Příspěvky se štítkem ‚návštěvnost’

Hrad Veveří zřejmě zlomí rekord v návštěvnosti

10. 9. 2016 v 09.42 • Témata: , , , , ,

Státní hrad Veveří u Brněnské přehrady zřejmě letos zlomí rekord v návštěvnosti. Ačkoli přesná čísla ještě nejsou známa a sezóna ještě neskončila, už nyní je zjevné, že bude vysoce překonán zhruba sedmdesátitisícový počet návštěvníků z minulých let.

„Hrad je letos natolik populární, že už se v podstatě hlavně těšíme, až sezóna skončí,“ říká s úsměvem jeden z průvodců. „Dostali jsme se na hranici kapacity.“

Možnosti, co se týče počtu návštěvníků, nejsou u památek neomezené. Hranice je určena jednak kapacitou návštěvních okruhů, jednak počtem zaměstnanců. Ti byli v letošní sezóně natolik vytíženi, že pro ně bylo takřka nemožné si vzít byť jen pár dnů dovolené.

K úspěšným číslům pomohlo jak ideální letní počasí, tak hlavně všeobecný odklon od trávení dovolené v zahraničí. V obavách z důsledků imigrační krize letos Češi cestovali více po tuzemsku. Podobně úspěšnou sezónu jako hrad Veveří hlásí i mnoho dalších památek a turistických oblastí v České republice.

-vl-

Zoo Brno přivítala sedmnáctimiliontého návštěvníka

14. 8. 2015 v 16.00 • Témata: , , , , ,

no images were found


Zoo Brno, tisková zpráva • V pátek 14. srpna prošel branami brněnské zoologické zahrady 17 000 000. návštěvník. Čekalo na něj překvapení v podobě voucheru na měsíční pronájem osobního auta, roční vstupenka do zoo a plyšový tygr. Speciálním dárkem bylo krmení žiraf a lemurů v Africké vesnici.

Jubilejními návštěvníky byli mladí lidé z Kroměříže, kteří byli výhrou mile překvapeni. „O tom, že očekáváte v zoo jubilejního návštěvníka, jsme nevěděli. Je to super a nejvíc se těšíme na setkání se zvířaty. Já sám bych totiž chtěl být veterinářem a moje přítelkyně chová doma sklípkany,“ řekl jeden z dvojice výherců.

Počty návštěvníků se vedou v evidenci od roku 1953, kdy byla zahrada slavnostně otevřena. Přesná data o návštěvnosti jsou zaznamenávána od roku 1997 se zavedením registračních pokladen. 15 000 000. návštěvníka jsme přivítali a ocenili zahraničním zájezdem v roce 2008.

„S návštěvností jsme v posledních letech spokojeni, protože má stoupající tendenci a je poznat, že lidé pozitivně reagují na novinky v naší zoo. Problémem stále zůstává nevyhovující parkovací a vstupní prostory. Dokud se nám ho nepodaří vyřešit, radikální zvýšení návštěvnosti nemůžeme očekávat,“ řekl ředitel Zoo Brno Martin Hovorka.

Monika Brindzáková
tisková mluvčí Zoo Brno a stanice zájmových činností

Rekord v návštěvnosti? Lidi táhne nejistý osud

12. 8. 2015 v 12.44 • Témata: , , , , , , , , , ,

Letošní Velká cena České republiky očekává překonání diváckého rekordu. Fanoušci se bojí, že se tento rok jede na jihu Moravy naposled.

Čtyři sta tisíc fanoušků, jako v roce 1949 na starý okruh při automobilové Velké ceně, asi k trati nedorazí. I tak však letošní jubilejní brněnská Grand Prix, která startuje tréninky už v pátek, bude atakovat rekord z roku 2007. Tehdy Masarykův okruh navštívilo přes 245 tisíc motoristických příznivců. „Záleží na řadě faktorů. Předprodeje máme zase o něco vyšší než minulý rok, ale rozhodnou přímé prodeje,“ informuje ředitel obchodního a marketingového oddělení Automotodromu Michal Klouda.

Fanoušci mají jasno. „Rekord padne určitě,“ je přesvědčený Michal Fojtík, příznivec motorismu a zakladatel iniciativy na záchranu brněnské Velké ceny.

„Myslím si, že přijde nejvíc lidí v historii,“ říká Radim Burian, člen fanklubu Karla Abrahama, který nevynechal žádnou z dosud 27 odjetých Velkých cen na novém Masarykově okruhu a nebude chybět ani o víkendu.

(…)

Celý článek si přečtěte na stránkách Brněnského deníku Rovnost
foto motohouse.cz

Bystrčník oslavil páté narozeniny rekordem

4. 7. 2015 v 22.17 • Témata: , ,

V červnu oslavil Bystrčník páté narozeniny. Magazín o Bystrci a souvislostech vznikl v červnu 2010 z původních stránek občanského sdružení Horní náměstí. Web, vytvářený na čistě dobrovolnickém základě, vám přináší už pět let zprávy o tom co se stalo i nestalo, zprávy vážné i zábavné, divoké i suše informativní.
navstevnost-bystrcniku-2010-15Děkujeme všem našim čtenářům za mimořádnou přízeň. Díky ní jsme do šestého roku existence vstoupili novým měsíčním rekordem návštěvnosti – v červnu 2015 jste na stránky Bystrčníku přišli 25 933 krát. Přáli jste nám po celý rok – počitadlo návštěv se za posledních dvanáct měsíců vyšplhalo až na číslo 227 909.

Za poslední rok jsme vám přinesli 860 zpráv, tedy zhruba dvě a půl denně nebo sedmnáct týdně. V pracovní dny přiláká Bystrčník zhruba šest stovek čtenářů denně, o víkendech je návštěvnost přibližně dvoutřetinová.

Počet policejních podání a trestních oznámení v minulých dvanácti měsících nijak nepřevýšil obvyklý průměr.

Snad vás to tedy s námi i poslední rok docela bavilo. Tak trochu cítíme, že je čas na změnu, ale zatím není jasné, jak by měla vypadat. Děkujeme vám tedy ještě jednou za čtenářskou důvěru, za za zprávy, které nám posíláte i za rozumný způsob diskuze – vždyť za celých pět let jsme nesmazali ani jeden komentář. I díky vám zůstává Bystrčník otevřený prostor, právě takový, jak jsme si kdysi před lety představovali.

Za všechny, kdo se na tom podíleli,

Viktor Lošťák, admin

Bystrčník 2014

5. 1. 2015 v 18.54 • Témata: , ,

Přelom roku je příležitostí k bilancování i pro Bystrčník. Podívejme se, jak si „magazín o Bystrci a souvislostech“ vedl v přízni čtenářů v minulém roce.

Kdo nechce číst dál, tomu postačí dvě slova – stejně jako loni. Tedy téměř. Celková návštěvnost překonala o tři procent tu loňskou. Zatímco v roce 2014 čtenáři na stránky Bystrčníku přišli 190 221 krát, o rok dříve to bylo 184 654 krát. Byli jsme tedy o malounko lepší, ale nepřekonali jsme rekord z roku 2012, kdy jsme měli 191 232 návštěv.

bystrcnik-navstevnost-2014

V říjnu 2014 se podařilo o fous překonat rekord absolutní měsíční návštěvnosti. Na stránky Bystrčníku přišli čtenáři 22 725 krát, zatímco předcházející rekord z října 2013 byl 22 263 návštěv. V průměru měl za rok 2014 Bystrčník 15 852 návštěv měsíčně, při nichž si nás četlo každý měsíc 9 956 unikátních čtenářů. Pro ně jsme publikovali v roce 2014 celkem 773 článků, zpráv i zpráviček, to je 64 měsíčně a něco přes dvě denně.

Setrvale roste počet lidí, kteří si zařadili facebookovou stránku Bystrčníku mezi oblíbené – na přelomu roku jich bylo už 727.

Bystrčník oslovuje cílovou skupinu 25 tisíc lidí. Jaký je jeho impakt se stejně jako předchozí roky můžeme jen dohadovat. Přibližně polovina návštěvníků se na stránky vrací opakovaně, opatrně lze tedy odhadnout, že Bystrčník zná 3-5 tisíc obyvatel Bystrce, přičemž nižší číslo bude asi správnější.

Potěšující je, že na konci roku 2014 už Bystrčník není zdaleka jediným internetovým médiem, které by systematicky mapovalo dění v Bystrci. Během loňského roku vznikla aktivní facooboková skupina Bystrc.com, o bystrckých tématech informují server Brno pro vás a stránky Pro Bystrc.

-vl-

 

Web radnice je populární, ukazují čísla návštěvnosti

6. 9. 2013 v 10.12 • Témata: , , ,

Od září loňského roku má úřad městské části Brno-Bystrc nový web. Našli si na něj uživatelé cestu, je užitečný či dokonce populární? Čísla návštěvnosti odpovídají – ano.

navstevnost-bystrc-cz-2013Stránky www.bystrc.cz navštěvuje v průměru 4 395 unikátních návštěvníků měsíčně, za měsíc uživatelé uskuteční 8 816 návštěv. To je číslo zcela přiměřené velikosti cílové skupiny čítající zhruba 25 tisíc lidí. Za prvních sedm měsíců roku se uskutečnilo celkem 62 tisíc návštěv, při nichž si uživatelé od úřadu stáhli 62 GB dat.

Čísla můžeme srovnat s návštěvností Bystrčníku. Od ledna do srpna 2013 Bystrčník zaznamenal 123 tisíc návštěv, tedy dvakrát víc; i unikátních návštěvníků přijde na Bystrčník o něco více, v průměru 9 642 měsíčně. Počet zobrazených stránek má však web městské části vyšší – www.bystrc.cz 394, www.bystrcnik.cz jen 258 tisíc. Porovnání je jen ilustrativní a nelze z něj vyvozovat o mnoho víc, než že web bystrcké radnice funguje tak, jak má, a uživatelé s ním zřejmě nemají žádné významnější potíže.

Statistiky návštěvnosti poskytl místostarosta Tomáš Přibislavský, děkujeme.

-vl-

 

Pomozte Dostě překonat rekord. Pivo zdarma!

17. 4. 2013 v 10.53 • Témata: , , , , , ,

Blesky_2Pomozte FC Dosta Bystrc-Kníničky překonat rekord v návštěvnosti! Přijďte v sobotu 20 dubna ve 14:00 na bystrcký stadion na utkání staršího dorostu Dosty s FC Svratka Brno. Prvních sto diváků má pivo zdarma!

Návštěvnost Zoo Brno loni stagnovala

1. 2. 2013 v 16.53 • Témata: , , , ,

Návštěvnost brněnské zoologická zahrady se loni prakticky nezměnila. Do zoo přišlo v roce 2012 celkem 247 513 návštěvníků, což je jen o 0,7 % víc než v předcházejícím roce. Stagnaci návštěvnosti odpovídá i jen mírný nárůst tržeb ze vstupného – zahrada stržila loni 16 306 000 korun, o 1,7 % víc než v roce 2011. Vyplývá to z čísel, které Bystrčníku poskytla tisková mluvčí Zoo Brno Monika Brindzáková.

Zatím nejlepší návštěvnosti dosáhla zoo v roce 2008, kdy se na zvířata přišlo podívat přes 300 tisíc osob.  Tehdejší úspěch ředitel zoologické zahrady Martin Hovorka přikládá zájmu lidí o úspěšný odchov ledních medvědů. Protože se na konci roku 2012 v zoo narodili lední medvědi znovu, doufá vedení zahrady letos ve výrazný nárůst popularity.

Foto: Wikipedie

Čísla návštěvnosti ve statistice jsou v letech 2000-2010 uvedena bez Stálé akvarijní výstavy. Rok 2011 je uveden spolu s šesti měsíci provozu SAV, v polovině toho roku byla samostatná akvarijní výstava zrušena a akvária převezena do hlavní části zoo na Mniší hoře.

Související

Lední medvíďata mají za sebou dva nejkritičtější měsíce

Srpen v zoo sáhl na rekord

13. 9. 2012 v 15.17 • Témata: , , , , , ,

Mimořádně úspěšný byl pro Zoo Brno z hlediska návštěvnosti letošní srpen. Podívat se na zvířata přišlo v druhý prázdninový měsíc 44 212 lidí.

„Je to druhá nejvyšší návštěvnost Zoo Brno v tomto měsíci za posledních 15 let! Vyšší byla pouze v roce 2008,  tehdy se za zvířaty vypravilo 47 886 lidí,“ uvedla mluvčí brněnské zoo Lucie Kapounová.

„Svou roli ve vyšší návštěvnosti letošního srpna jistě sehrálo pěkné počasí, dále otevření Lanového centra pro děti a zapomenout nesmíme na mláďata medvědů kamčatských, která do Brna stále lákají návštěvníky z nejrůznějších koutů celé republiky,“ dodala mluvčí.

Meziroční srovnání návštěvnosti však žádný výrazný nárůst neukazuje. V roce 2012 přišlo do Zoo Brno za prvních osm měsíců celkem 201 520 návštěvníků. V roce 2011 to bylo za stejné období 189 671 lidí, což by mohlo svědčit o šestiprocentním růstu. Od návštěvnosti v roce 2011 jsou však odečteni lidé, kteří přišli na nyní již zrušenou Stálou akvarijní výstavu; pokud by se započetli, návštěvnost by naopak meziročně o zhruba tři až čtyři procenta klesla.

-vl-, zdroj: Zoo Brno

Jan Vitula: Jsem odpůrcem dotací pro MotoGP

3. 9. 2012 v 10.54 • Témata: , , , , , , , , , , ,

Za posledních dvanáct měsíců přispěli daňoví poplatníci na pořádání Velké ceny silničních motocyklů v Brně celkovou částkou 46,5 milionu korun. Politici, kteří minulý srpen slíbili soukromému provozovateli závodů přispět čtyřiceti miliony, vás nakonec plácli přes kapsu ještě silněji a dodali automotodromu šest a půl milionu navíc.

Dotace pro Grand Prix jsou i krajským tématem, jihomoravský kraj poskytl na závody dotaci deset milionů. Proto může být pro voliče dobré předem znát stanovisko kandidátů do krajského zastupitelstva. Zda s poskytováním dotací pro automotodrom souhlasí jsme se zeptali Jana Vituly, krajského kandidáta číslo jedna na seznamu TOP 09. Čtyřiačtyřicetiletý Jan Vitula je bývalý kvestor Masarykovy univerzity a současný místostarosta Židlochovic.

„Jsem dlouhodobým odpůrcem přidělování dotací z veřejných rozpočtů na akce, které si na jejich pořádání z principu musí vydělat,“ odpověděl na otázku Bystrčníku Jan Vitula. „Moto GP je jednou z takových. Počty návštěvníků, kterými se soukromá společnost Automotodrom Brno, a.s. každoročně chlubí, je toho důkazem. Navíc si nejsem vědom, že by někdy v minulosti Automotodrom Brno rozkryl financování Velké ceny pro důkaz její ztrátovosti. Z veřejně dostupných informací velmi pochybuji, že by náklady na pořádání Moto GP převyšovaly jejich příjmy ze vstupenek, reklamy a televizních práv. Troufnu si tvrdit, že veškeré dotace z ministerstva školství, Jihomoravského kraje a města Brna zvyšují zisk Moto GP společnosti Automotodrom.“

Pro srovnání: Na jednoho návštěvníka (s použitím zveřejněných údajů o návštěvnosti) letošní Grand Prix přispěl daňový poplatník částkou zhruba 210 korun. Příspěvek na jednu vstupenku do Zoo Brno byl v roce 2011 183 korun (pouze provozní výdaje, se započtením investic je částka přibližně dvojnásobná). Na jednoho účastníka Bystrckých hodů 2012 vydal daňový poplatník kolem tří stovek.

-vl-

Ptát se kandidátů před volbami na jejich budoucí plány je důležité. Nejenže se má volič podle čeho rozhodnout, ale  odpovědi jsou také veřejným slibem. Po úspěšných kandidátech bude možné vyžadovat jejich plnění.

Máte konkrétní otázky, na něž byste se chtěli kandidátů v nadcházejících volbách zeptat? Můžeme to udělat za vás. Stačí napsat vaše dotazy do komentářů pod článek. Témata otázek by měla být pokud možno „krajská“ a budou-li souviset s Bystrcí, tím lépe.

Krajské volby a senátní volby se uskuteční v pátek a sobotu 12. a 13. října 2012. V krajských volbách budou mít voliči možnost určit, kdo usedne v krajském zastupitelstvu, z něhož vzejde rada a hejtman kraje. Společně s krajskými zastupiteli budou lidé volit v třetině volebních obvodů senátory.

Související

Dotace pro MotoGP

Motorky v Brně zase lákají davy, přesto opět prodělají
Návštěvnost Grand Prix se snížila
Komunista chce 20 milionů na závody motocyklů. V Brně ale o ničem nevědí
Vojtěch Adam: Článek je lež
Ekonom Petr Mach: Dotování Velké ceny žádné výnosy státu nepřinese
Kolik lidí doopravdy přijde na Grand Prix?
Grand Prix zůstane v Brně i příští rok, společnost utrpěla ztrátu 30 milionů

Otázky kandidátům ve volbách 2012

Dělnická R43 povede Boskovickou brázdou
Suverenita a R43 přes Bystrc: Názor 35 tisíc lidí musí být respektován
Zemanovci chtějí R43 přes Bystrc

Jan Vitula

Je Jan Vitula opravdu k mání? Bystrčník to ví!
Jan Vitula na Wikipedii
Jan Vitula na Facebooku a na Skype

Návštěvnost Grand Prix se snížila

26. 8. 2012 v 13.42 • Témata: , , , , , , ,

Návštěvnost brněnské Grand Prix oproti loňskému roku klesla. Vyplývá to z údajů, publikovaných městskou policií v neděli odpoledne. Zatímco v roce 2011 se přišlo na motocyklové závody od pátku do neděle podívat 238 tisíc návštěvníků, letos jich bylo 212 303.  Letošní ročník Velké ceny navštívilo v pátek 17 624, v sobotu 55 447 a nedělní závod sledovalo 139 232 diváků (v roce 2011 155 tisíc, maximum 159 tisíc v roce 2006).

Podle komentátorů jde o nejslabší návštěvnost za poslední roky. Při hodnocení je však třeba vzít v úvahu, že čísla jsou založena na odhadech a jejich přesnost není známá. V minulých letech provozovatelé automotodromu započítávali i ty diváky, kteří se na závody dostali dírou v plotě.

Zdroj: Městská policie Brno

Související

Kolik lidí doopravdy přijde na Grand Prix?

Druhý rok Bystrčníku

3. 7. 2012 v 13.19 • Témata: , , , ,

Ve čtvrtek 21. června oslavil Bystrčník v tichosti druhé narozeniny. Magazín o Bystrci a souvislostech vznikl 20. června 2010.

Za posledních 365 dnů Bystrčník přinesl 1 293 zpráv, v průměru 107 zpráv měsíčně nebo 3,5 zprávy denně. Čtenáři webu přáli, návštěvnost stránek stále roste. V porovnání s prvním rokem vzrostl počet návštěv o 68 % (ze 109 na 189 tisíc) a počet unikátních návštěvníků o 52 % (z 58 na 88 tisíc). Návštěvníci si prohlédli o 66 % stránek víc (z 260 na 431 tisíc). Nejvyšší měsíční návštěvnost zaznamenal Bystrčník v dubnu 2012; tehdy na jeho stránky přišlo při 19 962 návštěvách 10 978 různých lidí.

Úspěchem magazínu není jen obliba u čtenářů, ale v nemenší míře i fakt, že se stále daří zachovávat Bystrčník jako zcela otevřený, nijak nelimitovaný prostor pro každého, kdo má co k dění v Bystrci říct. Až dosud každý, kdo si publikovat v Bystrčníku přál, své místo dostal. Dokonce ani žádný komentář nebyl natolik psychopatický, aby jej bylo nutné cenzurovat.

Jaká bude budoucnost magazínu? V nejbližších několika měsících se zřejmě nic nezmění. Žádné plány na zásadní rozšíření nebo naopak na zrušení nyní neexistují. Představa, že by nový web radnice mohl Bystrčník nahradit, se ukázala jako nereálná. Na obzoru není ani vznik žádného soukromého média, které by se na události v Bystrci zaměřovalo. V blízké budoucnosti tak patrně zůstane vše při starém.

Všem čtenářům děkujeme za přízeň. Poděkování patří rovněž autorům příspěvků i těm, kteří nám dovolili své texty převzít z jiných webů. A dík náleží i lidem, co sice Bystrčník nečtou ani nepíší, ale zato v Bystrci vyvádějí věci, o nichž se napsat dá.

-vl-

Související

První rok Bystrčníku

Návštěvnost zoo stejná jako loni

9. 6. 2012 v 07.23 • Témata: , , , , ,

Celková návštěvnost brněnské zoologické zahrady v prvních pěti měsících tohoto roku se oproti loňsku nijak podstatně nezměnila. V roce 2011 přišlo do zoo od ledna do května 89 145 osob, letos je to za stejné období 88 782 návštěvníků.

Úspěšným měsícem byl květen. Zatímco loni v květnu si cestu za zvířaty našlo 26 766 návštěvníků, letos jich v zoo přivítali 39 895.

Zdroj: Zoo Brno

Související

Brněnské zoo se nedaří. S návštěvností skončila až na desátém místě

Bystrčník v únoru rekordní, děkujeme

2. 3. 2012 v 11.43 • Témata: , , ,

Bystrčník byl únoru oblažen nebývalou přízní čtenářů – jak počet návštěv, tak i počet unikátních návštěvníků dosáhl rekordní výšky. Celkem na stránky Bystrčníku přišlo při 19 312 návštěvách 10 877 unikátních čtenářů. V meziročním srovnání je to více než dvojnásobek.

Magazín Bystrčník vznikl v červnu 2010 transformací ze stránek občanského sdružení Horní náměstí. Snažíme se poskytovat co nejširší prostor všem informacím o dění v Bystrci a okolí i o širších souvislostech.

Všem čtenářům za přízeň děkujeme. Poděkovali bychom i nečtenářům, protože děkování dobře vypadá, ale když děkujete někomu, kdo si to ani nepřečte, navíc vlastně ani není tak docela jasné za co, můžete snadno vypadat jako magor.

-vl-

Související

První rok Bystrčníku
Bystrčník!

Brněnské zoo se nedaří. S návštěvností skončila až na desátém místě

26. 1. 2012 v 08.39 • Témata: , , , , , , , ,

Návštěvnost brněnské zoologické zahrady se pohybuje kolem čtvrt milionu lidí za rok. Už několik let ale stagnuje a neroste. Počty návštěvníků jí v celorepublikovém pořadí dostaly až desáté místo a předehnaly ji například zahrady v Jihlavě nebo ve Zlíně. Přitom zoo má na provoz od města zhruba stejný balík peněz jako ostatní moravské zahrady.

„Jižní Morava není centrem turistiky, město je v létě vylidněné. Pryč jsou doby, kdy lidé jezdili v létě na přehradu. To měla zoo i padesát tisíc návštěvníků měsíčně, teď má s bídou polovinu,“ hledá příčiny ředitel zoologické zahrady Martin Hovorka.

Brněnskou zoo i proto přeskakují v návštěvnosti i tak malé zooparky, jako je ten jihlavský, který má stejně zvířat, ale sotva čtvrtinovou rozlohu. „Nedá se srovnávat Vysočina nebo Zlínsko s jižní Moravou. Všude mají po jedné zoo, tady máme další dvě ve Vyškově a v Hodoníně,“ tvrdí Hovorka.

Obě konkurenční jihomoravské zahrady jsou malé, přesto mají úspěchy, kterými se Brno chlubit nemůže. Hodonín měl v uplynulém roce druhou nejlepší návštěvnost ve své pětatřicetileté historii. Do vyškovského zooparku, který je desetkrát menší než bystrcká zoo a má polovinu zvířat, loni zavítalo jen o padesát tisíc lidí méně než do Brna.

(…)

Celý článek najdete na brno.idnes.cz

Související

Návštěvnost zoo v roce 2011
Hledá se ředitel/ředitelka pro Zoologickou zahradu
Petr Fejk ředitelem Zoo Brno?
Výběrové řízení na ředitele zoo vyhlášeno
Hovorkova „pětiletka“ v čele Zoo Brno končí. Jeho post míří do konkurzu
Z akvárií není vidět ani desetina. Potřebujeme peníze, říká ředitel
Zoo bez zvířat? Zpráva chovatele kritizuje poměry v zahradě

Návštěvnost zoo v roce 2011

12. 1. 2012 v 08.16 • Témata: , , , , , ,

Oprava: Následující text chybně uvádí, že rok 2011 byl pro Zoo Brno druhý nejlepší za posledních 11 let. Při srovnávání čísel došlo k omylu. Zatímco návštěvnost za roky 2000-2010 je uvedena bez Stálé akvarijní výstavy, číslo za rok 2011 je uvedeno spolu výstavou (fungovala prvních sedm měsíců roku). Při správném porovnání pak rok 2011 nijak nevybočuje z průměru ostatních let.

Všechna srovnání s minulými roky v článku uvedená jsou tak chybná.

Za omyl se omlouvám a děkuji panu Jindřichu Jedličkovi za upozornění na chybu.

Viktor Lošťák

*

Návštěvnost Zoo Brno byla v roce 2011 druhá nejvyšší za posledních 11 let. Do zahrady se loni podívalo 245 702 milovníků zvířat, což představuje oproti roku 2010 růst o 13 %. Za vstupné zoo za loňský rok utržila 16 030 180 korun, o 15 % více než o rok dříve.

Z dlouhodobého hlediska návštěvnost brněnské zoologické zahrady spíše stagnuje. Půl milionu osob, což byl cíl strategie rozvoje ZOO města Brna z let 2001-2002, se zoo ani vzdáleně nepřibližuje. Podle plánu měla zahrada takové návštěvnosti dosáhnout v roce 2012.

Nevalná návštěvnost, zvláště v porovnání s proinvestovanými penězi, je také jedním z hlavních argumentů kritiků současného ředitele Martina Hovorky. Ten zahradu vede už čtrnáct let. Na místo ředitele Zoo Brno je v současnosti vypsán konkurz, uzávěrka přihlášek je 31. ledna. Podle dosavadních zpráv nevýrazný růst počtu návštěvníků v loňském roce v úspěchu či neúspěchu ředitele Hovorky při obhajobě jeho místa nebude hrát žádnou roli – ve výběrovém řízení bude asi jako jediný kandidát.

-vl-
Údaje o návštěvnosti: Lucie Kapounová, mluvčí Zoo Brno

Související

Hledá se ředitel/ředitelka pro Zoologickou zahradu
Petr Fejk ředitelem Zoo Brno?
Výběrové řízení na ředitele zoo vyhlášeno
Hovorkova „pětiletka“ v čele Zoo Brno končí. Jeho post míří do konkurzu
Z akvárií není vidět ani desetina. Potřebujeme peníze, říká ředitel
Zoo bez zvířat? Zpráva chovatele kritizuje poměry v zahradě

Hledá se ředitel/ředitelka pro Zoologickou zahradu

27. 12. 2011 v 11.38 • Témata: , , , , , , , ,

Rada Brna splnila předsevzetí magistrátní koalice ODS-ČSSD a vypsala, stejně jako u všech příspěvkových organizací, jejichž ředitelé jsou ve funkci déle než pět let, výběrové řízení na ředitele brněnské zoologické zahrady.

Nynější ředitel MVDr. Martin Hovorka je ve své funkci dvanáct let. Za dobu svého působení kolem něj vznikla početná skupina hlasitých kritiků, převážně z řad chovatelů zahrady. Jedním z nich je i autor následujího textu Jindřich Jedlička. Nyní již bývalý – byl propuštěn v souvislosti se zrušením Stálé akvarijní výstavy letos v létě – zaměstnanec zoo a člen starší ze dvou odborových organizací Zoo Brno hodnotí vývoj v zoo během posledních let a podmínky výběrového řízení.

Text Jindřicha Jedličky jsme převzali ze stránek odborů Zoo Brno.

*

I.

Zoologická zahrada města Brna byla založena v roce 1953. Její odloučené pracoviště, Stálá akvarijní výstava („SAV“ nebo jen „Akvárium“) v centru města pak v roce 1969. Zoologická zahrada je příspěvkovou organizací statutárního města Brna, kde spadá pod řízení Odboru životního prostředí Magistrátu města Brna. Zoo je na národní úrovni členem UCSZ (Unie českých a slovenských zoo), na mezinárodní úrovni WAZA, EAZA, i na východ orientované EARAZA. Nejvyšší návštěvnosti dosahovala zoo v letech 1974 až 1984, vždy přes tři sta tisíc návštěvníků samotné zoo, obvykle přes čtyři sta tisíc včetně Akvária. V roce 1981 to bylo 461 058 návštěvníků. Samotné Akvárium dosáhlo statisícových návštěvností v letech 1986 až 1988, v roce 1987 nevelkou expozici v centru města navštívilo cca 115 000 lidí.

Brněnská zoo po roce 1989 nejprve upadala, později stagnovala a stagnuje. Dna propadu návštěvnosti dosáhla samotná zoo v roce 1994 (141 819 návštěvníků), tedy tři roky před jmenováním současného ředitele. Obratu dosáhl pan architekt Petr Fritsch, dočasně pověřený řízením zoo, návštěvnost pak postupně (do roku 1998) rostla na přibližně dvě stě tisíc návštěvníků ročně, a na této hodnotě od roku 1999 stagnuje vyjma úspěšného roku 2008, s mláďaty ledního medvěda. Akvárium se na návštěvnické dno dostalo v letech 2002-2003, tedy v šestém a sedmém roce působení současného ředitele zoo, v obou letech poklesla pod deset tisíc návštěvníků. (Ač bez investic a zájmu ze strany vedení zoo, návštěvnost stálé akvarijní výstavy později rostla až na dvojnásobek těchto hodnot, než bylo v srpnu tohoto roku akvárium na Radnické zrušeno.)

Snahou o nápravu stavu brněnské ZOO  měla být Strategie rozvoje ZOO města Brna zpracovaná v letech 2001 až 2002 Regionální rozvojovou agenturou jižní Moravy. Ta stanovila na léta 2002 – 2012 následující měřitelné výstupy:

  1. ZOO Brno bude v pořadí návštěvnosti na druhém až třetím místě v rámci zoologických zahrad v ČR, přičemž roční návštěvnost dosáhne minimálně 500 000 osob
  2. V ZOO Brno budou zajištěny odpovídající kapacity služeb pro návštěvníky (počet občerstvovacích míst)
  3. V ZOO Brno bude v 9 pavilonech a 124 expozicích chováno minimálně 443 druhů zvířat v celkovém počtu minimálně 2338 jedinců (v souladu s Chovatelskou koncepcí ZOO města Brna)
  4. ZOO města Brna bude ekonomicky soběstačná minimálně z padesáti procent
  5. ZOO města Brna bude mít jednoho až dva odborné pracovníky odpovědné za realizaci mezinárodních záchranných programů (koordinátoři TAG – Skupiny pro záchranu ohrožených taxonů živočichů, EEP – Evropského záchovného programu nebo CBSG – Skupiny pro záchranu ohrožených živočišných druhů chovaných v zajetí), bude vést jednu až dvě plemenné knihy (jednu pro zahraniční a jednu pro domácí živočišný druh) nebo bude plnohodnotným členem řešitelského týmu mezinárodních záchranných projektů ohrožených živočichů
  6. Jeden až dva odborní pracovníci ZOO města Brna budou členy managementu mezinárodních asociací zoologických zahrad a akvárií
  7. ZOO města Brna se bude účastnit dvojnásobného počtu záchranných projektů EEP, CBSE, IUCN nebo CITES oproti roku 2003 (počet projektů v roce 2003: 22)
  8. Vzdělávací programy ZOO Brno pro veřejnost budou strukturované podle cílových skupin (mateřské školy, základní školy, střední školy, vysoké školy, střední věková skupina, senioři – univerzita třetího věku) a pro každou skupinu bude připraveno nejméně pět programů

Z osmi cílů snad můžeme v roce 2011 pokládat za částečně splněný jeden, ten nejméně náročný, osmý. Rozumí se tím, že existuje několik takzvaných výukových programů, ve skutečnosti ppt prezentací, a několik „pracovních listů“ s jednoduchými otázkami pro různé věkové skupiny dětí. K prvním sedmi cílům postupně:

Ad 1.  Návštěvnost instituce v roce 2010 poklesla na 238 036 návštěvníků, v roce 2009 dosáhla 250 184 návštěvníků. Asi desetinu z toho tvoří návštěvníci Stálé akvarijní výstavy, nikoliv návštěvníci samotné zoo. Obecně návštěvnost zoo stagnuje právě mezi dvěma sty tisíci a čtvrt milionem návštěvníků, tedy na úrovni regionálních zooparků v Chomutově či Jihlavě. Všechny významné zoologické zahrady (Praha, Dvůr Králové, Plzeň, Zlín, Liberec, Ostrava či Olomouc) brněnskou zoo výrazně předčí. Od splnění cíle, půlmilionové roční návštěvnosti a druhého až třetího místa mezi českými zoo jsme se od roku 2002 vzdálili, nikoliv přiblížili.

Ad 2.   Do stravovacích kapacit bylo investováno na dvacet milionů /!/ korun (restaurace u Tygra, stánek v otočce vláčku…), avšak bez výsledku. Restaurace je silně ekonomicky ztrátová a návštěvníky zoo krajně neoblíbená. V horní části zoo se v návštěvnických špičkách kapacity služeb občerstvení naopak nedostává. Neodpustíme si zde poznámku: Patří tento bod svým významem skutečně na druhé místo mezi vytčenými cíli?

Ad 3.  Investiční výdaje zoo byly v uplynulém období historicky rekordní, v přepočtu na hektar expoziční plochy jedny z nejvyšších mezi ostatními zahradami. Přesto prakticky nebyly vybudovány žádné návštěvníkům přístupné pavilony, jen venkovní expozice (bobři, vlci, dětská zoo /domácí zvířata/, medvěd hnědý, rys kanadský, rosomák, sovice sněžná, jeřáb, pekari …) Zoo tedy nadále disponuje dvěma pavilony opic z nichž jeden je přístupný návštěvníkům, pavilonem exotických ptáků, teráriem, návštěvníkům přístupná je i bývalá stáj kopytníků (nyní dětská zoo). Do vnitřních ubikací tygrů je možný průhled z návštěvnické cesty, stáje kopytníků včetně žiraf jsou nadále nepřístupné. Zrušeny byly expozice lvů, jaguárů, pum, gepardů, malých šelem, dikobrazů, hrabavých, vrubozobých a brodivých ptáků, prakticky všech antilop atd. K cíli devíti pavilonů a 124 expozic jsme se vůbec nepřiblížili.

Co se týká počtu druhů a jedinců zvířat, ty se ve výročních zprávách zvýšily především díky průhlednému triku: Jedinci i druhy chované na Stálé akvarijní výstavě na Radnické ulici v centru města začali být sčítáni se zvířaty chovanými v zoo, dříve byly uváděni v téže publikaci zvlášť. (Poznámka: Nyní, po zrušení akvária na Radnické ulici, navíc 90% těchto jedinců a druhů není vůbec vystaveno pro veřejnost.) Mají-li být nové a staré údaje porovnatelné, je třeba si v duchu odečíst asi tisíc akvarijních rybiček stovky druhů od nyní udávaných hodnot 1700 chovaných zvířat tří set druhů. K vytčeným cílovým číslům 2338 jedinců 443 druhů jsme se tedy vůbec nepřiblížili, uvážíme-li, že čísla ve Strategii jsou převzata z Expoziční koncepce (Král, B. 2000), a ta se Stálé akvarijní výstavě nevěnuje a její chovance nezahrnuje.

Ad 4.  Dosud nejvyšší soběstačnosti (42%) dosáhla zoo v roce 2008 díky náhodnému chovatelskému úspěchu, odchovu dvou mláďat medvěda ledního, tento úspěch byl komerčně důsledně využit. Ihned následujícího roku číslo kleslo zpět na tradičnějších 36%, přibližně třetinové soběstačnosti dosahuje naše zoo dlouhodobě. K padesátiprocentní soběstačnosti nyní nesměřujeme. Je ovšem třeba říci, že ředitel Martin Hovorka v ústních diskusích podmiňuje vysokou návštěvnost i soběstačnost zoo investičními dotacemi v každoroční výši padesáti milionů korun po deset let, tedy půl miliardou v investičních dotacích, a to s sebou přináší i podstatné navýšení provozních nákladů budoucích staveb. Je tedy možné, že dosažení padesátiprocentní soběstačnosti zoo takovýmto způsobem by bylo pro zřizovatele Pyrrhovým vítězstvím. Pokrytí padesáti procent nákladů provozu zoo by město poté stálo v absolutní částce mnohem více, než dnešní provozní dotace kryjící dvě třetiny neinvestičních výdajů zoo, nehledě na vynaložené investiční náklady a jejich odpisy.

Ad 5.  Vývoj v zoo směřuje směrem právě opačným; nejen, že naše zoo nemá koordinátory chovu či vedoucí plemenných knih, naše zoo opakovaně ztratila díky nesmyslné fluktuaci zaměstnanců chovatelského úseku i pouhé zastoupení v komisích a odborných skupinách (TAGs) v mezinárodních institucích (EAZA).

Ad 6.  Vzhledem k výše uvedenému je nám tento cíl, tedy účast zástupců brněnské zoo ve vedení mezinárodních asociací zoologických zahrad a akvárií, vzdálen zcela mimo obzor, naprosto mimo dohled.

Ad 7.  Účast zoo Brno v EEP nejen že neroste, nýbrž z 22 programů v roce 2002 poklesl na 20 programů v roce 2009. Navíc počet jedinců jednotlivých taxonů a aktivita (odchovy mláďat) těchto druhů jsou směšně nízké, naprosto nesouměřitelné s významnějšími zoologickými zahradami v zemi.

Protože osmý bod již byl zmíněn, nezbývá než konstatovat, že zoologická zahrada města Brna patrně do roku 2012 nejen, že nemůže splnit měřitelné výstupy vytčené ve Strategie rozvoje z roku 2002, ale v řadě bodů dojde ještě k regresi, výsledky budou horší než stav před deseti lety a před utracením stovek milionů korun z veřejných rozpočtů.

Současný management ZOO přesto každoročně vyhodnocuje plnění „akčního plánu“, podle něhož naprosto úspěšně naplňuje cíle Strategie a plní se jednotlivá opatření. Papír snese všechno.

Vyloučíme-li extrémní hodnoty (minimum v roce 2001 a maximum v r. 2008), pak návštěvnost brněnské zoo v uplynulé dekádě stagnuje, návštěvnost letos zrušeného akvária lehce stoupala. Z vrcholu návštěvnosti zoo v roce 2008 je znát, že Brňané jsou připraveni do své zoo opět chodit, bude-li zoo chovat a vystavovat zajímavá zvířata. V roce 2008 to byla dvě mláďata medvěda ledního.

Strategie, kterou za Regionální rozvojovou agenturu jižní Moravy připravoval zejména pan mgr. Libor Opluštil, zmapovala analýzou SWOT vnitřní situaci, silné a slabé stránky zoo, podobně jako vnější pozici, příležitosti a ohrožení. Strategie mohla, a měla, být podkladem pro rozhodování managementu  zoo, mohla, a měla, přispět k lepšímu využití příležitostí, k odstranění rizik, k zúročení silných a k potlačení slabých stránek organizace. Výsledek je ovšem po deseti letech tristní, jak bylo zdokumentováno porovnáním stanovených měřitelných výstupů se skutečností. V prostředí právní formy příspěvkové organizace, která nemá správní radu, nýbrž statutárním orgánem je sám ředitel organizace, leží zodpovědnost výlučně na něm. Není totiž v pravomoci rozhodování nikterak limitován vyjma obecně platných právních norem a nezbytnosti schválení rozpočtu organizace zřizovatelem.  Je tedy zřejmé, že Zoologická zahrada města Brna opět narazila především na limity schopností, erudice, kompetentnosti a psychosociálních charakteristik osobnosti svého ředitele.

II.

Rada města Brna vyhlásila dne 15. 12. 2011 výběrové řízení na obsazení funkce ředitele/ředitelky Zoologická zahrada města Brna, příspěvková organizace. Byl jsem v této souvislosti tázán tiskem i přáteli a bývalými kolegy na názor, a dovolil jsem si dát mu pak i tuto písemnou podobu.

Podmínky výběrového řízení, jak byly zveřejněny, podle mého názoru umožňují, aby byl nalezen výborný ředitel pro brněnskou zoologickou zahradu. Nezaručují to, samozřejmě. Zaručit to nemohou žádné „požadované předpoklady“, šanci ovšem může zvýšit dobré složení výběrové komise. Ani vynikající komise ovšem není chráněna před omylem.

Zkusím rozebrat, ryze subjektivně, jednotlivé body požadavků, jak jdou po sobě:

1. Vysokoškolské vzdělání magisterského studijního programu, nejlépe veterinárního směru, případně zemědělského, ekonomického, manažerského či technického směru.

Rozumím podmínce magisterské úrovně akademického vzdělání. Nerozumím, proč je na první místo postaveno vzdělání veterinárního směru, ostatní nejsou v kategorii „nejlépe“. A úplně chybí vzdělání přírodovědné, zejména obor biologie; absolventi přírodovědeckých fakult se do výběru nevejdou, technický směr je naopak přípustný. Znamená to, že absolvent řekněme strojní fakulty VUT nebo Vysoké školy báňské by byl lepším ředitelem zoo, než povězme zesnulý Profesor RNDr. Zdeněk Veselovský, DrSc? (Volím tuto nežijící všemi respektovanou osobnost jako příklad, abych se vyhnul podezření, že protěžuji nějakého skutečného kandidáta). Preference veterinárního vzdělání před vzděláním v zoologii není šťastná. Mezi veterinárními lékaři jsou i vynikající chovatelé a zoologové, ale jen tehdy, pokud takovými byli již v osmnácti letech, když se po maturitě na veterinu hlásili. Samotné studium veterinárního lékařství je směrováno na patologii zvířete, převážně hospodářského zvířete. Choroby skotu, choroby prasat, choroby drůbeže, choroby koní, choroby ryb a včel, choroby malých zvířat… jenže nejde o výběrové řízení na šéfa veterinární kliniky. Zoo potřebuje větší zaměření na „fyziologii“, na zdravé zvíře, nežli na „patologii“. (Ostatně, což jsme již zapomněli na neblahé působení MVDr. Jany Brandstätterové nebo MVDr. Petera Guby v ředitelské funkci?) Dnes již lze studovat i obor „speciální chovy“ a skládat státnice přímo z „chovu exotických zvířat“, „chovu exotických savců“, „chovu exotických ptáků“ atd. Dal bych tedy přednost tomu, kdyby různé biologické směry, včetně environmentálních studií, byly rovnocenným kritériem. Naopak samotné manažerské vzdělání je, dle mého názoru, v současné situaci pro zoo Brno nedostatečné. Nejsme v situaci pražské zoo před nástupem PhDr. Fejka, není zde stabilizovaný odborný tým, který v Praze tehdy byl k dispozici. Pro „manažera“ bez odborného vhledu je nesmírně těžké sestavit de novo expertní tým, chybí mu kritéria, podle nichž si mezi odborníky vybere. V Brně právě to bude nutnou podmínkou budoucího úspěchu.

2. Praxe minimálně 5 let ve vrcholové manažerské pozici ve střední nebo větší organizaci či společnosti, z toho minimálně 3 roky praxe se samostatnou zodpovědností za celkové výsledky řízeného celku.

Zoo má řádově jedno sto zaměstnanců. V českých podmínkách snad „střední“, ve skutečnosti ale malá organizace. Žádné pobočky v zemi natož v Evropě a na světe, pouhé lokální působení. Rovněž cash flow: Nějakých sedmdesát milionů českých korun ročně, z toho dvě třetiny z dotace … to ještě není středně velká organizace, natož „větší“. Důležitější než samo pětileté působení v top managementu je úspěšnost takového působení. Současný ředitel zoo Brno předsedal zemědělskému družstvu v Šitbořicích. Výsledkem byla (nakonec neúspěšná) žaloba majitelů podniku (družstva) na manažera. Požadovat do příspěvkové organizace (tabulkový plat) jedině top manažera může znovu přivést do zoo manažera neúspěšného, v komerční sféře zkrachovalého.

Kéž by osvícená výběrová komise dala šanci lidem, kteří jsou na vzestupu sil a schopností, ne na sestupné trajektorii. Například lidem z neziskových organizací, nebo z chovatelských asociací. Lidem z oboru, byť dosud ze středního stupně řízení. Kéž je přirozená autorita cestou k funkci, ne jmenování do funkce jediným zdrojem autority.

3. Schopnost samostatného jednání, vyjednávací, prezentační a komunikační schopnosti ve směru k odborné veřejnosti na mezinárodní úrovni a k médiím.

Třetí podmínka, komunikační schopnosti, je v pořádku, chybí mi ovšem zmínka i o komunikaci směrem dovnitř organizace. Je pěkné postavit se před shromáždění laiků, třeba na setkání dárců a sponzorů zoo, a „komunikovat“. Obtížnější je komunikovat se zasvěcenými, s lidmi znalými faktů. Vyjednávat. A být při tom důvěryhodný. Ovšem schopnost samostatného jednání je poměrně obtížně prokazatelná a hodnotitelná, ač se jeví tak samozřejmá. Je-li uváděna jako samostatná podmínka, pak mi chybí zmínka o schopnosti kooperace, spolupráce (rovněž i na mezinárodní úrovni).

4. Výborné vyjadřovací schopnosti v mluveném i písemném projevu.

V pořádku, ale jak budou ověřeny? Zdá se, že budou-li kritéria u uchazečů bodována, je zde místo pro „přilití bodů“. A propos, písemný projev. Budou kandidáti psát před komisí slohové cvičení nebo esej? To je jen taková připomínka v dobách, kdy se i diplomové, rigorózní a disertační práce dají koupit hotové.

5. Znalost principů veřejné zprávy.

K bodu nemám připomínek.

6. Všeobecný přehled legislativy a znalost legislativy upravující činnost zoologických zahrad, příspěvkových organizací, včetně pravidel dotační politiky státu a EU.

K bodu nemám připomínek.

7. Schopnost navázat na Strategii ZOO Brno a prosadit její implementaci.

To je zajisté zajímavý bod. Nesvazuje budoucího ředitele/ředitelku příliš? Na jedné straně bych nerad viděl z deset let starého dokumentu Strategie „posvátnou krávu“, na druhé straně, pokud jde o zajištění jisté kontinuity, aby vývoj zoo Brno nešel ode zdi ke zdi, pak je to v pořádku. Snad výběrová komise přistoupí ke kritériu právě tak, a nebude penalizovat uchazeče, jejichž vize deset let starou Strategii překročí, překoná.

8. Časová flexibilita, řidičský průkaz sk. B, uživatelská znalost práce na PC (zejm. Word, Excel, PowerPoint).

K bodu nemám připomínek.

9. Vynikající znalost anglického jazyka slovem i písmem, znalost dalšího cizího jazyka výhodou.

Do you speak English, if you’re standing as a candidate again?

Pořadí uveřejněných předpokladů nepovažuji za vyjádření jejich závažnosti při rozhodování.

III.

Zbývá mi vypořádat se s otázkou: Je výběrové řízení poctivě, otevřeně a transparentně vypsáno, není spíše „napsané na míru“ někomu konkrétnímu?

Toužíme-li po změně k lepšímu, nesmíme se bát změny. Jsem zvyklý vždy připouštět dobrou vůli, jednání v dobré víře, a to včetně práva na omyl. (Za takový neúmyslný a napravitelný omyl chci považovat právě třeba neuvedení přírodovědeckého směru vzdělání mezi přípustnými, právě tak chybu v datu (roce) uzávěrky přihlášek do výběrového řízení.) Jak jsem napsal v úvodu této druhé části textu, podmínky umožňují, aby byl výborný ředitel nalezen, a to je nyní nejpodstatnější. Nepodléhejme představě, že někde čeká „předurčená“ osobnost, které místo ředitele z vyšší moci náleží. Nyní se otevírají pro zoo různé cesty, různé alternativy, z nichž více může být dobrých.

Připouštím ovšem i možnost, že výběrové řízení je opravdu přichystáno někomu „na míru“. Ale jsem a zůstávám optimistou, výběrové řízení vítám a vidím v něm naději pro zoo.

Přejme tedy naší zoologické zahradě, aby výběrová komise i radní našeho města měli tentokrát při výběru ředitele či ředitelky zoo šťastnou ruku.

Jindra Jedlička

Část I. byla vytvořena na základě tohoto díla:
Anonymous, 2011: Think-Tank manažerských koncepcí pro ZOO Brno od roku 2012 .
Dostupné on-line http://svobodneozoobrno.czechian.net

*

Související

Petr Fejk ředitelem Zoo Brno?
Výběrové řízení na ředitele zoo vyhlášeno
Hovorkova „pětiletka“ v čele Zoo Brno končí. Jeho post míří do konkurzu
Z akvárií není vidět ani desetina. Potřebujeme peníze, říká ředitel
Zoo bez zvířat? Zpráva chovatele kritizuje poměry v zahradě

S peticí jsme se seznámili, rozhodnou orgány

25. 11. 2011 v 17.33 • Témata: , , , , , , , , , , ,

„Členové Rady města Brna se seznámili s obsahem Vaší petice,“ zní odpověď Romana Onderky na petici pro zachování Stálé akvarijní výstavy. „Statutární město Brno musí z technických důvodů staticky zajistit budovu Staré radnice na Radnické ul. č. 6 v Brně. Rekonstrukční práce jsou takového rozsahu, že není technicky možné současné zachování provozu akvarijní výstavy a provádění prací na statickém zajištění Staré radnice a celý objekt se musel vyklidit. Protože se jedná o cennou historickou památku z poloviny 13. století, není znám termín ukončení stavby z důvodu archeologického průzkumu. O využití objektu Staré radnice po ukončení rekonstrukce objektu rozhodnou příslušné orgány města.“

Stálá akvarijní výstava byla na radnici 42 let a přinášela zoologické zahradě téměř 10 % z celkové návštěvnosti. Uzavřena byla posledního července tohoto roku. Žádné stavební práce nyní na Staré radnici neprobíhají a další subjekty v jejích prostorách stále fungují. Zahájení oprav, původně avizované na září, magistrát odložil.

Akvária byla přesunuta do areálu zoo na Mniší hoře v Bystrci. Záměrem magistrátu i zoo bylo je zde ponechat, údajně z úsporných důvodů. V listopadu, jak přiznal ředitel zoo Martin Hovorka, návštěvníci nemohli vidět ani desetinu z původní expozice. Pro plné zprovoznění by prý bylo zapotřebí asi 750 tisíc korun.

Pod petici pro zachování výstavy se podepsalo 2 441 lidí.

Ke stažení

Odpověď na petici pro zachování Stálé akvarijní výstavy v Brně

Související

Z akvárií není vidět ani desetina. Potřebujeme peníze, říká ředitel
Stará radnice si na opravy počká
Vladimír Spurný: Více než dva tisíce podpisů pro výstavu

Ondřej Morávek: Odhady návštěvnosti Ignis Brunensis jsou kvalifikované a velmi přesné

20. 11. 2011 v 12.59 • Témata: , , , , , , ,

Jak je určována návštěvnost různých hromadných akcí, které se v Brně konají? V minulém týdnu jsme se v Bystrčníku zabývali návštěvností Grand Prix. Pokoušeli jsme se zjistit, proč Automotodrom Brno, společnost, pořádající závody, na tržbách za vstupenky vybere jen 57 milionů, přitom z čísel návštěvnosti a ceny vstupenek vychází částka přinejmenším třikrát vyšší.

„Počet diváků není počítán z počtu prodaných vstupenek, ale podle skutečného pohybu diváků po areálu, naplněnosti tribun a dopravní vytíženosti,“ uvedl tiskový mluvčí Automotodromu Jiří Smetana, a dále vysvětlil, že ne všechny vstupenky prodává sama společnost. Část z nich používá jako barterové plnění v transakcích s dalšími stranami. Automotodrom dále nijak nezapírá, že číslo 238 tisíc (návštěvnost Grand Prix 2011) vzniká sečtením účastníků ze všech tří dnů a neznamená počet individuálních návštěvníků závodů.

Výsledkem bádání snad může být, že na Grand Prix reálně přijede ne více než 155 tisíc diváků, kteří jsou uváděni v návštěvnosti nedělního závodu; z toho skutečně platících je jen část.

A jak je to s návštěvností Ignis Brunensis? Kolik lidí se přijde podívat na ohňostroje? Město udává návštěvnost ohňostrojů v minulém roce od 60 do 190 tisíc lidí. Jak tento údaj vzniká, když se na produkci žádné vstupenky neprodávají? Nakolik je přesný?

„Údaje o návštěvnosti při celém festivalu vycházejí z kvalifikovaných odhadů pořadatelů, policie a dalších složek. Konkrétně na Brněnské přehradě je založená na nájezdu lidí (individuální návštěvníci, dojezd MHD, návštěvníci pěšky), monitoringu lokalit kolem přehrady a v úvahu se berou i vzdálenější místa s dohledem na přehradu na základě informací IZS,“ odpověděl na otázku Ondřej Morávek, ředitel marketingu a obchodu společnosti SNIP & CO, spolupořadatele festivalu.

„Přesnost vyplývá z toho, že se jedná o kvalifikovaný odhad. Nicméně vzhledem ke zkušenosti například policie v této oblasti (ohňostroje se v lokalitě přehrady konají pravidelně od roku 2001), je přesnost odhadu opravdu velmi vysoká,“ je si jist Ondřej Morávek.

Už méně si je jistý Pavel Šváb, mluvčí policie. Ten uvádí, že policie žádné přímé odhady návštěvnosti nevytváří, a to ani v případě Grand Prix, ani při Ignis Brunensis.

„Pokud vám jde o odhady návštěvnosti, tak se musíte obrátit na pořadatele,“ odpověděl poručík Pavel Šváb, „Policie odhaduje pouze počet zaparkovaných vozidel na plochách kolem Masarykova okruhu. I v případě Ignis Brunensis je odpověď podobná, počty odhaduje pořadatelská agentura – tedy společnost SNIP.“

Do jaké míry přesně lze z (odhadu) počtu vozidel na parkovištích kolem přehrady odvodit celkový počet návštěvníků? Kdo ví.

„Mohl byste, prosím, trochu upřesnit výraz velmi vysoká?“ zeptal jsem se Ondřeje Morávka ze společnosti SNIP, „Tím míníte deset procent, dvacet, třicet? Existuje ověření odhadů návštěvnosti jiným, nezávislým způsobem?“

Žádné odpovědi jsem se však už nedočkal.

-vl-

Ke stažení

Návštěvnost festivalu Brno-město uprostřed Evropy 2011 (PDF)

Související

Kolik lidí doopravdy přijde na Grand Prix?
Grand Prix zůstane v Brně i příští rok, společnost utrpěla ztrátu 30 milionů
Znovu k dotacím pro automotodrom
Anketa: Má stát přispívat na automotodrom?
Jaroslav Kacer, TOP 09: Požadujeme relevantní zhodnocení přínosů Velké ceny
Okruh dotace dostane
Brno: Politici se dohodli. Podpoří zachování Grand Prix Brno
Dorna Sports SL
Show, ale prodělečná. Velká cena Brna vyjde na 150 milionů

Proč už brněnské ZOO nepomůžou ani medvíďata?

18. 11. 2011 v 07.50 • Témata: , , , , ,

Ani Zoologická zahrada Brno nepatří mezi výjimky co do dopadů ekonomické krize. Není žádným tajemstvím, že mezi lety 2009 a 2010 klesla návštěvnost této turistické atrakce o necelých pět procent. Vedení zahrady spoléhalo na medvědici Coru, která jim už v minulosti napomohla k vyššímu zájmu turistů o ZOO. Bohužel tentokrát se nedočkají, protože Cora obě svá novorozená mláďata sežrala.

Ačkoliv sídlí Zoologická zahrada Brno v druhém největším městě České republiky, vyšší návštěvnost není jen v Praze nebo Dvoře Králové, což by se dalo očekávat. Brněnskou ZOO co do návštěvnosti loni předběhly i zahrady v Plzni, Olomouci, Liberci, Ostravě nebo ve Zlíně. Pak teprve smutně následuje ZOO Brno. Jak je možné, že do menších zahrad proudí tolik návštěvníků? Že by se naše zoologická zahrada ráda stala zvířecím rájem na evropské úrovni svědčí i 250stránková bible Strategie rozvoje ZOO města Brna. Bohužel modernizace jde příliš pomalu. Důkazem je například i pozdně plánované rozšíření parkoviště, které před vstupem do zahrady nabízí kapacitu asi pro 25 vozů.

(…)

radulle
Zkráceno, celý článek včetně ankety najdete na www.ilovebrno.cz

Související

Medvědice sežrala i druhé mládě
Roman Onderka: Na nový vstup do zoo existuje názorová shoda
Zoo: Proti škrtům aktivní marketing
Zoo dostane příští rok o pětinu méně
Zoo bez zvířat? Zpráva chovatele kritizuje poměry v zahradě
Výměna ředitelů: na řadě je zoo

Kolik lidí doopravdy přijde na Grand Prix?

14. 11. 2011 v 08.22 • Témata: , , , , ,

Jaká je skutečná návštěvnost Grand Prix? Podle tiskových zpráv Automotodromu se přišlo na závody letos podívat celkem 238 tisíc lidí, z toho v neděli, kdy se jede hlavní závod, 155 tisíc. Ale je to skutečně tak?

Společnost Automotodrom Brno oznámila, že Cardion ab Grand Prix České republiky pro ni letos skončila ztrátou 31,1 milionu korun. Ve srovnání s rokem 2010 to znamená snížení ztráty akce víc jak o 50 procent. „Jde o hraniční ztrátu a my jsme se museli velmi vážně rozhodovat, jestli jsme schopni za těchto okolností finančně zabezpečit ročník 2012,“ zdůraznila výkonná ředitelka Automotodromu Brno Ivana Ulmanová.

Tisková zpráva vyčísluje hlavní položky jak na příjmové, tak na výdajové straně rozpočtu Grand Prix – a zde začíná určitý rozpor. Společnost totiž uvádí, že z příjmů je největší položkou vstupné s výnosem 55,73 mil. Kč – a to nesouhlasí s udávanými čísly návštěvnosti.

Nejnižší cena, za jakou se mohl dospělý člověk na nedělní závod dostat, je 990 korun. Tolik stojí třídenní vstupenka na celou Velkou cenu v předprodeji. Musíte si ji však koupit nejpozději do Vánoc předchozího roku, později už jsou lístky dražší. Vstupenku jen na neděli si koupit můžete, ale pouze na místě, a je také dražší.

Jen nedělní závod měl tedy vynést přinejmenším 155 000 × 990 korun, celkem asi 153 milionů. To je téměř třikrát víc než udávaný výnos 55,73 milionů. Jak je to možné? Obrátil jsem se s dotazem na tiskového mluvčího Automotodromu Jiřího Smetanu.

Počet diváků není počítán z počtu prodaných vstupenek, ale podle skutečného pohybu diváků po areálu, naplněnosti tribun a dopravní vytíženosti. Je třeba počítat s tím, že velké množství vstupenek poskytujeme obchodním partnerům v rámci barterových plnění, další významné množství vstupenek má k dispozici promotérská organizace Dorna a další spolupracující subjekty.

Dále je třeba počítat, že na Grand Prix přichází řada rodin s dětmi, které mají do šesti let vstup zdarma a do 15 let platí pouze 300 Kč, resp. 200 Kč v předprodeji. A v návštěvnosti jsou započítáni i „černí“ diváci, kteří se do areálu dostanou prostříháním plotů a podobně.

Jiří Smetana
tiskový mluvčí Automotodrom Brno, a.s.

I přes ztráty bude společnost i příští rok závody Grand Prix pořádat. Vstupenky na ně si můžete zakoupit už dnes.

-vl-

Související

Stránky Automotodromu
Grand Prix zůstane v Brně i příští rok, společnost utrpěla ztrátu 30 milionů
Znovu k dotacím pro automotodrom
Anketa: Má stát přispívat na automotodrom?
Jaroslav Kacer, TOP 09: Požadujeme relevantní zhodnocení přínosů Velké ceny
Okruh dotace dostane
Brno: Politici se dohodli. Podpoří zachování Grand Prix Brno
Dorna Sports SL
Show, ale prodělečná. Velká cena Brna vyjde na 150 milionů
Kraj dal brněnskému okruhu osm milionů za propagaci
Rekord návštěvnosti Velké ceny zůstal nepřekonán
Dotace pro Velkou cenu: Roman Onderka vs. Petr Mach
Ekonom Petr Mach: Dotování Velké ceny žádné výnosy státu nepřinese
Primátore, dotace pro Velkou cenu udělají z Brna Liberec
Pomozte Velké ceně, tlačí Brno a kraj na vládu
Primátore, zachraňte Velkou cenu
Primátore, nepodporujte Masarykův okruh, závody jsou hlučné
Automotodrom pořádá poradu poslanců
Pro Velkou cenu získal Hašek dvacet milionů
Velká cena se v Brně možná příští rok nepojede