Příspěvky se štítkem ‚Oldřich Kužílek’

Veřejná debata? Také u piva se starostou

24. 2. 2013 v 08.36 • Témata: , , , , ,

Brno – Veřejné debaty mají obyvatelům městských částí přiblížit plánované projekty. Podle některých starostů je problém, že na ně většinou dorazí pouze odpůrci.

Lidé mohou upozornit na problémy v jejich okolí hlavně na jednání zastupitelů. Mnohé radnice brněnských městských částí s nimi chtějí jejich připomínky probírat i jindy. Pořádají proto různá setkání a debaty.

Nový cyklus schůzek dnes zahajuje například radnice brněnské městské části Líšeň. „Chceme řešit problémy zdejšího sídliště. Každá ulice má trochu jiné problémy. Proto potřebujeme s jejich obyvateli jednat zvlášť. Dnes se na radnici sejdeme s lidmi z Molákovy ulice,“ sdělil líšeňský starosta Břetislav Štefan.

Jednat s lidmi z určitých oblastí městské části chce i radnice brněnské Bystrce. „Pořádáme debaty nazvané O Bystrci v Bystrci. Konají se v některé ze zdejších restaurací. V prostředí, kde si s námi mohou dát třeba pivo, totiž lidé o svých problémech mluví mnohem otevřeněji než například při jednání zastupitelů. Někdy je těžké postavit se v plném sále a promluvit. Na poslední debatě, která se odehrála toto pondělí, přišlo asi třicet lidí. Docela mě to potěšilo,“ sdělil tamní místostarosta Tomáš Přibislavský.

Radnice pořádá také debaty ke konkrétním problémům. „Svoláváme je kdykoli, kdy se má rozhodovat například o územním plánu nebo nějaké důležité výstavbě,“ podotkl Přibislavský.

Lidem se přístup radnice líbí. „Určitě je sympatičtější debatovat se zastupiteli někde na pivu než na sebe koukat ve studeném sále. I oni jsou pak otevřenější a na rovinu řeknou, co je možné dělat,“ myslí si například Petra Vykoupilová, která žije v Laštůvkově ulici v Bystrci.

Přístup vedení městských částí oceňuje i Oldřich Kužílek ze sdružení Otevřená společnost. „Pořádání veřejných debat je určitě dobrý krok vstříc lidem. Důležitá je ale i forma těchto setkání. Pokud je například v roli moderátora starosta, vypadá to mnohdy pouze jako podlézání voličům,“ upozornil Kužílek.

(…)

Zkráceno, celý článek Jana Spěšného si přečtěte na brnensky.denik.cz

Související

O Bystrci v Bystrci podruhé

 

Brno-jih: Opoziční stránky obejdou cenzuru

13. 11. 2012 v 10.51 • Témata: , , , , , , , , , , , ,

Opozice v městské části Brno-jih spouští svůj vlastní web. Založení vlastních stránek je odpovědí na cenzuru, která údajně vládně v místním radničním periodiku Jižní kurýr.

„Zastupitelé za STAN a VV v zastupitelstvu MČ Brno-jih spustili 11. listopadu svůj web www.brno-jih.eu,“ oznámil v tiskové zprávě zastupitel David Rotrekl (VV). „Hodláme na něm uvádět informace, které vedení městské části občanům neposkytne.“

„Posledním impulsem k založení vlastního webu byla prokázaná cenzura v Jižním Kurýru, kterou konstatoval i odborník na transparentnost veřejné správy a radniční média Oldřich Kužílek,“ doplnila zastupitelka Jiřina Bočková (nezávislá, zvolena za STAN). V rubrice Co kurýr neunesl přinesly nové stránky ty články opozice, které radniční zpravodaj odmítl uveřejnit.

Opoziční zastupitelé tvrdí, že na svých stránkách dají prostor i dalším „demokratickým“ kolegům ze zastupitelstva. Koho za demokratického považují a koho už ne však neuvedli.

„Jaký bude o stránky zájem obyvatel, to ukáže čas. Každopádně jde o aktivitu, kterou občanům mnoho opozičních zastupitelů nenabízí. Ani v Brně, ani v jiných obcích,“ uzavřel David Rotrekl.

-vl-

Ke stažení

Tisková zpráva opozičních zastupitelů Brna-Jihu ke spuštění nového webu (PDF)

Související

Cenzura v Jižním kurýru: Každý trvá na svém
Žádná cenzura. Nepodložená tvrzení hrozila soudem, tvrdí člen redakční komise Jižního kurýra
Brno-jih: Opozice nesouhlasí s cenzurou, chce změny
Cenzura v Novém Lískovci: Zakazujeme články, abychom chránili jejich autory

Cenzura v Jižním kurýru: Každý trvá na svém

9. 10. 2012 v 09.07 • Témata: , , , , , , , , , , , ,

Spor o cenzuru na Brně-jihu se prozatím nikam neposouvá. Ani zisk celostátní anticeny Zavřeno, kterou radnice Brna-jihu „vyhrála“ minulý týden, nepřiměl členy redakční komise radničního periodika ke změně názoru. Komise se stále hájí tím, že články opozice odmítla z dobrých důvodů; opozice trvá na tom, že jde o nepřípustné a nezákonné potlačování svobody slova.

„Kdybych chtěl použít opravdu velmi osobní hodnocení, řeknu jednou větou, že je to škvár,“ hodnotí jeden z odmítnutých textů Ondřej Malý (TOP 09), člen Redakční a Informační Komise MČ Brno-Jih. „Škvár, pro který asi není v seriózním zpravodaji, jakým chce Jižní Kurýr být, dost místa.“

Slovy „škvár“ a  „slátaniny“ označuje Ondřej Malý článek opoziční zastupitelky Jiřiny Bočkové (nezávislá, zvolena za STAN). Ta se v textu nazvaném Slib zastupitelky zamýšlela nad chystaným rozšířením provozu slévárny Feramo a jeho důsledky pro životní prostředí v Přízřenicích.

Ondřej Malý se domnívá, že odmítnutí článku není cenzurou, ale jen obvyklou redakční prací.

„Pokud je požadavek na korektní zdrojování, na zřetelné oddělení fakt od názorů a domněnek, na korektní argumentaci, cenzurou, je na načase začít se k označení cenzor hrdě hlásit. Já si ale myslím, že se tomu říká prostě redaktor,“ napsal Malý.

Bydlím v Přízřenicích. Jednou z mnoha zvláštností našich končin je areál firmy Remet na ulici Vídeňské. Sváží se do něj metalický šrot z mnoha zemí Evropy. Po zpracování se cenné suroviny opět odváží. Zápach a znečištění zůstávají zde. Při určitém směru větru jej okolní obyvatelé nemohou přehlédnout, respektive „přečichnout“. Přesto zde město Brno plánuje masivní bytovou výstavbu. Je smutné, když se nijak nesnaží zlepšit kvalitu ovzduší, které zde budou současní i budoucí obyvatelé dýchat.

Jiřina Bočková: Slib zastupitelky
část textu, odmítnutého redakční komisí Jižního Kurýra

Autorem dalšího ze zakázaných textů je zastupitel David Rotrekl (Věci veřejné). Jeho článek se týkal regulace hazardu v městské části a David Rotrekl v něm kromě jiného nepřímo obvinil koalici z korupce. Popsal situaci, kdy zastupitelstvo odmítlo omezit v městské části provoz hracích automatů, aby následně přijalo finanční dar půl milionu korun od firmy Multigate, a.s., která sázkové hry provozuje. Ani tento text si nesměli čtenáři Jižního kurýra přečíst.

Třetím textem, kterým opozice zdůvodňovala nominaci na anticenu Zavřeno, je článek zastupitele Zdeňka Rotrekla (STAN). V názorovém, umírněném textu, se Zdeněk Rotrekl zamýšlí nad nesplněnými sliby, které magistrát dal před dvěma lety Dolním Heršpicím a Přízřenicím, když se pokoušely referendem od Brna odtrhnout.

„Je bohužel smutnou skutečností, že zmíněné texty neobsahovaly podložená fakta a přímo útočily na podnikatelské subjekty v naší MČ, a proto se komise rozhodla požádat o právní analýzu případných soudních sporů a odpovědnosti včetně možnosti případného majetkového odškodnění poškozeným. Právní kancelář na základě důkladného právního rozboru vydala stanovisko, podle kterého za uveřejnění takovýchto článků nese v současné době právní odpovědnost vydavatel, nikoliv autor. Z tohoto důvodu a vzhledem k tomu, že se jednalo o nepodložená fakta s možným budoucím právním sporem, komise rozhodla o neuveřejnění,“ zdůvodnil zamítnutí článků opozice Lukáš Boula, člen redakční komise.

Na přímý dotaz, odkud to, co vydává za fakta, má, mi paní Bočková nebyla schopná svá tvrzení nijak doložit (doslova: „každý si to přece může najít na Internetu“). To jsou hned dva argumentační fauly: „non sequitur“ a „odkaz na nekompetentní autoritu“. Takto se seriózní debata prostě nevede.

(…)

Osobně se domnívám, že smysl objektivního polemického článku tkví převážně v kvalitních premisách a v přesné argumentaci. Pokud se článek zabývá nějakou třetí stranou, nejde o samoúčel: odpovědnost za obsah článku nese vydavatel, a právě v rovině faktické se láme chleba v případných občanskoprávních anebo trestněprávních sporech. Články zasílané paní Jiřinou Bočkovou, panem Zdeňkem Rotreklem i panem Pavlem Reichem trpí – podle mého názoru – dlouhodobým deficitem právě v těchto charakteristikách.

Ondřej Malý, člen Redakční a Informační Komise MČ Brno-Jih, TOP 09
část zdůvodnění, proč redakční komise odmítla texty opozice

Se svým názorem je však pan Boula dosti osamocen. Jeho oponenti tvrdí, že proklamované obavy ze soudního sporu jsou nesmyslné a účelové. Pochybují dokonce, zda vůbec nějaká skutečná právní analýza, na níž se Lukáš Boula odvolává, existuje. Radnice žádný právní rozbor nezveřejnila, známo není ani jméno právní kanceláře, která ji měla vypracovat, ani částka, kterou za ni městská část zaplatila. Rovněž není jasné, proč by si městská část měla objednávat právní analýzy, když zaměstnává vlastního právníka a potřebné zákony si může na webu dohledat i právní laik. Na stránkách radnice Brna-jihu nově umístěný text Zhodnocení trestněprávní odpovědnosti za obsah článků uveřejněných v periodickém tisku lze těžko za analýzu článků považovat; jde pouze o výňatky z veřejně dostupné rigorózní práce Olgy Pouperové Tiskové právo.

Že by se redakce Jižního kurýra mohla v případě nepublikovaných textů na trestní odpovědnost odvolávat, odmítá i organizátor soutěže Otevřeno×Zavřeno Oldřich Kužílek.

„Nominaci jsme vyhodnotili jako doloženou a v jádru jejího tvrzení pravdivou. Články jsou zcela věcné, stručné, týkají se projednávaných záležitostí zastupitelstva. Jejich neotištěním nepochybně radnice chybuje, ba dokonce provádí cenzuru, která je zakázána článkem 17 Listiny,“ napsal Oldřich Kužílek.

-vl-

Ke stažení

Ondřej Malý, člen redakční komise Jižního Kurýra, zdůvodňuje odmítnutí článků 1 (PDF)
Ondřej Malý, člen redakční komise Jižního Kurýra, zdůvodňuje odmítnutí článků  2 (PDF)
Jiřina Bočková: Slib zastupitelky – článek odmítnutý Jižním kurýrem (PDF)
David Rotrekl – článek o hazardu, odmítnutý Jižním kurýrem (PDF)
Zdeněk Rotrekl: Uplynuly už dva roky… – článek odmítnutý Jižním kurýrem (PDF)
Oldřich Kužílek: Vyjádření k nominaci Brna-jihu na anticenu Zavřeno (PDF)

Související

Žádná cenzura. Nepodložená tvrzení hrozila soudem, tvrdí člen redakční komise Jižního kurýra
Brno-jih: Opozice nesouhlasí s cenzurou, chce změny
Cenzura v Novém Lískovci: Zakazujeme články, abychom chránili jejich autory

Brno-jih: Opozice nesouhlasí s cenzurou, chce změny

4. 10. 2012 v 08.38 • Témata: , , , , , , , , ,

Radnice městské části Brno-jih má zavřeno. Tak rozhodli lidé v hlasování veřejnosti v soutěži Otevřeno×Zavřeno.

Soutěž Otevřeno×Zavřeno pořádá Otevřená společnost o.p.s.; veřejnost i odborníci v ní hodnotí kvalitu poskytování informací občanům zejména z úřadů veřejné a státní správy a další povinných subjektů, jako jsou subjekty ovládané státem, krajem, nebo obcí, veřejnoprávní instituce a další.

Radnici Brna-jihu do soutěže nominovala místní opozice, které periodikum Jižní kurýr, vydávané městskou částí, opakované odmítá zveřejňovat názory. K nominaci se přidala svými hlasy nejen veřejnost, ale také odborník a organizátor soutěže Oldřich Kužílek. Podle Kužílka byly všechny příspěvky opozičních zastupitelů, které Jižní kurýr neotisknul, stručné, věcné a korektní.

Opozice na Brně-jihu nyní nechce, aby celá záležitost udělením anticeny skončila.

„To, že čin městské části dostal více hlasů veřejnosti, než celobrněnská záležitost (nominován byl i magistrát Brna – poznámka Bystrčník), je důkazem, jak vážná situace na jihu Brna je,“ domnívá se zastupitelka Jiřina Bočková (STAN).

„Podáme návrh radě městské části na odvolání členů redakční a informační komise a zvolení nových, kteří nebudou spjati s politickými stranami,“ informoval zastupitel Zdeněk Rotrekl (STAN).

„Současní cenzoři jsou neúspěšní kandidáti z voleb 2010 za ODS a TOP 09 Lukáš Boula a Ondřej Malý a předsedou komise zastupitel za ČSSD Josef Mach. Ten je dle informací na stránkách ČSSD civilním povoláním učitel a měl by tedy být morálním vzorem a ne porušovat Listinu práv a svobod,“ myslí si Pavel Reich, mluvčí občanského sdružení Samostatný jih, které místní radnici dlouhodobě kritizuje. Podle Reicha se tři zmínění členové redakční a informační komise k cenzuře přiznali, když na jednání se zastupiteli za STAN uvedli, že články nechtějí zveřejnit nikoli proto, že by se třeba do příslušného čísla nevešly, ale proto, že se jim jejich konkrétní části nelíbí.

„Představa, že se článek opozičního zastupitele bude líbit zastupiteli většinovému, je naivní. Pokud vydává periodikum za veřejné peníze, musí zveřejnit názory všech skupin veřejnosti,“ komentoval zastupitel David Rotrekl (VV).

Smaltovaná cedule, symbolizující vítězství v soutěži Otevřeno×Zavřeno, zůstala po pondělním slavnostním vyhlášení výsledků organizátorům. Anticenu, kterou si radnice Jihu za porušování svobody projevu v radničním periodiku vysloužila, si nikdo z vedení městské části převzít nepřišel.

-vl-

Související

Úřednice magistrátu dostala anticenu za utajování informací
Otevřeno, zavřeno? V Brně víc to druhé

Je kamerový systém v Bystrci past?

11. 12. 2010 v 21.31 • Témata: , , , , ,

Může se chystaný nový kamerový systém v Bystrci stát pastí, v níž bez užitku zmizí peníze z rozpočtu městské části? Není to vyloučeno.

V minulém volebním období vznikl na bystrcké radnici záměr pořídit systém kamer s vysokým rozlišením, který by dohlížel na vybraná parkoviště. Rada přijala postupně několik usnesení, které by měly uvést celou věc v život zřejmě během příštího roku. Jisté to není, web radnice na veškeré dotazy na kamery zná jen jednu odpověď – „žádný záznam“.

Kamery, hlídající auta před zloději a vandaly, si získaly některé zastupitele nebo i celé strany. Bystrcká KSČM si realizaci „otevřené televizní ochrany v Bystrci“ napsala dokonce do volebního programu. Pikantní je, že na otázku, co si vlastně pod otevřenou televizní ochranou představují a co je na špiclujících kamerách otevřeného, nedokázal dát nikdo z kandidátů žádnou rozumnou odpověď. Vlastně vůbec žádnou odpověď.

Jan Strmiska, nyní již bývalý zastupitel (SNK-ED), volal po kamerách v Bystrckých novinách 8/2010. V článku Kamerový systém finišuje? (strana 4) upřesnil částku, kterou městská část potřebuje na realizaci systému vynaložit, na 2,5 milionu.

Jde o velká parkoviště pod Maxem, na Štouračově, pod Santonem, prostory konečné tramvaje u Ečerovy, přestupní uzel integrované dopravy pod radnicí, prostor pod Kubíčkovou až po lávku přes tramvaj a prostor zastávky tramvaje Přístaviště. Na polovině z vybraných lokalit dochází např. při ohňostrojích ke koncentraci desítek tisíc lidí a systém mj. pomůže k prevenci i k zásahu při případných zraněních. Signál ze všech lokalit by se přenášel pomocí sítě NET kabelu na pult bystrcké Městské policie.

Jan Strmiska: Kamerový systém finišuje?
Bystrcké noviny 8/2010

Pan Strmiska se v článku také lehce dotkl budoucího konfliktu s lidmi, jimž záleží na soukromí, přičemž použil – parafrázuji – obvyklou logiku „kdo se zločince zastává, sám je zločinec“. Přinejmenším u autora těchto řádků se trefil dokonale. To však teď nechme stranou, ochránci soukromí si na kamerách jistě ještě mnohokrát zgustnou. Podívejme se na jiný problém, který je ve fízlovském plánu ukryt, a jenž by mohl způsobit, že se vynaložené peníze bez užitku ztratí. A to ještě dřív, než stačím pomalovat první transparent.

Jan Strmiska ve svém článku vysvětlil, že obraz z kamer by sledovala městská policie. V tom je ta potíž. Oldřich Kužílek, právník a autor zákona o informacích, k provozování obecních kamerových systémů na serveru Otevřete píše:

Kamerové systémy jsou často provozovány v rozporu s právním řádem. Podle mého názoru není obecní policie vůbec oprávněna provozovat kamerový systém, který zaznamenává osobní údaje osob, které se nedopustily žádného porušení právních povinností. To znamená, že je oprávněna provozovat jen takový systém, který

a) sleduje a zaznamenává jen obecně situaci na veřejných prostranstvích bez identifikace osob, tj. bez identifikace tváří, SPZ či RZ vozidel apod., anebo
b) sleduje a zaznamenává jen ty, kteří byli nejprve identifikováni jako podezřelí z porušení právních povinností, tj. např. nějakou neidentifikující technickou metodou (indukční smyčka ve vozovce, laserový měřič rychlosti vozidla), až poté se provede záznam (SPZ, snímek tváře).

K takovým (a ne jiným) záznamům je obecní policie zmocněna v § 4 zákona o obecní policii.

Stejně tak je důležité, že takový kamerový systém smí využívat jen obecní policie, nikoli obec. Žádný z úředníků a funkcionářů (snad s výjimkou starosty jako toho, kdo stojí v čele obecní policie) nemá mít ke kamerovému systému a jeho konkrétním výstupům přístup.

K oprávnění samotné obce (bez obecní policie) se vyjádřil Úřad pro ochranu osobních údajů ve svém vyjádření k problémům z praxe č. 2/2008 z června 2008:

citace:
Po posouzení všech výše uvedených okolností dospěl Úřad k závěru, že jakékoliv zpracování osobních údajů (obrazových záznamů) pořízených prostřednictvím kamerového systému z míst veřejně přístupných (jako je náměstí, veřejná ulice, park apod.) prováděné subjektem, který k tomu není ze zákona zmocněn, a to za účelem předcházení a odhalování pouliční kriminality, zajištění bezpečnosti občanů apod., představuje zásah do soukromého a osobního života subjektů údajů, tedy osob, které se ve sledovaném prostoru pohybují a „žijí svoje běžné denní životy“. V rovině ústavněprávní lze poté dovodit porušení práva na ochranu před neoprávněným shromažďováním osobních údajů vyjádřeným v čl. 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Na základě všech uvedených skutečností proto nezbývá než konstatovat, že na oznámené zpracování osobních údajů nelze aplikovat ani výjimku uvedenou v § 5 odst. 2 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb.

Bedlivý čtenář si povšimne, že ÚOOÚ vztahuje zákaz použití kamerových systémů nejen na zpracování osobních údajů, ale i na samotné pořizování obrazových záznamů (na kterých tedy ještě nemusí být detailní zachycené konkrétních osobních údajů).

Na druhou stranu se za legitimní považuje využití kamerového systému jako „vzdáleného oka“, pokud se neprovádí záznam. Pokud by na místě kamery stál pozorující pracovník, byl by výsledek téměř stejný.

Názor Oldřicha Kužílka tak velmi vážně napadá smysluplnost plánu radnice. Jestliže městská policie nebude moci pořizovat žádné záznamy, z nichž by mohla kohokoli identifikovat, bude účinnost kamerového systému záviset jen na unaveném operátorovi. Dosti sporné je také použití kamer s vysokým rozlišením.

Je třeba podotknout, že účinnost kamerových systémů je všeobecně velmi diskutabilní. Studií, které by opravdu nestranně, kvalifikovaně a hodnověrně zhodnotily, zda jsou kamerové systémy ekonomicky rentabilní, tedy zda škody, kterým se zabrání, jsou vyšší, než náklady na systém, je velmi poskrovnu. Jedna z mála, publikovaná Institutem pro kriminologii a sociální prevenci, vyhodnotila výsledky z několika lokalit a došla k závěru, že ani v nejlepším hodnoceném případě není jednoznačné, zda se systém vyplatí. „Nejlepší“ lokalitou pro kamery jsou pak místa s koncetrovanou kriminalitou, a tím Bystrc není.

Ostatně každý čtenář nechť si nyní sám zváží, za jak dlouho se asi tak bystrckými kamerami zabrání celkovým škodám ve výši dvou a půl miliónu, tedy jen pořizovací hodnoty systému. Za stejnou částku by – odhadem – bylo možné pět let platit dalšího strážníka, který by Bystrcí bloumal osobně. Nebo těm stávajícím zašít uniformy.

Přestože policie i obecní radní mívají kamerové systémy rádi, jejich nadšení pro novou hračku žádným poctivým zhodnocením návratnosti není. Policie je spokojená, jelikož může sedět v teple, a radní proto, že mohou vykazovat, že něco udělali „pro bezpečnost“. Tvrdá čísla o tom, jak vynaložené prostředky skutečně přispěly k bezpečnosti, vám však stěží dají. Poukazování na jednotlivé případy, kdy policie díky kamerám někoho chytla, žádným vyhodnotitelným údajem samo o sobě není. Už třeba jen proto, že vám policisté neřeknou, kolik zločinců kvůli kamerám naopak nechytli, protože pili kafe před monitorem, místo aby brousili přímo po ulici.

Není patrně daleko od pravdy názor, že kamerové systémy se vyplácejí především firmám, které je obcím dodávají.

Nové zastupitelstvo a rada městské části by tak měly znovu zvážit, zda jejich špehovací plán neskončí jako čistě vyhozené peníze. Nejen pro nejasnou účinnost (bystrcká radnice nikdy systém nepředstavila, natož aby jej obhájila reálnou kalkulací – argumenty Jana Strmisky jsou čirou dojmologií), ale také pro možný konflikt se zákonem. Nelze spoléhat na to, že podobně jako v jiných obcích, i zde se podaří systém provozovat na základě hesla „není žalobce, není soudce“.

Bude-li dál radnice na kamerách trvat, měla by mít v ruce velmi dobře podložený právní názor na to, co s kamerami dělat smí a co ne. Snadno by totiž mohla nastat tristní situace, kdy po rozhodnutí soudu bude mít bystrcká městská policie k dispozici jen spoustu draze pořízeného elektronického šrotu, který nebude smět zapnout. Spokojená by pak byla jen firma, která kamery dodala – a my, zločinci.

Viktor Lošťák

Oldřich Kužílek o vyřazení Bystrckých novin ze soutěže Otevřeno×Zavřeno

9. 10. 2010 v 16.49 • Témata: , , , , , ,

Dobrý den, přeposílám vysvětlení ohledně stažení nominace bystrcké radnice ze soutěže, které se mi dostalo od pořadatele z www.otevrete.cz. Úsudek, nechť si udělá každý sám. O vysvětlení jsem požádal ve stejné věci i starostu Beneše. Ten však odpověď na tuto otázku a (některé další) doprovodil dodatkem: „Považuji všechny Vaše otázky za osobní a odpovědi jsou určeny pouze pro vás.“ Zvláštní. Na mě to působí stejně jako by napsal:

Občané, obracejte se na mě, ale nikde neříkejte, co jste se dozvěděli…

Pavel Šoba

Vážení,

dovolujme si reagovat na výtky, kterých se nám od Vás dostalo v souvislosti se stažením nominace Brno-Bystrc – Trvalá cenzura v radničním periodiku Bystrcké noviny.

Především nutno uvést, že princip soutěže Otevřeno x Zavřeno je takový, že nehodnotí celkovou úroveň úřadu, periodika, služby atd., ale zaměřuje se na hodnocení jednotlivého „činu“. Pravidla požadují, aby byl nominován konkrétní, v zásadě jednotlivý čin, který je dostatečně doložitelný a který sám o sobě představuje nějaké porušení principů otevřenosti veřejné správy.

Nominace Brno Bystrc se ve svém jádru opírala o vydání „Dodatku“ z února 2009 (s číslem 2). Ten jsme považovali a stále považujeme za problém z hlediska rovnosti přístupu ke sdělovacím prostředkům vydávaným za veřejné prostředky.

Dodatek kritizoval činnost občanského sdružení a nedával prostor pro opačný názor.

Tato nominace by nebyla sama o sobě umožněna, protože nespadala do nominačního období 2009-2010. Pravidla však připouštějí zařazení tehdy, pokud lze doložit pokračování stejného či souvisejícího „činu“ i v aktuálním nominačním období. Za takový doklad jsme považovali sdělení, že redakce periodika odmítla zveřejnit dva články: “ výzvu voličům k účasti ve volbách a podpoře Strany Zelených“ P. Laštůvky a článek „Není turistika, jako turistika“ od zastupitelky paní Barovjanové.

K prvním článku jsme posléze obdrželi od předsedkyně redakční rady sdělení, které vysvětlovalo určitý omyl p. Laštůvky, a dokládalo jej otiskem e-mailové zprávy p. Laštůvky, kde se za chybu omlouvá.

V případě druhého článku sdělila, že šlo o překročení stanoveného limitu 1700 znaků, a po autorském zkrácení přesun do příštího čísla. V příštím čísle článek skutečně vyšel.

Tyto „doprovodné“ podklady nominace se tedy přinejmenším staly nejistými, a proto i celá nominace ztratila hodnotu ověřenosti. V tom okamžiku nám nezbylo, než ji vyřadit.

Přitom toto vyřazení nemůže znamenat názor, že je vše v periodiku či příslušném úřadě v pořádku. K tomu nejsme kompetentní a soutěž tak ani není zaměřena.

Pokud bychom ve stejném okamžiku obdrželi jiná fakta dokládající oprávněnost nominace, nemuseli bychom ji stáhnout. To se však nestalo. Jako organizátoři soutěže nemůžeme plnit roli univerzálních vyšetřovatelů a znalců místních poměrů. Jedinou naší ambicí je snaha dodržet stanovená pravidla bez ohledu na to, komu se to hodí nebo nehodí.

Věřím, že toto vysvětlení přijmete s pochopením.

Přeji pěkné dny

Oldřich Kužílek
poradce pro otevřenost veřejné správy a ochranu soukromí
Openness of public administration • Protect of privacy Advisor
Otevřená společnost o.p.s., Open society p.b.a.
www.otevrete.cz, www.facebook.com/otevrete.cz

*

Občanské sdružení Horní náměstí naprosto chápe důvody organizátorů soutěže k vyřazení Bystrckých novin a jejich přístup pokládá za správný. Již dříve jsme podotkli, že je jen dobře, že organizátoři soutěže nominace pečlivě prověřují. Výsledky soutěže jsou tak hodnověrné a obtížně zpochybnitelné. Důkazní břemeno vždy leží na žalobci a v tomto případě se nepovedlo – z mnoha důvodů – dostatečné důkazy přinést.

Do dalšího ročníku soutěže Otevřeno×Zavřeno si nepřejme ani tak lepší důkazy proti Bystrckým novinám, jako to, aby pro jejich nominaci nebyl už žádný důvod.

Postoj nynějšího starosty Svatopluka Beneše, jak jej popisuje pan Šoba, považujeme za zcela nepřijatelný. Starosta je placen z veřejných peněz a proto je také vše, co z titulu své funkce dělá, veřejnou informací. Je špatné, že Svatopluk Beneš nechápe základní principy veřejné správy. Skrývat se před občany, odmítat publikování informací o své činnosti a odmítat veřejně vysvětlit své kroky, znamená občany pohrdat.

Ing. Luboš Raus, Ing. Anežka Jenešová, Jitka Hrušková, Věra Blažejovská, Viktor Lošťák
občanské sdružení Horní náměstí

*

Související

Kodex dobrého radničního periodika
Anticeny pro úředníky: Brno získalo hned tři
Bystrcké noviny ze soutěže Otevřeno×Zavřeno vyřazeny
Hlasujte pro Bystrc
Bystrc nominována na cenu Zavřeno
Zveřejňování vyvolává závist, říká starosta Beneš
Miroslav Klimeš: Názory občanů do Bystrckých novin patří
Naše cenzurované Bystrcké noviny
Není turistika, jako turistika

Všechny smlouvy na veřejné zakázky jsou veřejné

20. 2. 2010 v 11.59 • Témata: , , , ,

Václav Moravec a karlovarští kandidáti navrhli, co již deset let platí (tisková zpráva)

V pořadu Otázky Václava Moravce Speciál (ČT 1 a ČT 24 17. 2. 2010 21.00), se moderátor Václav Moravec kandidátů do sněmovny z karlovarského kraje dotázal: „Pokud byste měli hlasovat pro jednu jedinou větu: Firma, která se účastní veřejné zakázky, by měla být srozuměna s tím, že smlouva bude veřejně přístupná na internetu do třiceti dnů od podpisu smlouvy mezi ní a městem či státem. Kdo by pro takový paragraf hlasoval?“ Všichni byli pro[1].Přitom právní řád tuto možnost již deset let obsahuje. Pokud o smlouvu požádá kterýkoliv občan, je zveřejnění dokonce povinné.

Podle konstantní judikatury správních soudů jsou obchodní smlouvy uzavřené mezi firmami a veřejnou správou veřejné[2]. Pod obchodní tajemství nelze skrýt prakticky nic, a zejména ne finanční aspekty, podmínky, platební termíny, penále, záruky a další okolnosti smluvního vztahu.

Jasně to uvádí paragraf 9 zákona o svobodném přístupu k informacím, který vylučuje z ochrany obchodním tajemstvím informace o rozsahu a příjemci veřejných prostředků. „Navíc je nesmysl, aby smlouva obsahovala skutečné obchodní tajemství, obchodník by byl sám proti sobě“, říká autor zákona o přístupu k informacím, Oldřich Kužílek.

Problémem přístupu k informacím, a tím i rozsáhlé korupce v České republice, není právní úprava, ale spíš její neznalost mezi politiky, úředníky a bohužel občas i novináři. „Je to neznalost, která přechází v arogantní pohrdání zákony“, dodává Marta Smolíková, ředitelka Otevřené společnosti o.p.s., která se svobodnému přístupu k informacím již deset let systematicky věnuje.

Aktivně tyto smlouvy zveřejnit umožňuje paragraf pět v sedmém odstavci. „Ustanovení jsem do zákona navrhl právě proto, aby úřady měly jasné zmocnění významnou informaci, nepodléhající ochraně, ihned zveřejnit i na internetu“, dodává Oldřich Kužílek.

V Praze 18. února 2010

Oldřich Kužílek
Otevřená společnost, o.p.s.
kuzilek@otevrete.cz

Jana Mravcová
Otevřená společnost, o.p.s.
mravcova@otevrete.cz


[1] V pořadu vystupovali lídr krajské kandidátky strany Věci veřejné Dalibor Sadovský, karlovarský  předseda TOP 09 Josef Malý, poslanec KSČM Pavel Hojda, poslanec ODS Miloš Patera a poslanec a krajský lídr ČSSD Jaroslav Fiala.

[2] například rozsudky č. j. 7 A 118/2002-37 ve věci Horník proti Ministerstvu dopravy (smlouva o dálnici D47), 6A 136/2002-35 Ing. K. M. proti Ministerstvu vnitra, 31 Ca 189/2000-27, Ing. V. Z. proti Městské radě v N. (financování výstavby základní školy)