelů). Diplom z tohoto kurzu visí na stěně mé kanceláře. Před prací na radnici jsem osm let pracoval jako speciální pedagog s mladými lidmi s postižením. Poslední roky jako vedoucí cca třicetičlenného kolektivu pedagogů a provozních pracovníků. Jako speciální pedagog jsem byl rovněž na komunikaci připravován, a to i na specifické formy komunikace s mentálně, smyslově či tělesně postiženými lidmi. Komunikace a vnímání druhých je vlastně má profese i život.
  • Na zasedáních zastupitelstva vystupuji poměrně často, na konkrétní dotazy občanů odpovídám vždy, jasně a přímo. Při „občanském styku mimo úřední akce“ – zhruba odhaduji rozsah tohoto pojmu, nerozlišuji otázky na ty, které se mi líbí a které ne, a nikdy neodmítám odpovídat. Výjimkou je, když mi někdo křičí své dotazy ze vzdálenosti 30 cm přímo do tváře – takové jednání nepovažuji za komunikaci, ale za agresi.

Otázka č. 2

Jaké důvody Vás vedly k tomu, že jste tento svůj původní a jistě spontánní názor (zachovat zeleň na celé ploše Horního náměstí), který s Vámi sdílela velká většina Vašich blízkých spoluobčanů, změnil o celých 180 stupňů, když jste hlasoval pro realizaci obřího polyfunkčního centra, tak, jak je navrhovala ve své studii firma Outulný? Nesouvisela tato Vaše proměna s okolností, že si stavíte rodinný dům jinde v klidném místě, kde Vám žádné ohrožení komfortu bydlení ze strany developerů nehrozí?

Odpověď

Nebudu se vyjadřovat k Vašim domnělým „citacím“ a interpretacím mých vlastních názorů. Své názory raději vyjádřím sám, myslím, že jako jejich nositel mám na to přednostní právo. Byl jsem to já, kdo zjistil, že je územním plánem na tzv. Horním náměstí v roce 2002 neoprávněně manipulováno, rovněž tak jsem osobně předložil radě a prosadil usnesení, které této manipulaci zabránily a vedly v konečném důsledku k otevření otázky změny územního plánu v této oblasti.

Cesta k úplné zástavbě „Horního náměstí“ byla otevřena dokonce ještě dříve – cca. v roce 1995, ze kterého pochází urbanistický plán zástavby HN, který jsem si v roce 2002 nechal ukázat, a který je na stavebním odboru určitě archivován – vřele doporučuji. Ve srovnání s ním je jakýkoliv pozdější záměr pouze lipový čaj.

Do Bystrckých novin jsem postupně napsal tři články na téma Horní náměstí. První poukázal na problém a popsal jej, na něj pak navazovalo mé osobní upozornění občanským aktivistům i osobní jednání s investorem, které mělo hlavní cíl – upozornit na nesprávnost postupu. Investor se pod tlakem doloženého porušení pravidel města Brna a obav z rodící se občanské iniciativy, svého záměru vzdal.

Následovalo jednání zastupitelstva MČ, které v konečném důsledku přijalo rozhodnutí o změně územního plánu na rozdělené ploše HN. Tuto věc jsem ve svém druhém článku dosti přesně popsal s tím, že stavbu supermarketu s rozsáhlým (vnějším) parkovištěm již nové parametry plochy neumožňují – tato má vyjádření začala být později zkreslována bez ohledu na to, že jsem napsal i článek třetí, ve kterém jsem s maximální přesností z textové části územního plánu vypsal, co na ploše SJV může být postaveno. Zde bych spíše vytkl dnešním/tehdejším aktivistům, že na mé přesné informace následně nijak nereagovali a vzbudili tím dojem akceptace finální podoby územního plánu. Tento plán pak platil sedm let a platí dodnes, a není naprosto nic divného ani korupčního na tom, že se našel investor, který chtěl v souladu s ním investovat – na to přeci územní plány jsou. Snahy tento plán změnit ze strany opozičních stran až do objevení investora rozhodně žádné nebyly, ačkoliv všem byl stav ÚP na Horním náměstí přesně znám.

Podtrhuji okolnost, že žádná jiná politická strana v Bystrci včetně strany Zelených, nesehrála takovou roli, mám právo říci přímo rozhodující, v odvrácení komplexní zastavěnosti plochy Horního náměstí jako radní za ČSSD podporující mé úsilí. Všichni, kteří se připojili k iniciativě, tak učinili poté, co byly manipulace odhaleny, napadeny a základní návrhy podány.

První návrh nového investora obsahoval lehce zastřešené vnější parkovací plochy pro supermarket, čímž byly obcházeny parametry ÚP, na jednání rady jsem na to upozornil a návrh byl radou vrácen. Poslední návrh rozdělil jeden supermarket do dvou pater budovy a parkoviště pro něj situoval do objektu. Podle stanoviska stavebního úřadu byl územní plán dodržen. Rada pak hlasovala podle platného ÚP a platného usnesení zastupitelstva. S jednou zcela nadstandardní výjimkou – platnost svého usnesení podmínila souhlasem zastupitelstva městské části. V tomto okamžiku měla rada nesporné právo souhlas s prodejem pozemků dát rovnou městu Brnu. Svým krokem dobrovolně vystavila znovu celý záměr posouzení všech zastupitelů včetně opozičních a rovněž veřejnosti – jednání zastupitelstva jsou na rozdíl od jednání rady vždy veřejná. Kdo by chtěl tvrdit, že tento krok nebyl demokratický a vstřícný k veřejnosti, lže. Proč se poté šíření informace ujal Ing. Kuchař a ne někdo ze zastupitelů opozice, kteří měli materiály předem, na to si musí odpovědět každý sám.

Takže žádná změna názoru o 180 stupňů se nekonala, jsem zastupitelem a místostarostou a jako takový se řídím platným územním plánem a platnými usneseními zastupitelstva, nejsem členem nezávislého občanského sdružení. Pokud vidím nepravost, upozorním na ni, když se neřeší, požádám o pomoc veřejnosti.

Anketa prováděná zainteresovanou stranou nemá dostatečnou vypovídací schopnost, z hlediska sociologického je to spíše doplňkový nástroj. Jediný objektivní způsob je nezávislý sociologický průzkum (ne vlastní šetření – nezávislé sociologické šetření). Toto stanovisko jsem zastával po celou dobu a veřejně, takže nechápu, co Vám na tom stále není jasné.

Otázka č. 3

Z jakého důvodu většinové koaliční uskupení v bystrckém zastupitelstvu nerespektovalo ani závěry svého oficiálního šetření (= anketa radnice k Hornímu náměstí z počátku roku 2009), ve kterém se velká většina občanů opět, už potřetí, vyslovila pro alternativu parku (zeleně) v prostoru Horního náměstí a proti navrhované stavbě? Proč jste investovali peníze daňových poplatníků do projektu, jehož závěry jste zřejmě už předem nemínili respektovat?

Odpověď

Koaliční uskupení respektovalo závěry nezávislého šetření (opakuji nezávislého, ne svého) a podpořilo zpětvzetí usnesení zastupitelstva o podpoře záměru. Jestli se někomu zdá toto málo a chtěl by, aby formulace důvodu, proč se tak stalo, byla jiná než je (souhlasím, že je neobratná a kostrbatá), tak je mimo realitu. Nejlepší usnesení je vždy takové, které najde většinu a splní potřebný účel. I když to ve zdůvodnění usnesení řečeno není, tak sociologický průzkum měl rozhodující vliv. Anketu prováděnou zainteresovanou stranou by bylo možno zpochybnit tehdy i v budoucnu. Nezávislý sociologický průzkum ne.

Otázka č. 4

Můžete, prosím, explicitně vyjádřit svůj názor na spontánní občanské iniciativy jako takové? Do jaké míry se ztotožňujete s citovaným označením Vaší kolegyně (= jedna ze zastupitelek řekla o občanech, kteří přišli na jednání , že jsou „nahnaní křiklouni“) které silně připomíná slovník představitelů minulého režimu?

Odpověď

Jaký je můj postoj k občanským aktivitám je snad i nezasvěcenému ze všeho předchozího dostatečně zřejmé. Občanské iniciativy mají svou roli, Zastupitelstvo má svou roli, Rada také svou. Svou roli má koalice, svou roli má opozice. Nakolik kdo svou roli plní dobře si lidé odpovídají ve volbách. V Bystrci je výraznější role občanských iniciativ, protože opoziční strany svou úlohu dlouhodobě neplní. Opozice je důležitá i pro „vládnoucí strany“, tvoří korektiv, upozorňuje. V Bystrci se opoziční strany probouzí ze zimního spánku vždy jen měsíc před volbami a jejich podíl na nastolování problémů je minimální. Stačí si udělat přehled opozičních návrhů na usnesení Zastupitelstva MČ za posledních dvanáct let. Bída. Občanské iniciativy je v tom částečně nahrazují.

K vyjádření kolegyně neřeknu nic, mé pozornosti uniklo a z Vaší citace vycházet nemohu.

Otázka č. 5

Dokázal byste jmenovat alespoň jeden problém, kdy se názory levice a pravice v Bystrci střetly, a jak byl tento střet vyřešen? Neobáváte se, že kvůli faktické nerozlišitelnosti v chování obou formálně protikladných stran budou obě z tohoto důvodu neatraktivní a tudíž v nastávajících komunálních volbách nevolitelné?

Odpověď

Velká koalice je, podle mne, něco jiného – v bystrcké koalici byly od roku 1998 různé strany. 1998 –2002: KDU-ČSL, SNK-ED, ODS, ČSSD, 2002 – 2006: SNK-ED, ODS, ČSSD, 2006 – 2010: SNK-ED, ODS, ČSSD. Poprvé ve Vašem podání to vidím takhle vztaženo na městskou část či obec. Jinak – Vaše formulace jsou opět ukázkovým příkladem logického klamu, tuto věc ponechávám samostudiu, jen připomínám odkaz na Wikipedii.

Obecní poměry neposkytují příliš příležitostí pro střety levých a pravých postojů, tak jak je vidíme na vyšší politické úrovni. Otázkami tohoto typu může být stanovení nájemného v obecních bytech, přístup k privatizaci obecních bytů, finanční podpora neziskového sektoru. Sociální oblast je financována a řešena z úrovně města Brna.

  • nájemné je v Bystrci jedno z nejnižších v Brně, zdaleka nevyužíváme možného deregulačního stropu (od 1. 1. 1011 bude 49,00 Kč)
  • byty jsou privatizovány výlučně dobrovolně, na základě projeveného zájmu občanů, dostatečný počet bytů je ponecháván ve vlastnictví obecním, pravidla přidělování bytů jsou nastavena ve prospěch rodin s dětmi a sociálně slabších
  • neziskové organizace pracující s mládeží jsou každoročně podporovány (mohly by být více a širší okruh

Z toho, jak jsou řešeny tyto otázky, si můžete odvodit, jaký je vektor pravého a levého působení. Vše ostatní jsou věci čistě komunální, ve kterých je spousta střetů, ale nejsou svým charakterem pravé či levé

Otázka č. 6

Co na tyto názory Vašeho stranického kolegy (Jiří Dienstbier ml.: „…přednost dostane ochrana zeleně před developerskými projekty, územní plán musí sloužit jako nástroj pro rozvoj kvality života, a ne na podporu developerů.“) říkáte? Domníváte se, že by měla být politika ČSSD v republice v základních otázkách jednotná, nebo máte názor opačný, tedy „každá ves jiný pes“?

Odpověď

Co říká můj stranický kolega Dienstbier mladší nevím, neměl jsem čas se o to zajímat a časopis Respekt nečtu, takže se k tomu vyjádřit nemohu. Politika ČSSD je jednotná, je zaměřena především na solidaritu mezi lidmi – mezigenerační solidaritu, solidární zdravotní péči a přístup ke vzdělání, solidární sociální systém. Politika ČSSD spoluvytváří to, čemu se říká sociální stát. Stará se o to, aby ze společnosti nevymizel lidský rozměr, aby se z nás nestala smečka rvoucí se navzájem o zbytky z kořisti dravců. Na rozdíl od téměř jediné pravicové strany Zelených v Evropě neopustila nikdy princip trvalé udržitelnosti sociálních vztahů. O tom by mohl mnohem víc vyprávět můj osobní kamarád prof. Jan Keller, se kterým jsem na toto téma strávil nejeden večer.

Toto Vaše níže uvedené tvrzení, ačkoliv není otázkou, ponechávám úmyslně ve své odpovědi pro čtenáře jako příklad Vaší argumentace. Pane Kudero – zájmy občanů opravdu nejsou valašský frgál. Oprávněné komunální zájmy občanů je nutno se snažit uspokojit a otázka většinových či menšinových zájmů musí být posuzována vždy v kontextu konkrétního problému, žádný abstrakt z toho nevytvoříte. Koho tím prosím myslíte, když píšete, domníváme se v množném čísle?

Otázka č. 7

Domníváme se, že zastupitelé mají realizovat (pokud jim v tom nebrání přesvědčivě argumentované vyšší, nadregionální zájmy) většinová přání svých obyvatel, přičemž oprávněné potřeby menšinové by mohly být podle možností uspokojeny pouze adekvátním, tedy proporčním dílem.“

Souhlasíte s tímto názorem, nebo se domníváte, že občané jsou tak hloupí, že vlastně nevědí co chtějí a vy, (dočasní) vlastníci rozhodujících postů, máte právo silově prosadit svoji představu, svoji „vyšší vůli“, proti zájmům většiny občanů (s pokryteckým odvoláním se na menšinu)? Nebo jinak: Jste pro uplatňování jednoduché legality v rozhodování při současném ignorování jeho legitimity?

Odpověď

Velice se omlouvám, ale při nejlepší vůli na Vaši otázku č. 7 nedokážu odpovědět – potřeboval bych k tomu buď tři panáky, nebo studium pojmů legalita a legitimita a jejich vztahu. První mi nechutná a na druhé nemám čas. Snad jen, že si nemyslím, že jsou občané hloupí (většina) a že si myslím, že většinou vědí, co chtějí. O firmě Outulný toho moc nevím, městská část nevedla výběrové řízení, ve kterém by vyhrála tato firma a ani aktuálně neprobíhá tendr, ve kterém by se účastnila. Zákon o zadávání veřejných zakázek pamatuje na firmy, které se diskvalifikovaly pro veřejné zakázky prokázanými úplatky a při každém výběrovém řízení se tato věc dokládá jako základní kvalifikační předpoklad. Není to však a nemůže to být na základě mediálním, ale na základě soudního rozhodnutí. Jestli si náhodou nezaměňujete investiční záměr nějaké firmy a veřejnou zakázku obce, to je zásadní rozdíl.

Otázka č. 8

Překvapuje Vás, že vytrvalé prosazování investičního záměru firmy Outulný na Horním náměstí bystrckým zastupitelstvem vyvolává u mnoha občanů podezření na podobné korupční praktiky i v Bystrci?

Odpověď

Že by bystrcké Zastupitelstvo vytrvale prosazovalo investiční záměr firmy Outulný na Horním náměstí je holý nesmysl. Určitě by s Vámi nesouhlasili i zastupitelé za KSČM, KDU-ČSL, stranu Zelených (ti jsou také Zastupitelstvo).

Zdá se, že stále ještě nerozumíte samotné otázce investice na Horním náměstí. Rada městské části, resp. Zastupitelstvo může dát souhlas se záměrem či nikoliv, ale především je na ní dát případný souhlas s prodejem pozemků města. Majetkový odbor Magistrátu města Brna pak prodej připraví a volené orgány města Brna podle své kompetence a vlastní vůle rozhodnou.

Pokud máte podezření na korupci v Bystrci, podejte prosím trestní oznámení. Nebo úplně stačí napsat o svém podezření na Městské či Krajské státní zastupitelství v Brně, tyto orgány jsou povinny samy zahájit ve věci řízení. V tomto může poradit pan Ing. Kuchař, už to udělal nejméně čtyřikrát.

Otázka č. 9

Jakým způsobem hodláte s tímto údajným novým záměrem seznámit občany, kterých se stavba bude bezprostředně dotýkat? Máte v úmyslu poznat jejich mínění a toto mínění pak prosazovat? Jak hodláte zabezpečit, aby případný kompromis byl ze strany developera také závazně dodržen?

Odpověď

O záměru na menší, či jiný objekt na Horním náměstí vím jen to, co zveřejnil Bystrčník z jednání členů občanského sdružení. Předpokládám, že nově zvolená Rada MČ bude natolik demokratická jako dosavadní a předloží záměr k posouzení na vždy veřejném jednání Zastupitelstva městské části.

S pozdravem

PhDr. Jiří Altman
V Brně dne 30. září 2010

*

Související

Doktor Altman je tajemný člověk
Miloš Kudera: Otevřený dopis PhDr. Jiřímu Altmanovi

Doktor Altman je tajemný člověk

9. 9. 2010 v 11.56 • Témata: , , , , , ,

Miloš Kudera napsal místostarostovi Bystrce na konci srpna otevřený dopis. Pokusíme se dnes zjistit, co ho k tomu vedlo.

Viktor Lošťák: Ahoj Miloši, nejdřív tě převelice stručně představím. Bydlíš v Bystrci, jsi čerstvý důchodce a od počátku členem Občanského sdružení Horní náměstí. Před deseti dny jsi napsal otevřený dopis místostarostovi Bystrce Jiřímu Altmanovi. Co tě k tomu vedlo? Tedy k tomu dopisu.

Miloš Kudera: Už třetím rokem jsme svědky situace, kdy bystrčtí koaliční zastupitelé zaujímají, pokud se týče budoucnosti Horního náměstí, zatím nekompromisní postoj, který je v příkrém rozporu s přáním a představou místních obyvatel. Kladu si tedy obecné otázky, tedy proč se chovají právě takto. A do nich pak se snažím dosadit adekvátní odpovědi.

A k čemu jsi při tom přemýšlení došel?

Zkusil jsem vydedukovat všechny myslitelné možnosti, které k této vážné disproporci mezi přáními občanů a praxí zastupitelů mohou vést.

Počkej, „všechny myslitelné“, není to trochu moc? Zkusme prozatím jen jednu možnost, jeden důvod. Jaký je tedy ten první, nejdůležitější?

Podle mne by mohl být ten nejsilnější legální postoj zodpovědného zastupitelstva proti vůli občanů nějaký vyšší, tedy neregionální zájem. Je snadné si představit potřeby, které svým významem přesahují dané místo či region, které ale ve vyšším (krajském, celostátním) zájmu být vyřešeny prostě musí. Mohou to být důležité tzv. liniové stavby, jako ropovod, plynovod, dálniční či železniční koridor.  Dále pak třeba strategická stavba vojenského charakteru (základna, letiště), příp. energetika (elektrárna, úložiště odpadu aj.).

Nesouhlasím, ale pokračuj.

Málokdo je ve svém blízkém okolí uvítá, ale v naší hustě obydlené zemi se nakonec nějak rozhodnout musí, obzor místních zastupitelů prostě musí občas přesáhnout obecní katastr, a po důkladném zvážení všech alternativ nakonec přijmou rozhodnutí, které si jejich voliči nepřejí.

Znovu nesouhlasím, ale toho si nevšímej. To bylo jen do zápisu.

Dobře, námitka byla zaznamenána. Ale k věci. V demokratickém systému však takový krok vyžaduje trpělivé vysvětlování situace a pokud možno i získání nějakých kompenzací, které újmu obyvatelům aspoň zmírní.

Je zřejmé, že tento důvod na výstavbu polyfunkčního centra na Horním náměstí uplatnit nelze.

A co tvůj další důvod, ten už uplatnit lze?

Druhým důvodem by mohl být zákon.

Zákon, který by přikazoval postavit na Horním náměstí polyfunkční centrum?! Ty na to jdeš skutečně ze široka.

V této souvislosti se mluví o územním plánu a o standardech. Ale ani jedna z uvedených dvou „pomůcek v rozhodování“ nemá sílu zákona. První, tedy územní plán je studie, která se v pravidelných intervalech inovuje. Bystrcké zastupitelstvo, které je oprávněno navrhovat změny v územním plánu, této své iniciativy využilo v souvislosti s Horním náměstím jen jednou, kdy zredukovalo plochu celého Horního náměstí, určenou původně zcela nesmyslně a od zeleného stolu pro zástavbu, zhruba na třetinu. Ovšem i tento zbytek, tedy asi třetina hektarového pozemku Horního náměstí, by připouštěl naprosto nevhodnou megalomanskou stavbu. Dalších termínů už bystrcká radnice ke svým návrhům už nevyužila.

Standardy pak vycházejí z platných norem a mají pouze doporučující charakter. Rozhodně neurčují nutnost zastavění nějakého konkrétního místa, které v našem konkrétním případě je z mnoha důvodů pro daný účel a v navrhovaném rozsahu nevhodné.

Oba tyto dokumenty mají vycházet z vůle občanů, neměly by to být nástroje vynucování vůle zastupitelstva.

Nenašel jsi mezi svými důvody taky nějaký psychologický?

Ano, psychologickým důvodem by mohl být nazván jeden problém, a sice vlastnictví „vyššího rozumu“. Někteří lidé, když jsou legálně obdařeni rozhodovacími pravomocemi (zejména kulatým razítkem), tak aniž by prošli nějakou vyšší kvalifikací, domnívají se, že všemu rozumí mnohem víc než občané, jichž se jejich rozhodnutí týkají. Tito funkcionáři, pokud svůj odlišný názor neobhájí ve veřejné diskusi (a občané jej nepřijmou za svůj) ovšem nemají ve svých funkcích co pohledávat. V opačném případě nejde o demokracii (vládu lidu), nýbrž o byrokracii (vládu úřadu). Odvolávání se na přídomek zastupitelská (demokracie) není obhajitelný. Zvolení zastupitelé i úřednici tu nejsou od toho, aby vnucovali svoji vůli proti zájmům většiny, ale aby tuto vůli většiny realizovali.

Jelikož jsme už dost daleko, jen zopakuji, že se snažíš objevit důvody, proč bystrčtí radní ve věci Horního náměstí jednají, jak jednají. Tímto posledním jsi svoje vydedukované důvody vyčerpal?

Ne, z těch důležitých ještě zbývá poslední, a tím je korupce. Také v tomto případě zastupitelé neprosazují zájmy občanů, tedy vlastní jádro svého oficiálního postavení, nýbrž zájmy jiného subjektu, který jim (politické straně, příp. osobně) poskytl nějaký benefit.

V naší zemi se toto slovo skloňuje ve všech pádech, všechny politické strany je pociťují jako obrovský problém a „boj proti korupci“ mají ve svých programech.  Protože však jde o trestný čin, tak všude tam, kde se tento pojem byť jen vysloví jakožto možné vysvětlení nějakého chování, se dotyční vždy alergicky ohrazují. Přitom to není vůbec zapotřebí, stačí „jen“ rozhodovat transparentně a ve shodě s vůlí svých voličů.

OK, ale Miloši, snad abych se vrátil k původní otázce. Co tě vedlo k napsání dopisu právě panu Altmanovi a ne někomu jinému z Rady?

Pan dr. Altman je tak trochu tajemný člověk, moc se veřejně neprojevuje. Přitom si myslím, že je velice inteligentní. Domnívám se, že by měl mít odvahu veřejně obhájit některé své kroky, které jsou v rozporu s jeho původním stanoviskem, vypadají tedy z tohoto důvodu velice podivně a s kterými nemohu (nejen já) souhlasit. Jsou vyjmenovány v otázkách, jež tvoří jádro mého otevřeného dopisu.

Nejvíc mne ovšem popudilo jeho razantní odmítnutí naší ankety. Aktivistku, která u něj v bytě zazvonila, bez vysvětlení „vyhodil“. Přitom v anketě byl prostor pro vyjádření jakéhokoli názoru, včetně obhajoby navrhované stavby. Vím, že vyplňovat jakékoli ankety není žádná povinnost. Ale způsob, jakým to pan místostarosta, tedy volený funkcionář, udělal, jej dle mého názoru diskvalifikuje vykonávat v Bystrci svoji funkci. A nejen v Bystrci. Šlo podle mne o pohrdání voličem.

Dr. Altman je už dva roky také členem rady krajského zastupitelstva. Na úřadě MČ Bystrc se od té doby prý už vyskytuje jen vzácně. Jeho krajská funkce je mnohem víc „za větrem“ než ta bystrcká, do kraje se už volí hodně politicky, kandidáti nejsou osobně voličům moc známi a jsou na tom v tomto směru „lépe“ než např. členové parlamentu. Mají ze všech stupňů zastupitelských sborů největší „klídek“.

Ale máš pravdu, za to, co kolem kauzy Horní náměstí předvedli, jsou pro občany zde bydlící nevolitelní všichni členové Rady a potažmo všechny strany naší velké koalice.

Protože to ne každý ví, poznamenávám, že velkou koalici v Bystrci tvoří ODS, ČSSD a Evropští demokraté.

Nejsem si úplně jistý, jestli si teď trochu neodporuješ. Na jedné straně nepřímo tvrdíš, že do zastupitelstva obce se nevolí až tak politicky, tedy že se volí spíše podle osobností. Na druhou stranu říkáš, že to, jak se zachovali konkrétní lidé, diskredituje celé jejich strany.

S tím tak docela nesouhlasím. Copak takový Petr Adámek (namátkou) může za to, že jeho loď řídí starosta Beneš a kormidlo si nenechá ani po dvou dekádách vzít? Copak pravicový volič, kterého třeba vede jistě pěkná myšlenka osobní svobody, může za to, že jeho zidealizovanou ODS vedou na obecní úrovni lidi, kteří tu stranu totálně znemožňují? Vždyť toho člověka, příznivce ODS, poškozuje pan Beneš úplně stejně, a možná ještě víc, než lidi, co ODS nevolí. Příznivcům liberálních myšlenek šlapou navíc po ideálech.

Myslím, že pokud se negativně vymezujeme vůči stranám, měli bychom vždy jasně říct, že jde o místní reprezentaci té které strany. Ostatně strana je jen logo, pod ním jsou reální lidé. V Bystrci se nevolí ODS, tady se volí Svatopluk Beneš a skupina kolem něj.

Ale to jsem zřejmě příliš odbočil, promiň. Vysvětli dál, proč jsou podle tebe ti lidé nevolitelní.

Dokazuje to i památná věta pana starosty, že „subjektivní názory občanů mu brání v objektivní veřejné správě“, či paní dr. Křivánkové, že aktivisté za zeleň na Horním náměstí jsou jen „hrstka nahnaných křiklounů“. Takovýto slovník si dobře pamatuji z dob tzv. reálného socialismu. Proboha, kým nahnaných? A nikdy se paní Křivánková ani pan starosta za tato slova Sdružení neomluvili.

Myslíš, že na svůj dopis dostaneš od místostarosty Altmana odpověď?

Pokud ano, budu příjemně překvapen. Ale mám-li být upřímný, tak v odpověď nedoufám. Některé otázky, možná většina, jsou záměrně dost sugestivní. To ale neznamená, že by na ně nešlo, bude-li upřímný zájem, odpovědět, a dobrý politik by toho měl být schopen.

Dobrý politik ti zajisté odpoví, pravděpodobně to ale nebude odpověď na to, nač ses ptal.

Ovšem i „neodpověď“ bude svým způsobem odpovědí, a hra na „mrtvého brouka“ by jen potvrdila moje výhrady k dr. Altmanovi jakožto politikovi. Byl by to také jasný signál pro voliče.

To jsou samí voliči, volby, signály… Tak koho by tedy podle tebe měli občané v nastávajících volbách volit?

Musíme se kandidujících subjektů jasně dotázat, jak si představují budoucnost Horního náměstí. Jak si představují svoji komunikaci s občany, jak jim hodlají naslouchat. Co míní změnit, aby obecní zakázky nebyly už na první pohled předražené (z poslední doby např. vydlážděné „vlnky“ za 680 tisíc u zastávky ZOO). Atd. A pak se rozhodnout. Ale myslím, že, jak se říká, „staré psy novým kouskům nenaučíš“. Občané by měli zvolit změnu, nové tváře!

Snad. Děkuji za rozhovor.

*

Ke stažení

Text rozhovoru (PDF)

Související

Miloš Kudera: Otevřený dopis PhDr. Jiřímu Altmanovi

Miloš Kudera: Otevřený dopis PhDr. Jiřímu Altmanovi

30. 8. 2010 v 12.02 • Témata: , , ,

Miloš Kudera, bystrcký občan a člen občanského sdružení Horní náměstí, napsal otevřený dopis PhDr. Jiřímu Altmanovi, místostarostovi městské části Brno Bystrc za ČSSD.

*

Vážený pane místostarosto,

už několik let se pokouším z veřejných zdrojů a vystoupení sestavit Váš politický profil. Jsem člověk, který se snaží vidět své spoluobčany v dobrém světle, dokud nemá důvody tento svůj přístup korigovat. Bohužel musím hned úvodem konstatovat, že ve Vašem případě k takovým korekcím došlo. Tento dopis berte, prosím, jako šanci toto moje (a nejen moje) mínění poopravit k lepšímu.

  • Jistě jste při svém vstupu do (komunální) politiky musel počítat s tím, že budete, pokud míníte svoje pověření dělat zodpovědně, zároveň s přijatou funkcí komunikovat s občany.

Otázka č. 1

Proč se této komunikaci vyhýbáte? Na plenárních schůzích zastupitelstva vystupujete jen zřídka, na konkrétní dotazy občanů odpovídáte, pokud vůbec, nejasně a vyhýbavě. Při občanském styku mimo úřední akce odmítáte o otázkách, které se Vám z nějakého důvodu nelíbí, komunikovat úplně. Mám tomu rozumět tak, že občané se svými problémy a názory, pokud se odchylují od Vašich, pro Vás představují jen „obtížný hmyz“?

  • Poprvé jsem Vaše jméno zaregistroval v okamžiku, kdy jste veřejně prohlásil, že plocha tzv. Horního náměstí, na jehož okraji bydlíte, musí zůstat vyhrazena pro parkovou zeleň v celé ploše.

Otázka č. 2

Jaké důvody Vás vedly k tomu, že jste tento svůj původní a jistě spontánní názor, který s Vámi sdílela velká většina Vašich blízkých spoluobčanů, změnil o celých 180 stupňů, když jste hlasoval pro realizaci obřího polyfunkčního centra, tak, jak je navrhovala ve své studii firma Outulný? Nesouvisela tato Vaše proměna s okolností, že si stavíte rodinný dům jinde v klidném místě, kde Vám žádné ohrožení komfortu bydlení ze strany developerů nehrozí?

  • Zastupitelstvo Bystrce, jejímž jste členem a dokonce místostarostou MČ, nereagovalo pozitivně na petici a anketu, která ohledně investice na Horním náměstí proběhla (Vy osobně jste velmi razantně odmítl vyplnit anketní lístek, kde byla možnost vyjádřit jakýkoli názor), a zadalo za více než 40 tis. Kč svoje vlastní šetření.

Otázka č. 3

Z jakého důvodu většinové koaliční uskupení v bystrckém zastupitelstvu nerespektovalo ani závěry tohoto svého oficiálního šetření, ve kterém se velká většina občanů opět, už potřetí, vyslovila pro alternativu parku (zeleně) v prostoru Horního náměstí a proti navrhované stavbě? Proč jste investovali peníze daňových poplatníků do projektu, jehož závěry jste zřejmě už předem nemínili respektovat?

  • Občanské iniciativy v Bystrci jsou naším voleným zastupitelstvem brány jako něco nežádoucího, co do „slušné společnosti“ nepatří. I Vy osobně jste zaujal toto stanovisko ke spontánním občanským aktivitám, jehož organizátory Vaše kolegyně v zastupitelstvu RNDr. Alena Křivánková veřejně označila za „pár nahnaných křiklounů“.

Otázka č. 4

Můžete, prosím, explicitně vyjádřit svůj názor na spontánní občanské iniciativy jako takové? Do jaké míry se ztotožňujete s citovaným označením Vaší kolegyně, které silně připomíná slovník představitelů minulého režimu?

  • Dvě největší strany v zastupitelstvu, ODS a ČSSD, utvořily po volbách v roce 2006 velkou koalici. My, občané, jsme za celé volební období nezaregistrovali jediný problém, kdy by byl názor pravice (ODS) a levice (ČSSD) odlišný. Takováto situace zpochybňuje samu myšlenku plurality názorů jakožto zásadního axiomu skutečné demokracie.

Otázka č. 5

Dokázal byste jmenovat alespoň jeden problém, kdy se názory levice a pravice v Bystrci střetly, a jak byl tento střet vyřešen? Neobáváte se, že kvůli faktické nerozlišitelnosti v chování obou formálně protikladných stran budou obě z tohoto důvodu neatraktivní a tudíž v nastávajících komunálních volbách nevolitelné?

  • Váš stranický kolega, volební lídr ČSSD v Praze a potažmo kandidát na primátora Prahy Jiří Dienstbier ml. publikoval (Respekt, 33, 2010, s. 47) tento stranický názor „…přednost dostane ochrana zeleně před developerskými projekty, územní plán musí sloužit jako nástroj pro rozvoj kvality života, a ne na podporu developerů.“ Dále uvádí příklady, kdy místo nákladového nádraží na Žižkově, volného prostoru na Trojmezí aj. bude ČSSD usilovat o parkovou úpravu a zachování zeleně proti záměrům na výstavbu bytových a jiných objektů.

Otázka č. 6

Co na tyto názory Vašeho stranického kolegy říkáte? Domníváte se, že by měla být politika ČSSD v republice v základních otázkách jednotná, nebo máte názor opačný, tedy „každá ves jiný pes“?

  • Domníváme se, že zastupitelé mají realizovat (pokud jim v tom nebrání přesvědčivě argumentované vyšší, nadregionální zájmy) většinová přání svých obyvatel, přičemž oprávněné potřeby menšinové by mohly být podle možností uspokojeny pouze adekvátním, tedy proporčním dílem.

Otázka č. 7

Souhlasíte s tímto názorem, nebo se domníváte, že občané jsou tak hloupí, že vlastně nevědí co chtějí a vy, (dočasní) vlastníci rozhodujících postů, máte právo silově prosadit svoji představu, svoji „vyšší vůli“, proti zájmům většiny občanů (s pokryteckým odvoláním se na menšinu)? Nebo jinak: Jste pro uplatňování jednoduché legality v rozhodování při současném ignorování jeho legitimity?

  • Před nedávnem byla v médiích zveřejněna aféra, kdy firma Outulný uplácela na Třebíčsku vlivné zastupitele při prosazování projektu výstavby inženýrských sítí (letenky se vstupenkami na britskou fotbalovou ligu). U občanů se tím pro jisté typy zakázek diskvalifikovala.

Otázka č. 8

Překvapuje Vás, že vytrvalé prosazování investičního záměru firmy Outulný na Horním náměstí bystrckým zastupitelstvem vyvolává u mnoha občanů podezření na podobné korupční praktiky i v Bystrci?

  • Poslední zprávy naznačují, že developerská firma prý míní realizovat na Horním náměstí jen menší stavbu.

Otázka č. 9

Jakým způsobem hodláte s tímto údajným novým záměrem seznámit občany, kterých se stavba bude bezprostředně dotýkat? Máte v úmyslu poznat jejich mínění a toto mínění pak prosazovat? Jak hodláte zabezpečit, aby případný kompromis byl ze strany developera také závazně dodržen?

Prosím o jasné zodpovězení svých otázek. Doufám, že připravovaný volební program vaší strany pro Bystrc se jednoznačně vyjádří i k problematice budoucnosti Horního náměstí. Volím formu otevřeného dopisu, abych měl větší jistotu, že neskončí v koši. Vyhrazuji si právo Vaši případnou odpověď také zveřejnit.

Dne 30. srpna 2010

Miloš Kudera
Rerychova 4
Brno-Bystrc

Pozn.: Zasláno i do Bystrckých novin a Bystrčníku (www.bystrcnik.cz).

*

Ke stažení

Text dopisu (PDF)