Příspěvky se štítkem ‚Michal Závodský’

Rošťák Lošťák a klikání v anketě

17. 11. 2013 v 18.52 • Témata: , , , , , , , ,

Doslova smršť v mém mobilu a záplavu SMSek způsobil článek Viktora Lošťáka Anketu manipulují především sami aktivisté. Už je to tu, rozkol mezi občanskými sdruženími. Vždyť jsme to říkali, lidé se nedokážou dohodnout. I to byl můj první dojem, co nám to ten rošťák Lošťák dělá, to snad ani není možné. Vždyť i já jsem klikal dávaje svůj hlas občanskému řešení pozemků v Masarykově čtvrti. I já jsem se radoval z velikého náskoku varianty „Měl by být za symbolické nájemné předán neziskovému sektoru, který si bude schopen sehnat dotace a areál dle svých představ využívat“ řešení kauzy bývalého vojenského areálu na Lerchově ulici.

Pak se ovšem ozvalo mé poctivé já – nemá on ten Lošťák nakonec pravdu? Je to v pořádku, když lidé z celého Brna, ba možná z celé Moravy neřkuli pak z celé republiky hlasují v anketě o pozemcích v Masarykově čtvrti? A tak chtě nechtě musel jsem začít hledat odpovědi na tyto záludné otázky. Ne že by mě k tomu někdo nutil. Mně samotnému to nedalo a tak jsem začal zjišťovat podrobnosti týkající se oněch pozemků u konečné tramvaje čtyřky. Kauza je to mimořádně zamotaná, nicméně tu jsou alespoň předběžné výsledky:

  1. Pohlédneme-li do historie, zjistíme, že postup představitelů města resp. městské části Brno – střed byl takového druhu, že padla i soudní rozhodnutí a trestní stíhání. Nyní se ukazuje, že možná neoprávněně a nespravedlivě.

  2. V současné době radnice Brno střed oddaluje termín ukončení ankety o předmětných pozemcích působíc dojmem, že se řešení bude odvíjet od názoru lidí (o kteréžto anketě tvrdí Lošťák, že je zmanipulovaná).

  3. Město Brno získalo bývalá kasárna bezúplatným převodem od státu v roce 2003. Tehdy se smluvně zavázalo, že následujících deset let bude pozemky využívat pouze nekomerčním způsobem. V opačném případě mělo uhradit pokutu ve výši ceny objektu, tedy zhruba 10 mil. korun.

Situace je ale ještě komplikovanější. Smlouva, kterou byly pozemky převedeny z vlastnictví armády do dispozice města, jak se zdá, už neplatí, jak lze se dočíst v denním tisku. A tak je možná v tuto chvíli zase všechno úplně jinak. Zdá se však, že celé kauze je možná důležitá věta, která se objevila ve zprávách iDNES.cz 14. března letošního roku, že totiž “Paradoxní je přitom skutečnost, že podmínka ministerstva obrany, kvůli jejímuž porušení město platilo pokutu, má trvat 10 let od podpisu smlouvy. A těchto 10 let uplyne letos v létě. Pak bude tedy zřejmě možné, aby město využilo bývalý armádní pozemek jakkoliv.“ Jedna z pracovních variant by tedy mohla být taková, že zatímco se občané baví hlasováním v anketě, město Brno připravuje využití areálu Wilson dle svých představ, kterým zakrátko již nebude bránit žádný závazek nekomerčního využívání, protože desetiletá lhůta již bude minulostí. Anketa má totiž probíhat právě do konce roku 2013.

A jak to s souvisí s rošťákem Lošťákem? Ano, jsem vychován v tom, že se lhát nemá, i když to v dnešní politické reprezentaci zdaleka není samozřejmé. Jenže klikání v anketě žádné lhaní není a jednoznačné vítězství občanské varianty nad developerskou v anketě městské části je pouze dokladem toho, že občané dakáží postavit adekvátní sílu často velmi nekorektnímu postupu vedení města, a to navíc v mezích zákona a v situaci, kdy je často postup zástupců města na hraně či lehce za hranou zákona, jak lze doložit rozhodnutími soudu.

Podtrženo sečteno, město jedná zřejmě v mezích zákona, budiž to i paní bývalé starostce městské části Brno střed přáno. Že mnohým občanům nepřipadá jednání města Brna v kauze Wilson poctivé a solidní je věc jiná. Na druhé straně stejně tak shánění hlasů pro anketu v širokém okruhu přátel a známých je v mezích zákona a neodporuje žádnému z pravidel vyhlášené ankety. Že se to někomu nelíbí, je věc jiná. Takže Lošťáku, já mám za to, že na hrubé sukno patří hrubá záplata a klikat pro své přátele budu dál. A klidně si mě pomlouvej.

Luboš Raus

Luboš Raus je (stejně jako Viktor Lošťák) členem bystrckého občanského sdružení Horní náměstí. Zároveň je také od roku 2010 zastupitelem městské části, byl zvolen za uskupení Zelená pro Bystrc.

Související

Anketu manipulují především sami aktivisté
Nekonečná anketa starosty „informátora“

Anketu manipulují především sami aktivisté

11. 11. 2013 v 06.01 • Témata: , , , , , , , ,

Bystrčník v článku Nekonečná anketa starosty „informátora“ publikoval text Michala Závodského, předsedy občanského sdružení Masarykova čtvrť. Autor si v něm stěžuje na průběh ankety městské části Brno-střed, v níž se radnice snaží zjistit názor veřejnosti na budoucí využití bývalého vojenského areálu na Lerchově ulici. Anketa je podle Michala Závodského zmanipulovaná. Smutnou skutečností však je, že anketu především manipulují sami aktivisté.

Anketa nabízí respondentům osm možností, jak by mohlo být s budovami na Lerchově ulici naloženo. V době, kdy píšu tento článek, vítězí se 47 procenty hlasů varianta Měl by být za symbolické nájemné předán neziskovému sektoru, který si bude schopen sehnat dotace a areál dle svých představ využívat; pro tuto možnost hlasovalo 1 160 lidí. O autentický názor veřejnosti však nejde.

manipulace-ankety-na-brne-streduPřinejmenším poslední měsíc aktivisté organizují na sociálních sítí a hromadně rozesílanými maily hlasovací kampaň. Nenabízejí v ní žádné argumenty, vysvětlení, dokonce ani základní uvedení do problému – jediné, co požadují, je „běž támhle, klikni na tohle, rozešli dál a sdílej, bude to fajn“. Je jedno, jestli o záležitosti něco víte, jestli bydlíte v Masarykově čtvrti nebo alespoň v Brně. To po vás nikdo nechce – chce se jen kliknutí, které neziskovkám opatří budovu.

Paradoxně zřejmě titíž lidé, kteří si stěžují (netvrdím, že neoprávněně) na neférové jednání ze strany radnice, považují za zcela korektní umělým navyšováním hlasů zdiskreditovat průzkum veřejného mínění. A ještě si přitom libují: „Každá dušička dobrá.“ Maily s výzvami rozesílají na všechny strany tak zaníceně, že je dokonce prý poslali i samotným radním Brna-středu.

Anketa místní radnice by měla poskytnout alespoň jakžtakž autentický názor lidí, jichž se problém týká. Hlasují-li v ní převážně kamarádi ze spřátelených neziskovek pod heslem „dnes vyklikáte budovu vy nám, příště zase my vám“, smysl celé věci se vytrácí a zbývá jen souboj, kdo najde účinnější způsob manipulace. Asi to tak pánům a dámám, o které tu jde, přijde správné. Mně ne.

Viktor Lošťák

Související

Nekonečná anketa starosty „informátora“

Nekonečná anketa starosty „informátora“

11. 11. 2013 v 06.00 • Témata: , , , , , , ,

Radnice městské části Brno-střed anketou zjišťuje názor veřejnosti na budoucí využití bývalého vojenského areálu na Lerchově ulici v Masarykově čtvrti. K tématu zaslal Bystrčníku text Michal Závodský, předseda občanského sdružení Masarykova čtvrť.

*

Jakkoli jsou Bystrc a Masarykova čtvrť rozdílné, jedno mají společné: centrální náměstí (Bystrc – Horní, my –  Míru), které nedávají developerům spát a způsobují jim šimrání v podbřišku.

U nás se z toho vyvinula kauza Wilson, kde nevýhodnými smlouvami Městská část Brno-střed pronajala nejlukrativnější pozemky v naší čtvrti developerovi pro výstavbu bytového domu Wilson (co na tom, že prezident USA coby demokrat se z toho a dalšího dění asi otáčí v hrobě). S takovým záměrem již léta nesouhlasí místní, sepisují petice, nechtějí objemnou budovu apod.

lerch_01Vadí už od svého počátku… Rovnost, 10. 10. 2007

Střípkem v rozmanité historii kauzy (mj. mediálně známé trestní stíhání bývalé starostky Dagmar Hrubé, ODS) je i oficiální anketa městské části, jež se od r. 2010 ptá, jaké využití by daná atraktivní lokalita měla mít.  Anketa měla nyní 31. října 2013 končit a určit budoucnost lokality, ale neskončila. Protože je to už několikátá absurdnost počínání naší radnice, není od věci udělat si takový malý absurdnostní exkurz, co je na Brno-střed všechno možné.

Absurdita č. 1: Nekonečná anketa?

Anketa měla vlastně končit už na podzim 2011. Po sečtení hlasů (zvítězila varianta nedeveloperská!) však starosta Libor Šťástka (ODS) najednou prohlásil, že chtějí, aby se zúčastnilo co nejvíce lidí, a proto jí prodlouží, což se taky s prodlevou stalo: hl

asování bylo otevřeno do konce října 2013.

Střih a přesun právě do října 2013. Je osm dnů před ukončením ankety a znovu jako deus ex machina vstupuje do hry radnice a opět ji prodlužuje na konec roku 2013. Oficiálně kvůli „velkému průběžnému zájmu o hlasování“. V Brně-střed byste tak nesměli ukončit jakoukoli anketu, jestliže chce, aby se vyjádřilo hodně lidí (což by z logiky věci byla nejspíš každá) a nebo zrovna je zájem o hlasování. Vše nabírá jiný odstín, když se podíváte na to, jaká varianta by ke konci října zvítězila. Asi opět náhoda: zase to bylo nedeveloperské přenechání neziskovému sektoru.

lerch_02

Takže, kdyby radnice Brno-střed ctila základní férovou zásadu, že se pravidla uprostřed hry nemění, tak by jasně platilo, že lidé v lokalitě u Kraví hory nechtějí bytový dům a místo něho si většina z 2443 internetově hlasujících přeje neziskový sektor – anebo jinak řečeno: více než 66 % preferuje kombinaci neziskového využití a veřejné vybavenosti, tedy  to, co podporuje i místní Občanské sdružení Masarykova čtvrť.

Zajímavě však vychází srovnání ankety Lerchova s jinými anketami na MČ Brno-střed. Proč jiné ankety, vyhlašované naší městskou částí, trvaly podstatně kratší dobu? Ta naše se stala vůbec nejdéle trvající dotazníkovou akcí, organizovanou městskou částí – ankety o podobě Björnsonova sadu nebo pojmenování ulice po Václavu Havlovi trvaly v řádu měsíců a kupř. tištěná anketa o Masarykově čtvrti a týkala se takových podstatných otázek jako park na Vaňkově náměstí, realizace wellness centra na koupališti za mnoho desítek milionů nebo zachování autobusové linky 51, končila hned v témže měsíci (trvala tedy sotva jeden měsíc).

A nebo proč se městská část v celkem zásadní anketě „Co Vás nejvíce trápí v městské části Brno-střed?“ spokojila pouze s 523 internetovými respondenty? Tam neměla zájem slyšet názor od co největšího množství lidí? Nebo zcela srovnatelně: na druhé straně ulice, kde najdete náš zmiňovaný areál, leží Vaňkovo náměstí (u Masarykova onkologického ústavu) a když se radnice v r. 2011 ptala v anketě na jeho budoucí podobu a využití, stačilo jako relevantní „jen“ 760 odpovědí.

Absurdita č. 2:  Jak správně „poladit“ anketu?

V anketě šlo (jde) hlasovat pouze z jedné počítačové IP adresy a pouze pro jednu variantu. Pomineme-li možnosti buď poněkud absurdní (vrácení areálu státu) nebo s menší logickou relevancí (romské komunitní centrum, které má smysl v jiných lokalitách Brna), tak problémem ankety bylo právě její nakoncipování. Šlo by parafrázovat slavný výrok Winstona Churchilla: „Nevěřím žádné anketě, kterou jsem sám neudělal.“ Určitou „nadržovací“ podobu ankety naznačovalo to, že pro developerský záměr bytovky Wilson stačilo hlasovat pro jednu variantu. Tedy zatímco každému fanouškovi betonu a objemné zástavby stačilo hlasovat pro variantu jednu, naše vize (kombinace volnočasového a komunitního centra s veřejnou vybaveností a zelení) byla rozdělena „pro jistotu“ a „náhodně“ hned mezi tři varianty, resp. nebyla ani zmíněna (preference zeleně). Developerská varianta byla navíc šikovně zaobalena do lákavého „cukrkandlového“ textu: centrum veřejných služeb a menší byty pro mladé rodiny, případně seniory, a to v novém objektu, dispozičně i velikostně přiměřenému okolnímu prostředí. No neklikněte… Teprve těm, kdo znají celé pozadí, dochází, že

  • za centrum veřejných služeb se může schovat i velký supermarket nadmístního významu s nemalým dopadem na hustotu dopravy.
  • o bytech pro mladé rodiny, případně seniory není ve smlouvách mezi radnicí a developerem žádná explicitní zmínka (a to stranou ponecháme, kolik mladých rodičů či seniorů  má tolik peněz, aby si zde mohlo dovolit vlastní bydlení – srovnejte si jen mnohamiliónové ceny v obdobném projektu Rezidence Martinů v Masarykově čtvrti – ale až se pan Babiš & Co. bude chtít na stará kolena někde usídlit, proč bychom ho neuvítaliJ ).
  • vágní definice „nový objekt, dispozičně i velikostně přiměřený okolnímu prostředí“ v sobě klidně i pět pater schová. Zatímco místní zde další velkou budovu nechtějí a nepotřebují, developerům okolí slouží jako argument, že se tu další velká budova přece ztratí.  A to ještě ve skrytu duše doufáme, že by někdo jako měřítko „okolního prostředí“ neurčí kostel sv. Augustina a jeho 50 m vysokou věž…

Absurdita č. 3:  Čtyři roky po dvanácté?

lerch_03Pozvednuté obočí si zaslouží i vlastní časování vzniku ankety. Radnice Brno-střed zahájila anketu až DLOUHO poté, co už byly v roce 2006 podepsány smlouvy mezi ní a developerskou společností Wilson properity, které měly za cíl vybudování soukromé bytovky o pěti nadzemních podlažích, kde by v přízemí byl supermarket a jako úlitba lidem malé společenské centrum. Jako by se radnice rozhodla v praxi uplatnit biblické: nechť pravice neví, co činí levice. Pravice se zaprodá developerovi, levice zase dělá anketu, která už dvakrát vyzněla proti bytovce. Řešením této schizofrenní situace musí být, že Brno-střed finálně ukončí projekt Wilson a konečně respektuje vox populi, a to z jednoduchého důvodu: je tu pro občany, ne pro developery. Připomíná to situaci, kdy si rodina pořídí vysněné a potřebné osobní auto, a pak začne mudrovat nad tím, zda je zase nevrátí nebo je přestříká na růžovo nebo jek předělá na tirák, a mezitím je nechá stát a nepoužívá je.

Anketu vyvolalo Brno-střed v době, kdy už dávno mělo v rukou i známou petici Stop Wilson, kde více než dva tisíce místních jasně řeklo, že si na nám. Míru pětipatrovou bytovku nepřejí. Petice zároveň poslala politikům jasný vzkaz: „Preferujeme zbudování společenského a volnočasového centra pro mládež i seniory, hřišťovou a parkovou úpravu a začlenění doposud uzavřeného areálu za vlnitým plechem do okolí.“ Tedy opět další názor veřejnosti, který stačilo vyslyšet a celou anketní anabázi si ušetřit.

lerch_04

Předání petice Stop Wilson na zastupitelstvu Brno-střed, červen 2007

A ještě jedno: dávno před onou peticí prezentovalo OSMČ i výsledky své interní ankety, kterou provedlo už v roce 2001 při třídních schůzkách mezi rodiči  dětí ze ZŠ nám. Míru. Na prvním místě bylo volnočasové centrum pro juniory a seniory a doplnění občanské vybavenosti (služby, lékaři, pošta, veřejné WC … ) a až někde „na chvostu“ bytovka.

lerch_05

Návrh loga pro volnočasového centra Lerchova

Absurdita č. 4:   Nejlukrativnější lebeda a vlnitý plech

Rádi bychom, aby se radnice konečně rozloučila s developerem Wilson properity, areál uvedla do provozu a otevřela jej lidem. Tedy aby pan starosta Šťástka realizoval hlavní motto ze svého webu: věcem a místům dát smysl a dělat Brno spolu s Vámi příjemnějším, resp. aby konečně došlo na jeho slova při zahájení ankety v roce 2010: „Rozhodně chceme dosáhnout toho, aby bylo možné současné území s ruinami a lebedou proměnit v místo, sloužící lidem a jejich potřebám.“ Za celé své působení toho nedosáhnul.

lerch_06

Šikovnější byli i studenti VUT, kteří představili své návrhy oživení areálu, vycházející ze stávajícího stavu – krásně se ukázalo, jak vše může fungovat a vypadat báječně i bez čtyř pater bytů.

lerch_07

Některé z návrhů proměny bývalého vojenského areálu ve volnočasové centrum pro juniory a seniory, 2007

Výmluvou nemohou být ani finance – na realizaci kontroverzního wellness centra s bylinkovou aromaterapií na Kraví hoře si radnice (na rozdíl od záměru nových jeslí a mateřských školek, opravení ulic, zachování linky 51 apod. apod.) sehnat 80 milionů zjevně dokáže.

Místo, aby se u nám. Míru již několik let probíhala dítka (hned v okolí je několik škol, odkud by mohla plynule přejít po vyučování, je tu i pedagogická škola, která by tak zase mohla zajistit praxi pro své studentky), my všichni se těšili z důstojného místa na nakupování i reprezentativního parkového centrálního prostoru celé čtvrti i coby zázemí pro Kraví horu, koukáme stále na vlnitý plech. Naplno se projevila dobrá rada: podepsat můžeš, přečíst musíš, neboť tak vypadají důsledky dvou podpisů tehdejší starostky Dagmar Hrubé (ODS) pod smlouvami s developerem, které neseme nyní všichni. Lokalitu, kterou by si každý cenil nade vše a střežil ji, my klidně zaprodáme developerovi.

Absurdita č. 5:   Dostaly se ke mně informace…

Když o nezvyklém průběhu ankety referoval Brněnský deník ve článku „Anketa k domu Wilson? Podivná, tvrdí sdružení“ z 1. 11. 2013, objevila se v něm tato citace starosty L. Šťástky: „Už se ke mně dostaly informace o tom, že někteří představitelé občanského sdružení se k těmto pozemkům chtějí pod záminkou využití pro neziskový sektor dostat a pak na nich vydělat.“

lerch_10

Takové obvinění „z druhé ruky“ se však nezakládá na pravdě, je zcela z říše pohádek a fantasmagorií. Je na stejné úrovni, jako by někdo tvrdil, že se k němu dostaly „informace“, že (nějaký) starosta se nechává korumpovat, bere drogy a má milenku(y). Ale co na tom, očerňující slina byla plivnuta a nyní bude zajímavé sledovat, zda a jak bude žít vlastním životem, kdo ji bude dále přiživovat anebo nejčastěji mít v ústech.

Paradoxem je, že taková „obvinění“ přichází z úst člověka, který se ještě nedávno velmi čílil, když byla vznesena podezření na korupci kolem privatizace domu v Kamenné kolonii. Brněnský deník informoval o tři roky prázdném domě, který v červenci 2013 radnice Brno-střed pronajala a hned v září 2013 pak radní schválili, že nájemníkovi dům prodají. Díky tomu, že už tam bydlí, měl získat stavbu skoro o polovinu levněji. Následně pozvedl hlas právě pan starosta Šťástka s tím, že odmítá jakékoli bezdůkazní  osočování. Nemile nesl, že v dnešní době můžete kohokoli obvinit z čehokoli, z vraždy, krádeží, korupce a jiných trestných činů, ovšem vymahatelnost práva ve smyslu obrany takto obviněného je pramalá.

Na druhou stranu můžeme říci, že jsme asi ťali do živého a že zájmy naší čtvrti hájíme dobře, když se musí nejvyšší představitel největší brněnské městské části snižovat k takovým (jak napsal Brněnský deník) protiútokům. Naopak bychom od něj asi čekali vyšší projev politické kultury a vyspělosti – tedy, že informace typu „jedna paní povídala“, resp. „si vymyslela“ si nejdříve přímo u občanského sdružení ověří. Místo toho s nimi nezištně a ochotně seznámí tisk. Jestli by takto měla vypadat „politika, jak má být“, tak ne, děkuji. Nebo se i my máme začít ptát, zda za děsivými smlouvami s developerem Wilson properity nestála podobná korupční kauza jako za Sono centrem, protože i na těch smlouvách se podílel následně odsouzený tajemník Brno-střed Radovan Novotný (ODS).

lerch_09

Radovan Novotný, jehož parafy nesou i smlouvy s Wilson prosperity, dopadl neslavně a korupčně, www.idnes.cz

Vyjádření však nemá ani potřebnou logiku. Pan starosta coby právník dozajista ví, co je contradictio in adjecto (latinský pojem pro rozpor sám o sobě, protimluv). Pokud by měl být areál svěřen neziskovému sektoru, tak (jak již samotný názvem sděluje) tento nefunguje za účelem generování zisku, tedy nelze na něm „vydělat“. A mohu ubezpečit, že i OS Masarykova čtvrť nemá žádnou podnikatelskou bázi – největším rádoby ziskovým „projektem“ bylo vydání tří pohlednic naší čtvrti, které prodáváme za 3 Kč/kus a na jejichž pořízení nám mj. Brno-střed odmítlo dát příspěvek. Asi abychom náhodou „nevydělali“…

Absurdní je i to, že bychom chtěli areál získat „pod záminkou“ neziskového využití – text ankety si zcela sama připravila přímo radnice Brno-střed. Naše sdružení na to nemělo žádný vliv, nebyli jsme k tomu ani přizváni. Těžko jsme tak mohli ovlivnit, že se taková varianta v anketě objevila. Nebo že bychom již v r. 2010 při přípravě ankety měli jako agenta nasazeného starostu městské části, aby nám tam tento způsob využití „propašoval“ a my pak na to mohli vydělat?

Michal Závodský, předseda OS Masarykova čtvrť
Fotografie a ilustrace autor

Petice za park Kraví hora předčila očekávání. Ten je však stále v ohrožení

2. 7. 2013 v 18.05 • Témata: , , , , , , , , , , , ,

01_masarykovaNa stránkách Bystrčníku jste už zvyklí číst o nejrůznějších pohromách, které se valí na všechny možné kouty města Brna. Před dvěma měsíci jsme takto referovali o ohrožení oblíbené brněnské Kraví hory. Zatímco patnáct let jako pověstná Růženka a blaničtí rytíři dohromady spí oficiálně schválený plán a detailní podoba velkého veřejného parku, rozprostírajícího se mezi ulicemi Žižkova-Úvoz-Grohova, o to čilejší jsou developeři. Aniž by se jakkoli začal realizovat parkový záměr, který obohatí Brno jakýmsi vlastním „Central parkem“ (včetně volnočasového centra, dalších hřišť, služebny městské policie, vyhlídkové restaurace, cyklo- a hypostezek atp.), objevily se už snahy, které chtěly rozsah parku zmenšit. U ulice Žižkovy se o to pokoušela developerská společnost Frama, jež jako první mířila prolomit nepsané tabu změny veřejné zeleně Kraví hory na stavební pozemek, a ne tak ledajaký: dokonce se vznikla i předběžná studie s vizualizací osmipatrového kancelářsko-bytového komplexu. Již od nás víte, že následovala petice občanů, která se proti takovým stavebním plánům postavila a při té příležitosti zároveň upozornila na onen léta schválený plán veřejného parku.

Kraví hora je přece jen citlivé téma i významná oblast, takže se podpisy rychle shromažďovaly. Ještě než však byla petice předána do rukou primátora Romana Onderky (stalo se tak na zastupitelstvu 14.5.2013), sama Frama vzala svou žádost o změnu územního plánu zpět. Kdyby ne, museli by se zastupitelé konfrontovat s 5 414 podpisy lidí (mezi nimi i z USA, Ruska, Jihoafrické republiky nebo Indonésie či nositelé Cen města Brna), odmítajících takovou „privatizaci“ územního plánu. Petice však pokračuje i nadále – další metou je šest tisíc petentů. Prosíme, přidávejte se k ní také nyní.

Ještě však neoschl ani inkoust za posledním podpisem, a už se Kraví hora ocitla v dalším nebezpečí. Objevily se informace o tom, že Vysoké učení technické zvažuje, že by prodalo svůj areál (cca 18 tisíc m2) v srdci Kraví hory jakékoli nejvyšší nabídce. Jednu část uchráníte a druhá se řítí do rukou dalšího developera. Organizátoři petice proto napsali otevřený dopis jak primátorovi Romanovi Onderkovi, tak starostovi Liboru Šťástkovi, aby začali s VUT neprodleně jednat (pan primátor byl dokonce v její správní radě) a toto nebezpečí jednou pro vždy zažehnali.

02_masarykova

Další direkt má Kraví hora dostat kupodivu z vlastních řad. Radnice Brno-střed si za 114 tisíc Kč nechala vypracovat „studii“ (několik map a cca 20 stránek obecného textu) aktualizace současného regulačního plánu Kraví hory. Obsah sice může na první pohled působit chvályhodně, ale druhý už více nežli sporně. Problematické je, že preferuje sportoviště nade vším ostatním (a to navíc i na úkor parku) a na Kraví horu jen více vtahuje individuální automobilovou dopravu, kterou však sama studie paradoxně označuje za „vysoce negativní vliv“, což je pravda.

Lze bezpochyby preferovat, aby se hřiště neakumulovala jen na jednom místě (kam až půjde Kraví hora nafouknout?) a naopak se umisťovala promyšleně po celé městské části, aby k nim měli Brňané (a samozřejmě ti nejmenší) co nejblíže a nemuseli za nimi daleko putovat (kupř. u Úvozu v rámci Žlutého kopce). První realizací záměru budou „biti“ uživatelé oblíbeného psího výběhu, který by se měl zmenšit. Dalšími postiženými se mohou stát zahrádkáři, kam by se rozšířil baseballový areál, jehož jedna část je nyní na tomto místě zcela v rozporu se závaznou územně plánovací dokumentace. Třešničkou na dortu je pak betonový skatepark na vrcholu Kraví hory. Celý záměr má údajně projít ještě veřejným připomínkováním, ale zkušenosti říkají, že na vox populi bohužel na radnici Brno-střed moc nedají.

No a další kontroverzní projekt najdete hned v sousedství: do oploceného areálu koupaliště, kam (na rozdíl od veškerého okolí) doposud putovaly stovky miliónů, má přitéci dalších 80 miliónů. Radnice Brno-střed touží po wellness centru (oficiální pracovní krytí zní: „nezbytná“ rekonstrukce stávající přízemní partie, ke které však nově přiroste rovnou celé patro). Opět by to nemusela být záležitost tak negativní (odhlédneme-li, že zde radnice Brno-střed vstupuje na pole už celkem orané a stává se z ní – včetně nesení rizik ze  ztrátového provozu – jen další podnikatel), kdyby ovšem bylo v okolí vše spraveno, celá Kraví hora již ve vlastnictví města nebo byl třeba dostatek mateřských školek, jeslí apod. (doplňte si sami). Takto se musí maminky, které nemají kam dát své ratolesti, konejšit alespoň představou, že pro život dítka bude místo předškolního vzdělání dozajista prospěšnější sauna nebo bylinková aromaterapie.

03_masarykova

Jak říkají organizátoři petice: Kraví hora je jedinečný démant, který čeká na své vybroušení do podoby krásného parku. Zatím to však vypadá, že mistři brusiči to nevidí a spíše sázejí na kočičí zlato či jiná „šméčka“.

Michal Závodský
OS Masarykova čtvrť

Ke stažení

Petice (PDF)

Související

Za Kraví horu bojuje už i petice
Už ani Kraví hora není jistá před developery

Už ani Kraví hora není jistá před developery

30. 3. 2013 v 13.34 • Témata: , , , , ,

I Bystrc zaznamenala, že do dubnového zastupitelstva města Brna míří další balík změn územního plánu města Brna. Ten cílí jak na kraj města (viz Kamechy), tak do jeho centra – a zde by měl „ukousnout“ část z Kraví hory. Asi nenajdeme nikoho, kdo by neznal Kraví horu a neměl ji rád. Už podstatně méně lidí však ví, že už od r. 1998 zde existuje Brnem odhlasovaný regulační plán, který velkoryse a báječně situuje volně přístupný park s volnočasovým centrem nebo vyhlídkovou restaurací, protkaný cestičkami, hřišti a cyklostezkami. A pozor: včetně ploch dnes uzavřených – areálu VUT (likusákové baráky z druhé světové války, které tato vysoko škola pronajímá) nebo zahrádek – tedy park na ploše od náměstí Míru až k ulici Žižkově!

kravi-hora-01

Byť je tu tedy závazná regulace a vize, kam má Kraví hora směřovat, veřejný park se za celou dobu nijak nerozšířil (nepočítáme-li psí výběh:-). I sama autorka regulačního plánu se nyní podivila a byla překvapena, jak se to nikam dopředu nepohnulo. Přitom konstelace by byla vhodná – město Brno a Brno-střed mají 80 miliónů, aby zde realizovaly wellness centrum (včetně Kneippova chodníku a několika druhů saun). Určitě by našly i prostředky na veřejně přístupný park. Prvním krokem by bylo vykoupení uzavřeného areálu od VUT – a kdo jiný by to mohl zařídit nežli pan primátor Roman Onderka, který dokonce předsedá jeho správní radě a je to jeho MBA-alma mater.

Takže zatímco „Projekt park“ spí a spí, bdí developeři a Odbor územního plánování a rozvoje. Chtějí poslat do dalšího posouzení změnu plochy parku na obchod a služby s byty. To vše v místě (Žižkova ul.), kde má být v budoucnu hlavní vstup z této části Brna na Kraví horu. Začíná se tedy nejenom rozhodovat, zda budeme vstupovat do velkého parku parkem nebo do menšího parku oklikou, a to kvůli nové budově, která může být klidně tak vysoká jako sousední VUT! Navíc vznikne nebezpečný precedens – povolíte to na jedné straně jednomu, na druhé se přidá další a nakonec si na Kraví hoře „smlsnou“ akorát investoři a developeři a Brňané budou mít smůlu.

kravi-hora-02

Ale i vy zdaleka můžete Kraví hoře pomoci (a jednou ona zase pomůže VámJ ): stačí napsat krátký e-mail o tom, že by se neměl vůbec měnit ÚPmB v rámci Kraví hory (včetně nyní plánované změny na Žižkově), a město Brno by naopak mělo prioritně investovat prostředky do její finální parkové úpravy, a to celé poslat současně na: posta@brno.cz, onderka.roman@brno.cz, starosta@brno.stred.cz, oupr@brno.cz.

Kraví hoře se v hantecu říká také Monte Bú – jedno velké búúúú ale už patří těm, co změnu dokonce doporučili ke schválení (OÚPR MMB), a ještě větší bude těm, kteří by ji opravdu schválili. Stali by se de facto ničiteli Kraví hory.

Michal Závodský, OS Masarykova čtvrť
Foto Wikipedie

V úterý 4. dubna se v 18 hodin na ZŠ nám. Míru koná startovací pracovní schůzka ke Kraví hoře. Zváni jsou všichni se zájem o Kraví horu. Kdo nepřijde, ať se pak nediví, když bude Kraví hora plná staveb, plotů a aut. Více na osmc.webnode.cz.

Hana Kašpaříková, Michal Závodský: Politici jsou tu pro nás, a ne my pro ně

9. 12. 2012 v 16.03 • Témata: , , , , , , , , , ,

Od prvního ledna 2013 má být veřejná doprava v Brně redukována. Spoje se zkrátí, sníží se jejich četnost, některé budou zrušeny. Takový je plán magistrátu, který má přinést úspory ve výši padesáti milionů korun. Záměr už schválila rada města Brna, v úterý 11. prosince je bude projednávat zastupitelstvo. Budou-li zastupitelstvem změny schváleny, začnou od Nového roku platit.

Existuje řada lidí, jimž se záměry magistrátu pranic nelíbí. Patří mezi ně i Michal Závodský a Hana Kašpaříková z občanského sdružení Čisté Tuřany.

*

Viktor Lošťák: Dobrý den, paní Kašpaříková, pane Závodský. Jste iniciátory petice proti plánu magistrátu na omezení veřejné hromadné dopravy v Brně. Kolik lidí už vaši petici podepsalo?

Michal Závodský: O tom zatím není přesná představa, protože archy se zatím shromažďují a soustředíme se spíše na tuto fázi, než na vlastní sčítání.

Hana Kašpaříková: V první fázi jsme sesbírali během necelých 3 dnů necelých 1 000 podpisů. Druhá fáze právě probíhá, proto bych nerada spekulovala.

Jaké jsou všeobecně reakce lidí na návrh magistrátu na omezení veřejné dopravy? Převažují hlasy proti němu nebo pro něj a v jaké míře?

Michal Závodský: Z našeho okolí jsou negativní. Oba jsme z území, kterých se omezení dotknou, a tedy odsud pochvalné řeči nezaslechnete. Pozitivní názor na to může mít asi jen zarytý automobilista či někdo, kdo nemá starší rodiče bez auta nebo nemusí řešit kočárky, nákupy… Hovořil jsem o tom se svým kamarádem z Modřic a ten došel k závěru, že už se mu ani nevyplatí užívat MHD – do města se dopraví vlakem a pak bude chodit pěšky: tedy zlepšení fyzické kondice coby svým způsobem určitě nezamýšlený efekt změn v MHD. Ale jak už řečeno, ne každý může zcela vyměnit kola šaliny za své nohy.

Hana Kašpaříková: Naprosto souhlasím. V naší MČ jsou ohlasy negativní, nejvíce zejm. v Holáskách. Současně se u mě soustřeďují veškeré petiční archy – jsou na nich podpisy z Bystrce, Chrlic, Masarykovy čtvrti, Bohunic, Líšně, ale i z Kyjova, Velké Bíteše, Pozořic, Blanska a mnoha dalších vesnic a měst. Doprava v Brně se nedotýká jen brněnských.

Máte nějakou představu o tom, kolik lidí by mohlo na jednání ZMB v úterý přijít?

Michal Závodský: Lidé na takovou alternativu nejsou moc zvyklí, stále neumí politikům přímo do očí říci, co se jim nelíbí. Nejednou jsme museli vysvětlovat, kde vůbec 20 let fungující zastupitelstvo města Brna zasedá… Zastupitelstva by se měla snad konat v nějaké nepracovní časy, aby si lidé nemuseli vždy, když jim jimi (z)volení politici vymyslí zase nějaké „zpříjemnění života“, brát dovolenou, zatímco „z(ne)příjemňovači“ tam za de facto jejich peníze a v pracovní době hlasují proti nim: svým vlastním obyvatelům.

Hana Kašpaříková: Stále informujeme obyvatele, že skoro důležitější než petice je se dostavit na zasedání zastupitelstva. Kdo nemůže, nechť jim zavolá, napíše email apod. Kolik lidí přijde, to uvidíme až na místě. Navíc se na zasedání má řešit také připravovaný Územní plán města Brna. Někteří tam zřejmě přijdou i z tohoto důvodu.

Petice neobsahuje žádný protinávrh. Máte představu, jak by se mělo financování veřejné dopravy v Brně na příští rok vyřešit, aby nebyla redukce spojů nutná? Co navrhujete vy?

Michal Závodský: Petice nemusí primárně obsahovat nějaký protinávrh, i když v té naší je výzva k tomu, aby se o věci nejprve důkladně s veřejností diskutovalo. Svým způsobem ani petice nic jiného nemohla přinést – až donedávna dokonce nebylo veřejně známo, co se vlastně chystá. 4 týdny, a to ještě v předvánoční době, před spuštěním změn a nějaké dva týdny před jejím finálním schválením nelze od veřejnosti (která za sebou nemá instituty magistrátu a dopravního podniku s milionovými rozpočty) očekávat, že předloží nějaký protinávrh, když druhá strana má zástupy úředníků, posudků, analýz, pozorování, které však vyhodnotila pouze tak, jak to umí skoro každý: seškrtat a zdelšit intervaly.

Hana Kašpaříková: Tato otázka dopadá na aktivní občany stále častěji. Politici se tím rádi hájí. Všichni ale zapomínají, že politici jsou tu pro nás, a ne my pro ně. Proč bychom měli automaticky vytvářet protinávrhy? To oni by měli přijít s variantami. A hlavně, jak už zmínil pan Závodský, mají s obyvateli komunikovat už od okamžiku, co něco vytvoří. O petici již ví, ale dosud nás nikdo ze zastupitelů neoslovil s nabídkou: „Pojďte si o tom pohovořit. Uspořádáme debatu, kterou zaštítíme my a vy nám pomůžete s šířením informací. Načež o možnostech a změnách povedeme debatu s rozumným výsledkem.“ Co z toho se děje?

Je takřka jisté, že stejně jako nemá Brno letos peníze na udržení veřejné dopravy v plném rozsahu, nebude je mít ani příští rok a znovu bude nuceno k omezování služeb. Předpokládáte také takový vývoj? Jakým způsobem by bylo podle vás možné zabránit takové spirále škrtů?

Michal Závodský: Toto je přesně dotaz na ty, které si platíme z našich daní, aby každý pracovní den právě na toto mysleli a vymysleli vhodná řešení, která nespočívají pouze v rušení linek a protahování intervalů spojů. Na příští rok chystá DPMB inovaci svého webu za 200 tisíc Kč, můžeme se proto ptát – je to nezbytné? Kolik takových statisícových investicí nebo úspor by se dalo v DPMB docílit?

Hana Kašpaříková: Podívejte se, za kolik jsou schopni zrealizovat své projekty aktivní občané a za kolik stát, města apod. Co všechno ještě budeme muset strpět, než se u nás začnou plánovat a realizovat projekty efektivně?

Přestože DPmB zdražil jízdné a podle svých statistik přepravil cestujících více, meziročně tržby z jízdného klesly o 10 milionů (1 %). Neznamená to podle vás, že celá strategie neustálého zdražování s očekáváním vyšších výnosů, které se nikdy nesplní, je chybná? Podotýkám, že situace se dá vykládat třeba i tak, že zdražení zabránilo ještě hlubšímu propadu. Jak to vidíte vy?

Michal Závodský: Tento dotaz je již nad rozsah naší petice – my jsme občané, kteří chtějí fungující městkou hromadnou dopravu, a proto zde máme řady a řady pracovníků, úředníků a politiků, aby nám to zajistili. Pokud toho nejsou schopni, asi nejsou praví na svém místě, ale nechtějte po nás, abychom vedle naší práce, starostí o rodiny, své okolí apod. apod., ještě hned a „na povel“ řešili odborné dopravní otázky – až nás bude zaměstnávat DPMB nebo město Brno, pak je to asi otázka na místě. Je úkolem druhé strany, aby veřejnosti představila všechny alternativy a zkoušela najít kompromisy. Zatím jsme byli svědky akorát toho, že bylo něco za pět minut dvanáct postaveno na stůl a řečeno, tak to bude a ne jinak. A i toto se nám nelíbí a proti takovému postoji petice směřovala.

Hana Kašpaříková: Mám na to naprosto totožný náhled.

Děkuji za odpovědi.

Ilustrační foto: www.videokamery.cz

*

Související

Změny v brněnské hromadné dopravě od Nového roku
Drastické změny v brněnské hromadné dopravě
Chystané změny v dopravě na webu magistrátu
Informace o rušených linkách na webu sdružení Čisté Tuřany
Informace o zrušení autobusové linky 51
Brněnská MHD
Návrh pro hlasování na Zastupitelstvu města Brna
Nový rok se starou dopravou! Žádá petice
Dopravní podnik města Brna přišel o polovinu zisku
Z Brna příští rok zmizí tramvaje 7 a 13, řada linek se zkrátí
Lednové zemětřesení schváleno. Město omezí dopravu