Příspěvky se štítkem ‚Miloš Kudera’

Miloš Kudera: Další supermarket u konečné tramvaje č.1?

21. 1. 2017 v 23.29 • Témata: , , ,

V úterý 22. 11. před polednem se na rozhovor v pracovně bystrckého starosty sešli: za bystrckou radnici starosta Dr. T. Kratochvíl a místostarosta Dr. J. Petr, za dotčené obyvatele pak M. Kudera (důchodce, emer. geodet) a M. Jakubec  (stavbyvedoucí). Téma: stavba supermarketu na parkovišti pod domem Rerychova 2/4.

Bylo znovu konstatováno, že zájemce o stavbu už před delším časem zakoupil pozemek o rozloze cca 100m2 pod nynější prodejnou Enapo, což nyní překáží v realizaci jinak konsenzuálních staveb na louce zvané Horní náměstí (nová Bystrouška aj.). Investorovi byly k výměně (s jeho velkým doplatekem) nabídnuty tyto lokality (když původní záměr na Horním náměstí po letech protestů padlo): parkoviště u Kuršovy 2, parcela za stávajícím Klokánkem a volná plocha pod parkovištěm u obch. centra Max (Akát). Všechny tyto nabídky byly zatím z různých důvodů odmítnuty či pozastaveny. Jako poslední tedy (zatím!) byl nabídnut pozemek parkoviště pod Rerychovou 2/4, který má rozlohu kolem 2500 m2 (35x75m), tedy asi 25x větší než pozemek investora k výměně nabízený.

Opět bylo konstatováno, že pokud zmíněná parcela na ÚPMB připouští stavbu obchodu, nemá bystrcká radnice možnost zájemce o investici odmítnout, to pouze v případě, že by úspěšně prosadila změnu územního plánu, což je dlouhodobé „martýrium“, které už radnice jednou absolvovala v případě Horního náměstí a do nového už prý nemá sílu, čas, ani motivaci. (Což ovšem jistě platí i pro ostatní zmíněné nabízené parcely).

Starosta projevil jistou empatii s bydlícími v domě nad parkovištěm, ale několikrát opakoval, že občané Bystrce II prý chtějí další supermarket, ovšem nikdy ne u svého domu. K tomu bylo namítnuto, jestli opravdu občané chtějí další, už jedenáctý supermarket, navíc pravděpodobně už jen další ve stávající řadě (Billa), s přifařenou už asi sedmou lékárnou a patnáctou (?) drogerii. Ovšem na výběr toho kterého typu supermarketu, tedy např. v místě chybějícího (Kaukfland?) prý nemá obec žádný vliv, je to jen a jen věcí investora. Což je ovšem smutné.

Debata se následně stočila na problém samotné stavby. Pan Jakubec informoval, že stavba bude vyžadovat stavební dvůr v nejbližším kontaktu o stejné výměře, tedy 2500 m2. Na první pohled se nabízí místo mezi domem a stavbou, budeme tedy žít doslova na staveništi? Doufámm, že ne. Vodorovná základová deska bude vyžadovat odtěžení (odvoz) cca 5600 m3 zeminy (při průměrném převýšení parkoviště 2 m), tedy asi 1,3 tisíce běžných nákladních sklápěček. Předtím bude nutno ještě těžkou technikou rozbít asfaltový povrch stávajícího parkoviště.

Na parkovišti a nejbližším okolí je možno napočítat také 14 poklopů, pod nimiž se skrývají inženýrské sítě, které také bude nutno napřed odklonit. To vše je prý ovšem problém (povinnost) investora, nikoli radnice. Dočasný pozemek na stavební dvůr bude muset vybrat a poskytnout vedení obce. Je „zajímavé“, že právě stávající inženýrské sítě na nevyužívané parcele nad domem Rerychova 14/16 jsou důvodem, proč se toto místo pro stavbu supermarketu vůbec neuvažuje. Tam problém je, tady ne. To by chtělo podrobnější vysvětlení.

Zátěž pro obyvatele domu, nejen po dobu stavby samotné, ale i při pozdějším provozu komerční budovy, už byla několikrát popsána a, opakuji, v domě Rer. 2/4 se nenašel jediný zastánce stavby, na domovní schůzi byli všichni přítomní (60%) proti. Bylo konstatováno, že je zcela zavádějící informace, že zásobování supermarketu obstarají 2-4 vozidla za den. Manažer obdobně velkého obchodu odhadl toto množství minimálně na 20, ale také až 60 vozidel velikosti Fordu tranzit (Avie) denně mezi 6. a 16. hodinou. Stejně tak jsou zavádějící i vizualizace, které zobrazují budoucí supermarket jen asi v třetinové velikosti případné budoucí stavby. Bylo také konstatováno, že v žádné ze jmenovaných alternativních míst by supermarket nebyl tak blízko obytnému domu jako v tomto případě.

Pan starosta ujistil, že věc je zatím ve stádiu investičního záměru, že dosud nedošlo ani k výměně zmíněné parcely, natož k dalším krokům. Samotnou výměnu přitom závazně navrhuje velký městský magistrát (majetkový odbor), věc samu pak definitivně schvaluje rada města. Bystrcká radnice může pouze vyjádřit svoje stanovisko, které magistrát může, ale i nemusí respektovat.

Zároveň starosta sdělil, že naše radnice bude bezpodmínečně trvat na vybudování parkoviště (94 stání) na střeše supermarketu, a sice neomezeně a bezplatně přístupného coby trvalé a nezrušitelné břemeno. Dále bude jedna z pevných podmínek stavby vybudování lávky pro pěší z parkoviště k tramvaji. Při zadávání projektu pak bude vyžadováno maximální odhlučnění provozu budovy, jak co do umístění vzduchotechniky, tak i výstavbu protihlukové stěny a husté zeleně mezi pakrovištěm a domem, přičemž stávající stromy nad parkovištěm nebudou vykáceny. Kdyby tyto podmínky investor odmítl, nebude se podle starosty stavba realizovat. M. Jakubec a M. Kudera vyjádřili velké pochyby právě nad povinností vystavět, provozovat a udržovat časově neomezené, veřejné a bezplatné parkoviště na soukromém komerčním objektu. Zajistit by to bylo možné bez právních tahanic(?) pouze v případě, že by parkoviště na střeše vlastnily a provozovaly Brněnské komunikace, nikoli supermarket. (Jsou běžné obdobné případy, kdy každé patro budovy má jiného vlastníka.)

Starosta opakovaně říkal, že pravomoci obce jsou značně omezené, že je třeba zohledňovat zájem celé Bystrce nad zájmem domu: rozumějme, že obyvatelé domu mají dobrovolně obětovat snížení komfortu bydlení, potažmo snížení tržní ceny svých už většinově soukromých bytů, s ohledem (empatií) nad silným zájmem ostatních obyvatel mít v dané lokalitě další supermarket. Je tento údajný obecný zájem, který naše radnice tak hájí, opravdu tak silný, nebo dokonce: existuje vůbec? Neslouží se tím pouze barvičce, kterou úředník v územním plánu vybarvil („od zeleného stolu“) některé pozemky bez zjišťování skutečných potřeb a představ obyvatel, žijících tu své životy?

V každém případě angažovanost obyvatel domu Rerychova 2/4 nekončí a v nejbližších týdnech se bude dále realizovat. Do konce roku očekáváme další věcnou diskusi nad materiály k této plánované investici, na kterou budou radnicí přizváni obyvatelé dotčeného domu (120 bytů, cca 250 bydlících). Vstřícný postoj pana starosty je (doufáme) zárukou, že naše hlasy nebudou oslyšeny.

Petici proti supermarketu je možno podepsat v galanterii na Rerychově č 2 a v trafice pod smyčkou tramvaje.

Zapsal Miloš Kudera
24. 11. 2016

Miloš Kudera: Závan autoritářství

10. 11. 2016 v 15.13 • Témata: , , , ,

V úterý 8. listopadu měl dům Rerychova 2-4 (120 bytů) domovní schůzi. Kromě provozních záležitostí jsme byli správcem seznámeni se záměrem naší městské části vyměnit poslední soukromý pozemek na louce zvané Horní náměstí za parcelu pod stávajícím parkovištěm pod naším domem, kde by spekulativní investor postavil soukromou komerční stavbu. Přítomno bylo 60 procent vlastníků či družstevníků (Průkopník). Při hlasování se nenašel ani jeden, který by souhlasil s tímto podnikatelským záměrem, dokonce ani jeden, kdo by se hlasování jen zdržel. Proč?

Náš dům je ve srovnání si jinými v okolí vystaven už tak nadměrné dopravní zátěži: hluk a emise z dopravy. Nová stavba by tuto situaci dál zhoršila. Přibyla by vozidla zásobování obchodu, vozidla jeho zákazníků, pod okny 24 hodin hluk ze vzduchotechniky, zmenšení parkovací plochy pro obyvatele. Parkoviště na střeše obchodu by prý bylo neomezeně(?) a bezplatně(?) přístupné všem motoristům. Pochybujeme, že takovéto břemeno bude možné trvale vynutit na soukromé stavbě coby investici za účelem zisku. Byty v našem domě by ztratily na své tržní ceně.

Exstarosta Vetchý svého času sliboval, že jde o předběžnou úvahu, že následovat budou besedy a průzkumy názorů dotčených obyvatel, především tedy z našeho domu. Že nebudou v žádném případě obejiti. Že plán bude součástí celkového dopravního (urbanistického) řešení, souvisejícího mj. s prodloužením tramvajové trati na Kamechy. Že bude na řadě, když už, tak jako poslecní. Tak se ale nestalo a „jednoduchost výměny pozemků“ a stavby samotné najednou velmi spěchá, projekt prý bude hotov v příštím roce a stavba (coby solitér, bez návaznosti na celkovou zatím neexistující závaznou studii) bude hotova v r. 2018.

Na schůzi na nás touto zprávou zavanul duch starého vedení Bystrce, o kterém jsme si mysleli, že už patří nenávratně minulosti: s nikým se moc nebavit, hovořit stále o nezávaznosti a vzdálené budoucnosti, a najednou se to předloží jako hotová věc, která získala všechna potřebná povolení. Ovšem o nás bez nás. Nesouhlasíme a protestujeme!

Za spoolubydlící: Miloš Kudera, Rerychova 4

Lidé z Rerychovy pod okny supermarket nechtějí

17. 7. 2013 v 10.27 • Témata: , , , , ,

Manželé Kuderovi z Rerychovy ulice nesouhlasí s výstavbou supermarketu před svým domem, tak, jak ho navrhuje bystrckým zastupitelstvem schválená územní studie. Napsali proto starostovi Vladimíru Vetchému (ČSSD) otevřený dopis. Následující text, který si přáli zveřejnit, je odpovědí na starostovu reakci.

*

Odpověď pana starosty Vetchého na otevřený dopis z 20. 5 .2013:

Toho dne jsme vyjádřili svoje námitky proti uvažované stavbě supermarketu na dnešním parkovišti pod ulicí Rerychova. Odpovědí byla pověřena paní Ing. arch. Ivana Krejčová, jejíž koncept pan starosta podepsal. Jde o poměrně rozsáhlý text, jehož hlavní myšlenky tu ve stručnosti shrnujeme:

  • Předmětný pozemek je v dopise označen jako „zpevněná plocha, v současné době využívaná pro parkování“. (Oficiálně tedy nejde o parkoviště?)
  • O umístění nové obchodní jednotky při ulici Kuršova se jednalo už od r. 2007. Projektant toto umístění kvůli požadavkům na dopravní situaci nedoporučil.
  • Jako výhodná pak byla označena lokalita mezi tramvajovou smyčkou a ulicí Rerychova, protože objekt bude otevřen směrem k tramvajovým kolejím a bytový dům nebude provozem rušen.
  • K tramvaji bude z ul. Rerychovy umožněn komfortní přístup po nové lávce.
  • Parkoviště pro rezidenty (placené?) zůstane přístupné na střeše supermarketu, který bude muset najít nová parkovací místa pro své klienty (pravděpodobně kolmým stáním na ulici Foltýnova).
  • Návrh studia Archika byl zastupitelstvem 17.4. 2013 odsouhlasen a předán k dopracování a schválení nutných změn v územním plánu města Brna (magistrátu, odboru územního plánování a rozvoje).
  • Městská část všechny zamýšlené akce projednává s veřejností, která má právo vznášet svoje námitky. Městská část i investor na dotazy odpovídají.
  • Snahou městské části je dokončit výstavbu této oblasti tak, aby zde mohli občané nejen přespávat, ale i žít.

Tolik dopis starosty. Bohužel musíme konstatovat, že text jen opakuje známé údaje z projektové studie, se kterou se pan starosta plně ztotožňuje, a neodpovídá na vznesené námitky (viz náš původní dopis z 20.5.2013). Naše výhrady proto trvají i nadále. Mezitím proběhla schůze nájemníků a vlastníků bytů v domě Rerychova 2/4, na které byl spontánně vyjádřen nesouhlas s touto stavbou, která by trvale zhoršila podmínky pro bydlení a potažmo snížila i tržní ceny bytů. Bylo zde dohodnuto, že v nejbližších měsících bude postoj bydlících k výstavbě artikulován písemně formou protestní petice. Zároveň vyzýváme městkou část Bystrc, aby nepokračovala v dalších krocích, vedoucích nevratně k výstavbě sporného objektu.

Helena a Miloš Kuderovi

Související

Nesouhlas se stavbou supermarketu pod ulicí Rerychova
Miloš Kudera: Rozhodnou za vás jiní. Samozřejmě na váš úkor

Nesouhlas se stavbou supermarketu pod ulicí Rerychova

20. 5. 2013 v 10.19 • Témata: , , , , ,

Otevřený dopis starostovi titl. Vladimíru  Vetchému, Městská část Brno-Bystrc

Dne 20. března proběhlo seznámení občanů Bystrce se studií projektové kanceláře Archika na řešení dostavby sídliště v okolí tramvajové smyčky Ečerova.  Následující dotazy občanů byly bohužel moderovány tak, že se na všechny zdaleka nedostalo. Věc byla prezentována jako zcela nezávazný návrh, o kterém se bude ještě dlouho diskutovat a jehož konečná podoba může být v některých bodech dost odlišná, a také, že jde o záměr, který se bude realizovat nejdříve někdy v příštím desetiletí. Rada MČ ovšem neprodleně, už týden po setkání s občany, doporučila zastupitelstvu MČ tuto studii schválit. Na zasedání zastupitelstva 17. 4. 2013 dle zápisu zveřejněném na webu byl návrh schválen velkou většinou. (To jsme ovšem zjistili až po nenápadné zmínce v květnových Bystrckých novinách dne 13. května 2013.)

Jako občané bydlící na adrese Rerychova 4 se budeme věnovat pouze jednomu spornému bodu zmíněné studie, a sice návrhu využít stávající parkoviště pro 94 vozů pod smyčkou tramvaje na stavbu supermarketu.

Nejdřív se developeři snažili umístit tuto problematickou stavbu na území tzv. Horního náměstí. Po ostrém nesouhlasu veřejnosti se uvažovalo o umístění obchodu hned vedle páteřní komunikace na Žebětín, v místě současného parkoviště nad ulicí Kuršovou.  Protože i tam byl návrh kritizován, tak se nejnověji navrhuje místo pod tramvajovou smyčkou.  Proti tomuto umístění vznášíme tyto námitky:

  1. Stavba supermarketu v tomto místě jednoznačně vyhovuje opět především zájmu developera, který má snahu objekt situovat v bezprostřední blízkosti největší koncentrace obyvatel, tedy jednak u konečné tramvaje, jednak uprostřed bytové zástavby. Všechna tři uvažovaná místa jsou od sebe vzdálena jen málo (cca 100 metrů), přičemž podle posledního návrhu by byl velký obchod vzdálen od současného Alberta jen asi 150 metrů, tedy ze všech zatím uvažovaných míst nejblíž.
  2. Považujeme za vyloučené, aby budoucí investor a potažmo vlastník obchodu umožnil časově neomezené 24hodinové státní na parkovišti, které se má dle návrhu nacházet na jeho střeše. Logickým zájmem supermarketu bude umožnit parkování především svým zákazníkům, jak je tomu u všech objektů tohoto typu. Požadavek obce na volné parkování bude možno lehce obejít jeho zpoplatněním, pokud stání překročí 1 hodinu. Tato parkovací místa by se tedy měla od stávajícího počtu, umožňující volné parkování zdejších obyvatel, odečíst.
  3. Na přelomu dubna a května jsme pořídili během 14 dnů fotografie stávajícího parkoviště v různých denních i nočních hodinách.  Jejich porovnáním jsme zjistili, že:
  • 38 % automobilů jednou za den přijede a odjede
  • 28 % automobilů přijede a odjede jednou za 4 až 7 dnů
  • 34 % stojí na parkovišti déle než 7 dnů, z toho část řadu týdnů
  • průměrná obsazenost parkoviště byla ve sledované době kolem poledne 52%, po 22. hod. pak 89%.
  • Ze zjištěných údajů jsme vypočítali, že průměrná doba mezi dvěma starty parkujícího vozidla je v současnosti 69 hodin, při obsazenosti cca 80% (75 vozů) tedy přibližně každých 50 minut.

Pokud by parkoviště sloužilo především návštěvníkům supermarketu, byla by průměrná doba mezi příjezdem a odjezdem každého vozidla 0,7 hodiny, nějaké vozidlo by tedy přijíždělo či odjíždělo při vyšší denní obsazenosti přibližně každých 30 vteřin. PROVOZ NA TOMTO PARKOVIŠTI BY SE TEDY ZVÝŠIL VÍCE NEŽ STONÁSOBNĚ.

  1. Nové parkoviště by se zvedlo do úrovně vchodů do domu. Stávající zeleň v okolí by vzala z větší čísti za své se všemi negativními důsledky.
  2. Také zásobování supermarketu nákladními vozidly by v daném prostoru zvýšilo hluk i emise.
  3. Výdechy vzduchotechniky (kompresory) by hlučely pod okny bytů nepřetržitě ve dne v noci.
  4. Po dobu stavby (2-3 roky) by tu nebylo parkoviště žádné. Zátěž na životní prostředí v přilehlém domě by byla ovšem po celou dobu stavby mimořádná.

Máme podezření, že projektová kancelář Archika, plnící přání potenciálních developerů, zřejmě nevnímá, že občané v okolí současného Alberta, na rozdíl od obyvatel nedalekého sídliště Kamechy (cca 700 m od stávající tramvajové smyčky), potřebu dalšího velkého obchodu nijak nepociťují. Obáváme se, že „nezávazná studie“ (jejíž cena nebyla zveřejněna!?), která má být realizována „nejdříve v příštím desetiletí“, se může stát hotovou věcí dříve než se nadějeme. Že se dlouho zdánlivě nebude nic dít, ale po čase už „bude pozdě“ – ostatně bleskové kroky rady i zastupitelstva tomu nasvědčují.

Plánovaným rozšířením a zobousměrněním provozu na spodní části ulice Kamechy a rozšířením možnosti kolmého parkování na této ulici se zátěž na životní prostředí v dolní části Kamech dále zhorší, a to nemluvíme o zvýšeném provozu v souvislosti s plánovanou výstavbou objektu (či objektů?) na přilehlé části dosud zeleného Horního náměstí.

Obyvatelé domu Rerychova 2/4 jsou už dnes vinou blízkosti kvílejících tramvají ve smyčce vystaveni vyššímu hluku než ostatní domy v okolí. Projektantům se tedy zdá, že už jsou zřejmě odolnější k další zátěži. Účelově uvažující projektanti a bohužel i naši zastupitelé zřejmě také počítají s okolností, že dvanáctipodlažní dům se 120 byty je do značné míry anonymizován, lidé se v něm jen málo znají, na zasedání zastupitelstva a na besedy s občany chodí jen výjimečně a jsou tudíž výborně manipulovatelní.

Občanské sdružení Horní náměstí zaujalo v situaci, kdy Horní náměstí zůstane (skoro) celé, bohužel tolerantní postoj. Když jsem se (M. K.) 15. května panu starostovi se svojí námitkou kratičce osobně ozval, jeho odpověď zněla: „Ten obchod dole u tramvajové smyčky je bez protestů.“ Když jsem nesměle zaprotestoval, tak dodal: „No jo, to on se vždycky někdo najde“.

Jsme tedy výjimka, na kterou není nutno brát žádné ohledy? Podle rozhovorů se sousedy náš názor sdílí mnohem víc bydlících.  Jak bychom si tedy představovali opravdu férové jednání? Přinejmenším bychom s předstihem aspoň 4 týdnů oznámili obyvatelům nejbližšího domu svůj záměr a svolali setkání, spojené s hlasováním. Pokud by jeho výsledek nebyl v souladu se záměrem MČ, tak by bylo namístě nabídnout kompenzační opatření, např. zainvestování výměny oken za zvukově izolující plastová v oknech přivrácených k supermarketu a frekventovanému parkovišti. Chtělo by jen jediné: dobou vůli.

Na závěr si dovolujeme vyvolat v zastupitelích trochu empatie: Také byste souhlasili s touto „bezproblémovou“ studií, jejíž realizace vypadá velice pravděpodobně, kdyby se týkala prostoru přímo pod vašimi okny? Důvodně pochybujeme.

S návrhem studie na stavbu supermarketu pod ulicí Rerychova (mezi ul. Foltýnova a Kamechy) z uvedených důvodů proto zásadně

NESOUHLASÍME.

Dne 20. května 2013

Helena a Miloš Kuderovi

Související

Miloš Kudera: Rozhodnou za vás jiní. Samozřejmě na váš úkor

Miloš Kudera: Rozhodnou za vás jiní. Samozřejmě na váš úkor

22. 3. 2013 v 11.15 • Témata: , , ,

Ve středu 20. března proběhlo ve Společenském centru seznámení veřejnosti s nejnovější studií, zabývající se dořešením urbanistické situace v okolí smyčky tramvaje č. 1 a Horního náměstí. Otázka samotného Horního náměstí se jeví už v podstatě konsensuální, už jde jen po peníze na park (10 až15 mil.), také úvahy o nebytových stavbách v dolní části ul. Kamechy (vedle Rerychovy) se už pohybují v přijatelných mezích. Na park prý nejsou peníze. (Možná by poradil pan dr. Altman, který dokázal získat 27 milionů, z toho 24 mil. z evropských fondů, na zahuštění zeleně, po kterém občané nijak hlasitě nevolali.)

Problémovým se tedy jeví už „jen“ navrhované řešení komunikací a zejména umístění dalšího nákupního centra. Studie se snaží uspokojit zvýšenou potřebu parkování (plus minimálně 200 míst) většinou poskytnutím nových možností kolmého parkování na komunikacích. Dolní část Kamech by byla rozšířena a zobousměrněna. Tím by se sice zklidnil provoz na okružní ul. Foltýnově, ovšem na úkor bydlících v ulici Rerychově. Tramvaj by se měla posunout pouze k ulici Teyschlova, nikoli tedy až pod nové sídliště Kamechy, počítá se s kusou kolejí (bez smyčky) a nasazení tramvají s oboustranným řízením. Smyčka Ečerova prý „musí zůstat zachována“.

Nejvíc překvapivé je ovšem návrh nového umístění prý nezbytné stavby dalšího obchodního centra. Poloha v místě současného parkoviště nad ulicí Kuršova sice není zcela mimo hru, ovšem projektant prosazuje umístění nové, a sice v místě dnešního parkoviště pod tramvajovou smyčkou a ulicí Rerychova. Terén by se tu srovnal, dole by byl supermarket, nad ním parkoviště v současném rozsahu. Hojně přítomní obyvatelé Kuršovy a Lýskovy proti tomu nic nenamítali, obyvatelé Rerychovy č. 2-4, čítající 120 bytů a cca 250 obyvatel, se jaksi (až na mne s manželkou) nedostavili. Přitom právě pro ně by nová stavba znamenala největší zátěž. Už dnes je zmíněné parkoviště od večera do rána zcela zaplněno, potřeby supermarketu by už zásadně nesanovalo. Obchod má navíc silnou tendenci rezervovat parkování pouze pro svoje zákazníky. Umístění obchodního centra je přitom ještě blíž obytnému bloku než v případě Kuršovy, kteréžto umístění má být právě z tohoto důvodu „nepřijatelné“, ačkoli by tam bylo ve výhodném sousedství hlavní komunikace na Žebětín. Inu: co tě nepálí, nehas, že.

Opravdu nevím, proč musí být za každou cenu nový supermarket dislokován v těsné blízkosti obytných domů. Proč se nemůže uvažovat např. o volné ploše nad současným Chovánkem (Vejrostova). A nepostačila by urychlená výstavba obchodu v novém sídlišti Kamechy, ve výhodném sousedství stávající páteřní komunikace na Žebětín, kde se najde i místo na dostatečně velké parkoviště?

Milí Reryšáci z č. 2-4, můžete se pomalu psychicky připravovat na zvýšený dopravní ruch zobousměrněním dolní ul. Kamechy a výstavbou plus provozem dalších 4 objektů při ní, a zejména podstatným zvýšením všech negativních vlivů v souvislosti s výstavbou (3 roky?) supermarketu a staronového zvýšeného parkoviště přímo pod vašimi okny. Můžeme se „těšit“ na provoz zásobovacích náklaďáků a totálně zablokované parkoviště nad ním. Nabídnuto bylo tzv. rezidenční parkování pro trvale bydlící (jaké přesně?), samozřejmě za poplatek a bez jistoty, že opravdu zaparkujete.

Takže buďte obyvatelé Rerychovy dále v klidu, na žádné schůze ani besedy nechoďte. Rozhodnou za vás jiní. Samozřejmě na váš úkor.

Miloš Kudera

Ke stažení

Audiozáznam z veřejného projednání územní studie (MP3)
Bystrc II – studie (ZIP)

Související

Lidé zaplnili Společenské centrum
Bystrčtí bojovali za zeleň. V debatě o Horním náměstí
Odlišný pohled Bystrce a Magistrátu
Spousta nových nápadů ve studii „Bystrc II-západ“
Obchod před Rerychovou 2 a 4?
Co najdeme ve studii „Bystrc II-západ“ k Hornímu náměstí
Studie „Bystrc II-západ“ k Hornímu náměstí
Územní studie Bystrc II-západ a řešení prostoru před OC Albert-Ečerova
Luboš Raus: 58 diskusních příspěvků k občanské vybavenosti a obchodu pod Kuršovou
Petr Fedor: Odpověď panu zastupiteli Luboši Rausovi
Luboš Raus: Pomohl by občanům nový obchod pod Kuršovou ulicí?
Luboš Raus: Pro koho je plánováno nové obchodní centrum pod ulicí Kuršovou?
Luboš Raus: Diskutujme
Pavel Březa: Pokud každý chce být vítězem, prohrávají všichni
Miroslav Klimeš: Vůči stavbě u Kuršovy jsem opatrný
Tomáš Přibislavský: Je nutné jasně říct, co developer může či nemůže postavit
Obchod u Kuršovy pozastaven

Miloš Kudera: Radnice, bravo!

15. 11. 2012 v 04.18 • Témata: , , ,

Dne 2. listopadu jsem v Bystrčníku upozornil slovem i obrazem na drobnou závadu na chodníku  v tramvajové smyčce na konečné č. 1.  K mému příjemnému překvapení byl defekt do týdne odborně opraven. Radnice, bravo!

Miloš Kudera

Související

Značení na vozovkách

Levně koupené – dvakrát placené?

6. 11. 2012 v 15.46 • Témata: , , , , , ,

Vybírání dodavatelů veřejných zakázek v soutěži je jistě správná věc. Bystrcká radnice se chlubí, jak jí rozšíření systému veřejných zakázek i na malé zakázky ušetřilo peníze. Problémy však přesto existují.

Zdá se, že část dodaných služeb nebo zboží trpí nízkou kvalitou. Jedním z příkladů je nedávno diskutované dopravní značení. Podle Miloše Kudery z Bystrce nové značení přechodu pro chodce nevydrželo ani šest týdnů – barva se sloupala. Asi nepůjde o výjimku, čtenáři v diskuzi napsali, že značení na jiném místě přežilo sotva čtrnáct dnů. Další vadou dodávky je také kluzkost použité barvy.

Je příčinou to, že jediným kritériem pro získání zakázky, které městská část požaduje, je co nejnižší cena? Řada lidí si to myslí.

Poptávka neobsahuje žádnou technickou specifikaci, ani odkaz na normu, ani nic podobného. Jediným požadavkem je „bílé a žluté značení“ a minimální záruka 24 měsíců,“ upozornil Jan Hlaváček, koordinátor bystrcké pobočky Svobodných.

Oplocení kolem hřiště u ZŠ Heyrovského

Mohlo by se zdát, že požadovaná záruka dva roky řeší problém s trvanlivostí; je však velkou otázkou, jak důsledně radnice uplatňuje reklamace. Že se ne vždy podaří přinutit dodavatelskou firmu, aby vady na vlastní náklady odstranila, ukazuje případ bortícího se oplocení na hřišti u základní školy Heyrovského 32 v Bystrci. Vada se zde projevila už krátce po dodávce a ačkoli pracovníci školy trvají na tom, že příčinou je nevhodné, příliš subtilní provedení, nehodící se k požadovanému účelu, a špatná jakost použitých materiálů, městské části se nepodařilo dodávku reklamovat. Škola tak musí plot kolem hřiště stále provizorně opravovat a je patrně otázkou krátkého času, kdy bude muset být nahrazen novým. Pochopitelně za peníze městské části, které budou chybět jinde.

Žádnou přehnanou kvalitou netrpí třeba také dodávka nových webových stránek radnice.  Jejich pořizovací cena byla sice impozantně nízká, ale web v okamžiku, kdy ho městská část převzala od dodavatele, nebyl schopen provozu. Radnice jej musela dokončit vlastními prostředky.

Přesto stále bývá u veřejných zakázek, které bystrcká radnice vypisuje, jediným kritériem cena. Úřad často nespecifikuje ani základní parametry dodávky; můžeme se tak třeba dočíst, že radnice koupí „scaner A4“.

Viktor Lošťák

Související

Značení na vozovkách

Značení na vozovkách

4. 11. 2012 v 10.05 • Témata: , , ,

Dvakrát ročně proběhne čištění ulic a  parkovišť. Oboje je jistě dobře. Asi jednou za pět let se pak obnovuje značení přechodů a dalšího vodorovného značení na vozovkách a parkovištích.

Otázka č. 1: Není možno spojit značení parkoviště s jeho čištěním, tak, aby nemuselo být vždy znovu vyklízeno?

Otázka č. 2: Zajímá někoho, že značení přechodu, které by mělo vydržet 5 roků, vypadá po pouhých 6 týdnech tak jako na naší fotografii? Je na ně nějaká záruka?

Otázka č. 3: Zajímá někoho, že na značení přechodů je aplikována bílá barva, která se za mokra mění doslova v kluziště? Ve čtvrtek 1. listopadu po šesté ráno osobní vůz, jedoucí z kopce kolem tramvajové smyčky, chtěl před odbočením přibrzdit. Pršelo. Na nově vyznačeném přechodu však dostal smyk, vjel do protisměru a narazil do protijedoucího vozidla. Oba vozy zůstaly nepojízdné. Otázka zní, kdo byl viník této nehody. Podle mne kluzké značení, tedy Městské komunikace Brno.

Pozn.: Pár metrů před billboardem v tramvajové smyčce se opět o dvou letech začal „klubat“ chodník (viz foto).  Budeme sledovat, jakých rozměrů bude muset tento zatím malý lavór dosáhnout, aby si toho patřičný orgán všiml.

Miloš Kudera

 

 

Miloš Kudera: Tajemství

31. 10. 2011 v 09.04 • Témata: , , , , , , , ,

Zveřejňování  nákladů konkrétních stavebních akcí v Bystrci je stále jen výjimečné. V první půli roku se opravoval podchod při ulici Ečerova. Opravu prováděly Dopravní stavby Brno, které mi tvrdily, že jediný subjekt, kterému mohou výši nákladů sdělit, je bystrcká radnice. Tam to ale nikoho vůbec nezajímalo, prý se jich tato věc absolutně netýká. Zajímavé. Až po několika dnech, několika telefonátech a vlastně oklikou jsem se onu sumu, kolik stála generálka podchodu, dozvěděl: 3 940 000 Kč. Není to náhodou až podezřele blízko zřejmě zadanému limitu 4 mil.?

Z iniciativy mé a potažmo dr. Altmana* bylo opraveno parkoviště pod Rerychovou ulicí, a opět není nikde možno zjistit, kolik to vlastně stálo. Brněnské komunikace, které akci provedly a jimž pravděpodobně parkoviště i patří, takové věci prostě nesdělují. Radnici to opět ani nezajímá.

Před pár týdny proběhla ve Společenském centru beseda nad studií parku pro Horní náměstí. Tady je výše investice známá, bude to 17 milionů. Otázky ale nezmizely: bylo vypsáno nějaké výběrové řízení, nebo byla na studii určena přímo jedna firma? A ta firma, co vyrobila studii, bude také investorem? Proč se zadává zhotovení studie, když ještě není vyřešena směna předmětných pozemků a ani peníze na samotný park nejsou v dohlednu? A ještě: třetina parku, která je stále vyhrazena pro „jádrovou smíšenou“ výstavbu, tak toto určení územního plánu je opravdu „slovo boží“? Opravdu už není síly, která by změnila na „park“ celou plochu Horního náměstí? Věřím, že kdyby byla na naší radnici vůle, tak že by to šlo.

Ani v jednom případě se tedy nedělalo žádné výběrové řízení. První dvě jmenované akce zřejmě prováděly přímo subjekty, které jsou zároveň vlastníky opravovaných nemovitostí a mají i svůj stavební podnik. V případě parku ale bychom architektonickou soutěž i na studii a posléze výběrové řízení na dodavatele víc než jen uvítali. Objektivně efektivní proces staveb nebyl tedy zajištěn. V případě parku je ještě naděje. Pokud bude vůle radnice, tak věřím, že by park mohl být dokonce na celém dotčeném území. A že by Bystrc měla přehled o tom, co se v jejím katastru děje a za kolik, a tyto informace (třeba na webu) vždy zveřejnila? Jistě by to aspoň část občanů hodně zajímalo, jsou to totiž peníze z jejich daní. Jen ten zájem obce zatím nevidět.

Miloš Kudera

* Míněn PhDr. Jiří Altman, místostarosta Bystrce (ČSSD). Poznámka Bystrčník

Související

Společný majetek – věc neveřejná?
Miloš Kudera: Pan Klimeš versus pan Altman
Vandalové a zastupitelská slepota
Horní náměstí? Podle studie park, na který schází peníze
Jak bude vypadat Horní náměstí? Studie ateliéru RAW má začít diskuzi
Obrazem: Most na Vejrostově opraví do konce prázdnin

Společný majetek – věc neveřejná?

28. 7. 2011 v 20.10 • Témata: , , , ,

Za poslední půlrok se pod okny našeho bytu zhmotnily dvě investice. Nejdřív k té první, menší:

Pravděpodobně jako ohlas na moji kritiku výtluků v chodníku uvnitř tramvajové smyčky (opraveno ihned a s jistě zanedbatelnými náklady), se vzala mnohem víc z gruntu i oprava výmolů v koridoru pro pěší na parkovišti pod Reryškou. Nejdříve se tam objevily barevné čáry, vyznačující rozsah budoucí opravy, pak byl proveden výkop pro budoucí dlažbu a sejmutí koberce v horní části. Když se posléze vše vydláždilo, vyrovnalo a zaasfaltovalo, byly ještě po čtrnáctidenní přestávce zality okraje asfaltu penetralem, aby novou spárou nezatékalo do podloží. Akce netrvala ani dva měsíce (nebo spíš celé dva měcíce?), a chodci mohou být opravdu spokojeni.

Pan místostarosta Altman, který po mém příspěvku v Bysrčníku počátkem tohoto roku vyjádřil svůj údiv nad tím, „z jak malého exkrementu je možno uplést tak obrovský bič“ zřejmě tento nepatrný „exkrement“ rozšířil do formátu, hodného své funkce, postavení i postavy. Už jsem se chystal jeho zásah pochválit, chyběla mi k tomu jen „maličkost“. Vědět, kolik to celé stálo. Abych nedej bože pana Altmana nakonec nepřechválil. I šel jsem na naši radnici s vírou, že to bude otázka jedné dvou minut. Od té doby jsem ale už uskutečnil 6 telefonátů, několik rozhovorů na staveništi a dvě návštěvy našeho úřadu, onu sumu jsem ale stále ještě nezjistil.

Na radnici to vůbec nikoho nezajímá. Je (byla) to prý věc Brněnských komunikací. Tam mi dva inženýři sdělili, že nejsou oprávněni to číslo vyslovit, prý jsou „akciovka“ a jako taková prý nejsou „povinná osoba“. Na námitku, že jsou sice akciovka, ale vlastněná 100% městem, a oprava ze 100% veřejného majetku byla jistě hrazena z daní občanů, nebyl brán žádný zřetel. Prý informace dávají jen našemu úřadu. Jak jsem ale zjistil, toho se věc „vůbec netýká“.

Druhá akce je podstatně větší. Od února se hodně z gruntu generálkuje podchod pro pěší u konečné tramvaje č.1. Koncem července bude konečně vše hotovo. Sice nikdo nikdy nespatřil občana, který by podchod využil k původnímu účelu (jen občas tam naše milá mládež, krytá před deštěm, bubnovala na bubínky a k tomu si vykuřovala travičku), ale budiž, asi už hrozilo zřícení, a likvidace podchodu ve stylu toho bývalého u zastávky ZOO by nejspíš přišla na podobné peníze.

Ale opět: kolik toto dílo stálo? Na radnici mě odkázali na Magistrát, odbor dopravy, Kounicova 67. Tam jsem se přes počáteční vstřícnost dozvěděl po asi dvaceti minutách totéž: nic nesdělujeme, zeptejte se v Bystrci. U nás v Bystrci se ovšem o peníze vůbec nezajímají, nikdo to tu nemá v pracovní náplni, paní vedoucí stavebního odboru počínaje, přes odbor životního prostředí až po odbor investic. Prý to Bystrci vůbec nepatří, a basta. Moje námitka, že je to přece v našem katastru, pro naše občany a navíc z daní nás všech, byla u všech dotázaných brána jako otázka z nějaké jiné civilizace, snad dokonce z Marsu. Jakoby tu zazněla poprvé. Ale to číslo jsem se nakonec dozvěděl. Dělníci dopravních staveb mě odkázali na svého parťáka, ten na mistra a mistr na stavbyvedoucího. Až tento pán, jménem Jaroslav Pikna, mi asi po dvaceti minutách hledání a pátrání zavolal a sdělil sumu: 3 940 000,-Kč  (slovy: tři miliony devět set čtyřicet tisíc korun českých). Je to málo? Je to moc? To ať posoudí specialisté.

Co z tohoto pátrání plyne? Stále se mluví o boji proti korupci, o průhlednosti veřejných zakázek, o komplexní informovanosti. Když se ale podíváme na konkrétní zakázku, není vůbec snadné se o ní cokoliv dovědět. Najednou to není ničí povinnost, dozvíme se, že mnohý majetek na katastru obce jí vlastně nepatří, a ten komu patří nám nic neřekne. Toho, kdo městskou část spravuje asi vůbec nezajímá, co se na jeho území děje, natož kolik to stojí. Ale za tento neutěšený stav si mohou i občané sami. Tím, že se o obecní záležitosti nezajímají. Pořád se tu žije v domnění, že se nás tyto věci vůbec netýkají. Přitom jde o naše peníze, které si stát vzal z našich příjmů prostřednictvím povinných daní. Divíme se, proč jsou stát, ale i města a obce zadluženy, a přitom je nám docela jedno co se děje pod našimi okny, kde ty dluhy vznikají. Byla ta která investice vynaložena efektivně? Jak vypadalo výběrové řízení – a bylo vůbec nějaké? Nebyla cena zakázky navýšena? Jak bylo vyloučeno předražení? Kdo celou věc kontroloval?

Pane Altmane, vaši milí a jinak vstřícní úředníci na radnici v Bystrci, na které jste mě minule odkazoval, o tom co tu popisuji nemají ani ponětí. Nevyčítám jim to, nemají to asi v tzv. popisu práce. Ve svých povinnostech byste to ale měli mít přinejmenším vy, naši volení zastupitelé. Jen vy máte možnost ony pracovní povinnosti zaměstnanců žádoucím způsobem doplnit. Takže, omlouvám se, ale s pochvalou musím zatím v obou případech ještě počkat.

Miloš Kudera
Rerychova ulice, Bystrc

Související

Miloš Kudera: Pan Klimeš versus pan Altman
Vandalové a zastupitelská slepota
Obrazem: Most na Vejrostově opraví do konce prázdnin

Miloš Kudera: Pan Klimeš versus pan Altman

12. 4. 2011 v 08.42 • Témata: , , , , , , , ,

Asi před 14 dny jsem napsal do Bystrčníku kritický příspěvek (Vandalové a zastupitelská slepota). Do týdne se ozval pan Klimeš (místostarosta Bystrce, KDU-ČSL – poznámka Bystrčník). Zjistil, kdo je vlastník oné komunikace a promptně zabezpečil sanaci výtluku, na kterém se zranila stará paní. Dokonce ne do 1 až 2 týdnů, ale už za tři dny. Všimnul jsem si, že v posledních týdnech ani odpadkové koše nijak nepřetékají. Pan Klimeš si tím získal můj respekt a úctu.

Pan Kudera mi přes Bystrčník sděluje informaci o díře v cestě přes tramvajovou smyčku. Pokud by se chtěli laskaví čtenáři Bystrčníku řídit jeho příkladem, nedoporučuji to. Nemuseli by se řešení problému včas dočkat. Naštěstí většina občanů má zdravý úsudek a vědí, že lidé pracující na radnici městské části mají telefony a e-mailové adresy. Např.: altman@bystrc.cz. Pokud dotyční nejsou momentálně telefonem k zastižení, od toho je na úřadu sekretářka místostarostů, aby jim vyřídila vzkaz. Také na radnici existují odbory – to jsou takové malé skupinky lidí, kteří jsou sdruženi podle toho, co mají na starost. Pracovníci odboru životního prostředí a dopravy mají, ač se to někomu může zdát zvláštní, na starosti životní prostředí a dopravu. Telefon na vedoucí – Ing. Kubátovou je 546 125 150 .

Pan Kudera neříká pravdu, když píše „vlastník existuje, jest jím jakýsi Úřad městské části, zvané Bystrc“. Není to tak, chodník je ve správě DPMB (koho by to napadlo, když se nalézá v tramvajové smyčce, že). Panu Klimešovi touto cestou děkuji, že místo mne zavolal na dopravní podnik a ujal se i vysvětlování vývozu košů. Panu Kuderovi přeji příjemné prožití slunečných jarních dnů a veselou mysl.

PhDr. Jiří Altman komentuje článek pana Kudery

Pár dnů po panu Klimešovi, kdy už byl chodník ve smyčce tramvaje opraven, se ozval místostarosta pan Altman (ČSSD). Co mi sdělil? Že není vhodné psát kritické články do Bystrčníku, prý se tím ničeho nedosáhne. Každý zastupitel prý má svoji mailovou adresu. Dále jsem se dozvěděl, že díra v chodníku nepatří obci, ale že je ve správě DPMB. Zřejmě to tedy Bystrc opravovat nejen nebude, ale ani nemůže. (Zasáhla by snad do pravomoci DPMB a ten by ji mohl i žalovat?) Co tedy doporučuje: Zjistit si na úřadu, který odbor a potažmo který úředník má na starosti výtluky, sdělit mu „svůj“ problém a trpělivě čekat. Ale především nebýt tak hloupý (jako nějaký Kudera) a nemyslet si, že za stav cesty u kolejí zodpovídá městská část, každý musí přece vědět, že dopravnímu podniku náleží udržovat nejen koleje a troleje, ale taky cesty od zastávek a k zastávkám.

Blesková reakce. Jen několik desítek hodin poté, co Bystrčník publikoval text Miloše Kudery, je díra v asfaltu na konečné tramvaje opravena.

Ptám se, proč jeden zastupitel jedná rychle, operativně a malý problém řeší „levou zadní“, zatímco druhý jen občana poučuje, potažmo na něj svaluje úkol, který by mohl a měl řešit sám. Jistě, je enormně vytížený. Ale napadá mi i druhý důvod. Pan Altman je profesí speciální pedagog. To značí, že je odborníkem na lidi nějak, hlavně ale psychicky, handicapované. A jeho profesní deformace jej snad (jistě podvědomě) vede k tomu, vidět v občanech kolem sebe individua s IQ 40 až 60, kteří nejsou schopni vyhnout se výtluku v chodníku, či zjistit si, kdo za ten který lavór zodpovídá a píšou pak nesmysly na web.

Pane Altmane, dejme tomu, že moje IQ, které mi před půl stoletím (když jsem se rozhodoval na kterou VŠ se přihlásit) spočítal známý psycholog na 125, s věkem už kleslo na polovinu. Jsem tedy už nepoučitelný a nebudu zjišťovat, komu patří další lavór uprostřed parkoviště pod Reryškou, a co čert nechtěl, zrovinka v koridoru vyhrazeném pro pěší. Taktéž Vám přeji pěkné jaro a taky trochu té odvahy jít těch pár set metrů od tramvaje domů aspoň jednou za kvartál pěšky. Kromě toho, že každý pohyb Vám udělá jistě moc dobře, si všimnete některých problémů sám a na svém úřadě jej lehce zkomunikujete. Dobrý den.

Miloš Kudera

Související

Vandalové a zastupitelská slepota

Miloš Kudera: Jestli je něčeho v Bystrci urgentně třeba, tak to je změna!

10. 10. 2010 v 19.24 • Témata: , , , , ,

Nezkrácená verze připraveného příspěvku Miloše Kudery na happening Horního náměstí 10. 10. 2010.

Vážení  přátelé,

dne 30. srpna jsem poslal panu doktoru Jiřímu Altmanovi (J.A.) otevřený dopis s devíti vcelku stručnými a jednoduchými otázkami. Dne 30. září, s rezervou pouhých 90 minut(!)  jsem dostal odpověď. Na můj dvoustránkový dopis čtyřstránkový text. O svoje zkušenosti s touto výměnou dopisů se zastupitelem nejen bystrckým, ale i krajským, ba dokonce s docela dobře možnou perspektivou na post jihomoravského hejtmana, bych se s vámi rád podělil.

Hned úvodem mi J.A. sdělil, že moje otázky, které si stále ještě můžete přečíst v Bystrčníku, jsou nekorektní a obsahují logické klamy. Bylo mi sděleno, že pan doktor ví o čem mluví, protože studoval na vysokoškolském učilišti mimo jiné formální logiku a dokonce má speciální kurs na komunikaci nejen jako takovou, ale i  s psychicky retardovanými. Je to tedy prý nejen jeho profese, ale dokonce i život. Takže případným zájemcům o korespondenci s panem místostarostou doporučuji, aby si napřed doplnili příslušné (vysokoškolské?) vzdělání, jinak prostě nemají šanci na rovnocenný dialog. Otázka zní, jestli je vůbec vhodné, aby se politik ve volené funkci  právě takto vymezoval vůči občanovi-voliči. J.A. také  upozornil, že za poslední dekádu zveřejnil v souvislosti s Horním náměstím dokonce tři články v Bystrckých novinách, čímž zřejmě zcela vyčerpal svoje vysoce odborné komunikační penzum, které profesionálně ovládá a jež je dokonce jeho životem.

Co se týče Horního náměstí, tak mi pan doktor napsal, že to byl právě on a nikdo jiný, kdo je zachránil od celkové zástavby. (Dosud se ale nedočkal od nevděčných obyvatel za svoje zásluhy žádného ocenění.) Navíc prý vzdoroval a dokonce  i zabránil jakýmsi nejmenovaným nesprávnostem a  nezákonným(?) manipulacím v této kauze. Těžko posoudit, když nevíme jakým. Pokud je známo, tak žádnou žalobu na tyto manipulace však nikdy nepodal.

Dále mi J.A. vysvětlil, že jsem mylně označil dnešní bystrckou koalici za „velkou“. Asi proto, že od r. 1998 byly dvě velké pravo-levé strany, tedy ODS a ČSSD, doplněny jedním či dvěma malými subjekty. Podle mne, když se spojí dvě strany s diametrálně odlišnou ideovou orientací, tak se tomu říká velká koalice. Toto spojenectví (omluvitelné snad jen ve vážných krizových situacích), jemuž chybí silný opoziční subjekt, nevede k ničemu dobrému.

Bylo mi napsáno, že každý má svoji roli. Občané a jejich sdružení, zastupitelstvo, i rada tohoto zastupitelstva. Jakou přesně ale má roli např. naše občanské sdružení, jak a kdy byly radou akceptovány podněty sdružení, tak to už jsem se z dopisu nedozvěděl.  Zato nechybělo razantní odmítnutí jak petice, tak ankety, které obě jasně vypověděly o přání a názorech občanů pro zeleň na Horním náměstí a proti jejímu třetinovému zastavění. Jedině objektivní je prý šetření nezávislého profesionálního subjektu. Že v anketě, které se účastnilo 1200 občanů, byly k dispozici 3 základní odpovědi, doplněné o možnost „jiné“ a o prostor pro vlastní návrh či komentář, tedy jistě poskytující zcela objektivní možnost k vyjádření, to pan doktor asi nezaregistroval, protože zřejmě na anketní lístek ani nepohlédl. Toto chování považuji, ať se na mne J.A. nezlobí, za pohrdání občanem, pohrdání voličem. Hlavně, že oficiální radniční objektivní šetření, kterých se zúčastnila jen třetina, tedy asi 400 občanů coby „náhodného vzorku“, bylo průkazné. Ostatně i tento průzkum za 43 tisíc korun z našich daní dopadl obdobně. A tento nález prý koalice akceptovala – už tu prý nebude sedmipodlažní objekt, ale nižší, ovšem na celé původní ploše, protože to prý umožňuje (nebo snad přikazuje?) územní plán. Podle mne by ale opravdová  akceptace jak výzkumu, tak  petice a ankety, měla vypadat hodně jinak. Připomínám, že zajímavý kompromisní studii pro Horní náměstí vypracoval (spolu s RAW) pan ing. arch. Martin Král.

Můj dotaz na oficiální politiku ČSSD, kterou vyslovil před nedávnem Jiří Dienstbier, kandidát na primátora Prahy, a která jednoznačně zní „dávat vždy přednost městské zeleni před developerskými záměry“, pan doktor odpověděl, že mu není o tomto stanovisku čelního představitele jeho strany nic známo. J.A. se jen pochlubil svým přátelstvím s Janem Kellerem, sociologem, kterého ovšem znám i já z četby a vím, že má na developery stejný názor jako Jiří Dienstbier. J.A. ale zůstává jen s tradiční politickou rétorikou ČSSD, kterou je mezigenerační solidarita, solidární zdravotní péče, přístup ke vzdělání a několik dalších hodně obecných proklamací. Cítím tu křečovitou snahu neaplikovat ohleduplnou politiku k občanům a k zeleni na konkrétní situaci Horního náměstí. Ale i pro toto má jistě pan doktor alibi. Jeho akcí přece bylo husté  vysázení stromků za pár milionů z evropských fondů na všechna možná i nemožná místa po celé Bystrci, ovšem s jedinou výjimkou: na Horním náměstí ani keřík.

Mohl bych pokračovat ještě dlouho. Ale závěrem bych rád položil panu Altmanovi ještě pár otázek. Jak známo, staví si, či už dostavěl, domek několik kilometrů od  Brna, a přitom se rozhodl znovu kandidovat v Bystrci. Odstěhuje se? Kdy? Samozřejmě to je docela legální, pokud je tu trvale přihlášen, může být zastupitelem a dokonce i starostou.  Ale odpovězme si: je to tak dobře? Od úředníků přitom vím, že od chvíle, co vykonává funkci člena rady krajského zastupitelstva, se na bystrcké radnici objevuje velmi vzácně. Že by tedy kandidoval a svoje funkce kumuloval jen, jak se eufemisticky říká, z ekonomických důvodů?

A nakonec, J.A. se prezentuje jako expert na komunikaci. Jak bych si ale představoval činnost takto graduovaného experta v praxi já?  Takto: Před každým záměrem, který jakkoli zasáhne do života občanů, bych svolal veřejné shromáždění, kde bych seznámil veřejnost se svým záměrem, nejlíp v několika variantách.  Vyslechl bych si jejich názory a snažil se dojít ke konsenzu ještě dřív, než bych vůbec začal prosazovat nějaké rozhodnutí. A nikdy bych nešel proti většinovému názoru.

Pan J.A. by byl jistě dobrý úředník. Ale politik, přátelé, ten by měl vypadat jinak. Měl by komunikovat se svými občany nejen třemi články za desetiletí. Obecně řečeno, měl by svoje úzce legální postoje obohatit o rozměr legitimity, o rozměr shody s míněním občanů, postaveném na intenzívní komunikaci. Aby se nestávalo, že pak uslyšíme z radnice vyčítavý hlas, že „subjektivní názory občanů brání zastupitelům v objektivní veřejné správě“ (starosta).

Můj hlas tedy pan doktor Altman ani jeho strana, ba ani žádná ze stran současné bystrcké velké koalice, která v uplynulých obdobích vystupovala zcela monolitně, v nastávajících volbách nedostanou. Jestli je něčeho v Bystrci urgentně třeba, tak to je změna!

Děkuji za pozornost.

Miloš Kudera

Související

Jiří Altman: Otevřená odpověď na otevřený dopis
Doktor Altman je tajemný člověk

Jiří Altman: Otevřená odpověď na otevřený dopis

30. 9. 2010 v 21.04 • Témata: , , , ,

Miloš Kudera zaslal 30. srpna místostarostovi Bystrce PhDr. Jiřímu Altmanovi otevřený dopis. V něm formuloval devět otázek. Jiří Altman na ně v následujícím textu odpovídá. Odpověď je redakčně upravena, zejména jsou pro lepší srozumitelnost vsunuty do textu původní otázky. Původní podobu, přesně jak ji pan Altman poslal, si můžete stáhnout v PDF souboru.

*

Vážený pane Kudero,

usnadním Vám závazek, zveřejnit mou odpověď a udělám to sám, s využitím stránek Bystrčníku. Redakci Bystrčníku za tuto možnost předem děkuji.

Chtěl jsem původně komentovat způsob Vašeho kladení otázek. Je totiž nekorektní. Řada vašich vyjádření je ve skutečnosti tzv. logickými klamy. Těm, kteří neměli na vysoké formální logiku, doporučuji  Wikipedii. Je to poučné čtení a mnoho začínajících politiků jej jistě ocení. Zejména těch, kteří se řídí principem – účel světí prostředky.

Nebudu tedy Vaše jednotlivé „otázky“ a tvrzení rozebírat. Má odpověď by se změnila na obšírnou, formálně logickou analýzu Vašeho dopisu. Ať si to každý pro zajímavost udělá sám. Budu se snažit o stručnost. Tam, kde svá tvrzení ničím nedokládáte, budu postupovat stejně, ušetřím tak čas a zmenším na přiměřenou míru rozsah odpovědi.

Otázka č. 1

Proč se vyhýbáte komunikaci s občany? Na plenárních schůzích zastupitelstva vystupujete jen zřídka, na konkrétní dotazy občanů odpovídáte, pokud vůbec, nejasně a vyhýbavě. Při občanském styku mimo úřední akce odmítáte o otázkách, které se Vám z nějakého důvodu nelíbí, komunikovat úplně. Mám tomu rozumět tak, že občané se svými problémy a názory, pokud se odchylují od Vašich, pro Vás představují jen „obtížný hmyz“?

Odpověď

  • Při svém vstupu do komunální politiky (v r. 1998) jsem počítal s komunikací s občany. Bez komunikace s lidmi se nikdo politikem nestane. Dokonce jsem absolvoval kurz komunikace s veřejností (počítám, že asi jako jeden z mála bystrckých zastupitelů). Diplom z tohoto kurzu visí na stěně mé kanceláře. Před prací na radnici jsem osm let pracoval jako speciální pedagog s mladými lidmi s postižením. Poslední roky jako vedoucí cca třicetičlenného kolektivu pedagogů a provozních pracovníků. Jako speciální pedagog jsem byl rovněž na komunikaci připravován, a to i na specifické formy komunikace s mentálně, smyslově či tělesně postiženými lidmi. Komunikace a vnímání druhých je vlastně má profese i život.
  • Na zasedáních zastupitelstva vystupuji poměrně často, na konkrétní dotazy občanů odpovídám vždy, jasně a přímo. Při „občanském styku mimo úřední akce“ – zhruba odhaduji rozsah tohoto pojmu, nerozlišuji otázky na ty, které se mi líbí a které ne, a nikdy neodmítám odpovídat. Výjimkou je, když mi někdo křičí své dotazy ze vzdálenosti 30 cm přímo do tváře – takové jednání nepovažuji za komunikaci, ale za agresi.

Otázka č. 2

Jaké důvody Vás vedly k tomu, že jste tento svůj původní a jistě spontánní názor (zachovat zeleň na celé ploše Horního náměstí), který s Vámi sdílela velká většina Vašich blízkých spoluobčanů, změnil o celých 180 stupňů, když jste hlasoval pro realizaci obřího polyfunkčního centra, tak, jak je navrhovala ve své studii firma Outulný? Nesouvisela tato Vaše proměna s okolností, že si stavíte rodinný dům jinde v klidném místě, kde Vám žádné ohrožení komfortu bydlení ze strany developerů nehrozí?

Odpověď

Nebudu se vyjadřovat k Vašim domnělým „citacím“ a interpretacím mých vlastních názorů. Své názory raději vyjádřím sám, myslím, že jako jejich nositel mám na to přednostní právo. Byl jsem to já, kdo zjistil, že je územním plánem na tzv. Horním náměstí v roce 2002 neoprávněně manipulováno, rovněž tak jsem osobně předložil radě a prosadil usnesení, které této manipulaci zabránily a vedly v konečném důsledku k otevření otázky změny územního plánu v této oblasti.

Cesta k úplné zástavbě „Horního náměstí“ byla otevřena dokonce ještě dříve – cca. v roce 1995, ze kterého pochází urbanistický plán zástavby HN, který jsem si v roce 2002 nechal ukázat, a který je na stavebním odboru určitě archivován – vřele doporučuji. Ve srovnání s ním je jakýkoliv pozdější záměr pouze lipový čaj.

Do Bystrckých novin jsem postupně napsal tři články na téma Horní náměstí. První poukázal na problém a popsal jej, na něj pak navazovalo mé osobní upozornění občanským aktivistům i osobní jednání s investorem, které mělo hlavní cíl – upozornit na nesprávnost postupu. Investor se pod tlakem doloženého porušení pravidel města Brna a obav z rodící se občanské iniciativy, svého záměru vzdal.

Následovalo jednání zastupitelstva MČ, které v konečném důsledku přijalo rozhodnutí o změně územního plánu na rozdělené ploše HN. Tuto věc jsem ve svém druhém článku dosti přesně popsal s tím, že stavbu supermarketu s rozsáhlým (vnějším) parkovištěm již nové parametry plochy neumožňují – tato má vyjádření začala být později zkreslována bez ohledu na to, že jsem napsal i článek třetí, ve kterém jsem s maximální přesností z textové části územního plánu vypsal, co na ploše SJV může být postaveno. Zde bych spíše vytkl dnešním/tehdejším aktivistům, že na mé přesné informace následně nijak nereagovali a vzbudili tím dojem akceptace finální podoby územního plánu. Tento plán pak platil sedm let a platí dodnes, a není naprosto nic divného ani korupčního na tom, že se našel investor, který chtěl v souladu s ním investovat – na to přeci územní plány jsou. Snahy tento plán změnit ze strany opozičních stran až do objevení investora rozhodně žádné nebyly, ačkoliv všem byl stav ÚP na Horním náměstí přesně znám.

Podtrhuji okolnost, že žádná jiná politická strana v Bystrci včetně strany Zelených, nesehrála takovou roli, mám právo říci přímo rozhodující, v odvrácení komplexní zastavěnosti plochy Horního náměstí jako radní za ČSSD podporující mé úsilí. Všichni, kteří se připojili k iniciativě, tak učinili poté, co byly manipulace odhaleny, napadeny a základní návrhy podány.

První návrh nového investora obsahoval lehce zastřešené vnější parkovací plochy pro supermarket, čímž byly obcházeny parametry ÚP, na jednání rady jsem na to upozornil a návrh byl radou vrácen. Poslední návrh rozdělil jeden supermarket do dvou pater budovy a parkoviště pro něj situoval do objektu. Podle stanoviska stavebního úřadu byl územní plán dodržen. Rada pak hlasovala podle platného ÚP a platného usnesení zastupitelstva. S jednou zcela nadstandardní výjimkou – platnost svého usnesení podmínila souhlasem zastupitelstva městské části. V tomto okamžiku měla rada nesporné právo souhlas s prodejem pozemků dát rovnou městu Brnu. Svým krokem dobrovolně vystavila znovu celý záměr posouzení všech zastupitelů včetně opozičních a rovněž veřejnosti – jednání zastupitelstva jsou na rozdíl od jednání rady vždy veřejná. Kdo by chtěl tvrdit, že tento krok nebyl demokratický a vstřícný k veřejnosti, lže. Proč se poté šíření informace ujal Ing. Kuchař a ne někdo ze zastupitelů opozice, kteří měli materiály předem, na to si musí odpovědět každý sám.

Takže žádná změna názoru o 180 stupňů se nekonala, jsem zastupitelem a místostarostou a jako takový se řídím platným územním plánem a platnými usneseními zastupitelstva, nejsem členem nezávislého občanského sdružení. Pokud vidím nepravost, upozorním na ni, když se neřeší, požádám o pomoc veřejnosti.

Anketa prováděná zainteresovanou stranou nemá dostatečnou vypovídací schopnost, z hlediska sociologického je to spíše doplňkový nástroj. Jediný objektivní způsob je nezávislý sociologický průzkum (ne vlastní šetření – nezávislé sociologické šetření). Toto stanovisko jsem zastával po celou dobu a veřejně, takže nechápu, co Vám na tom stále není jasné.

Otázka č. 3

Z jakého důvodu většinové koaliční uskupení v bystrckém zastupitelstvu nerespektovalo ani závěry svého oficiálního šetření (= anketa radnice k Hornímu náměstí z počátku roku 2009), ve kterém se velká většina občanů opět, už potřetí, vyslovila pro alternativu parku (zeleně) v prostoru Horního náměstí a proti navrhované stavbě? Proč jste investovali peníze daňových poplatníků do projektu, jehož závěry jste zřejmě už předem nemínili respektovat?

Odpověď

Koaliční uskupení respektovalo závěry nezávislého šetření (opakuji nezávislého, ne svého) a podpořilo zpětvzetí usnesení zastupitelstva o podpoře záměru. Jestli se někomu zdá toto málo a chtěl by, aby formulace důvodu, proč se tak stalo, byla jiná než je (souhlasím, že je neobratná a kostrbatá), tak je mimo realitu. Nejlepší usnesení je vždy takové, které najde většinu a splní potřebný účel. I když to ve zdůvodnění usnesení řečeno není, tak sociologický průzkum měl rozhodující vliv. Anketu prováděnou zainteresovanou stranou by bylo možno zpochybnit tehdy i v budoucnu. Nezávislý sociologický průzkum ne.

Otázka č. 4

Můžete, prosím, explicitně vyjádřit svůj názor na spontánní občanské iniciativy jako takové? Do jaké míry se ztotožňujete s citovaným označením Vaší kolegyně (= jedna ze zastupitelek řekla o občanech, kteří přišli na jednání , že jsou „nahnaní křiklouni“) které silně připomíná slovník představitelů minulého režimu?

Odpověď

Jaký je můj postoj k občanským aktivitám je snad i nezasvěcenému ze všeho předchozího dostatečně zřejmé. Občanské iniciativy mají svou roli, Zastupitelstvo má svou roli, Rada také svou. Svou roli má koalice, svou roli má opozice. Nakolik kdo svou roli plní dobře si lidé odpovídají ve volbách. V Bystrci je výraznější role občanských iniciativ, protože opoziční strany svou úlohu dlouhodobě neplní. Opozice je důležitá i pro „vládnoucí strany“, tvoří korektiv, upozorňuje. V Bystrci se opoziční strany probouzí ze zimního spánku vždy jen měsíc před volbami a jejich podíl na nastolování problémů je minimální. Stačí si udělat přehled opozičních návrhů na usnesení Zastupitelstva MČ za posledních dvanáct let. Bída. Občanské iniciativy je v tom částečně nahrazují.

K vyjádření kolegyně neřeknu nic, mé pozornosti uniklo a z Vaší citace vycházet nemohu.

Otázka č. 5

Dokázal byste jmenovat alespoň jeden problém, kdy se názory levice a pravice v Bystrci střetly, a jak byl tento střet vyřešen? Neobáváte se, že kvůli faktické nerozlišitelnosti v chování obou formálně protikladných stran budou obě z tohoto důvodu neatraktivní a tudíž v nastávajících komunálních volbách nevolitelné?

Odpověď

Velká koalice je, podle mne, něco jiného – v bystrcké koalici byly od roku 1998 různé strany. 1998 –2002: KDU-ČSL, SNK-ED, ODS, ČSSD, 2002 – 2006: SNK-ED, ODS, ČSSD, 2006 – 2010: SNK-ED, ODS, ČSSD. Poprvé ve Vašem podání to vidím takhle vztaženo na městskou část či obec. Jinak – Vaše formulace jsou opět ukázkovým příkladem logického klamu, tuto věc ponechávám samostudiu, jen připomínám odkaz na Wikipedii.

Obecní poměry neposkytují příliš příležitostí pro střety levých a pravých postojů, tak jak je vidíme na vyšší politické úrovni. Otázkami tohoto typu může být stanovení nájemného v obecních bytech, přístup k privatizaci obecních bytů, finanční podpora neziskového sektoru. Sociální oblast je financována a řešena z úrovně města Brna.

  • nájemné je v Bystrci jedno z nejnižších v Brně, zdaleka nevyužíváme možného deregulačního stropu (od 1. 1. 1011 bude 49,00 Kč)
  • byty jsou privatizovány výlučně dobrovolně, na základě projeveného zájmu občanů, dostatečný počet bytů je ponecháván ve vlastnictví obecním, pravidla přidělování bytů jsou nastavena ve prospěch rodin s dětmi a sociálně slabších
  • neziskové organizace pracující s mládeží jsou každoročně podporovány (mohly by být více a širší okruh

Z toho, jak jsou řešeny tyto otázky, si můžete odvodit, jaký je vektor pravého a levého působení. Vše ostatní jsou věci čistě komunální, ve kterých je spousta střetů, ale nejsou svým charakterem pravé či levé

Otázka č. 6

Co na tyto názory Vašeho stranického kolegy (Jiří Dienstbier ml.: „…přednost dostane ochrana zeleně před developerskými projekty, územní plán musí sloužit jako nástroj pro rozvoj kvality života, a ne na podporu developerů.“) říkáte? Domníváte se, že by měla být politika ČSSD v republice v základních otázkách jednotná, nebo máte názor opačný, tedy „každá ves jiný pes“?

Odpověď

Co říká můj stranický kolega Dienstbier mladší nevím, neměl jsem čas se o to zajímat a časopis Respekt nečtu, takže se k tomu vyjádřit nemohu. Politika ČSSD je jednotná, je zaměřena především na solidaritu mezi lidmi – mezigenerační solidaritu, solidární zdravotní péči a přístup ke vzdělání, solidární sociální systém. Politika ČSSD spoluvytváří to, čemu se říká sociální stát. Stará se o to, aby ze společnosti nevymizel lidský rozměr, aby se z nás nestala smečka rvoucí se navzájem o zbytky z kořisti dravců. Na rozdíl od téměř jediné pravicové strany Zelených v Evropě neopustila nikdy princip trvalé udržitelnosti sociálních vztahů. O tom by mohl mnohem víc vyprávět můj osobní kamarád prof. Jan Keller, se kterým jsem na toto téma strávil nejeden večer.

Toto Vaše níže uvedené tvrzení, ačkoliv není otázkou, ponechávám úmyslně ve své odpovědi pro čtenáře jako příklad Vaší argumentace. Pane Kudero – zájmy občanů opravdu nejsou valašský frgál. Oprávněné komunální zájmy občanů je nutno se snažit uspokojit a otázka většinových či menšinových zájmů musí být posuzována vždy v kontextu konkrétního problému, žádný abstrakt z toho nevytvoříte. Koho tím prosím myslíte, když píšete, domníváme se v množném čísle?

Otázka č. 7

Domníváme se, že zastupitelé mají realizovat (pokud jim v tom nebrání přesvědčivě argumentované vyšší, nadregionální zájmy) většinová přání svých obyvatel, přičemž oprávněné potřeby menšinové by mohly být podle možností uspokojeny pouze adekvátním, tedy proporčním dílem.“

Souhlasíte s tímto názorem, nebo se domníváte, že občané jsou tak hloupí, že vlastně nevědí co chtějí a vy, (dočasní) vlastníci rozhodujících postů, máte právo silově prosadit svoji představu, svoji „vyšší vůli“, proti zájmům většiny občanů (s pokryteckým odvoláním se na menšinu)? Nebo jinak: Jste pro uplatňování jednoduché legality v rozhodování při současném ignorování jeho legitimity?

Odpověď

Velice se omlouvám, ale při nejlepší vůli na Vaši otázku č. 7 nedokážu odpovědět – potřeboval bych k tomu buď tři panáky, nebo studium pojmů legalita a legitimita a jejich vztahu. První mi nechutná a na druhé nemám čas. Snad jen, že si nemyslím, že jsou občané hloupí (většina) a že si myslím, že většinou vědí, co chtějí. O firmě Outulný toho moc nevím, městská část nevedla výběrové řízení, ve kterém by vyhrála tato firma a ani aktuálně neprobíhá tendr, ve kterém by se účastnila. Zákon o zadávání veřejných zakázek pamatuje na firmy, které se diskvalifikovaly pro veřejné zakázky prokázanými úplatky a při každém výběrovém řízení se tato věc dokládá jako základní kvalifikační předpoklad. Není to však a nemůže to být na základě mediálním, ale na základě soudního rozhodnutí. Jestli si náhodou nezaměňujete investiční záměr nějaké firmy a veřejnou zakázku obce, to je zásadní rozdíl.

Otázka č. 8

Překvapuje Vás, že vytrvalé prosazování investičního záměru firmy Outulný na Horním náměstí bystrckým zastupitelstvem vyvolává u mnoha občanů podezření na podobné korupční praktiky i v Bystrci?

Odpověď

Že by bystrcké Zastupitelstvo vytrvale prosazovalo investiční záměr firmy Outulný na Horním náměstí je holý nesmysl. Určitě by s Vámi nesouhlasili i zastupitelé za KSČM, KDU-ČSL, stranu Zelených (ti jsou také Zastupitelstvo).

Zdá se, že stále ještě nerozumíte samotné otázce investice na Horním náměstí. Rada městské části, resp. Zastupitelstvo může dát souhlas se záměrem či nikoliv, ale především je na ní dát případný souhlas s prodejem pozemků města. Majetkový odbor Magistrátu města Brna pak prodej připraví a volené orgány města Brna podle své kompetence a vlastní vůle rozhodnou.

Pokud máte podezření na korupci v Bystrci, podejte prosím trestní oznámení. Nebo úplně stačí napsat o svém podezření na Městské či Krajské státní zastupitelství v Brně, tyto orgány jsou povinny samy zahájit ve věci řízení. V tomto může poradit pan Ing. Kuchař, už to udělal nejméně čtyřikrát.

Otázka č. 9

Jakým způsobem hodláte s tímto údajným novým záměrem seznámit občany, kterých se stavba bude bezprostředně dotýkat? Máte v úmyslu poznat jejich mínění a toto mínění pak prosazovat? Jak hodláte zabezpečit, aby případný kompromis byl ze strany developera také závazně dodržen?

Odpověď

O záměru na menší, či jiný objekt na Horním náměstí vím jen to, co zveřejnil Bystrčník z jednání členů občanského sdružení. Předpokládám, že nově zvolená Rada MČ bude natolik demokratická jako dosavadní a předloží záměr k posouzení na vždy veřejném jednání Zastupitelstva městské části.

S pozdravem

PhDr. Jiří Altman
V Brně dne 30. září 2010

*

Související

Doktor Altman je tajemný člověk
Miloš Kudera: Otevřený dopis PhDr. Jiřímu Altmanovi

Doktor Altman je tajemný člověk

9. 9. 2010 v 11.56 • Témata: , , , , , ,

Miloš Kudera napsal místostarostovi Bystrce na konci srpna otevřený dopis. Pokusíme se dnes zjistit, co ho k tomu vedlo.

Viktor Lošťák: Ahoj Miloši, nejdřív tě převelice stručně představím. Bydlíš v Bystrci, jsi čerstvý důchodce a od počátku členem Občanského sdružení Horní náměstí. Před deseti dny jsi napsal otevřený dopis místostarostovi Bystrce Jiřímu Altmanovi. Co tě k tomu vedlo? Tedy k tomu dopisu.

Miloš Kudera: Už třetím rokem jsme svědky situace, kdy bystrčtí koaliční zastupitelé zaujímají, pokud se týče budoucnosti Horního náměstí, zatím nekompromisní postoj, který je v příkrém rozporu s přáním a představou místních obyvatel. Kladu si tedy obecné otázky, tedy proč se chovají právě takto. A do nich pak se snažím dosadit adekvátní odpovědi.

A k čemu jsi při tom přemýšlení došel?

Zkusil jsem vydedukovat všechny myslitelné možnosti, které k této vážné disproporci mezi přáními občanů a praxí zastupitelů mohou vést.

Počkej, „všechny myslitelné“, není to trochu moc? Zkusme prozatím jen jednu možnost, jeden důvod. Jaký je tedy ten první, nejdůležitější?

Podle mne by mohl být ten nejsilnější legální postoj zodpovědného zastupitelstva proti vůli občanů nějaký vyšší, tedy neregionální zájem. Je snadné si představit potřeby, které svým významem přesahují dané místo či region, které ale ve vyšším (krajském, celostátním) zájmu být vyřešeny prostě musí. Mohou to být důležité tzv. liniové stavby, jako ropovod, plynovod, dálniční či železniční koridor.  Dále pak třeba strategická stavba vojenského charakteru (základna, letiště), příp. energetika (elektrárna, úložiště odpadu aj.).

Nesouhlasím, ale pokračuj.

Málokdo je ve svém blízkém okolí uvítá, ale v naší hustě obydlené zemi se nakonec nějak rozhodnout musí, obzor místních zastupitelů prostě musí občas přesáhnout obecní katastr, a po důkladném zvážení všech alternativ nakonec přijmou rozhodnutí, které si jejich voliči nepřejí.

Znovu nesouhlasím, ale toho si nevšímej. To bylo jen do zápisu.

Dobře, námitka byla zaznamenána. Ale k věci. V demokratickém systému však takový krok vyžaduje trpělivé vysvětlování situace a pokud možno i získání nějakých kompenzací, které újmu obyvatelům aspoň zmírní.

Je zřejmé, že tento důvod na výstavbu polyfunkčního centra na Horním náměstí uplatnit nelze.

A co tvůj další důvod, ten už uplatnit lze?

Druhým důvodem by mohl být zákon.

Zákon, který by přikazoval postavit na Horním náměstí polyfunkční centrum?! Ty na to jdeš skutečně ze široka.

V této souvislosti se mluví o územním plánu a o standardech. Ale ani jedna z uvedených dvou „pomůcek v rozhodování“ nemá sílu zákona. První, tedy územní plán je studie, která se v pravidelných intervalech inovuje. Bystrcké zastupitelstvo, které je oprávněno navrhovat změny v územním plánu, této své iniciativy využilo v souvislosti s Horním náměstím jen jednou, kdy zredukovalo plochu celého Horního náměstí, určenou původně zcela nesmyslně a od zeleného stolu pro zástavbu, zhruba na třetinu. Ovšem i tento zbytek, tedy asi třetina hektarového pozemku Horního náměstí, by připouštěl naprosto nevhodnou megalomanskou stavbu. Dalších termínů už bystrcká radnice ke svým návrhům už nevyužila.

Standardy pak vycházejí z platných norem a mají pouze doporučující charakter. Rozhodně neurčují nutnost zastavění nějakého konkrétního místa, které v našem konkrétním případě je z mnoha důvodů pro daný účel a v navrhovaném rozsahu nevhodné.

Oba tyto dokumenty mají vycházet z vůle občanů, neměly by to být nástroje vynucování vůle zastupitelstva.

Nenašel jsi mezi svými důvody taky nějaký psychologický?

Ano, psychologickým důvodem by mohl být nazván jeden problém, a sice vlastnictví „vyššího rozumu“. Někteří lidé, když jsou legálně obdařeni rozhodovacími pravomocemi (zejména kulatým razítkem), tak aniž by prošli nějakou vyšší kvalifikací, domnívají se, že všemu rozumí mnohem víc než občané, jichž se jejich rozhodnutí týkají. Tito funkcionáři, pokud svůj odlišný názor neobhájí ve veřejné diskusi (a občané jej nepřijmou za svůj) ovšem nemají ve svých funkcích co pohledávat. V opačném případě nejde o demokracii (vládu lidu), nýbrž o byrokracii (vládu úřadu). Odvolávání se na přídomek zastupitelská (demokracie) není obhajitelný. Zvolení zastupitelé i úřednici tu nejsou od toho, aby vnucovali svoji vůli proti zájmům většiny, ale aby tuto vůli většiny realizovali.

Jelikož jsme už dost daleko, jen zopakuji, že se snažíš objevit důvody, proč bystrčtí radní ve věci Horního náměstí jednají, jak jednají. Tímto posledním jsi svoje vydedukované důvody vyčerpal?

Ne, z těch důležitých ještě zbývá poslední, a tím je korupce. Také v tomto případě zastupitelé neprosazují zájmy občanů, tedy vlastní jádro svého oficiálního postavení, nýbrž zájmy jiného subjektu, který jim (politické straně, příp. osobně) poskytl nějaký benefit.

V naší zemi se toto slovo skloňuje ve všech pádech, všechny politické strany je pociťují jako obrovský problém a „boj proti korupci“ mají ve svých programech.  Protože však jde o trestný čin, tak všude tam, kde se tento pojem byť jen vysloví jakožto možné vysvětlení nějakého chování, se dotyční vždy alergicky ohrazují. Přitom to není vůbec zapotřebí, stačí „jen“ rozhodovat transparentně a ve shodě s vůlí svých voličů.

OK, ale Miloši, snad abych se vrátil k původní otázce. Co tě vedlo k napsání dopisu právě panu Altmanovi a ne někomu jinému z Rady?

Pan dr. Altman je tak trochu tajemný člověk, moc se veřejně neprojevuje. Přitom si myslím, že je velice inteligentní. Domnívám se, že by měl mít odvahu veřejně obhájit některé své kroky, které jsou v rozporu s jeho původním stanoviskem, vypadají tedy z tohoto důvodu velice podivně a s kterými nemohu (nejen já) souhlasit. Jsou vyjmenovány v otázkách, jež tvoří jádro mého otevřeného dopisu.

Nejvíc mne ovšem popudilo jeho razantní odmítnutí naší ankety. Aktivistku, která u něj v bytě zazvonila, bez vysvětlení „vyhodil“. Přitom v anketě byl prostor pro vyjádření jakéhokoli názoru, včetně obhajoby navrhované stavby. Vím, že vyplňovat jakékoli ankety není žádná povinnost. Ale způsob, jakým to pan místostarosta, tedy volený funkcionář, udělal, jej dle mého názoru diskvalifikuje vykonávat v Bystrci svoji funkci. A nejen v Bystrci. Šlo podle mne o pohrdání voličem.

Dr. Altman je už dva roky také členem rady krajského zastupitelstva. Na úřadě MČ Bystrc se od té doby prý už vyskytuje jen vzácně. Jeho krajská funkce je mnohem víc „za větrem“ než ta bystrcká, do kraje se už volí hodně politicky, kandidáti nejsou osobně voličům moc známi a jsou na tom v tomto směru „lépe“ než např. členové parlamentu. Mají ze všech stupňů zastupitelských sborů největší „klídek“.

Ale máš pravdu, za to, co kolem kauzy Horní náměstí předvedli, jsou pro občany zde bydlící nevolitelní všichni členové Rady a potažmo všechny strany naší velké koalice.

Protože to ne každý ví, poznamenávám, že velkou koalici v Bystrci tvoří ODS, ČSSD a Evropští demokraté.

Nejsem si úplně jistý, jestli si teď trochu neodporuješ. Na jedné straně nepřímo tvrdíš, že do zastupitelstva obce se nevolí až tak politicky, tedy že se volí spíše podle osobností. Na druhou stranu říkáš, že to, jak se zachovali konkrétní lidé, diskredituje celé jejich strany.

S tím tak docela nesouhlasím. Copak takový Petr Adámek (namátkou) může za to, že jeho loď řídí starosta Beneš a kormidlo si nenechá ani po dvou dekádách vzít? Copak pravicový volič, kterého třeba vede jistě pěkná myšlenka osobní svobody, může za to, že jeho zidealizovanou ODS vedou na obecní úrovni lidi, kteří tu stranu totálně znemožňují? Vždyť toho člověka, příznivce ODS, poškozuje pan Beneš úplně stejně, a možná ještě víc, než lidi, co ODS nevolí. Příznivcům liberálních myšlenek šlapou navíc po ideálech.

Myslím, že pokud se negativně vymezujeme vůči stranám, měli bychom vždy jasně říct, že jde o místní reprezentaci té které strany. Ostatně strana je jen logo, pod ním jsou reální lidé. V Bystrci se nevolí ODS, tady se volí Svatopluk Beneš a skupina kolem něj.

Ale to jsem zřejmě příliš odbočil, promiň. Vysvětli dál, proč jsou podle tebe ti lidé nevolitelní.

Dokazuje to i památná věta pana starosty, že „subjektivní názory občanů mu brání v objektivní veřejné správě“, či paní dr. Křivánkové, že aktivisté za zeleň na Horním náměstí jsou jen „hrstka nahnaných křiklounů“. Takovýto slovník si dobře pamatuji z dob tzv. reálného socialismu. Proboha, kým nahnaných? A nikdy se paní Křivánková ani pan starosta za tato slova Sdružení neomluvili.

Myslíš, že na svůj dopis dostaneš od místostarosty Altmana odpověď?

Pokud ano, budu příjemně překvapen. Ale mám-li být upřímný, tak v odpověď nedoufám. Některé otázky, možná většina, jsou záměrně dost sugestivní. To ale neznamená, že by na ně nešlo, bude-li upřímný zájem, odpovědět, a dobrý politik by toho měl být schopen.

Dobrý politik ti zajisté odpoví, pravděpodobně to ale nebude odpověď na to, nač ses ptal.

Ovšem i „neodpověď“ bude svým způsobem odpovědí, a hra na „mrtvého brouka“ by jen potvrdila moje výhrady k dr. Altmanovi jakožto politikovi. Byl by to také jasný signál pro voliče.

To jsou samí voliči, volby, signály… Tak koho by tedy podle tebe měli občané v nastávajících volbách volit?

Musíme se kandidujících subjektů jasně dotázat, jak si představují budoucnost Horního náměstí. Jak si představují svoji komunikaci s občany, jak jim hodlají naslouchat. Co míní změnit, aby obecní zakázky nebyly už na první pohled předražené (z poslední doby např. vydlážděné „vlnky“ za 680 tisíc u zastávky ZOO). Atd. A pak se rozhodnout. Ale myslím, že, jak se říká, „staré psy novým kouskům nenaučíš“. Občané by měli zvolit změnu, nové tváře!

Snad. Děkuji za rozhovor.

*

Ke stažení

Text rozhovoru (PDF)

Související

Miloš Kudera: Otevřený dopis PhDr. Jiřímu Altmanovi

Miloš Kudera: Otevřený dopis PhDr. Jiřímu Altmanovi

30. 8. 2010 v 12.02 • Témata: , , ,

Miloš Kudera, bystrcký občan a člen občanského sdružení Horní náměstí, napsal otevřený dopis PhDr. Jiřímu Altmanovi, místostarostovi městské části Brno Bystrc za ČSSD.

*

Vážený pane místostarosto,

už několik let se pokouším z veřejných zdrojů a vystoupení sestavit Váš politický profil. Jsem člověk, který se snaží vidět své spoluobčany v dobrém světle, dokud nemá důvody tento svůj přístup korigovat. Bohužel musím hned úvodem konstatovat, že ve Vašem případě k takovým korekcím došlo. Tento dopis berte, prosím, jako šanci toto moje (a nejen moje) mínění poopravit k lepšímu.

  • Jistě jste při svém vstupu do (komunální) politiky musel počítat s tím, že budete, pokud míníte svoje pověření dělat zodpovědně, zároveň s přijatou funkcí komunikovat s občany.

Otázka č. 1

Proč se této komunikaci vyhýbáte? Na plenárních schůzích zastupitelstva vystupujete jen zřídka, na konkrétní dotazy občanů odpovídáte, pokud vůbec, nejasně a vyhýbavě. Při občanském styku mimo úřední akce odmítáte o otázkách, které se Vám z nějakého důvodu nelíbí, komunikovat úplně. Mám tomu rozumět tak, že občané se svými problémy a názory, pokud se odchylují od Vašich, pro Vás představují jen „obtížný hmyz“?

  • Poprvé jsem Vaše jméno zaregistroval v okamžiku, kdy jste veřejně prohlásil, že plocha tzv. Horního náměstí, na jehož okraji bydlíte, musí zůstat vyhrazena pro parkovou zeleň v celé ploše.

Otázka č. 2

Jaké důvody Vás vedly k tomu, že jste tento svůj původní a jistě spontánní názor, který s Vámi sdílela velká většina Vašich blízkých spoluobčanů, změnil o celých 180 stupňů, když jste hlasoval pro realizaci obřího polyfunkčního centra, tak, jak je navrhovala ve své studii firma Outulný? Nesouvisela tato Vaše proměna s okolností, že si stavíte rodinný dům jinde v klidném místě, kde Vám žádné ohrožení komfortu bydlení ze strany developerů nehrozí?

  • Zastupitelstvo Bystrce, jejímž jste členem a dokonce místostarostou MČ, nereagovalo pozitivně na petici a anketu, která ohledně investice na Horním náměstí proběhla (Vy osobně jste velmi razantně odmítl vyplnit anketní lístek, kde byla možnost vyjádřit jakýkoli názor), a zadalo za více než 40 tis. Kč svoje vlastní šetření.

Otázka č. 3

Z jakého důvodu většinové koaliční uskupení v bystrckém zastupitelstvu nerespektovalo ani závěry tohoto svého oficiálního šetření, ve kterém se velká většina občanů opět, už potřetí, vyslovila pro alternativu parku (zeleně) v prostoru Horního náměstí a proti navrhované stavbě? Proč jste investovali peníze daňových poplatníků do projektu, jehož závěry jste zřejmě už předem nemínili respektovat?

  • Občanské iniciativy v Bystrci jsou naším voleným zastupitelstvem brány jako něco nežádoucího, co do „slušné společnosti“ nepatří. I Vy osobně jste zaujal toto stanovisko ke spontánním občanským aktivitám, jehož organizátory Vaše kolegyně v zastupitelstvu RNDr. Alena Křivánková veřejně označila za „pár nahnaných křiklounů“.

Otázka č. 4

Můžete, prosím, explicitně vyjádřit svůj názor na spontánní občanské iniciativy jako takové? Do jaké míry se ztotožňujete s citovaným označením Vaší kolegyně, které silně připomíná slovník představitelů minulého režimu?

  • Dvě největší strany v zastupitelstvu, ODS a ČSSD, utvořily po volbách v roce 2006 velkou koalici. My, občané, jsme za celé volební období nezaregistrovali jediný problém, kdy by byl názor pravice (ODS) a levice (ČSSD) odlišný. Takováto situace zpochybňuje samu myšlenku plurality názorů jakožto zásadního axiomu skutečné demokracie.

Otázka č. 5

Dokázal byste jmenovat alespoň jeden problém, kdy se názory levice a pravice v Bystrci střetly, a jak byl tento střet vyřešen? Neobáváte se, že kvůli faktické nerozlišitelnosti v chování obou formálně protikladných stran budou obě z tohoto důvodu neatraktivní a tudíž v nastávajících komunálních volbách nevolitelné?

  • Váš stranický kolega, volební lídr ČSSD v Praze a potažmo kandidát na primátora Prahy Jiří Dienstbier ml. publikoval (Respekt, 33, 2010, s. 47) tento stranický názor „…přednost dostane ochrana zeleně před developerskými projekty, územní plán musí sloužit jako nástroj pro rozvoj kvality života, a ne na podporu developerů.“ Dále uvádí příklady, kdy místo nákladového nádraží na Žižkově, volného prostoru na Trojmezí aj. bude ČSSD usilovat o parkovou úpravu a zachování zeleně proti záměrům na výstavbu bytových a jiných objektů.

Otázka č. 6

Co na tyto názory Vašeho stranického kolegy říkáte? Domníváte se, že by měla být politika ČSSD v republice v základních otázkách jednotná, nebo máte názor opačný, tedy „každá ves jiný pes“?

  • Domníváme se, že zastupitelé mají realizovat (pokud jim v tom nebrání přesvědčivě argumentované vyšší, nadregionální zájmy) většinová přání svých obyvatel, přičemž oprávněné potřeby menšinové by mohly být podle možností uspokojeny pouze adekvátním, tedy proporčním dílem.

Otázka č. 7

Souhlasíte s tímto názorem, nebo se domníváte, že občané jsou tak hloupí, že vlastně nevědí co chtějí a vy, (dočasní) vlastníci rozhodujících postů, máte právo silově prosadit svoji představu, svoji „vyšší vůli“, proti zájmům většiny občanů (s pokryteckým odvoláním se na menšinu)? Nebo jinak: Jste pro uplatňování jednoduché legality v rozhodování při současném ignorování jeho legitimity?

  • Před nedávnem byla v médiích zveřejněna aféra, kdy firma Outulný uplácela na Třebíčsku vlivné zastupitele při prosazování projektu výstavby inženýrských sítí (letenky se vstupenkami na britskou fotbalovou ligu). U občanů se tím pro jisté typy zakázek diskvalifikovala.

Otázka č. 8

Překvapuje Vás, že vytrvalé prosazování investičního záměru firmy Outulný na Horním náměstí bystrckým zastupitelstvem vyvolává u mnoha občanů podezření na podobné korupční praktiky i v Bystrci?

  • Poslední zprávy naznačují, že developerská firma prý míní realizovat na Horním náměstí jen menší stavbu.

Otázka č. 9

Jakým způsobem hodláte s tímto údajným novým záměrem seznámit občany, kterých se stavba bude bezprostředně dotýkat? Máte v úmyslu poznat jejich mínění a toto mínění pak prosazovat? Jak hodláte zabezpečit, aby případný kompromis byl ze strany developera také závazně dodržen?

Prosím o jasné zodpovězení svých otázek. Doufám, že připravovaný volební program vaší strany pro Bystrc se jednoznačně vyjádří i k problematice budoucnosti Horního náměstí. Volím formu otevřeného dopisu, abych měl větší jistotu, že neskončí v koši. Vyhrazuji si právo Vaši případnou odpověď také zveřejnit.

Dne 30. srpna 2010

Miloš Kudera
Rerychova 4
Brno-Bystrc

Pozn.: Zasláno i do Bystrckých novin a Bystrčníku (www.bystrcnik.cz).

*

Ke stažení

Text dopisu (PDF)