Příspěvky se štítkem ‚odtržení’

Město nás přehlíží, vadí některým starostům. Nabízím schůzky, oponuje primátor

9. 2. 2016 v 13.13 • Témata: , , , , , ,

Brno – Nemluvíte s námi, neodpovídáte a nepodporujete naše investice. Takové výtky zní z okrajových městských částí Brna. Šéfují jim totiž starostové z jiných politických stran než jaké mají zastoupení v brněnské koalici.

Nejčastěji si na špatnou spolupráci stěžuje bystrcký starosta Tomáš Kratochvíl. Naposledy s magistrátem řešil spor kvůli rozšíření školy. „Potřebovali jsme od radních podpořit žádost o dotaci na dostavbu šesti tříd pro školáky ve Vejrostově ulici. Bod ale stáhli z jednání. Kvůli tomu jsme o dotaci z ministerstva školství přišli,“ popsal sociální demokrat Kratochvíl.

Nakonec se městská část s Brnem dohodla a získá peníze jinde. Starostovi ale vadí, že rada města bod stáhla bez jakéhokoli odůvodnění. „Magistrát dlouhodobě nepodporuje naše investice. Jsme rozlohou největší městská část, ale Brno nás přehlíží,“ přiblížil.

Dodal, že doufá, že opomíjení nesouvisí s tím, že koalice v Bystrci nekopíruje sestavu na magistrátu. V Bystrci vládnou sociální demokracie, TOP 09, lidovci a Ano. Brno pak ovládá koalice Ano, lidovců, zelených a Žít Brno.

V Bystrci se už dokonce objevily hlasy požadující osamostatnění od Brna. „Žije tady pětadvacet tisíc lidí, ale zájem z Brna je minimální. Kdybychom se spojili s Kníničkami a odtrhli se, bylo by nám lépe,“ myslí si například místní Božena Václavská. Bystrcká radnice ale zatím o odtržení neuvažuje.

Jenže hlasy z Bystrce nejsou jediné, které si na vedení magistrátu stěžují. Například sousední Kníničky, rovněž nejsou spokojeny. „Třeba s odborem dopravy je komunikace obtížná. Plánuji na něj podat stížnost kvůli tomu, že neodpovídá na mé dotazy,“ postěžoval si kníničský starosta za nezávislé Martin Žák.

(…)

Celý článek si přečtěte na stránkách Brněnského deníku Rovnost

Luboš Raus: Bude osamostatnění Bystrce znovu na pořadu dne?

31. 1. 2016 v 14.59 • Témata: , , , , ,

Po přečtení úvodníku našeho pana starosty v Bystrckých novinách na mne padla skepse. Tedy nic proti našemu panu starostovi, bojuje za Bystrc jako lev. Ale co nám to na tom velkém magistrátu dělají? Hospodaří s rozpočtem na úrovni 10 miliard pro celé město, ale do Bystrce se nedostane skoro nic, natož aby to odpovídalo počtu obyvatel. Budiž, ale kdyby to mělo alespoň nějaká pravidla*. Ale ani to ne. i Přerozdělování peněz bez pravidel…

Ale kdyby alespoň na tom zůstalo. Vypadá to, že situace je ještě horší. Bystrcká radnice bije na poplach a vyhlašuje stav nouze, protože v bystrckých školách začínají docházet volná místa pro dítka školou povinná. Město Brno by se mělo starat a nestará se. Neslyší na to, že v současné době místa stačí, ale s největší pravděpodobností budou stačit nejdéle dva roky. Pak by naše děti čekalo směnování tak, jak jsem to zažil, když jsem ještě chodil na základní školu – a to už je dobrých padesát let. A že se nové třídy nepostaví za rok ani za dva, to vědí dobře i na magistrátu.

Jako by ani na tom nebylo dost. Bystrčtí radní zkoušejí sehnat prostředky, které nám chybí od města, jinde. Objevil se dotační titul ministerstva školství na přístavbu školních budov. Výstavbu nových šesti tříd by z 15–20 % financovala naše městská část, zbytek z rozpočtu ministerstva, město by to nestálo nic. Vůbec nic. Vše je připraveno a předjednáno. Jenže.

Žádost o dotaci musí schválit Rada města Brna. Ta však naši žádost nečekaně a bez jakéhokoli zdůvodnění stahuje dne 15. 12. 2015 z programu jednání. Tím nám bylo zabráněno o peníze z ministerstva žádat. Proč to?! Je to nedbalost? Je to pomsta nám, zbojníkům v Bystrci? Je to nějaká neprůhledná politická hra? Můžeme se jen domýšlet, zatím se žádné zdůvodnění neobjevilo.

Pan starosta důvod rozhodnutí městské rady nezná. Že se s ním nikdo z městské rady nebaví, by se dalo pochopit, sociální demokracie žádného zástupce v městské radě nemá. Ano, to může být politická hra. Ale proč pan primátor Vokřál, pan náměstek Mrázek, paní Rusňáková, pan Janíček či pan Staněk něco neprozradí svému kolegovi z ANO, našemu místostarostovi panu Petrovi, to opravdu nechápu. Anebo paní náměstkyně Liptáková, pan Rychnovský nebo pan Beran  našemu radnímu panu Zámečníkovi nebo místostarostovi Klimešovi (všichni z KDU-ČSL). Nerozumím, nechápu. Při sestavování současné bystrcké koalice po posledních volbách jsem mnohokrát slyšel, jak je důležité, aby naši radní měli své stranické kolegy na městě. Že by to tak úplně nebyla pravda?

A pak se divte, že mě po tom všem znovu napadají takové bláznivé myšlenky, jako třeba vyhlášení referenda za odtržení Bystrce od svazku velkého Brna. Žádné přerozdělování peněz, žádné odložené žádosti na magistrát. A přehradu, tu bychom ze přiměřený poplatek pronajímali městu Brnu a ze získaných prostředků bychom našim dětem postavili školu.

Luboš Raus, Bystrčáci

* Bystrc jako každá městská část dostává z rozpočtu města každoročně předem známou částku, určenou na základě stanovených pravidel. Tato částka však dostačuje v podstatě jen na provozní výdaje, případně menší investice. Velké investice, ať již infrastrukturní nebo třeba kulturní, se však žádnými pravidly neřídí a záleží v podstatě na libovůli vedení města. Brno jich využívá k politickému nátlaku na městské části, případně je jejich směřování výslednicí lobbistických tlaků.

*

Související

Viktor Lošťák: Válka s Brnem nebo systémové řešení?
Odtržení Kníniček od Brna? Zbytečná panika, míní starosta Žák
Bystrckým školákům přibude jedna třída. Na gymnáziu
Základní školy v Bystrci budou mít větší kapacitu díky přístavbě na Vejrostově
Tomáš Kratochvíl: Mohu jen věřit, že nejde o politickou hru
Starosta Tomáš Kratochvíl: Gymnázium rušit nechceme
Příliš mnoho dětí. Hrozí směny nebo zrušení gymnázia?

Odtržení Kníniček od Brna? Zbytečná panika, míní starosta Žák

7. 7. 2014 v 11.15 • Témata: , , ,

kninicky-824Starosta městské části Brno-Kníničky Martin Žák (TOP 09) publikoval svůj text už v květnu tohoto roku, tedy ještě před schválením aktualizace územního plánu. Považujeme ho však za stále aktuální, především pro výčet věcných důvodů, kvůli němuž městské části o osamostatnění uvažují. Článek jsme převzali z Kníničského zpravodaje.

*

V poslední době se na mě obrací spousta občanů, kteří jsou znepokojeni myšlenkou, že se MČ Brno-Kníničky odpojí od města Brna. Tuto fámu navíc rozšiřuje několik občanů, kteří tím tak vyvolávají zbytečnou paniku mezi lidmi. Předpokládám, že tato kauza vznikla díky článku v brněnském regionálním deníku, který se věnuje možnosti osamostatnění MČ Brno-Bystrc od města Brna.

Pokud by se MČ Brno-Bystrc osamostatnila, tedy stala se samostatnou obcí, ztratila by naše městská část kontakt s katastrálním územím města Brna a nemohla by nadále být jeho součástí. MČ Brno-Kníničky by tím automaticky zanikla. V takovém případě by pak Kníničky musely zvážit, zda se spojí s MČ Bystrcí v jednu obec, či zda se stanou samostatnou obcí. Novináři jsem byl osloven proto, abych se vyjádřil k separačním tendencím MČ Brno-Bystrc v tom smyslu, zda by Kníničky po odtržení Bystrce zůstaly samostatné, nezávislé na Bystrci. Obyvatelé Bystrce a jejich představitelé hrozili odtržením od města Brna především proto, že nemohou ovlivnit změny na jejich území. Při pořizování aktualizace územního plánu města Brna (zejména v lokalitě Brněnské přehrady) totiž nebyly zohledněny připomínky městské části Brno-Bystrc. Stejně tak je tomu při prodeji (směně) městských pozemků, kde městská část nedisponuje právem veta a může jen přihlížet tomu, jak město Brno nakládá s jeho územím. Se stejným problémem se potýkáme i my v Kníničkách.

Navíc byla koncem minulého roku schválena zastupitelstvem města Brna změna Statutu města Brna, která odepřela starostům městských částí Brno-Bystrc a Brno-Kníničky postavení zástupců účastníků v těch územních řízeních, kde se umísťují stavby na Brněnské přehradě. Nově bude město Brno při umísťování nových staveb v lokalitě Brněnské přehrady zastupovat pan primátor Onderka, který bude sám hájit zájmy tohoto území. Ke dnešnímu dni to však neučinil v žádném řízení.

Městská část, resp. starosta městské části, bude v územním řízení hrát roli pasivního pozorovatele, jehož námitky nemusí být v řízení vůbec uplatněny, jako je tomu v případě pořizování územních studií, kde se Kníničky marně snaží zabránit budoucímu masivnímu zastavění Brněnské přehrady. Městská část tak ztrácí poslední možnost spraovat své území a kompetentně se vyjadřovat k jeho změnám.

V současné době dobíhá proces schvalování „Aktualizace Územního plánu“, která přes náš nesouhlas zlegalizuje většinu černých staveb na Brněnské přehradě a umožní v některých lokalitách masovou výstavbu rekreačních objektů určených pro trvalé bydlení se 4 podlažími až o velikosti 150 m2 zastavěné plochy.

Všechny tyto kroky pochopitelně vedou k tomu, že se veřejně začíná přemýšlet o osamostatnění od města Brna, které by nám znovu umožnilo rozhodovat o území, ve kterém žijeme. Namísto toho, aby náš názor byl brán jen na vědomí.

Tímto bych chtěl všechny občany ujistit, že se prozatím žádné odtržení Kníniček od Brna nekoná a ani není na nejbližším programu jednání. Pokud je mi známo, MČ Brno-Bystrc zůstává součástí města Brna. MČ Brno-Kníničky se tak může osamostatnit pouze v případě, že o tom rozhodnou občané Kníniček formou místního referenda.

Martin Žák, starosta

Zastupitelé si odtržení Bystrce nepřejí, nespravedlivé postavení městské části však kritizují

14. 3. 2014 v 10.53 • Témata: , , , , , ,

Zastupitelé Bystrce si osamostatnění městské části vesměs nepřejí. Prozatím. S tím, že je postavení městské části vůči magistrátu nerovnoprávné a brněnská radnice si uzurpuje příliš moci na úkor místní samosprávy, však převážně souhlasí. Takový je výsledek diskuze o návrhu zastupitele Luboše Rause (Zelená pro Bystrc).

Návrh, aby rada městské části Brno-Bystrc prozkoumala dopady osamostatnění Bystrce, Luboš Raus předložil na posledním jednání zastupitelstva. Odvážný krok vzbudil mediální pozornost, novináři jej vesměs vykládali jako snahu o osamostatnění Bystrce a dávali jej do souvislosti s podobnými návrhy v jiných částech Brna. Podle Luboše Rause však o odtržení Bystrce od Brna v této chvíli nejde.

„Zjištěním a vyčíslením podmínek, které by Bystrc měla jako samostatné město, se především ukáže nerovnoprávné postavení městské části vůči magistrátu,“ vysvětluje Luboš Raus. Nespravedlnost spatřuje v libovůli, s níž magistrát přiděluje městské části peníze na investice a také v tom, že magistrát v řadě případů naprosto ignoruje stanoviska městské části. Většina zastupitelů s ním souhlasí.

„Návrh nechápu jako snahu o odtržení, ale jako vyjádření nespokojenosti s tím, jakým způsobem s námi vedení města jedná,“ uvedl v rozpravě o návrhu zastupitel Petr Laštůvka (Zelená pro Bystrc).

„Všichni asi chápeme, že se pan Raus nesnaží odtrhnout Bystrc od Brna,“ komentoval návrh místostarosta Tomáš Přibislavský (TOP 09). „S nerovnoprávným postavením městské části se však v Bystrci potýkáme denně, ať už se to týká investic do škol, školek, parku nebo silnic. Město Brno nemá nastavený žádný normální investiční systém. Vše je založeno na lobbingu jednotlivců, kteří mají stranické vazby na magistrát. Není zde systémové, standardní financování investic v městských částech.“

„Nechceme nic zázračného.  Potřebujeme tady leta letoucí školku a nejsme schopni ji postavit. Kdybychom dopředu věděli třeba že Bystrc má nárok na  dvacet milionů ročně, tak víme, že když chceme budovat něco většího, můžeme si to s jistotou za tři, za čtyři roky dovolit. Investice by se neměly odvíjet od toho, že někdo přijde na magistrát a nějakým způsobem si to tam domluví nebo nedomluví,“ kritizuje Tomáš Přibislavský. Podle odhadů by Bystrc jako samostatné město měla na investice více než čtvrt miliardy ročně.

Proti návrhu se z technických důvodů postavil starosta Vladimír Vetchý (ČSSD): „Úřad městské části požadované vyčíslení dopadů nezvládne tak, aby výsledek byl relevantní. Oslovili jsme vedoucí finančního odboru na magistrátu, ale ani oni si s tím nevědí rady.“

Bývalý starosta Svatopluk Beneš (ODS) vidí v jednání městské části s magistrátem stejné problémy jako ostatní. „Situace se stále jen zhoršuje a zhoršuje,“ míní Beneš. Jako příklad uvedl investice do cyklostezek v Bystrci, kdy magistrát mění svá rozhodnutí o financování nepředvídatelně z měsíce na měsíc.

Zastupitelé kritizovali i bohorovnost, s níž magistrát zachází s vyjádřením městské části k aktualizaci územního plánu a nakládání s pozemky v Bystrci.

„Magistrát nám předhodí materiál k vyjádření. Nikdo s námi ale na přípravě nespolupracuje, nikdo se nás nezeptá na potřeby městské části. Magistrát nezajímá, jaké problémy řešíme. To je velká chyba. Magistrát by měl s městskými částmi více spolupracovat,“ žádá místostarosta Přibislavský.

Přestože zastupitelstvo návrh na prošetření dopadů osamostatnění Bystrce neschválilo, Luboš Raus si je jistý, že věc tím nekončí. Změny ve statutu města Brna, který určuje kompetence městských částí, jsou podle něj nutné a diskuze o změnách musí pokračovat.

-vl-

Související

Okraje Brna hrozí odtržením. Kvůli územnímu plánu i investicím
Odtržení Bystrce není na pořadu dne, míní starosta Vladimír Vetchý
Postup při osamostatnění části obce (Wikipedie)

Okraje Brna hrozí odtržením. Kvůli územnímu plánu i investicím

21. 2. 2014 v 14.22 • Témata: ,

Brno – O jednapadesát kilometrů čtverečních menší, minus osmadvacet tisíc obyvatel. Tak může v budoucnu vypadat město Brno, pokud vyjdou snahy lidí ze čtyř okrajových městských částí. Cíl? Osamostatnění od Brna.

Obyvatelé hrozí odtržením především proto, že nesouhlasí s návrhy změny územního plánu. Kromě toho jim vadí i fakt, že magistrát rozhoduje o investicích do městských částí nebo třeba o prodeji jejich pozemků.

Největší z částí Brna, kde se začíná o odtržení mluvit, je čtyřiadvaceti­tisícová Bystrc. Tam se téma dostane příští týden dokonce na jednání zastupitelstva. „Navrhuji, abychom při zasedání pověřili radu městské části, aby prověřila možnosti a důsledky odtržení,“ prohlásil zastupitel za Zelené Luboš Raus.

Primátor Roman Onderka o odtržení tak velké části Brna nechtěl spekulovat. „Je to zviditelňování a forma nátlaku na zastupitele před projednáváním aktualizace územního plánu. Přitom nikdo nemůže znát výsledek,“ řekl Onderka. Dodal, že s nespokojenci chce vést dialog.

Zastupitel Raus je zároveň členem sdružení Horní náměstí, které vzniklo kvůli boji proti zastavění zelené plochy u ulice Kamechy víceúčelovým domem. Jeho stavbu má umožnit i takzvaná aktualizace územního plánu, kterou město chystá. A právě ta je jedním z důvodů, proč někteří uvažují o odtržení. „Nadměrnou výstavbu povoluje i na jiných místech Bystrce. Magistrát se přitom nemusí ohlížet na vůli zastupitelů městské části,“ poznamenal Raus.

(…)

Celý článek Petra jeřábka si přečtěte na brnensky.denik.cz

Luboš Raus je zastupitelem městské části zvoleným za volební stranu Zelená pro Bystrc (nikoli za Zelené, jak mylně uvádí text článku). 

Související

Odtržení Bystrce není na pořadu dne, míní starosta Vladimír Vetchý
Postup při osamostatnění části obce (Wikipedie)

Čeká Brno další pokus o odtržení?

11. 9. 2012 v 14.17 • Témata: , , , , , , , , , , , , ,

Dvanáctého září uplynou přesně dva roky od referenda o osamostatnění Dolních Heršpic a Přízřenic. V roce 2010 se většina hlasujících (353:249) v této části Brna vyslovila pro odtržení, protože však k urnám nepřišla zákonem požadovaná polovina voličů, výsledek nebyl pro magistrát závazný. Zákon připouští opakování referenda po dvou letech. Budou lidé z Dolních Heršpic a Přízřenic opakovat pokus o samostatnost?

Snaha o odtržení byla motivována nesouhlasem místních lidí s plány Brna na výstavbu sídliště Slunná louka a nespokojeností s penězi, které magistrát dává na investice v lokalitě. Změnilo se něco?

„Proběhla sice směna pozemků na tzv. Slunné louce mezi Brnem a firmou Reko, ovšem město Brno, jako jejich současný vlastník, na většině jejich území stále plánuje stavbu bytových domů,“ kritizuje postup magistrátu mluvčí občanského sdružení Samostatný jih Pavel Reich. „Studie stále zahrnuje i čtyřproudou komunikaci hned za stávajícími domy, koridor pro tramvaj a průmyslovou zónu. Tedy věci, které by zničily současný vesnický ráz lokality, a které jsou pro místní obyvatele zcela nepřijatelné.“

Radnice Brna-jihu, pod níž nyní Dolní Heršpice a Přízřenice spadají, prý nic na nerovnoměrném přidělování peněz na investice nezměnila.

„Při rozdělování prostředků na investice nejenže nejsou vůči Dolním Heršpicím a Přízřenicím spláceny dluhy z minulosti, ale dlouholetá disproporce mezi investicemi v Komárově a zde stále pokračuje,“ pokračuje Pavel Reich.

Souhlasí s ním zastupitel Brna-jihu Vítězslav Janský (KDU-ČSL): „Je tristní, když v závěrečném účtu za rok 2011 čteme, že celková částka investic byla cca jedenáct milionů a mezi nejvýznamnějšími akcemi je z území Dolních Heršpic a Přízřenic uvedeno jenom dětské hřiště na Jezerní ulici za stopadesát tisíc.“

Přestože před referendem v roce 2010 slíbili představitelé města Brna a kraje obchvat lokality, dnes tvrdí, že jej postaví nikoli město a kraj, ale investoři průmyslové zóny. Takovým způsobem by si dokázala obchvat opatřit i samostatná obec. „Kde je potom benefit „silného partnera“, o kterém jsme tolik slyšeli před referendem?“ ptá se zastupitel David Rotrekl (Věci veřejné).

„S rozšířením přízřenické školky na ulici Zelná, o kterém hovořili představitelé Brna-jihu již v polovině roku 2010, se stále ještě ani nezačalo,“ vypočítává nesplněné sliby mluvčí Reich.

Ačkoli nespokojenost heršpických a přízřenických přetrvává nebo dokonce roste, chtějí před dalším referendem ještě jednat. Předseda občanského sdružení Samostatný Jih MUDr. Jan Hrbáček si myslí, že stále nebyly vyčerpány všechny cesty k dohodě s představiteli města Brna.

„Primátor Onderka na naši výzvu k jednání o vytvoření městské části Dolní Heršpice-Přízřenice v loňském roce odpověděl, že toto téma spolu s plněním slibů ze strany města Brna můžeme hodnotit teprve po dvou letech od referenda. Proto jsme nyní zaslali panu primátorovi žádost o schůzku nad těmito tématy“, říká doktor Hrbáček.

Představitelé Samostatného jihu se však netají tím, že když jednání s magistrátem nebude pro ně uspokojivé, další referendum vyvolají.

„Vzhledem k neplnění slibů ze strany města Brna může řada občanů, kteří minule magistrátu ještě dali šanci, změnit názor a případné další referendum již může být úspěšné,“ dodává Pavel Reich.

-vl-

Související

Pavel Reich: Vše směřuje k dalšímu referendu
Stránky občanského sdružení Samostatný Jih
Přízřenice-Kamechy: Směna pozemků schválena 
Roman Onderka: Slunná louka bude na Kamechách
S výměnou pozemků na Kamechách to nebude tak žhavé (doplněno)
Brno vymění pozemky, sídliště Slunná louka bude stát na Kamechách
Pavel Březa: Referendum není hra (se zpěvy)
Brno se dělit nebude, rozhodli obyvatelé Dolních Heršpic a Přízřenic

 

Pavel Reich: Vše směřuje k dalšímu referendu

20. 8. 2011 v 23.27 • Témata: , , , , , , , , , , ,

Dvanáctého září uplyne rok od referenda o odtržení Přízřenic a Dolních Heršpic od Brna. Referenda, které pro zastánce osamostatnění skončilo neúspěchem. Pro odtržení sice hlasovalo víc lidí než pro opak (353:249), k osamostatnění však bylo zapotřebí, aby pro něj hlasovala víc než polovina zaregistrovaných voličů. Dosažených 41 % nestačilo. Přízřenice a Dolní Heršpice jsou tak stále součástí městské části Brno-jih.

Jak jsou na tom obyvatelé jihu dnes? Splnil magistrát sliby, které jim před uskutečněním referenda ve snaze zvrátit jejich mínění dal? Zeptal jsem se mluvčího občanského sdružení Samostatný Jih, asi nejhlasitějšího uskupení, jež stálo v čele „hnutí za nezávislost“.

*

Viktor Lošťák: Dobrý den, pane Reichu. Několikrát jste prohlásil, že když magistrát sliby, jež občanům jihu dal, nesplní, dočká se referenda nového. Chystáte ho?

Pavel Reich: Návrh na pořádání referenda se stejnou otázkou můžeme podat nejdříve po dvou letech, tedy 12. 9. 2012. Nyní jsme v poločase onoho času a lze tedy částečně bilancovat.

Bilancujme. Vlastně vy bilancujte. Prosím.

Ze slibů, které jsme obdrželi loni od primátora Onderky, není splněn ani jediný.

Hnutí za osamostatnění vzniklo proto, že občané Přízřenic a Dolních Heršpic nebyli spokojeni s tím kolik dává magistrát peněz na rozvoj jejich oblasti. Dalším problémem byla výstavba sídliště Slunná louka, kterou si lidé u vás nepřáli. Magistrát se rozhodl to vyřešit směnou pozemků, developer dostal výměnou za pozemky u vás jiné na Kamechách v Bystrci. To schválilo brněnské zastupitelstvo v květnu. Tak přece jen něco udělali, nebo ne?

Směna Slunné louky je sice schválena, ale v katastru je majitelem pozemků u nás stále Reko IP. Důvod nám zatím nikdo nevysvětlil.

Takže za splněný  asi tento slib nepovažujete.

Co je mnohem horší, řadu slibů se město ani nepokouší splnit. Na www.samostatnyjih.cz je glosa ohledně Územní studie Brno-jih. Tato studie, tak jak je rozpracována, je naprostým podvodem na občany naší lokality. Je sice pravda, že bytové domy se snaží pojmout seriozněji, než tomu bylo v minulosti, ale opět počítá s rozsáhlou průmyslovou zónou, kterou odmítá většina místních občanů (menšina na ni chce prodat pozemky).

Další záležitost, která se začíná jevit jako sprostá lež politiků, je obchvat. Po referendu se k němu přihlásil i krajský sběratel funkcí pan Hašek, že kraj s ním městu pomůže. Ovšem v kresbách, které nyní odborníci zhotovují, se s ničím takovým nepočítá.

Teď už chápu i já, že spokojeni nejste. Znamená to, že za rok iniciujete referendum nové? Proč si myslíte, že má větší šanci než minule?

Nejde o to, zda má referendum větší šanci než minule. Jde o to, že proti politikům i úředníkům magistrátu, kteří nechrání zájmy občanů, ale developerů skladovacích hangárů, nemáme jinou možnost a musíme to zkusit. V tuto chvíli se samozřejmě  ještě pokusíme kontaktovat primátora s výzvou k jednání, ale na zázraky nevěříme a obáváme se, že vše směřuje k dalšímu referendu. Konkrétní kroky jako sběr podpisů jsou samozřejmě záležitostí příštího roku.

Výsledek referenda mohou více než my ovlivnit představitelé Brna. Pokud nezačnou plnit své sliby, věřím, že lidé u nás nejsou tak hloupí, aby jim dali další šanci na základě lží.

To se mají u Onderků na co těšit. Děkuji za odpovědi.

*

Související

Stránky občanského sdružení Samostatný Jih
Přízřenice-Kamechy: Směna pozemků schválena
Roman Onderka: Slunná louka bude na Kamechách
S výměnou pozemků na Kamechách to nebude tak žhavé (doplněno)
Brno vymění pozemky, sídliště Slunná louka bude stát na Kamechách
Pavel Březa: Referendum není hra (se zpěvy)
Brno se dělit nebude, rozhodli obyvatelé Dolních Heršpic a Přízřenic

Přízřenice-Kamechy: Směna pozemků schválena

18. 5. 2011 v 08.10 • Témata: , , , , , , , , , ,

Vedení města Brna částečně splnilo slib z loňského roku, který dalo obyvatelům Dolních Heršpic a Přízřenic. V úterý schválili směnu městských pozemků v bystrcké a žebětínské lokalitě Kamechy za pozemky, kde chtěla společnost Reko původně postavit sídliště Slunná louka.

Právě kvůli nesouhlasu s tímto projektem přitom lidé ze zmíněných místních částí Brna–jihu minulý rok iniciovali neúspěšné referendum o odtržení od Brna. Rozhodnutí zastupitelů uvítal starosta městské části Josef Haluza. „Zatím se řeší jen část výměny. Některé z pozemků v Přízřenicích bohužel blokuje žaloba na určení vlastnictví,“ sdělil Haluza. Dodal, že o výměnu zbývajících pozemků město schválí jakmile rozhodne soud.

(…)

Celý článek Petra Jeřábka najdete na brnensky.denik.cz

Související

Roman Onderka: Slunná louka bude na Kamechách

Roman Onderka: Slunná louka bude na Kamechách

29. 9. 2010 v 21.27 • Témata: , , , , , ,

Otázka: Vážený pane primátore, odpovězte mi prosím na otázku, kde vyroste sídliště Slunná louka, které mělo být v katastru MČ Brno-jih a vyprovokovalo místní občany až k referendu. Slyšel jsem, že město problematické pozemky vymění za jiné. Děkuji Vám.

Odpověď: Vážený pane Piskore, na úvod své odpovědi na vaše otázky bych chtěl hlavně říci, že jsem rád, jak referendum dopadlo. Považuji rozhodnutí občanů Dolních Heršpic a Přízřenic zůstat i nadále součástí města Brna za moudré a rozumné, neboť možnosti dialogu s šancí nalézt kompromis a řešení zdaleka totiž nebyly před referendem vyčerpány a případné odtržení od města tak představovalo příliš radikální řez pro obě strany.

Ale teď k vašemu dotazu: ptáte se mě, kde vyroste sídliště Slunná louka, které se stalo katalyzátorem nespokojenosti místních obyvatel. Jak již bylo avizováno, Zastupitelstvo města Brna na svém jednání dne 22. června 2010 odhlasovalo záměr směny pozemku ve vlastnictví města v lokalitě Kamechy za pozemky ve vlastnictví akciové společnosti REKO v lokalitě Slunná louka. Pro vaši informaci – Kamechy je nová obytná čtvrť, vyrůstající v Brně-Bystrci mezi sídlištěm Bystrc a městskou částí Brno-Žebětín. Zde je plánována velká bytová výstavba s celkem 1600 – 1980 byty.

Tato směna pozemku však byla závislá zcela na výsledku referenda – tedy mohla (a v tomto okamžiku již tedy může) být uzavřena pouze v případě, že nebude odhlasováno odtržení katastrálních území Přízřenic od města Brna. Touto směnou si tak zajistí město Brno výrazně větší vliv na budoucí využití lokality Slunná louka a současně může vyjít vstříc místním občanům a plánovat rozvoj citlivě s ohledem na okolní ráz výstavby. Na rozdíl od soukromého investora se zájmem maximálního profitu, má totiž město Brno možnost například zapojit do přípravy území finanční prostředky z fondu bytové výstavby, což mu umožňuje méně intenzivní využití.

Za váš dotaz děkuji a přeji hezký den.

Bc. Roman Onderka. MBA
primátor města Brna

Související

Stránky Romana Onderky
S výměnou pozemků na Kamechách to nebude tak žhavé (doplněno)
Brno vymění pozemky, sídliště Slunná louka bude stát na Kamechách

Brno se dělit nebude, rozhodli obyvatelé Dolních Heršpic a Přízřenic

12. 9. 2010 v 22.14 • Témata: , , , , , ,

Přízřenice a Dolní Heršpice zůstanou součástí Brna. Rozhodli tak obyvatelé v referendu o odtržení od moravské metropole. Zastáncům osamostatnění vadí třeba plánovaná výstavbu bytů či stav chodníků pod správou části Brno-jih. Příznivci odtržení však nezískali dostatek hlasů.

Pro odtržení od Brna hlasovalo 41 procent všech voličů, tedy 353 lidí. Proti bylo 243 obyvatel, informoval František Nováček, místopřededa volební komise v Přízřenicích.

Aby referendum skončilo vznikem nové obce, muselo by se pro odtržení vyslovit nejméně 445 voličů, tedy alespoň polovina všech zaregistrovaných. Volební účast dosáhla 69 procent.

(…)

Celý článek najdete na zpravy.idnes.cz

Ke stažení

Zápis volební komise (PDF)

Referendum rozhoduje, zda se Přízřenice a Dolní Heršpice oddělí od Brna

12. 9. 2010 v 15.06 • Témata: , , , , , ,

Ve třech volebních místnostech v Brně v neděli začalo rozhodování o tom, zda se krajské město zmenší, nebo ne. V částech Přízřenice a Dolní Heršpice odstartovalo v 09:00 referendum o odtržení obou částí od Brna. Samostatná obec Dolní Heršpice – Přízřenice vznikne, pokud pro odtržení bude hlasovat nadpoloviční většina voličů zapsaných ve voličských seznamech, řekl mluvčí magistrátu Pavel Žára.

Obě části patří k Brnu od roku 1919. Kdyby se odtrhly, půjde o první zmenšení Brna v historii.

Referendum iniciovalo občanské sdružení Samostatný jih, které sesbíralo potřebný počet podpisů. Impulzem pro aktivitu byla výstavba, jíž investor chystal na takzvané Slunné louce. Místní nesouhlasili s tím, že by v sousedství rodinných domů měly vyrůst mnohapatrové bytové domy. Kritizovali i územní plán, který umožňuje intenzivní bytovou i průmyslovou výstavbu.

Obyvatele se od hlasování pro odtržení snažil tento týden odradit primátor Roman Onderka (ČSSD). Na diskusi v tělocvičně slíbil změnu územního plánu, směnu pozemku na Slunné louce, který by získalo od investora město, stavbu obchvatu i investice do školství. Obě části Brna prý získají víc, když zůstanou součástí města, neboť na potřebné investice včetně obchvatu by podle něj neměly.

(…)

Celý článek si přečtěte na www.novinky.cz

Ke stažení

Oznámení o době a místě konání místního referenda (43 kB, MS Word dokument)
Informace pro občany – osoby oprávněné hlasovat v místním referendu (43.5 kB, MS Word dokument )
Výpis usnesení zasedání Zastupitelstva města Brna č. Z5/034 konaného dne 18. května 2010 – vyhlášení místního referenda na návrh přípravného výboru (40.3 kB, Adobe Acrobat dokument ).

Související

Rozpad Brna? Už zítra!
Referendum na katastrálních územích Brno- Dolní Heršpice a Brno – Přízřenice
Ještě k odtržení
Dvanáct dnů do odtržení
Odtrženci žalují místostarostku. Radila stavět načerno
Stránky občanského sdružení Pěkný jih
Stránky občanského sdružení Samostatný jih
Strach obyvatel části Brna z výstavby trvá, chtějí samostatnost
Stejně se trhnou. Přestěhovat sídliště na Kamechy je málo
Rozpočet budoucí obce (PDF)
Brno chce zůstat celé
S výměnou pozemků na Kamechách to nebude tak žhavé (doplněno)
Brno vymění pozemky, sídliště Slunná louka bude stát na Kamechách

Rozpad Brna? Už zítra!

11. 9. 2010 v 13.34 • Témata: , , , , , , ,

Už zítra možná dojde k rozpadu Brna na atomy. Opravdu? Tak trochu.

Zítra, tedy 12. září, proběhne v Dolních Heršpicích a Přízřenicích referendum o osamostatnění těchto městských částí. Jestliže tak občanů rozhodnout, stanou se jedinou samostatnou obcí od počátku roku 2012. Bystrčník o věci průběžně informoval mnoha články, dnes uvedeme jen souhrn toho, co se o věci psalo v posledních dnech.

*

Brno by odtržením čtvrtí ztratilo víc, než oficiálně tvrdí

Pokud se Dolní Heršpice a Přízřenice osamostatní, mohou dosáhnout na více peněz. Potvrzuje to zkušenost obce Ladná na Břeclavsku. Politici před lety tvrdili, že po odtržení od Břeclavi bude mít o dvě třetiny nižší příjmy, než má nyní.

Odtržením Dolních Heršpic a Přízřenic by Brno mohlo přijít o více peněz, než uvádějí oficiální čísla. V brožuře, kterou vydal magistrát, se píše o patnácti milionech korun. Podle výpočtů MF DNES se ale číslo může vyhoupnout až na téměř 26 milionů korun ročně.

(…)

brno.idnes.cz, 12. září 2010

Zmenší se Brno? Jisto bude už v neděli večer

Zmenší se poprvé v historii město Brno? Odpověď na tuto otázku bude známa v neděli večer. Doslova ve svých rukou ji mají lidé z Dolních Heršpic a Přízřenic, kteří zamíří či nezamíří k volebním urnám aby rozhodli o svém osamostatnění od krajského města.

„Místní referendum se uskuteční v neděli 12. září od devíti hodin ráno do osmi večer,“ připomněl mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára. Právo hlasovat v bude podle něj mít každý občan České republiky, který alespoň v den hlasování dosáhl věku nejméně osmnácti let a zároveň je v Dolních Heršpicích či Přízřenicích přihlášen k trvalému pobytu.

(…)

brnensky.denik.cz

Otázka, která může změnit Brno: Chcete nezávislost?

Referendem vrcholí dlouhodobé protesty tamních obyvatel proti rozsáhlé bytové výstavbě, která by lidem přivedla kolem dvou tisíc nových sousedů a změnila venkovský ráz okolí jejich domů.

Město Brno navrhlo kompromis. V případě, že čtvrti zůstanou, město získá problémové pozemky a plánované výstavbě zabrání. „Myslím si, že všechny problémy, které jsem si na setkání s občany poslechl, jsou řešitelné,“ řekl brněnský primátor Roman Onderka. Obce by podle něj měly určitě zůstat v hranicích statutárního města, protože odtržení by postihlo nejvíce právě je.

„Malé obce nemají takové možnosti jako velké,“ zdůraznil primátor. Jmenoval nezanedbatelný pokles příjmů v obecním rozpočtu a také úřednický aparát odborníků pro lepší obhajobu zájmů obce ve věcech žádostí o dotace z Evropské unie, jednání s krajským úřadem, ministerstvy, případně se Svazem obcí.

„Respektuji přímou demokracii, ale setrvání obou čtvrtí v hranicích Brna by bylo výhodnější i pro obyvatele ostatních městských částí,“ prohlásil Onderka.

(…)

zpravy.idnes.cz

*

Ke stažení

Oznámení o době a místě konání místního referenda (43 kB, MS Word dokument)
Informace pro občany – osoby oprávněné hlasovat v místním referendu (43.5 kB, MS Word dokument )
Výpis usnesení zasedání Zastupitelstva města Brna č. Z5/034 konaného dne 18. května 2010 – vyhlášení místního referenda na návrh přípravného výboru (40.3 kB, Adobe Acrobat dokument ).

Související

Referendum na katastrálních územích Brno- Dolní Heršpice a Brno – Přízřenice
Ještě k odtržení
Dvanáct dnů do odtržení
Odtrženci žalují místostarostku. Radila stavět načerno
Stránky občanského sdružení Pěkný jih
Stránky občanského sdružení Samostatný jih
Strach obyvatel části Brna z výstavby trvá, chtějí samostatnost
Stejně se trhnou. Přestěhovat sídliště na Kamechy je málo
Rozpočet budoucí obce (PDF)
Brno chce zůstat celé
S výměnou pozemků na Kamechách to nebude tak žhavé (doplněno)
Brno vymění pozemky, sídliště Slunná louka bude stát na Kamechách

Referendum na katastrálních územích Brno- Dolní Heršpice a Brno – Přízřenice

11. 9. 2010 v 11.38 • Témata: , , , , , , ,

Tisková zpráva Magistrátu města Brna, 9. září 2010 • Zastupitelstvo města Brna na svém Z5/034. zasedání dne 18. května 2010 rozhodlo   na základě návrhu přípravného výboru a v souladu se zákonem č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů  (dále jen zákon o místním referendu) o vyhlášení místního referenda na území statutárního města Brna, a to na katastrálních územích Brno-Dolní Heršpice a Brno-Přízřenice, o otázce :

„Souhlasíte s osamostatněním, tedy oddělením katastrálních území Dolní Heršpice a Přízřenice od statutárního města Brna a se vznikem samostatné obce Dolní Heršpice – Přízřenice?“.

Termín referenda

Místní referendum  bylo vyhlášeno  v souladu s ust. § 15 zákona o místním referendu prvním dnem vyvěšení  usnesení Zastupitelstva města Brna na úřední desce města, tedy 19. května 2010. Místní referendum se uskuteční  v neděli 12. září 2010 od 9.00 hodin do 20.00 hodin.

Hlasovací okrsky

  • č. 185 / Hasičská zbrojnice – zasedací místnost, Břeclavská 12 / Za Hasičkou, Břeclavská, Jezerní, Modřická, Moravanská, Staré náměstí, Zelná, Malá, Ke Svratce, V Polích, Bernáčkova, Havránkova, Chleborádova, Jižní náměstí, Poplužní, Skandinávská, Vomáčkova, Pěstitelská,
  • č. 186 / Hasičská zbrojnice – knihovna, Břeclavská 12 / Vídeňská (98b, 100, 102, 102c, 104,104b,c, 106, 106a,b,c,d,e,108,110,111,112a,113,113a,b,c,114,115,116, 116a,b, 117, 117a,b,c , 118, 119, 119a,b,c, 120, 120a,b, 121, 122,123,124,125,125a,c,126,127,129, Moravanské lány, K Železnici, Novomoravanská
  • č. 190 / Restaurace „Na Moravanské,Zelná 1 / Kaštanová (133)

Rozhodnutí v místním referendu

Rozhodnutí v místním referendu, v němž se rozhoduje o oddělení části obce, je přijato, jestliže pro ně hlasovala nadpoloviční většina oprávněných osob zapsaných v seznamu oprávněných osob, v té části obce, která se má oddělit.

Výsledky místního referenda
Výsledky hlasování v místním referendu vyhlásí místní komise zveřejněním na úřední desce příslušného úřadu městské části a Magistrátu města Brna neprodleně po vyhotovení zápisu.

Hlasovací lístky

Hlasovací lístky pro místní referendum nebudou oprávněným osobám roznášeny do schránek před konáním referenda, oprávněné osoby je obdrží od okrskové komise přímo v hlasovací místnosti. Po prokázání oprávněnosti hlasovat v místním referendu a záznamu do výpisu ze seznamu oprávněných osob okrsková komise vydá oprávněné osobě hlasovací lístek a úřední obálku. V hlasovací místnosti jsou pro úpravu hlasovacích lístků určeny zvláštní prostory, oddělené tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování. V hlasovací místnosti musí být současně na viditelném místě vyvěšen hlasovací lístek označený nápisem „vzor“.

Právo hlasovat

Právo hlasovat v místním referendu má každá osoba, která má právo volit do zastupitelstva obce, tedy státní občan České republiky, který alespoň v den hlasování dosáhl věku nejméně 18 let a je v den hlasování v této obci, tj. v městské části Brno-jih, v katastrálních územích Brno-Dolní Heršpice a Brno-Přízřenice přihlášen k trvalému pobytu a státní občan jiného státu, který v den hlasování dosáhl věku nejméně 18 let, je v den hlasování v této obci, tj. v městské části Brno-jih, v katastrálních územích Brno-Dolní Heršpice a Brno-Přízřenice přihlášen k trvalému pobytu, jemuž právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv, pokud požádal o zápis do dodatku stálého seznamu voličů.

Upozornění

Upozorňujeme všechny oprávněné osoby, že v době konání místního referenda nebude zajištěna služba na Odboru správních činností MMB a  Referátu státního občanství a matrik Odboru vnitřních věcí MMB na Husově ul. č. 5, kde se vyřizují platné osobní doklady a státní občanství ČR.

Mgr. Pavel Žára, tiskový mluvčí
Magistrát města Brna
tel.: +420 542 172 162
fax.: +420 542 172 303
e-mail: zara.pavel@brno.cz

Mluvčí Samostatného jihu Reich odpoví dnes online

6. 9. 2010 v 10.33 • Témata: , , , , ,

Mluvčí občanského sdružení Samostatný jih Pavel Reich odpoví čtenářům brněnského deníku Rovnost na otázky ohledně Dolních Hešpic a Přízřenic, které se chtějí odtrhnout od města Brna.

Proč se chtějí lidé z Dolních Heršpic a Přízřenic odtrhnout od Brna? Co jim vadí na příslušenství k druhému největšímu městu republiky? Skutečně už nelze jejich problémy řešit jinak? Co by nastalo, pokud se v neděli 12. září skutečně lidé z jihu Brna vysloví pro osamostatnění? Kdo novou obec povede? Bude mít dost peněz?

Na tyto a další otázky čtenářů Rovnosti odpoví mluvčí občanského sdružení Samostatný jih Pavel Reich dnes od 14.00.

Související

Ještě k odtržení
Dvanáct dnů do odtržení
Odtrženci žalují místostarostku. Radila stavět načerno
Stránky občanského sdružení Pěkný jih
Stránky občanského sdružení Samostatný jih
Strach obyvatel části Brna z výstavby trvá, chtějí samostatnost
Stejně se trhnou. Přestěhovat sídliště na Kamechy je málo
Rozpočet budoucí obce (PDF)
Brno chce zůstat celé
S výměnou pozemků na Kamechách to nebude tak žhavé (doplněno)
Brno vymění pozemky, sídliště Slunná louka bude stát na Kamechách

Ještě k odtržení

1. 9. 2010 v 14.07 • Témata: , , , , , ,

O odtržení Dolních Heršpic a Přízřenic, potažmo o referendu o osamostatnění techto městských částí, jsme psali poměrně často v různých souvislostech. Jak se referendum blíží (koná se 12. září), situace je stále dramatičtější.

Podle zpráv sdružení Samostatný jih magistrát vysílá do obou stále-ještě-částí Brna úředníky, aby na ulicích odchytávali chodce a zvali je na setkání s primátorem, které má proběhnout tři dny před referendem. Primátor v neobvykle dlouhé odpovědi na svém webovém portálu tvrdí, že osamostatnění pro ubohé obyvatele znamená jen strádání, nesnáze a zmar. Lidé se obávají, že počet obyvatel Brna rapidně klesne, a možná, že se Brno dokonce úplně rozpadne.

Nejdříve se podívejme na krátké postřehy Pavla Reicha, mluvčího sdružení Samostatný jih:

Úředníci na ulici…

Nelekejte se, nejde o žádné propouštění. Jen mne zaujalo, že se úředníci magistrátu v pátek objevili na ulicích u nás v Dolních Heršpicích a Přízřenicích. Osobně zvali občany na setkání s primátorem. Samozřejmě, je to účelové a populistické před referendem. V roce 2006 se u nás nezastavili, aby osobně informovali o změnách územního plánu. Tehdy se spokojili s běžným úřednickým postupem…

Přesto je to sympatické. A paradoxně, tím že trefili až k nám, překonali pana primátora, který zase přijede jen do Komárova…

30.8.2010

Nevadí, že nemám nic, já jsem brňák, kdo je víc?

Poslední dobou, úměrně tomu, jak odpůrci osamostatnění zjišťují, že proti němu nemají racionální argumenty, apelují stále častěji na to, že bychom měli být patrioti a „hrdí brňáci“. Nevysvětlili ovšem na co hrdí. Na to, že jako brňáci nemáme ani pořádné chodníky, které má opravené téměř každá malá vesnice? Navíc darovat Brnu ročně několik milionů místo toho, abychom za ně zvelebovali svoje bydliště mi nepřijde jako patriotismus, ale úplně jiný „…ismus“. Ale to zní ošklivě, řekněme to raději veršem:

Když upadnu na chodníku
a rozbiji si frňák,
mám mít pocit,
že mám kliku,
že jsem hrdý brňák?…

26.8.2010

Kurýr sebou hodil, aby brzy škodil…

Když jsem se u druhého čísla Jižního kurýru pozastavil, jak dlouho mu trvala cesta od uzávěrky do mé schránky, netušil jsem, jak mne překvapí třetí číslo. Podle tiráže v minulém čísle měl mít kurýr uzávěrku 13.8. Ovšem už 11.8. byl ve schránce. Takže tentokrát předběhl sám sebe!

Podezřívavější kolegové tvrdí, že to bylo proto, aby redakční rada nemusela čelit žádosti o zveřejnění našeho příspěvku podané řádně týden před avizovanou uzávěrkou. Ale to určitě ne, prostě jen tak spěchal až dokázal nemožné. Nechtěně mi to připomnělo školní léta a starou bolševickou soutěž „O zemi, kde zítra znamená již včera“…

13.8.2010

Máme padnout na paty za ty jejich záplaty?

„Ještě dvě tři referenda a opraví nám tu silnici celou“ říkal mi nedávno jeden známý, když viděl jak záplatují Havránkovu a Zelnou. V tomto případě se ale jednalo o flikování, které bylo schváleno ještě před začátkem aktivit směřujících k referendu. Ovšem jinak se představitelé Brna i městské části snaží záplatovat co se dá.

Ještě v únoru prohlašoval starosta Haluza v MF Dnes: “Něco se mi doneslo, ale nezajímá mě to“. O pár měsíců později už organizuje handl se Slunnou loukou mezi firmou Reko a městem Brnem. Prezentuje to tak, jakože tím je vše vyřešeno. Jak ale pozáplatuje dlouhodobé zanedbávání naší lokality po stránce investic? Teď podfinancování dokonce přiznali i v rozpisu uveřejněném v nejnovějším kurýru.

Třeba mu pomůže primátor Onderka, který v tisku slíbil, že před referendem přijede až do Přízřenic. Vzhledem k nepřipraveným projektům nemohou narychlo nic postavit, tak možná přiveze dlužné peníze v hotovosti. Budu pečlivě sledovat zda má s sebou kufřík…

Problém bude, jestli k nám netrefí a dorazí zase jen do Komárova. To potom i onen kufřík s penězi na investice zůstane asi tam…

12.8.2010

Texty jsme převzali ze stránky Vypadlo z klávesnice webu občanského sdružení Samostatný jih. Jestli vás téma zajímá, najdete tam článků víc, včetně rozpočtu nové obce, které má osamostatněním vzniknout.

Primátor Roman Onderka odpovídá na obavy brňana, jehož děsí představa, že za dvacet let počet obyvatel Brna klesne pod 300 tisíc. Jako opatření navrhuje, aby Brno připojilo okolní obce, a to co nejrychleji. Zřejmě si představuje Brno jako jakousi černou díru – a možná, že se ani tolik nemýlí.

Roman Onderka také slibuje, že v Dolních Heršpicích a Přízřenicích bude nadále využití městských pozemků vždy konzultováno s místními občany. O důvod víc, abychom v Bystrci obratem založili Výbor pro odtržení. Když to jinak nejde…

Vážený pane primátore,

chtěl bych se Vás zeptat proč Brno nepřipojuje okolní vesnice, či města. Chápu, že to pro ně může být nevýhodné, ale kdyb jim Brno nabídlo, že např. zavede/opraví kanalizaci, opraví silnice,…. tak to obec přeci přijme. Bojím se a i hodně dalších lidí co znám, že Brno bude mít v roce 2030 300 000 obyvatel. A nyní se zřejmě odpojí Dolní Heršpice a Přízřenice, čili Brno bude mít opět kolem 368 000. Jak jistě víte, v roce 1990 to bylo 390 000. Může proto Brno něco udělat a dělá pro to něco? Poslední připojená vesnice byla Útěchov a to v roce 1980, pokud jsem se to správně dočetl.

Předem děkuji za odpověď.

Jan Adamec, 19.07.2010

Vážený pane,

pro město Brno není cílem připojovat za každou cenu okolní obce, neboť každé takové připojení znamená další zátěž pro rozpočet statutárního města Brna a mám na mysli zejména zavedení veřejné dopravy, provozování kanalizace atd. Co se týče počtu obyvatel, které má MMB k dispozici, tak v roce 2006 žilo ve městě 366 767 obyvatel, k polovině června 2010 je to už 371 399 obyvatel. Uvidíme, jak se tato křivka bude vyvíjet v následujících letech, ale zatím není jediný důvod se obávat nějakého rapidního snížení počtu obyvatel.

Co se týče současné situace v Dolních Heršpicích a Přízřenicích, jsem pevně přesvědčen o tom, že lidé v těchto čtvrtích nedopustí odtržení, které by znamenalo opravdu velké komplikace pro všechny a zejména pro dvě zmíněné katastrální území v MČ Brno-Jih.Ta zátěž by se týkala zejména žijících lidí v obou čtvrtích, které by si samy a ze svého velmi malého rozpočtu musely zajišťovat veřejnou dopravu, veřejné osvětlení, složitost majetkoprávního vypořádávání by se táhla léta a způsobila by velké komplikace.

Město Brno dělá maximum pro to, aby se lidem z D. Heršpic a Přízřenic žilo ve městě opravdu dobře. Brněnští zastupitelé na svém zasedání 22. června 2010 odhlasovali záměr směny pozemků ve vlastnictví statutárního města Brna v bystrcké lokalitě Kamechy za pozemky ve vlastnictví společnosti REKO, a. s, v lokalitě Slunná louka v k. ú. Přízřenice. Cílem tohoto kroku bylo zabránit plánované masivní bytové výstavbě v lokalitě Slunná louka, proti níž se již delší dobu staví místní občanské sdružení Pěkný jih. Město Brno nyní zajistí, aby budoucí využití těchto pozemků v k. ú. Přizřenice bylo řešeno po dohodě s místními občany.

Co se týče ještě připojování okolních obcí k městu Brnu, tak k tomu může dojít, pokud to bude výhodné pro obě strany jak pro Brno, tak pro danou obec. S touto myšlenkou se ale musí ztotožnit občané, kteří o tom vždy rozhodují.

Roman Onderka, 4. 8. 2010

O dalším vývoji brněnské dezintegrace vás budeme s potěšením informovat.

Martin Mrzák

Související

Dvanáct dnů do odtržení
Odtrženci žalují místostarostku. Radila stavět načerno
Stránky občanského sdružení Pěkný jih
Stránky občanského sdružení Samostatný jih
Strach obyvatel části Brna z výstavby trvá, chtějí samostatnost
Stejně se trhnou. Přestěhovat sídliště na Kamechy je málo
Rozpočet budoucí obce (PDF)
Brno chce zůstat celé
S výměnou pozemků na Kamechách to nebude tak žhavé (doplněno)
Brno vymění pozemky, sídliště Slunná louka bude stát na Kamechách

Dvanáct dnů do odtržení

31. 8. 2010 v 08.30 • Témata: , , , , , , , , , , , , , , ,

Dvanáct dnů zbývá do referenda o odtržení nynějších městských částí Heršpice a Dolní Přízřenice od Brna. Městské části se chtějí stát samostatnou obcí, protože jim vadí plánovaná výstavba sídliště a dlouhodobé zanedbávání investic ze strany magistrátu. V neposlední řadě také proto, že si předběžně spočítaly, že se jim to vyplatí – po odtržení by měly operovat podstatně vyšším rozpočtem než nyní.

Magistrát se snaží vší mocí odtržení zabránit. Představitelé Brna nabízejí lidem z Dolních Heršpic a Přízřenic šetrný rozvoj. Chtějí je tak přesvědčit aby se neosamostatnili.

Prodloužení tramvaje, obchvat, zákaz domů vyšších než tři podlaží i pásy parků a zeleně. To vše slibují představitelé města Brna lidem z Dolních Heršpic a Přízřenic. Pokud se rozhodnou 12. září proti odtržení od krajského města.

„Posudek vypracovaný nezávislými odborníky z Asociace urbanismu a územního rozvoje chceme respektovat,“ prohlásil náměstek primátora Martin Ander.

Reakce na tiskovinu „Brno k referendu“

Na tiskovině MMB je vidět, že Brno disponuje mnohem větším rozpočtem než naše sdružení. Je ovšem na posouzení každého čtenáře, zda platí že „větší rozpočet velkého ducha značí“… Těžko říci, zda nápis na autobusu z první fotografie „Úzká“ má něco naznačit nebo je to náhoda…

Představitelé města Brna ani MČ od podání návrhu na vyhlášení referenda (12.4.2010) neudělali žádné shromáždění s občany, kde by zjistili jejich názory. Místo toho vynaložili téměř dvěstě tisíc korun za průzkum od agentury. Teď přijede primátor Onderka do Komárova a přiveze všechna řešení…

Představitelé MMB věděli o problému již od roku 2008. Tehdy je zástupci Pěkného jihu informovali o vážnosti problému v Dolních Heršpicích a Přízřenicích. Bohužel se mimo jiné dozvěděli: „Kdybyste se chtěli odtrhnout, tak to bych vás poslal do…“

Další jednání na MMB byla ve velmi podobném duchu. Po vyhlášení referenda došlo k zásadní změně. Najednou je všechno možné, plánované, prostě všechno bude. Teď píší: „Zvažte prosím pečlivě všechny okolnosti a důsledky.“ Slibem před volbami nezarmoutíš. To jsou ale změny…

Starosta Haluza píše „rodina má držet spolu“. Když se podíváme do tiráže materiálu, zjistíme, že jej připravilo Tiskové středisko MMB. Vedoucí tohoto oddělení je paní Soňa Haluzová. Nejde o shodu jmen… Takže panu Haluzovi věříme, že jeho rodina drží spolu a nečekáme, že bychom se v nějakém materiálu vydaném městem Brnem dočetli, kdo vyhrocenou situaci na jihu svojí arogancí a ignorováním názorů občanů,
způsobil…

V jedné části tiskoviny Brno uznává (konečně), že jako akcionáři DPMB zůstaneme ve stávajícím tarifním pásmu, ve druhé již opět účelově zastrašuje třetím pásmem. Každopádně v našem rozpočtu se počítá s částkou tří milionů korun na případné kompenzace občanům. Nicméně, jak je vidět, i představitelé Brna již začínají chápat, že dříve nebo později, dobrovolně či nedobrovolně budou muset uznat naše akcionářské nároky. Na úhradu provozní ztráty DPMB bude třeba podstatně nižší částka, než jimi uváděných šest milionů. Nepočítá se totiž podle akcionářského podílu, ale podle kilometrů najetých na území daného akcionáře.

Opravdu nebudeme hradit ztrátu, kterou vyprodukují tramvaje na Kamechy (jestli tam někdy konečně pojedou). Takže v konečném součtu to budou ani ne ony tři miliony, se kterými počítáme.

Je vidět, že náš rozpočet zpracovaný odborníkem je dobrý. Proto Brno mlží „inkasem daní na jednoho obyvatele“ a podobnou ekvilibristikou s čísly. Pro nás není podstatné, kolik za nás Brno získává, ale kolik nám nechává.

Komické je vyjádření starosty Útěchova, že o osamostatnění také uvažovali. Útěchov totiž nesplňuje zákonem požadovaný počet obyvatel. Naše snahy i rozpočet podpořilo několik starostů samostatných obcí, kteří vědí, o čem mluví. Jejich obce s mnohem menšími rozpočty mají na investice podstatně více prostředků, než šlo (dle Jižního kurýru 3/2010) k nám. A jak drahá razítka má dealer Toyoty, to nám při rozhodování o naší budoucnosti může být opravdu jedno…

Nemá smysl reagovat zde řádek po řádku na celou tiskovinu. Zda budeme samostatnou obcí, záleží na rozhodnutí většiny obyvatel. Je tedy na vás všech, zda se necháte zlákat účelovými sliby a několika pěknými urbanistickými kresbičkami nebo máte delší paměť.

Docent Mužík se k projektu Slunné louky vyjádřil již v roce 2008. Proč jej o oponenturu územního plánu nepožádalo město již tenkrát? A kde jsou záruky, že dnes budou jeho návrhy opravdu v praxi akceptovat?

Pokud je tu většina lidí přemýšlivých, budeme samostatní. Pokud tu bude většina, které stačí pár dobře cílených slibů v pravý čas, budeme na tom pořád stejně. Závěrem bychom chtěli poděkovat panu Zdeňku Junákovi za jeho vyjádření. Jste férový chlap! Škoda, že Váš přístup tak ostře kontrastuje s přístupem představitelů Brna a MČ Brno-jih…

Rozumní občané nám jistě odpustí lehce konfrontační tón a pochopí, jak mnoho nás nepravdy uvedené v brněnské tiskovině popudily. Předpokládáme, že se později k celé problematice vrátíme obsáhleji.

Případné dotazy zasílejte přes formulář na www.samostatnyjih.cz

Dolní Heršpice a Přízřenice 27. 8. 2010
SAMOSTATNÝ JIH, o. s.

Studie, jejíž zjednodušenou podobu dostali minulý týden v brožuře lidé do schránek, řeší především rozvoj jihu Brna. Tedy problém, který se na jaře tohoto roku stal rozbuškou k protestům, jež vyvrcholily podáním návrhu na vyhlášení referenda. „Změníme podle ní územní plán tak, aby rozvoj neohrozil kvalitu bydlení ani historické hodnoty zástavby v lokalitě. Nové domy budou mít maximálně tři podlaží a odmítneme další průmyslové stavby,“ slíbil Ander.

Vyšší šestipatrové domy město plánuje jen podél nové městské třídy. „Ta bude zároveň obchvatem vesnických částí a ulehčí jim od dopravy,“ upozornil Ander. Dodal, že po nové ulici bude kvůli lepší dopravní obslužnosti jezdit i tramvaj. „Chystáme její prodloužení do Modřic. Reálné to ovšem je až za více než desetiletí,“ přiznal Ander.

Slibem ale neurazíš, a tak magistrát slibuje, co může. Bude zábavné sledovat, s čím ještě přijde. Odtržení se snaží zabránit kvůli špatnému dojmu, který před volbami padne na celou současnou brněnskou radnici – nikdo nechce být tím, komu se Brno rozpadlo pod rukama. Magistrát se také obává domino efektu – a zřejmě oprávněně. Kdyby o odtržení začal uvažoval například Žebětín, mohl by snadno dojít k závěru, že jako městu (obec s více než třemi tisíci obyvateli může získat statut města) by mu bylo lépe a byl by bohatší. Je jen otázkou času, kdy to někoho napadne. Navíc městské části nemusí o odtržení usilovat zcela reálně, úplně stačí, že nyní mají nástroj, jak magistrát účinně vydírat ve snaze získat víc peněz.

Abychom přilili oleje do ohně, poznamenejme, že téměř třicetitisícové Královo pole je městskou částí teprve od roku 1919 a tak by si mohlo na svou samostatnost klidně ještě vzpomenout. Bývalý královopolský místostarosta René Pelán v nadcházejících volbách kandiduje za organizaci s názvem Královopolští patrioti. Kdo ví, co má za lubem. A kdo ví, jak dlouho ještě bude Brno druhým největším městem republiky.

Referendum o odtržení Heršpic a Dolních Přízřenic proběhne 12. září. Jestliže se občané vysloví pro osamostatnění, stane se realitou k 1. lednu 2012.

-mm-
Zdroje: Brno slibuje jihu obchvat i tramvaj. Aby se neodtrhli, Samostatný jih

Související

Odtrženci žalují místostarostku. Radila stavět načerno
Stránky občanského sdružení Pěkný jih
Stránky občanského sdružení Samostatný jih
Strach obyvatel části Brna z výstavby trvá, chtějí samostatnost
Stejně se trhnou. Přestěhovat sídliště na Kamechy je málo
Rozpočet budoucí obce (PDF)
Brno chce zůstat celé
S výměnou pozemků na Kamechách to nebude tak žhavé (doplněno)
Brno vymění pozemky, sídliště Slunná louka bude stát na Kamechách

Odtrženci žalují místostarostku. Radila stavět načerno

19. 8. 2010 v 15.48 • Témata: , , , , , , , , , ,

S blížícím se referendem o odtržení to v Dolních Heršpicích a Přízřenicích vře stále víc. Tyto dvě městské části čeká 12. září referendum, v němž občané rozhodnou, zda se odtrhnou od Brna a vytvoří samostatnou obec.

O případu informujeme, protože trnem v oku – kromě dalších záležitostí – byla lidem, kteří se chtějí osamostatnit, plánovaná výstavba sídliště Slunná louka. Aby občany magistrát uchlácholil, dohodl se s investorem, že sídliště místo v Přízřenicích postaví na bystrckých Kamechách. Nálady pro odtržení tím však magistrát nepotlačil.

V Dolních Přízřenicích a Heršpicích nyní probíhá intezivní kampaň obou táborů. Samostatný jih, občanské sdružení, které prosazuje odtržení Dolních Heršpic a Přízřenic od Brna, ve čtvrtek podalo trestní oznámení na místostarostku městské části Brno-jih Annu Böhmovou (ČSSD). Podle nich zneužila pravomoci úřední osoby a nabádala lidi ke stavbám na černo.

Sdružení místostarostku žaluje kvůli výroku z 22. června. Na informačním setkání s občany tehdy podle sdružení vyzývala přítomné ke stavbám bez povolení a zlehčovala případné následky.

Místostarostka reagovala na projev jednoho z místních. Ten si stěžoval, že pro sebe dlouhá léta nemůže získat stavební povolení a společnost Reko může vystavět v lokalitě Slunné louky několikapatrové domy.

„Já jsem řekla mamince, stavěj na černo, na ty úřady dáš 10 tisíc pokutu a je to. Není jiné volby,“ radila doslova Böhmová. Ze setkání je pořízený i videozáznam.

Kromě žalob občanské sdružení rozšiřuje mezi obyvateli i informační letáky [1, 2], v nichž vyvrací „fantasmagorické konstrukce magistrátu“. Magistrát, aby zabránil odtržení, totiž místní občany varuje, že osamostatněním zdraží voda, plyn i doprava.

Přestože jsme k vyvolání referenda nasbírali 447 podpisů (ve stejné lokalitě paní Bohmová dostala ve volbách 124 hlasů) a dokázali tedy, že nejsme jen úzká skupina lidí bez podpory obyvatel, nebylo nám umožněno prezentovat v Jižním Kurýru náš názor jinak, než placenou inzercí. Malý inzerátek na poslední straně nás stál 638,- Kč. Kdyby se stejná pravidla uplatňovala vůči všem občanům, musela by paní Bohmová za svůj celostránkový článek uhradit cca 8250,- Kč. Ale co se dá dělat, všichni jsme si rovni, jen někteří jsou zkrátka rovni víc…

Z letáku sdružení Samostatný jih. Na podobnost s poměry v Bystrci snad ani není třeba upozorňovat.

Kromě nevítané bytové výstavby vadí zástupcům sdružení, že Brno své městské části dlouhodobě zanedbávalo a vůbec v nich v minulých letech neinvestovalo. Po osamostatnění se má situace zlepšit. Argumentují i zkušenostmi z obcí, které se osamostatnily dříve.

„Před osamostatněním velká část kanalizace chyběla. Po čtyřech letech máme nachystán projekt. Po schválení dotací můžeme začít se stavbou,” vyjádřila se například Jana Hlebová, místostarostka obce Držovice.

Brněnský magistrát se bojí „domino efektu“. Jestliže se městské části Dolních Heršpice a Přízřenice opravdu odtrhnou, začnou možná uvažovat o osamostatnění i další. Současný primátor, zvláště s ohledem na blížící se volby, jistě nechce být označen za osobu, které se Brno rozpadá pod rukama, nebo z něhož „kdo může, uteče“. I takové názory je už občas slyšet.

Do referenda o odtržení zbývají tři týdny.

Zdroje: Deník, OS Samostatný jih

Související

Stránky občanského sdružení Pěkný jih
Stránky občanského sdružení Samostatný jih
Strach obyvatel části Brna z výstavby trvá, chtějí samostatnost
Stejně se trhnou. Přestěhovat sídliště na Kamechy je málo
Rozpočet budoucí obce (PDF)
Brno chce zůstat celé
S výměnou pozemků na Kamechách to nebude tak žhavé (doplněno)
Brno vymění pozemky, sídliště Slunná louka bude stát na Kamechách


Strach obyvatel části Brna z výstavby trvá, chtějí samostatnost

13. 7. 2010 v 13.49 • Témata: , , , , , , , ,

O úsilí části obyvatel obcí Dolní Heršpice a Přízřenice odtrhnout se od Brna a ustavit samostatnou obec přinášíme v Bystrčníku zprávy pravidelně. Nejen proto, že s případem souvisí i možné přesunutí výstavby sídliště Slunná louka do bystrckých Kamech.

Obyvatelé Dolních Heršpic a Přízřenic, kteří mají v září hlasovat o odtržení od Brna, mají dál obavy z nové výstavby. Nevěří tomu, že se investor vzdal plánované stavby sídliště na takzvané Slunné louce. Magistrát nedávno zveřejnil informaci o zastavení územního řízení. Na stavebním úřadě Brno-jih, pod nějž projekt spadá, však investor požádal o přerušení územního řízení, řekla ČTK vedoucí stavebního úřadu Dana Julíčková.

Podle Juklíčkové požádal investor o přerušení, aby mohl doplnit podklady, jimž vypršela platnost. Obnovit řízení může kdykoli, minimální doba přerušení je měsíční.

Podle primátorova náměstka Martina Andera (SZ) je však přerušení pouze termínem vyplývajícím ze stavebního zákona a neznamená, že by řízení chtěl investor brzy obnovit. „Fakticky ho zastavil a pokud nedojde k odtržení Dolních Heršpic a Přízřenic, pak ihned dojde ke směně pozemku s městem dle schváleného záměru,“ řekl dnes Ander ČTK.

Radnice ve snaze nepřipustit historicky první zmenšení Brna začala výstavbu na Slunné louce řešit. Zastupitelé schválili záměr tamní pozemky s investorem směnit za jiné v lokalitě Kamechy na severu Brna, kde se staví sídliště. Směna se uskuteční, když lidé v zářijovém referendu osamostatnění odmítnou.

V aktuálně přerušeném územním řízení investor žádá o územní rozhodnutí na stavbu sítí a na části území ještě o výstavbu rodinných domů. O podobě zástavby zbývající části pozemku zatím úřad nerozhoduje.

Obyvatele popudil původní záměr postavit na Slunné louce mnohapatrové domy, mluvilo se o devíti i 11 patrech. Podle starosty Brna-jih Josefa Haluzy (ČSSD) však investor po nesouhlasu místních projekt změnil a plánované bytové domy snížil na pět a šest pater.

Podle lidí bojujících proti výstavbě je však skutečným problémem městský územní plán. Umožňuje zastavět asi 100 hektarů ze sedmisethektarového katastru obou částí, řekl ČTK Oldřich Holas z občanského sdružení Pěkný jih. Podle něj se lidé bojí toho, aby za humny vesnické části Brna nevyrostla průmyslová zóna, logistické centrum, které by přineslo kamionovou dopravu, i sídliště s vysokými domy.

Pochopení pro to nedávno vyjádřil místostarosta Brna-Bohunic Antonín Crha (KDU-ČSL). Poté, co mu za rodinným domem v Bohunicích vyrostly panelové domy, se prý kvalita bydlení jeho rodině výrazně zhoršila. Když se Crhovi koupou v bazénu, lidé z okolních domů je sledují dalekohledy. Kvůli ohni zapálenému v zahradě zase volají městskou policii.

denik.obce.cz

Související

Stránky občanského sdružení Pěkný jih
Stránky občanského sdružení Samostatný jih
Stejně se trhnou. Přestěhovat sídliště na Kamechy je málo
Rozpočet budoucí obce (PDF)
Brno chce zůstat celé
S výměnou pozemků na Kamechách to nebude tak žhavé (doplněno)
Brno vymění pozemky, sídliště Slunná louka bude stát na Kamechách

Stejně se trhnou. Přestěhovat sídliště na Kamechy je málo

8. 7. 2010 v 07.44 • Témata: , , , , , , ,

Sídliště na jihu Brna firma stopla

Jeden z letáků, rozšiřovaných OS Samostatný jih

Investor zastavil územní řízení pro sídliště Slunná louka. Padl tak jeden z důvodů pro odtržení Přízřenic. Místním to ale nestačí.

Takřka nic už nebrání uskutečnění zatím nejrozsáhlejšího ústupku, který Brno dělá pro to, aby lidé z Dolních Heršpic a Přízřenic hlasovali proti odtržení svých vesnic od města. Developerská firma Reko totiž souhlasila s tím, že nebude stavět sídliště Slunná louka a své pozemky v Přízřenicích vymění za obdobné v bystrckých Kamechách a minulý týden dokonce zastavila územní řízení. Občanské sdružení Samostatný jih ovšem i nadále na odtržení trvá.

„Poté, co jsme v zastupitelstvu před čtrnácti dny schválili výměnu pozemků jsme se dohodli na tom, že investor zastaví územní řízení,“ uvedl náměstek brněnského primátora pro územní plánování Martin Ander. Dodal, že úředníci stavebního úřadu už neprojednávají ani územní řízení pro bytové domy, ani pro potřebné sítě.

Jeho slova potvrdil i ředitel developerské společnosti Reko Pavel Knapec. „Ano. Prozatím na jsme územní řízení na tři měsíce pozastavili,“ uvedl Knapec. Dodal, že je jeho společnost směně nakloněná. „Jsme patrioti a nechceme, aby se Brno rozdělovalo. Navíc na výměně neproděláme. Jinou část Kamech totiž už stavíme,“ řekl Knapec.

Kromě dotažení záměru výměny pozemků v Přízřenicích nastartovali brněnští radní ve středu i další projekt, který má Dolnoheršpické a Přízřenické udržet v Brně. „Po dohodě se zástupci občanských sdružení jsme oslovili Asociaci pro urbanismus a uzemní plánování aby vypracovala jakousi oponenturu územního plánu. Jsou to nezávislí odborníci, kteří nám pomohou najít řešení největších problémů lidí v daném území,“ uvedl náměstek Ander.

Představitele sdružení Samostatný jih ovšem plány města neuspokojily. „Spíše než plánovanou oponenturu vnímáme jako vstřícný krok zastavení územního řízení. Jenže ani to neřeší ostatní problémy, především dlouhodobé přehlížení Přízřenic a Dolních Heršpic ze strany města,“ uvedl mluvčí sdružení Pavel Reich.

Dodal, že další impuls pro odtržení byl návrh rozpočtu, který si nechalo sdružení vypracovat. „Ukázalo se, že nás město obírá o více peněz, než jsme čekali,“ řekl Reich. Rozpočet nové obce má být vyrovnaný zhruba osmnáct milionů ročně.

Zkráceno, celý článek Petra Jeřábka najdete na brnensky.denik.cz

Související

Rozpočet budoucí obce (PDF)
Brno chce zůstat celé
S výměnou pozemků na Kamechách to nebude tak žhavé (doplněno)
Brno vymění pozemky, sídliště Slunná louka bude stát na Kamechách

Brno chce zůstat celé

27. 6. 2010 v 17.27 • Témata: , , , , ,

Souhrnný článek, rekapitulující události kolem odtržení městských částí Přízřenice a Dolní Heršpice, přináší server iDnes. Bystrce se věc týká nejen proto, že ve snaze zabránit oddělení chce magistrát vyměnit s developery pozemky v Přízřenicích za jiné na Kamechách.

Brno chce zůstat celé. Zabrání bytové výstavbě, která obyvatelům jihu vadí

Přízřenice a Dolní Heršpice se chtějí od Brna odtrhnout a jejich osamostatnění má již reálné obrysy. 12. září totiž proběhne v obou čtvrtích referendum, které si místní vymohli peticí. Město se ale jejich odtržení urputně brání.

Obyvatelé těchto dvou čtvrtí v městské části Brno-jih dlouhodobě protestují proti rozsáhlé bytové výstavbě, která by jim přivedla kolem dvou tisíc nových sousedů a změnila venkovský ráz okolí jejich domů.

Sporné pozemky město vymění

Město se teď snaží situaci zachránit a odsouhlasilo kompromisní řešení. Stane se majitelem problémových pozemků v lokalitě na Slunné louce a výstavbě zabrání.

V těsné blízkosti stojících rodinných domků má vyrůst necelá tisícovka bytů. V původním plánu se počítalo až s devítipatrovými stavbami, které by změnily charakter okolí. Investor ustoupil a snížil domy o pět pater. Patří mu ale jen některé z pozemků určených k výstavbě a Přízřeničtí se bojí, že jejich okolí zastaví někdo jiný.

Město stavební firmu uchlácholí tím, že za pozemky na jihu města jí dá pozemky v žebětínských Kamechách. Zároveň tak obyvatele uklidní, protože pozemky v Přízřenicích přejdou do majetku města, které bude moci zabránit výstavbě.

„Snažíme se udržet Brno pohromadě, aby se nezačalo drolit. To by bylo to nejhorší, co se může stát,“ myslí si náměstek primátora Daniel Rychnovský. Mimo jiné by to mohlo být příkladem pro jiné brněnské čtvrti a spustila by se tak lavina odtrhávání od města.

Souhlas zastupitelů se směnou pozemků znamená, že majetkový odbor začne okamžitě vyjednávat se stavební firmou. A jednání by mohla uspět. Investor totiž již v Kamechách staví a pouze by tam rozšířil své aktivity. Vadily mu jen nedostatky v infrastruktuře, na jejichž řešení se ale pracuje.

(…)

brno.idnes.cz