Příspěvky se štítkem ‚Miroslav Patrik’

Kolik stálo nádražní referendum? Jen v Bystrci přes čtvrt milionu

11. 10. 2016 v 12.29 • Témata: , , , , , , , ,

276 tisíc korun padlo na uspořádání místního referenda o budoucnosti brněnského nádraží jen v městské části Brno-Bystrc. Celkové náklady převyšují pět milionů korun, přičemž v této částce nejsou započteny částky vynaložené na vyčištění ulic od nelegálního výlepu plakátů; těmi svůj záměr protlačovali aktivisté z okruhu Jakuba Patočky, hlavního strůjce hlasování.

Referendum položilo Brňanům dvě obtížně srozumitelné otázky, týkající se polohy brněnského nádraží. Jak jejich nejasný výklad, tak i kampaň Referendum je past, vedená na prvním místě bývalým náměstkem primátora a dnes šéfem spolku Brno+ Robertem Kotzianem, přispěly k tomu, že počet hlasujících nedosáhl ani zdaleka pětatřiceti procent, potřebných k platnosti výsledku. Účast byla pouhých 23,83 %.

Většinu nákladů ponese město Brno, část zaplatil Jihomoravský kraj.

„Hlavně, že nejsou peníze na opravu silnic a my jezdíme domů po tankodromu,“ myslí si o účelnosti vynaložených peněz Milada Míková z Brna.

„Náklady na referendum byly peníze vyhozené oknem. Jednalo se nicméně o náklady, které město vydat muselo. Je to účet za dvouletou zábavu aktivistů kolem Jakuba Patočky a Miroslava Patrika, kvůli které město málem přišlo o svou budoucnost,“ komentoval pro Bystrčník nenadálou položku rozpočtu Robert Kotzian.

Jakub Patočka, aktivista spojený se zelenými spolky, se již před ukončením referenda nechal slyšet, že v případě neúspěchu hlasování za dva roky zopakuje.

-vl-

Miroslav Patrik: Děti Země nejsou politický subjekt

3. 8. 2015 v 21.08 • Témata: , , , , , , ,

Vznik následujícího rozhovoru s Miroslavem Patrikem, ekologickým aktivistou, předsedou spolku Děti Země a jedním ze strůjců referenda o přesunu brněnského nádraží je třeba stručně osvětlit. Bystrčník před třemi týdny publikoval rozhovor s bývalým náměstkem primátora a předsedou spolku Brno+ Robertem Kotzianem, týkající se tématu brněnského nádraží. Miroslav Patrik spolu se svými kolegy zpochybnili věrohodnost některých tvrzení Roberta Kotziana a požádali Bystrčník o možnost vyjádření.

Magazín Bystrčník po celou dobu své existence stojí na zásadě audiatur at altera pars, „budiž slyšena i druhá strana“. Vždy poskytneme prostor k vyjádření všech, kteří mají k tématu co sdělit. Zároveň však nejsme beznázorovým médiem a o mně samotném se to v tomto kontextu nedá říct už vůbec. Bohužel v dané chvíli nebyla kromě mne k dispozici žádná jiná osoba, která by rozhovor s Miroslavem Patrikem vytvořila. Navrhl jsem tedy panu Patrikovi, aby místo rozhovoru publikoval na stránkách Bystrčníku čistě jednostranné prohlášení, protože jsem osobně ve věci zaujatý a mé otázky budou podle toho vypadat. Miroslav Patrik – a tady musím vyjádřit obdiv jeho odvaze – však přesto žádal formát rozhovoru. V následujícím textu tak proti sobě stojí dvě osoby, z nichž každá má na věc silný názor. Obě strany to však o sobě předem věděly a v tomto smyslu tedy nelze rozhovor považovat za nekorektní.

Rozhovor vznikl prostřednictvím mailové korespondence a z časových důvodů šlo jen o jedno kolo otázek a odpovědí, bez doplňujících dotazů a reakcí. Odpovědi publikujeme přesně v takové podobě, v jaké je pan Patrik zaslal, bez krácení nebo jiných úprav.

*

Viktor Lošťák: Nejdříve bych se chtěl zeptat na vás samotného. Nikde na webu jsem nenašel, co je vaše povolání, co vás živí. Je to členství v ekologických organizacích? Jste profesionální aktivista? Pokud ano, od kterého roku?

Miroslav Patrik: V roce 1988 jsem dokončil Přírodovědeckou fakultu UJEP v Brně, obor geochemie a základní ložisková geologie, a nastoupil jsem do Agroprojektuv Brně jako pedolog. Od roku 1991 jsem střídavě zaměstnancem různých brněnských občanských sdružení, samozřejmě nejčastěji Dětí Země, kde jsem zaměstnán i nyní. Zpočátku jsem řešil širokou paletu problémů – ochrana ozonosféry před freony, protijaderné akce, ekoporadenství občanům a obcím a především vliv dopravy na životní prostředí. Poradenstvím a dopravou, hlavně vlivem dopravních staveb na přírodu, se intenzivně věnuji od počátku v roce 1991, kdy jsem v ČR koordinoval první Den bez aut, naposledy v roce 2007. Souběžně od roku 1992 pořádám anketu o antiekologický čin roku Ropák a od roku 1995 o antiekologický výrok Zelená perla.

Do jaké míry jsou Děti Země příjemci dotací z veřejných rozpočtů, kolik peněz jste z veřejných zdrojů například získali v loňském a předloňském roce? Stačí mi odkazy na výroční zprávy, pokud je to v nich uvedeno. Kolik jste vy sám z těchto zdrojů získal, jaký způsobem vás Děti Země financují?

Děti Země, které vznikly v září 1989, získávají prostředky z různých zdrojů jako každý spolek, dříve občanské sdružení, tzn. od státu, krajů a obcí, od nadací, od firem a od různých osob. Máme také etický kodex, který obsahuje pravidla, od koho peníze nebrat. Množství peněz z těchto zdrojů se pochopitelně každým rokem mění, podle toho jak jsme úspěšní. Děti Země v letech 2012 a 2013 z veřejných zdrojů, tj. z grantů od státu a samospráv, nezískaly žádné peníze. Nejvíce peněz jsme měli za ekologické poradenství, z darů našich přátel a příznivců a malé částky byly od nadací. Já jsem Dětmi Země placen na poloviční úvazek s průměrným platem neziskového sektoru, řádově tisícovky korun za měsíc. Ve zbytku svého času se věnuji jiným svým projektům a zájmům, nyní mi nejvíce času zabírá archeologie.

Vy jste v podstatě politik, byť nevolený. Politik v tom smyslu, že systematicky ovlivňujete veřejné záležitosti, které se vás osobně netýkají. Připadá vám správné, abyste na svou politickou činnost pobíral peníze daňových poplatníků, přestože jste nezískal mandát v žádných volbách?

Já samozřejmě žádným politikem ve smyslu členství v nějaké politické straně či v hnutí nejsem a nikdy jsem ani nebyl. Nicméně je pravdou, že Děti Země se většinou svou činností pohybují ve veřejném mimostranickém prostoru, neboť hájí různé veřejné statky před škodlivými či nezákonnými zásahy. Veřejnosti a veřejné moci tak logicky předkládáme své názory a návrhy řešení, jak by se měly některé problémy s ohledem na tyto statky, tj. živá a neživá příroda a životní prostředí lidí, řešit. Určitě je správné, pokud spolky, které hájí nějaké veřejné zájmy nebo umějí řešit problémy, u kterých veřejná správa selhává nebo je řešit nechce, se účastní grantových soutěží a získávají veřejné prostředky. A pokud je žádost na konkrétní nabízenou činnost u státních nebo samosprávných orgánů úspěšná, tak zde nevidím žádný problém, protože jde o legální a transparentní proces. Je proto úplně jedno, zda mají či nemají politický mandát z voleb, protože neusilují o politickou moc. Stranickou politikou se tedy nezabýváme, takže jsme ani o žádné peníze z veřejných zdrojů na tuto činnost nikdy nežádali. Demokracie není jenom správa věcí veřejných prostřednictvím voleb a soutěží politických stran a hnutí o získání politické moci. Je to také vláda práva, občanská angažovanost apod.

Děti Země jsou politický subjekt, je to lobbistická nátlaková skupina. Připadá vám správné, aby daňoví poplatníci dávali peníze lobbistům, kteří ovlivňují politiku nástroji, které neprocházejí žádnou demokratickou kontrolou a nebyly voliči odsouhlaseny ve volbách?

Děti Země nejsou politický subjekt, byly založené jako občanské sdružení, nyní jsme spolkem. Ani nejsme lobbyistická nátlaková skupina, protože se hlavně zabýváme účastí veřejnosti při rozhodování úřadů, poradenstvím při řešení ekologických problémů, mediální osvětou apod. Je to i patrné z našich tiskových zpráv. Otázkou existencí lobbyistů a jejich zdrojů financování se Děti Země nezabývají. Neočekávám, že je možné tyto osoby nějak vymítit a ani to nejde, neboť jsou součástí demokratického systému, tzn. fungují v nějakém morálním a právním rámci. Jak jsou financované spolky, které se ovlivňováním legislativních procesů zabývají, je nutné se zeptat jich.

Podporujete Stranu Zelených. Pokud přitom pobíráte prostředky z veřejných zdrojů, nepovažujete to za obcházení zákonných ustanovení, týkajících se financování politických stran?

Děti Země nepodporují žádnou politickou stranu, neboť podporujeme pro nás přijatelný způsob řešení nějakého ekologického problému, který není v rozporu se zákonem a s naším etickým kodexem. Pokud nějaký spolek svou činností podporuje nějakou politickou stranu, tak to musí dělat v mezích zákona. Ani nevím, jak konkrétně souvisí získávání veřejných prostředků nějakým spolkem grantovým systémem a obcházení zákona o financování politických stran, neboť tomuto tématu se Děti Země nevěnují.

Představme si situaci, kdy si ODS založí Spolek na ochranu developerů. Nebo jej pojmenuje vznosněji, třeba Děti ráje. Spolek bude prosazovat ušlechtilé myšlenky pokroku, výstavby, rozvoje a prosperity. Bude na ně pobírat dotace od státu a přitom bude poměrně hlasitě dávat najevo, že jedinou stranou, která je schopna skutečný rozvoj v zemi zařídit, jsou občanští demokraté. Zároveň budou Děti ráje prostředky z dotací používat na prosazování změn v legislativě, které přinesou liberálnější ekonomické prostředí a odstraní regulace, které podvazují ekonomický pokrok v zemi. Jak se díváte na takovou modelovou situaci, připadá vám v pořádku, v plném souladu s demokratickým politickým systémem?

Jde o velmi spekulativní obecnou úvahu, takže se těžko reaguje. Spolek si mohou založit fyzické osoby, které mohou být samozřejmě členy politické strany. Příkladem takového personálního propojení je třeba člen ODS a bývalý náměstek brněnského primátora Robert Kotzian, který si v roce 2014 založil spolek Brno+, přičemž dříve se angažoval v mnoha jiných spolcích. To ale není případ Dětí Země, jejichž vedení nejsou se Stranou zelených a ani s jinou politickou stranou personálně propojené. Takže mezi členy a podporovatele mnoha spolků se tak nacházejí nejen politici různých stran, ale i úředníci a lidé ze stavebních firem. Jak bude spolek úspěšný při získávání peněz z veřejných rozpočtů, těžko odhadovat, závisí to na obsahu konkrétní žádosti o grant. Pokud nějaký spolek nebrojí proti demokratickému režimu a dodržuje zákony, tak mu přeji lobbyistický úspěch v jeho snažení. Děti Země si žádná politická strana nezaložila. Naproti tomu je veřejně známé, že členové spolku Mladí konzervativci mají velmi blízko k ODS, a že když tato strana řídila Ministerstvo životního prostředí, tak získali grant na ekologickou osvětu, i když toto téma je pro ně velmi okrajové.

Nyní již k referendu o brněnském nádraží. Mělo se původně konat souběžně s komunálními volbami v říjnu loňského roku, jak jste prosazoval. Domníváte se, že informovanost občanů v té době byla dostatečná? Byli úplně seznámeni s tím, o čem měli hlasovat? Pokud ano, jak je možné, že ani obyvatele Bystrce, ani Žebětína, nikdo kromě tehdejšího náměstka primátora Roberta Kotziana neinformoval o důsledcích, které pro ně představuje varianta nádraží Pod Petrovem?

Pro vyhlášení referenda v Brně stačilo získat podporu šesti procent voličů, což se nám podařilo, takže bude v říjnu 2016 společně s volbami do zastupitelstva krajů. Informovanost občanů Brna byla jednoznačně kvalitní a poctivá. Každý, kdo nás podpořil, tak jistě chtěl, aby se o poloze nádraží rozhodlo referendem. Pro zajištění jeho platnosti bude nutné, aby přišlo hlasovat aspoň 35 procent voličů, takže připravuje odbornou a mediální kampaň. A samozřejmě chceme, aby většina z hlasujících voliček a voličů byla proti odsunu nádraží z centru a pro otevřené návrhové soutěže. Během této předvolební fáze se tedy odborně, což také již probíhá, a veřejně proberou všechny výhody a nevýhody různých variant nádraží, včetně té Pod Petrovem. Pokud třeba Robert Kotzian vidí hlavní problém této varianty ve výstavbě nové rychlostní železnice z Brna do Prahy se třemi tunely, s mostem nad Svratkou a s povrchovým úsekem mezi Kohoutovicemi a Žebetínem, tak to je úžasné, protože očekávám fundovanější a rozsáhlejší kritiku. V rámci odborných diskusí se totiž mohou objevit i jiné varianty trasování rychlostní železnice, než s tunely, kterými nyní Robert Kotzian straší. Škoda, že se stejně intenzivně netrápí osud lidí v Židenicích, kteří žijí těsně u železniční trati, přičemž jím prosazovanou odsunovanou variantou se jim postaví další trať ještě blíže k jejich domům.

Zastupitelstvem ze dne 25. listopadu 2014 schválené otázky pro referendum o poloze nádraží v Brně, které proběhne na podzim 2016:

  1. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti k modernizaci železniční stanice „Brno-hlavní nádraží“ v dosavadní poloze podél ulice Nádražní?
  2. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti s cílem prosadit, aby se nejlepší řešení modernizace železniční stanice „Brno-hlavní nádraží“ určilo prostřednictvím soustavy otevřených návrhových soutěží?

Jaké konkrétní kroky jste podnikl k tomu, abyste informoval občany městských částí Bystrc a Žebětín o tom, že pokud bude zvolena varianta nádraží Pod Petrovem, v ne až tak vzdáleném výhledu by v nyní klidném území vedla trasa rychlodráhy z Brna do Prahy? Považujete tyto důsledky za marginální a nepodstatné? Do jaké míry vy sám osobně znáte situaci na místě? Byl jste se někdy podívat na oblast mezi Bystrcí a Žebětínem, znáte to tam?

Žádné konkrétní kroky jsem nepodnikal, protože v referendu se nehlasuje o výstavbě varianty Pod Petrovem, ale proti odsunu nádraží na jih o 900 metrů ve variantě U řeky. Občané všech částí Brna budou samozřejmě v předvolební kampani v roce 2016 informováni o všech výhodách a nevýhodách různých řešení umístění nádraží v Brně, včetně návazných kolejí, jakými jsou nové rychlostní tratě. Obecně je ale vliv železniční tratě na okolí, zejména hluku, výrazně nižší, než vliv velkokapacitní silnice. V tomto případě bych se tedy spíše bál nové silnice R43 přes Bystrc podél celého západního kraje Brna, než krátkého a úzkého průniku nové tratě přímo do středu města. Dotčené území pro obě tyto stavby osobně neznám, protože se ještě o nich nikde nerozhodovalo. Ale za to znám osobně a velmi důkladně území s desítky obyvatel Židenic, kde jim odsunovaná varianta, kterou více než deset let prosazuje brněnská ODS, přitáhne novou trať doslova až do pokoje. A proč? Protože tato varianta těmto lidem už více než deset let reálně hrozí. Také se za přípravu, lobbing, mediální výstupy a za externí advokáty utratilo už stovky miliónů korun. Přesto se ale ukázalo, že odborně jde o nekvalitní projekt a procesně o obtížně prosaditelnou stavbu. Bylo by proto výborné, pokud by se někomu podařilo odhalit majetkové vlivy dotčených majitelů pozemků v Jižním centru na brněnské politiky, kteří odsun nádraží tvrdošíjně několik let prosazují.

Váš kolega Jakub Patočka výslovně odmítl možnost, že by občané v referendu mohli ovlivnit imigrační politiku své země. Co si o tom myslíte vy? Souhlasil byste, aby v referendu k otázkám o nádraží přibyly otázky, týkající se přijímání uprchlíků Brnem a použití sociálního systému města pro imigranty, pokud se pro ně sebere dostatek podpisů?

Děti Země se imigrační politikou státu nezabývají a ani já se jí detailně nevěnuji. Nezdá se mi, že by pro náš stát šlo o nějaký zatěžkávající problém, když přijímáme nepatrně množství azylantů. Řešit místním referendem v Brně otázku přijímání několika desítek uprchlíků mi nepřipadá logické a zřejmě to ani právně není možné. To si ale musí vyřešit nějaký přípravný výbor. Děti Země se budou věnovat referendu o poloze nádraží a snad bude již platné, což se u prvního referenda v roce 2004 nepodařilo. A také doufám, že většina voličů se rozhodne proti odsunu nádraží, jako se to již tehdy stalo.

Viktor Lošťák
Foto: www.hrdinou.cz

*

Ke stažení

Otázky a odpovědi v původním formátu (DOC)

Související

Robert Kotzian: Kolem prasátek v oboře povede rychlodráha

Viktor Lošťák: Znám i špatný způsob referenda

14. 9. 2014 v 22.15 • Témata: , , , , ,

V článku Ještě k referendu o nádraží se můj kamarád a o-příčku-výš spolukandidát Luboš Raus zabývá událostmi posledních týdnů okolo konání či nekonání nádražního referenda. I když nejde zrovna o mé téma, přesto jsem byl nucen v poslední době se jím zabývat trochu víc; proto k tomu také něco napíšu.

Chtějí-li občané v nějaké věci vypsat referendum a splní-li zákonem vyžadované náležitosti, není žádné diskuze o tom, zda referendum vypsáno být má nebo ne. Zákon je zákon. Avšak to, že zákon referendum posvěcuje, ještě bohužel neznamená, že každé provedení referenda je vždy rozumné a správné. Znám přinejmenším jeden způsob lidového hlasování, který je vysloveně špatný.

Je to ten způsob, kdy se občané budou rozhodovat na základě falešných, neúplných nebo dokonce žádných argumentů. Jak to souvisí s referendem o nádraží? Někdo namítne, že lidé stejně vysoce technickým otázkám ohledně přesunu nádraží nerozumějí, takže informovanost je čistě iluze. Jenže to právě v tomto případě není pravda.

Nemluvím teď o obtížné srozumitelnosti otázek, které jsou do referenda navrženy (vy je chápete?). Mám na mysli jednoduché, snadno pochopitelné a přitom citelné důsledky, které volba člověku přinese.

Otázky v plánovaném referendu

1. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti k modernizaci železniční stanice “Brno  ­hlavní nádraží“ v dosavadní poloze podél ulice Nádražní?

2. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti s cílem prosadit, aby se nejlepší řešení modernizace železniční stanice „Brno-hlavní nádraží“ určilo prostřednictvím soustavy otevřených návrhových soutěží?

Kdo z Bystrce a Žebětína třeba ví, že varianta „Nádraží pod Petrovem“ vede k tomu, že kolem roku 2030 se mezi Žebětínem a Kamechami postaví rychlodráha na Prahu? Koridor s rychlovlaky, samozřejmě spojený s hlukem, opatřeními proti hluku, demonstracemi proti hluku, protesty proti hluku, peticemi, aktivisty, občanskými sdruženími proti hluku, prostě se vším, co k té věci patří a co nastane roky předtím, než se začne doopravdy stavět. Dokonce to nastane i kdyby se nakonec nestavělo. Bude to taková nová hezká železniční R43, možná přímo pod vašimi okny. Věděli jste to?

Netvrdím, že byste hlasovali jinak, kdybyste to věděli. To já nevím, to je každého věc, jak se rozhodne. Třeba byste si řekli, že je to nesmysl, že žádné rychlodráhy stejně nikdy nebudou, a možná byste měli i pravdu. Ale podle mne byste to měli vědět. Ten aspekt je pro obyvatele Bystrce a Žebětína natolik vážný, že byste jej před tím, než budete v referendu hlasovat, znát měli. Jinak to není referendum, ale manipulace nebo loterie.

Podle mého názoru úporná snaha o konání referenda už za 26 dnů, v době komunálních voleb, je nezodpovědná. V tak krátké lhůtě, navíc spojené s hysterií kolem souběžné volební kampaně, prostě lidé nebudou vědět, o čem hlasují. Bylo by velice těžké jim to za tak krátký čas vysvětlit i kdyby bylo času dost, ale byla alespoň vůle. Jenže ona není ani ta vůle. Dítěti Země Miroslavu Patrikovi, pravému otci referenda a nakonec jedinému, kdo ho protlačuje už za tři týdny, je to fuk. Na nějakých informacích mu nesejde, on chce mít své referendum teď hned. Vždyť ve volbách také lidi neví, koho volí, řekl mi ve čtvrtek do telefonu. Jestli chcete informovat lidi, tak si to udělejte sám, prohlásil.

Tak vás tedy informuji. Referendum tady není proto, aby se vyhovělo jednomu egomaniakovi. Dobré referendum, to jsou především informovaní hlasující. Jestliže chcete o nádraží rozhodovat v lidovém hlasování, je to vaše právo. Vyvolejte referendum. Ale referendum nejsou jen bedničky a lístky, to jsou informace, solidní informační kampaň. Bez ní jsou to vyhozené peníze nebo ještě hůř – bez ní se takovým referendem taky můžeme střelit do nohy.

Viktor Lošťák
kandidát do zastupitelstva městské části Brno-Bystrc (Bystrčáci, www.bystrcaci.cz)

Podle mně dostupných informací bude studie, umožňující opravdu věrohodné srovnání obou v úvahu připadajících alternativ budoucí polohy nádraží, hotova do konce května 2015. 

Související

Luboš Raus: Ještě k referendu o nádraží
Nádražnímu referendu chybí 414 podpisů
Referendum o nádraží asi nebude. Má pomoci živý řetěz
Svoláváme LIDSKÝ ŘETĚZ „od nadutosti ke spravedlnosti“ – za dodržování ústavních práv brněnských občanů
Petice za referendum: Spor o podpisy i obvinění z podvodu
Petice za nádražní referendum finišuje

Petiční výbor žádá o pomoc

21. 8. 2014 v 13.18 • Témata: , , , , , ,

Na Bystrčník se obrátili zástupci petičního výboru, shromažďující podpisy občanů, žádajících konání referenda o poloze nádraží v Brně. Jejich výzvu zveřejňujeme bez úprav. Zájemci se o tématu mohou dočíst v článcích Petice za referendum: Spor o podpisy i obvinění z podvodu a Petice za nádražní referendum finišuje. Další informace o petici najdete na www.referendum2014.cz.

Zveřejnění žádosti o pomoc nevyjadřuje názor Bystrčníku. Sami tímto článkem k podpisu petice ani nevyzýváme ani od něj neodrazujeme. Vše je na vás.

*

Vážení přátelé,

píšu Vám s žádostí o pomoc a podporu – v průběhu posledního roku jsme shromáždili výjimečnou podporu občanů pro záměr uspořádat místní referendum s komunálními volbami (tak, aby bylo úspěšné) o poloze hlavního nádraží – rozhodnout po deseti letech. Evidovali jsme před odevzdáním magistrátu podpisů přes 21 000.

Magistrát z nich ale uznal pouhých 13 000, aniž by se zatím obtěžoval dodat evidenci o tom, proč to udělal.

Máme tedy před sebou nelehký úkol – sehnat do 1. 9. dalších 6 000 podpisů. Již se zapojuje mnoho lidí, snad to zvládneme a já bych chtěl takto úpěnlivě požádat o pomoc i Vás. Lidé jako jste Vy mají ve svých komunitách respekt, těší se vážnosti, mají ohromnou sílu.

Prosím Vás, mohli by jste ve vašem okolí po přátelských kontaktech ještě shromáždit nějaké podpisy? Všechno o tom, jak to děláme najdete na našich stránkách www.referendum2014.cz. Šiřte prosím tyto informace a prosbu o podporu.

V Brně to může mnoho změnit a celkově nám angažovaným občanům prospět – politiky je třeba naučit poslouchat. Můžeme to zvládnout, ale sami ne. A za týden už bude pozdě.

Díky,

Josef Patočka
patocka.josef@gmail.com, 731 445 153

Petice za referendum: Spor o podpisy i obvinění z podvodu

19. 8. 2014 v 11.03 • Témata: , , , , , ,

Aktivisté za referendum o poloze brněnského nádraží budou v příštích několika dnech ještě aktivnější než jindy. Když magistrát oznámil, že z dosud odevzdaných podpisů pod petici o konání referenda jich přes osm tisíc vyškrtl jako neplatných, vyvolal tím mezi nimi pravou podpisovací horečku.

„Úředníci zjevně účelově vyřadili přes osm tisíc podpisů pro jejich údajnou nečitelnost,“ stěžují si na postup magistrátu aktivisté na stránce Podporuji referendum 2004 v Brně.

Podle záměru organizátorů petice, jimiž jsou převážně ekologické organizace jako je Hnutí Duha a Děti Země, by se referendum o budoucí poloze brněnského nádraží mělo konat souběžně s říjnovými komunálními volbami. Potřebují k tomu získat přes osmnáct tisíc podpisů Brňanů.

Poté, co magistrát osm tisíc podpisů zneplatnil, hodlají aktivisté během týdne, který jim zbývá do termínu odevzdání petice, sebrat přinejmenším dalších potřebných šest tisíc. Postup úřadu mají za nekorektní.

„Lidé o podrazu vědí a rádi podepisují,“ tvrdí Josef Patočka, jeden z organizátorů petiční akce.

„Když dochází argumenty, můžou za to ti druzí. Jakápak zvůle? A lhaní lidem při sbírání podpisů, účelová politizace věcného problému pro vlastní politické body, to je co? Někteří lidé se podepsali vícekrát, jiní byli neplnoletí, spousta podpisů nepatří obyvatelům města apod. To je vše. Více v tom, pane Patočko, nehledejte,“ oponuje mu na sociální síti náměstek primátora Robert Kotzian (ODS). A není sám.

Řada lidí tvrdí, že sběrači podpisů lidem tvrdí, že smyslem petice je něco jiného než ve skutečnosti.

„Při sbírání podpisů organizátoři veřejnost demagogicky podváděli, byl jsem mnohonásobným svědkem,“ říká Dobromil Dvořák z Brna.

„Spousta mých známých žije dodnes v představě, že podpisem podporují polohu pod Petrovem. Tak to bylo náhončími prezentováno, několikrát i mně osobně,“ napsal Pavel Švarc.

Otázky v plánovaném referendu

1. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti k modernizaci železniční stanice “Brno  ­hlavní nádraží“ v dosavadní poloze podél ulice Nádražní?

2. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti s cílem prosadit, aby se nejlepší řešení modernizace železniční stanice „Brno-hlavní nádraží“ určilo prostřednictvím soustavy otevřených návrhových soutěží?

I další lidé si myslí, že otázky, navrhované v referendu, jsou těžko srozumitelné.

„Referendum je věc jedna ale zkusil jste si někdo odpovědět na ty dvě otázky, které si organizátoři vymysleli? Zkoušeli jsme to v kanclu i v hospodě a jen jsme se dohádali co je jimi vlastně zamýšleno… natož dobrat se k odpovědi ano nebo ne,“ krčí rameny Miloš Vrážel.

-vl-

Související

Petice za nádražní referendum finišuje

 

 

Petice za nádražní referendum finišuje

18. 8. 2014 v 14.27 • Témata: , , , , , ,

brno-nadrazi-824

Už jen dva týdny mají organizátoři petice za konání referenda o odsunu nádraží v Brně, aby sesbírali potřebné podpisy. Přestože aktivisté začali sbírat podpisy již v únoru, stále jim téměř 30 % chybí.

„Ke konání referenda je potřeba nasbírat 18 508 podpisů. Přípravný výbor nasbíral zatím pouze 13 257 platných podpisů, chybí jim tedy ještě 5 251. Čas mají do 1. září,“ oznámil dnes na sociální síti náměstek primátora Robert Kotzian (ODS).

Referendum organizuje Občanská aliance, uskupení vedené aktivisty Jakubem Patočkou a Miroslavem Patrikem. Členem aliance je Hnutí Duha, Děti Země, NESEHNUTÍ, hnutí Brontosaurus a další, zejména ekologicky zaměřené spolky. Podle plánu aktivistů by se mělo referendum konat souběžně s podzimními komunálními volbami, tedy 10. a 11. října.

Otázky v plánovaném referendu

1. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti k modernizaci železniční stanice “Brno  ­hlavní nádraží“ v dosavadní poloze podél ulice Nádražní?

2. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti s cílem prosadit, aby se nejlepší řešení modernizace železniční stanice „Brno-hlavní nádraží“ určilo prostřednictvím soustavy otevřených návrhových soutěží?

Občané by v referendu měli rozhodnout, zda si přejí vlakové nádraží přesunout do nové polohy cca o 1 kilometr jižněji nebo jej zachovat na stávajícím místě. O stejné otázce již jednou referendum proběhlo. V roce 2004 se 85 % hlasujících vyslovilo proti přesunu nádraží, ale jelikož nepřišlo dostatečné množství voličů, výsledek podle tehdejších zákonů nebyl závazný.

„I z toho důvodu představitelé města po jistém váhání pokračovali ve snahách o prosazení přesunu hlavního nádraží do nové polohy. To se ale nedaří a projekt dnes vězí na mrtvém bodě,“ uvádějí mluvčí Občanské aliance.

Nezávislí komentátoři soudí, že aktivistům se do konce prázdnin sesbírat podpisy spíše nepodaří. I kdyby se však referendum konalo, není jisté, zda bude platné. Legislativa se sice od roku 2004 změnila, takže k platnosti referenda již není zapotřebí účast poloviny oprávněných voličů, ale jen 35 %, ale ani to nemusí stačit. Ke komunálním volbám v Brně chodí jen asi 40 % voličů a je jisté, že ne všichni se zároveň budou chtít referenda zúčastnit. Podle všeho tak rozhodnutí o nádraží nakonec přece jen zůstane v rukou politiků.

-vl-

Související

Stránky Občanské aliance

 

Ekologové přijímají nominace na Ropáka už po dvaadvacáté

19. 4. 2014 v 08.24 • Témata: , , , , ,

Děti Země – Brno vyhlašují 22. ročník ankety o antiekologický čin Ropák roku a 19. ročník ankety o antiekologický výrok Zelená perla roku. Kandidáty může do pondělí 14. dubna 2014 na jejich adresu či na jejich e-mail dz.brno@ecn.cz posílat kdokoliv, pokud uvede jejich jména a důvod navržení, resp. citaci výroku. Formuláře pro vyplnění jsou i na stránce www.detizeme.cz/ropak.

Ropáka 2012 získal ministr životního prostředí a poslanec za ODS Tomáš Chalupa a Zelenou perlu 2012 pak tajemník prezidenta ČR a ředitel politického odboru KPR Ladislav Jakl. Výsledky obou anket budou zveřejněny 25. dubna v 11 hodin na tiskové konferenci v Brně. Anketa Ropák je nejstarší novodobou anketou o nějakou významnou a mediálně známou anticenu!

„Mezi žhavými kandidáty na Ropáka máme třeba prezidenta republiky Miloše Zemana, který se začal silně angažovat za výstavbu monstrózního kanálu Dunaj – Odra – Labe, nebo bývalého ministra životního prostředí Aleše Podivínského, který po nástupu do funkce odjel do Temelína podpořit výstavbu dvou nových jaderných bloků,“ říká koordinátor obou anket Miroslav Patrik z Dětí Země – Brno.

Silným kandidátem na Zelenou perlu je podle něho předseda představenstva společnosti AGROFERT HOLDING, a. s., a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který v květnu 2013 pro server Parlamentnílisty.cz prohlásil: „My se jednou asi z té demokracie poděláme, všichni. Jak jinak totiž vysvětlit to, že se tu k dálnici vyjadřuje jezevec, ekologický terorista a taky každý starosta chce mít výjezd.“

U kandidáta na Ropáka roku je nutné uvést důvod, tzn. prosazování nějakého škodlivého záměru, vydání závažného rozhodnutí nebo hlavní podíl na realizaci nějaké „antiekologické“ stavby. Loni bylo do ankety nominováno 24 osob. U kandidáta na Zelenou perlu roku je nutné uvést jméno autora výroku a jeho text a zdroj. Loni bylo zasláno 55 výroků.

RNDr. Miroslav Patrik
Děti Země Brno

Růst sinic případně vyřeší chemikáliemi

4. 11. 2011 v 03.30 • Témata: , , , , , , , , , ,

Podle povodí Moravy v Brněnské přehradě výrazně ubylo sinic.

Čistou brněnskou přehradu ano, ale ne pomocí experimentů s rizikovými chemikáliemi. takový požadavek má sdružení Děti Země. Jeho členové reagují na výjimku z vodního zákona, kterou získalo Povodí Moravy. Může díky ní používat k čištění přehrady takzvané biopreparáty.

Podle ekologů je to zbytečně drahá a navíc málo ověřená metoda. „Provzdušňovací věže, které okysličují vodu a brání sinicím v množení, fungují dobře. Stejně jako síran železitý, který ničí fosfor. Hlavní živinu sinic. Je zbytečné vyhazovat další peníze za látky, které nemusejí být účinné. Experimentů s nimi se totiž dělalo jen málo,“ uvedl Miroslav Patrik z ekologického sdružení.

(…)

Celý článek Heleny Čtvrtečkové najdete na brnensky.denik.cz
Foto: DENÍK/Attila Racek

Související

Historická chvíle. Čistá voda v přehradě se drží
Čistá přehrada: hodné řasy zvítězily, tvrdí povodí
Vědci na Brněnské přehradě úspěšně bombardují sinice ultrazvukovými bublinkami
Sinic přežila jen desetina
Přehrada bude čistá celé léto, slibuje Povodí

Silnice a sinice – magnet Brněnské přehrady

15. 10. 2011 v 17.30 • Témata: , , , , , , , , , ,

Na již třetí večer věnovaný tématům okolí Brněnské přehrady vás zve NESEHNUTÍ. Hosty večera jsou Miroslav Patrik (Děti Země) a Jana Pálková (zastupitelka Bystrce). Koná se 18. října od 18 hodin na třídě kapitána Jaroše 18 v Brně.

Zásady územního rozvoje kraje mají potíže

4. 10. 2011 v 05.27 • Témata: , , , , , , , , , , ,

Silniční síť Jihomoravského kraje nerespektuje realitu. Zásady územního rozvoje kraje tím budou mít potíže, tvrdí předseda občanského sdružení Dětí Země Miroslav Patrik.

Podle řady obcí, občanských sdružení a zástupců veřejnosti zastupitelstvem kraje minulý týden schválená silniční síť vychází ze zastaralých přístupů a nerespektuje zhoršené životní prostředí v Brně a okolí, zatížené zejména nadměrným hlukem a špatnou kvalitou ovzduší. Alternativní silniční koncepce navrhovaná obcemi a občany nebyla, dle mínění oponentů, řádně posouzena. Její výhodou je nízká cena, neboť nepočítá se stavbou silnice R52 na Mikulov a tangent na jihu Brna. Trasu R43 umísťuje jako plnohodnotný obchvat Brna do Boskovické brázdy a směřuje jí do Svitav.

»Základní obrysy alternativní ekonomicky úspornější, dopravně výhodnější a ekologicky příznivější silniční koncepce kraje jsou známy 12 let, přesto je ale zarážející, že nebyla ani při této příležitosti objektivně posouzena. Politici nelogicky lpí na plánech starých téměř 50 let,« kritizoval územní plán kraje Patrik.

Podle něho je ignorován odpor obcí, občanských sdružení a zástupců veřejnosti proti výstavbě tras páteřních silnic v kraji i k umístění nového železničního nádraží v Brně asi 800 metrů na jih od současného, neboť nenastalo ani porovnání s výrazně levnější variantou s nádražím v centru. Se zavedením Zásad územního rozvoje kraje je nespokojená i zástupkyně veřejnosti Jana Pálková, kterou v kritice silnice R43 přes Bystrc podpořilo téměř 1300 občanů kraje. Krajský úřad všechny námitky zamítl.

»Způsob vypořádání našich námitek považujeme za nezákonný a chybný, neboť obyvatelé Brna by při realizaci silnice R43 přes Bystrc museli nadále snášet hluk a prach z tranzitní dopravy, protože by neexistoval plnohodnotný obchvat Brna, včetně této městské části,« připomněla Pálková z bystrckého sdružení.

(…)

Zkráceno, celý text článku si přečtěte na www.halonoviny.cz

Související

Jih Moravy má územní plán, obce a sdružení jej zřejmě napadnou u soudu
Silniční síť Jihomoravského kraje nerespektuje realitu

Silniční síť Jihomoravského kraje nerespektuje realitu

26. 9. 2011 v 08.38 • Témata: , , , , , , , , , , , ,

Zastupitelé Jihomoravského kraje mají dnes schválit Zásady územního rozvoje kraje. Podle řady obcí, občanských sdružení a zástupců veřejnosti však předložená silniční síť vychází ze zastaralých přístupů a nerespektuje zhoršené životní prostředí v Brně a okolí, zejména nadměrným hlukem a špatnou kvalitou ovzduší. Alternativní silniční koncepce navrhovaná obcemi a občany přitom nebyla řádně posouzena. Její výhodou by byla i nízká cena, neboť nepočítá s výstavbou silnice R52 na Mikulov a tangent na jihu Brna. Trasu R43 pak umisťuje jako plnohodnotný obchvat Brna do Boskovické brázdy a směřuje jí do Svitav.

„Základní obrysy alternativní ekonomicky úspornější, dopravně výhodnější a ekologicky příznivější silniční koncepce kraje jsou známy už dvanáct let, přesto je ale zarážející, že nebyla ani při této příležitosti objektivně posouzena. Politici tak nelogicky lpí na plánech starých téměř padesát let,“ kritizuje schvalování územního plánu kraje předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Podle něho je ignorován nejen odpor obcí, občanských sdružení a zástupců veřejnosti proti výstavbě tras páteřních silnic v kraji, ale i umístění nového železničního nádraží v Brně asi 800 metrů na jih od stávajícího, neboť i v tomto případě nedošlo k řádnému posouzení s výrazně levnější variantou s nádražím v centru.

Se schvalováním ZÚR je také silně nespokojená i zástupkyně veřejnosti Jana Pálková, kterou v kritice silnice R43 přes Bystrc podpořilo téměř 1300 občanů kraje. Krajský úřad však všechny námitky zamítl.

„Způsob vypořádání našich námitek považujeme za nezákonný a chybný, neboť obyvatelé celého Brna by při realizaci silnice R43 přes Bystrc museli nadále snášet hluk a prach z tranzitní dopravy, protože by neexistoval plnohodnotný obchvat Brna, včetně této městské části,“ připomíná Jana Pálková z bystrckého sdružení.

Další zástupkyně veřejnosti Marie Špačková z bosonožského sdružení také upozorňuje na vážnou situaci na jihu Brna: „V oblasti Bosonoh, Troubska a Ostopovic jsou mnoho let překračovány limity hlučnosti a prašnosti a je tedy protizákonné sem umisťovat další velké silniční stavby jako R43 a JZ tangentu, jak plánují zásady kraje.“

Patrik proto předpokládá, že když budou Zásady územního rozvoje v předložené podobě schváleny, bude proti nim podána žaloba k Nejvyššímu správnímu soudu, který posoudí procesní i věcnou stránku jejich schválení.

Hlavní nedostatky návrhu Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje jsou tyto:

1) nebyla porovnána a vyhodnocena alternativní koncepční varianta dopravní infrastruktury, zejména silniční
2) jsou navrhovány nové zdroje hluku a znečištění ovzduší do míst, kde jsou limity již dnes překračovány
3) navrhované řešení není dostatečně odůvodněné
4) navrhované řešení je pro mnohé obce a život jejich obyvatel téměř likvidační

Společná tisková zpráva ze dne 22. září 2011

Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu, Cejl 48/50, 602 00 Brno
RNDr. Miroslav Patrik – předseda, mobil 603 574 289, dz.brno@ecn.cz

Občané Brna proti stavbě rychlostní komunikace R43 v trase Kuřim – Troubsko
Jana Pálková – předsedkyně, mobil 608 470 415, janapalkova@seznam.cz

Občané za ochranu kvality bydlení v Brně – Bosonohách
Marie Špačková – předsedkyně, mobil 728 523 678, spackova.marie@volny.cz

Související

Zástupci veřejnosti dosáhli zastavení stavební uzávěry pro R43
Aktuální informace k rychlostní silnici R43

Je čištění Brněnské přehrady od sinic na rozcestí?

3. 1. 2011 v 01.39 • Témata: , , , , , , , , , ,

Článek je převzat ze stránek brněnského městského výboru KSČM.

*

Projekt Čistění Brněnské přehrady je zřejmě na rozcestí – pochybuje v tiskové zprávě předseda ekologického hnutí Dětí Země Miroslav Patrik s tím, že projekt za téměř 240 miliónů korun se prověřuje.

Občanské sdružení Děti Země ve své zprávě dále informuje, že Krajský úřad v Brně na základě žádosti Povodí Moravy zastavil 1. prosince 2010 správní řízení o povolení výjimky z vodního zákona použít proti sinicím v Brněnské přehradě chloridy hliníku. Řízení trvalo od dubna a jeho účastníkem byly i Děti Země, které žádaly použití těchto látek nepovolit, neboť mají krátkodobý účinek. Čištění přehrady má v letech 2009 až 2012 spolufinancovat Státní fond životního prostředí částkou kolem 160 milionů korun. Proto nyní zkoumá jeho efektivnost.

»Tyto nepřírodní látky pod názvem PAX 18 by se neměly proti sinicím v Brněnské přehradě používat, neboť mají krátkodobou účinnost a jde tak o zbytečně drahý experiment. Proto vítáme, že se Povodí Moravy ani podruhé nepodařilo výjimku z vodního zákona získat,« řekl předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Důvodem zastavení řízení o výjimce je skutečnost, že Povodí Moravy řeší se Státním fondem životního prostředí účelnost a finanční efektivnost použití jednotlivých opatření proti sinicím tak, aby byl cíl skutečně dosažen a nebyla nepříznivé ovlivněna jakost vody a život živočichů v přehradě. Fond má na projekt poskytnout asi 160 milionů korun z celkových přibližně 236 milionů korun.

»Pokud má fond pochybnosti, ať vše prověří, neboť dát veřejné peníze a na drahé a neprověřené experimenty s nejistým dlouhodobým efektem v době finanční krize není logické,« myslí si také Patrik, který od počátku podporuje vytvoření Poradního sboru složeného z odborníků i zástupců veřejnosti, aby bylo transparentně zřejmé, které látky a proč a jak drahé se mají používat.

Krajský úřad povolil v červnu 2009 použít proti sinicím v příštích deseti letech biopreparáty a huminové kyseliny. Toto povolení ale Městský soud v Praze na základě žaloby Dětí Země v září 2010 zrušil, neboť pro jeho vydání nebyly k dispozici podklady o vlivu na přírodu. 1) Krajský úřad dále v lednu 2010 povolil používat dva roky chloridy a sírany železa. Jejich aplikace byla zatím úspěšná, neboť množství sinic se v létě podařilo krátce snížit. Třetí a nejdražší skupina látek, chloridy hliníku pod názvem PAX 18, zatím ale povoleny nebyly. 2) Děti Země opakovaně upozorňují, že účinky mnohých uvažovaných chemikálií v boji proti sinicím v Brněnské přehradě jsou jen krátkodobé a tedy zbytečné, neboť je do ní stále přinášen nežádoucí fosfor a organické látky z jejího povodí v krajích Vysočina, Jihomoravském a Pardubickém. Důkazem je i posudek Hydrobiologického ústavu Akademie věd ČR. 3)

Brněnský městský a jihomoravský krajský zastupitel za KSČM Daniel Borecký situaci popsal: »Z výše uvedeného je snad dostatečně zřejmé, že jde o vysoce odbornou a dosud ani vědecky plně nevyřešenou otázku. Ta obsahuje mnohé problémy, např. Jaký způsob řešení je nejefektivnější? Jakou  metodu  proti přemnožení sinic ve velkých umělých nádržích vlastně zvolit? A v neposlední řadě i problém, jak společnost volného trhu může omezit prodej a používání velmi účinných prášků na praní a do myček na nádobí na bázi fosforu, které rozmnožování sinic tak podporují?«

Borecký ještě dodal: »Podle mého je velmi nešťastný způsob výběru řešení, který se opírá o rozhodování soudů místo rozhodování na základě demokratické diskuse, dílčích prověřování vhodnosti a úspěšnosti různých cest (proč výše zmínění oponenti zvoleného řešení nedostanou možnost ověření svého jistě nejefektivnějšího způsobu na některém menším toku?) a teprve pak následná aplikace těch objektivně nejlepších možností.«

(vž)

Odkaz na internetové stránky:

1) Soud přerušil čištění Brněnské přehrady od sinic (TZ, 22.09.2010)
http://www.detizeme.cz/zprava.shtml?x=2259237

2) Proti sinicím mají pomoci železité látky (TZ, 23.02.2010)
http://www.detizeme.cz/zprava.shtml?x=2217472

3) Posudek BC AV ČR k návrhům opatření „boje“ proti sinicím v nádržích Plumov, Brno a Luhačovice (16.05.08)
http://aa.ecn.cz/img_upload/0e368c428386e437f54a09ef37ee14eb/TZ1209_Prehr_1_P2.pdf

Čištěním přehrady se zabýval soud

23. 9. 2010 v 21.39 • Témata: , , , , , , , , ,

Krajský úřad vloni povolil Povodí Moravy výjimku z vodního zákona, aby při čištění přehrady od sinic mohlo použít přírodě blízké prostředky. Sdružení Děti Země, ale tuto výjimku, kterou potvrdilo i Ministerstvo životního prostředí, zažalovalo a Městský soud v Praze ji zrušil. Děti Země tím chtěli dosáhnout přerušení čištění těmito látkami. Povodí je však ještě ani nepoužilo.

Městský soud v Praze, který se žalobou zabýval, zrušení výjimky potvrdil. „Skutečně jsme prvního září zrušili rozhodnutí Ministerstva životního prostředí a vrátili záležitost žalovanému k dalšímu řízení. Dali jsme za pravdu všem třem námitkám, které organizace Děti země jako žalobce vznesla,“ potvrdila mluvčí pražského Městského soudu Martina Lhotáková.

Miroslav Patrik ze sdružení Děti Země sdělil, že k žalobě přistoupili kvůli tomu, že krajský úřad při udělování výjimky neměl dostatek podkladů. „Chybělo závazné stanovisko magistrátu se zásahem do přehrady. Ze spisu nešly zjistit důvody k povolení výjimky a krajský úřad nám neumožnil delší lhůtu pro vyjádření,“ vysvětluje své důvody Patrik.

Patrik sdělil, že jejich důvody byly spíše formální. „Tyto látky nejsou úplně to nejnebezpečnější, co se při čištění používá. Ale výjimku ze zákona potřebují a krajský úřad o ní rozhodoval bez patřičné znalosti věci,“ uvedl Patrik. Podotkl, že po rozhodnutí soudu musí kraj vyřítit potřebná povolení znovu, což se nemusí podařit do příštího jara, kdy má čištění pokračovat.

(…)

Zkráceno, úplný text článku Michala Filípka najdete na brnensky.denik.cz

Vedra hatí plány. K volbám dostanou brňané přehradu zase zelenou

14. 7. 2010 v 12.41 • Témata: , , , , , , , , ,

Další etapa čištění Brněnské přehrady sice začala, extremní vedra ale přejí sinicím. Voda v nádrži podobně jako i jinde v republice začíná zelenat.

Provzdušňovací věže již najely do plného provozu a od pondělí začali vodohospodáři v oblasti přítoku také s aplikací síranu železnatého. Hygienici přesto varují: sinice nabírají na síle. V některých lokalitách už chybí jen stupeň, aby voda přestala být vhodná ke koupání. „Těžko odhadovat, co nastane, ale spíš předpokládáme další rozvoj sinic,“ obává se Miroslav Staněk z Krajské hygienické stanice v Brně.

Povodí Moravy už zprovoznilo všech dvacet několikametrových aeračních věží, které jsou z větší části ukryty pod hladinou. „Vzhledem k počasí je jejich výkon na maximu,“ upozornila mluvčí společnosti Eva Grodová.

Odborníci testují i účinnost chemického boje. Poblíž začátku přehrady u Veverské Bítýšky vybudovali zařízení, které má pomáhat vysrážet především sloučeniny fosforu, jimiž se sinice živí. „Do vody zatím sypeme minimální množství síranu železitého, zařízení je v testovacím provozu,“ zdůraznil Jan Moranga z povodí. Proti chemické válce protestovali ekoaktivisté, kteří podali sérii protestů, v řízení na Jihomoravském kraji ale neuspěli.

Brněnský krajský úřad povolil Povodí Moravy, s. p., výjimku z vodního zákona pro použití závadných látek do Brněnské přehrady, kterými jsou různé železité látky. Ty mají s tzv. biopreparáty a huminovými látkami likvidovat nadměrné množství sinic.

Děti Země, které se řízení o použití těchto látek zúčastnily, mají ale pochybnosti, zda dlouhodobě kvalitu vody zlepší a zde nejde jen o obrovsky drahý experiment.

„Z podkladů ze spisu a z odborných materiálů, které jsme získali, nejsme až tak přesvědčeni, zda se podaří za stovky miliónů korun skutečně dlouhodobě zajistit nižší koncentrace sinic v přehradě, neboť i tak bude nadále probíhat značný přísun fosforu ze Svratky,“ tvrdil v únoru letošního roku Miroslav Patrik z Dětí Země.

Z posudku Hydrobiologického ústavu Akademie věd ČR z Českých Budějovic například vyplývá, že účinky mnohých chemikálií v boji proti sinicím ve vodních nádržích Plumov, Brno a Luhačovice jsou jen krátkodobé, jelikož je do nich nadále přinášen nežádoucí fosfor a organické látky. Jejich použití bylo tak efektivní jen u nádrže v Luhačovicích.

„Zatím to spíše vypadá, že se přehrada letos za velké peníze prostě krátce vyčistí, aby před podzimními komunálními volbami mohly některé strany ukázat, že myslí i na lidi a nejen na sebe,“ soudil už v zimě Patrik.

Zpráva krajské hygienické stanice o stavu přehrady z 8. července uvádí: Voda je zakalená, bez přítomnosti sinic. Teplota vody 24 °C.

Nová zpráva bude k dispozici ve čtvrtek.

Zdroje: www.modernibrno.cz, www.detizeme.cz