Pouhých pět občanů z Bystrce vylákal ve úterý 21. odpoledne v podvečer do Společenského centra participativní rozpočet. Nebýt zastupitelů a zaměstnanců úřadu, cítili by se ve velkém sále jistě poněkud osaměle.

Participativní rozpočet lze ve stručnosti popsat jako dvacet milionů z rozpočtu města, která budou přiděleny na projekty navržené Brňany a také jimi v hlasování vybrané. Podmínkou je, že budou realizovány v roce 2018 a žádný z nich nebude stát více než dva miliony korun. Nápad pochází z dílny hnutí Žít Brno a Pirátské strany.

„Smyslem a základním principem participace občanů na přidělování peněz z rozpočtu města je přiblížit fungování Brna původním ideálům aténské demokracie,“ uvedl diskuzi radní pro participaci Tomáš Koláčný (Žít Brno s podporou Pirátů).

Letošní rok bude věnován seriálu diskuzí s veřejností, propagačních akcí a internetových anket a hlasování, které mají zapojit do projektu co nejvíc lidí, a v závěru přinést seznam projektů, jež budou z dvacetimilionové částky zaplaceny.

„Trošičku tomu věříme, zároveň se ale netajíme skeptickým pohledem na věc,“ představil svůj pohled starosta městské části Tomáš Kratochvíl (ČSSD). „Projekt participace se do značné míry překrývá s běžnou praxí městské části. I my přidělujeme peníze z rozpočtu na základě přání a potřeb místních lidí.“

Místostarosta Jaroslav Petr (ANO 2011) je stejného názoru: „Něco podobného už zde funguje dávno. Náměty od lidí průběžně sbíráme, tak, jak se občané obracejí na úřad. Obávám se, že participativní rozpočet bude znamenat převážně práci navíc bez většího přínosu. Ale pokud je příležitost do Bystrce přinést další peníze, tak ji samozřejmě vítáme.“ 

Přestože zájem občanů nebyl v Bystrci velký, celkově jistá snaha získat peníze z participativního rozpočtu existuje. Na stránkách damenavas.brno.cz je již zveřejněno třicet návrhů na projekty, celkově se jich podle Tomáše Koláčného již sešly dvě stovky. Na internetu se objeví, jakmile projdou základním sítem, jímž se posuzuje jejich realizovatelnost. A ta je základním problémem u většiny návrhů.

„Občané z pochopitelných důvodů nedokážou správně odhadnout všechny problémy, s nimiž se jejich návrhy musí vypořádat, aby byly uskutečnitelné,“ podotkl na bystrckém setkání zastupitel Milan Krátký (Bystrčáci). „Projekty, které jsem zatím viděl, narážejí třeba na to, že je navrhovatelé situují na soukromé pozemky, kam město samozřejmě nic umisťovat nemůže. Pro občany je rovněž obtížné odhadnout náklady.“

To se vzápětí ukázalo, když příchozí začali v diskuzi navrhovat své vlastní projekty. Bazén, centrální tenisový dvorec ani inlinová dráha se do stanoveného limitu dvou milionů korun vejít nemohou. Projekty, které na konci dvouhodinového setkání v hlasování zvítězily, však uskutečnitelné jsou. Nejvíc hlasů dostala kulturní akce Sousedské hry, jejíž autor si dal za cíl budovat komunitní vztahy, a zastínění dětského hřiště na Štouračově ulici.

„Oba záměry lze ve stanoveném časovém a finančním omezení patrně realizovat,“ připouští zastupitelka Hana Jindrová (Bystrčáci). „Je nyní na jejich autorech, jestli je do soutěže skutečně zařadí, a jestli pro ně získají podporu v hlasování.“

Projekty lze do klání o dvacet milionů korun posílat do konce května. Konečné rozhodnutí o tom, které z nich podporu magistrátu dostanou, se čeká na podzim.

-vl- 

Co občané navrhli

• Sousedské hry
• Bystrcká burza
• Komunitní centrum pro setkávání
• Dětské dopravní hřiště a inlinová dráha
• Parkoviště na Černého
• Zastínění dětského hřiště na Štouračově
• Relaxace nové generace (masáže, vodní terapie, vířivka, swingers párty…)
• Bazén
• Centrální tenisový dvorec pro Brno
• Betonové stoly na pingpong
• Vyznačení cyklotras v podkomorských lesích
• Zrušit billboardy podél silnic
• Spojení senior centra a školky
• Analýza práce se sprejery

Projekty v Bystrci, které již o peníze soutěží

• Oprava chodníku
• Zastínění dětského hřiště na ulici Štouračova Brno Bystrc
• Úprava stezky mezi Bystrcí a Žebětínem pod kopcem Pekárna
• Komunitní kompost na Ečerové

Že je za málo peněz jen málo muziky? Uvidíme! Tak nějak asi uvažovala radnice městské části, když vypsala veřejnou soutěž na tu nejlevnější dechovou hudbu, která zajistí hudební produkci na bystrckých hodech.

Muzikanti mají zahrát na hodech dvakrát. Poprvé na večerní zábavě v sobotu 24. června, podruhé v neděli odpoledne na náměstí a v ulicích v průvodu masek. Zájemci o zakázku mají kromě jiného dodat seznam hraných skladeb, počet hudebníků a reference, jimiž doloží své dosavadní vystupování. V soutěži bude vybrán ten, kdo nabídne nejnižší cenu.

„Bohužel zákon o veřejných zakázkách je zkonstruován tak, že v podstatě ani jiný typ soutěže než pohledávku po nejlevnějším dodavateli neumožňuje,“ komentoval vyhlášení soutěže zastupitel Milan Krátký.

Dechové hudby se mohou o zakázku přihlásit do poledne 24. února. Detaily veřejné soutěže lze nalézt na stránkách bystrcké radnice.

Zdroj: bystrc.cz

Plán pořídit do Bystrce nový vánoční strom se nelíbí části opozičních zastupitelů. Chystají se jej kritizovat na jednání zastupitelstva městské části ve středu.

Až dosud se na Vánoce v Bystrci zdobily jen dva živé stromy rostoucí před radnicí. Nyní by je měl nahradit třetí – velký, dočasně umístěný smrk. Aby se strom nezřítil, nechá městská část zabetonovat na náměstí 28. dubna jeden a půl metr dlouhou a téměř půl metru širokou ocelovou rouru, která poslouží jako základ. K tomu z rozpočtu vyčlenila padesát tisíc korun; dalších zhruba sto tisíc bude každoročně stát strom samotný. Opozici se nelíbí ani výše nákladů, ani místo, kam chce radnice strom umístit.

„Nechápu, proč najednou není dost dobrý živý vánoční strom, stříbrný smrk, který před radnicí roste a roky se zdobí,“ říká Hana Jindrová, vůdkyně zastupitelského klubu Bystrčáků. „Nebo v Bystrci budeme mít najednou dva vánoční stromy jen pár metrů od sebe?“

„Už dnes vydává městská část každoročně 120 tisíc za vánoční osvětlení. Je to snad pro vánoční náladu tak málo, že se musí ještě vyhodit majlant za strom?“ kritizuje její kolega Milan Krátký.

„Osobně se mi čtyři koruny na obyvatele nezdají zase až tak strašlivá suma. Co je však úplně špatně, je místo, kam chce vedení radnice strom umístit – před budovu, kde samo sedí,“ přidává se zastupitel Viktor Lošťák. „Jestli se má pořídit vánoční strom, patří logicky na Horní náměstí do horní části Bystrce. Prostor před radnicí už svůj strom má, na Horním náměstí se leda tak prohání meluzína. Náměstím 28. dubna lidé jen procházejí cestou z práce, na Horním náměstí by strom krášlil Vánoce tisícům lidí v okolních domech, kteří na něj trvale vidí ze svých bytů po celé svátky. Jak k tomu přijdou? Má to být strom pro lidi z Bystrce nebo pro lidi z radnice?“

Spor o vánoční strom se tak patrně stane tématem ostré diskuze na jednání zastupitelstva. To se koná ve středu 12. října od 17 hodin v hlavním sále Společenského centra (Odbojářská 2). Jednání je veřejné, příchozí občané městské části na něm mohou vyjádřit své názory.

(rl)

Voda z vodovodu v Bystrci páchne chlórem. Nedá se pít, jako kdyby byla z bazénu, stěžuje si řada lidí v Bystrci, ale i v sousedním Žebětíně. Zápach dávají do souvislosti s nedávným incidentem, při němž se ve zdrojích pitné vody objevily bakterie a voda se musela převařovat.

„Jsem v Žebětíně a zrovna včera jsem nezvládla vypít ani skleničku,“ kritizuje kvalitu vody Irena Čermáková. „Jak jsem ten chlór či co to je ucítila, tak jsem si prostě musela jít pro minerálku.“

„Když prala pračka nebo tekla voda v koupelně, myslela jsem zpočátku, že někde uniká plyn,“ popisuje zápach Sylvie Chvostková z Bystrce.

„Manželce voda také páchne. Mně je to jedno, já jsem víc na pivo,“ směje se asi čtyřicetiletý muž ze Štouračovy ulice.

Podle dalších páchne voda i na Kachlíkově ulici a jinde. V jiných ulicích Bystrce si však nestěžuje nikdo a zdá se, že tam je vše v pořádku.

„Bystrc má několik tlakových pásem vodovodu, které nejsou běžně navzájem propojeny,“ vysvětluje rozdíly v kvalitě vody zastupitel městské části Milan Krátký (Bystrčáci). „První záchyt kontaminace vody bakteriemi byl v Žebětíně, jehož část je napájena z vodojemu Chvalovka, stejně jako okolí smyčky Ečerova. To byly také oblasti, kde se zpočátku vyskytovala nejvyšší koncentrace desinfekce. Já sám mám vodu z vodojemu Žebětín I a ta mi dnes připadá naprosto normální.“

Podle zástupce akciové společnosti Brněnské vodárny a kanalizace, která je odpovědná za dodávku vody, může být zápach spojen s více faktory. Zvýšené dávkování desinfekčních činidel prý není tím hlavním.

„Zápach je do značné míry psychologický jev. Stejná voda někomu páchne, jiný ji vnímá jako bezvadnou. Stav vody dnes splňuje všechny stanovené parametry, včetně senzorických. V jednotlivých lokalitách může být však ovlivněn průtokem, tedy tím, zda lidé vodu odebírají více či méně,“ vyjádřil se pracovník společnosti.

-vl-

O nedostatečném počtu parkovacích míst na území městské části se toho namluvilo, napsalo a naslibovalo opravdu hodně. I když mnozí tvrdí opak, dlouhou dobu u toho taky zůstane. Proč tomu tak je a bude, ukáže následující drobná úvaha s matematikou pro základní školy.

Z čeho se  bude vycházet? Nejdůležitější je vědět kolik těch parkovacích míst vlastně v Bystrci chybí a kolik takové nové parkovací místo stojí. Brno nechalo zpracovat dokument Strategie parkování ve městě Brně, kde se tyto podstatné údaje dozvíme.

Takže v Bystrci je 8 742 parkovacích míst, dle norem by jich bylo třeba dalších 7 572. Z tohoto čísla budeme ve výpočtech vycházet. A protože je to číslo poměrně vysoké, tak se variantně spokojíme s realizací pouhých 10 % parkovacích míst z tohoto potřebného počtu – 757 míst.

Co takové parkovací místo stojí? Opět budeme vycházet z výše zmiňovaného dokumentu, kde jsou uvedena cenová rozpětí. Čísla vychází z projektů nebo z již realizovaných staveb na území Brna. Optimisticky budeme počítat s těmi nižšími částkami.

• Nadzemní parkovací dům – vhodný terén 350 tis. Kč
• Nadzemní parkovací dům – obtížný terén 550 tis. Kč
• Podzemní parkovací dům 600 tis. Kč
• Automatický zakladačový systém 550  tis. Kč
• Montované parkovací objekty od 150 tis. Kč
• Běžné parkovací stání 100 tis. Kč

Poslední uvedená částka v uvedené studii není, vychází z nákladů na realizaci parkování v podmínkách sídliště s velkou hustotou síťové infrastruktury. Této částce přibližně odpovídají náklady na realizaci parkoviště s téměř 30 parkovacími místy u nově budované školky Kamechy II. Těchto 30 míst pokryje asi 0,5 % z celkového deficitu parkování v Bystrci s náklady kolem 3 mil. Kč.

Stavba nejlevnějších parkovacích míst přímo na terénu je problém, protože stavět už není prakticky kde. V úvahu tedy připadá kategorie montovaných parkovacích objektů, které by mohly být realizovány v místech současných parkovišť. Počítáme tedy 150 tis. Kč na jedno místo (zase ten optimismus).

Varianty financování jsou rozděleny do čtyř kategorií (A-D) Varianta A počítá s tím, že by se každý rok z veřejných peněz investovaly 3 mil. Kč do parkování (stejná částka jako na zmiňované parkoviště u školky).  Další 3 varianty počítají s různou úrovní finančního zapojení uživatelů parkování. Uvažuje se, že veškeré takto získané finance by byly určeny na investice do nových parkovacích míst.

A teď konečně už ta trojčlenka:

A co z toho celého plyne? Až vám někdo bude tvrdit, že zařídil 30 nových parkovacích míst u školky, tak mějte na paměti, že se jedná o 0,5 % z potřebného počtu nových parkovacích míst v Bystrci a  že s tímto tempem bychom se dostali na požadované počty asi za 400 let. Dále z čísel plyne, že s parkováním bude situace taková jaká je až do doby, než bude normální za parkování platit, protože 1 miliardu korun na bystrcké parkování nikdo nedá.

Milan Krátký
Zastupitel MČ Bystrc, Bystrčáci

Jsou světly řízené křižovatky přínosem k plynulosti dopravy? Nebo naopak škodí a průjezdnosti ulic spíše brání? Stačilo by je vypnout a zjistili bychom to hned. Tak, jako se to stalo toto pondělí v Bystrci.

„Dneska jsem byl svědkem a účastníkem zajímavého sociologicko-dopravního jevu, o kterém jsem sice slyšel, ale moc jsem mu nikdy nevěřil,“ uvedl své vyprávění pan Milan Krátký. Jako mnoho dalších obyvatel, i on jezdí pravidelně každé ráno z Bystrce do centra města a odpoledne zase zpět.

„Projížděl jsem známou křižovatku Bystrcká-Kníničská kolem 16:15, kdy dochází většinou k tvorbě dlouhých kolon. Ráno pršelo, to bývají kolony delší, protože víc lidí vyjíždí autem. Dnes naprosto nic, projel jsem první křižovatku, kde blikala jen oranžová, i v ostatních směrech bylo volno,“ popsal pan Krátký. „A důvod?… porucha semaforů. Řešení, které nevyžaduje stavební úpravy za stovky milionů.“

Slova Milana Krátkého dokládají i jím pořízené snímky hustoty dopravy. Ty nahoře pocházejí z pondělí, kdy semafory nefungovaly. Spodní řada zachycuje situaci ve stejném čase o den později. Křižovatka již byla řízená světly jako obvykle, kolony aut jsou na první pohled výrazně delší.

Je tedy vypnutí semaforů nejlevnějším a nejrychlejším řešením problémů na přetížené křižovatce?  Není to vyloučeno. Podobný názor zaznívá z mnoha stran. Ekonomické ztráty, způsobené zbytečným zdržováním dopravy na světly řízených křižovatkách dokonce před časem v Británii vyčíslili na šestnáct miliard liber ročně.

-vl-

Rada městské části Brno-Bystrc na své schůzi 7/16. konané 23. 3. 2016 jednomyslně schválila zrušení poplatků za psa v jeho současné podobě. S platností od příštího roku bude zaveden systém nový. Majitel psa pohybujícího se po veřejném prostoru na katastru Bystrce bude muset být vybaven jakousi jízdenkou.

Jízdenka s platností dvě hodiny bude vydávána ve dvou kategoriích, pro psy do 5 kg živé váhy a nad 5 kg živé váhy, cena „jízdenky“ potom bude 10 a 20 Kč. Počátek platnosti bude ručně vypsán do příslušné kolonky jízdenky. Kontrolou dokladu bude pověřena Městská policie Brno. V případě, že se majitel neprokáže platným dokladem, bude sankce až 30 000 Kč v přestupkovém řízení.

„Městská část se dlouhodobě potýká s vysokým počtem nepřihlášených psů, kteří nejsou registrování vůbec, nebo je majitelé registrují v jiné MČ. Nově navržený systém je snadno kontrolovatelný a bez možnosti obcházení jako v současnosti a je výrazně méně náročný z hlediska administrativní zátěže,“ řekl zastupitel Milan Krátký, jeden ze spoluautorů návrhu.

O zavedení psích jízdenek v podobě SMS zprávy, jak je tomu u jízdného v hromadné dopravě, se zatím neuvažuje.

-nt-

Při letošním zápisu do prvních tříd se jasně ukázala vyčerpanost kapacity bystrckých základních škol. Pro prvňáčky je v příštím školním roce k dispozici 320 míst. Z toho jen pro děti, které mají právo na přednostní přijetí podle spádovosti škol, je potřeba míst 313. Žádné rezervy tedy nejsou a v příštích letech bude situace ještě horší; nápor prvňáčků nepoleví, ba naopak.

Nedostatek míst není jedinou nepříjemností, se kterou se rodiče školáků potýkají. Nemenší potíže přináší nevhodně vymezená spádovost škol. Nedávnou změnou ve vymezení školských obvodů bohužel nedošlo k nápravě situace, kdy pro část dětí je spádovou školou ta nejdále od jejich bydliště. Rodiče především mladších žáků tak musí řešit, jak zajistit bezpečnost svých ratolestí při dlouhé cestě do školy.

Změnit školské obvody není jednoduché a při zaběhnuté praxi vlastně i nemožné. Úprava spádů pouhým přerozdělením ulic může zkomplikovat život rodinám s více dětmi. Mohlo by se totiž stát, že sourozenci budou navštěvovat každý jinou základní školu. Z toho vyplývající těžkosti rodin zejména při doprovázení a vyzvedávání dětí ze školy jsou nepřijatelné.

Přiblížit se k ideálu, kdy spádová škola je nejbližší bydlišti, a stanovit tak školské obvody vstřícné rodinám možná při dobré vůli lze. Řešením by mohly být překrývající se školské obvody. V případě Bystrce by to znamenalo tři obvody zahrnující shodně území celé městské části. To vše ovšem za předpokladu, že školy zřizované městskou částí budou disponovat v součtu alespoň takovým počtem míst, aby mohly přijmout všechny spádové děti. Pro školou povinné by pak byly spádové všechny tři základní školy zřizované městskou částí. Tím by bylo zajištěno právo všech dětí na spádovou školu a otevřela by se možnost pro další kritéria přijetí, aniž by byla diskriminační.

Zápis dětí ke školní docházce by mohl vypadat tak, že rodiče v přihlášce uvedou pořadí škol, v jakém je preferují, a dostaví se k zápisu do školy uvedené na prvním místě. Pokud budou preference rodičů překračovat kapacitu dané školy, byli by přednostně přijati žáci, kteří již na dané škole mají sourozence. Jako další v pořadí by byly přijímány ostatní spádové děti. Pokud by počet přihlášených v jednotlivých kategoriích převyšoval možnosti konkrétní školy, přijetí by probíhalo losem. V případě, že by i poté školy měly stále volnou kapacitu, přijaly by i nespádové děti. Tímto postupem by byly potíže s nelogicky uspořádanými spádovými oblastmi základních škol odstraněny. Námětem pro tyto úvahy bylo kromě jiného doporučení veřejné ochránkyně práv k naplňování práva na rovné zacházení v přístupu k povinné školní docházce z ledna letošního roku.

Hana Jindrová a Milan Krátký, Bystrčáci

Příliv silných ročníků, který až dosud způsoboval v Bystrci potíže zejména v mateřských školách, se přelévá do škol základních. V souladu s roky známými demografickými studiemi a dalšími odhady přestává kapacita bystrckých škol stačit.

Prvním z opatření, k němuž donutila situace městskou část, je zavedení nucené spádovosti. Rodiče dětí si už nadále nemohou vybrat školu podle svého nejlepšího mínění. Škola je jim přidělena na základě trvalého bydliště.

„Chtěli jsme, aby náš syn chodil do první třídy na Vejrostovu. Bohužel jinam než na Heyrovského ho zapsat nemůžeme. Znamená to pro nás každodenní cestování tramvají i problémy při odpoledním vyzvedávání dítěte,“ stěžuje si jeden bystrcký otec. Původně vybranou školu má téměř přes ulici, nyní bude muset každé ráno budit dítě dřív a cestovat tramvají nebo autem.  „Snažili jsme se o změnu, ale všude nám řekli, že je to zcela vyloučeno.“

Spádovost jádro věci neřeší

Nucené přidělování škol je nejen nepříjemné, ale není ani řešením.

„Část Bystrce, z níž mají být děti zapsány na základní školu Heyrovského, vygeneruje letos nejméně 128 dětí,“ popisuje zastupitelka městské části Hana Jindrová. „Škola však do prvních ročníků přijme dětí nejvýš devadesát.“

Městská část chtěla v letošním roce zahájit přístavbu základní školy na Vejrostově ulici. Nové školní třídy měly tísnivý stav na čas zlepšit. Podle starosty Bystrce Tomáš Kratochvíla však projekt bude muset být odložen o nejméně rok. Nejsou peníze; městská část sama dostatečné prostředky na přístavbu nemá a snaha získat peníze z jiných zdrojů zatím nepřináší výsledek.

„To vše je důsledkem doslova opovržlivého vztahu vedení města k městským částem. Brněnská koalice je ochotna investovat desítky milionů do parkovacích domů pro bicykly, nebude váhat utrácet další miliony na imbecily tahající do ulic klavíry, ale na školu v Bystrci peníze nejsou,“ nebral si servítky zastupitel městské části Viktor Lošťák. „Žít Brno víc zajímá jak získat padesátitisícový plat pro svého zastupitele Martina Freunda, aby mohl sepisovat integrační strategie pro cizince, než vzdělání dětí v Bystrci.“

Směny? Zrušení gymnázia?

V Bystrci se stále více začíná mluvit o zavedení vyučování na směny. Rychle se zhoršující situace dokonce vede k návrhům využít prostor gymnázia a jeho provoz omezit či dokonce v krajním případě zrušit.

„Přinejmenším v teoretické rovině by zrušení gymnázia možné bylo,“ připouští zastupitel Milan Krátký. „Uvolněná budova by školáky dokázala pojmout.“

V rodičích bystrckých dětí zatím narůstá čím dál větší vztek. Nelíbí se jim, že si nemohou pro své potomky školu svobodně vybrat a o dalších možnostech vůbec odmítají uvažovat.

„Vyučování na směny? To bylo naposled za komunistů. Asi půjdu brzo někomu rozmlátit hubu,“ břitce sdělil svůj názor jeden z dotázaných.

[hj], -vl-

Upřesnění – neexistuje žádný oficiální plán na rušení gymnázia

Silné reakce na zmínku o zrušení gymnázia v Bystrci si vyžadují upřesnění. V této chvíli neexistuje žádný oficiální návrh na zrušení bystrckého gymnázia na úrovni městské části. Zřizovatelem gymnázia je kraj a městská část s ním žádná jednání v tomto směru nevede a neplánuje vést.

Myšlenka převést studenty gymnázia částečně nebo úplně na jiná gymnázia v Brně a uvolněné kapacity použít pro základní školství byla dosud diskutována jen v technické rovině. Je sice realizovatelná, ale pro městskou část nepřijatelná. Panuje široká shoda, že gymnázium v Bystrci zachováno být musí. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že pokud budou počty školáků narůstat a Bystrc pro ně nebude mít prostory, je paleta možných řešení poměrně úzká.

Viktor Lošťák

Asi každý, kdo v Bystrci žije déle než několik měsíců, ví, jak často se obměňují malé obchody a služby v okolí. Že se menší provozovny v Bystrci často příliš dlouho neudrží a jsou nahrazeny jinými, na to jsme si už zvykli. Během letošního léta však zavřelo krám až nebývale mnoho podnikatelů.

Minulý týden nečekaně ukončilo provoz Pepíčkovo řeznictví na Říčanské ulici na Kamechách. Řezník Josef Vašák přitom svou provozovnu otevřel teprve v březnu a zpočátku se prezentoval nebývale aktivně. Kolem obchodu uspořádal řadu akcí pro veřejnost, na ulici před svým podnikem předváděl výrobu domácí  tlačenky a podobně.

„Se Sklizenem to byla jediná dobrá prodejna na Kamechách a je pryč,“ lituje odchodu řezníka Michal Mašek.

Zavírají i další. Svůj cykloservis na Horním náměstí nabízí k prodeji pan Kozárek, nový majitel se hledá pro bývalou dětskou kavárnu Světluška na Kamechách, provoz ukončuje dětské hřiště Mraveniště v Přístavní ulici, na prodej jsou restaurace Hvězda, U Klimešů i Pohoda v Údolí oddechu, a výčet změn jen za posledních rok by byl jistě ještě mnohem obsáhlejší. Jde o negativní trend nebo přirozený tržní mechanismus, který vede k tak časté obměně provozovatelů?

„Nemyslím si, že častá výměna obchodníků je něčím negativním, hodnotím to neutrálně,“ myslí si zastupitel městské části Milan Krátký (Bystrčáci). „Celá tato situace je dána preferencí zákazníků. Rozhodně nejde mluvit o tom že by v Bystrci nebyly lokálně pokryty služby. Trend uzavírání malých prodejen začal už dávno vymíráním prodejen v suterénech panelových domů. Znovu byl nastartován ne příliš šťastnou koncepcí Kamech, výsledek je však obdobný. Za značnou fluktuací prodejen na Kamechách mohou být i časté spory nájemců se sdruženími vlastníků.“

„Rozhodně je žádoucí, aby nabídka služeb byla co nejrozmanitější,“ říká starosta Bystrce Tomáš Kratochvíl (ČSSD). „Z pozice městské části však nemůžeme nijak podporovat vybrané obchodníky, diskriminovali bychom tím ty ostatní. Situaci je možné změnit až systémovými opatřeními z vyšší úrovně. Nové možnosti by nám také dalo širší uplatnění principu subsidiarity, jímž by městské části získaly kompetence potřebné k řešení místních problémů.“

Někteří obchodníci odcházejí, jiní  však projevují vytrvalost téměř heroickou. Ani v těch nejúpornějších vedrech nepřestávají prodávat v kiosku s pečivem na konečné zastávce Ečerova. Horka přitom nejsou jedinou nepřízní, které musí obchod čelit. Kolem sladkých rohlíků, koblih a buchet se v létě motají vosy.

„Každý den mne bodnou přinejmenším dvě,“ směje se prodavačka.

-vl-
Foto Jaromír Navara a Bystrčník

Zastupitelé v Bystrci jsou znovu ve sporu. Nejnovější kontroverze rozštěpila zastupitelstvo městské části napříč stranami. Ani koalice ani opozice není jednotná v názoru na technologii, jíž mají být zatepleny zbývající obecní domy. Jedná se totiž o něco zcela nového – o materiál, slibující natrvalo skoncovat s datly a dalšími ptáky poškozujícími zateplení.

„Škody na zateplení způsobené ďobavými ptáky jsou výrazné,“ popisuje šéf odboru životního prostředí Radek Bárta. „Jen za poslední dva roky se jedná o více než půl milionu korun, vynaložených na opravy děr.“

S tím ale nyní může být konec. Britská společnost HC Rusty Ltd. uvedla na trh stavebních technologií nový materiál, speciálně navržený pro likvidaci datlů a podobných ptáků. Jedná se o jedovatou příměs, která se přidá do svrchních vrstev zateplení.

„Materiál BirdStopper™ je pro ptáky toxický. I malé množství, jaké při vyhlodávání děr ptáci zkonzumují, je spolehlivě během několika dnů zahubí,“ uvádějí zástupci britského konsorcia.

Ačkoli je nová technologie zatím poměrně drahá, část zastupitelů trvá na tom, aby na její nákup vyčlenila městská část v rozpočtu peníze.

„Měli bychom zabít co nejvíc datlů v co nejkratším čase,“ trvá na zavedení BirdStopperu Jana Pálková, zastupitelka za stranu Zelených. Právě ona je jednou z nejhlasitějších zastánkyní navýšení rozpočtu. „Nepřeji si nic méně než úplné vyhubení tohoto škodlivého druhu v katastru Bystrce. Smrt ptáků ocení i majitelé soukromých domů, i jim totiž v zateplení a poté i peněženkách dělají tito zcela zbyteční opeřenci díry. Konečné řešení problémů s datly je natolik veřejně prospěšné, že za zvýšené náklady bez sebemenších pochyb stojí.“

Zastupitelka Pálková argumentuje případem z nedávné doby, kdy ptáci vykousali na Vondrákově ulici v zateplení tak ohromné díry, že narušili i upevnění hromosvodu. Mezi obyvateli tehdy vznikly velké obavy, že případné zřícení by mohlo zabít mnoho dětí. „K tomu sice nakonec nedošlo, ale jen proto, že se mezitím hromosvod zřítil z přirozených příčin,“ zdůrazňuje Jana Pálková.

V roce 2013 strakapoudi na Vondrákově ulici v Bystrci poškodili ukotvení bleskosvodu. Kalamita ohrozila bezpečí dětí místních obyvatel. K neštěstí nedošlo jen proto, že se zařízení dříve zhroutilo z přirozených příčin.

Poněkud jiný názor má starosta městské části Tomáš Kratochvíl (ČSSD): „Látka je sice účinná, avšak dosti drahá. Protože z chcíplých datlů budou mít užitek nejen domy obecní, ale i soukromé, je třeba nejdříve jednat s jejich majiteli, aby na zakoupení přispěli.“

Nákup ptačího jedu odmítá zastupitel za Bystrčáky Milan Krátký. „Je nesmysl vyhazovat statisíce za neověřenou chemikálii, když stejnou službu udělá i pytlík otráveného zrní za dvacetikorunu. Otrávené obilí přitom zlikviduje nejen datly a strakapoudy, ale také holuby, krysy a jiná ohavná zvířata, s nimiž se chceme v Bystrci rovněž definitivně vypořádat,“ míní Krátký.

O navýšení rozpočtu a nákupu BirdStopperu™ bude zastupitelstvo rozhodovat už v dubnu. Návrh usnesení předpokládá, že všechny obecní budovy, u nichž je to technicky možné, budou od nynějška látkou ošetřeny. Pokud návrh projde hlasováním, první mrtví datli začnou v Bystrci padat z oblohy už zhruba v polovině roku.

Adam P. Ríl

Související

Strakapoudi ohlodávají Vondrákovu. Škody mohou jít do desítek tisíc

Jen 69 kliknutí dělilo v pátek 13. února ráno Bystrc od nového hřiště. V soutěži společnosti Lidl až dosud hlasovalo pro vybudování hřiště na ulici Jakuba Obrovského v Bystrci 663 lidí, a tak se brněnská městská část octla na třetím místě, těsně za Ostravou. Společnost Lidl se zavázala postavit hřiště v prvních dvou vítězných lokalitách.

„Již čtvrtým rokem stavíme ve městech České republiky jedinečná dětská hřiště, kterých je po celé zemi už celkem padesát. Všechna hřiště spojuje známý motiv pohádkové postavy Rákosníčka. Do projektu jsou zařazena všechna města a městské části, v nichž stojí prodejna Lidl a které ještě nezískaly Rákosníčkovo hřiště. Města jsou rozdělena do čtyř kategorií dle počtu obyvatel, aby šance na získání hřiště byly férové. O tom, kde hřiště vyrostou, rozhodne veřejnost v hlasování,“ popsali princip soutěže její organizátoři.

„V soutěži jsme těsně na třetím místě, první dvě místa dostávají hřiště. Bylo by dobré, kdyby Bystrčník vyzval k hlasování. Pravidla soutěže umožňují hlasovat opakovaně každý den, je dokonce možné hlasovat přes facebook i mail v jeden den. Dost lidí si pravidla nečte a asi to neví. Byla by škoda přijít o hřiště za jeden a půl milionu,“ myslí si Milan Krátký z Bystrce.

Hlasovat je možné až do 8. března prostřednictvím webových stránek www.lidl-rakosnickova-hriste.cz nebo Facebooku Lidl Česká republika. Podrobné informace o hlasování naleznete na webových stránkách projektu.

[mk], -vl-

Související

Rákosníčkovo hřiště pro děti v Bystrci?

V souvislosti se soudem zamítnutou aktualizací Územního plánu Brna jsme před časem přinesli informace od prvního místostarosty Bystrce, Jaroslava Petra. V rozhovoru se zmínil o několika projektech, o kterých se doposud moc nemluvilo a vyvstaly tak nové dotazy. Odpovědi na ně nám poskytl Viktor Lošťák, člen zastupitelstva městské části za uskupení Bystrčáci.

Místostarosta Petr se zmínil, že i nadále je v platnosti projekt Panorama, Kamechy a Horní náměstí. Vy jste znám jako člen občanského sdružení Horní náměstí, které se dlouhodobě stavělo proti výstavbě na tomto náměstí. S projektem, o němž mluvil místostarosta, souhlasíte?

Nesouhlasím, protože vůbec nevím, co měl pan Petr na mysli. O tom, co označuje slovy „projekt Horní náměstí“ mohu jen spekulovat.

Existuje projekt parku na Horním náměstí. Parková úprava tohoto prostoru je něco, co místní lidé jistě uvítají. Jiná věc je konkrétní podoba tohoto projektu, vůči níž mám nejen já řadu výhrad, počínaje funkčními a estetickými přes finanční až po termínové. Ale to je na jinou debatu.

Co říkáte na záměr radnice vybudovat multifunkční objekt v blízkosti OC MAX? Je takovýto objekt v Bystrci třeba?

Žádný takový záměr radnice neexistuje a nikdy neexistoval.

V minulém volebním období projevil soukromý investor zájem postavit pod Maxem na Kubíčkově nový Kaufland. Městská část, tedy rada městské části, se proti tomu postavila. Měla pro negativní stanovisko řadu dobrých důvodů, například velmi sporné dopravní řešení. Proti projektu byli i místní lidé, sepsali hned dvě petice, podepsalo je pár stovek lidí. Projekt ve své původní podobě je dnes, nakolik vím, mrtvá záležitost.

V červnu minulého roku jsem byl informován, že záměr byl přepracován do přijatelnější podoby, v níž by nový objekt neměl být protiváhou a konkurencí stávajícího obchodního centra Max, ale jeho integrálním rozšířením do jednoho obchodního komplexu. Mně osobně se takový plán zdál být akceptovatelnější než původní, nevím o něm ale o mnoho víc, než jsem právě řekl. Otázky dopravy, názoru místních obyvatel i všechny další zůstávají otevřené. Od prvotní informace nemám žádné další zprávy zda projekt někam pokročil.

Tím multifunkčním objektem myslel místostarosta Petr sportovní halu, cituji: „Mimo jiné se zaměříme na stavebně územní dořešení a využití plochy v blízkosti OC MAX až po ulici Nad Dědinou a Páteřní. Zde by například mohl vzniknout i multifunkční objekt s převážným využítím pro sport, relax a volnočasové aktivity. Právě tyto služby pro obyvatele jsou v Bystrci nedostatečně pokryty.“

Sportovní halu? O tom nic nevím. Prosím, dejte mi nějaký čas, zjistím, o co jde.

Takže je to takto – sportovní hala nebo podobné zařízení na pozemcích města je rámcový ideový plán místostarosty, který zatím nemá žádnou konkrétní podobu, o níž by se dalo diskutovat. Není znám žádný termín, kdy by se měl tento projekt dostat třeba jen na papír, natož na trávník pod Maxem. Stejně jako všechny podobné záměry i tento stojí a padá s financováním a nevím o tom, že by se vůbec začalo řešit. Zkrátka – nyní to není nic víc než úvaha, že by se tam něco podobného někdy mohlo postavit.

A vy byste s tím souhlasil?

V obecné rovině souhlasím, že podobných prostor se v Bystrci nedostává. Bližší projekty podobného druhu jsou však jinde – rekonstrukce Společenského centra na Odbojářské a přestavba centra volného času Bystrouška na Fleischnerově ulici. V minulém volebním období byl také připraven projekt skautské klubovny a rodinného centra na Kamechách. Tyto plány jsou nyní aktuálnější.

Slova Viktora Lošťáka doplnil ještě Milan Krátký, opoziční zastupitel a člen Komise pro životní prostředí při MČ Brno-Bystrc.

Viktor to popsal výstižně. Pouze bych doplnil, že si při použití výrazu „s převážným využítím“ vybavím zdravotní středisko na  Kamechách. Tam se z plánovaného „Zdravotního střediska“ stal převážně „Bytový dům“.

Děkuji za odpovědi.

Pozn. redakce: To co původně – podle regulačního plánu – mělo sloužit občanům jako zdravotní středisko (75 % plodlahové plochy ordinací a 25 % podlahové plochy byty pro lékaře) se dál stavělo jako viladům (23 % plodlahové plochy ordinací a 77 % volně nabízené byty). V roce 2013 byla dokonce celá stavba přerušena a stavební úřad nařídil prozkoumání. Dnes jsou ve viladomě – zdravotnickém středisku – čtyři ordinace.

-pro-
Zdroj: www.probystrc.cz

Související

Jaroslav Petr: Jak se projeví soudem zamítnutá aktualizace brněnského územního plánu v Bystrci?

Poslední změny v dopravě na Kamechách a nesouhlasné reakce na ně ukázaly, že Kamechy vyžadují víc energie, víc snahy a víc komunikace. To jsou přesně ty věci, které chceme vnést v těchto volbách na radnici. Není důvod otálet, začněme hned.

Přijďte v pondělí 6. října ve 20 hodin do restaurace Kabinet (Kavčí, Brno-Bystrc) a řekněte nám, co byste si přáli.

Co je na dopravních opatřeních dobře a co je třeba změnit? Jaká má podle vás být budoucnost Výboru pro rozvoj infrastruktury Kamech? Navrhněte, koho byste v něm rádi viděli. Domluvme se, jak budeme společně postupovat při získávání peněz z rozpočtu Brna. Řekněte nám, co je třeba změnit v komunikaci radnice. Řekněte nám vše, co je podle vás pro rozvoj Kamech důležité.

Schůzku svolávají z podnětu místních lidí Bystrčáci (www.bystrcaci.cz), uskupení bystrckých obyvatel. Kandidujeme v komunálních volbách, abychom si své věci řídili sami. Začněme hned teď.

Srdečně zvou

Hana Jindrová, Milan Krátký, Viktor Lošťák a Luboš Raus

Související

Informace o probíhající akci na Kamechách

K zoologické zahradě pojedou kromě autobusů i trolejbusy. Brněnští radní už odsouhlasili investiční záměr na rozšíření terminálu.

Odsouhlasení záměru brněnskými radními přivítal bystrcký starosta Vladimír Vetchý. Doufá, že lidem úprava terminálu usnadní cestování do centra města. „Využijí ho ti, kteří nechtějí jet tramvají,” míní starosta. Dodal, že rozšíření terminálu o troleje umožní v jednotném uzlu přestoupit na autobusy číslo padesát a dvaapadesát směřující na Mendlovo náměstí a Ústřední hřbitov.

Nadšení ze schválení záměru s bystrckou radnicí nesdílí někteří místní obyvatelé. Na sociální síti Facebook založili diskuzi, kde záměr radnice veřejně kritizují. Bojí se, že zajetí vozu k terminálu zdrží trolejbus až o čtyři minuty. „Jako jediný přínos závleku vidím v tom, že se zainteresované osoby mohou bušit do prsou, jaký máme super přestupní uzel. V dalším stupni realizace prokopají kanál z přehrady pro lodní dopravu a vystaví rychlodráhu na letiště Medlánky,” uvedl v nadsázce na Facebooku například Milan Krátký.

(…)

Zkráceno, celý text Veroniky Horákové a diskuzi k tématu najdete na brnensky.denik.cz

Související

Linka 30 pojede oklikou, opozice nesouhlasí