Příspěvky se štítkem ‚odbory’

Dokážu fakta, každou větu. Jindřich Jedlička stojí za svou kritikou zoo

31. 8. 2011 v 09.42 • Témata: , , , , , , , , , , , ,

Jindřich Jedlička, chovatel brněnské zoo, je autorem kritické zprávy o poměrech v zahradě. Je konečným cílem vedení zahrady zoo bez zvířat?, ptá se v textu s nadsázkou a dovozuje ze statistických čísel, že samotný chov zvířat zabírá v činnosti zoo čím dál tím menší podíl, zejména na úkor administrativní činnosti. V textu zprávy se také zabývá nízkými platy v zoo, jež podle něj navíc dlouhodobě klesají vůči celostátnímu průměru, a tvrdí, že vedení zoo není ochotno vést se zaměstnanci dialog.

Vedení zoo se vůči zprávě postavilo jednoznačně odmítavě. Mluvčí zoo Lucie Kapounová veškerou kritiku odmítla. Údajně jsou statistická data Jindřicha Jedličky zmanipulovaná, výsledky zkreslené selektivním výběrem výchozích čísel a zpráva prý obsahuje i vyslovené nepravdy. Vedení zoo dokonce kritika pohoršila natolik, že neváhalo a sáhlo i k hrozbám žalobami.

Jindřich Jedlička se soudu nebojí. „Každou větu mého textu snadno dokážu před soudem,“ trvá na svém.

Vše mohu dokázat

„Proto jsem napsal text tak dlouhý, aby bylo nad vší pochybnost jasné, co říkám. Reakce mluvčí zoo Lucie Kapounové na pouhé citace je pro mne „o ničem“ – moudře praví, co já v textu poctivě říkám, a dělá, jako by při tom mé tvrzení vyvracela. Přivítal bych ovšem, kdyby se Bystrčníku podařilo přimět paní Kapounovou k reakci na původní, celý text – kde tam najde chybu? Rád před soudem dokáži fakta, každou větu ve svém textu. Těším se na to,“ odpovídá na hrozby mluvčí zoo chovatel Jedlička.

Úspěchy na úrovni chovatelského kroužku školní družiny

První část Jedličkovy kritiky i odpovědi mluvčí zoo se týkala údajně stále klesajícícho významu chovu zvířat v činnosti zoo. Jindřich Jedlička poukazoval na bobtnání administrativních činností, vedení zoo ve své odpovědi uvádělo, že jak počet jedinců, tak i počet druhů chovaných zahradou od roku 1997 vzrostl, takže o upozaďování chovu nemůže být řeč.

„Paní tisková mluvčí si vytrhla podnadpis, odmyslela si uvozovky v něm a opomněla se zabývat podstatou textu pod ním,“ odmítá argumentaci chovatel a ukazuje čísla jiná. Pro porovnání si zvolil poslední dekádu, období mezi léty 2000 a 2010. Výsledkem srovnání je následující tabulka:

Savci Ptáci Plazi a Obojživelníci Ryby Ostatní (zejména bezobratlí) celkem
2000 276/83 217/63 231/53 996/108 49/23 1769/330
2010 451/90 215/69 240/54 748/93 234/45 1888/351
změna +69% / +8,5% -1% / +9,5% +4% / +1,8% -25% / -14% +378% / +95% +6,7% / +6,4%

„Od roku 2000 do roku 2010 se počet zvířat v zoo Brno opravdu o něco zvýšil, konkrétně o 6 a půl procenta z výchozího počtu,“ připouští Jindřich Jedlička.

„Dovolím si však vaší pozornosti doporučit dva údaje: Nejprve si povšimněme rozporu ve sloupci savců. Počet jedinců stoupl velmi výrazně, počet druhů zdaleka tolik ne. Čím to může být způsobeno? Nabízím toto vysvětlení: Jde z podstatné části o domácí zvířata. Počet druhů tolik neroste, stále jde o kozu domácí, ovci domácí, a koně domácího. Počty ovšem radikálně vzrostly. Typický projev rozvoje moderní, na ochranu ohrožených druhů zaměřené zoo. Druhý údaj k povšimnutí: Zatím co počet ryb poněkud poklesl, výrazně stoupl počet chovaných živočichů bezobratlých, konkrétně až na 478 % původního stavu. Co to?  Úspěch očividně spočívá v bezobratlých, zejména strašilkách a pakobylkách. Úspěch na úrovni chovatelského kroužku při školní družině prvého stupně základní školy.“

Koncepce se plní, chybí už jen 48 let a miliarda investic

Mluvčí zoo ve své odpovědi tvrdila, že zoo postupně naplňuje cíle, jež jí stanovila schválená strategická koncepce rozvoje. Porovnání pana Jedličky však ukazuje méně utěšený stav: „Ze změn v poslední dekádě vyplývá, že koncepčních cílů bude dosaženo za čtyřicet osm let,“ vypočítává.

„Mezi léty 2000 a 2010 (včetně) bylo v zoo Brno investováno 230 milionů 972 tisíc korun. Mluvíme o investicích, nikoliv provozních nákladech. A za tuto dobu bylo dosaženo, při dobré vůli, 18,5 % koncepcí plánovaného nárůstu počtu chovaných druhů. Extrapolací dojdeme k celkovým potřebným investičním nákladům jedné miliardy dvou set osmesáti milionů sto sedmdesáti sedmi tisíc korun v cenách  platných mezi lety 2000 a 2010. Opravdu jsou to plány natolik realistické, že dokazují skutečný a reálný zájem managenentu zoo na hlavní činnosti příspěvkové organizace, a vyvracejí tezi z článku o ústupu od hlavní činnosti zoo ve prospěch různých činností doplňkových?“ ptá se Jedlička.

Funkce tiskové mluvčí demonstruje vysokou fluktuaci

Původní zpráva Jindřicha Jedličky také tvrdila, že v porovnání s průměrnou mzdou ve státě ohodnocení pracovníků zoo stále klesá – podle něj za posledních deset let z 80 % na 70 % průměru. Tisková mluvčí oponovala, že tento údaj je nesprávný a je pouze výsledkem svévolného výběru výchozích dat a metodiky jejich zpracování. I v tomto bodě však Jindřich Jedlička trvá na svém.

Ve svém textu vypočetl, že nízké ohodnocení pracovníků způsobuje, že průměrně zaměstnanec zůstává v zoo jen 28 měsíců. Když vysokou fluktuaci mluvčí zahrady popřela, demonstruje své tvrzení na příkladu její funkce: „Vzpomínám si třeba na pány Mgr. Honce, P. Urbánka, J. B. Trnku, Bc. Stuchlíka, Mgr. Hrazdíru…,“ vyjmenovává předchozí tiskové mluvčí zahrady, „Má paměť je děravá, přesto, paní Kapounová je nejméně šesté jméno s funkcí tiskový mluvčí za čtrnáct let, průměrná životnost 28 měsíců. Kde jsem to číslo, 28 měsíců, jenom viděl?“

Odbory nikoho žalovat nebudou

K odpovědi zoo na kritiku se krátce vyjádřil i Michal Jurčík, také zaměstnanec zoo a předseda jedné ze dvou odborových organizací, jež v zahradě působí. Komentoval zejména tu část odpovědi, v níž mluvčí zoo Lucie Kapounová striktně odmítla, že by kdy docházelo k nezákonnému škrtání již odpracovaných přesčasových hodin: „V zoo proběhlo několik kontrol z Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj. Prověřována byla i evidence odpracované práce přesčas a, světe div se, byla po návštěvě Inspektorátu práce proplacena – předtím v evidenci jako by vůbec neexistovala.“

Ani odbory se hrozeb žalobou nebojí. „V případě potřeby naše tvrzení doložíme u soudu. Nikoho žalovat za očerňování dobrého jména odborové organizace nyní nehodláme. Máme důležitější věci na práci,“ napsal Michal Jurčík.

Komu sloužíme? Občanům nebo vedení?

V závěru své odpovědi Jindřich Jedlička píše: „Nezbývá než doporučit paní tiskové mluvčí, aby navštívila co možná nejvíce zoologických zahrad a postoupila dál ve svém vhledu do problematiky. Aby se zamyslela nad tím, na jaké úrovni dnes brněnská zoo stojí, a na jaké úrovni, s ohledem na své vnější podmínky a na  pozici města Brna jako zřizovatele, stát může. Doporučuji přemýšlet o významu slova loajalita. Komu je zaměstnanec povinován loajalitou?  Firmě (a tím jejím majitelům, v případě komunální příspěvkovky tedy občanům města) a nebo managementu?“

-vl-

Odpověď Jindřicha Jedličky jsme pro její rozsáhlost významně zkrátili a zredigovali. Celý text, který nám pan Jedlička poslal, stejně jako plné znění jeho původní zprávy a odpověď mluvčí zoo Lucie Kapounové si stáhněte z odkazů pod článkem.

*

Ke stažení

Jindřich Jedlička – Odpověď na reakci Lucie Kapounové na jeho zprávu o stavu Zoo Brno (PDF)
Zoo bez zvířat je nesmysl – Odpověd pro Bystrčník ze strany zoo (Lucie Kapounová, mluvčí) (PDF)
Zaměstnanost, platy a personální náklady v ZOO Brno v roce 2010 (Jindřich Jedlička, chovatel) (PDF)

Související

Výhrůžky zoo jsou směšné a dětinské
Zoo bez zvířat je nesmysl, oponuje zoo a hrozí žalobou
Zoo bez zvířat? Zpráva chovatele kritizuje poměry v zahradě
Stránky odborové organizace brněnské zoo
Stránky Zoo Brno

Výhrůžky zoo jsou směšné a dětinské

30. 8. 2011 v 07.05 • Témata: , , , , , , , , , , , ,

Vedení brněnské zoo ústy tiskové mluvčí Lucie Kapounové hrozí všem svým kritikům žalobou. Budou-li nadále zveřejňovat „spekulace, poškozující dobré jméno zahrady“, stanou před soudem.

V případě, že bude kdokoli očerňovat dobré jméno Zoo Brno a nepravdivě a spekulativně informovat o dění uvnitř zahrady, je v tuto chvíli vedení Zoo připraveno podat žalobu na poškozování dobrého jména organizace.

Lucie Kapounová, mluvčí Zoo Brno

Ředitelství své hrozby nesměřuje jednoznačným směrem, vyhrožuje neadresně všem. „Ať jste kdokoli, řeknete-li o nás něco, co se nám nelíbí, naši právníci si vás podají,“ zní temně ze zoo. Vyhrožují tedy i Bystrčníku.

Vedení zoologické zahrady se tak stává historicky prvním subjektem, který měl tak málo soudnosti, aby si nám dovolil vyhrožovat soudem za to, že publikujeme názory, s nimiž nesouhlasí. Ani lokální politici, byť jsme je kritizovali sebesilněji, nikdy natolik příčetnosti nepozbyli. Do podivného světa, v němž se nesmí říci, s čím vrchnost nesouhlasí, se zatím vydala jen brněnská zoo.

Je to zvláštní svět. Někteří z vás ho už možná zažili, a ti, kteří ne, nechť nyní popustí uzdu fantazii. Nelíbí se vám práce úřadu, řekněme. Chcete se o své mínění podělit, zveřejnit ho. Kdepak. Všude máte dveře zavřené. Žádné médium nesmí zveřejnit názor, s nímž úřad nesouhlasí – a to si pište, že s kritikou ten, jehož se týká, souhlasit nebude. A kdybyste se nedejbože ozvali sami, tak!

Takový je svět, v němž si zřejmě přejí žít lidé z ředitelství zoo.

Občanské sdružení Horní náměstí založilo web, z něhož se vyvinul Bystrčník, právě proto, že nám tehdejší místní vrchnost neumožnila publikovat kritické názory v médiu, jež jsme platili ze svých daní. Publikovat kritické pohledy na veřejné dění je to, proč jsme tady. Přirozeně v tom budeme pokračovat a pánům a dámám, kteří nás za to budou vláčet po soudech, vzkazujeme – jste směšní.

Jste směšní a vašich dětinských výhružek se nikdo nelekne.

Nyní je očividné, oč vám jde. Není pro vás důležité zjistit, kde je pravda. Nezajímá vás kritický diskurs, nestojíte o opravdový dialog o dění v instituci, kterou spravujete. Raději budete utrácet veřejné peníze na to, abyste soudně potírali svobodu projevu, abyste pomocí právníků odehnali ty, kteří vám bourají vaši bezkonfliktní, ideální Potěmkinovu vesnici, v níž je vše růžové a dokonalé. V reálném světě dokonalé věci neexistují a kritika je způsobem, jak nedostatky najít a stav věcí zlepšit. Ve vašem světě zřejmě ne.

Je zřejmé, jak by pro vás dopadl pokus vaše hrozby uskutečnit. Mohl bych směle napsat  – těším se, až nás zažalujete. Ale my tu nejsme od toho, abychom vedli spektakulární soudně-mediální války. Kritiku vaší práce zveřejňujeme, protože nikdo jiný to za nás neudělá. Zveřejňujeme ji, abyste ji buď věcnými argumenty vyvrátili, nebo skutečné nedostatky napravili. A tak vás prosím, pane řediteli zoo, přestaňte snít váš divný sen v nereálném světě. Probuďte se. Toto je svět, ve kterém diskuze není válka, svět, v němž se volně mluví, píše, debatuje i kritizuje. Probuďte se, dokud je čas.

Viktor Lošťák
administrátor Bystrčníku
Kuršova 3, 635 00 Brno-Bystrc

Poté, co jsem mluvčí zoo informoval, že její výhružky budu citovat v plném a nezkráceném znění, odpověděla: „Asi jsme se nepochopili. Co se týká závěru mé zprávy – nejde o výhružky, jde pouze o nastínění toho, jak bude vedení zoo pokračovat v případě nepravdivých a organizaci poškozujících obvinění.“

Ke stažení

Zoo bez zvířat je nesmysl – Odpověd pro Bystrčník ze strany zoo (Lucie Kapounová, mluvčí) (PDF)
Zaměstnanost, platy a personální náklady v ZOO Brno v roce 2010 (Jindřich Jedlička, chovatel) (PDF)

Související

Zoo bez zvířat je nesmysl, oponuje zoo a hrozí žalobou
Zoo bez zvířat? Zpráva chovatele kritizuje poměry v zahradě
Stránky odborové organizace brněnské zoo
Stránky Zoo Brno

Zoo bez zvířat je nesmysl, oponuje zahrada a hrozí žalobou

30. 8. 2011 v 07.03 • Témata: , , , , , , , , , , , ,

Je konečným cílem vedení brněnské zoologické zahrady zoo bez zvířat? Tak se v nadsázce ptá autor analytického dokumentu Jindřich Jedlička, chovatel brněnské zoo. Kritizuje ve svém textu nárůst všech vedlejších činností zoo, zejména administrativních, na úkor samotného chovu zvířat. V hledáčku jeho kritiky pak jsou i další vleklé problémy, jimiž podle něj zoo trpí – nízké ohodnocení zaměstnanců a tím vyvolaná vysoká fluktuace, nezkušenost pracovníků i neochota vedení k dialogu.

Ke zprávě Jindřicha Jedličky, kterou Bystrčník publikoval včera, nám zaslala vyjádření mluvčí zoologické zahrady Lucie Kapounová. Stanovisko zoo lze shrnout krátce – nic z tvrzení chovatele Jedličky není pravda.

Chovy stále rostou

„Zoo bez zvířat je nesmyslný výrok, proti kterému se vedení zahrady jasně ohrazuje,“ napsala Lucie Kapounová.

„Vše dokazují fakta,“ tvrdí mluvčí, „V lednu 1997 bylo v Zoo Brno chováno 445 zvířat   126ti  druhů (955 zvířat  – 231 druhů i s rybičkami), v lednu 2010 už zoo chovala 906 zvířat 192 druhů (1888 zvířat – 322 druhů i s rybičkami). To je více jak 100% nárůst chovaných zvířat a více jak 50% nárůst druhového zastoupení zvířat oproti roku 1996. Podle chovatelské koncepce, která je součástí schválené strategie zoo má být konečný stav 2338 zvířat ve 443 druzích.“

Mluvčí zoo naznačuje, že autor kritického textu uvedená fakta zná, avšak záměrně je opomíjí nebo překrucuje: „Pan Jedlička byl členem dozorčí rady od 1. 11. 2007 do 31. 10. 2010. Je tedy seznámen se všemi základními dokumenty Zoo Brno.  Zná Chovatelskou koncepci, Strategii Zoo Brno, Generel rozvoje Zoo Brno a jednotlivé akční plány, které navazují na výše uvedené a zastupitelstvem Statutárního města Brna schválené dokumenty.“

Jedličkovy údaje jsou mylné. Možná záměrně

Z manipulací obviňuje Lucie Kapounová Jindřicha Jedličku i nadále: „Pan Jedlička zpochybňuje oficiální statistické údaje, publikované ředitelstvím zahrady. Zatímco oficiální čísla mluví o 111 zaměstnancích v roce 2010, Jindřich Jedlička vypočítává, že v roce 2010 zoo zaměstnávala 137 osob. Pan Jedlička má buď mylné informace anebo je jím, jako autorem článku, záměrně manipulováno s údaji, které jsou používané v různých dokumentech.“

Mluvčí popisuje metodiku, jakou zoo dochází k výpočtu průměrné mzdy svých pracovníků a popírá, že by docházelo ke snižování platu zaměstnanců v porovnání s celostátním průměrem. Jindřich Jedlička naproti tomu tvrdil, že za poslední dekádu kleslo ohodnocení pracovníků zoo z 80 % na 70 % celostátního průměru.

„80% průměrné mzdy v roce 2000 a 80% průměrné mzdy v roce 2010 (18 549 z 23 951) jsou stejné v procentech vůči celostátní průměrné mzdě,“ oponuje ústy své mluvčí vedení zoo a výpočty chovatele Jedličky odmítá: „Účelové propojování výše uvedených jednotlivých údajů vytváří velké množství spekulativních variant.  Je jen na krupiérovi, co namíchá a na lidech, zda chtějí hazardovat s dobrým jménem organizace, ve které dlouhá léta pracují nebo pracovali.“

Nic se nefalšovalo

Jindřich Jedlička poukázal i na to, že krátce po nástupu nynějšího ředitele zoo Martina Hovorky do funkce prý docházelo k porušování zákoníku práce. Z příkazu ředitele měly být zaměstnancům dodatečně škrtány již odpracované přesčasové hodiny.

„Nikdy nebyl falšován záznam pracovní docházky.  Toto tvrzení je nepravdivé,“ napsala mluvčí zoo, „Jestliže docházelo, podle pana Jedličky, k porušování zákoníku práce, je k zamyšlení, proč tedy tuto situaci odbory v danou chvíli neřešily, na událost neupozornily a nehájily tak zájmy zaměstnanců.“

Dialog chceme, problémem je druhá strana

Stejně jako všechnu předchozí kritiku, odmítla Lucie Kapounová i tvrzení, že by vedení zoo nebylo ochotno naslouchat svým zaměstnancům a vést s nimi dialog.

„Obě odborové organizace mají možnost účastnit se porad vedení Zoo Brno. Jsou zvány na první poradu vedení v měsíci. Z těchto porad jsou pořizovány zápisy. Vedoucí odborů, pan Jurčík, za poslední dobu předložil pouze jeden návrh, tomu bylo vyhověno,“ uvedla mluvčí.

„Bohužel, většinou se názory odborů dozvídá vedení Zoo Brno z tisku. Což nepovažuje za šťastný, ani konstruktivní tah. Navíc jde především o kritiku již provedených aktivit, bez návrhu na jejich řešení.“

Dáme vás k soudu

Závěrem všechny, kdo by snad chtěli poměry v brněnské zoologické zahradě v budoucnu kritizovat, mluvčí Lucie Kapounová varuje: „V případě, že bude kdokoli očerňovat dobré jméno Zoo Brno a nepravdivě a spekulativně informovat o dění uvnitř zahrady, je v tuto chvíli vedení Zoo připraveno podat žalobu na poškozování dobrého jména organizace.“

-vl-

Závěrečné hrozby mluvčí zoo Lucie Kapounové se bezprostředně týkají i Bystrčníku. Proto jsme k záležitosti vydali krátké prohlášení.

 *

Ke stažení

Zoo bez zvířat je nesmysl – Odpověd pro Bystrčník ze strany zoo (Lucie Kapounová, mluvčí) (PDF)
Zaměstnanost, platy a personální náklady v ZOO Brno v roce 2010 (Jindřich Jedlička, chovatel) (PDF)

Související

Zoo bez zvířat? Zpráva chovatele kritizuje poměry v zahradě
Stránky odborové organizace brněnské zoo
Stránky Zoo Brno

Zoo bez zvířat? Zpráva chovatele kritizuje poměry v zahradě

29. 8. 2011 v 14.12 • Témata: , , , , , , , , , ,

Mluvčí brněnské zoo Lucie Kapounová zaslala k textu Jindřicha Jedličky vyjádření vedení zoo. Stanovisko zahrady publikujeme zítra.

Zoo bez zvířat má být dlouhodobým programem vedení brněnské zoologické zahrady, tvrdí v nadsázce tamější odboráři.

V delším analytickém dokumentu, publikovaném odborovou organizací Zoo Brno, poukazuje jeho autor, chovatel Jindřich Jedlička, na vleklý problém zahrady. Je jím podle něj rozrůstání všech dalších činností zoo, zejména administrativních, na úkor samotného chovu zvířat.

Roste administrativa na úkor chovu

„Vedení brněnské zoo má neuvěřitelnou schopnost vytvářet si podle známých Parkinsonových zákonů umělou agendu nesouvisející s podstatou své činnosti,“ píše v závěru sedmistránkového dokumentu Jedlička.

„Nejprve bobtnal úsek propagačně vzdělávací. Brzy došly kanceláře a židle. Když byly na kanceláře přeměněny i klubovny Stanice mladých přírodovědců, rozpínání PVÚ se zabrzdilo. Úlohu další expanze vesmíru zoo převzal pak úsek ředitelský. Má k tomu jeden dobrý předpoklad: Smlouvy a dohody poradců a externistů nevyžadují nutně kancelář v zoo. Být asistentem asistenta lze i z domova. V prozatím poslední fázi rozpínání ředitelský úsek pohltil restauraci U tygra. Ale považte, čtvrtmiliardový (již se hovoří i o třech stech milionech) projekt „nového vstupního areálu“ obsahuje i zcela novou správní budovu zoo! A to v Kníničkách, tedy konečně dále od zvířat a jejich chovatelů. To bude nových židlí, nových kanceláří…“

Jedlička dokazuje svá tvrzení na statistických číslech. Tvrdí, že podíl nákladů, které s chovem zvířat přímo souvisí a nelze je nijak podstatně snížit – jako jsou výdaje na energie a krmivo – na celkových nákladech zoo, trvale klesá. To je podle něj ilustrací, že samotný chov zvířat je v činnosti brněnské zoologické zahrady čím dál víc upozaďován.

Mzdy klesají

Jedlička také zpochybňuje oficiální statistické údaje, publikované ředitelstvím zahrady. Podle něj zahrada používá pro výpočet počtu zaměstnanců, jímž se pak vykazuje, metodiku, jež je pro ni výhodná, avšak zastírá pravý stav věcí. Zatímco oficiální čísla mluví o 111 zaměstnancích v roce 2010, Jindřich Jedlička vypočítává, že v roce 2010 zoo zaměstnávala 137 osob.

Na základě těchto údajů pak kritizuje údajně chybný výpočet průměrné mzdy v zoologické zahradě. Podle odborářů ředitel zoo Martin Hovorka mluví o průměrném hrubé mzdě zaměstnance zoo devatenáct tisíc korun. Už to prý je mylný údaj, vzniklý svévolným zaokrouhlením částky 18 549 korun. Pokud se však použije pro výpočet počtu zaměstnanců správná metodika, klesne skutečný průměrný plat na 16 691 korun.

„To je méně než 70 % průměrné mzdy v republice,“ píše Jindřich Jedlička a pozastavuje se nad tím, že odměňování pracovníků v zoo se navíc s léty stále snižuje. „Pro porovnání, v roce 2000 jsme si v zoo vydělali průměrně 10 513 korun, tedy přibližně 80 % celostátního průměru.“

Podhodnocení a frustrovaní zaměstnanci odcházejí

Nízké mzdy mají být příčinou vysoké fluktuace. Jedlička vypočítává, že v roce 2010 činila míra fluktuace v zahradě 42 %.

„V průměru vydrží zaměstnanec v zoo 28 měsíců a 18 dní,“ zdůrazňuje Jedlička, „A to je míra fluktuace vypočtena výhradně pro kvalifikované zaměstnance. Produktivita práce je u nás doslova limitována nezkušeností.“

Právě v nezkušenosti chovatelů, kteří na svém místě nevydrží dostatečně dlouho, brzy odejdou a jsou nahrazeni novými, znovu nezkušenými pracovníky, vidí odboráři příčinu chovatelských problémů.

Jedlička tvrdí, že vedení zoo krátce po nastoupení ředitele Martina Hovorky do funkce porušovalo zákoník práce a falšovalo evidenci pracovní dobu. Údajně měly být zaměstnancům dodatečně škrtány již odpracované přesčasové hodiny.

„Dnes již o nezákonné praxi falšování evidence odpracované doby odbory informace nemají,“ připouští Jedlička.

Dialog si vedení nepřeje. Chceme změnu

Přestože odboráři navrhují cesty, jak z celkově neutěšené situace brněnskou zoologickou zahradu dostat, pochybují, že by vedení zoo bylo ochotno jim naslouchat.

„Beztak budeme okřikováni, že se pokoušíme svévolně, samozvaně zasahovat do sféry řízení, což nám nepřísluší,“ píše v závěru dokumentu rezignovaně Jindřich Jedlička.

„Můžeme stokrát říkat: Omezování hlavní činnosti zoo, třeba rušením expozic, není správnou cestou k úsporám. Ihned budeme obviněni, že nejsme v kritice konstruktivní. Jakmile navrhneme konstruktivně jakoukoliv změnu, dozvíme se, že překračujeme svou kompetenci, že to je věcí managementu, tedy o našich návrzích se samozřejmě jednat nebude. Jedno je ale jisté. Dosavadní trend není udržitelný, změna je nezbytná,“ končí zpráva.

-vl-

Zprávu Jindřicha Jedličky jsme pro její obsáhlost v článku významně zkrátili a zredigovali. Plné znění si stáhněte z odkazu níže.

Ke stažení

Zaměstnanost, platy a personální náklady v ZOO Brno v roce 2010 – Jindřich Jedlička (PDF)

Související

Stránky odborové organizace brněnské zoo
Stránky Zoo Brno

Odbory zoo dojednaly vyšší odstupné

30. 6. 2011 v 11.55 • Témata: , , , , , , , , , ,

V souvislosti s přesunem Stálé akvarijní výstavy z Radnické ulice v centru Brna do Bystrce na Mniší horu chce zoo propustit čtyři zaměstnance, kteří se dosud o ryby starali. Vedení zahrady to oznámilo ve své tiskové zprávě. „Pracovní místa zaniknou,“ zvolilo ředitelství kulantní formulaci.

V zoloogické zahradě působí odborová organizace s níž je třeba propouštění projednat. Setkání k organizační změně proběhlo 27. června a odbory nakonec s propouštěním souhlasily (odbory se ohradily proti formulaci, viz aktualizace níže).

„Naše odborová organizace vyjednala pro odcházející zaměstnance pětiměsíční odstupné – tedy o dva měsíce více, než je minimální zákonná povinnost,“ oznámil předseda odborářů Michal Jurčík.

„Zaměstnavatel trval na zrušení Stálé akvarijní výstavy, neboť údajně jiné možnosti nejsou. Bohužel během jednání nebyl schopen blíže specifikovat důvody, které ho k tomuto kroku vedou,“ popsal jednání Jurčík, „Dále nedokázal zdůvodnit, proč jsou pro něj velmi zkušení pracovníci, kteří na tomto pracovišti pracovali, nadbyteční. Nebudeme nyní spekulovat, zda tento krok nesouvisí s předchozím členstvím jednoho ze zaměstanců v dozorčí radě Zoo Brno, či obranou jedné ze zaměstnankyň proti neoprávněnému nařčení ze strany zaměstnavatele.“

Odborová organizace, které šéfuje Jurčík, sdružuje převážně nebo zcela chovatele – zaměstnance, kteří se přímo starají o zvířata. Administrativní pracovníci nejsou jejími členy. Podle vyjádření odborářů razantní protesty typu stávky pro chovatele nejsou představitelné; přitom nalézt nové uplatnění na současném trhu práce je pro odborníky na práci se zvířaty velmi nesnadné.

V brněnské zoologické zahradě působí ještě druhá odborová organizace. Ta však s veřejností nijak nekomunikuje a nevydává tiskové zprávy. Protože se všeobecně má zato, že byla založena jako „umírněnější“ na přímý popud vedení zoo, neočekává se, že by propouštění kladla významný odpor.

Propuštěním čtyř zaměstnanců akvarijní výstavy vyhazovy skončit nemají. Ředitel zoo Martin Hovorka před několika týdny oznámil plán na snížení stavu zaměstnanců téměř o třetinu.

-vl-

Aktualizace 30. 6. 2011 21:05

Odborová organizace se ohradila proti v článku použité formulaci „odbory souhlasily s výpověďmi“.

„Naše odborová organizace nesouhlasila a nesouhlasí s rušením Stálé akvarijní výstavy ani s propuštěním zaměstnanců. Tuto skutečnost zaměstnavatel pouze projednal. Jakmile bylo zřejmé, že zaměstnavatel ze svého záměru v tuto chvíli neustoupí, vyjednala odborová organizace alespoň vyšší odstupné. Odborová organizace bude dále vyvíjet aktivitu, aby zaměstnavatel své rozhodnutí ještě přehodnotil,“ upřesnila odborová organizace zaměstnanců brněnské zoo na svém webu.

Související

Stránky odborové organizace brněnské zoo
Tisková zpráva zoo: Stálá akvarijní výstava v centru Brna nezanikne
Akvarijní výstava se stěhuje z radnice do brněnské zoo. Možná napořád
Za akvarijní výstavu bojuje petice
Zoo cenzuruje petici
Petice pro zachování akvarijní výstavy
Jindřich Jedlička: Jestli lidé nechtějí o výstavu přijít, musí to říct
Akvarijní výstava nepřežije prázdniny
Opraví Starou radnici. Po prázdninách
Michal Jurčík: Výsledek bude v lepším případě nulový
Akvarijní výstava: A přece se ruší!
Zoo bude propouštět. Odejít má třetina zaměstnanců
Stránky brněnské zoo
Brněnská zoo na Facebooku
Stálá akvarijní výstava na webu zoo
Zoo: Čísla věští úspěšný rok

Soud předběžným opatřením zakázal pondělní stávku

11. 6. 2011 v 15.09 • Témata: , , , , , ,

„Městský soud v Praze vydal v pátek odpoledne předběžné opatření, kterým zakazuje ČMKOS a Asociaci samostatných odborů organizovat pondělní stávku a zároveň vyzývat k této stávce,“ řekla v sobotu Právu mluvčí soudu Martina Lhotáková. Doplnila, že rozhodnutí putovalo ještě během pátku adresátům, tedy odborovým svazům a v sobotu ho také předala justiční stráž během mimořádného zasedání vlády.

Stávka nebyla podle soudu ohlášena minimálně tři pracovní dny předem, a jednalo by se tak zneužití práva na stávku. Pokud by se stávka přesto uskutečnila, ponesou odboráři odpovědnost za případné škody. Odboráři stávku vyhlásili v pátek s tím, že bude v pondělí. Mají v plánu protestovat od 3:00 do 16:00.

Soud o vydání předběžného opatření požádalo ministerstvo financí. Podle informací Práva to byl právě šéf tohoto resortu Miroslav Kalousek (TOP 09), který požadoval mimořádnou sobotní schůzku vlády s odboráři.

(…)

www.novinky.cz

Související

Stávka: Informace policie
Brněnští dopravci jdou do stávky, z vozoven možná nevyjede jediný vůz
Stávka bude!

Stávka: Informace policie

11. 6. 2011 v 02.12 • Témata: , , , ,

Policie České republiky se na vzniklou situaci, která nastane v případě vyhlášené stávky odborových organizací, pečlivě připravuje.

Počítáme s nejkrizovějším scénářem, proto v pondělí nasadíme do služby maximální počet dopravních policistů, které samozřejmě doplníme o policisty z dalších služeb. Tito strážci zákona budou určení k regulování a organizaci dopravy na nejfrekventovanějších křižovatkách, hlavních silničních tazích a dopravních uzlech kraje. Na mnoha místech nám vypomohou i strážníci městských či obecních policií. Vzhledem k pondělnímu termínu, který je sám osobě exponován, lze předpokládat velmi hustou dopravu. Reálná jsou až hodinová zpoždění proti normálu. Tipujeme i případná záchytná parkoviště, na které budeme v případě nutnosti směřovat auta. Tato parkoviště budeme střežit.

Celou situaci budeme monitorovat i s využitím vrtulníku. Budeme se aktuálně snažit hledat taková řešení, aby se občané dostali pokud možno co nejblíže k plánovanému cíli své cesty. Rád bych apeloval na všechny řidiče, aby byli navzájem ohleduplní a trpěliví. Nutností bude zejména respektování pokynů policistů. Jejich snahou bude maximální možná pomoc v aktuální situaci.

plk. Ing. Jindřich Rybka
vedoucí Odboru služby dopravní policie Jihomoravského kraje

Obecné rady k plánované pondělní stávce

  1. Pokud je to možné, zůstaňte doma a do Brna a větších měst auty vůbec nejezděte.
  2. Zvažte možnost dostat se do místa určení už v neděli večer.
  3. Domluvte se a jeďte pokud možno jedním plně obsazeným vozidlem, případně na motocyklu, či na kole.
  4. Vzhledem k předpokládanému zahlcení centra si dopředu rozmyslete, kde auto odstavíte.
  5. Pokud se rozhodnete pro maximální přiblížení k cíli, počítejte se zpožděním. V autě mějte dostatek tekutin (i pohonných hmot).
  6. Vzhledem k masivní individuální dopravě budete hledat těžko místo k zaparkování.
  7. Zaparkovaná vozidla budeme v rámci možností na velkých plochách hlídat, ale i tak se řiďte pravidlem Auto není trezor.
  8. Buďte maximálně ohleduplní k průjezdu vozidel policistů, hasičů a záchranářů, pamatujte na vytvoření prostoru pro projetí.
  9. Dbejte pokynu policistů, budou o celkové situaci nejlépe informováni.
  10. Poslouchejte dopravní informace v rádiu.

por. Pavel Šváb, 10.06.2011

Brněnští dopravci jdou do stávky, z vozoven možná nevyjede jediný vůz

11. 6. 2011 v 00.28 • Témata: , , , , , , , ,

Hromadné dopravě v Brně hrozí, že se v pondělí na celý den zastaví. Do stávky dopravců se podle odborových předáků může zapojit až devadesát procent řidičů. Na stávku se chystá policie i Dopravní podnik, který chce zajistit provoz alespoň v omezené podobě.

Stávka odborů brněnského Dopravního podniku začne v pondělí ve tři ráno a skončit má v šestnáct hodin. „Podle nás se do stávky zapojí přes devadesát procent řidičů a 85 procent technických pracovníků,“ odhadl předseda odborářů Libor Weinstein.

Pokud se jeho odhad o počtech zaměstnanců, kteří se stávky zúčastní, opravdu vyplní, Dopravnímu podniku reálně hrozí, že do ulic v pondělí nevyjede jediná tramvaj, autobus či trolejbus.

„Intenzivně pracujeme na tom, abychom zjistili, kolik řidičů by bylo schopno či ochotno přijít a vyjet,“ řekla mluvčí Dopravního podniku Linda Škrancová.

(…)

Zdroj: brno.idnes.cz

Související

Stávka bude!
Odboráři v pondělí totálně zablokují dopravu po celé zemi, nejvíc to schytá Praha
Tramvaje v pondělí nepojedou
Stránky odborové koalice DOSIA
Stávka může ochromit hromadnou dopravu v Brně na celých 24 hodin
Pražské odbory potvrdily stávku, brněnské teď jednají

Stávka bude!

10. 6. 2011 v 14.07 • Témata: , , , , , ,

Stávka zaměstnanců v dopravě bude. Potvrdili to odboráři, sdružení v odborovém svazu DOSIA. Stávkovat se bude v Brně, Praze, Ostravě a zřejmě i v dalších městech.

Vozidla městské hromadné dopravy nebudou jezdit mezi třetí hodinou ráno a čtvrtou hodinou odpoledne v pondělí 13. června. Podle vyjádření dopravní policie lze i po čtvrté hodině očekávat problémy s dopravou v Brně, situace se zřejmě zcela stabilizuje až večer nebo v noci.

Zatím není zcela jasné, kolik lidí se do stávky zapojí. Pokud se naplní cíle organizátorů, mohlo by jít o největší protest svého druhu od roku 1989.

Deklarované cíle stávky jsou politické. Protest není zaměřen proti zaměstnavateli, tedy dopravnímu podniku, ale proti vládě a jejím reformám. Níže uvádíme prohlášení Koalice dopravních odborových svazů.

*

Prohlášení Koalice dopravních odborových svazů: Ke stávce nás dohnala-vláda ČR

Jedním z nejzákladnějších poslání odborových organizací je vyjednávání s cílem dosáhnout rozumných kompromisů. Stávku, jako krajního prostředku, české odbory v novodobé historii využívaly minimálně a jen ve výjimečných vypjatých situacích. Takováto situace bohužel nastala nyní.

Způsobila ji vláda ODS, TOP 09 a VV, která v rozporu s programovým prohlášením, svými tzv. reformami ještě více prohloubí zadlužení České republiky, poškodí většinu občanů ČR a způsobí privatizaci veřejných služeb.

Odbory v rámci tripartitních jednání předložily řadu návrhů a analýz, dokumentujících rizika a negativní dopady reforem. Koalice dopravních odborových svazů a další odborové organizace opakovaně vyzvaly premiéra a vládu, aby u takto důležitých reforem byla zajištěna nutná široká společenská dohoda.

Vláda nechce vysvětlit veřejnosti, proč reformy mají být jen škrty a restrikce, nevyjádřila se k relevantním návrhům odborů a odmítla reformy schvalovat na základě širšího konsenzu.

Vláda nebojuje proti korupci a nebrání účinně neuvěřitelnému mrhání veřejnými financemi. Místo toho prosazuje důchodovou reformu prospěšnou pouze pro soukromé penzijní fondy se záměrem devalvovat průběžný důchodový systém.

Odchod do důchodu v 70 letech je hazardem se zdravím lidí a výsměchem zaměstnanců v náročných profesích.

Zvyšování plateb od pacientů, při jakékoliv absenci opatření zamezujících plýtvání, vydává za zdravotnickou reformu.

Nesmyslné rušení zaměstnaneckých benefitů bude mít silné negativní sociální a ekonomické dopady.

Koalice dopravních odborových svazů vyčerpala všechny možnosti vyjednávání a na protest proti nespravedlivým, zákeřným reformám poškozujícím většinu občanů ČR, vyhlašuje stávku v dopravě, která se uskuteční v pondělí 13. června 2011.

Omlouváme se všem občanům ČR, kterým nepříjemnosti a komplikace! Vyzýváme veřejnost ČR k co největšímu pochopení a k co nejširší podpoře našich akcí! Zabraňme společně devastaci života většiny obyvatel ČR.

Občané stávkujeme i za vás!!!

V Praze, dne 10. června 2011

*

Související

Odboráři v pondělí totálně zablokují dopravu po celé zemi, nejvíc to schytá Praha
Tramvaje v pondělí nepojedou
Stránky odborové koalice DOSIA
Stávka může ochromit hromadnou dopravu v Brně na celých 24 hodin
Pražské odbory potvrdily stávku, brněnské teď jednají

Tramvaje v pondělí nepojedou

9. 6. 2011 v 12.24 • Témata: , , , , , ,

V pondělí vstoupí zaměstnanci brněnského dopravního podniku do stávky. Třináctého června od tří hodin v noci do čtyř hodin odpoledne nebudou jezdit tramvaje, autobusy ani trolejbusy městské hromadné dopravy. Odboráři to oznámili na svém webu.

Stávkou odboráři neprotestují proti svému zaměstnavateli, ale proti vládě a jejím „reformám“.

„Stávkujeme i za vás,“ píšou zaměstnanci sdružení v odborové koalici DOSIA, která organizuje řidiče tramvají, „Stávkujeme proti důchodové loupeži a odchodu do důchodu v sedmdesáti letech, proti likvidaci benefitů, kšeftování se zdravím, korupci a rozkrádání veřejných peněz z veřejných rozpočtů.“

Reformy současné vlády označili odboráři za „zákeřné“.

Související

Stávka může ochromit hromadnou dopravu v Brně na celých 24 hodin
Pražské odbory potvrdily stávku, brněnské teď jednají

Zoo bude propouštět. Odejít má třetina zaměstnanců

20. 5. 2011 v 10.39 • Témata: , , , , , , , ,

Ředitel brněnské zoologické zahrady Martin Hovorka představil počátkem května záměr provést organizační změny za účelem zvýšení efektivity. Jádrem těchto změn je redukce počtu zaměstnanců. Podle Hovorky by po provedení reorganizace mělo v zoo pracovat osmdesát lidí; na konci roku 2010 jich zahrada zaměstnávala 113. Vedení chce tedy propustit třicet procet zaměstnanců.

Martin Hovorka uvedl, že snižováním počtu pracovníků se má dít postupně, s využitím přirozených odchodů. Místa po zaměstnancích, kteří z různých příčin ze zoo odejdou, už nemají být obsazována. Zahrada má zrušit místo provozního zoologa a inspektora welfare. Má také přijít o tiskového mluvčího.

Ve srovnání s jinými zoologickými zahradami podobné velikosti netrpí brněnská žádnou přezaměstnaností ani dnes. Motivace k tak radikálnímu propouštění tedy není zcela jasná.

Odborová organizace zaměstnanců zoologické zahrady označila za nevhodný záměr vedení projednávat organizační změny postupně, po jednotlivých krocích. Bude tak prý obtížné zhodnotit jejich celkový dopad na chod instituce. Zda budou odboráři proti propouštění protestovat a nakolik razantně není zatím známo.

Ředitel Hovorka popřel, že by zoologická zahrada plánovala zrušit stálou akvarijní výstavu. Kolující zprávy o zrušení výstavy jsou prý nepravdivé. Stálou akvarijní výstavu navštívilo v roce 2010 přes 21 tisíc lidí a její návštěvnost představuje 10 % z celkové návštěvnosti zoo. Podíl akvarijní výstavy na nákladech zoo neuvádí.

-kap-

Ke stažení

Výroční zpráva brněnské zoo za rok 2010

Související

Stránky brněnské zoo
Stránky odborů v brněnské zoo

ZOO: Vedení nevyplatilo odměny, viní z toho bývalou zaměstnankyni

31. 3. 2011 v 03.53 • Témata: , , , , , , , , , , ,

Brněnská ZOO se na konci minulého roku zavázala k mimosoudnímu vyrovnání se svou  bývalou zaměstnankyní MVDr. Ludmilou Krejčovou. Ta se u soudu domáhala zrušení výpovědi, kterou jí vedení zoologické zahrady dalo – podle ní neoprávněně – v březnu 2010. Jednání nakonec dospěla k dohodě, podle níž ZOO zaplatí paní Krejčové více než 250 tisíc korun.

Jak informovala odborová organizace pracovníků ZOO, používá nyní vedení zahrady tohoto faktu jako zdůvodnění, proč zaměstnancům nebyly vyplaceny odměny. „Letos nebyly vyplaceny odměny kvůli tomu, že zoo musela peníze na ně určené vyplatit v rámci mimosoudního vyrovnání s MVDr. Krejčovou. Kvůli ní jste letos nedostali odměny,“ tvrdí podle odborářů vedení ZOO.

Odboráři se proti takové argumentaci postavili na svých stránkách: „Je to naprostý nesmysl. Ředitel Hovorka osobně pronesl v rozhovoru pro Bystrčník tuto větu: K žádné ztrátě nedošlo, ty peníze jsme na letošek stejně v rozpočtu měli. Ostatně je zřejmé, vedení zoo to nepopírá, že se jedná o dohodu, tedy byla to svobodná vůle managementu ji uzavřít. Pokud by tedy nebylo na výplaty odměn, nebyla by vinna doktorka Krejčová, ale management. Když bychom totiž logiku tvrzení, že za to může Krejčová, dotáhli ad absurdum, dojdeme třeba k tomuto: Agresor napadl ženu a chtěl ji znásilnit. Ta se ubránila, na policii podala trestní oznámení a pachatele poté, co jej policisté vypátrali, identifikovala. Rodina pachatele je samozřejmě postižena tím, že pachatel dostal trest odnětí svobody. Vinu za problémy rodiny pachatele nese napadená žena. Tomu opravdu věříte?“

Podle našich informací případ výpovědi MVDr. Krejčové dále pokračuje a nakonec u soudu stejně skončí. Paní Krejčová Bystrčníku sdělila, že zoologická zahrada neuhradila částku, ke které se zavázala. Navíc z dohody, jejíž plné znění máme v dispozici, vyplývá, že ZOO by měla zaplatit sumu podstatně větší než zmíněnou čtvrtinu milionu. Právní zástupce ZOO v textu, narychlo rukou sepsaném před soudem, avšak všemi stranami podepsaném a tudíž platném, zřejmě omylem či opomenutím zavázal ZOO k platbě 250 tisíc a navíc k úhradě ušlé mzdy za několik měsíců. Celková suma vyplacená z veřejných peněz by tak mohla být téměř dvojnásobná.

Bystrčník má rovněž k dispozici kopie mailů, jimiž byla dohoda vyjednávána. Ty odhalují nové, zajímavé skutečnosti. O případu budeme dál informovat.

Viktor Lošťák

Související

Stránky odborové organizace pracovníků ZOO
Spor o výpověď ze ZOO pokračuje
Ředitel ZOO Hovorka – boj na všech frontách
Výpověď ze zoo skončila u soudu

Michal Jurčík: Kulturní management ZOO by během tří let přinesl výsledky

23. 2. 2011 v 15.08 • Témata: , , , , , , , , ,

Michal Jurčík pracuje v brněnské ZOO. Je předsedou Základní odborové organizace ZOO Brno, starší ze dvou odborových organizací, které v zoologické zahradě působí.

*

Viktor Lošťák: Dobrý den, pane Jurčíku. S brněnskou ZOO je spojena celá řada velmi zajímavých a aktuálních témat, já bych se dnes ale chtěl zaměřit na jediné, a to je financování ZOO ze strany Brna a jeho efektivita ve spojitosti s vývojem návštěvnosti.

Primátor Onderka asi před deseti dny na svém webu publikoval údaje o investičních nákladech Brna. To jsou peníze, které byly vynaloženy na stavbu nových expozic, rekonstrukce budov a takov0 věci. Tyto náklady – v roce 2010 to bylo 63 milionů, o rok dřív 69 – od roku 2004 vzrostly 16×. Investiční náklady Brna jedenapůlkrát překračují příspěvek magistrátu na běžný provoz ZOO.

Přes to všechno je výroční zpráva ZOO vůbec neuvádí, operuje pouze s příspěvkem Brna na provoz. Nezaráží vás to? Jde přece také o veřejné peníze.

Michal Jurčík: Investiční náklady lze dovodit ze změny výše odpisů, respektive ze změny dlouhodobého investičního majetku, jak vyplývá z účetní závěrky organizace. Mělo by to alespoň řádově sedět. Dále je možno nahlédnout do výročních zpráv Unie českých a slovenských zahrad (UCSZ), které takové údaje obsahují v přehledných tabulkách autorizovanými jednotlivými členskými zoologickými zahradami. Ještě nedávno byly tyto výroční zprávy k dispozici volně ke stažení na www.zoo.cz, nyní však takto nejsou dostupné.

Musím říct, že mne to naprosto neuspokojuje. Občan by měl být informován bezezbytku o tom, kolik z jeho daní kam jde, ne že se mu víc jak polovina peněz zatají. Ale dobře, chápu, že vy sám na to vliv nemáte.

Podívejme se nyní, jaký efekt měly rostoucí investiční i celkové výdaje na přitažlivost ZOO pro návštěvníky. Přijde mi zvláštní, že podle čísel z výročních zpráv neměly masivní investice Brna do výstavby nových expozic vliv vůbec žádný! Křivka je celkově stagnující nebo dokonce mírně klesající. Zatímco náklady Brna za posledních šest let vzrostly 2,7×, návštěvnost klesla o pět procent. Graf návštěvnosti koresponduje velmi dobře s návštěvností, jak se vyvíjela v ZOO jinde, kopíruje jen obecné trendy. Prostě jakoby peníze, které Brno cpe do tygřích skal a Beringií a podobných věcí neměly sebemenší efekt. Myslíte si, že taková interpretace je správná?

Problém je složitější. Výška investic a návštěvnost nebudou nikdy vykazovat dokonalou korelaci. Teprve všestranný rozvoj zoologické zahrady ve více letech po sobě jdoucích může zoo přinést zvýšení její atraktivity pro běžného návštěvníka a současně zvýšení odborné úrovně chovu zvířat a prestiže instituce v odborných kruzích. Váš graf bych proto interpetoval tak, že po dobu stagnace návštěvnosti zoo (tj. od roku 1998) k takovému rozvoji zoo nedošlo.

Jestli vás správně chápu, říkáte téměř totéž. Jak by se podle vás měla v ZOO hodnotit efektivita investic vůči nákladům?

Žádné jediné kritérium nelze najít. Je potřeba vhodně zvolit etalon pro porovnání – například ostatní zoologické zahrady – a v rámci tohoto etalonu porovnávat vždy více kritérií.

Počet návštěvníků je zajisté důležitý, neboť zoo je svého druhu vzdělávací institucí a nelze působit na obyvatele aglomerace, kteří nepřijdou.

Vedle toho je však třeba neztratit ze zřetele ani odbornou stránku věci (Marie Terezie nejen, že zavedla povinnou školní docházku, ale zřídila i instituci školních inspektorů). Zajímavý je tedy počet chovaných zvířat, počet chovaných taxonů (druhů, podruhů), zastoupení jednotlivých taxonů mezi chovanými zvířaty, abychom nekladli na roveň sto chovaných zlatohlávků ku stu chovaných žiraf. Skvělým kritériem je podíl rozmnožujících se druhů z celkového počtu druhů chovaných. Úspěšný a odborně vedený chov by měl každoročně dosáhnout reprodukce asi u třetiny chovaných taxonů a z dlouhodobého hlediska (za generaci) alespoň u dvou třetin, aby tak zoo nebyla spotřebitem zvířat z přírody či od odborněji vedených institucí. I tyto údaje lze z výročních zpráv vyčíst.

Dalším dobrým kritériem je zastoupení druhů u nichž probíhá nadnárodní spolupráce při záchraně biodiverzity. Jedná se buď o evropské záchranné programy (EEP), evropské plemenné knihy (ESB), případně mezinárodní plemenné knihy (ISB). Zastoupení v těchto programech zoologické zahrady deklarují ve svých výročních zprávách i výroční zprávě UCSZ. Vhodným kritériem odbornosti je rovněž zastoupení zaměstnanců nebo spolupracovníků zoo v práci nadnárodních ochranářských institucí – Světový svaz ochrany přírody  (IUCN), Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), respektive jejich pracovních skupin (např. EAZA – Taxon Advisory Groups – TAGs). I těmito údaji se kvalitní zoo pyšní. Teprve při hodnocení více kritérií se můžeme zbavit obav z jednostranného podjatého přístupu.

Je zde ale otázka, jestli by odborné zoologické funkce mělo financovat právě Brno. Jde o cíle nadměstského významu, snad by také měly být hrazeny z nadměstských zdrojů. Existuje názor, že město Brno by mělo při utrácení peněz především sledovat zájmy svých obyvatel, v případě ZOO je to tedy převážně zábava; ochrana vzácných zvířat sama o sobě je víc úlohou státu.

Jestli je pravda, co si myslím, a investice skutečně návštěvnost nijak neovlivnily, jde podle vás o vyhozené peníze? V čem vidíte chybu a co by se podle vás mělo udělat, aby se ZOO pro návštěvníky doopravdy zatraktivnila?

Platí přímá úměra – náročný chovanec vyžaduje vyšší náklady chovu, tedy tropický druh medvěda z jižní ameriky vyžaduje náročnější ubikaci než hnědý medvěd z mírného zeměpisného pásu. Tučnáci vyžadují vyšší náklady chovu než pávi. Naopak to však neplatí.

Není pravda, že by na výstavbu expozice pro snadno chovatelné druhy (vlk, bobr, medvěd) nemohlo být utraceno neuvěřitelné množství peněz. Utratíte-li peníze za imitaci falešné stěny jakéhosi statku, nebo za výzdobu vestibulu správní budovy, pak nehledejte mezi výší investic a atraktivností zoo žádnou spojitost.

Jestli se stala chyba a peníze ZOO nevynaložila účelně, na čí straně je vina? Magistrát, primátor, ředitel ZOO, líní zaměstnanci?

Schopnost stanovit si hierarchii hodnot při řízení zoo je patrně dána celkovou úrovní vedení zoo a nelze ji nahradit ani úkolováním ze strany zřizovatele, ani podněty ze strany zaměstnanců či dokonce veřejnosti.

Jestli vaše slova správně interpretuji, říkáte, že za problémy ZOO může výhradně současné vedení. S tím asi dost lidí souhlasit nebude, zřejmě budou namítat, že je úlohou – dokonce zákonnou – magistrátu dohlédnout na to, jak dobře jsou veřejné peníze vynakládány.

Zkusme zjistit, jak efektivně byly (znovu uvažuji jen hledisko návštěvnosti) utraceny peníze za tolik propagovanou Beringii, expozici medvědů kamčatských. Máte k dispozici měsíční čísla návštěvnosti za listopad, prosinec a leden? Rád bych je porovnal se stejnými měsíci minulých let a zjistil, jestli mělo otevření Beringie na návštěvnost vůbec nějaký vliv. Co si o tom myslíte vy?

Bohužel tato data nemáme k dispozici. Nicméně je třeba říci, že v měsíci říjnu roku 2010 narostla návštěvnost v důsledku dne otevřených dveří v souvislosti s otevřením Beringie. Podle veřejně hlásaných údajů během tohoto víkendu přišlo cca 15 tisíc návštěvníků, což jistě významně ovlivnilo i celkovou návštěvnost zoo během roku. Podobná návštěvnost bývá v hlavní turistické sezóně. Na celkovou návštěvnost má ovšem vliv i pozvolně stoupající návštěvnost Stálé akvarijní výstavy.

Rozumím, bude zapotřebí důkladnější analýzy.

Vedení problémy ignoruje

Brno /ROZHOVOR/ – Předsedou původních odborů v brněnské zoo je Michal Jurčík. Podle něj se atmosféra v zoo stále zhoršuje. „Dokud se nestane malér, vedení všechny problémy ignoruje,“ kritizuje odborář.

Kolik lidí je ve vašich odborech a kolik jich od vás odešlo do těch nových, které vznikly na jaře?
Nás je přibližně třicet, odešlo sedm lidí.

A jak se na nově vzniklé odbory díváte?
Už jen to, že v jejich čele je sekretářka ředitele, mluví samo za sebe. Navíc je lidem nepřímo naznačováno, že právě tyhle jsou ty správné odbory. Takže tam vstoupí ze strachu.

Dává vám vedení zoo nějak najevo, že jste v těch špatných odborech?
Například já osobně jsem dělal pět let se zvířaty, od února mě však přeřadili na úpravnu krmiv. Zřejmě právě kvůli odborům.

Ředitel zoo Martin Hovorka tvrdí, že vás od zvířat přeřadil kvůli tomu, že se pro práci s nimi nehodíte.
To slyším poprvé. Pokud to tak zdůvodňuje médiím, měl to říct i mně.

Část zaměstnanců zahrady si myslí, že vaše odbory stojí za pirátskými stránkami zahrady na facebooku. Je to pravda?
Rozhodně ne, i když někdo ze zoo to být musí. Jsou tam totiž velice přesné informace. Například sovice sněžní, která se utopila v jezírku v expozici Beringia, byla slepá. Takové zvíře do expozice nepatří. Dalo se čekat, že to takto dopadne.

Brněnskou zoo rozdělily dvojí odbory
Zuzana Taušová, www.denik.cz, 7. 11. 2010

Co je podle vás hlavním faktorem, který způsobuje, že návštěvnost ZOO neroste, tedy že zahrada není pro návštěvníky přitažlivá? Pohybujete se mezi lidmi přímo na místě, zřejmě víte dobře, co si říkají a jak ZOO hodnotí.

Úspěšná zoo se nesmí nikdy zpronevěřit základním posláním, pro něž lidé zoo vyhledávají. Musí tedy nalézt především rovnováhu mezi odborným a netrýznivým chovem zvířat a zážitkem návštěvníka a současně najít citlivý mix mezi všeobecně známými druhy zvířat, kterépodle  dětských návštěvníků patří do zoo (zvířátka z dětského leporela nebo z večerníčku o opičce Žofce) a zvířaty (např. takin), kde město jako společenství lidí (municipality) podpoří jejich záchranu a záchranný chov ex situ (otázka veřejného zájmu – mimo jiné podpořená dotací od Ministerstva životního prostředí) a konečně jaké vlajkové lodí heraldických zvířat či zkrátka druhů v jejichž chovu je daná zoo nejlepší, v němž se nejen účastní, ale i řídí – koordinuje – jeho záchranný program a na jehož dlouholetý chov (sled generací), podíl na celkové populaci v zajetí, je příslušné město právem pyšné (kůň převalského – Zoo Praha, nosorožec tuponosý – Zoo Dvůr Králové nad Labem, drápkaté opičky – Zoo Jihlava).

Díky takovému mixu pak ze zoo neodejdou zklamané ani rodiny s dětmi, ani odbornější (zainteresovanější) veřejnost, ale především je posilován vztah mezi městem a jeho zoo. Jsem přesvědčen, že kulturní management zoo by v tomto atributu dokázal přinést viditelné výsledky zhruba během tří let svého působení ve funkci.

Ředitelství ZOO právě nyní pořádá anketu mezi lidmi zvenčí, jak se jim ZOO líbí a co by vylepšili. Zeptalo se ale taky někdy svých zaměstnanců, insiderů, lidí, kteří tomu dobře rozumí? Jestli ano, použilo jejich názory a zkušenosti ke skutečným změnám a co konkrétního se na základě takového vnitřního průzkumu změnilo?

Myslím, že na tuto otázku nejlépe odpoví prováděná personální politika Zoo Brno. Jen několik příkladů: dlouholetá zaměstnankyně Zoo Dvůr Králové nad Labem s bohatými zkušenostmi s chovem žiraf, je v současné době na Stálé akvarijní výstavě, řízením pracoviště Safari (žirafy, pštrosi, pakoně…) byla pověřena zaměstnankyně po zhruba tříměsíčním zaměstnání v Zoo Brno, před nástupem do zoo bez jakékoli zkušenosti s chovem těchto zvířat. Během posledních tří let došlo ke změnám jejich pracovního zařazení (přidělená zvířata) u nejméně 26 chovatelů, u mnohých více než dvakrát. I fluktuace chovatelů prudce stoupala během posledních tří let. Závěry nechť si každý vyvodí sám.

Jak vy sám vidíte budoucnost ZOO? Poslední dobou je slyšet ze strany města sice stále řídké, přesto však už jasně rozpoznatelné názory, že by nikomu nevadilo ZOO úplně zrušit, nebo maximálně ořezat a přesunout na lepší místo. Myslíte si, že je to řešení?

Osobně dost pochybuji, že by zrušení zoo nikomu nevadilo.

Jistě, jde o extrémní názor, občas lze ale zaslechnout.

Zoo Brno je přeci jen významný turistický cíl v Jihomoravském kraji (stejně jako všechny zoo v rámci ČR obecně). Nepatří však bohužel mezi prvních pět nejnavštěvovanějších zoo v ČR. Kvalitní management by toto, při zvýšení odbornosti chovu, mohl zlepšit.

Náklady spojené se zrušením nejsou zanedbatelné. Co uděláte se zvířaty? Utratíte je snad? Během posledních patnácti let investovalo město Brno do zoo více než 250 milionů korun (jen během posledních sedmi let stála ZOO město Brno celkem 460 milionů – poznámka Bystrčník). Nyní to tedy všechno zbouráme? To přece není řešení.

Nejsem rodilý Brňák, narodil jsem se na Slovácku, několik let jsem studoval v jižních a posléze severních Čechách. V Brně jsem asi 10 let. Mám pocit, že by město Brno rádo bylo jakousi moravskou protiváhou Prahy, skutečně významným centrem nejen jižní Moravy, a to nejen z hledisek ekonomických, politických, ale i kulturních. Ke kultuře národa patří i vztah k ochraně přírody. Zoologická zahrada je institucí, jejímž jedním ze smyslů existence je právě ochrana přírody, a to nejen v regionálním, ale i celosvětovém měřítku.

Mnohá menší města u nás (Zlín, Olomouc, Jihlava atd.) si toho jsou zřejmě vědoma a zoo berou jakou nedílnou součást své identity.

Děkuji za rozhovor.

*

Související

Stránky brněnské ZOO
Stránky odborové organizace ZOO Brno
Petr Fejk šéfovat brněnské ZOO nebude
Roman Onderka: Tak přesnou citaci jsem nečekal, na penězích pro ZOO ale trvám
Zoo potřebuje podle Hovorky více peněz. Máte dost, kontruje primátor – iDNES.cz
Spor o výpověď ze ZOO pokračuje
Výpověď ze zoo skončila u soudu
Ludmila Krejčová vs. ZOO Brno: Čtvrt miliónu z veřejných peněz?
Ředitel ZOO Hovorka – boj na všech frontách

Ředitel ZOO Hovorka – boj na všech frontách

25. 1. 2011 v 17.21 • Témata: , , , , , , , , ,

Martin Hovorka

K nevídané slovní přestřelce došlo v minulém týdnu mezi ředitelem brněnské zoologické zahrady Martinem Hovorkou a primátorem Romanem Onderkou. Znamená to, že tiché spojenectví mezi těmito dvěma pány, které podle zdrojů ze ZOO přetrvalo celé minulé volební období, pomalu končí? Martinu Hovorkovi by se to v roce, kdy bude obhajovat své ředitelské křeslo, náramně nehodilo.

Podle některých pracovníků ZOO právě přízeň staronového primátora udržela Martina Hovorku v ředitelské funkci v minulých letech, kdy musel čelit stále vážnějším problémům. Výměnou za předvolební body, získané slavným otevíráním expozic právě v ten nejvhodnější čas, tedy poslední dny před volbami, údajně primátor podpořil drahé investice, jejichž efekt je sporný, toleroval vnitřní rozpory mezi zaměstnanci a vedením Zoo a přehlížel častou a ostrou kritiku ředitele ze strany jeho zaměstnanců, která nezřídka prosákla i do médií.

Někteří pracovníci ZOO si myslí, že brněnští radní nemají o chod zahrady v podstatě žádný skutečný zájem. „Jednou za rok se projedou vláčkem a to je vše,“ tvrdí zaměstnanci. Romana Onderku pak prý zajímá na ZOO jen možnost nechat se vyfotit při přestříhávání pásky, případně s nějakým sexy zvířátkem.

Jste skrblíci – máte děravou paměť

Jenže primátor má na příští čtyři roky své jisté, a tak ho momentálně fotografie s medvědy příliš nezajímají. Ostatně nakonec mu u voleb laciný čoklík prokázal lepší službu než drazí medvědi z Kamčatky. Možná i proto, že víc než image medvědáře letí poslední dobou póza „dobrý hospodář“, Roman Onderka minulý týden razantně odmítl žádost Martina Hovorky o nalití dalších veřejných peněz do ZOO.

Ředitel ZOO nízkými investicemi magistrátu zdůvodnil pokles návštěvnosti o dvanáct tisíc lidí, ke kterému v roce 2010 došlo. Kdyby měl peněz víc, kdyby Brno tolik neskrblilo, mohl by si za sto miliónů pořídit třeba slony. Ty mají ve Zlíně, ve Zlíně je nejlepší ZOO široko daleko, a tak, jestli má pracovníky i návštěvníky nepříliš milovaná brněnská ZOO povstat jak Fénix, je slonů bezvýhradně zapotřebí. Všechno by bylo krásné, jen kdyby magistrát nebyl takový kolenovrt.

„Pan ředitel by si měl vzít vitamíny na zlepšení paměti,“ kontroval obratem primátor Onderka. Podle něj město v minulých letech utopilo v ZOO peněz víc než dost.

Problém je jinde

Pravda je, že brněnská ZOO, měřeno počtem chovaných zvířat, rozlohou, velikostí spádové oblasti, ani jinými faktory, nijak mimořádně podfinancovaná není. Po loňské medvědí expozici Beringie se chystá na otevření Africké vesnice. Rozpočet brněnské ZOO je téměř stejný jako rozpočet ZOO zlínské, která má návštěvnost téměř dvakrát větší.

Kritici ředitele Hovorky, soustředěni v jedné ze dvou odborových organizací, jež v zahradě působí, říkají, že ředitel zná na všechny problémy jen jedno zdůvodnění a jedno řešení – bylo málo peněz, dejte další. V minulosti tak chtěl Martin Hovorka podpořit nevalná čísla návštěvnosti a nepříliš dobrou pověst brněnské ZOO novou expozicí kapustňáků nebo dokonce vybudováním jakési velemakety sopky, v jejímž kráteru by se mohli návštěvníci projíždět výtahem. Ačkoli jsou brněnští radní tradičně nakloněni každé šílené megalomanii, sopka neprošla.

Přitom pokles návštěvnosti v minulém roce žádným skutečným problémem není. Potýkají se s ním zoologické zahrady mnohem populárnější, k poklesu došlo v Jihlavě, Zlíně i Hodoníně. Pokles lze přijatelně zdůvodnit krizí, při níž mají rodiny hlouběji do kapsy, i horším počasím loňského roku. Opravdový kámen úrazu tkví v absolutních číslech. Jak to, že za stejné peníze přilákají ve Zlíně dvojnásobek návštěvníků a v nákladech na jednu prodanou vstupenku je Brno zřejmě nejhorší v celém státě?

Martin Hovorka pro své velké plány určitě žádné další masivní finanční zdroje z Brna nezíská. Kritici ZOO v tisku, na facebookové stránce, kterou si založili, i na dalších stránkách internetu tvrdí, že jich ke zlepšení situace ani není zapotřebí. Spíše, než investovat více, by podle nich mělo vedení investovat chytřeji. Mělo by víc naslouchat hlasům zaměstnanců a zejména příchozích, aby vědělo, proč typický návštěvník přijde do ZOO „jednou za pět let, aby se podíval, jestli je pořád tak hnusná“ (citát z internetové diskuze).

Zákopová válka

To současné vedení ZOO údajně nedělá. Zaměstnanci si stěžují na nekomunikaci ze strany vedení, která přerostla ve vleklou zákopovou válku. Za zpackanou výpověď zaplatí ZOO jedné z bývalých pracovnic přes 270 tisíc korun mimosoudního vyrovnání. Reflexe Martina Hovorky? „O nic nejde, ty peníze jsme stejně v rozpočtu měli.“ Návštěvníci si stěžují na nevlídnost prostředí v zahradě, která dělá z návštěvy spíše pochodové cvičení mezi často prázdnými klecemi než opravdovou zábavu. A zoologičtí nadšenci kritizují nefunkční mailové adresy, z nichž nikdo neodpovídá na dotazy, nebo naprosté ignorování dobře míněných nabídek pomoci. Když vysokoškolská studentka nabídla vedení ZOO zdarma vypracování marketingové strategie, vedená přitom osobními zkušenostmi i informacemi od jiných návštěvníků, nedostala ze strany ZOO vůbec žádnou odpověď.

Re: To by si Onderka měl rozmyslet…

Ředitel Hovorka během svého působení utratil v zoo Brno přibližně miliardu korun.  Z toho cca 700 milionů v provozu a tři sta milionů v investicích. Je to snad v zoo vidět? Vážně byste mu přidali víc?

Zoo Brno má větší podporu od města než Zoo Olomouc, Zoo Ostrava, Zoo Zlín; dostává mnohem víc než třeba Jihlava, Chomutov, Liberec, Ústí.  Víc než Brno má jen zoo Praha, Vč zoo Dvůr Králové a o něco málo (není to velký rozdíl) zoologická a botanická zahrada Plzeň. Asi také záleží na tom, kdo v zoo o vynakládaných penězích rozhoduje. Zoo Brno je jak černá díra.

Re: To by si Onderka měl rozmyslet…

videt to jde malo. Jednou za cas s rodinkou vyrazime a prijde mi to tam, jakoby se zastavil cas a byly leta 80. Chvalim nove expozice, ale to tempo, jakym se stavi? To snad dela pan reditel sam o vikendech.

Typické názory na brněnskou ZOO nejsou zrovna lichotivé…

brno.idnes.cz

Miny na každém kroku

Je třeba přiznat, že ředitel Hovorka je ve své práci omezen ze všech stran. Z města těžko víc peněz vymámí. Náklady už nijak významně seškrtat nemůže – v brněnské ZOO žádná přezaměstnanost není, a z platů už dál brát nejde. Už teď je fluktuace velmi vysoká, a to zahradě nijak neprospívá, protože odcházejí i lidé s vysoce specializovanou kvalifikací, které nejde odnikud získat a do jejichž zapracování zahrada investovala.

Parkoviště, jež je podle ředitelství ZOO úzkým hrdlem návštěvnosti, bude možno rozšířit jen za cenu dalších podstatných investic, ke kterým se město nemá. Bude také nutno překonat razantní odpor ze strany obyvatel Kníniček. Ti si vesměs žádný obrovský vstupní areál s megaparkovištěm nepřejí a proti výstavbě zakládají jedno sdružení za druhým.

Ani ze strany zaměstnanců nemůže ředitel očekávat žádnou velkou podporu. Podle všech zdrojů jsou pracující v ZOO rozhádaní a dlouhodobě frustrovaní. Někteří z nich mluví o zastrašování ze strany vedení a obavách z propuštění. Intriky a partičkaření v brněnské ZOO prý jen kvetou.

Jako v každé ZOO zde také existuje silná skupina, která je do svých zvířat natolik zahleděná, že považuje návštěvníky přinejlepším za trpěné zlo, které je nutno omezit (aby zvěř nebyla rušena) na nejnižší možnou míru. Návštěvníci beztak jen hlučí, přes zákazy zvěř krmí, ťukají na sklo, a když se zvíře schová, jsou nespokojení. V pavilónu opic krčí nos, protože nechápou, že smrad je u opic známkou dobré kondice. Čím méně těch nevzdělanců v ZOO bude, tím lépe. S podobnou opozicí se setkal při zatraktivňování pražské ZOO i její ředitel Fejk.

A bude klid

Brněnští radní si od ZOO v průměru přejí, aby nic nestála a hlavně od ní měli pokoj. Může být, že ředitele Hovorku právě neustávající šarvátky a verbální přestřelky s kritiky budou stát místo jen proto, aby se radní zbavili nutnosti reagovat na nepříjemné otázky a mohli znovu upadnout do letargie. O skutečném zapojení zoologické zahrady do jejich utkvělých představ o Brnu jako věhlasném centru turistického ruchu nemůže být ani řeči. To by totiž vyžadovalo proaktivní, důsledné a především kvalifikované kroky.  Něco, co za ně žádná dobře zaplacená „strategie“ v podobě mnohastránkového dokumentu s barevnými obrázky neudělá. A tak se možná letos dočkáme výměny jedné figurky za druhou, aby se vidělo, že se něco dělá a hlavně „aby byl klid“.

A ZOO? Přijďte se podívat za pět let, jestli je pořád tak hnusná.

Pavlína Pekárková

Autorka je díky své profesi o situaci v brněnské ZOO dlouhodobě informována, není však současnou ani bývalou zaměstnankyní brněnské zoologické zahrady. Text zveřejňujeme s jejím souhlasem. Bystrčník rád publikuje jakékoli další názory na situaci a dění v  ZOO.

Ředitele ZOO Martin Hovorku můžete potkat na jeho přednášce o Taiwanu, která se uskuteční v úterý 15. února od 18.00 v pavilonu Anthropos.

*

Související

Rozhovor s MVDr. Martinem Hovorkou, ředitelem brněnské zoo
Za tygřicí Satu přijede nový tygr – Brněnský deník
Zoo potřebuje podle Hovorky více peněz. Máte dost, kontruje primátor – iDNES.cz
Výpověď ze zoo skončila u soudu – Brněnský deník
Ludmila Krejčová vs. ZOO Brno: Čtvrt miliónu z veřejných peněz?
Stránky brněnské ZOO
Zoo Brno na Facebooku (oficální stránka)
Stránky odborové organizace v brněnské ZOO
Facebooková stránka kritiků ZOO
Stálá akvarijní výstava ZOO
Martin Hovorka, ředitel ZOO – profil na Facebooku
Jindřich Jedlička, zaměstnanec ZOO, odborář (Facebook)
Sežraná medvíďata? Tajemný zoolog z Facebooku komentuje
Mláďata se narodila v neděli. Dnes je lední medvědice Cora sežrala
Zklamání v zoo: Cora porodila jen jedno medvídě!
Lední medvědi v Brně mají dva potomky. Cora je zatím vzornou matkou
Je medvědice Cora březí? Zoo opět doufá v medvíďata
Brněnskou zoo rozdělily dvojí odbory
Kam zmizeli brněnští brtníci? Odpověď dává „pirátská“ stránka Zoo
Brněnská Zoo na Necyklopedii
Lidé ze zoo: Naše zvířata trpí
Ředitel Zoo Hovorka: Vstupní areál torpéduje malá skupina lidí. Jako R43

Brněnskou zoo rozdělily dvojí odbory

7. 11. 2010 v 15.34 • Témata: , , , , , ,

Předsedkyní nově vzniklé odborové organizace v brněnské zoo se letos na jaře stala asistentka ředitele brněnské zoo Ester Reichmanová. „Staré odbory problémy spíše vyhledávají, než aby je řešily,“ říká odborářka.

Proč jste se rozhodli založit v zoo druhé odbory?
Stále víc zaměstnanců nebylo spokojených s jejich činností. Nejprve jsme je chtěli změnit vnitřně, ale zjistili jsme, že to nejde. Založili jsme tedy odbory nové.

Co vám v původních odborech vadilo nejvíc?
Šlo o to, že jejich vedení většinu věcí domlouvalo pouze mezi sebou a ostatních se neptali. Pak však mluvili za všechny zaměstnance a jejich jménem špinili dobré jméno zahrady.

Kolik lidí je ve vašich odborech a kolik jich zůstalo v těch původních?
Nás je čtyřicet, v původních odborech může být tak deset lidí. V zoo přitom pracuje přes sto zaměstnanců.

Jak spolu s druhými odboráři vycházíte?
Zatím jsme spolu nic zásadního neřešili. Prvním větším oříškem bude kolektivní smlouva, kterou chceme dodělat.

(…)

Celý článek Zuzany Taušové si přečtěte na brnensky.denik.cz

Související

Zoo zve na výstavu fotografií
Kam zmizeli brněnští brtníci? Odpověď dává „pirátská“ stránka Zoo
Ředitel Zoo Hovorka: Vstupní areál torpéduje malá skupina lidí. Jako R43

Výzva krizového štábu odborových svazů veřejné sféry

7. 9. 2010 v 20.23 • Témata: , , ,

Byli jsme požádáni o zveřejnění níže uvedené výzvy. Bystrčník programově zobrazuje dění v Bystrci a souvislosti, odborářská demonstrace se však odehrává v Praze. Ovšem i v Bystrci pracují lidé ve veřejné sféře, policisté, hasiči, učitelé, úředníci a dokonce i profesionální zpěváci. Takže…

*

DEMONSTRACE 21. 9. 2010: Výzva krizového štábu odborových svazů veřejné sféry

Vyzýváme všechny odborové svazy, odboráře a ostatní zaměstnance, aby nás podpořili a připojili se k nám. Účast na demonstraci ukáže, zda lidé chtějí hájit svá práva, nebo zda sebou nechají orat a vláčet. Škrty, propouštění, negativní změny pracovně právních norem a z toho plynoucí osobní a rodinné tragédie dnes těžce dopadnou na zaměstnance veřejné správy a služeb. Zítra postihnou i vás!

Seznam zúčastněných odborových svazů

  • Nezávislý odborový svaz policie ČR
  • Českomoravský odborový svaz civilních zaměstnanců armády
  • Českomoravský odborový svaz pracovníků školství
  • Odborový svaz hasičů
  • Odborový svaz pracovníků knihoven
  • Odborový svaz pracovníků kultury a ochrany přírody
  • Odborový svaz státních orgánů a organizací
  • Odborový svaz STAVBA ČR
  • Odborový svaz UNIOS
  • Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče
  • UNIE odborový svaz profesionálních zpěváků ČR
  • Odborové sdružení zaměstnanců finančních orgánů
  • Odborový svaz dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy DOSIA
  • Příslušníci Armády České republiky
  • Unie bezpečnostních složek MV

Více se o chystané demonstraci dozvíte na webu ČMKOS, na webu Nezávislého odborového svazu policie ČR, organizátora demonstrace a na stránce demonstrace na Facebooku.