Příspěvky se štítkem ‚nádraží’

Kolik stálo nádražní referendum? Jen v Bystrci přes čtvrt milionu

11. 10. 2016 v 12.29 • Témata: , , , , , , , ,

276 tisíc korun padlo na uspořádání místního referenda o budoucnosti brněnského nádraží jen v městské části Brno-Bystrc. Celkové náklady převyšují pět milionů korun, přičemž v této částce nejsou započteny částky vynaložené na vyčištění ulic od nelegálního výlepu plakátů; těmi svůj záměr protlačovali aktivisté z okruhu Jakuba Patočky, hlavního strůjce hlasování.

Referendum položilo Brňanům dvě obtížně srozumitelné otázky, týkající se polohy brněnského nádraží. Jak jejich nejasný výklad, tak i kampaň Referendum je past, vedená na prvním místě bývalým náměstkem primátora a dnes šéfem spolku Brno+ Robertem Kotzianem, přispěly k tomu, že počet hlasujících nedosáhl ani zdaleka pětatřiceti procent, potřebných k platnosti výsledku. Účast byla pouhých 23,83 %.

Většinu nákladů ponese město Brno, část zaplatil Jihomoravský kraj.

„Hlavně, že nejsou peníze na opravu silnic a my jezdíme domů po tankodromu,“ myslí si o účelnosti vynaložených peněz Milada Míková z Brna.

„Náklady na referendum byly peníze vyhozené oknem. Jednalo se nicméně o náklady, které město vydat muselo. Je to účet za dvouletou zábavu aktivistů kolem Jakuba Patočky a Miroslava Patrika, kvůli které město málem přišlo o svou budoucnost,“ komentoval pro Bystrčník nenadálou položku rozpočtu Robert Kotzian.

Jakub Patočka, aktivista spojený se zelenými spolky, se již před ukončením referenda nechal slyšet, že v případě neúspěchu hlasování za dva roky zopakuje.

-vl-

Referendum o nádraží v Brně: Proč nebudu a nemůžu hlasovat

4. 10. 2016 v 21.37 • Témata: , , ,

referendum-je-pastObčany města Brna na podzim společně s volbami do krajských zastupitelstev čeká i referendum o poloze nového vlakového nádraží. Dle mého názoru to bude doslova zlomový moment pro budoucnost města Brna.

Problém polohy vlakového nádraží a diskuze o něm trvají již skoro 90 let. Referendum jako takové, v kterém občané můžou rozhodnout o věcech veřejných jednoznačně podporuji.S tím můžu souhlasit. Ovšem nesouhlasím s referendem takovým, které nutí občany odpovídat na otázky, které jsou účelově připraveny.

Zdůrazňuji, že obě zamýšlené varianty nového vlakového nádraží jsou odsunuté. Varianta „Petrov“ o 300 m směrem k ulici Hybešova a varianta „Řeka“ o 800 m jižněji směrem k ústřednímu autobusovému nádraží Zvonařka. Třetí varianta tvz. „nulová“ je varianta, kterou prosazují pořadatelé referenda.

Referendum, které se má konat na podzim tohoto roku je pouze nástroj jak já říkám Zelených a zelených, kterým chtějí celý aktuálně probíhající srovnávací proces obou variant zhatit a tím pouze usilovat o pouhé opravy vlakového nádraží ve stávající poloze. Pro město Brno by tato varianta měla zcela zničující následky v oblasti rozvoje a dopravy na další desítky let.

Pro pořádek zde uvádím záměrně účelové vyhlášené otázky referenda. Je zde jednoznačně vidět, že se nejedná o referendum, které nabízí pro občana možnosti výběru variantních řešení.

1. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti k modernizaci železniční stanice “Brno-hlavní nádraží“ v dosavadní poloze podél ulice Nádražní?

2. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti s cílem prosadit, aby se nejlepší řešení modernizace železniční stanice „Brno hlavní nádraží“ určilo prostřednictvím soustavy otevřených návrhových soutěží?

Autorem první z otázek je pan Miroslav Patrik, předseda hnutí Dětí země, který je znám svými postoji k problematice vlakového nádraží, o čemž svědčí i jeho přítomnost na zahájení kampaně spolku Nádraží v centru, které proběhlo přímo na hlavním vlakovém nádraží v Brně. Pro pořádek zde uvádím prohlášení Miroslava Patrika k referendu, kde on sám je jedním z organizátorů. „Referendum je nejspolehlivější cesta, jak projekt definitivně pohřbít a uvolnit městu ruce k jiným prioritám.“(tisková zpráva přípravného výboru místního referenda ze dne 19. 8. 2013). Pan Patrik má nicméně svůj zásadní podíl např. i na záležitostech jako je zrušení územních zásad Jihomoravského kraje a územního plánu města Brna. (aktuálně pro město Brno platí územní plán z roku 1994). Všechny tyto spory byly vedeny prostřednictví právníků Frank Bold (bývalý Ekologický právní servis).

Je zde třeba také uvést, že spolek Nádraží v centru obdržel na svůj transparentní účet vklad 37 000 Kč v hotovosti od neznámého dárce. Později byla z tohoto účtu zaplacena částka 36 908,99 Kč za právní služby. Můžeme se jen domnívat za jaké právní služby byla tato částka uhrazena. V plné kráse zde vidíme transparentnost po zelenu.

K veřejné podpoře tohoto podle mě nesmyslného referenda se hlásí i Strana zelených a její současný náměstek primátora Matrin Ander. Tento názor pana náměstka Andera považuji přinejmenším za skandální, jelikož tímto postojem jako náměstek primátora nehájí zájmy města Brna a to je snaha města Brna o realizaci moderního kapacitního nádraží. Mimo jiné pan zelený Ander v pozici náměstka primátora odmítl podat kasační stížnost proti rozhodnutí soudu o zrušení územního plánu města Brna. Opět svým postojem jako náměstek šel proti zájmům města Brna. Všechna tato prohlášení náměstka Andera jsou veřejně dohledatelná.

Následující obrázky jsou ukázkou některých prohlášení zeleného náměstka Andera.

Osobně jsem podporovatelem varianty „Řeka“ i když v této situaci, kde je opravdu jak se říká za pět minut dvanáct je i varianta „Petrov“ přijatelná. Pokud stát jako investor výstavby vlakového nádraží na podzim rozhodne o realizaci jedné z variant, tak je reálné, že stavba varianty „Řeka“ bude zahájena do roku 2025 a varianta „Petrov“ má odhadovaný začátek stavby na rok 2035. Tento poměrně velký časový rozdíl je dán rozdílnou připraveností obou variant, přičemž ve všech předchozích územních plánech města Brna od 60.let minulého století byla vždy preferována varianta u řeky Svratky. Varianta „Řeka“ je dle odhadovaných investičních nákladů levnější o 11 mld. Velmi důležité je zmínit to, že v případě pokud by referendum bylo úspěšné tak jak si přejí jeho organizátoři a proběhly by pouhé opravy nádraží v současné poloze, město Brno by ztratilo možnost napojení na vysokorychlostní tratě (rychlá spojení) a stalo by se pouhou okrajovou železniční stanicí bez dalšího možného rozvoje.

Považovat status quo polohy vlakového nádraží za navždy nekritizovatelné dogma je omyl. Neslučuje se to jak s racionálním uvažováním tak obecně se všemi stavebně technickými předpisy a postupy. Neustále postulování toho, že takto pojaté referendum je jedno jediné existující spravedlivé a správné řešení a že právě Zelení a zelení se pasují do role „majitelů“ řešení polohy vlakového nádraží je také omyl.

Toto referendum má pouze jediný účel a to je zhatit již tři roky běžící proces. To je skutečný účel referenda.

Proto v tomto referendu nebudu a nemůžu hlasovat. Cítím zodpovědnost za to, aby město Brno mělo své moderní kapacitní nádraží, které bude sloužit občanům několik dalších desítek let.

Dejme Brnu šanci! Zaslouží si ji!

Jaroslav Dittrich

*

V tomto článku použity informace z europointbrno.cz. Text jsme převzali ze stránky dittrich.blog.idnes.cz s laskavým svolením autora.

Luboš Raus: Ještě k referendu o nádraží

4. 10. 2016 v 18.16 • Témata: , ,

Pluralitu názorů veřejně prezentovaných považuji za dobré vysvědčení demokratické společnosti, proto si dovolím ještě jeden článek k blížícímu se referendu o brněnském nádraží. Podotýkám, že jde o mé osobní názory, které nemám ambice prohlašovat za obecnou pravdu. Tak je tomu ostatně vždy s mými články.

Dovolím si pohled poněkud z jiné strany. Domnívám se totiž, že rádoby odborně fundované diskuze o tom, která varianta je proveditelnější či levnější, nejsou na místě. Až příliš je z těchto diskuzí zřejmé, jak jsou techničtí pracovníci manipulovatelní a sám jako technik dobře vím, jak často jsou zadání nejrůznějších studií doplněna náznakem či požadavkem na žádoucí řešení. Mám za to, že nyní máme jako brněnští občané možnost vyjádřit své přání nastupovat do vlaků v centru nebo na nádraží v odsunuté  poloze. Toto je podle mého názoru podstata problému.

Pomohu si příměrem, vycházejícím z mé technické praxe. Pracuji na návrzích realizace dálkových horkovodů. Aniž bych chtěl srovnávat nesrovnatelné, totiž trubky horkovodu v zemi (ač i ony mají svá neusmlouvatelná pravidla a prasklý horkovod umí udělat nemalý kráter v zemi), s neskonale složitější problematikou vedení železnice. Použiji jen obraz: Téměř vždy je v první fázi vytyčen koridor pro horkovod, do kterého se já, jako technik a výpočtář, musím vejít. A nikdo se neptá jak.

Mnozí z nás mají možnost porovnat tyto varianty s jinými městy, i v zahraničí, a posoudit vhodnost jedné či druhé alternativy. Mám za to, že primární je rozhodnutí o poloze nádraží: v centru nebo v odsunuté poloze. To další je pak prací projekčních firem. Zdá se nějaké firmě některá z variant neřešitelná? Nebo drahá? Je tu řada jiných firem, které budou umět variantu lépe vyprojektovat. Nebo snad ne? To je práce techniků.

Diskuze o tom, jak jsou otázky referenda nejasné, jsou podle mě irelevantní. Formulovali je právníci. Argumentovat s tím, že i nádraží pod Petrovem je odsunuté a tudíž je referendum zmatečné jeví se mi poněkud zoufalým argumentem. Stačí jen zběžně si prohlédnout náčrty jednotlivých variant.

Jedna z často se ozývajících námitek proti nádraží v centru je nutnost nesmyslných a dlouhých tunelů ústících kdesi u Žebětína v případě budování vysokorychlostní železnice. Z veřejně dostupných podkladů je zřejmé, že se s realizací vysokorychlostní tratě rozhodně nepočítá před rokem 2040. Některé odhady hovoří o padesátiletém výhledu (my, bystrčáci, to můžeme porovnávat třeba s prodloužením tramvaje na Kamechy). Pohlédneme-li ale stejných 50 let dozadu, hledíme do roku 1966, kdy jsem jezdil k babičce na Vysočinu „párou“ ve vagónech s dřevěnými lavicemi a otevřenými plošinami. Tím chci říct, že dnes v podstatě nikdo nemá reálné představy o technologiích a možnostech poloviny 21. století. Technické argumenty používané v diskuzích o nádraží v tak dalekém výhledu jsou z mého pohledu víceméně nesmyslné. A tak by bylo možno pokračovat dál, ale je to zbytečné, protože vše už bylo mnohokrát řečeno a prodiskutováno.

Už jen třešničkou na dortu je pak pro mne zoufalá výzva „Nechoďte k referendu“. Situaci mi pak dokresluje pronájem budovy brněnského nádraží soukromé firmě Brno new station development z roku 2008 na 40 let za 800 korun za metr čtvereční ročně, po získání stavebního povolení na rekonstrukci ovšem za pouhou korunu za metr čtvereční ročně. To v mé mysli evokuje představu skandální zpronevěry.

Luboš Raus

Související

Viktor Lošťák: Referendum je past
Trapas aktivistů v Brně: nestihli uzávěrku referenda, vyhrožují dalším
Luboš Raus: Referendum je past

Viktor Lošťák: Referendum je past

30. 9. 2016 v 09.41 • Témata: , , ,

Luboš Raus, můj kolega ze zastupitelského klubu Bystrčáci, před několika dny pod stejným názvem publikoval článek, v němž se staví proti výzvám, aby lidé ignorovali referendum, které se bude konat v Brně souběžně s krajskými volbami 7. a 8. října. Obávám se, že s ním nemohu souhlasit. I já voličům doporučím, aby v tomto případě hlasovali nohama a k podvodnému referendu vůbec nechodili. Udělají tak pro své město to nejlepší, co budou moci.

Vyvarují se situace, kdy jim samotným bude v budoucnu, až bude stávající nádraží dál chátrat, peníze na rekonstrukci nebude kde vzít a kvůli kapacitním problémům budou cestující vystavování stále většímu nepohodlí, řečeno, že tak to přece chtěli, tak si to v referendu odhlasovali. Jakákoli odpověď totiž zřejmě povede právě k tomuto – k zelenými aktivisty prosazované nulové variantě, kdy se s nádražím jednoduše neudělá vůbec nic. Platné referendum by se vší pravděpodobností zablokovalo dlouho běžící proces porovnávání dvou možných variant polohy nádraží, který má být dokončen v listopadu. Výsledkem by byla nemožnost využít evropských dotací, a to by v důsledku znamenalo nemožnost s nádražím podniknout cokoli, protože od českého státu se financování tak sporného a chaotického projektu, na němž se „vy tam v Brně nejste schopni dohodnout“, čekat nedá.

Na rozdíl od Luboše Rause si nemyslím, že nesrozumitelnost otázek položených veřejnosti v referendu je něčím nepodstatným. Naopak, je to pěkná lumpárna. Stejně jako se aktivisté nenamáhají voličům z Žebětína a Bystrce vysvětlit, že poloha nádraží pod Petrovem zřejmě časem povede k postavení rychlodráhy mezi Kamechami a městskou částí Žebětín, se vším negativním, co to přináší, nevědí díky obskurní konstrukci otázek lidé vlastně vůbec, co která odpověď nakonec přinese. To je od organizátorů referenda čistá podlost.

Nejsem žádný odborník na polohu nádraží. Svědomitě jsem si během posledních dvou let prostudoval snad všechny dostupné materiály k variantám nádraží, vyslechl argumenty všech stran, zúčastnil se veřejných přednášek a diskuzí. Přesto, nebo možná právě proto, bych dnes nedokázal jednoznačně říci, která z reálných možností je lepší. Čím víc toho člověk o projektu ví, tím více spojitostí vidí, tím více nejistot je ve hře. Názor, ke kterému jsem dospěl, se tak netýká ani tak polohy samotné, jako všeho, co se kolem ní děje.

Příliš si nádraží fetišizujeme. Všechno to zveličujeme, dáváme poloze nádraží rozměr, který nemá. A co hůř, děláme to se skrytou motivací zbabělosti a neochoty vykročit k něčemu novému. V celé diskuzi převládá iracionalita a ze strany zelených aktivistů vyvolávání strachu, jaký vyvolávají z každé změny a z každé stavby, ať už to smysl má nebo ne.

Nechoďte k referendu Jakuba Patočky, aktivisty z Hnutí Duha. Umožníte tím dokončit racionální proces porovnání obou variant nádraží a rozhodnout věcně a rozumně. A hlavně už konečně doopravdy rozhodnout.

Viktor Lošťák

Související

Trapas aktivistů v Brně: nestihli uzávěrku referenda, vyhrožují dalším
Luboš Raus: Referendum je past

Luboš Raus: Referendum je past

20. 9. 2016 v 19.35 • Témata: , ,

plakatPo návratu z dovolené jedu tramvají a nevěřím vlastním očím. Z výše na mě hledí výrazný nápis na červeném podkladu Referendum je past. Čtu dále a dozvídám se, že skutečným cílem aktivistů je likvidace nového železničního uzlu Brno. Dobře, říkám si, jsou tu různé skupiny, někdo chce nádraží tu, jiný onde, každý má jinou motivaci a důvody. Čtu dále ve snaze zjistit, kdo je autorem tohoto plakátku, který mě vybízí, abych k referendu o nádraží rozhodně nechodil – je to jakýsi spolek BrnoPlus. To nejlepší si ale autor plakátku nechává na konec. Vydání finančně podpořil Jihomoravský kraj. Vzápětí se ale dozvídám, jako by se náš kraj za něco styděl, že Materiál nevyjadřuje stanovisko Jihomoravského kraje k účasti v referendu.

Nehledě na poslední alibistickou větu, vybízí mě sám Jihomoravský kraj, abych do záležitostí správy své obce nemluvil. Bezpochyby proto, že krajská vrchnost sama nejlépe ví, čeho je nám, prostému lidu, zapotřebí. To už tu ale jednou bylo. Podstatnou část svého života jsem prožil v době, kdy za mě rozhodovala strana a vláda. Ale já nechci, aby se takový čas vracel. Nota bene on ten Jihomoravský kraj přispěl na vydání plakátků i z mých daní. I za mé peníze hlásá lidu prostému tučným písmem K REFERENDU NECHOĎTE. A to se mi věru nelíbí.

Už slyším ty argumenty, že otázky v referendu jsou manipulativní, špatně formulované, znamenají něco jiného než říkají atd. atd. Ale cožpak zastánci odsunu nádraží neměli sami dost příležitostí nechat zaznít vox populi? Nebo se snad bojí ptát se lidí na jejich názor? Což neměl pan Kotzian a ti, kteří za ním v skrytu stojí dost času na to, aby sami a kvalifikovaněji formulovali otázky referenda? Ono stačí pohledat pár informací např. o pronájmu nádraží na 40 let firmě Brno New Station Development, a. s. a člověk začíná chápat, o co tady jde. To ale není smyslem mého dnešního článku.

Svůj názor na vhodnou polohu nádraží mám jasný a vyhraněný. Nejen pro srovnání s tím, jak to v jiných městech funguje, nejen pro to, co říkají odborníci na dopravu – i když pro to všechno také. Pomáhá mi docela prostá úvaha: kolikrát a kam jsem v poslední době jel vlakem. A pohledem do mého kalendáře zjišťuji, že v naprosté většině, v mém případě zhruba z 90 %, využívám vlak pro dopravu v rámci Jihomoravského kraje. Zbytek připadá na nějaké ty služební cesty rychlíkem, který nemá problém ani stávajícím nádražím projet. A kdyby Brnem jezdilo nějaké to TGV, využil bych ho (možná) jednou za rok při cestě na dovolenou. K tomu ovšem nutno podotknout, že i nové nádraží v centru s vysokorychlostní TGV počítá.

Z tohoto pohledu je pro mne mnohem podstatnější, abych se na nádraží z Bystrce dostal pokud možno rychle a bez přesedání. Protože, co si budeme povídat, integrace dopravy nefunguje, spoje nenavazují a na sebe nečekají. Takže, je-li třeba vlak nezmeškat, každé přesedání přidává nějakých deset či patnáct minut navíc. A k tomu cesta další tramvají ke vzdálenému nádraží. To tedy opravdu nechci. A krásné řeči o tom, jak rychlé vlaky přivedou do Brna podnikatele a způsobí rozvoj města? Znáte nějakého podnikatele či vysokého manažera, který jezdí na pracovní cesty vlakem? 🙂

Na závěr ještě dvě myšlenky. Když už sami vlakem nejezdíte, pomyslete na své mimobrněnské přátele (určitě jich máte několik), kterým je účast na referendu upřena, ač se jich bytostně týká, protože dojíždějí do Brna každý den za prací. Pro ně bude znamenat poloha nádraží dále od centra denně nějakých 20 minut navíc. Ročně 80 hodin. Půjde-li vše dobře.

A ta druhá myšlenka, od roku 1978 funguje autobusové nádraží Zvonařka. Bez návaznosti na tramvajovou dopravu. Za 38 let nebylo Brno schopno přesunout tramvajové linky blíže Zvonařce, ač to bylo slibováno. Lze očekávat jiný vývoj dnešních slibů?

Luboš Raus

Kdo chce nové nádraží, ať k referendu vůbec nechodí

6. 1. 2016 v 13.53 • Témata: , , , , , ,

kotzian-diskuzeKdo z Brňanů chce nové nádraží, ať už u řeky nebo pod Petrovem, neměl by v podzimním referendu hlasovat vůbec. To je doporučení Roberta Kotziana, předsedy spolku Brno+, který spolu s urbanistou Jaroslavem Dokoupilem o brněnském nádraží přednášel 5. ledna v Moravské zemské knihovně v Brně.

„Referendum je aktivistickým nástrojem, jak obstrukcemi zvrátit celý proces posuzování obou variant modernizace nádraží v Brně,“ uvedl Robert Kotzian. „Motivace této čistě destruktivní činnosti je mi neznámá.“

Na přednášku se dostavilo více než dvě stovky zájemců, část z nich dokonce musela stát.

„Jakoukoli polohu nového brněnského nádraží nepovažuji za odsunutou. Situace je již několik let taková, že chce-li se Brňák svézti pendolinem nebo podobným vlakem, musí nastoupit v Olomouci. Tedy jakýpak odsun! Jedná se o přiblížení nádraží o 76 kilometrů směrem ke středu města Brna,“ prohlásil v diskusi Brňan Miloš Vrážel.

Architekt a urbanista Jaroslav Dokoupil v přednášce stručně zrekapituloval dosavadní historii snah o modernizaci železničního uzlu Brno, které jsou staré již téměř sto let.

„Dnes existují dvě varianty, nádraží pod Petrovem a nádraží u řeky, tedy odsunuté směrem na jih. Varianta u řeky je levnější, ekologičtější a může být realizována nejméně o deset let dříve,“ doplnil Robert Kotzian. „Aktivisté se přitom snaží o negaci obou možností, o to, aby se s brněnským nádražím neudělalo nikdy nic. Otevřeně přiznávají, že letošní referendum je nástrojem, jak potopit úplně vše.“

Přesun nádraží má zvláštní význam pro obyvatele městských částí Bystrc a Žebětín. Pokud by zvítězila varianta pod Petrovem, přivedení vysokorychlostní železnice do centra Brna by znamenalo vybudování několika tunelů, z nichž jeden by vyústil pod Hobrtenkami v oblasti, kam se dnes chodí lidé z okolí dívat na prasátka v oboře. V bezprostřední blízkosti obytné zástavby v Žebětíně a na Kamechách by pak mohla vést rychlodráha na Prahu.

„Otázky, navržené do referenda, jsou nesrozumitelné nejen běžným občanům, ale pochybné i z hlediska právní relevance. Výsledkem jakékoli závazné odpovědi občanů bude zastavení procesu posuzování obou variant a v důsledku pak na dlouhou dobu ukončení všech plánů na moderní nádraží v Brně,“ uzavřel Robert Kotzian.

-vl-

Související

Nové nádraží, referendum a Jižní centrum
Robert Kotzian: Kolem prasátek v oboře povede rychlodráha

Nové nádraží, referendum a Jižní centrum

4. 1. 2016 v 18.20 • Témata: , , , , ,

V úterý 5. ledna se od 17 hodin v Konferenčním sále Moravské zemské knihovny v Brně (Kounicova 65a) pořádá spolek Brno+ přednášku brněnském nádraží. Robert Kotzian, předseda spolku Brno+ a bývalý náměstek primátora a urbanista Jaroslav Dokoupil budou hovořit o přesunu nádraží včetně jeho dopadů na městské části Bystrc a Žebětín.

Přednášející uvedou posluchače do vývoje, současnosti a možné budoucnosti projektu přestavby železničního uzlu Brno. Vyjádří se k výhodám a nevýhodám jednotlivých variant. Mluvit se bude rovněž o místním referendu, které nás čeká na podzim roku 2016, zejména o tom, jak toto referendum ovlivní budoucnost města Brna. Stranou nezůstanou ani otázky dopadu variant přestavby brněnského železničního uzlu na podobu tzv. Jižního centra.

V dalším referendu o brněnském nádraží budete mít možnost hlasovat už letos na podzim. Přijďte si pro informace. Přijďte diskutovat nejen o technických aspektech, ale také o politických souvislostech. O podvodech, o pokusech modelovat skutečnost podle ideologického zadání, o snaze zamlčet důležité informace veřejnosti, o tom, jak je prospěch obyvatel města zaprodáván za prospěch politický či dokonce ryze osobní. Přijďte si poslechnout příběh o lidech, které znáte z médií – nebo jste si až dosud mysleli, že je znáte.

Přednáška se koná v úterý 5. ledna 2016 v 17:00 hodin v Konferenčním sále Moravské zemské knihovny, Kounicova 65a, Brno. Podrobné informace najdete na facebooku.

Související

Robert Kotzian: Kolem prasátek v oboře povede rychlodráha

Miroslav Patrik: Děti Země nejsou politický subjekt

3. 8. 2015 v 21.08 • Témata: , , , , , , ,

Vznik následujícího rozhovoru s Miroslavem Patrikem, ekologickým aktivistou, předsedou spolku Děti Země a jedním ze strůjců referenda o přesunu brněnského nádraží je třeba stručně osvětlit. Bystrčník před třemi týdny publikoval rozhovor s bývalým náměstkem primátora a předsedou spolku Brno+ Robertem Kotzianem, týkající se tématu brněnského nádraží. Miroslav Patrik spolu se svými kolegy zpochybnili věrohodnost některých tvrzení Roberta Kotziana a požádali Bystrčník o možnost vyjádření.

Magazín Bystrčník po celou dobu své existence stojí na zásadě audiatur at altera pars, „budiž slyšena i druhá strana“. Vždy poskytneme prostor k vyjádření všech, kteří mají k tématu co sdělit. Zároveň však nejsme beznázorovým médiem a o mně samotném se to v tomto kontextu nedá říct už vůbec. Bohužel v dané chvíli nebyla kromě mne k dispozici žádná jiná osoba, která by rozhovor s Miroslavem Patrikem vytvořila. Navrhl jsem tedy panu Patrikovi, aby místo rozhovoru publikoval na stránkách Bystrčníku čistě jednostranné prohlášení, protože jsem osobně ve věci zaujatý a mé otázky budou podle toho vypadat. Miroslav Patrik – a tady musím vyjádřit obdiv jeho odvaze – však přesto žádal formát rozhovoru. V následujícím textu tak proti sobě stojí dvě osoby, z nichž každá má na věc silný názor. Obě strany to však o sobě předem věděly a v tomto smyslu tedy nelze rozhovor považovat za nekorektní.

Rozhovor vznikl prostřednictvím mailové korespondence a z časových důvodů šlo jen o jedno kolo otázek a odpovědí, bez doplňujících dotazů a reakcí. Odpovědi publikujeme přesně v takové podobě, v jaké je pan Patrik zaslal, bez krácení nebo jiných úprav.

*

Viktor Lošťák: Nejdříve bych se chtěl zeptat na vás samotného. Nikde na webu jsem nenašel, co je vaše povolání, co vás živí. Je to členství v ekologických organizacích? Jste profesionální aktivista? Pokud ano, od kterého roku?

Miroslav Patrik: V roce 1988 jsem dokončil Přírodovědeckou fakultu UJEP v Brně, obor geochemie a základní ložisková geologie, a nastoupil jsem do Agroprojektuv Brně jako pedolog. Od roku 1991 jsem střídavě zaměstnancem různých brněnských občanských sdružení, samozřejmě nejčastěji Dětí Země, kde jsem zaměstnán i nyní. Zpočátku jsem řešil širokou paletu problémů – ochrana ozonosféry před freony, protijaderné akce, ekoporadenství občanům a obcím a především vliv dopravy na životní prostředí. Poradenstvím a dopravou, hlavně vlivem dopravních staveb na přírodu, se intenzivně věnuji od počátku v roce 1991, kdy jsem v ČR koordinoval první Den bez aut, naposledy v roce 2007. Souběžně od roku 1992 pořádám anketu o antiekologický čin roku Ropák a od roku 1995 o antiekologický výrok Zelená perla.

Do jaké míry jsou Děti Země příjemci dotací z veřejných rozpočtů, kolik peněz jste z veřejných zdrojů například získali v loňském a předloňském roce? Stačí mi odkazy na výroční zprávy, pokud je to v nich uvedeno. Kolik jste vy sám z těchto zdrojů získal, jaký způsobem vás Děti Země financují?

Děti Země, které vznikly v září 1989, získávají prostředky z různých zdrojů jako každý spolek, dříve občanské sdružení, tzn. od státu, krajů a obcí, od nadací, od firem a od různých osob. Máme také etický kodex, který obsahuje pravidla, od koho peníze nebrat. Množství peněz z těchto zdrojů se pochopitelně každým rokem mění, podle toho jak jsme úspěšní. Děti Země v letech 2012 a 2013 z veřejných zdrojů, tj. z grantů od státu a samospráv, nezískaly žádné peníze. Nejvíce peněz jsme měli za ekologické poradenství, z darů našich přátel a příznivců a malé částky byly od nadací. Já jsem Dětmi Země placen na poloviční úvazek s průměrným platem neziskového sektoru, řádově tisícovky korun za měsíc. Ve zbytku svého času se věnuji jiným svým projektům a zájmům, nyní mi nejvíce času zabírá archeologie.

Vy jste v podstatě politik, byť nevolený. Politik v tom smyslu, že systematicky ovlivňujete veřejné záležitosti, které se vás osobně netýkají. Připadá vám správné, abyste na svou politickou činnost pobíral peníze daňových poplatníků, přestože jste nezískal mandát v žádných volbách?

Já samozřejmě žádným politikem ve smyslu členství v nějaké politické straně či v hnutí nejsem a nikdy jsem ani nebyl. Nicméně je pravdou, že Děti Země se většinou svou činností pohybují ve veřejném mimostranickém prostoru, neboť hájí různé veřejné statky před škodlivými či nezákonnými zásahy. Veřejnosti a veřejné moci tak logicky předkládáme své názory a návrhy řešení, jak by se měly některé problémy s ohledem na tyto statky, tj. živá a neživá příroda a životní prostředí lidí, řešit. Určitě je správné, pokud spolky, které hájí nějaké veřejné zájmy nebo umějí řešit problémy, u kterých veřejná správa selhává nebo je řešit nechce, se účastní grantových soutěží a získávají veřejné prostředky. A pokud je žádost na konkrétní nabízenou činnost u státních nebo samosprávných orgánů úspěšná, tak zde nevidím žádný problém, protože jde o legální a transparentní proces. Je proto úplně jedno, zda mají či nemají politický mandát z voleb, protože neusilují o politickou moc. Stranickou politikou se tedy nezabýváme, takže jsme ani o žádné peníze z veřejných zdrojů na tuto činnost nikdy nežádali. Demokracie není jenom správa věcí veřejných prostřednictvím voleb a soutěží politických stran a hnutí o získání politické moci. Je to také vláda práva, občanská angažovanost apod.

Děti Země jsou politický subjekt, je to lobbistická nátlaková skupina. Připadá vám správné, aby daňoví poplatníci dávali peníze lobbistům, kteří ovlivňují politiku nástroji, které neprocházejí žádnou demokratickou kontrolou a nebyly voliči odsouhlaseny ve volbách?

Děti Země nejsou politický subjekt, byly založené jako občanské sdružení, nyní jsme spolkem. Ani nejsme lobbyistická nátlaková skupina, protože se hlavně zabýváme účastí veřejnosti při rozhodování úřadů, poradenstvím při řešení ekologických problémů, mediální osvětou apod. Je to i patrné z našich tiskových zpráv. Otázkou existencí lobbyistů a jejich zdrojů financování se Děti Země nezabývají. Neočekávám, že je možné tyto osoby nějak vymítit a ani to nejde, neboť jsou součástí demokratického systému, tzn. fungují v nějakém morálním a právním rámci. Jak jsou financované spolky, které se ovlivňováním legislativních procesů zabývají, je nutné se zeptat jich.

Podporujete Stranu Zelených. Pokud přitom pobíráte prostředky z veřejných zdrojů, nepovažujete to za obcházení zákonných ustanovení, týkajících se financování politických stran?

Děti Země nepodporují žádnou politickou stranu, neboť podporujeme pro nás přijatelný způsob řešení nějakého ekologického problému, který není v rozporu se zákonem a s naším etickým kodexem. Pokud nějaký spolek svou činností podporuje nějakou politickou stranu, tak to musí dělat v mezích zákona. Ani nevím, jak konkrétně souvisí získávání veřejných prostředků nějakým spolkem grantovým systémem a obcházení zákona o financování politických stran, neboť tomuto tématu se Děti Země nevěnují.

Představme si situaci, kdy si ODS založí Spolek na ochranu developerů. Nebo jej pojmenuje vznosněji, třeba Děti ráje. Spolek bude prosazovat ušlechtilé myšlenky pokroku, výstavby, rozvoje a prosperity. Bude na ně pobírat dotace od státu a přitom bude poměrně hlasitě dávat najevo, že jedinou stranou, která je schopna skutečný rozvoj v zemi zařídit, jsou občanští demokraté. Zároveň budou Děti ráje prostředky z dotací používat na prosazování změn v legislativě, které přinesou liberálnější ekonomické prostředí a odstraní regulace, které podvazují ekonomický pokrok v zemi. Jak se díváte na takovou modelovou situaci, připadá vám v pořádku, v plném souladu s demokratickým politickým systémem?

Jde o velmi spekulativní obecnou úvahu, takže se těžko reaguje. Spolek si mohou založit fyzické osoby, které mohou být samozřejmě členy politické strany. Příkladem takového personálního propojení je třeba člen ODS a bývalý náměstek brněnského primátora Robert Kotzian, který si v roce 2014 založil spolek Brno+, přičemž dříve se angažoval v mnoha jiných spolcích. To ale není případ Dětí Země, jejichž vedení nejsou se Stranou zelených a ani s jinou politickou stranou personálně propojené. Takže mezi členy a podporovatele mnoha spolků se tak nacházejí nejen politici různých stran, ale i úředníci a lidé ze stavebních firem. Jak bude spolek úspěšný při získávání peněz z veřejných rozpočtů, těžko odhadovat, závisí to na obsahu konkrétní žádosti o grant. Pokud nějaký spolek nebrojí proti demokratickému režimu a dodržuje zákony, tak mu přeji lobbyistický úspěch v jeho snažení. Děti Země si žádná politická strana nezaložila. Naproti tomu je veřejně známé, že členové spolku Mladí konzervativci mají velmi blízko k ODS, a že když tato strana řídila Ministerstvo životního prostředí, tak získali grant na ekologickou osvětu, i když toto téma je pro ně velmi okrajové.

Nyní již k referendu o brněnském nádraží. Mělo se původně konat souběžně s komunálními volbami v říjnu loňského roku, jak jste prosazoval. Domníváte se, že informovanost občanů v té době byla dostatečná? Byli úplně seznámeni s tím, o čem měli hlasovat? Pokud ano, jak je možné, že ani obyvatele Bystrce, ani Žebětína, nikdo kromě tehdejšího náměstka primátora Roberta Kotziana neinformoval o důsledcích, které pro ně představuje varianta nádraží Pod Petrovem?

Pro vyhlášení referenda v Brně stačilo získat podporu šesti procent voličů, což se nám podařilo, takže bude v říjnu 2016 společně s volbami do zastupitelstva krajů. Informovanost občanů Brna byla jednoznačně kvalitní a poctivá. Každý, kdo nás podpořil, tak jistě chtěl, aby se o poloze nádraží rozhodlo referendem. Pro zajištění jeho platnosti bude nutné, aby přišlo hlasovat aspoň 35 procent voličů, takže připravuje odbornou a mediální kampaň. A samozřejmě chceme, aby většina z hlasujících voliček a voličů byla proti odsunu nádraží z centru a pro otevřené návrhové soutěže. Během této předvolební fáze se tedy odborně, což také již probíhá, a veřejně proberou všechny výhody a nevýhody různých variant nádraží, včetně té Pod Petrovem. Pokud třeba Robert Kotzian vidí hlavní problém této varianty ve výstavbě nové rychlostní železnice z Brna do Prahy se třemi tunely, s mostem nad Svratkou a s povrchovým úsekem mezi Kohoutovicemi a Žebetínem, tak to je úžasné, protože očekávám fundovanější a rozsáhlejší kritiku. V rámci odborných diskusí se totiž mohou objevit i jiné varianty trasování rychlostní železnice, než s tunely, kterými nyní Robert Kotzian straší. Škoda, že se stejně intenzivně netrápí osud lidí v Židenicích, kteří žijí těsně u železniční trati, přičemž jím prosazovanou odsunovanou variantou se jim postaví další trať ještě blíže k jejich domům.

Zastupitelstvem ze dne 25. listopadu 2014 schválené otázky pro referendum o poloze nádraží v Brně, které proběhne na podzim 2016:

  1. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti k modernizaci železniční stanice „Brno-hlavní nádraží“ v dosavadní poloze podél ulice Nádražní?
  2. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti s cílem prosadit, aby se nejlepší řešení modernizace železniční stanice „Brno-hlavní nádraží“ určilo prostřednictvím soustavy otevřených návrhových soutěží?

Jaké konkrétní kroky jste podnikl k tomu, abyste informoval občany městských částí Bystrc a Žebětín o tom, že pokud bude zvolena varianta nádraží Pod Petrovem, v ne až tak vzdáleném výhledu by v nyní klidném území vedla trasa rychlodráhy z Brna do Prahy? Považujete tyto důsledky za marginální a nepodstatné? Do jaké míry vy sám osobně znáte situaci na místě? Byl jste se někdy podívat na oblast mezi Bystrcí a Žebětínem, znáte to tam?

Žádné konkrétní kroky jsem nepodnikal, protože v referendu se nehlasuje o výstavbě varianty Pod Petrovem, ale proti odsunu nádraží na jih o 900 metrů ve variantě U řeky. Občané všech částí Brna budou samozřejmě v předvolební kampani v roce 2016 informováni o všech výhodách a nevýhodách různých řešení umístění nádraží v Brně, včetně návazných kolejí, jakými jsou nové rychlostní tratě. Obecně je ale vliv železniční tratě na okolí, zejména hluku, výrazně nižší, než vliv velkokapacitní silnice. V tomto případě bych se tedy spíše bál nové silnice R43 přes Bystrc podél celého západního kraje Brna, než krátkého a úzkého průniku nové tratě přímo do středu města. Dotčené území pro obě tyto stavby osobně neznám, protože se ještě o nich nikde nerozhodovalo. Ale za to znám osobně a velmi důkladně území s desítky obyvatel Židenic, kde jim odsunovaná varianta, kterou více než deset let prosazuje brněnská ODS, přitáhne novou trať doslova až do pokoje. A proč? Protože tato varianta těmto lidem už více než deset let reálně hrozí. Také se za přípravu, lobbing, mediální výstupy a za externí advokáty utratilo už stovky miliónů korun. Přesto se ale ukázalo, že odborně jde o nekvalitní projekt a procesně o obtížně prosaditelnou stavbu. Bylo by proto výborné, pokud by se někomu podařilo odhalit majetkové vlivy dotčených majitelů pozemků v Jižním centru na brněnské politiky, kteří odsun nádraží tvrdošíjně několik let prosazují.

Váš kolega Jakub Patočka výslovně odmítl možnost, že by občané v referendu mohli ovlivnit imigrační politiku své země. Co si o tom myslíte vy? Souhlasil byste, aby v referendu k otázkám o nádraží přibyly otázky, týkající se přijímání uprchlíků Brnem a použití sociálního systému města pro imigranty, pokud se pro ně sebere dostatek podpisů?

Děti Země se imigrační politikou státu nezabývají a ani já se jí detailně nevěnuji. Nezdá se mi, že by pro náš stát šlo o nějaký zatěžkávající problém, když přijímáme nepatrně množství azylantů. Řešit místním referendem v Brně otázku přijímání několika desítek uprchlíků mi nepřipadá logické a zřejmě to ani právně není možné. To si ale musí vyřešit nějaký přípravný výbor. Děti Země se budou věnovat referendu o poloze nádraží a snad bude již platné, což se u prvního referenda v roce 2004 nepodařilo. A také doufám, že většina voličů se rozhodne proti odsunu nádraží, jako se to již tehdy stalo.

Viktor Lošťák
Foto: www.hrdinou.cz

*

Ke stažení

Otázky a odpovědi v původním formátu (DOC)

Související

Robert Kotzian: Kolem prasátek v oboře povede rychlodráha

Robert Kotzian: Kolem prasátek v oboře povede rychlodráha

8. 7. 2015 v 14.07 • Témata: , , , ,

Když chcete vědět, jak to bude s brněnským nádražím, koho zavoláte? Ne, krotitele duchů opravdu ne. Zavoláte samozřejmě Roberta Kotziana.

Robert Kotzian se stal v minulém volebním období přímo ztělesněním kontroverzí, které kolem představy železničního uzlu Brno, jak se projekt posunování brněnského nádraží odborně nazývá, existují. Stále se problematice brněnského nádraží věnuje, ať už jako politik nebo prostřednictvím spolku Brno+, jehož je předsedou. Chcete-li tedy vědět, co s nádražím bude, není lepšího člověka ve městě než Roberta Kotziana.

A protože přesně to jsme chtěli vědět my, koho jsme zavolali?

Radmila Kazdová: Dobrý den, pane Kotziane. Že neuhádnete, na co se vás zeptám?

Robert Kotzian: Dobrý den. Myslím, že uhádnu.

Jaká je nyní situace s přestavbou brněnského železničního uzlu?

Uhádl jsem.

Protože to bylo jednoduché. Takže jak to vypadá s přestavbou brněnského nádraží?

Za posledních několik let je mimořádně příznivá. Před několika týdny začalo zpracovávání tzv. studie proveditelnosti. To je důležitý dokument, jehož účelem je srovnat dvě v úvahu přicházející varianty řešení. Posuzovat se budou tzv. varianta Nádraží u Řeky (nebo také Řeka), varianta Nádraží pod Petrovem (ve dvou podvariantách; nebo také Petrov). Vedle nich se bude, spíše z povinnosti, posuzovat i tzv. nulová varianta.

robert-kotzian-piluje-klacek
Robert Kotzian

Skutečně? A varianty se od sebe liší v čem?

Základní odlišnost obou variant spočívá v poloze osobního nádraží. Varianta Řeka znamená výstavbu nového nádraží u řeky Svratky, asi tři čtvrtě kilometru od dnešního nádraží. Varianta Petrov znamená výstavbu nového nádraží přibližně v místě Malé Ameriky, tři sta metrů od dnešního nádraží. Nulová varianta znamená pouze údržbu stávajícího nádraží.

Zpracování studie začalo 20. května 2015 a bude probíhat rok půl, osmnáct měsíců. Je to náročná práce, protože nejde pouze o stavbu nového nádraží, ale o přestavbu celého železničního uzlu. Jde o stavbu, která se týká prakticky celého města. Je tedy třeba varianty posoudit z více hledisek.

Takže se posuzuje a posuzuje… Jinak nic nového?

Pozitivní novinkou je usnesení vlády z prvního července. Vláda se v podstatě přihlásila k dosud probíhajícímu srovnávacímu procesu a dala tak zelenou dokončení studie proveditelnosti.

Tak sláva, že se dokončí alespoň ta studie.

Obě varianty mají své výhody a nevýhody, avšak je nad slunce jasné, že přestavbu svého železničního uzlu Brno nutně potřebuje. A potřebuje ji co nejdříve.

Klíčové je tedy nyní podle vás hlavně to, aby se už konečně něco udělalo? Co pro tento projekt nebo proti němu dělá současná koalice? 

Klíčové kroky probíhají na úrovni státu, v rámci Správy železniční dopravní cesty, s. o. (SŽDC). Tím nejpodstatnějším krokem je nyní již zmíněná studie proveditelnosti, jejíž zpracování zadala právě SŽDC. Město Brno se podílí dvěma důležitými podklady nezbytnými pro zpracování studie proveditelnosti, a to studií dopravních modelů a studií prověření územních dopadů. Dopravní modely budou popisovat dopady posuzovaných variant na dopravní systém města. Studie prověření územních dopadů analyzuje totéž, avšak z hlediska vlivu na rozvoj města.

Studie ovšem ještě není samotné rozhodnutí, je to jen podklad k němu. Do jaké míry se dá podle vás očekávat, že politické strany ve vedení Brna hodlají závěry studie respektovat?

Myslím, že ANO a KDU-ČSL, a snad také Žít Brno, respektují proces srovnávání variant přestavby železničního uzlu a věřím, že budou respektovat jeho výsledek, ať už bude ve prospěch varianty Petrov, nebo Řeka.

Největší nejistotou současné koalice ve vedení města Brna je Strana zelených. Především není jisté, zda Zelení budou respektovat proces srovnávání variant projektu bez ohledu na vybranou variantu. S jejich náměstkem Anderem máme v tomto ohledu špatnou zkušenost. V roce 2007, když byl poprvé náměstkem, nechal zpracovat alternativní srovnávací studii variant přestavby železničního uzlu. Tato studie však měla tolik závažných vad, že se kvůli jejich reklamování tehdy mimořádně sešla rada města. Náměstek Ander však následně direktivně zastavil reklamační řízení a svévolně nedovolil jeho dokončení. Ukázalo by se totiž, že studie z roku 2007, kterou nechal zpracovat, byla manipulativní.

nadrazi-u-reky

Nerespektovat výsledky studie by však znamenalo de facto zahodit veřejné prostředky, které se do ní vložily, chápu to správně?

Jistě.

V jakém stavu se podle vás budeme v roce 2018 nacházet a co to bude pro Brno znamenat?

V roce 2018 bude, doufejme už napořád, po místním referendu o poloze nádraží, bude hotová studie proveditelnosti a velmi pravděpodobně bude také již vybraná varianta, která se bude realizovat. Pro Brno to bude, doufejme, znamenat konec sporů, které nejméně od roku 2004 z politicky zištných důvodů opakovaně vyvolávají zelení i Zelení.

Bude-li vybraná varianta Řeka, pak půjde-li vše přiměřeně dobře, do roka bude moci začít stavba. Bude-li vybraná varianta Petrov, začne se s její přípravou, která potrvá nejméně patnáct let. Budou-li pak veřejné rozpočty v dostatečné kondici, možná někdy kolem roku 2035 začne stavba. Ale i to považuji za optimistický odhad.

Riziko, že se nacházíme v posledním rozpočtovém období, kdy je reálná šance na získání finančních prostředků na brněnský železniční uzel, je vysoké. V nedávném rozhovoru to potvrdil ministr dopravy Dan Ťok: „Doufám, že se v Brně dohodnou na přesunu, případně na rekonstrukci nádraží. Tam by také šly peníze z operačního programu pro dopravu. Zatím se Brnu podařilo prokaučovat peníze z prvního období. Už jsem s nimi debatoval o tom, že jestli se jim to povede ještě jednou, tak už pak žádné nedostanou. Jako bývalému Brňanovi by mně to bylo líto.“

Takže pokud se rozhodování zpozdí, znamená to, že už pak nebude o čem rozhodovat, protože ať už se vybere cokoli, nebude to z čeho zaplatit?

Přesně tak. Riziko je vysoké.

Mohlo by to vést k tomu, že někdo by mohl použít zdržovací taktiku, aby celý projekt zhatil?

Bez komentáře.

Jestli se nádraží nepřesune do polohy u řeky a místo něj se realizuje varianta Pod Petrovem, ve výhledu zhruba patnácti let to může znamenat vybudování vysokorychlostní tratě mezi Bystrcí a Žebětínem. Je to tak?

Ano, to mohu potvrdit. Zapojení vysokorychlostních tratí do nového nádraží v poloze Pod Petrovem je možné pouze soustavou tří nákladných tunelů. První povede pod historickým jádrem města, druhý povede pod městskými částmi Kohoutovice a Jundrov a třetí pod Podkomorskými lesy.

Mezi tunelem pod Kohoutovicemi a Jundrovem a tunelem pod Podkomorskými lesy má, v případě varianty Pod Petrovem, vysokorychlostní trať procházet povrchově. Vyústění druhého tunelu bude uprostřed všem dobře známé obory s divokými prasaty, trať by pak pokračovala nynějšími poli, překonala by ulici Hostislavovu a prošla by mezi Žebětínským rybníkem a ulicí Chrpovou (podle dostupných orientačních výkresů spíše blíže ulici Chrpové). Zhruba po šesti stech metrech po překřížení ulice Hostislavova by trať měla zaústit do třetího tunelu.

Jaká je situace s dalším referendem?

Současné vedení města podpořilo, podle mého názoru protiprávně, konání místního referenda o poloze nádraží souběžně s krajskými volbami v roce 2016. Místní referendum sice být vyhlášeno muselo, avšak mnohem dříve.

nadrazi-pod-petrovem

Jak vidíte jeho smysluplnost?

Hlavní vadou tohoto referenda je velmi nešťastná formulace jeho otázek. Bude-li na ně zodpovězeno kladně, bude vedení města nuceno postupovat nejen proti variantě Řeka, ale i proti variantě Petrov, která vychází z návrhu Občanské koalice Nádraží v centru. To by mělo na státní orgány nešťastný, demoralizující vliv.

Místní referendum je tedy namířeno proti oběma možným variantám řešení železničního uzlu Brno. Další varianty, systémově odlišné od dnes známých a rozpracovaných variant Řeka a Petrov, neexistují. Opakuji: neexistují. Zelení aktivisté se snaží tvrdit opak, ale nemají pravdu. Tohle referendum je tak namířeno proti městu, jehož životním zájmem je přestavba železničního uzlu.

Dojde tedy na referendum, a jestli ano, tak kdy?

Proti konání místního referenda tak, jak je vyhlášeno, jsou podány dvě správní žaloby. Soudní řízení sice prozatím běží, avšak šance na zvrácení situace jsou malé. Místní referendum tedy pravděpodobně na podzim roku 2016 proběhne. Ať už bude platné a závazné, nebo nebude, zůstane po něm v Brně hořká pachuť a v Praze si budou dále jen ťukat na čelo. Radost budou mít pouze dva radikální „občanští“ aktivisté, kteří to celé od začátku organizují.

Děkuji vám za odpovědi, společně můžeme třeba ještě pozdravit Jakuba Patočku a Miroslava Patrika (organizátory referenda o přesunu brněnského nádraží) a někdy na shledanou.

I já děkuji, na shledanou.

 *

Rozhovor poskytnul Robert Kotzian internetovému magazínu Brnoprovas.cz. Přebíráme ho s laskavým svolením autorky.

Týden podle Kacera

26. 1. 2015 v 19.57 • Témata: , , , , , , , , , ,

Jaroslav Kacer, předseda brněnské TOP 09, byl v minulém volebním období zastupitelem v městské části Brno-Bystrc, kde také bydlí. To je i důvod, proč přebíráme jeho zprávu o dění v Brně, kterou publikoval www.top09.cz.

*

O víkendu jsem se setkal s přáteli a byl jsem překvapen jejich zájmem o můj názor na dění v Brně. Rozhodl jsem se s vámi, kteří budou mít zájem a chuť, podělit o komentáře k uplynulému týdnu. Pokusím se o pravidelnost, pokud mi to čas dovolí, bude-li co komentovat a nebudu-li zcela znechucen :).

Začal bych netradičně od konce tedy od pátku 23. ledna, neboť rozhodnutí krajského soudu o zrušení Změny Územního plánu města Brna „Aktualizace ÚPmB“ považuji za důležitou zprávu. Již samotný název od počátku evokoval mišmaš pojmů a přičteme-li k tomu snahu bývalého vedení města o rychlé schválení bez neadekvátní diskuze či seznámení, bylo to při nejmenším podezřelé. Mě osobně to vedlo ke kritice již v loňském roce. Dokonce jsem navrhoval řešení tak, abychom předešli stavu, který minulý týden nastal. Rozhodnutím soudu se tak minimálně na dva roky paralyzoval rozvoj města. Mnoho lidí teď neví, na čem jsou. Zda budou moci stavět, rekonstruovat a vůbec, co vlastně z územního plánu platí. K tomu všemu se totiž ještě projednávala příprava nového územního plánu a to hned ve třech variantách. Dokument Aktualizace ÚPmB obsahoval mnoho prospěšných věcí, ale také spoustu takových, o kterých to říci nešlo. Jsem si vědom, že mnoho lidí je rezistentní k výstavbě v jejich okolí. Chtějí bydlet de facto na samotě, kde je nikdo nebude rušit, odkud to budou mít maximálně pět minut do centra, dostupnost všemožných služeb je samozřejmostí. To je však jen chiméra.

Co teď a co potom? V současné době platí územní plán z roku 1994 včetně schválených soborů změn. Ten však neodpovídá potřebám moderního města 21. století. K tomu byly v roce 2012 zrušeny Zásady územního rozvoje kraje, které jsou nadřazeným dokumentem pro územní plán, a na přípravě nových se teprve pracuje. Díky tomu je potřeba nejdříve připravit, projednat a schválit nové změny ÚPmB tak, aby se zcela nezastavil rozvoj města. Tento dokument by měl obsahovat co nejvíce prospěšných věcí pro obyvatele a samotné město. Neměl by vycházet vstříc zájmům jednotlivců. Tento proces bude trvat minimálně rok a půl. Ruku v ruce s ním se dle mého názoru musí připravovat tzv. metropolitní plán po vzoru Vídně, Amsterdamu, Kodaně Curychu či Prahy.

A co dalšího se minulý týden událo. Bylo podáno několik žalob na rozhodnutí Zastupitelstva města Brna ohledně konání referenda o poloze brněnského nádraží. Jedním ze žalujících byl bývalý náměstek za ODS. Dalšími žalujícími jsou někteří zastupitelé za ČSSD a ODS. Také náš klub TOP 09 dostal nabídku přidat se k této žalobě, což jsme však vyhodnotili jako nesprávné a nekonzistentní. V minulosti jsme totiž podporovali konání referenda a minulá koalice na to neslyšela. Měli jsme samozřejmě připomínky k jednotlivým otázkám referenda, které přípravný výbor předložil a také k termínu konání. Na místě je i otázka, zda by referendum o poloze nádraží nemělo být celokrajské, neboť mnoho lidí přijíždí do Brna za prací či studiem.

Na tom, že Brno potřebuje modernizaci železničního uzlu a současný stav není lichotivou bránou do města, se shodneme všichni. Nedávno za mnou přijel jeden známý ze zahraničí, který si chválil moderní vlakovou soupravu Railjet, která jej do Brna přivezla, avšak kritizoval hlavní nádraží, kde si připadal jako v historickém železničním skanzenu. O přesunu nádraží se mluví v Brně skoro sto let a je nutné konečně učinit kroky, které povedou k finálnímu rozhodnutí a realizaci. Osobně by se mi líbila varianta v centru. Za klíčové považuji celkovou modernizaci železničního uzlu Brno a jeho napojení na vysokorychlostní tratě. Já i naše strana jsme připraveni respektovat odborné stanovisko Ministerstva dopravy k této problematice, které by mělo být k dispozici v průběhu letošního roku.

Grand Prix ČR byla a je opět na programu dne. Za poslední dobu jsme si zvykli na stálé stěžování si pořadatelů na nedostatek peněz a snahu o získání maxima z veřejných zdrojů. Velká cena k městu Brnu neodmyslitelně patří. Není však možné stále žádat o finanční prostředky a nerozkrýt podivný spletenec firem včetně všech nákladů a výnosů. Pořadatelé v loňském roce hazardovali o osudu velké ceny a hráli do jisté míry vabank svými ultimativními požadavky, očekáváním pozornosti veřejnosti a nátlaku v rámci komunálních voleb. Tuto hozenou rukavici využil pan hejtman a přišel se založením společnosti, která by tuto akci pořádala. A tak se nakonec i stalo. Pořadatelé měli přislíbené finanční prostředky ve výši třiceti miliónů korun na zalistovací poplatek za rok 2014, který prozatím nebyl uhrazen. Vláda ČR schválila tuto částku až v letošním roce a lišácky ji poukázala Jihomoravskému kraji, což bezesporu vyhovovalo i samotnému hejtmanovi.  To dává velký silový potenciál pro realizaci přání krajského vedení. Původně měla krajská společnost ambici pořádat velkou cenu až od roku 2016. Otázkou tedy je, kdo bude pořadatelem v letošním roce, jak bude akce organizována a zda budou finanční toky transparentní. Bez dohody se současnými pořadateli to však nepůjde.

Dále se v médiích několikrát objevila informace o pozastavení privatizace. Toto rozhodnutí poprvé zaznělo od odpovědné náměstkyně na posledním zasedání Zastupitelstva města Brna v loňském roce a týká se i domů a bytů v procesu. Zcela chápu rozhořčení lidi, kteří jsou již v závěrečné fázi procesu včetně podepsaného úvěru či hypotéky a nyní nevědí, co bude dál. Tato problematika není zcela jednoduchá a nelze vše házet do jednoho pytle. Existují jistě pochybnosti o jednotlivých rozhodnutích a jejich výhodnosti. Nejsem sice právník, ale očekával bych dokončení privatizace v procesu. Pokračování privatizace by pak mělo probíhat za oboustranně výhodných podmínek. Nemělo by se jednat o diskontní výprodej pro vyvolené. Na základě zápisu rady bylo rozhodnuto o vytvoření pracovní skupiny pro posouzení pravidel privatizace, ve které však nejsou zástupci opozičních stran. K přípravě podkladů pak byla vybrána pražská advokátní kancelář. V polovině ledna byly osloveny jednotlivé politické kluby, aby zaslaly svoje připomínky k současným pravidlům, a to do konce ledna. Osobně jsem předpokládal, že odpovědní představitelé mají vizi a představí nám svoji koncepci privatizace. Následně by se pak vedla diskuze, ve které by mohly své připomínky prezentovat politické kluby.

Mezi mé záliby patří i architektura. Brno je Mekkou moderní architektury a na to jsem pyšný. Proto mně dovolte, abych na závěr zmínil kulaté výročí narození Ernsta Wiesnera, které jsme si minulou středu připomněli. Tento architekt zanechal ve městě Brně významnou architektonickou stopu. Mezi jeho významné stavby patří vila Stiassni, dříve označována vládní vila v Pisárkách. K tomuto objektu mám osobní vzpomínky, neboť jsem nedaleko trávil u babičky prázdniny po mnoho let. Ve stejné oblasti se ještě nachází Münzova a Haasova vila. Mezi další Wiesnerovy stavby patří palác Morava na Malinovského náměstí či budova brněnského krematoria v městské části Bohunice.

Jaroslav Kacer, člen ZMB

Viktor Lošťák: Znám i špatný způsob referenda

14. 9. 2014 v 22.15 • Témata: , , , , ,

V článku Ještě k referendu o nádraží se můj kamarád a o-příčku-výš spolukandidát Luboš Raus zabývá událostmi posledních týdnů okolo konání či nekonání nádražního referenda. I když nejde zrovna o mé téma, přesto jsem byl nucen v poslední době se jím zabývat trochu víc; proto k tomu také něco napíšu.

Chtějí-li občané v nějaké věci vypsat referendum a splní-li zákonem vyžadované náležitosti, není žádné diskuze o tom, zda referendum vypsáno být má nebo ne. Zákon je zákon. Avšak to, že zákon referendum posvěcuje, ještě bohužel neznamená, že každé provedení referenda je vždy rozumné a správné. Znám přinejmenším jeden způsob lidového hlasování, který je vysloveně špatný.

Je to ten způsob, kdy se občané budou rozhodovat na základě falešných, neúplných nebo dokonce žádných argumentů. Jak to souvisí s referendem o nádraží? Někdo namítne, že lidé stejně vysoce technickým otázkám ohledně přesunu nádraží nerozumějí, takže informovanost je čistě iluze. Jenže to právě v tomto případě není pravda.

Nemluvím teď o obtížné srozumitelnosti otázek, které jsou do referenda navrženy (vy je chápete?). Mám na mysli jednoduché, snadno pochopitelné a přitom citelné důsledky, které volba člověku přinese.

Otázky v plánovaném referendu

1. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti k modernizaci železniční stanice “Brno  ­hlavní nádraží“ v dosavadní poloze podél ulice Nádražní?

2. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti s cílem prosadit, aby se nejlepší řešení modernizace železniční stanice „Brno-hlavní nádraží“ určilo prostřednictvím soustavy otevřených návrhových soutěží?

Kdo z Bystrce a Žebětína třeba ví, že varianta „Nádraží pod Petrovem“ vede k tomu, že kolem roku 2030 se mezi Žebětínem a Kamechami postaví rychlodráha na Prahu? Koridor s rychlovlaky, samozřejmě spojený s hlukem, opatřeními proti hluku, demonstracemi proti hluku, protesty proti hluku, peticemi, aktivisty, občanskými sdruženími proti hluku, prostě se vším, co k té věci patří a co nastane roky předtím, než se začne doopravdy stavět. Dokonce to nastane i kdyby se nakonec nestavělo. Bude to taková nová hezká železniční R43, možná přímo pod vašimi okny. Věděli jste to?

Netvrdím, že byste hlasovali jinak, kdybyste to věděli. To já nevím, to je každého věc, jak se rozhodne. Třeba byste si řekli, že je to nesmysl, že žádné rychlodráhy stejně nikdy nebudou, a možná byste měli i pravdu. Ale podle mne byste to měli vědět. Ten aspekt je pro obyvatele Bystrce a Žebětína natolik vážný, že byste jej před tím, než budete v referendu hlasovat, znát měli. Jinak to není referendum, ale manipulace nebo loterie.

Podle mého názoru úporná snaha o konání referenda už za 26 dnů, v době komunálních voleb, je nezodpovědná. V tak krátké lhůtě, navíc spojené s hysterií kolem souběžné volební kampaně, prostě lidé nebudou vědět, o čem hlasují. Bylo by velice těžké jim to za tak krátký čas vysvětlit i kdyby bylo času dost, ale byla alespoň vůle. Jenže ona není ani ta vůle. Dítěti Země Miroslavu Patrikovi, pravému otci referenda a nakonec jedinému, kdo ho protlačuje už za tři týdny, je to fuk. Na nějakých informacích mu nesejde, on chce mít své referendum teď hned. Vždyť ve volbách také lidi neví, koho volí, řekl mi ve čtvrtek do telefonu. Jestli chcete informovat lidi, tak si to udělejte sám, prohlásil.

Tak vás tedy informuji. Referendum tady není proto, aby se vyhovělo jednomu egomaniakovi. Dobré referendum, to jsou především informovaní hlasující. Jestliže chcete o nádraží rozhodovat v lidovém hlasování, je to vaše právo. Vyvolejte referendum. Ale referendum nejsou jen bedničky a lístky, to jsou informace, solidní informační kampaň. Bez ní jsou to vyhozené peníze nebo ještě hůř – bez ní se takovým referendem taky můžeme střelit do nohy.

Viktor Lošťák
kandidát do zastupitelstva městské části Brno-Bystrc (Bystrčáci, www.bystrcaci.cz)

Podle mně dostupných informací bude studie, umožňující opravdu věrohodné srovnání obou v úvahu připadajících alternativ budoucí polohy nádraží, hotova do konce května 2015. 

Související

Luboš Raus: Ještě k referendu o nádraží
Nádražnímu referendu chybí 414 podpisů
Referendum o nádraží asi nebude. Má pomoci živý řetěz
Svoláváme LIDSKÝ ŘETĚZ „od nadutosti ke spravedlnosti“ – za dodržování ústavních práv brněnských občanů
Petice za referendum: Spor o podpisy i obvinění z podvodu
Petice za nádražní referendum finišuje

Luboš Raus: Ještě k referendu o nádraží

14. 9. 2014 v 21.37 • Témata: , , , , ,

Tak mě pan Robert Kotzian, náměstek primátora města Brna a brněnský zastupitel za ODS nazval v Brněnském Metropolitanu krajně levicovým aktivistou. Já si totiž také myslím, že k poloze nádraží by se mohli a měli vyjádřit občané brněnští. A dokonce jsem pro to něco málo dělal. Chápu, že těm, kdo mě znají, vyloudí toto označení za krajně levicového aktivistu na tváři úsměv. Nemám to panu Kotzianovi za zlé, nezná mě, a pokud vím, nikdy jsme se osobně nesetkali. A je koneckonců před volbami, a to se řekne a napíše ledacos.

Je zřejmé, že jsou zde dvě skupiny, které mají na polohu nádraží diametrálně odlišný názor. Jedna skupina chce nádraží v odsunuté poloze, a má pro to své argumenty. Je nepochybné, že určitá část této skupiny má v rukou moc – může, ale nemusí vyhlásit referendum. Tak stanoví zákon. A je tu druhá skupina, která chce nádraží v centru. Má pro to také své argumenty. Ale nemá v rukou moc. V článku pana Kotziana je nazvána skupinou krajně levicových aktivistů, která se pokouší o opakování referenda o poloze brněnského nádraží. Tato skupina může referendum žádat, rozhoduje ovšem skupina první. To má oporu v zákoně.

Jistě, prvá skupina poukazuje na odborné studie, upřesňuje varianty na „PodPetrovem“ a „U řeky“, hovoří o jedinečné šanci získat 16 miliard korun dotací. Vnucuje se ovšem otázka, dá-li se těmto tvrzením věřit. To, že stát nedávno dokončil studii, která něco tvrdí, není pro mne, s prominutím, až tak přesvědčivý argument. Nemohu nevzpomenout významného brněnského architekta, který si pro svou činnost právě v oblasti poblíž plánovaného nádraží vysloužil za nezákonné jednání padesátitisícovou pokutu a tříletý zákaz soutěžit o veřejné zakázky. Odtud plyne moje nedůvěra, jakkoli si vážím poctivých odborníků.

Já ovšem nechci psát o tom, jestli má být brněnské nádraží tu nebo onde. O to tu teď nejde. Bylo by dobré nepřehlédnout, že spor není o poloze nádraží, nýbrž o konání referenda! A tu je ta absurdita. Jestli je pan Kotzian, a s ním mnozí další, tak skálopevně přesvědčen, že jedině odsunutá poloha nádraží je ta pravá, a je-li tato skutečnost nad slunce jasná, proč se tak bojí referenda? Dokonce tak, že třetinu sebraných podpisů označí za neplatné? Vždyť za nečitelný podpis lze označit prakticky cokoli. Není přece problém občanům věc řádně vysvětlit a pak není třeba se referenda obávat. Nadto pan Kotzian ve svém článku tvrdí, že závěr referenda by stejně nebyl závazný, protože se jedná o pravomoc kraje, neřkuli pak státu. Tak čeho se bojí?

Myslím, že současná brněnská koalice ČSSD + ODS promarnila svoji historickou šanci. Mohla vyhlásit referendum, to mohla koneckonců i bez dostatečného počtu podpisů, krajně levicoví aktivisté by byli na hlavu poraženi a diskuze o brněnském nádraží by byla s definitivní platností ukončena. Nadto by byla pozice současné koalice upevněna za potlesku občanů brněnských. Nestalo se. Zdá se, že už se nikdy nedozvíme, který z dvou táborů je početnější. K čemu jsou zastupitelé, kteří nechtějí znát názor lidí.

Luboš Raus
kandidát do zastupitelstva městské části Brno-Bystrc (Bystrčáci, www.bystrcaci.cz)

Související

Nádražnímu referendu chybí 414 podpisů
Referendum o nádraží asi nebude. Má pomoci živý řetěz
Svoláváme LIDSKÝ ŘETĚZ „od nadutosti ke spravedlnosti“ – za dodržování ústavních práv brněnských občanů
Petice za referendum: Spor o podpisy i obvinění z podvodu
Petice za nádražní referendum finišuje

Nádražnímu referendu chybí 414 podpisů

11. 9. 2014 v 14.55 • Témata: , , , ,

referendum414 podpisů stále chybí pod petici, která žádá vyhlášení referenda k poloze brněnského nádraží. Oznámil to dnes v tiskové zprávě magistrát města Brna. Konání lidového hlasování souběžně s říjnovými komunálními volbami je tak prakticky vyloučeno, jestli se do věci nevloží soud.

Aktivisté sdružení v občanské koalici Referendum 2014 sbírají podpisy zhruba od února, téma však nabylo na intenzitě až v posledních týdnech, kdy se rozhořel spor o platnost autogramů. Úředníci magistrátu v srpnu vyškrtli několik tisíc podpisů pro jejich nečitelnost, a i když později dal soud aktivistům zapravdu, že v některých případech to nebylo oprávněné, i tak bylo stále podpisů málo. Následovalo nové sbírání, nové vyškrtávání a série žalob, které budou soudy teprve řešit.

Otázky, které petice do lidového hlasování navrhuje, nerozhodují přímo o poloze nádraží. Jsou formulovány poměrně vágně a málo srozumitelně, což zřejmě bude důvodem k další žalobě, tentokrát pro změnu ze strany magistrátu.

Otázky v plánovaném referendu

1. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti k modernizaci železniční stanice “Brno  ­hlavní nádraží“ v dosavadní poloze podél ulice Nádražní?

2. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti s cílem prosadit, aby se nejlepší řešení modernizace železniční stanice „Brno-hlavní nádraží“ určilo prostřednictvím soustavy otevřených návrhových soutěží?

Podporovatelé referenda tvrdí, že vyškrtávání podpisů je účelové, motivované snahou magistrátu hlasování zabránit.

„Jinak než obstrukce se to nazvat nedá,“ komentoval počínání magistrátu na sociální síti Martin Ander, šéf brněnských Zelených.

Aktivisté na podporu referenda svolali i demonstraci – několik desítek jich v podvečer 10. září vytvořilo na náměstí Svobody živý řetěz.

Jestliže aktivisté podpisy dosbírají, bude se referendum konat, ne však zároveň s komunálními volbami. To se však míjí s cíli uskupení Referendum 2014. Lidové hlasování konané mimo termín voleb má totiž jen velmi malou pravděpodobnost, že bude z hlediska zákona závazné. Je téměř jisté, že k hlasování nepřijde dostatečný počet lidí. Náklady na konání referenda se odhadují na zhruba dva miliony korun.

-vl-

Související

Referendum o nádraží asi nebude. Má pomoci živý řetěz
Svoláváme LIDSKÝ ŘETĚZ „od nadutosti ke spravedlnosti“ – za dodržování ústavních práv brněnských občanů
Petice za referendum: Spor o podpisy i obvinění z podvodu
Petice za nádražní referendum finišuje

Referendum o nádraží asi nebude. Má pomoci živý řetěz

8. 9. 2014 v 13.14 • Témata: , , , , , , ,

Podpisů není dost, tvrdí brněnský magistrát. Aktivisté ze sdružení Referendum 2014 ani na druhý pokus nedodali dostatek podpisů pod petici, na jejímž základě by magistrát vyhlásil referendum o brněnském nádraží souběžně s podzimními komunálními volbami. I druhá vlna podpisů totiž podle úředníků obsahovala chyby a tak stovky jmen proto ze seznamu vyškrtli. Prověřování petičních archů však ještě neskončilo.

„Magistrát města Brna v této chvíli velice pečlivě a se vší zodpovědností prověřuje totožnost osob na podpisových arších. I přesto, že je to značně časově náročná práce, tak předpokládám, že ji ukončíme dříve, než nám stanovuje zákon,“ uvedl tajemník Pavel Loutocký. Úředníci mají na prověření podpisů patnáctidenní lhůtu.

Primátor Roman Onderka (ČSSD) odmítl svolat mimořádné zastupitelstvo, které by mohlo o vyhlášení referenda rozhodnout. Poslední šancí aktivistů, jak dosáhnout konání referenda současně s komunálními volbami, je, že hlasování nařídí soud.

Aktivisté však nechtějí referendum vzdát. Chtějí magistrát přinutit k jeho vyhlášení protestní demonstrací. “

„Svoláváme protestní shromáždění – lidský řetěz – jehož cílem je dát najevo, že brněnští občané se nesmíří s porušováním svých ústavou garantovaných práv,“ vyzval veřejnost k protestům Jakub Patočka, mluvčí aktivistů. „Utvoříme živý řetěz od hodin neukazujících čas na náměstí Svobody, symbolu nadutosti současné brněnské moci, k soše spravedlnosti před Nejvyšším správním soudem, přezdívané exekutor zabavující bidet.“

Protest se má konat ve středu 10. září v 19 hodin na Náměstí svobody v Brně. K podpoře živého řetězu se přihlásila senátorka Eliška Wagnerová, dopravní expertka Miloslava Pošvářová a režisér Břetislav Rychlík.

-vl-

Související

Svoláváme LIDSKÝ ŘETĚZ „od nadutosti ke spravedlnosti“ – za dodržování ústavních práv brněnských občanů
Petice za referendum: Spor o podpisy i obvinění z podvodu
Petice za nádražní referendum finišuje

Petiční výbor žádá o pomoc

21. 8. 2014 v 13.18 • Témata: , , , , , ,

Na Bystrčník se obrátili zástupci petičního výboru, shromažďující podpisy občanů, žádajících konání referenda o poloze nádraží v Brně. Jejich výzvu zveřejňujeme bez úprav. Zájemci se o tématu mohou dočíst v článcích Petice za referendum: Spor o podpisy i obvinění z podvodu a Petice za nádražní referendum finišuje. Další informace o petici najdete na www.referendum2014.cz.

Zveřejnění žádosti o pomoc nevyjadřuje názor Bystrčníku. Sami tímto článkem k podpisu petice ani nevyzýváme ani od něj neodrazujeme. Vše je na vás.

*

Vážení přátelé,

píšu Vám s žádostí o pomoc a podporu – v průběhu posledního roku jsme shromáždili výjimečnou podporu občanů pro záměr uspořádat místní referendum s komunálními volbami (tak, aby bylo úspěšné) o poloze hlavního nádraží – rozhodnout po deseti letech. Evidovali jsme před odevzdáním magistrátu podpisů přes 21 000.

Magistrát z nich ale uznal pouhých 13 000, aniž by se zatím obtěžoval dodat evidenci o tom, proč to udělal.

Máme tedy před sebou nelehký úkol – sehnat do 1. 9. dalších 6 000 podpisů. Již se zapojuje mnoho lidí, snad to zvládneme a já bych chtěl takto úpěnlivě požádat o pomoc i Vás. Lidé jako jste Vy mají ve svých komunitách respekt, těší se vážnosti, mají ohromnou sílu.

Prosím Vás, mohli by jste ve vašem okolí po přátelských kontaktech ještě shromáždit nějaké podpisy? Všechno o tom, jak to děláme najdete na našich stránkách www.referendum2014.cz. Šiřte prosím tyto informace a prosbu o podporu.

V Brně to může mnoho změnit a celkově nám angažovaným občanům prospět – politiky je třeba naučit poslouchat. Můžeme to zvládnout, ale sami ne. A za týden už bude pozdě.

Díky,

Josef Patočka
patocka.josef@gmail.com, 731 445 153

Petice za referendum: Spor o podpisy i obvinění z podvodu

19. 8. 2014 v 11.03 • Témata: , , , , , ,

Aktivisté za referendum o poloze brněnského nádraží budou v příštích několika dnech ještě aktivnější než jindy. Když magistrát oznámil, že z dosud odevzdaných podpisů pod petici o konání referenda jich přes osm tisíc vyškrtl jako neplatných, vyvolal tím mezi nimi pravou podpisovací horečku.

„Úředníci zjevně účelově vyřadili přes osm tisíc podpisů pro jejich údajnou nečitelnost,“ stěžují si na postup magistrátu aktivisté na stránce Podporuji referendum 2004 v Brně.

Podle záměru organizátorů petice, jimiž jsou převážně ekologické organizace jako je Hnutí Duha a Děti Země, by se referendum o budoucí poloze brněnského nádraží mělo konat souběžně s říjnovými komunálními volbami. Potřebují k tomu získat přes osmnáct tisíc podpisů Brňanů.

Poté, co magistrát osm tisíc podpisů zneplatnil, hodlají aktivisté během týdne, který jim zbývá do termínu odevzdání petice, sebrat přinejmenším dalších potřebných šest tisíc. Postup úřadu mají za nekorektní.

„Lidé o podrazu vědí a rádi podepisují,“ tvrdí Josef Patočka, jeden z organizátorů petiční akce.

„Když dochází argumenty, můžou za to ti druzí. Jakápak zvůle? A lhaní lidem při sbírání podpisů, účelová politizace věcného problému pro vlastní politické body, to je co? Někteří lidé se podepsali vícekrát, jiní byli neplnoletí, spousta podpisů nepatří obyvatelům města apod. To je vše. Více v tom, pane Patočko, nehledejte,“ oponuje mu na sociální síti náměstek primátora Robert Kotzian (ODS). A není sám.

Řada lidí tvrdí, že sběrači podpisů lidem tvrdí, že smyslem petice je něco jiného než ve skutečnosti.

„Při sbírání podpisů organizátoři veřejnost demagogicky podváděli, byl jsem mnohonásobným svědkem,“ říká Dobromil Dvořák z Brna.

„Spousta mých známých žije dodnes v představě, že podpisem podporují polohu pod Petrovem. Tak to bylo náhončími prezentováno, několikrát i mně osobně,“ napsal Pavel Švarc.

Otázky v plánovaném referendu

1. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti k modernizaci železniční stanice “Brno  ­hlavní nádraží“ v dosavadní poloze podél ulice Nádražní?

2. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti s cílem prosadit, aby se nejlepší řešení modernizace železniční stanice „Brno-hlavní nádraží“ určilo prostřednictvím soustavy otevřených návrhových soutěží?

I další lidé si myslí, že otázky, navrhované v referendu, jsou těžko srozumitelné.

„Referendum je věc jedna ale zkusil jste si někdo odpovědět na ty dvě otázky, které si organizátoři vymysleli? Zkoušeli jsme to v kanclu i v hospodě a jen jsme se dohádali co je jimi vlastně zamýšleno… natož dobrat se k odpovědi ano nebo ne,“ krčí rameny Miloš Vrážel.

-vl-

Související

Petice za nádražní referendum finišuje

 

 

Petice za nádražní referendum finišuje

18. 8. 2014 v 14.27 • Témata: , , , , , ,

brno-nadrazi-824

Už jen dva týdny mají organizátoři petice za konání referenda o odsunu nádraží v Brně, aby sesbírali potřebné podpisy. Přestože aktivisté začali sbírat podpisy již v únoru, stále jim téměř 30 % chybí.

„Ke konání referenda je potřeba nasbírat 18 508 podpisů. Přípravný výbor nasbíral zatím pouze 13 257 platných podpisů, chybí jim tedy ještě 5 251. Čas mají do 1. září,“ oznámil dnes na sociální síti náměstek primátora Robert Kotzian (ODS).

Referendum organizuje Občanská aliance, uskupení vedené aktivisty Jakubem Patočkou a Miroslavem Patrikem. Členem aliance je Hnutí Duha, Děti Země, NESEHNUTÍ, hnutí Brontosaurus a další, zejména ekologicky zaměřené spolky. Podle plánu aktivistů by se mělo referendum konat souběžně s podzimními komunálními volbami, tedy 10. a 11. října.

Otázky v plánovaném referendu

1. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti k modernizaci železniční stanice “Brno  ­hlavní nádraží“ v dosavadní poloze podél ulice Nádražní?

2. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti s cílem prosadit, aby se nejlepší řešení modernizace železniční stanice „Brno-hlavní nádraží“ určilo prostřednictvím soustavy otevřených návrhových soutěží?

Občané by v referendu měli rozhodnout, zda si přejí vlakové nádraží přesunout do nové polohy cca o 1 kilometr jižněji nebo jej zachovat na stávajícím místě. O stejné otázce již jednou referendum proběhlo. V roce 2004 se 85 % hlasujících vyslovilo proti přesunu nádraží, ale jelikož nepřišlo dostatečné množství voličů, výsledek podle tehdejších zákonů nebyl závazný.

„I z toho důvodu představitelé města po jistém váhání pokračovali ve snahách o prosazení přesunu hlavního nádraží do nové polohy. To se ale nedaří a projekt dnes vězí na mrtvém bodě,“ uvádějí mluvčí Občanské aliance.

Nezávislí komentátoři soudí, že aktivistům se do konce prázdnin sesbírat podpisy spíše nepodaří. I kdyby se však referendum konalo, není jisté, zda bude platné. Legislativa se sice od roku 2004 změnila, takže k platnosti referenda již není zapotřebí účast poloviny oprávněných voličů, ale jen 35 %, ale ani to nemusí stačit. Ke komunálním volbám v Brně chodí jen asi 40 % voličů a je jisté, že ne všichni se zároveň budou chtít referenda zúčastnit. Podle všeho tak rozhodnutí o nádraží nakonec přece jen zůstane v rukou politiků.

-vl-

Související

Stránky Občanské aliance

 

Nádraží v centru? U Žebětína vznikne hlučná vysokorychlostní trať

12. 11. 2013 v 11.31 • Témata: , , , , , , ,

Brno – Pokud se postaví nové hlavní nádraží blíže centru Brna u ulice Nové sady, prodraží to investici o další desítky miliard. Peníze budou potřeba na riskantní stavbu tunelů a také vedení hlučné vysokorychlostní trati mezi Žebětínem a sídlištěm Kamechy. Tak zní podle zjištění Deníku Rovnost nová argumentace pro přesun nádraží dále na jih, se kterou přišlo město. Vychází údajně ze studie, kterou zpracovávají železničáři.

Aktivisté prosazující nádraží v centru ji ale odmítají. S informací o nezakryté trati u Žebětína přišel náměstek primátora Robert Kotzian. Odvolal se na poslední prezentaci dílčích výsledků studie, která posuzuje obě varianty polohy nádraží.

„Průjezd vysokorychlostního vlaku znamená velký hluk. Tuto variantu přitom prosazují ekologové, kterým vadí plně zakrytá silnice R43 v Bystrci,“ prohlásil Kotzian.

Obavu má i starosta Žebětína Vít Beran. „Nemám moc informací. Ale s otevřeným koridorem nesouhlasíme. A postavíme se proti němu. Půl roku nám z jedné strany hlučí automotodrom. Pokud se k tomu přidá vlak, nikdo tu už nebude chtít bydlet. Přitom na Kamechách má žít osm tisíc lidí,“ podotkl Beran. Dodal, že podrobnosti se dozví na dnešní schůzce s náměstkem Kotzianem.

Lidé v Žebětíně ani na Kamechách o plánech zatím moc nevědí. „Je škoda, že do Bystrce žádná vlaková trať nevede. Cesta by byla určitě rychlejší než tramvají a autobusem. Ale rychlovlak tu stejně nebude mít zastávku. Takže pokud mám poslouchat hluk a nic z toho nemít, jsem proti,“ řekl Radim Tesař.

(…)

Zkráceno, celý článek Petra Jeřábka si přečtěte na brnensky.denik.cz

Zásady územního rozvoje kraje mají potíže

4. 10. 2011 v 05.27 • Témata: , , , , , , , , , , ,

Silniční síť Jihomoravského kraje nerespektuje realitu. Zásady územního rozvoje kraje tím budou mít potíže, tvrdí předseda občanského sdružení Dětí Země Miroslav Patrik.

Podle řady obcí, občanských sdružení a zástupců veřejnosti zastupitelstvem kraje minulý týden schválená silniční síť vychází ze zastaralých přístupů a nerespektuje zhoršené životní prostředí v Brně a okolí, zatížené zejména nadměrným hlukem a špatnou kvalitou ovzduší. Alternativní silniční koncepce navrhovaná obcemi a občany nebyla, dle mínění oponentů, řádně posouzena. Její výhodou je nízká cena, neboť nepočítá se stavbou silnice R52 na Mikulov a tangent na jihu Brna. Trasu R43 umísťuje jako plnohodnotný obchvat Brna do Boskovické brázdy a směřuje jí do Svitav.

»Základní obrysy alternativní ekonomicky úspornější, dopravně výhodnější a ekologicky příznivější silniční koncepce kraje jsou známy 12 let, přesto je ale zarážející, že nebyla ani při této příležitosti objektivně posouzena. Politici nelogicky lpí na plánech starých téměř 50 let,« kritizoval územní plán kraje Patrik.

Podle něho je ignorován odpor obcí, občanských sdružení a zástupců veřejnosti proti výstavbě tras páteřních silnic v kraji i k umístění nového železničního nádraží v Brně asi 800 metrů na jih od současného, neboť nenastalo ani porovnání s výrazně levnější variantou s nádražím v centru. Se zavedením Zásad územního rozvoje kraje je nespokojená i zástupkyně veřejnosti Jana Pálková, kterou v kritice silnice R43 přes Bystrc podpořilo téměř 1300 občanů kraje. Krajský úřad všechny námitky zamítl.

»Způsob vypořádání našich námitek považujeme za nezákonný a chybný, neboť obyvatelé Brna by při realizaci silnice R43 přes Bystrc museli nadále snášet hluk a prach z tranzitní dopravy, protože by neexistoval plnohodnotný obchvat Brna, včetně této městské části,« připomněla Pálková z bystrckého sdružení.

(…)

Zkráceno, celý text článku si přečtěte na www.halonoviny.cz

Související

Jih Moravy má územní plán, obce a sdružení jej zřejmě napadnou u soudu
Silniční síť Jihomoravského kraje nerespektuje realitu

Metropolitan kritiku nebere

5. 1. 2011 v 11.37 • Témata: , , , , , , , , , , ,

Brněnský Metropolitan, tiskovina brněnského magistrátu, údajně nedává prostor kritickým názorům, nebo názorům odlišným od názorů vedení magistrátu. Přestože se nejedná přímo o dění v Bystrci, souvislost s dlouhodobou kritikou Bystrckých novin je evidentní. Jak v Metropolitanu, tak v Bystrckých novinách, by mělo být cílem redakce dát přiměřený prostor všem názorům na dění v obci.

Povšimněme si také setrvalé výmluvy na to, že v tištěné verzi na článek „nezbylo místo“. Každý chápe, že papír není nafukovací – stěží už však lze pochopit, proč se kritické články nepublikují alespoň na webu, který nafukovací je, a do tisku se nedostanou zestručněné nebo v podobě odkazů. Propojení tištěného média s webovým prostorem je už dnes zcela samozřejmé, jen radniční média se mu stále vyhýbají. Je otázkou, zda jde o obyčejnou neschopnost, nebo nechuť nechat si sebrat osvědčenou výmluvu. Ani nová redakční rada Bystrckých novin žádný paralelní webový prostor údajně nechystá…

*

Kritika? Na tu v našem časopise není místo. Tak mohlo působit chování redakční rady Brněnského Metropolitanu v druhém pololetí minulého roku. A to i přesto, že oficiální měsíčník brněnského magistrátu se od podzimu pyšní cenou Otevřeno za vstřícné otiskování příspěvků opozice. Ke kritickým hlasům Brňanů však radnice tak vstřícná nebyla.

Do časopisu se loni opakovaně nevešly kritické příspěvky odpůrců odsunu nádraží, zatímco na článek velebící novou koalici se v posledním čísle místo našlo. „Dvakrát jsme do Metropolitanu zaslali příspěvek, ve kterém jsme upozornili na podjatost magistrátních úředníků při rozhodování o územním povolení pro odsunuté nádraží. Vždy jsme ale dostali odpověď, že na náš článek v rubrice Pohledem čtenáře nezbylo místo,“ popsal zkušenosti s magistrátem Matěj Hollan z občanské koalice Nádraží v centru.

Otisknutí všech příspěvků však podle vedoucí tiskového střediska brněnského magistrátu Soni Haluzové není možné. „Měsíčně dostáváme tři až pět dopisů od čtenářů a místo máme jen na jeden až dva z nich,“ vysvětlila Haluzová. Obsah pochvalného článku od smyšleného příznivce velké koalice ani důvod, proč právě na tento text redakce místo našla, Haluzová nekomentovala.

O tom, který příspěvek redakce otiskne a který nikoliv, rozhoduje sedmnáctičlenná redakční rada složená z úředníků magistrátu i politiků. Její předsedkyní byla až do voleb Zdeňka Tůmová, podle které je pro výběr příspěvku rozhodující například to, jak je aktuální a důležitý.

Na články odpůrců odsunu nádraží si Tůmová nepamatuje. „Zasedání redakční rady jsem se tehdy nezúčastnila, protože jsem měla plno práce s předvolební kampaní,“ řekla zastupitelka. V její nepřítomnosti tak rada dala před článkem o nádraží přednost například příspěvku Evy Dobšíková, která psala o ochraně zvířat a nutnosti rušit kožešinové farmy.

Zatímco někteří čtenáři mají k uveřejňování svých příspěvků námitky, opoziční strany jsou s přístupem redakce spokojeni. „Máme k dispozici třicet řádků strojového textu a volba tématu i vyznění článku je čistě jen na nás,“ uvedl komunistický zastupitel Pavel Březa.

(…)

Zkráceno, celý článek Zuzany Taušové si přečtěte na brnensky.denik.cz