Příspěvky se štítkem ‚náklady’

Kolik stálo nádražní referendum? Jen v Bystrci přes čtvrt milionu

11. 10. 2016 v 12.29 • Témata: , , , , , , , ,

276 tisíc korun padlo na uspořádání místního referenda o budoucnosti brněnského nádraží jen v městské části Brno-Bystrc. Celkové náklady převyšují pět milionů korun, přičemž v této částce nejsou započteny částky vynaložené na vyčištění ulic od nelegálního výlepu plakátů; těmi svůj záměr protlačovali aktivisté z okruhu Jakuba Patočky, hlavního strůjce hlasování.

Referendum položilo Brňanům dvě obtížně srozumitelné otázky, týkající se polohy brněnského nádraží. Jak jejich nejasný výklad, tak i kampaň Referendum je past, vedená na prvním místě bývalým náměstkem primátora a dnes šéfem spolku Brno+ Robertem Kotzianem, přispěly k tomu, že počet hlasujících nedosáhl ani zdaleka pětatřiceti procent, potřebných k platnosti výsledku. Účast byla pouhých 23,83 %.

Většinu nákladů ponese město Brno, část zaplatil Jihomoravský kraj.

„Hlavně, že nejsou peníze na opravu silnic a my jezdíme domů po tankodromu,“ myslí si o účelnosti vynaložených peněz Milada Míková z Brna.

„Náklady na referendum byly peníze vyhozené oknem. Jednalo se nicméně o náklady, které město vydat muselo. Je to účet za dvouletou zábavu aktivistů kolem Jakuba Patočky a Miroslava Patrika, kvůli které město málem přišlo o svou budoucnost,“ komentoval pro Bystrčník nenadálou položku rozpočtu Robert Kotzian.

Jakub Patočka, aktivista spojený se zelenými spolky, se již před ukončením referenda nechal slyšet, že v případě neúspěchu hlasování za dva roky zopakuje.

-vl-

Vladimír Tomsa: Peníze pro komise získejme zrušením funkce místostarosty

21. 5. 2012 v 12.31 • Témata: , , , , ,

Komise jsou poradní orgány rady městské části. Stávající způsob financování jejich členů vyvolává řadu otázek. K tématu se vyjádřili Tomáš Přibyl, člen komise kulturní a letopisecké, Věra Blažejovská, pracující v majetkové a bytové komisi bystrcké rady, svůj názor na fungování komisí vyjádřil i Jan Hlaváček, koordinátor bystrcké pobočky Strany svobodných občanů. Nespokojenost se současným uspořádáním projevil bývalý předseda redakční rady Bystrckých novin Pavel Šoba a názorem přispěl do diskuze i starosta Bystrce Vladimír Vetchý (ČSSD).

Nyní na otázky k fungování komisí odpoví zastupitel Vladimír Tomsa (KSČM).

*

Viktor Lošťák: Dobrý den, pane Tomso. Co si myslíte o rozdílu mezi odměňováním zastupitelů a ostatních členů komisí? Je podle vás současný stav v pořádku? Pokud ano, čím zdůvodňujete to, že za stejnou práci (je opravdu stejná?) dostane zastupitel zhruba pětinásobek odměny občana?

Vladimír Tomsa: Podle mě není v pořádku, že odměny zastupitelů a ostatních členů není stejné. Svůj názor jsem již prezentoval na jednání zastupitelstva v minulosti.

Pokud si myslíte, že by se s rozdílem v odměňování něco dělat mělo, co by podle vás bylo nejlepší?

Odměny zastupitelů bych ponechal dle současných předpisů (v Bystrci máme stejně již úpravu). Možná by  mohlo dojít i k mírnému poklesu.

Vyrovnání odměn by pak znamenalo vzít další peníze z rozpočtu. Odkud? Kde byste ubral?

Částka pro zvýšení by mohla pocházet mimo jiné i z toho, že by byla zrušena minimálně jedna funkce neuvolněného místostarosty (tento můj požadavek je dlouhodobý).

To by náklady na dorovnání odměn skutečně přinejmenším zčásti pokrylo. Existuje i návrh zrušit odměny za členství v komisích docela. Je to podle vás rozumné?

Ne! Pokud člověk chce pracovat v komisi zodpovědně tak tomu musí věnovat čas a v některých případech má i nějaké náklady a tak si alespoň nějakou odměnu zaslouží.

Tomáš Přibyl se domnívá, že by zastupitelé měli být vůbec z členství v komisích vyloučeni, protože „radí sami sobě“. Svůj vlastní názor, prezentovaný v komisi, použijí v argumentaci jako „stanovisko komise“ a tím mu dodají zdání rozhodnutí nezávislých odborníků. Myslíte si, že je to správný pohled a proč?

Podle mě není.  Vyloučení by odporovalo i předpisům, které s členstvím zastupitelů počítá. Navíc se může jednat o skutečné odborníky. Také je tímto způsobem zajištěna příprava podkladů pro další projednávání.

*

Ke stažení

Komise RMČ Brno-Bystrc 2012 (PDF)
Lidé v komisích RMČ Brno-Bystrc 2012 (PDF)
Komise RMČ Brno-Bystrc 2012 (XLS)
Komise RMČ Brno-Bystrc 2012 (XLSX)

Související

Komise: Odpovídá Vladimír Vetchý
Pavel Šoba: Prý jsem jediný, kdo se o odměnu zajímá
Jan Hlaváček: Kdo chce kvalitní práci, musí si ji zaplatit
Věra Blažejovská: Komise vynáší 28 korun na hodinu
Tomáš Přibyl: Komise? Ruka ruku myje
Redakční rada: 784 korun měsíčně (aktualizováno)

Komise: Odpovídá Vladimír Vetchý

19. 5. 2012 v 15.05 • Témata: , , , , ,

Komise jsou poradním orgánem rady městské části. V Bystrci je jich devět, nabízejí pozice pro 67 lidí. Ti jsou za svou práci odměňováni, ne však všichni stejně. Zatímco zastupitel, je-li členem komise, dostane něco přes devět tisíc korun ročně, nezastupitel žádnou pevnou sumu stanovenou nemá. Reálně si může „vydělat“ prací v komisi něco kolem dvou tisíc za rok, většinou méně. Je to tak v pořádku a pokud ne, jak to řešit? Mají vůbec v komisích zastupitelé být?

Na otázky k tématu odpověděli postupně Tomáš Přibyl, člen komise kulturní a letopisecké, Věra Blažejovská, která pracuje v majetkové a bytové komisi bystrcké rady, svůj názor na fungování komisí vyjádřil i Jan Hlaváček, koordinátor bystrcké pobočky Strany svobodných občanů i bývalý předseda redakční rady Bystrckých novin Pavel Šoba. Závěrečné slovo patří starostovi Bystrce Vladimíru  Vetchému (ČSSD).

*

Komise Rady městské části Brno-Bystrc (Rada) zřizuje Rada na základě zákona o obcích, kde v § 102, odst. 2 písmena h) je uvedeno, že „Radě obce je vyhrazeno zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady obce (dále jen „komise“), jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy“.

Komise se řídí Statutem komisí a náplní práce schválenými Radou. Ze statutu vyplývá, že komise plní úkoly Rady, prioritně navrhuje řešení bodů Programového prohlášení Rady týkající se oblasti její působnosti a iniciativně se vyjadřují v oblastech daných náplní činností.

Ve všech komisích mají své členy všechny politické subjekty zastoupené v Zastupitelstvu MČ (ZMČ). Je na nich, zda delegují zastupitele nebo jiného svého člena či příznivce. Výjimkou je komise Rada bystrckých škol. Zde jsou členy výlučně ředitelé školských zařízení a člen vedení, pověřený řízením oblasti školství. Tato komise odměny nedostává.

Na základě mého návrhu jsou všem členům ZMČ poskytovány kompletní materiály jednotlivých zasedání Rady. Důvodem je, aby se opoziční subjekty mohly prostřednictvím svých zástupců v komisích vyjádřit k projednávaným materiálům, ať už jsou předkládané do Rady nebo prostřednictvím Rady do ZMČ. Pro zastupitele z toho vyplývá i jeho zodpovědnost za případné rozhodování na Radě nebo v Zastupitelstvu. V tom vidím podstatný rozdíl v postavení a úloze člena resp. nečlena ZMČ.

Podobně jsou zřizovány výbory ZMČ, které ve své činnosti odpovídají Zastupitelstvu a řídí se Statutem výboru Zastupitelstva MČ Brno-Bystrc.

Co se týká odměňování: Neuvolnění členové Zastupitelstva jsou odměňovaní podle nařízení vlády č. 37/2003 Sb. S přihlédnutím na předpokládané vytížení a finanční možnosti dostává předseda výboru nebo komise Rady odměnu ve výši 100 %, člen výboru nebo komise 50 % maximální možné hranice dané aktuálně platným příslušným právním předpisem.

Odměny nečlenům Zastupitelstva stanovuje v případě komise Rada (§ 102 Zákona o obcích), v případě výboru ZMČ (§ 84 Zákona o obcích) a je vyplácena na konci roku.

Diskutovali jsme i otázku rozdílu v odměňování. Vzhledem ke stavu a možnostem rozpočtu roku 2011 rozhodla Rada i Zastupitelstvo vyplatit odměnu v průměru 2 tisíce na člena komise nebo výboru a 4 tisíce na předsedu komise nebo výboru. Otázka odměny jednotlivých nečlenů Zastupitelstva v komisích a výborech za rok 2012 se bude řešit v druhém pololetí 2012. Podle mne by se měly odměny vyplácet s přihlédnutím na přínos jednotlivých členů komisí a výborů. Nejedná se při tom pouze o docházku na zasedání, ale především o kvalitní přípravu spojenou případně i s přípravou materiálů, místním šetřením, spolupráci s odbory ÚMČ apod. V každém případě jsem přesvědčen, že za odvedenou práci je třeba odměnu stanovit.

K dotazu, zda by zastupitelé měli být vůbec z členství v komisích vyloučeni. Z výše uvedeného vyplývá, že komise jako poradní orgány Rady a Zastupitelstva umožňují všem politickým subjektům zvoleným do Zastupitelstva podílet se na přípravě materiálů předkládaných Radě a Zastupitelstvu. Je na nich, jaké své zástupce navrhnou. Tedy zástupce závislé na vůli těchto subjektů.

Na druhé straně, jak jsem slíbil při svém zvolení, všechny záměry zásadních investičních akcí, týkajících se Bystrce, budou projednány nejen v příslušných výborech a komisích, Radě a Zastupitelstvu, ale i na veřejných projednáních s občany, tedy i s dalšími nezávislými odborníky.

RNDr. Vladimír Vetchý, CSc., starosta MČ Brno-Bystrc

Ke stažení

Komise RMČ Brno-Bystrc 2012 (PDF)
Lidé v komisích RMČ Brno-Bystrc 2012 (PDF)
Komise RMČ Brno-Bystrc 2012 (XLS)
Komise RMČ Brno-Bystrc 2012 (XLSX)

Související

Pavel Šoba: Prý jsem jediný, kdo se o odměnu zajímá
Jan Hlaváček: Kdo chce kvalitní práci, musí si ji zaplatit
Věra Blažejovská: Komise vynáší 28 korun na hodinu
Tomáš Přibyl: Komise? Ruka ruku myje
Redakční rada: 784 korun měsíčně (aktualizováno)

Pavel Šoba: Prý jsem jediný, kdo se o odměnu zajímá

19. 5. 2012 v 09.41 • Témata: , , , , , , ,

Komise rady městské části a jejich financování – téma Bystrčníku v tomto týdnu. Proč existuje tak velký rozdíl mezi odměnami pro členy komisí,  kteří jsou zároveň zastupiteli, a ostatními? Lze obhájit, že zastupitelé dostanou pětkrát víc? Mají vůbec zastupitelé v poradních orgánech rady být, neradí pak sami sobě? Lze za tři desetikoruny na hodinu vůbec očekávat práci v přijatelné kvalitě? Na otázky odpovídá Pavel Šoba, v roce 2011 předseda redakční rady Bystrckých novin.

*

Viktor Lošťák: Pracoval jste rok jako předseda redakční rady. Byla jedním z důvodů vašeho odchodu výše odměny, přesněji rozdíl mezi hodnocením vaší práce a hodnocením vašich kolegů-zastupitelů?

Pavel Šoba: V redakční radě Bystrckých novin jsem po roce skončil. Důvodů proč jsem tak učinil, bylo víc. Každopádně jsem to udělal z osobních důvodů a po důkladném zvážení všeho toho, s čím jsem se na pozici předsedy komise setkal.

Nazývat tu částku, kterou nezastupitelé v komisích dostali za roční práci odměnou, je hodně odvážné. Hned vysvětlím proč. Když jsem si já osobně sečetl čas, který jsem vynaložil na úkony související s Bystrckými novinami, došel jsem k závěru, že za hodinu práce jsem dostal asi 30 korun. A to jsem raději úplně pominul náklady na elektrickou energii a jiné výdaje. Proto já osobně to vidím spíš na jakési symbolické odškodné. Možná to někdo považuje za normální, ale z mého pohledu je přinejmenším zvláštní když předseda komise-nezastupitel obdrží za celoroční práci nižší odměnu než člen komise-zastupitel. Celé to vypadá jako šachová partie, v níž bílí (zastupitelé) mohou tahat figurkami jak se jim zachce, kdežto černí (nezastupitelé) musí dodržovat pravidla.

Co říkáte na názor pana Přibislavského, že do komise se nechodí kvůli zisku?

Je to jeho názor a má na něho právo. Přiznám se, že z kontextu mi není jasné, zda prezentoval názor politické strany, stanovisko celé radnice, všech členů komisí nebo jen svůj vlastní. Z jakých podkladů vycházel ve svém tvrzení, že do komisí se nechodí kvůli penězům? Proč by každý jedinec nemohl mít k práci v komisi jinou motivaci?

Věděl jste před svým nástupem na post předsedy redakční rady jaká odměna vás čeká?

Chci předeslat, že jsem do komise nešel kvůli penězům. Kolik za svoji práci na konci roku obdržím, jsem před nástupem na pozici předsedy nevěděl. Když jsem se na to ptal v říjnu 2011, místo přesné odpovědi jsem si vyslechl repliku, že jsem jediný, kdo se o to zajímá.

Co si myslíte o názoru, že zastupitelé by vůbec v komisích neměli být, protože tak radí sami sobě?

To nepovažuji za rozumné. Na základě roční zkušenosti v komisi mohu říct, že někteří zastupitelé přistupují k práci v komisi opravdu zodpovědně a i když jsme se někdy názorově značně rozcházeli,  byla radost s nimi spolupracovat. I když dobře rozumím snaze radnice ušetřit finanční prostředky, rozdílnou výši odměn pro členy komisí vnímám jako zbytečné vražení pomyslného klínu mezi zastupitele a nezastupitele.

Je podle vás schůdným řešením rozdílné výše odměn srovnání částky pro zastupitele a nezastupitele tak, aby celková suma vyplacená z rozpočtu městské části zůstala stejná?

Proč ne? Jsem přesvědčen o tom, že radnice by v každém případě měla mít zájem na tom, aby komise vykonávaly svoji práci v potřebné kvalitě a k tomu určitě patří také odpovídající finanční ohodnocení. Krom toho se domnívám, že by asi nebylo od věci aspoň jednou za rok najít Bystrckých novinách nějaký malý prostor a členům komise za jejich práci poděkovat. Určitě si to zaslouží.

*

Ke stažení

Komise RMČ Brno-Bystrc 2012 (PDF)
Lidé v komisích RMČ Brno-Bystrc 2012 (PDF)
Komise RMČ Brno-Bystrc 2012 (XLS)
Komise RMČ Brno-Bystrc 2012 (XLSX)

Související

Jan Hlaváček: Kdo chce kvalitní práci, musí si ji zaplatit
Věra Blažejovská: Komise vynáší 28 korun na hodinu
Tomáš Přibyl: Komise? Ruka ruku myje
Redakční rada: 784 korun měsíčně (aktualizováno)

Jan Hlaváček: Kdo chce kvalitní práci, musí si ji zaplatit

14. 5. 2012 v 17.25 • Témata: , , , , , , , , , ,

Kdo chce kvalitní práci, musí si ji zaplatit. Tak uvedl svůj názor k odměňování členů komisí koordinátor bystrcké pobočky Strany svobodných občanů Jan Hlaváček.

Komise jsou poradním orgánem rady městské části. V Bystrci jich existuje devět, nabízejí místa celkem 67 osobám. Členové komisí jsou honorováni, existuje však velký nepoměr mezi odměnou, kterou za práci v komisi dostane člověk, jenž je zároveň zastupitelem, a odměnou prostého občana.  Zatímco zastupitel ročně za členství v komisi dostane 9 408 korun, nezastupitel se musí spokojit s částkou sotva dvou tisíc.

Rozdíl v odměnách zdůvodnil místostarosta Tomáš Přibislavský (TOP 09) náklady, které by zvýšení částky vyplácené nezastupitelům přineslo a odvolal se také na zákon. Člen kulturní a letopisecké komise Tomáš Přibyl s ním nesouhlasí. „Je to jeden z nejhorších argumentů, jaké jsem kdy slyšel,“ míní Tomáš Přibyl. Podle něj jsou tak radikální rozdíly v odměňování nepřijatelné. Za rozumné řešení  Tomáš Přibyl považuje, aby členové komisí nebyly honorováni vůbec a členem komise se zastupitelé nemohli stát.

Požádal jsem o vyjádření Jana Hlaváčka, koordinátora bystrckých Svobodných. Svobodní se netají snahou dostat se v komunálních volbách v roce 2014 do zastupitelstva Bystrce. Změnili by pak něco ve financování komisí?

„Nesouhlasím s názorem, že by nic takového jako komise a výbory nemělo být. Na komplexnějších problémech je dobré, když se několik zastupitelů specializuje, a připraví výstup, který lze prezentovat občanům nebo o něm hlasovat na zastupitelstvu,“ myslí si Jan Hlaváček. „Zda platit zastupiteli více než občanovi? Zastupitel byl zvolen, má se veřejným věcem věnovat, i když se mu to nehodí třeba z rodinných či pracovních důvodů, a nese za svou práci politickou odpovědnost. Jeho práce bude subjektivně náročnější než práce občana, který se věci věnuje jen ze svého zájmu, jen když se mu chce, a nenese žádnou odpovědnost. Proto bych chápal mírně vyšší odměnu pro zastupitele. Osobně si myslím, že neuvolněný zastupitel by měl mít hodinovou odměnu tak 1,5-násobek hodinové odměny ne-zastupitele, ale na to už může mít každý jiný názor. Každopádně dobrou práci je potřeba zaplatit, protože z čistého zájmu a nadšení ji nikdo nevydrží dělat dlouho.“

Jak jsou odměňováni členové komisí

Neuvolnění zastupitelé, kteří jsou zároveň členy komisí, mají za práci v komisi stanovenu pravidelnou odměnu ve výši 784 korun měsíčně. Uvolnění radní (starosta Vladimír Vetchý a místostarostové Tomáš Přibislavský a Miroslav Klimeš) za členství v komisích nedostanou nic.

Členové komisí, kteří zastupiteli nejsou, žádnou předem určenou částku za svou práci nemají. Odměna je jim vyplácena jednou ročně a její konkrétní výši pro každého člena navrhuje předseda komise.

„Dobrý den, členové Vaší komise (výboru), kteří nejsou členy zastupitelstva, nedostávají za svoji práci žádnou pravidelnou odměnu. Nyní je však možné jim odměnu jednorázově udělit. Ve Vaší komisi (výboru) máte k dispozici sumu, která odpovídá částce 2.000,- Kč násobené počtem alternativních příjemců, tj. nečlenů zastupitelstva,“ vyzvala 15. listopadu 2011 mailem všechny předsedy komisí a výborů úřednice Ivana Vyoralová z finančního odboru bystrckého úřadu.

Zatím všichni členové komisí (nezastupitelé), kteří uvedli přesnou částku odměny za rok 2011, dostali méně než dva tisíce.

„Chápu argumentaci pana Přibislavského, že Bystrc má relativně hodně ne-zastupitelů v komisích. Kdybych viděl výkazy, kdo, kolik hodin, jakou práci, dělal třeba ve výboru pro Kamechy, a viděl výstupy této komise (stejně jako to vidím ve firmě), dokázal bych si udělat obrázek o úrovni této práce, a mohl bych si udělat názor, zda třeba 800 korun zastupiteli X a 200 korun občanu Y mi připadá hodně nebo málo. V současnosti jsme my, občané Bystrce, odvedli státu daně, a maličký zlomek z nich milostivě dostali zpátky do našeho společného rozpočtu městské části, abychom si tu zařídili společné věci. Z tohoto rozpočtu platíme odměny, ale nevíme moc přesně, kolik a za co. Nemám tedy problém s výší odměn, ale s  neprůhledností jejich rozdělování. Rozhodně bych tedy trval na zveřejňování informací, kdo kdy udělal jakou práci, a jakou za ni obdržel odměnu,“ uzavřel Jan Hlaváček.

-vl-

Ke stažení

Komise RMČ Brno-Bystrc 2012 (PDF)
Lidé v komisích RMČ Brno-Bystrc 2012 (PDF)
Komise RMČ Brno-Bystrc 2012 (XLS)
Komise RMČ Brno-Bystrc 2012 (XLSX)

Související

Věra Blažejovská: Komise vynáší 28 korun na hodinu
Tomáš Přibyl: Komise? Ruka ruku myje
Tomáš Přibislavský: Do komisí se nechodí kvůli zisku
Redakční rada: 784 korun měsíčně
Jan Hlaváček: Dobrovolné aktivity mají být dobrovolné
Svobodní Bystrc – Facebook
Strana svobodných občanů

Věra Blažejovská: Komise vynáší 28 korun na hodinu

14. 5. 2012 v 16.22 • Témata: , , , , , ,

Věra Blažejovská pracuje v majetkové a bytové komisi bystrcké rady. Jak vidí nepoměr mezi odměnami členů komisí, kteří jsou zároveň zastupiteli, a ostatními? Zastupitelé jsou odměněni částkou zhruba pětinásobně vyšší, než za členství v komisi dostanou obyčejní občané.

*

Viktor Lošťák: Věro, když ses na počátku tohoto volebního období stávala členkou komise, byla ti známa výše odměny? Jak jsi s ní spokojená?

Věra Blažejovská:  Ne,  výše odměny mi předem známa nebyla. Spokojenost ? Ani jsem s penězi nepočítala. Ale jednou ročně 1 583 korun není opravdu mnoho za čas věnovaný této činnosti.

Kolik toho času je?

Komise zasedá jednou za měsíc a asi dvakrát ročně jsou mimořádné schůzky. Každý samozřejmě tomu věnuje času dle svých možností. Komise se schází většinou v pondělí, materiál k prostudování dostaneme v pátek. Dostanu se k tomu o víkendu a záleží na množství projednávaných případů. Ze začátku tomu člověk věnoval opravdu dost času, než se dostal do problematiky, i jsem se chodila třeba přímo na jednotlivé případy podívat přímo na místo obhlídnout stav. Jen samotné přečtení, shlédnutí plánků zabere nějakou tu hodinku. Vlastní čas strávený na komisi je zhruba od jedné (to bývá málokdy) do tří hodin.

Takže čtrnáctkrát ročně pod dvou hodinách komise a dvou hodinách přípravy je celkem padesát šest hodin, to vychází na krásnou hodinovou mzdu 28 korun nebo také asi čtyři a půl tisíce měsíčně. Jak vidno, dá se to dělat jen zájmu a idealismu, pro peníze ne.

Věro, co si myslíš o stavu, kdy zastupitel dostane za členství v komisi téměř šestinásobek toho, co ty?

Zastupitelé projednávají případů samozřejmě mnohem více (nejen problematiku majetkovou a bytovou), takže odměna pro ně by měla být asi vyšší. Ale pokud se jedná jen o odměnu za práci ve vlastní komisi, tak by to mělo být určitě hodnoceno stejně pro členy Zastupitelstva i pro ty, kteří nejsou zastupitelé.

Díky za odpovědi.

-vl-

Ke stažení

Komise RMČ Brno-Bystrc 2012 (PDF)
Lidé v komisích RMČ Brno-Bystrc 2012 (PDF)
Komise RMČ Brno-Bystrc 2012 (XLS)
Komise RMČ Brno-Bystrc 2012 (XLSX)

Související

Tomáš Přibyl: Komise? Ruka ruku myje
Tomáš Přibislavský: Do komisí se nechodí kvůli zisku
Redakční rada: 784 korun měsíčně
Jan Hlaváček: Dobrovolné aktivity mají být dobrovolné
Svobodní Bystrc – Facebook
Strana svobodných občanů

 

Tomáš Přibyl: Komise? Ruka ruku myje

12. 5. 2012 v 17.21 • Témata: , , , , , , ,

Zastupitelé, kteří pracují v některé z osmi komisí zřízených radou Bystrce, dostanou měsíčně 784 korun. Pokud v komisi pracuje občan, jenž zastupitelem není, jeho odměna bude jen o něco víc než pětinová. Proč existuje takový rozdíl, když oba dělají stejnou práci?

Místostarosta Tomáš Přibislavský (TOP 09) obhajuje současný systém finanční náročností případné změny. Kdyby městská část vyplácela všem stejné odměny jako zastupitelům, komise by Bystrc stály ročně o 300 tisíc víc, uvedl místostarosta. Výpočty to potvrzují.

Co si o nerovnosti v odměňování myslí samotní členové komisí? Na otázky odpověděl Tomáš Přibyl, publicista, autor literatury faktu, popularizátor kosmonautiky a odborník v oblasti informačních technologií.

*

Viktor Lošťák: Tomáši, v Bystrci pracuješ v kulturní a letopisecké komisi rady městské části. Zastupitelem nejsi. Chci se tě zeptat na odměňování členů komisí, zejména na rozdíl mezi výší odměny pro zastupitele a pro ty, kteří zastupiteli nejsou.

Tomáš Přibyl: Díky za otázky, přicházejí jako na zavolanou. Článek místostarosty Přibislavského mě trochu nadzvedl ze židle, sám jsem přemýšlel, jestli na něj nereagovat.

Je tedy pravda, že člen komise, který není zastupitelem, dostane jako odměnu ročně jen něco málo přes dva tisíce korun?

Cože? Dva tisíce? Já za loňský rok dostal přesně 1 425 Kč čistého.

To by bylo dokonce jen 15 % z částky pro člena-zastupitele. Byla ti známa výše odměny, kterou za práci v komisi dostaneš, v okamžiku, kdy ses stával členem?

Ne, nebyla mi známa výše odměny. Po pravdě řečeno, vůbec jsem netušil, že ta činnost je nějakým způsobem honorovaná.

Podotýkám, že nejsem členem ani sympatizantem žádné politické partaje. Mou osobní motivací bylo to, že jsem bystrcký rodák, a když mi kamarád nabídnul členství v komisi, bral jsem to jako příležitost, jak své rodné obci krapet pomoci.

Komise v číslech

V současné době (2012) existuje devět komisí rady městské části, v nichž je 67 míst. Z toho 29 (43 %) obsadili zastupitelé, někteří z nich jsou i ve více komisích. Třikrát je členkou komisí Alena Křivánková (ODS), dvakrát Petr Župka (ODS), Tomáš Jára (ODS), Bohuslava Vozková (TOP 09), Petr Fedor (TOP 09), Jana Pálková (Zelená pro Bystrc), Vladimír Vetchý (ČSSD) a Miroslav Klimeš (KDU-ČSL). Někteří ze zastupitelů jsou navíc dále ve výborech zastupitelstva; ty existují tři.

Úplný přehled komisí a jejich členů najdete v odkazech ke stažení na konci článku.

Roční odměna zastupitele v komisi je 9 408 korun; pokud člen komise zastupitelem není, dostane přibližně 2 000 korun. Uvolnění radní (Vladimír Vetchý, Tomáš Přibislavský, Miroslav Klimeš) nedostávají za členství v komisích nic. Celkem Bystrc vyplatí na provoz komisí přibližně 348 tisíc korun ročně.

Kdyby mělo všech 67 osob v komisích dostávat stejnou částku a rozpočet Bystrce by se přitom nezměnil, každý člen komise by ročně dostal zhruba 5 200 korun. Pokud by se všem dorovnala částka odměny aby měli stejně jako zastupitelé, náklady na komise by vzrostly na 630 tisíc korun ročně. Zákaz členství zastupitelů v komisích a jejich náhrada občany by vedla k ročním nákladům 82 tisíc – uspořilo by se 266 tisíc každý rok.

Jsi s výší odměny spokojen? Je podle tebe úměrná náročnosti práce člena komise, objemu práce?

Tahle otázka má několik rovin. Vůbec by mi nevadilo, kdyby práce v komisi byla zcela zdarma. Motivace lidí by pak nebyla finanční, ale zapojili by se jen ti, kteří chtějí skutečně pomoci. Do komisí by pak (snad) přestali chodit „sběratelé funkcí“.

Pokud bych ale měl hodnotit výši odměny, tak je neadekvátní. Když si nebudu blokovat čas pro setkávání komise a práci pro ni, tak pouhým doplňováním zboží v hypermarketu bych si vydělal mnohem víc.

Čistě technicky vzato vlastní práce náročná není – nevyžaduje žádnou kvalifikaci ani přehnaný objem času. Jen se člověk musí „urvat“ na zasedání zhruba jednou měsíčně. Bez mučení se přiznám, že pro mě jakožto člověka na volné noze s totálně nepravidelným režimem práce je právě toto největším problémem.

Kolik hodin měsíčně přibližně vyžaduje tvá práce v komisi a mohl bys velmi stručně popsat, z čeho sestává?

Typicky jde jen o zasedání v komisi a probrání některých okruhů. Řekněme dvě hodiny práce (když počítám i cestu na komisi a z komise – ale čas to holt je). K tomu pak různé mimořádné „nárazové“ akce – jednou ročně korektura kroniky apod., sem-tam nějaký průzkum terénu a podobně. Nejde ale o nic dramatického.

Můj osobní dojem je, že systém zastupitelstva a komisí je nastavený jako „ruka ruku myje“. Komise nemá žádnou pravomoc, zastupitelstvo se jejím doporučením nemusí řídit. Komise se tak schová za zastupitelstvo („my jim nic nepřikážeme“), zastupitelstvo za nevolenou komisi („to nám řekla/neřekla komise“).

Myslíš, že rozdíl v odměňování mezi členy komise, kteří jsou zastupiteli a kteří jimi nejsou, je v zásadě v pořádku, jak zdůvodňuje místostarosta Přibislavský, nebo to vnímáš jako problém, se kterým by se mělo něco dělat?

Napsat, že „zákon a rozpočet“ s částí členů komise počítá a s částí ne, je jeden z nejhorších argumentů, jaké jsem kdy slyšel. Každý člen komise má stejná práva, povinnosti, možnosti a zodpovědnost – zastupitel, nezastupitel. Docela by mě zajímalo, který zákon pamatuje na několikanásobně vyšší odměny pro zastupitele v komisích ve srovnání s nezastupiteli.

Nechci používat slovo diskriminace ale aspoň je jasně vidět, komu jsou komise „šité na míru“.

Jaké je podle tebe řešení?

Řešení? Zrušit odměny za komise (podotýkám, že sám jsem členem komise a že tudíž nemluvím „o druhých“). Ušetří se peníze (snad to rozpočet rozchodí). Srovnají se podmínky (to už asi budou zastupitelné rozcházet méně). A v komisích bude více lidí, jejichž motivací je prosazování dobré věci.

Eventuelně vyloučit zastupitele z komisí – být poradcem sám sobě přece úplně popírá princip zastupitelstva a komisí.

Jestliže by lidé v komisích pracovali zcela zdarma, budou dostatečně motivováni? Je těžké úkolovat člověka, který pracuje zadarmo.

Ano i ne. Otázka je, koho v komisích chceme. Zdali někoho, kdo si to jen „odsedí“ kvůli pár korunám – nebo někoho, pro koho ty peníze nejsou rozhodující a jeho motivace je pomoci dobré věci.

Mohu hodnotit jen ze své perspektivy: já do komise šel na základě svobodného rozhodnutí a bez znalosti toho, že by z toho mohla být nějaká koruna. V tu chvíli je mi celkem buřt, jestli za tuto práci dostávám X korun nebo pětkrát X korun.

Uznávám, že takový asi není každý – ale nechce se mi věřit, že bych byl v Bystrci sám.

Prvním krokem může být právě odbourání nelogického rozdělení na nadřazenou (zastupitelé) a podřazenou sortu (nezastupitelé) v komisích.

Díky za odpovědi.

*

Ke stažení

Komise RMČ Brno-Bystrc 2012 (PDF)
Lidé v komisích RMČ Brno-Bystrc 2012 (PDF)
Komise RMČ Brno-Bystrc 2012 (XLS)
Komise RMČ Brno-Bystrc 2012 (XLSX)

Související

Tomáš Přibislavský: Do komisí se nechodí kvůli zisku
Redakční rada: 784 korun měsíčně
Tomáš Přibyl na Wikipedii

Tomáš Přibislavský: Do komisí se nechodí kvůli zisku

11. 5. 2012 v 10.06 • Témata: , , , , , ,

Proč je odměna členů komisí, kteří nejsou zároveň zastupiteli, výrazně nižší než u těch, kteří zastupiteli jsou?

Existuje podstatný mezi odměnami, které za práci v komisi dostane zastupitel a člověk, který jím není. Například za členství v redakční radě Bystrckých novin dostává  zastupitel 4,7 × víc než ne-zastupitel. V jiných komisích je situace stejná.

Existuje pro takový nepoměr důvod a pokud ano, jaký? Na otázku odpovídá místostarosta Tomáš Přibislavský (TOP 09).

Důvod samozřejmě existuje. V Bystrci máme poměrně velký počet nezastupitelů v komisích a celková částka by se v případě srovnání odměn se zastupiteli pohybovala zhruba okolo 300 000 Kč ročně. Zatím co se zastupitelem v komisi zákon i rozpočet počítá, s nezastupiteli kupodivu nikoli a městská část si na tyto odměny musí vyčlenit mimořádné prostředky z rozpočtu. 300 000 Kč ročně je tak značná suma, že jsme si ji, asi ne přímo nemohli, ale spíše nechtěli dovolit.

Nezastupitelé v komisích jsou s podmínkami samozřejmě dopředu obeznámeni, nikdo je do jejich činnosti v komisích nenutí a záleží samozřejmě na nich, zda s danými podmínkami souhlasí, zda chtějí například pomoci jednotlivým stranám, které je do komisí nominují, nebo se o daná témata zajímali svým zaměřením či profesí. Jistě do toho nejdou kvůli zisku či výdělku.

Tomáš Přibislavský

Související

Redakční rada: 784 korun měsíčně

Redakční rada: 784 korun měsíčně (aktualizováno)

7. 5. 2012 v 17.02 • Témata: , , , ,

784 korun měsíčně – taková je odměna člena redakční rady Bystrckých novin. V odpovědi na dotaz pana Loukotky to uvedla Ing. Dana Kalousková, vedoucí odboru vnitřních věcí bystrckého úřadu.

„Přípravu Bystrckých novin má na starosti komise Redakční rada BN Rady MČ Brno-Bystrc v počtu 7 členů. Členové všech komisí Rady MČ Brno-Bystrc, tudíž i komise Redakční rada BN, jsou odměňováni v souladu s nařízením vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů. Členové komise, kteří jsou uvolněni pro výkon funkce starosty nebo místostarosty, za členství v jakékoliv komisi nepobírají žádnou odměnu, členové komise, kteří nejsou uvolněni pro výkon žádné funkce, pobírají odměnu ve výši 50 % měsíční odměny podle výše uvedeného nařízení vlády a současně v souladu s usnesením 6/1Z – 3.10, což činí konkrétně 784,- Kč,“ napsala Dana Kalousková.

Členy redakční rady jsou Miroslav Klimeš (místostarosta, KDU-ČSL), RNDr. Alena Křivánková (ODS), Ing. Petr Laštůvka (Zelená pro Bystrc), Ing. Vít Špaček (KDU-ČSL), Vladimír Tomsa (KSČM), RNDr. Vladimír Vetchý, CSc. (starosta, ČSSD) a Ing. Jindřich Zuziak (TOP 09). Z toho pět členů je neuvolněných, celková roční částka vyplacená všem členům je 47 040 korun (není, viz poznámku pod článkem).

Roční (2011) náklady na vydávání deseti čísel Bystrckých novin jsou 344 tisíc korun, což zahrnuje tisk a distribuci; s odměnami redakční radě 391 tisíc. Radniční zpravodaj vychází ve 12,5 tisících výtisků, náklady na jeden výtisk se započtením odměn redakční rady jsou 3,1 koruny. Příjmy z prodeje reklamy vloni dosáhly 238 tisíc.

Zdroje: otazky.umc-bystrc.cz, usnesení zastupitelstva

…ne tak docela

Jak se ukázalo, věci nejsou tak jednoduché.

„Paní Kalousková trošku mlží. Odměna 784 Kč měsíčně je určena jen pro člena komise, který je členem zastupitelstva. Ten, kdo je řadovým členem komise a není zastupitelem, má za celoroční činnost zhruba 2000 Kč,“ napsal nám čtenář.

Celková výše všech vyplacených odměn uvedená v článku tak není přesná. Jaký je důvod různého odměňování členů komisí není jasné. Nerovnost je přitom značná, zastupitel toutéž činností získá 4,7× víc než ostatní.

„Praxe nerovného odměňování asi bude specifikem Bystrce – koukal jsem, že například v Kohoutovicích nedělají v hodnocení práce člena komise zastupitele a nezastupitele rozdíl,“ komentoval čtenář Bystrčníku.

-vl-

Michal Jurčík: Kulturní management ZOO by během tří let přinesl výsledky

23. 2. 2011 v 15.08 • Témata: , , , , , , , , ,

Michal Jurčík pracuje v brněnské ZOO. Je předsedou Základní odborové organizace ZOO Brno, starší ze dvou odborových organizací, které v zoologické zahradě působí.

*

Viktor Lošťák: Dobrý den, pane Jurčíku. S brněnskou ZOO je spojena celá řada velmi zajímavých a aktuálních témat, já bych se dnes ale chtěl zaměřit na jediné, a to je financování ZOO ze strany Brna a jeho efektivita ve spojitosti s vývojem návštěvnosti.

Primátor Onderka asi před deseti dny na svém webu publikoval údaje o investičních nákladech Brna. To jsou peníze, které byly vynaloženy na stavbu nových expozic, rekonstrukce budov a takov0 věci. Tyto náklady – v roce 2010 to bylo 63 milionů, o rok dřív 69 – od roku 2004 vzrostly 16×. Investiční náklady Brna jedenapůlkrát překračují příspěvek magistrátu na běžný provoz ZOO.

Přes to všechno je výroční zpráva ZOO vůbec neuvádí, operuje pouze s příspěvkem Brna na provoz. Nezaráží vás to? Jde přece také o veřejné peníze.

Michal Jurčík: Investiční náklady lze dovodit ze změny výše odpisů, respektive ze změny dlouhodobého investičního majetku, jak vyplývá z účetní závěrky organizace. Mělo by to alespoň řádově sedět. Dále je možno nahlédnout do výročních zpráv Unie českých a slovenských zahrad (UCSZ), které takové údaje obsahují v přehledných tabulkách autorizovanými jednotlivými členskými zoologickými zahradami. Ještě nedávno byly tyto výroční zprávy k dispozici volně ke stažení na www.zoo.cz, nyní však takto nejsou dostupné.

Musím říct, že mne to naprosto neuspokojuje. Občan by měl být informován bezezbytku o tom, kolik z jeho daní kam jde, ne že se mu víc jak polovina peněz zatají. Ale dobře, chápu, že vy sám na to vliv nemáte.

Podívejme se nyní, jaký efekt měly rostoucí investiční i celkové výdaje na přitažlivost ZOO pro návštěvníky. Přijde mi zvláštní, že podle čísel z výročních zpráv neměly masivní investice Brna do výstavby nových expozic vliv vůbec žádný! Křivka je celkově stagnující nebo dokonce mírně klesající. Zatímco náklady Brna za posledních šest let vzrostly 2,7×, návštěvnost klesla o pět procent. Graf návštěvnosti koresponduje velmi dobře s návštěvností, jak se vyvíjela v ZOO jinde, kopíruje jen obecné trendy. Prostě jakoby peníze, které Brno cpe do tygřích skal a Beringií a podobných věcí neměly sebemenší efekt. Myslíte si, že taková interpretace je správná?

Problém je složitější. Výška investic a návštěvnost nebudou nikdy vykazovat dokonalou korelaci. Teprve všestranný rozvoj zoologické zahrady ve více letech po sobě jdoucích může zoo přinést zvýšení její atraktivity pro běžného návštěvníka a současně zvýšení odborné úrovně chovu zvířat a prestiže instituce v odborných kruzích. Váš graf bych proto interpetoval tak, že po dobu stagnace návštěvnosti zoo (tj. od roku 1998) k takovému rozvoji zoo nedošlo.

Jestli vás správně chápu, říkáte téměř totéž. Jak by se podle vás měla v ZOO hodnotit efektivita investic vůči nákladům?

Žádné jediné kritérium nelze najít. Je potřeba vhodně zvolit etalon pro porovnání – například ostatní zoologické zahrady – a v rámci tohoto etalonu porovnávat vždy více kritérií.

Počet návštěvníků je zajisté důležitý, neboť zoo je svého druhu vzdělávací institucí a nelze působit na obyvatele aglomerace, kteří nepřijdou.

Vedle toho je však třeba neztratit ze zřetele ani odbornou stránku věci (Marie Terezie nejen, že zavedla povinnou školní docházku, ale zřídila i instituci školních inspektorů). Zajímavý je tedy počet chovaných zvířat, počet chovaných taxonů (druhů, podruhů), zastoupení jednotlivých taxonů mezi chovanými zvířaty, abychom nekladli na roveň sto chovaných zlatohlávků ku stu chovaných žiraf. Skvělým kritériem je podíl rozmnožujících se druhů z celkového počtu druhů chovaných. Úspěšný a odborně vedený chov by měl každoročně dosáhnout reprodukce asi u třetiny chovaných taxonů a z dlouhodobého hlediska (za generaci) alespoň u dvou třetin, aby tak zoo nebyla spotřebitem zvířat z přírody či od odborněji vedených institucí. I tyto údaje lze z výročních zpráv vyčíst.

Dalším dobrým kritériem je zastoupení druhů u nichž probíhá nadnárodní spolupráce při záchraně biodiverzity. Jedná se buď o evropské záchranné programy (EEP), evropské plemenné knihy (ESB), případně mezinárodní plemenné knihy (ISB). Zastoupení v těchto programech zoologické zahrady deklarují ve svých výročních zprávách i výroční zprávě UCSZ. Vhodným kritériem odbornosti je rovněž zastoupení zaměstnanců nebo spolupracovníků zoo v práci nadnárodních ochranářských institucí – Světový svaz ochrany přírody  (IUCN), Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), respektive jejich pracovních skupin (např. EAZA – Taxon Advisory Groups – TAGs). I těmito údaji se kvalitní zoo pyšní. Teprve při hodnocení více kritérií se můžeme zbavit obav z jednostranného podjatého přístupu.

Je zde ale otázka, jestli by odborné zoologické funkce mělo financovat právě Brno. Jde o cíle nadměstského významu, snad by také měly být hrazeny z nadměstských zdrojů. Existuje názor, že město Brno by mělo při utrácení peněz především sledovat zájmy svých obyvatel, v případě ZOO je to tedy převážně zábava; ochrana vzácných zvířat sama o sobě je víc úlohou státu.

Jestli je pravda, co si myslím, a investice skutečně návštěvnost nijak neovlivnily, jde podle vás o vyhozené peníze? V čem vidíte chybu a co by se podle vás mělo udělat, aby se ZOO pro návštěvníky doopravdy zatraktivnila?

Platí přímá úměra – náročný chovanec vyžaduje vyšší náklady chovu, tedy tropický druh medvěda z jižní ameriky vyžaduje náročnější ubikaci než hnědý medvěd z mírného zeměpisného pásu. Tučnáci vyžadují vyšší náklady chovu než pávi. Naopak to však neplatí.

Není pravda, že by na výstavbu expozice pro snadno chovatelné druhy (vlk, bobr, medvěd) nemohlo být utraceno neuvěřitelné množství peněz. Utratíte-li peníze za imitaci falešné stěny jakéhosi statku, nebo za výzdobu vestibulu správní budovy, pak nehledejte mezi výší investic a atraktivností zoo žádnou spojitost.

Jestli se stala chyba a peníze ZOO nevynaložila účelně, na čí straně je vina? Magistrát, primátor, ředitel ZOO, líní zaměstnanci?

Schopnost stanovit si hierarchii hodnot při řízení zoo je patrně dána celkovou úrovní vedení zoo a nelze ji nahradit ani úkolováním ze strany zřizovatele, ani podněty ze strany zaměstnanců či dokonce veřejnosti.

Jestli vaše slova správně interpretuji, říkáte, že za problémy ZOO může výhradně současné vedení. S tím asi dost lidí souhlasit nebude, zřejmě budou namítat, že je úlohou – dokonce zákonnou – magistrátu dohlédnout na to, jak dobře jsou veřejné peníze vynakládány.

Zkusme zjistit, jak efektivně byly (znovu uvažuji jen hledisko návštěvnosti) utraceny peníze za tolik propagovanou Beringii, expozici medvědů kamčatských. Máte k dispozici měsíční čísla návštěvnosti za listopad, prosinec a leden? Rád bych je porovnal se stejnými měsíci minulých let a zjistil, jestli mělo otevření Beringie na návštěvnost vůbec nějaký vliv. Co si o tom myslíte vy?

Bohužel tato data nemáme k dispozici. Nicméně je třeba říci, že v měsíci říjnu roku 2010 narostla návštěvnost v důsledku dne otevřených dveří v souvislosti s otevřením Beringie. Podle veřejně hlásaných údajů během tohoto víkendu přišlo cca 15 tisíc návštěvníků, což jistě významně ovlivnilo i celkovou návštěvnost zoo během roku. Podobná návštěvnost bývá v hlavní turistické sezóně. Na celkovou návštěvnost má ovšem vliv i pozvolně stoupající návštěvnost Stálé akvarijní výstavy.

Rozumím, bude zapotřebí důkladnější analýzy.

Vedení problémy ignoruje

Brno /ROZHOVOR/ – Předsedou původních odborů v brněnské zoo je Michal Jurčík. Podle něj se atmosféra v zoo stále zhoršuje. „Dokud se nestane malér, vedení všechny problémy ignoruje,“ kritizuje odborář.

Kolik lidí je ve vašich odborech a kolik jich od vás odešlo do těch nových, které vznikly na jaře?
Nás je přibližně třicet, odešlo sedm lidí.

A jak se na nově vzniklé odbory díváte?
Už jen to, že v jejich čele je sekretářka ředitele, mluví samo za sebe. Navíc je lidem nepřímo naznačováno, že právě tyhle jsou ty správné odbory. Takže tam vstoupí ze strachu.

Dává vám vedení zoo nějak najevo, že jste v těch špatných odborech?
Například já osobně jsem dělal pět let se zvířaty, od února mě však přeřadili na úpravnu krmiv. Zřejmě právě kvůli odborům.

Ředitel zoo Martin Hovorka tvrdí, že vás od zvířat přeřadil kvůli tomu, že se pro práci s nimi nehodíte.
To slyším poprvé. Pokud to tak zdůvodňuje médiím, měl to říct i mně.

Část zaměstnanců zahrady si myslí, že vaše odbory stojí za pirátskými stránkami zahrady na facebooku. Je to pravda?
Rozhodně ne, i když někdo ze zoo to být musí. Jsou tam totiž velice přesné informace. Například sovice sněžní, která se utopila v jezírku v expozici Beringia, byla slepá. Takové zvíře do expozice nepatří. Dalo se čekat, že to takto dopadne.

Brněnskou zoo rozdělily dvojí odbory
Zuzana Taušová, www.denik.cz, 7. 11. 2010

Co je podle vás hlavním faktorem, který způsobuje, že návštěvnost ZOO neroste, tedy že zahrada není pro návštěvníky přitažlivá? Pohybujete se mezi lidmi přímo na místě, zřejmě víte dobře, co si říkají a jak ZOO hodnotí.

Úspěšná zoo se nesmí nikdy zpronevěřit základním posláním, pro něž lidé zoo vyhledávají. Musí tedy nalézt především rovnováhu mezi odborným a netrýznivým chovem zvířat a zážitkem návštěvníka a současně najít citlivý mix mezi všeobecně známými druhy zvířat, kterépodle  dětských návštěvníků patří do zoo (zvířátka z dětského leporela nebo z večerníčku o opičce Žofce) a zvířaty (např. takin), kde město jako společenství lidí (municipality) podpoří jejich záchranu a záchranný chov ex situ (otázka veřejného zájmu – mimo jiné podpořená dotací od Ministerstva životního prostředí) a konečně jaké vlajkové lodí heraldických zvířat či zkrátka druhů v jejichž chovu je daná zoo nejlepší, v němž se nejen účastní, ale i řídí – koordinuje – jeho záchranný program a na jehož dlouholetý chov (sled generací), podíl na celkové populaci v zajetí, je příslušné město právem pyšné (kůň převalského – Zoo Praha, nosorožec tuponosý – Zoo Dvůr Králové nad Labem, drápkaté opičky – Zoo Jihlava).

Díky takovému mixu pak ze zoo neodejdou zklamané ani rodiny s dětmi, ani odbornější (zainteresovanější) veřejnost, ale především je posilován vztah mezi městem a jeho zoo. Jsem přesvědčen, že kulturní management zoo by v tomto atributu dokázal přinést viditelné výsledky zhruba během tří let svého působení ve funkci.

Ředitelství ZOO právě nyní pořádá anketu mezi lidmi zvenčí, jak se jim ZOO líbí a co by vylepšili. Zeptalo se ale taky někdy svých zaměstnanců, insiderů, lidí, kteří tomu dobře rozumí? Jestli ano, použilo jejich názory a zkušenosti ke skutečným změnám a co konkrétního se na základě takového vnitřního průzkumu změnilo?

Myslím, že na tuto otázku nejlépe odpoví prováděná personální politika Zoo Brno. Jen několik příkladů: dlouholetá zaměstnankyně Zoo Dvůr Králové nad Labem s bohatými zkušenostmi s chovem žiraf, je v současné době na Stálé akvarijní výstavě, řízením pracoviště Safari (žirafy, pštrosi, pakoně…) byla pověřena zaměstnankyně po zhruba tříměsíčním zaměstnání v Zoo Brno, před nástupem do zoo bez jakékoli zkušenosti s chovem těchto zvířat. Během posledních tří let došlo ke změnám jejich pracovního zařazení (přidělená zvířata) u nejméně 26 chovatelů, u mnohých více než dvakrát. I fluktuace chovatelů prudce stoupala během posledních tří let. Závěry nechť si každý vyvodí sám.

Jak vy sám vidíte budoucnost ZOO? Poslední dobou je slyšet ze strany města sice stále řídké, přesto však už jasně rozpoznatelné názory, že by nikomu nevadilo ZOO úplně zrušit, nebo maximálně ořezat a přesunout na lepší místo. Myslíte si, že je to řešení?

Osobně dost pochybuji, že by zrušení zoo nikomu nevadilo.

Jistě, jde o extrémní názor, občas lze ale zaslechnout.

Zoo Brno je přeci jen významný turistický cíl v Jihomoravském kraji (stejně jako všechny zoo v rámci ČR obecně). Nepatří však bohužel mezi prvních pět nejnavštěvovanějších zoo v ČR. Kvalitní management by toto, při zvýšení odbornosti chovu, mohl zlepšit.

Náklady spojené se zrušením nejsou zanedbatelné. Co uděláte se zvířaty? Utratíte je snad? Během posledních patnácti let investovalo město Brno do zoo více než 250 milionů korun (jen během posledních sedmi let stála ZOO město Brno celkem 460 milionů – poznámka Bystrčník). Nyní to tedy všechno zbouráme? To přece není řešení.

Nejsem rodilý Brňák, narodil jsem se na Slovácku, několik let jsem studoval v jižních a posléze severních Čechách. V Brně jsem asi 10 let. Mám pocit, že by město Brno rádo bylo jakousi moravskou protiváhou Prahy, skutečně významným centrem nejen jižní Moravy, a to nejen z hledisek ekonomických, politických, ale i kulturních. Ke kultuře národa patří i vztah k ochraně přírody. Zoologická zahrada je institucí, jejímž jedním ze smyslů existence je právě ochrana přírody, a to nejen v regionálním, ale i celosvětovém měřítku.

Mnohá menší města u nás (Zlín, Olomouc, Jihlava atd.) si toho jsou zřejmě vědoma a zoo berou jakou nedílnou součást své identity.

Děkuji za rozhovor.

*

Související

Stránky brněnské ZOO
Stránky odborové organizace ZOO Brno
Petr Fejk šéfovat brněnské ZOO nebude
Roman Onderka: Tak přesnou citaci jsem nečekal, na penězích pro ZOO ale trvám
Zoo potřebuje podle Hovorky více peněz. Máte dost, kontruje primátor – iDNES.cz
Spor o výpověď ze ZOO pokračuje
Výpověď ze zoo skončila u soudu
Ludmila Krejčová vs. ZOO Brno: Čtvrt miliónu z veřejných peněz?
Ředitel ZOO Hovorka – boj na všech frontách

Roman Onderka: Tak přesnou citaci jsem nečekal, na penězích pro ZOO ale trvám

17. 2. 2011 v 11.42 • Témata: , , , , , , ,

Otázka: Pane primátore Onderko, dočetla jsem se na brno.idnes o peníze pro zoo, ředitel říká že jich má málo a vy na to: „Ředitel Hovorka by si měl vzít vitamíny podporující paměť. Srovnejte si peníze, které dávalo město zoologické zahradě před pěti lety a které dává dnes. Zoo je naší prioritou, rada zrovna schválila dotace pro klokany a orly“. Mohu se tedy zeptat, kolik Brno dávalo na zoo v roce 2005 a kolik dalo v roce 2010?

Děkuji,

Musilová

Náklady Brna na zoologickou zahradu a návštěvnost v letech 2004-2010. Náklady vzrostly od roku 2004 2,7×, návštěvnost klesla na 95 %. Zdroje: Roman Onderka, výroční zprávy ZOO

Odpověď: Vážená paní Musilová,

když jsem před několika málo dny otevřeně odpovídal redaktorce MF Dnes na otázky týkající se financování brněnské zoo, úplně jsem nepočítal s tím, že mě bude citovat tak přesně. Za svým výrokem si ale stojím, neboť čísla hovoří více než jasně.

Ještě dříve, než uvedu jednotlivá konkrétní čísla za předchozí léta, je dobré úvodem říci, že se jedná jak o skoro 20% navýšení provozního příspěvku, tak zejména o masivní investice do zoo. Stačí si tak jen připomenout poslední nově otevřenou expozici Beringie, představující kamčatskou přírodu nebo indiánskou vesnici s tee-pee. Investice do brněnské zoo však nekončí a již dnes se připravují další velké projekty, podporované žádostmi o dotace z EU – jedná se např. o výstavbu nového vstupního objektu s velkokapacitním parkovištěm pro tři stovky osobních vozů a autobusů. V plánu je také nová expozice orlů, která má tematicky navázat na Beringii.

Nová expozice klokanů má zase lidem přiblížit život zvířecích obyvatel Austrálie. V přípravě je také projekt stavby africké vesnice a selského dvora s typickými českými domácími zvířaty. A nyní tedy konkrétní čísla, závěry o pravdivosti mého vyjádření nechť si udělá každý sám.

Vývoj příspěvku na provoz Zoo Brno od zřizovatele v letech 2004-2010 (v tis. Kč)

r.2004 – 35 108,-
r.2005 – 36 313,-
r.2006 – 38 215,-
r.2007 – 39 495,-
r.2008 – 40 702,-
r.2009 – 41 324,-
r.2010 – 43 346,-

Vývoj „investic města Brna do ZOO“ v letech 2004-2010 (v tis. Kč) (dotace na investice ZOO + kapitálové výdaje, realizované přímo z úrovně MMB)

r.2004 – 3 956,-
r.2005 – 1 000,-
r.2006 – 8 269,-
r.2007 – 13 142,-
r.2008 – 27 140,-
r.2009 – 69 376,-
r.2010 – 62 958,-

Za váš dotaz vám děkuji a rozhodně také doporučuji osobní návštěvu brněnské zoo. Uvidíte jak nové moderní expozice, stejně jako objekty, které bude třeba ještě modernizovat a zatraktivnit pro návštěvníky všech věkových kategorií.

S pozdravem

Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna
www.romanonderka.cz/ptejte-se.html

Související

Zoo potřebuje podle Hovorky více peněz. Máte dost, kontruje primátor – iDNES.cz
Spor o výpověď ze ZOO pokračuje
Výpověď ze zoo skončila u soudu
Ludmila Krejčová vs. ZOO Brno: Čtvrt miliónu z veřejných peněz?
Ředitel ZOO Hovorka – boj na všech frontách