Příspěvky se štítkem ‚Michal Jurčík’

Strategie rozvoje zoo? Tu jsme překonali miliónkrát, chlubí se ředitel Hovorka

1. 4. 2012 v 10.26 • Témata: , , , , , ,

„Strategii rozvoje zoo jsme překonali o mnoho řádů. Přinejmenším milionkrát,“ prohlásil hrdě ředitel Zoo Brno Martin Hovorka v neděli 1. dubna na kontinuální tiskové konferenci, která v zoo probíhá 24 hodin denně sedm dnů v týdnu.

Strategie rozvoje je dokument, schválený magistrátem. Předepisuje brněnské zoo chov určitého počtu chovaných zvířat a druhů. Až do března tohoto roku Zoo Brno nedokázala stanovených parametrů dosáhnout; vše se však změnilo, když ředitel vyhlásil revoluční koncepci.

„Až dosud jsme se zaměřovali na v zoologických zahradách běžně chovaná zvířata,“ objasnila 5. března základní strukturu nové koncepce mluvčí zoo Lucie Kapounová, „Ta jsou však nejen zbytečně náročná na potravu, prostor a péči, ale taky nikoho nebaví. Všichni tihle tygři a sloni stojí moc peněz a jsou už úplně nudní. Choboty, drápy a smrad, koho to dneska zajímá.“

Zoo Brno se od března nově zaměřila na chov mravenců, brouků, blech, žížal a dalších bezobratlých živočichů. Tím nastartovala nevídanou kampaň a obrovský zájem.

„Naplnit strategii rozvoje v počtu chovaných zvířat se nám podařilo hned první den. Denně pořádáme křest nejméně jednoho tisíce nových zvířat. Každý návštěvník zoo si může pojmenovat jedno chované zvíře, to vám žádná jiná zoo nedá! Adopce zvířat úžasně zlevnila. Žížalu dáváme sponzorům za korunu, brouka za desetník a ještě přidáme deset mravenců jako bonus. Kdo chce luxus, může sponzorovat švába za bůra,“ popisovala výhody nové koncepce mluvčí Lucie Kapounová.

„Videopřenosy z porodních boxů běží nepřetržitě, v kterémkoli okamžiku můžete sledovat první krůčky brouků nebo roztomilé poskakování čerstvě narozených blešek. Stará otřepaná zvířata byla beztak okoukaná. Když chcípli medvědi, ještě jsme na tom vydělali. Místo nich můžeme nabídnout návštěvníkům několik desítek tisíc milých červů,“ rozplývala se mluvčí.

Kazisvěti z odborů

Ne všem se však nová koncepce líbí. Odboráři, vedení známým škarohlídem Michalem Jurčíkem, proti ní hlasitě protestovali.

„Lidi chtějí vidět opravdová zvířata, na škrkavky nebo štěnice!“ vykřikovali odboráři a slibovali pomstu.

„Každý den zveřejníme, kolik těch nových „zvířat“ pošlo,“ sliboval Michal Jurčík, „Když absurdita, tak se vším všudy. To bude reklama! V Zoo Brno dnes uhynulo dvacet tisíc chovaných zvířat, to si Hovorka za rámeček nedá.“

Odpověď ředitele však na sebe nenechala dlouho čekat. Je pádná a posunuje Zoo Brno k dalším metám.

Miliony zvířat denně

„Po úspěchu s bezobratlými Zoo Brno zakládá chov jednobuněčných. Konkrétně kvasinek,“ oznámil dnes veřejnosti Martin Hovorka.

„Neponecháváme nic náhodě. Nečekali jsme, až tadyhle Lucka něco chytne. Koupil jsem kilo cukru, kvasnou baňku a droždí, a nyní mohu slavnostně prohlásit: Zoo Brno je zoologická zahrada s největším počtem chovaných zvířat na světě a v historii. Popravdě ani nevíme, kolik jich přesně máme. Budou to přinejmenším miliardy,“ prohlásil ředitel.

Návštěvníkům brněnské zoo se ode dneška nabízí unikátní možnost pozorovat rejdění mladých kvasinek v jejich přirozeném prostředí.

„Před časem nás obviňovali, že chceme zoo bez zvířat. A podívejte! Bambilióny zvířat! Obvinění sprostých kazičů se tváří v tvář totálnímu úspěchu rozplývají jako sníh v jarním slunci. Nejsem pomstychtivý, ale odboráři budou pykat. Až chov kvasinek vypálíme, nedám jim ani cucnout,“ uzavřel ředitel brněnské zoo Martin Hovorka.

R. a prý i L.

Související

Stránky Zoo Brno (videopřenos z množení kvasinek)
Zoo Brno na Facebooku (hlasování o jménech mikrobů)
Zoo bez zvířat je nesmysl, oponuje zoo a hrozí žalobou
Zoo bez zvířat? Zpráva chovatele kritizuje poměry v zahradě

Beze změn: Hovorka zůstává v čele zoo, Kasala bude šéfovat zeleni

29. 2. 2012 v 12.20 • Témata: , , , , , , , , , ,

Ředitelé brněnské zoo i Veřejné zeleně města Brna obhájili své posty ve výběrovém řízení. Martina Hovorku ve vedení zoo však stále kritizují odbory.

Soud kvůli výpovědi pro jednu ze zaměstnankyní. Kritika za zrušení Stálé akvarijní výstavy v Radnické ulici, nebo nedávný spor kvůli zrušené odměně revírníkům. Někteří zaměstnanci brněnské zoo opakovaně brojí proti způsobu, jakým ji vede její šéf Martin Hovorka. Od výběrového řízení na jeho post si slibovali změnu. Nedočkají se. „Výběrová komise doporučila brněnským radním, aby na svém středečním zasedání do funkce zvolila znovu Hovorku. Ve funkci zůstane i ředitel Veřejné zeleně města Brna Jozef Kasala,“ potvrdil v úterý náměstek brněnského primátora Ladislav Macek.

Vedení města se zavázalo vypsat výběrové řízení na ředitele všech příspěvkových organizací a městských společností, kteří jsou ve funkci déle jak pět let. Má to být způsob, jak šéfy motivovat k další práci a novým vizím. „Při konkurzu se ale neobjevil nikdo, kdo oba muže předčil zkušenostmi i celkovým projevem. Proto jsme se znovu rozhodli pro současné šéfy,“ vysvětlil Macek, který byl i členem výběrové komise. Již dříve uvedl, že podle města Hovorka i Kasala pracují dobře.

Radikálnější odboráři ze zoo jsou přesto přesvědčení, že existovali vhodnější kandidáti. „Podmínky výběrového řízení byly ovšem nastavené tak, že je předem vyloučily. Konkurz například naprosto zbytečně upřednostňoval veterináře před zoology,“ uvedl předseda starších odborů v zoo Michal Jurčík.

(…)

Zkráceno, celý článek Kláry Židkové si přečtěte na brnensky.denik.cz

Ke stažení

Podmínky výběrového řízení (DOC)

Související

Nový ředitel zoo bude znám v první polovině března
Na ředitele zoo je pět kandidátů
Roman Onderka k výběrovému řízení na ředitele zoo
Brněnské zoo se nedaří. S návštěvností skončila až na desátém místě
Návštěvnost zoo v roce 2011
Hledá se ředitel/ředitelka pro Zoologickou zahradu
Petr Fejk ředitelem Zoo Brno?

Nevyplacené odměny revírníkům pokračují, odbory se obrátily na zřizovatele

29. 2. 2012 v 11.56 • Témata: , , , , , ,

Případ nevyplacených odměn v brněnské zoo nekončí. Jedna ze dvou odborových organizací v zahradě se obrátila dopisem na zřizovatele, jímž je město Brno.

Spor o doměny začal na sklonku minulého roku, kdy vedení Zoo Brno rozhodlo, že revírníkům nebudou vyplaceny odměny. V zápise z pracovní porady to zdůvodnilo takto: „Každý revírník musí zvládat usměrňování svých podřízených. Proto, jestliže se ještě jednou zopakuje vynášení informací ze zoo, všichni revírníci budou ze své funkce okamžitě odvoláni. Z důvodu narušení důvěry ředitele, nebudou revírům přiděleny odměny za rok 2011.“

Zaměstnanci proti takovému postupu protestovali. „V tom textu je zahrnut princip kolektivní viny. Nemusí vám stačit ani držet hubu a krok, kolektivní vina na vás dopadne stejně. Jde o strategii šíření strachu z neovlivnitelného, náhodného zásahu shůry, cizím slovem teror,“ napsali na internetu.

Odborová organizace zaměstnance podpořila a na vedení zoo se obrátila dopisem. Na ten však nedostala žádnou odpověď.

Na náš dopis z 23. ledna ředitelství zoo do 21. února  nijak neragovalo. Ředitel Hovorka ve věci s odbory nekomunikuje, tvrdí odboráři. Odbory se tedy nyní obracejí na zřizovatele zoo.

„Odbory odmítají jakoukoli formu kolektivního trestu a praxi odměňování zaměstnanců podle subjektivního hodnocení managementu zoo,“ uvedl předseda odborové organizace Michal Jurčík.

Paradoxní na celé situaci je, že – jak uvádějí zdroje přímo ze zoo – revírníci stejně s vyplacením odměn nepočítali. Zdůvodnění, které vyvolalo celou kontroverzi, je údajně jen neobratným pokusem ředitelství využít existující situace, kdy okolnosti stejně neumožňují vyplatit zaměstnancům odměny, k nátlaku a vynucení poslušnosti.

-vl-

Související

Ředitel zoo škrtl odměny revírníkům. Kvůli lžím
Nevyplacené odměny v zoo: Odbory se staví na stranu revírníků
Zoo: Narušili jste důvěru ředitele, odměny nebudou. Někdo promluví, poletíte všichni
Odborová organizace Zoo Brno

Nevyplacené odměny v zoo: Odbory se staví na stranu revírníků

3. 1. 2012 v 07.48 • Témata: , , , , , ,

Zoologická zahrada nevyplatí některým ze svých zaměstnanců odměny za rok 2011. Odměny nedostanou revírníci, protože „narušili důvěru ředitele“, rozhodl ředitel zoologické zahrady Martin Hovorka. Zároveň pohrozil, že pokud se bude opakovat „vynášení informací za zoo“, budou všichni revírníci ze svých funkcí okamžitě odvoláni. Ať už se „vynášení“ dopustí kdokoli.

Tak to alespoň uvádí zápis z pracovní porady z 20. prosince, jehož část zveřejnila neoficiální facebooková stránka Zoo Brno. Zaměstnanci zoo rozhodnutí ředitele kritizovali. Podle nich je založeno na principu kolektivní viny a vydává zaměstnance všanc libovolnému, neovlivnitelnému postihu. Nerozpakovali se použít i slovo „teror“.

Zájmy zaměstnanců brněnské zoo hájí dvě odborové organizace. Zeptal jsem se předsedy starší z nich, Michala Jurčíka, jestli o rozhodnutí ředitele ví a zda odbory pomohou svým lidem v obraně proti němu.

„Zjištění, že může dojít k odepření odměn všem ošetřovatelům, chovatelům a tzv. revírníkům ‚z důvodů narušení důvěry ředitele‘, byl pro nás šok,“  prohlásil Michal Jurčík. „Podobné jednání je pro nás naprosto neakceptovatelné.“

O situaci se pan Jurčík dozvěděl až poté, co zaměstnanci zoo zápis z porady zveřejnili na internetu.

„Ze strany ředitele Hovorky jsem o ničem takovém (ani v náznaku) nebyl informován. Zápisy z provozních porad se ke mně jako zaměstnanci nedostanou, stejně jako zápisy z porad, kterých jsem se účastnil jako zástupce odborové organizace. Jsem rád, že se zaměstnanci nenechali zastrašit a takový důkaz zveřejnili,“ uvedl pan Jurčík.

Na otázku, zda odbory budou hájit zájmy svých členů, Michal Jurčík odpověděl: „V první fázi se samozřejmě budeme snažit jednáním přesvědčit vedení Zoo, aby odměny byly vyplaceny. Zvážíme i možnost zapojení zřizovatele do jednání. Právní řešení není v tuto chvíli aktuální, nicméně je nelze do budoucna zcela vyloučit. Rozhodne-li se pro něj některý z dotčených zaměstnanců, poskytneme mu bezesporu podporu.“

-vl-

Související

Zoo: Narušili jste důvěru ředitele, odměny nebudou. Někdo promluví, poletíte všichni

 

Zoo: Narušili jste důvěru ředitele, odměny nebudou. Někdo promluví, poletíte všichni

2. 1. 2012 v 10.24 • Témata: , , , , ,

„Každý revírník musí zvládat usměrňování svých podřízených. Proto, jestliže se ještě jednou zopakuje vynášení informací ze zoo, všichni revírníci budou ze své funkce okamžitě odvoláni. Z důvodu narušení důvěry ředitele, nebudou revírům přiděleny odměny za rok 2011.“ Tak má podle údajů pracovníků zoo znít první, dokonce červeně zvýrazněný bod zápisu z pracovní porady č. 48/2011 v brněnské zoologické zahradě.

„V tom textu je zahrnut princip kolektivní viny. Nemusí vám stačit ani držet hubu a krok, kolektivní vina na vás dopadne stejně. Jde o strategii šíření strachu z neovlivnitelného, náhodného zásahu shůry, cizím slovem teror,“ kritizují lidé ze zoo výhružky vedení na neoficiální facebookové stránce Zoo Brno.

Není příliš složité si domyslet, že lehce hysterický tón souvisí s blížícím se konkurzem na místo ředitele zoo. Uzávěrka výběrového řízení je 31. ledna a nynější ředitel zahrady, MVDr. Martin Hovorka, chce svou pozici obhájit. Proto si ani trochu nepřeje, aby se v příštích týdnech ze zoo dostaly jakékoli negativní zprávy. Nicméně ačkoli je jeho podrážděnost lidsky srozumitelná, snaha nahradit úplný obraz o chodu zahrady jásavou konstrukcí ze samých úspěchů je nepřijatelná. Zoo je příspěvková organizace, hospodaří s penězi daňových poplatníků a ti mají – dokonce zákonem zajištěné – právo být o vynakládání svých peněz informováni se vší úplností. K tomu patří i zprávy o nezdarech, stejně jako „vynášení informací“ – ve skutečnosti necenzurované informace o událostech v zoo přímo od účastníků dění.

Jestli se zaměstnanci zoo budou proti odepření odměn „z důvodu narušení důvěry ředitele“, tedy z příčin zcela subjektivních a nedoložitelných, hraničících s rozmarem, bránit, nyní zjišťujeme.

-vl-

Související

Mobbing, bossing – Wikipedie
Hledá se ředitel/ředitelka pro Zoologickou zahradu
Petr Fejk ředitelem Zoo Brno?
Výběrové řízení na ředitele zoo vyhlášeno
Hovorkova „pětiletka“ v čele Zoo Brno končí. Jeho post míří do konkurzu
Z akvárií není vidět ani desetina. Potřebujeme peníze, říká ředitel
Zoo bez zvířat? Zpráva chovatele kritizuje poměry v zahradě
Výhrůžky zoo jsou směšné a dětinské
Zoo bez zvířat je nesmysl, oponuje zoo a hrozí žalobou
Zoo bez zvířat? Zpráva chovatele kritizuje poměry v zahradě

Zoo: Proti škrtům aktivní marketing

6. 11. 2011 v 15.10 • Témata: , , , , , , ,

Proti škrtům v rozpočtu chce ředitel brněnské zoo Martin Hovorka postavit aktivní marketing. Zahrada sice propustí kolem tří desítek lidí napříč všemi úseky, obchodní oddělení má jako jediné být posíleno. Ředitel Hovorka to řekl na tiskové konferenci ve středu 16. listopadu.

Škrty se týkají provozní části rozpočtu, která se sníží o pětinu. Zahrada se tak dostane v nominální cenách zpět na úroveň roku 2002. „Vše je však dnes mnohem dražší,“ zdůraznil ředitel Hovorka. Zoo také mezitím rozšířila expozice.

Magistrát ubezpečuje všechny příspěvkové organizace, že rozpočtový sestřih je dočasnou záležitostí a po dvou letech se vše vrátí „do normálu“.

Aktivním marketingem chce ředitel do zoo přilákat víc návštěvníků a tak i stržit víc peněz. Návštěvnost zahrady se dlouhodobě pohybuje kolem dvou set tisíc lidí ročně. „Za normální pro zahradu našeho významu bych považoval kolem tří set třiceti, tří set padesáti tisíc návštěvníků,“ uvedl Martin Hovorka. Žádné podrobnosti o tom, zda a jak se tomu číslu chce přiblížit, však dosud nesdělil.

Ze 112 zaměstnanců (stav k 1. lednu 2011) má počet pracovníků klesnout v příštím roce na 80 až 86. Ředitel však míní, že propouštění se lidí nijak drasticky nedotkne. Někteří odejdou do důchodu, jiní zmizí ze seznamu zaměstnanců v souvislosti s pronájmem některých objektů zahrady, přitom však v práci mohou zůstat, uvedl Martin Hovorka. Připustil však, že bude nutné propustit i chovatele.

Zahrada má začít pronajímat stánky s občerstvením a restauraci U Tygra. Až dosud je provozovala sama. Podle ředitele je restaurace dlouhodobě ztrátová, avšak do značné míry prý jde jen o „optický klam“.

„Restaurace U Tygra vykazuje ročně kolem půl milionu účetní ztráty,“ vysvětlil Martin Hovorka, „Zároveň však také vaří pro zaměstnance, což je služba, za kterou budeme muset v budoucnu platit. Tím se víceméně zisky a ztráty vyrovnají, v účetnictví to však zřetelně vidět není.“

Vláček si zoo ponechá. Martin Hovorka na otázku Bystrčníku odpověděl, že provoz vláčku je sice mírně, přesto však ziskový.

Ředitel odmítl, že by propuštění určitého počtu chovatelů způsobilo zbývajícím problémy a nedokázali by péči o zvířata zvládnout. Opak tvrdí předseda starších ze dvou odborů v zoo Michal Jurčík. „Poměr zvířat a chovatelů je už teď na hraně. Pokud ředitel propustí další, musí začít proplácet přesčasy, jinak bude porušovat občanský zákoník,“ upozornil Jurčík.

Anonymní chovatelka, kterou Bystrčník v zahradě vyzpovídal, však dávala zapravdu spíše řediteli Hovorkovi. Podle ní chovatelé přepracováním netrpí a péče o zvířata ani propuštěním několika málo z nich utrpět nemůže. Podobně se také vyjádřila předsedkyně druhé odborové organizace Ester Reichmanová.

Zahrada však zároveň se škrty v provozní části rozpočtu chystá další rozšíření expozic. Na ty získala převážně z evropských fondů 75 milionů korun. Že by další zvířata vyžadovala tolik práce, aby bylo nutné místo propouštění přijmout nové chovatele, ředitel Hovorka výslovně popřel. Současně však zdroj jemu velmi blízký tvrdí, že ředitel zvažuje, že by se část zvířat blíže neujasněným způsobem přesunula k soukromým chovatelům. Má snad jít o jakousi dočasnou úschovu.

Ačkoli by se mohlo zdát, že ve stísněných finančních podmínkách zcela zanikne plán na výstavbu nového vstupního areálu, opak je pravdou. S investicí přinejmenším tří set milionů korun město podle ředitele Hovorky stále počítá a příprava projektu se nezastavila. Vstupní areál má stát v Kníničkách a jeho hlavní funkcí má být rozšíření nyní nedostatečných parkovacích ploch pro návštěvníky zahrady. Proti stavbě jsou však silně místní obyvatelé, kteří navíc v minulých volbách získali významnou podporu místního zastupitelstva.

Magistrát podle primátora Onderky chystá ještě letos výběrové řízení na místo ředitele zoologické zahrady. Lze očekávat, že právě způsob, jakým se se sníženým rozpočtem vypořádají, bude pro rozhodování mezi kandidáty podstatný. Současný ředitel Martin Hovorka se do konkurzu hlásí, z několika stran bylo také oznámeno, že bude mít protikandidáty.

r+v

Související

Zoo: O lístky za kaštany byl zájem
Zoo chystá porod. Snad tentokrát nebude imaginární
Zoo: Srpen nebyl úspěšný, letošek je však stále výborný
Výměna ředitelů: na řadě je zoo
Zoo dostane příští rok o pětinu méně
Zoo bez zvířat? Zpráva chovatele kritizuje poměry v zahradě

Dokážu fakta, každou větu. Jindřich Jedlička stojí za svou kritikou zoo

31. 8. 2011 v 09.42 • Témata: , , , , , , , , , , , ,

Jindřich Jedlička, chovatel brněnské zoo, je autorem kritické zprávy o poměrech v zahradě. Je konečným cílem vedení zahrady zoo bez zvířat?, ptá se v textu s nadsázkou a dovozuje ze statistických čísel, že samotný chov zvířat zabírá v činnosti zoo čím dál tím menší podíl, zejména na úkor administrativní činnosti. V textu zprávy se také zabývá nízkými platy v zoo, jež podle něj navíc dlouhodobě klesají vůči celostátnímu průměru, a tvrdí, že vedení zoo není ochotno vést se zaměstnanci dialog.

Vedení zoo se vůči zprávě postavilo jednoznačně odmítavě. Mluvčí zoo Lucie Kapounová veškerou kritiku odmítla. Údajně jsou statistická data Jindřicha Jedličky zmanipulovaná, výsledky zkreslené selektivním výběrem výchozích čísel a zpráva prý obsahuje i vyslovené nepravdy. Vedení zoo dokonce kritika pohoršila natolik, že neváhalo a sáhlo i k hrozbám žalobami.

Jindřich Jedlička se soudu nebojí. „Každou větu mého textu snadno dokážu před soudem,“ trvá na svém.

Vše mohu dokázat

„Proto jsem napsal text tak dlouhý, aby bylo nad vší pochybnost jasné, co říkám. Reakce mluvčí zoo Lucie Kapounové na pouhé citace je pro mne „o ničem“ – moudře praví, co já v textu poctivě říkám, a dělá, jako by při tom mé tvrzení vyvracela. Přivítal bych ovšem, kdyby se Bystrčníku podařilo přimět paní Kapounovou k reakci na původní, celý text – kde tam najde chybu? Rád před soudem dokáži fakta, každou větu ve svém textu. Těším se na to,“ odpovídá na hrozby mluvčí zoo chovatel Jedlička.

Úspěchy na úrovni chovatelského kroužku školní družiny

První část Jedličkovy kritiky i odpovědi mluvčí zoo se týkala údajně stále klesajícícho významu chovu zvířat v činnosti zoo. Jindřich Jedlička poukazoval na bobtnání administrativních činností, vedení zoo ve své odpovědi uvádělo, že jak počet jedinců, tak i počet druhů chovaných zahradou od roku 1997 vzrostl, takže o upozaďování chovu nemůže být řeč.

„Paní tisková mluvčí si vytrhla podnadpis, odmyslela si uvozovky v něm a opomněla se zabývat podstatou textu pod ním,“ odmítá argumentaci chovatel a ukazuje čísla jiná. Pro porovnání si zvolil poslední dekádu, období mezi léty 2000 a 2010. Výsledkem srovnání je následující tabulka:

Savci Ptáci Plazi a Obojživelníci Ryby Ostatní (zejména bezobratlí) celkem
2000 276/83 217/63 231/53 996/108 49/23 1769/330
2010 451/90 215/69 240/54 748/93 234/45 1888/351
změna +69% / +8,5% -1% / +9,5% +4% / +1,8% -25% / -14% +378% / +95% +6,7% / +6,4%

„Od roku 2000 do roku 2010 se počet zvířat v zoo Brno opravdu o něco zvýšil, konkrétně o 6 a půl procenta z výchozího počtu,“ připouští Jindřich Jedlička.

„Dovolím si však vaší pozornosti doporučit dva údaje: Nejprve si povšimněme rozporu ve sloupci savců. Počet jedinců stoupl velmi výrazně, počet druhů zdaleka tolik ne. Čím to může být způsobeno? Nabízím toto vysvětlení: Jde z podstatné části o domácí zvířata. Počet druhů tolik neroste, stále jde o kozu domácí, ovci domácí, a koně domácího. Počty ovšem radikálně vzrostly. Typický projev rozvoje moderní, na ochranu ohrožených druhů zaměřené zoo. Druhý údaj k povšimnutí: Zatím co počet ryb poněkud poklesl, výrazně stoupl počet chovaných živočichů bezobratlých, konkrétně až na 478 % původního stavu. Co to?  Úspěch očividně spočívá v bezobratlých, zejména strašilkách a pakobylkách. Úspěch na úrovni chovatelského kroužku při školní družině prvého stupně základní školy.“

Koncepce se plní, chybí už jen 48 let a miliarda investic

Mluvčí zoo ve své odpovědi tvrdila, že zoo postupně naplňuje cíle, jež jí stanovila schválená strategická koncepce rozvoje. Porovnání pana Jedličky však ukazuje méně utěšený stav: „Ze změn v poslední dekádě vyplývá, že koncepčních cílů bude dosaženo za čtyřicet osm let,“ vypočítává.

„Mezi léty 2000 a 2010 (včetně) bylo v zoo Brno investováno 230 milionů 972 tisíc korun. Mluvíme o investicích, nikoliv provozních nákladech. A za tuto dobu bylo dosaženo, při dobré vůli, 18,5 % koncepcí plánovaného nárůstu počtu chovaných druhů. Extrapolací dojdeme k celkovým potřebným investičním nákladům jedné miliardy dvou set osmesáti milionů sto sedmdesáti sedmi tisíc korun v cenách  platných mezi lety 2000 a 2010. Opravdu jsou to plány natolik realistické, že dokazují skutečný a reálný zájem managenentu zoo na hlavní činnosti příspěvkové organizace, a vyvracejí tezi z článku o ústupu od hlavní činnosti zoo ve prospěch různých činností doplňkových?“ ptá se Jedlička.

Funkce tiskové mluvčí demonstruje vysokou fluktuaci

Původní zpráva Jindřicha Jedličky také tvrdila, že v porovnání s průměrnou mzdou ve státě ohodnocení pracovníků zoo stále klesá – podle něj za posledních deset let z 80 % na 70 % průměru. Tisková mluvčí oponovala, že tento údaj je nesprávný a je pouze výsledkem svévolného výběru výchozích dat a metodiky jejich zpracování. I v tomto bodě však Jindřich Jedlička trvá na svém.

Ve svém textu vypočetl, že nízké ohodnocení pracovníků způsobuje, že průměrně zaměstnanec zůstává v zoo jen 28 měsíců. Když vysokou fluktuaci mluvčí zahrady popřela, demonstruje své tvrzení na příkladu její funkce: „Vzpomínám si třeba na pány Mgr. Honce, P. Urbánka, J. B. Trnku, Bc. Stuchlíka, Mgr. Hrazdíru…,“ vyjmenovává předchozí tiskové mluvčí zahrady, „Má paměť je děravá, přesto, paní Kapounová je nejméně šesté jméno s funkcí tiskový mluvčí za čtrnáct let, průměrná životnost 28 měsíců. Kde jsem to číslo, 28 měsíců, jenom viděl?“

Odbory nikoho žalovat nebudou

K odpovědi zoo na kritiku se krátce vyjádřil i Michal Jurčík, také zaměstnanec zoo a předseda jedné ze dvou odborových organizací, jež v zahradě působí. Komentoval zejména tu část odpovědi, v níž mluvčí zoo Lucie Kapounová striktně odmítla, že by kdy docházelo k nezákonnému škrtání již odpracovaných přesčasových hodin: „V zoo proběhlo několik kontrol z Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj. Prověřována byla i evidence odpracované práce přesčas a, světe div se, byla po návštěvě Inspektorátu práce proplacena – předtím v evidenci jako by vůbec neexistovala.“

Ani odbory se hrozeb žalobou nebojí. „V případě potřeby naše tvrzení doložíme u soudu. Nikoho žalovat za očerňování dobrého jména odborové organizace nyní nehodláme. Máme důležitější věci na práci,“ napsal Michal Jurčík.

Komu sloužíme? Občanům nebo vedení?

V závěru své odpovědi Jindřich Jedlička píše: „Nezbývá než doporučit paní tiskové mluvčí, aby navštívila co možná nejvíce zoologických zahrad a postoupila dál ve svém vhledu do problematiky. Aby se zamyslela nad tím, na jaké úrovni dnes brněnská zoo stojí, a na jaké úrovni, s ohledem na své vnější podmínky a na  pozici města Brna jako zřizovatele, stát může. Doporučuji přemýšlet o významu slova loajalita. Komu je zaměstnanec povinován loajalitou?  Firmě (a tím jejím majitelům, v případě komunální příspěvkovky tedy občanům města) a nebo managementu?“

-vl-

Odpověď Jindřicha Jedličky jsme pro její rozsáhlost významně zkrátili a zredigovali. Celý text, který nám pan Jedlička poslal, stejně jako plné znění jeho původní zprávy a odpověď mluvčí zoo Lucie Kapounové si stáhněte z odkazů pod článkem.

*

Ke stažení

Jindřich Jedlička – Odpověď na reakci Lucie Kapounové na jeho zprávu o stavu Zoo Brno (PDF)
Zoo bez zvířat je nesmysl – Odpověd pro Bystrčník ze strany zoo (Lucie Kapounová, mluvčí) (PDF)
Zaměstnanost, platy a personální náklady v ZOO Brno v roce 2010 (Jindřich Jedlička, chovatel) (PDF)

Související

Výhrůžky zoo jsou směšné a dětinské
Zoo bez zvířat je nesmysl, oponuje zoo a hrozí žalobou
Zoo bez zvířat? Zpráva chovatele kritizuje poměry v zahradě
Stránky odborové organizace brněnské zoo
Stránky Zoo Brno

Michal Jurčík: Poznámky k výživě žiraf

23. 8. 2011 v 14.08 • Témata: , , , , , , , , , , , ,

Ve včerejším článku Desetiletá Janette – vyhublá či ne? jsme informovali o obavách dvou chovatelů brněnské zoologické zahrady o stav tamních žiraf. Chovatelé tvrdí, že vinou nevhodné stravy jsou zvířata podvyživená, s nedostatečně rozvinutou svalovou hmotou. Jejich názoru oponovala mluvčí zoologické zahrady paní Lucie Kapounová. Poskytla Bystrčníku přesné složení žirafí stravy a argumentovala, že v zoo se narodila bez obtíží žirafám mláďata.

Článek jsme ukončili konstatováním, že pro laika je nelehké se v problematice orientovat. Kondici zvířat může těžko kvalifikovaně posoudit a krmení žiraf je něco jiného, než nasypat psovi do misky granule. Pan Michal Jurčík, jeden z chovatelů, kteří informace o údajně chybné péči o zvířata poskytli, se o srozumitelné uvedení do problematiky krmení žiraf přesto pokusil.

*

Poznámky k výživě žiraf

Není snadné vyjádřit problémy ve výživě žiraf srozumitelně, populárně, pro tématicky nespecializovaný web. Přesto považuji za slušné alespoň se pokusit o smysluplnou odpověď na položenou otázku.

Žirafy jsou přežvýkavci. Platí pro ně tedy hlavní zásady výživy přežvýkavců, nelze na ně aplikovat postupy z výživy nepřežvýkavých býložravců, například koní. Navíc mají ale další specifické nároky. Žirafy jsou totiž adaptovány pro okusování listí a větviček stromů, nespásají travní porost stepi. A jejich trávení je na to uzpůsobeno.

Žirafy trávu nerady

V lidské péči není prakticky možné „uživit“ žirafu jen takzvanými „okusy“ (olistěné větve dřevin denně předkládané do výběhu zvířat), přesto je nenahraditelné okusy jim  v co možná největší míře poskytovat. Většina krmné dávky je ovšem náhradní. Jako u každého přežvýkavce pak základ tvoří objemné krmivo, buď zelená píce nebo seno. Jenže žirafy, adaptované na příjem listů stromů, píci příjmají neochotně. Luční seno pak velmi málo, v závislosti na jeho kvalitě (z květnatých, druhově bohatých horských luk s velkým podílem dvouděložných rostlin ano, z nově založených trvalých travních porostů s převahou jílku a kostřavy prakticky ne).Výsledkem je nedostatečný příjem sušiny, hladovění.

Lepší je ovšem – a to je zkušenost mnoha zoologických zahrad – příjem sena vojtěškového. Snad je mechanickou strukturou, snad smyslovými vlastnostmi vojtěškového sena bližší okusu olistěných větví (ostatně akácie, nejčastější potrava žiraf v přírodě, náleží stejně jako vojtěška do čeledi bobovitých). Vojtěškovým senem je možno žirafu nasytit. Jenže vojtěškové seno nemá optimálně vyvážený poměr mezi dusíkatými látkami a obsahem energetických živin, tj. sacharidů. Má takzvaný úzký úživný poměr, tedy relativní nadbytek dusíkatých látek a relativní nedostatek sacharidové složky. Nezbývá, než se pokoušet úživný poměr vyrovnat, a to pomocí šťavnatých krmiv, zejména krmné mrkve, z části řepy a dalších okopanin, z menší části i ovoce (jablka)…

K šťavnatému krmivu žiraf patří i pro jiné přežvýkavce netradiční složky, například cibule – žirafy ji ochotně příjmají, pravděpodobně doplňuje některé specificky aktivní látky (hořčiny, třísloviny, saponidy), které by jinak získaly z větviček akácií. Množství  šťavnatého krmiva pro žirafy krmené vojtěškovým senem je značné a ani na kvalitě nelze šetřit.

Konečně, přežvýkavci příjmají krmivo během dne v několika cyklech žraní a přežvykování, což je nutno respektovat. Dostatek kvalitního objemného krmiva musí být tedy i ve výběhu, nelze krmit jen do stáje.

Koncentrovaná krmiva jsou jen doplněk

Žirafy je nezbytné nasytit krmivem objemným, není možné se ani na vteřinu domnívat, že by bylo možno podstatnější část výživy zajistit krmivy koncentrovanými, jadrnými. Především obiloviny, jako nejpodstatnější složka jadrných krmiv, mají samy o sobě úzký úživný poměr, nemohou tedy šťavnatá krmiva nahradit. Konečně ale koncentrovaná krmiva neposkytují patřičný „substrát“ pro mikroflóru předžaludků přežvýkavce.

Při krmení přežvýkavce se vlastně krmí mikroflóra předžaludků, mikroorganizmy předžaludků pak nakrmí přežvýkavce. Každá chyba ve výživě, která poškodí mikroflóru předžaludků, ohrožuje zvíře. I jen relativní nadbytek jadrných krmiv (ať již podávaných samostatně, v granulích a peletách, a nebo v různých míchanících) může způsobit bachorové disfunkce (acidóza).

Celkový nedostatečný příjem krmiva pak zase hrozí jinými fyziologickými poruchami (ketóza), zejména u zvířat březích. Jadrná, koncentrovaná krmiva do výživy žiraf patří, zejména speciální granule pro jejich potřeby sestavené. Jenže jen jako doplněk, krmnou dávku dorovnávající (zejména v době březosti a laktace), nemohou nahradit nedostatek objemného krmiva. Podobně minerální výživa.

Závěr pro laickou veřejnost?

Olistěných větví k okusu není nikdy dost.

Kvalitního objemného krmiva není nikdy příliš. Ale na vzájemném poměru živin velmi záleží.

Doplňková krmiva budou vždy jen a jen doplňková, granulemi nenakrmíš, ale snadno překrmíš.

Pečivo není krmivo pro žirafu.

V čem je patrně problém v Zoologické zahradě města Brna?

Do nákupů krmiv je po celá léta zasahováno „od stolu“ různými „manažerskými“ podmínkami. Od toho dodavetele ne, od jiného ano, malé balíky sena ne, velké ano, malý nákup velmi kvalitního volně skladovaného sena ne, vagón nebo kamion plesnivých balíků ano.

Krmné dávky jsou „počítačové“, bez zpětné vazby. Software ovšem kalkuluje tabulkovou výživnou hodnotu toho, co je zvířeti předloženo, „neví“, co zvířata skutečně zkonzumovala, co vyhodila na podlahu a zašlapala do podestýlky, ani co zůstalo nedotčeno.

Zaměstnanci jsou demotivováni. Navíc jsou nuceni přizpůsobovat provoz více návštěvníkům než zdraví zvířat. Ve výběhu není během dne k dispozici vyrovnaná krmná dávka (aby se zvířata nezdržovala daleko od návštěvnické vyhlídky), a dokrmení na noc ve stáji nestačí.

Nezkušení „městští“ zaměstnanci mají nedostatečnou zkušenost v krmení a výživě přežvýkavců, mají tendenci aplikovat postupy z výživy monogastrických zvířat, která znají lépe. Je to důsledek personální politiky, neexistuje „postup“ na základě zkušeností získaných při práci v zoo.

Neodbornost na řídících místech. Nadměrná pozornost je věnována (často drahým) doplňkům, naprosto nedostatečná základu krmné dávky. Nezájem o provoz mimo kanceláře, nezájem o zpětnou vazbu. Při problémech je hledán viník v zápisech a hlášeních, avšak při běžných pochybnostech se nezkušení zaměstnanci nemají na koho obrátit. Osobní a neformální kontakt k předání zkušeností je potlačen, každý zápis o problému je pak vnímán a řešen jako stížnost, obvykle skončí výtkou tomu, kdo „dělá problémy“. Výsledkem je pak narušená komunikace a dlouhé, ale nicneříkající zápisy obcházející skutečné problémy. Žirafy v Brně ovšem v dobré výživné kondici nejsou.

Michal Jurčík
Zoo Brno
Fotografie Zoo Brno (oslavy deseti let žirafy Janette)

Související

Desetiletá Janette – vyhublá či ne?
Žirafa slaví deset let
OBRAZEM: Kytice pro žirafu
Stránky Zoo Brno
Fotografie z oslavy narozenin žirafy Janette
Video z oslavy (0:55, Facebook)

Desetiletá Janette – vyhublá či ne?

22. 8. 2011 v 13.15 • Témata: , , , , , , , ,

Žirafa Janette dnes v brněnské zoologické zahradě oslavila desáté narozeniny. Na akci, kterou při té příležitosti zoo uspořádala, přišlo několik desítek lidí. Janette  kromě gratulací a velké okusové kytice dostala i spoustu vyrobených přáníček. Zdálo by se, že vše je v nejlepším pořádku, žirafám se v Bystrci vede znamenitě.

Je to tak ale doopravdy? Jiný názor mají dva z chovatelů zahrady. První z nich si nepřál uvést své jméno.

„Žirafy nejsou v dobrém stavu,“ říká zaměstnanec zoo, „Zvířata jsou pohublá. Žirafa, pokud je správně krmena, je mohutné, osvalené zvíře. Ty brněnské jsou na tom špatně.“

Příčinou má být nevhodná skladba potravy pro žirafy.

„Žirafy jsou všeobecně velmi náročné na příjem bílkovin,“ popisuje chovatel, „V přírodě je samy najdou. V zajetí by měly dostávat stravu bohatou na bílkoviny. Především by se jim mělo podávat vojtěškové seno a vojtěška na zeleno. Na okus by měly dostávat v co největším množství zelené větve. Jívu, javor, to jim nejvíc chutná.“

Jenže to prý v Brně nedělají. Podle chovatele se údajně krmí žirafy suchým chlebem. Výsledkem jsou pak strádající zvířata, jimž chybí svalová hmota.

Lucie Kapounová, mluvčí zoo, však taková tvrzení vyvrací: „Žirafy v brněnské zoo mají své krmné dávky bedlivě kontrolovány specialistou na výživu. V žádném případě suchý chléb netvoří základní část krmení. Naopak, není součástí krmných dávek. Je používán pouze jako doplňkový pamlsek, například k nalákání žiraf.“

Základ krmné dávky tvoří granulované směsi pro žirafy, jako doplněk akáciové špalky a namočené cukrovarské řízky. Další důležitou složkou je zelenina, z nich nejdůležitější komponenty jsou zelí bílé, červené, brokolice, květák, zelí čínské, jablka, hrušky, cibule, petržel, celer, mrkev. Nepostrádatelnou součástí krmné dávky je i seno, které dostávají ad libitum (dle libosti, kolik jen snědí). V létě je seno částečné nahrazeno zelenou pící. Poslední částí denní krmné dávky je speciální kaše, která se denně čerstvá připravuje z ovesných vloček, otrub, sušeného mléka, kopřiv, lněného semínka, vitamínů.

Lucie Kapounová, mluvčí zoo

„Že jsou žirafy v brněnské zoo ve skvělé kondici, o tom svědčí i fakt, že za poslední dva roky naše zahrada odchovala dvě mláďata,“ tvrdí mluvčí zahrady.

S tím však nesouhlasí Michal Jurčík, další z chovatelů v zoo.

„Chleba do krmné dávky vůbec nepatří, není vhodný ani jako pamlsek. K nalákání žiraf je možné použít jiné způsoby, jedním z osvědčených a zdraví zvířat neškodících je například fenykl,“ oponuje Jurčík a pochybuje i o „bedlivosti“, s jakou jsou krmné dávky kontrolovány.

„Bedlivá kontrola krmných dávek specialistou na výživu v brněnské zoologické zahradě je vzhledem k personální politice managementu v podstatě nemožná. Za 15 let působení současného vedení má Zoo Brno v pořadí již jedenáctého krmiváře,“ uvádí Michal Jurčík. „K zabřeznutí obou zvířat došlo ještě před přesunem většiny zkušených zaměstanců, kteří měli dlouholeté zkušenosti s chovem žiraf, z tohoto pracoviště jinam. Od té doby se však mnohé změnilo. Nahrazeni byli nezkušeným personálem, který vzhledem k personální situaci na manažerských pozicích nemá ke komu se v případě potřeby obrátit pro radu.“

„O tom, že s kondicí zvířat nebude vše v pořádku, svědčí i fakt, že ředitel Zoo Brno osobně prohlásil, že, cituji, výživovou kondici zvířat posoudí odborníci z jiných zahrad, třeba Bc. Čulík, MVDr. Váhala ze Dvora Králové,“ komentoval vyjádření mluvčí zoo Michal Jurčík.

„Mám-li se vyjádřit ke složení krmné dávky, tak, jak je uvádí paní Kapounová, z výše uvedeného by mělo být základem kvalitní vojtěškové seno, jehož podávání ovšem ředitel Hovorka osobně zakázal. Ostatní složky zde uvedené jsou jen doplňkové, mají za úkol dorovnat respektive vyvážit krmnou dávku, doplnit poměr minerálních látek, stopové prvky,“ dodal pan Jurčík.

V celém problému není snadné se pro laika orientovat, natož se přiklonit k jedné či druhé straně. Kondici zvířat dokáží posoudit jen odborníci, a jak vidno, i jejich názory mohou být zcela protichůdné.

Janette i za Bystrčník přejeme mnoho štěstí do dalších let. Možná, že si lepší obrázek o ní a dalších žirafách v brněnské zoo uděláte, když si je sami zajdete okouknout.

-vl-
Fotografie Zoo Brno

Žirafa slaví deset let
OBRAZEM: Kytice pro žirafu
Stránky Zoo Brno
Fotografie z oslavy narozenin žirafy Janette
Video z oslavy (0:55, Facebook)

Odbory zoo dojednaly vyšší odstupné

30. 6. 2011 v 11.55 • Témata: , , , , , , , , , ,

V souvislosti s přesunem Stálé akvarijní výstavy z Radnické ulice v centru Brna do Bystrce na Mniší horu chce zoo propustit čtyři zaměstnance, kteří se dosud o ryby starali. Vedení zahrady to oznámilo ve své tiskové zprávě. „Pracovní místa zaniknou,“ zvolilo ředitelství kulantní formulaci.

V zoloogické zahradě působí odborová organizace s níž je třeba propouštění projednat. Setkání k organizační změně proběhlo 27. června a odbory nakonec s propouštěním souhlasily (odbory se ohradily proti formulaci, viz aktualizace níže).

„Naše odborová organizace vyjednala pro odcházející zaměstnance pětiměsíční odstupné – tedy o dva měsíce více, než je minimální zákonná povinnost,“ oznámil předseda odborářů Michal Jurčík.

„Zaměstnavatel trval na zrušení Stálé akvarijní výstavy, neboť údajně jiné možnosti nejsou. Bohužel během jednání nebyl schopen blíže specifikovat důvody, které ho k tomuto kroku vedou,“ popsal jednání Jurčík, „Dále nedokázal zdůvodnit, proč jsou pro něj velmi zkušení pracovníci, kteří na tomto pracovišti pracovali, nadbyteční. Nebudeme nyní spekulovat, zda tento krok nesouvisí s předchozím členstvím jednoho ze zaměstanců v dozorčí radě Zoo Brno, či obranou jedné ze zaměstnankyň proti neoprávněnému nařčení ze strany zaměstnavatele.“

Odborová organizace, které šéfuje Jurčík, sdružuje převážně nebo zcela chovatele – zaměstnance, kteří se přímo starají o zvířata. Administrativní pracovníci nejsou jejími členy. Podle vyjádření odborářů razantní protesty typu stávky pro chovatele nejsou představitelné; přitom nalézt nové uplatnění na současném trhu práce je pro odborníky na práci se zvířaty velmi nesnadné.

V brněnské zoologické zahradě působí ještě druhá odborová organizace. Ta však s veřejností nijak nekomunikuje a nevydává tiskové zprávy. Protože se všeobecně má zato, že byla založena jako „umírněnější“ na přímý popud vedení zoo, neočekává se, že by propouštění kladla významný odpor.

Propuštěním čtyř zaměstnanců akvarijní výstavy vyhazovy skončit nemají. Ředitel zoo Martin Hovorka před několika týdny oznámil plán na snížení stavu zaměstnanců téměř o třetinu.

-vl-

Aktualizace 30. 6. 2011 21:05

Odborová organizace se ohradila proti v článku použité formulaci „odbory souhlasily s výpověďmi“.

„Naše odborová organizace nesouhlasila a nesouhlasí s rušením Stálé akvarijní výstavy ani s propuštěním zaměstnanců. Tuto skutečnost zaměstnavatel pouze projednal. Jakmile bylo zřejmé, že zaměstnavatel ze svého záměru v tuto chvíli neustoupí, vyjednala odborová organizace alespoň vyšší odstupné. Odborová organizace bude dále vyvíjet aktivitu, aby zaměstnavatel své rozhodnutí ještě přehodnotil,“ upřesnila odborová organizace zaměstnanců brněnské zoo na svém webu.

Související

Stránky odborové organizace brněnské zoo
Tisková zpráva zoo: Stálá akvarijní výstava v centru Brna nezanikne
Akvarijní výstava se stěhuje z radnice do brněnské zoo. Možná napořád
Za akvarijní výstavu bojuje petice
Zoo cenzuruje petici
Petice pro zachování akvarijní výstavy
Jindřich Jedlička: Jestli lidé nechtějí o výstavu přijít, musí to říct
Akvarijní výstava nepřežije prázdniny
Opraví Starou radnici. Po prázdninách
Michal Jurčík: Výsledek bude v lepším případě nulový
Akvarijní výstava: A přece se ruší!
Zoo bude propouštět. Odejít má třetina zaměstnanců
Stránky brněnské zoo
Brněnská zoo na Facebooku
Stálá akvarijní výstava na webu zoo
Zoo: Čísla věští úspěšný rok

Za akvarijní výstavu bojuje petice

27. 6. 2011 v 15.44 • Témata: , , , , , , , , , ,

Pomozte zachránit Stálou akvarijní výstavu, která svou více než čtyřicetiletou tradicí prokázala oprávnění své existence. Takový vzkaz poslali minulý týden do světa autoři petice, která se snaží zabránit hrozícímu uzavření jediné expozice brněnské zoo v centru města.

Petici sepsali dva pracovníci ohrožené expozice, které podpořil i prezident Unie akvaristů Petr Dvořák. „Za první tři dny se pod ni podepsalo už přes sto lidí,“ uvedl jeden z autorů petice a současně šéf akvarijní Vladimír Spurný.

Podpisové archy najdou lidé například na pokladně akvarijní výstavy v Radnické ulici či ve vybraných prodejnách akvaristických potřeb. „Přibližně za měsíc plánujeme petici předat vedení města,“ doplnil Spurný.

(…)

Zkráceno, celý článek Zuzany Taušové najdete na brnensky.denik.cz

Ke stažení

Petice proti zrušení SAV (podpisový arch, PDF)

Související

Zoo cenzuruje petici
Petice pro zachování akvarijní výstavy
Jindřich Jedlička: Jestli lidé nechtějí o výstavu přijít, musí to říct
Akvarijní výstava nepřežije prázdniny
Opraví Starou radnici. Po prázdninách
Michal Jurčík: Výsledek bude v lepším případě nulový
Akvarijní výstava: A přece se ruší!
Zoo bude propouštět. Odejít má třetina zaměstnanců
Stránky brněnské zoo
Brněnská zoo na Facebooku
Stálá akvarijní výstava na webu zoo
Zoo: Čísla věští úspěšný rok

Petice pro zachování akvarijní výstavy

22. 6. 2011 v 12.28 • Témata: , , , , , , , , , ,

Naši planetu Zemi, kterou jsme si zvykli nazývat planetou modrou, bychom klidně mohli nazývat i planetou mokrou, planetou vody. Tak začíná text petice, uspořádané proti záměru vedení brněnské zoologické zahrady a magistrátu Brna zrušit stálou akvarijní výstavu v Radnické ulici.

Expozice funguje od roku 1969 a ročně ji navštící přes dvacet tisíc lidí, tedy téměř deset procent z celkového počtu návštěvníků zoo. Zrušení výstavy je zdůvodňováno vedením zoo potřebou ušetřit a nutností rekonstruovat budovu Staré radnice, v níž výstava sídlí. Existují názory, že akvária jsou na dnešní dobu příliš „strnulá“, nemoderní a že se koncepce akvarijní výstavy přežila.

Autoři petice však mají jiný názor. Podle nich je podobný typ samostatné akvarijní výstavy stále životaschopný. Dokazují to údaji z okolního světa.

„Z více než tří set samostatných významných veřejných akvárií, které na světě působí, bylo více než sto založeno od roku 1990. Veřejná akvária tak ve světě přibývají mnohem rychleji než nové zoologické zahrady. Dohromady, spolu s akvárii působícími v rámci zoologických zahrad, je navštíví každý rok až 450 milionů návštěvníků,“ píše se v textu petice.

„Za dobu její existence navštívilo Stálou akvarijní výstavu přes dva miliony návštěvníků. Nemůže být pochyb o přínosu, o hodnotě této nekomerční instituce pro kvalitu života uprostřed města Brna,“ zdůrazňují Prof. MVDr. Petr Dvořák, CSc., Michal Jurčík a Ing. Vladimír Spurný, členové petičního výboru. Peticí se obracejí na Radu města Brna, které je zřizovatelem zoologické zahrady, a na samotné vedení zoo, reprezentované zejména ředitelem Martinem Hovorkou.

Petice v závěru vyzývá: „Žádáme radu města Brna a vedení Zoologické zahrady města Brna, přísp. org. aby zabránili hrozícímu zániku Stálé akvarijní výstavy na Radnické ulici v Brně, a přičinili se o řádnou údržbu, modernizaci a další rozvoj této instituce, která svou více než čtyřicetiletou tradicí prokázala životaschopnost a oprávnění své existence.“

-vl-

Ke stažení

Petice proti zrušení SAV (podpisový arch, PDF)

Související

Jindřich Jedlička: Jestli lidé nechtějí o výstavu přijít, musí to říct
Akvarijní výstava nepřežije prázdniny
Opraví Starou radnici. Po prázdninách
Michal Jurčík: Výsledek bude v lepším případě nulový
Akvarijní výstava: A přece se ruší!
Zoo bude propouštět. Odejít má třetina zaměstnanců
Stránky brněnské zoo
Brněnská zoo na Facebooku
Stálá akvarijní výstava na webu zoo

Akvarijní výstava nepřežije prázdniny

4. 6. 2011 v 17.23 • Témata: , , , , , , , , , , , , , , , , , ,

Jen do konce prázdnin má zůstat v provozu stálá akvarijní výstava v budově staré radnice v centru Brna. Expozici, provozovanou brněnskou zoo od roku 1969, po prázdninách uzavřou.

Důvodem je rekonstrukce budovy staré radnice. Ta potrvá asi rok a nákladem dvaceti tří milionů korun má vyřešit statické potíže stavby.

„Opravy začnou na podzim a omezí prohlídky radnice a provoz infocentra,“ uvedla Dagmar Kabeláčová z investičního odboru města Brna.

Za statické problémy můžou podle odborníků necitlivé stavební zásahy do budovy v minulosti a stavba kolektoru v Radnické ulici.

„Někdy se může stát, že se při ní budova naruší. Pokud je poničení vážné, mohou se praskliny poměrně rychle rozšiřovat. U Staré radnice je ale situace už několik let stejná. I přesto ji pečlivě monitorujeme,“ podotkl náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil.

V budově je kromě stálé akvarijní výstavy Brněnské kulturní centrum a infocentrum pro turisty. Pracovníci kulturního centra sice o plánu ví, nikdo je však zatím neinformoval o termínech ani dalších detailech rekonstrukce. Pracovníky infocentra prý o záměru neinformoval nikdo.

Co bude se stálou akvarijní výstavou se údajně zatím nerozhodlo. Ředitel zoo Martin Hovorka zamýšlí převézt ryby do Bystrce, kde se stanou součástí zoologické zahrady na Mniší hoře. Zároveň však spolu s náměstkem primátora Ladislavem Mackem tvrdí, že by se měla výstava zcela zrušit. Prý se tím uspoří peníze.

Likvidaci výstavy kritizují jak brňané, kteří si za čtyři dekády na ryby na radnici zvykli, tak zaměstnanci zoologické zahrady. Šéf odborářů Michal Jurčík zpochybnil, že by se zrušením SAV cokoli ušetřilo, navíc prohlašuje, že v prostorách zoo v Bystrci se žádné vhodné místo pro nádrže s rybami nenachází.

Akvarijní výstava dlouhodobě přiváděla do zoologické zahrady téměř deset procent z celkového počtu návštěvníků. Náklady na ni představovaly však jen dvě procenta z provozních nákladů zoo; v kalkulaci však není započten ušlý zisk z komerčního prostor výstavy. Investiční náklady do ostatních expozic pohltí ročně desítky milionů korun, do SAV se však podle Michala Jurčíka už roky neinvestovalo nic.

Ředitel zoo Hovorka tvrdí, že nic ještě není definitivní a že chce úsporné plány nejdříve projednat se zaměstnanci a odboráři. Lidé ze zoo jsou však skeptičtí. Očekávají, že nejdříve se akvária z Radnické ulice kvůli rekonstrukci odvezou do provizorních prostor, počká se, až se na ně pozapomene, a pak se celá výstava potichu zruší.

„Na ryby na radnici mě vzali rodiče, když jsem byla malá. Snad i proto jsem se dostala k práci se zvířaty. Pak jsem tam vedla své děti. Ony už tam ale své potomky nepovedou. Asi tam bude něco užitečnějšího. Možná kasino,“ povzdechla si zaměstnankyně brněnské zoo.

/kop + heč/

*

Stálá akvarijní výstava Zoo Brno (Radnická 6) představuje v centru města ve čtyřiaosmdesáti nádržích o celkovém obsahu 7 980 litrů početné zástupce mořských i sladkovodních ryb, rostlin a živočichů téměř z celého světa. V současné době zde chovají více než 80 jedinců 32 druhů mořských ryb a přes 1000 jedinců 84 druhů ryb sladkovodních.

Otevřeno je denně od 9.30 do 17.00 hodin. Vstupné: rodina 75,-Kč dospělí 30,-Kč důchodci, studující (ISIC, ALIVE), děti do 15-ti let 15,-Kč děti do 3 let zdarma. Při předložení vstupenky ze SAV máte nárok na 20 % slevu na vstupném do Zoologické zahrady města Brna.

Související

Opraví Starou radnici. Po prázdninách
Michal Jurčík: Výsledek bude v lepším případě nulový
Akvarijní výstava: A přece se ruší!
Zoo bude propouštět. Odejít má třetina zaměstnanců
Stránky brněnské zoo
Brněnská zoo na Facebooku
Stálá akvarijní výstava na webu zoo

Michal Jurčík: Výsledek bude v lepším případě nulový

29. 5. 2011 v 22.57 • Témata: , , , , , , , , , , , , ,

Zprávu o plánu na likvidaci stálé akvarijní výstavy na Radnické ulici přinesl před několika dny Brněnský deník Rovnost. Akvarijní expozici provozuje brněnská zoologická zahrada už čtvrté desetiletí a není snad obyvatele Brna, který by alespoň jednou „ryby na radnici“ neviděl.

Ačkoli ředitel zoo Martin Hovorka ještě na začátku května údajně zaměstnance ujistil, že případné zprávy o rušení akvarijní výstavy jsou fáma, nyní se ukazuje, že tomu tak není. I když ředitel zoo Hovorka tvrdí, že „nic není ještě definitivní“, náměstek primátora Ladislav Macek má zrušení výstavy za hotovou věc. Oba zdůvodňují likvidaci nutnými úsporami.

V anketě Rovnosti se 90 % lidí vyslovilo proti rušení výstavy, i komentáře čtenářů vyznívají jednoznačně proti plánu vedení zoo.

Jak vidí záměr zaměstnanci zahrady? Na fakta, názory a souvislosti jsem se zeptal Michala Jurčíka, předsedy jedné ze dvou odborových organizací v brněnské zoo.

*

Viktor Lošťák: Dobrý den, pane Jurčíku. Vedení zoologické zahrady chce zrušit stálou akvarijní výstavu v Radnické ulici, aby ušetřilo. Zkusme zjistit – protože ze strany ředitele Hovorky žádné jasné číslo zatím nepadlo – kolik by se ušetřit asi tak mohlo. Jaké jsou roční náklady na provoz expozice? Bohužel výroční zpráva zoologické zahrady tento údaj neuvádí.

Michal Jurčík: Náklady na provoz SAV je třeba posuzovat v odpovídajících souvislostech. Podle podkladů, které máme k dispozici, by celkové náklady včetně mezd v současnosti měly činit 1 250 000 – 1 500 000 Kč za rok.

Dobře, řekněme jeden a půl milionu. Kolik peněz by vyžadovala rekonstrukce výstavy?

SAV by z rozpočtu zoo potřebovala spíše peníze na rekonstrukci expozic. Pokud nebudeme mít megalomanské plány, odhaduji náklady maximálně na 3 – 4 miliony korun. Rekonstrukci budovy nezapočítávám, neboť ta by zřejmě proběhla tak jako tak a náklady nejdou z rozpočtu Zoologické zahrady. Kdyby management zoo nezanedbával SAV, mohly by být náklady na rekonstrukci současných expozic i nižší.

Lze celou akvarijní výstavu přesunout do prostor na Mniší hoře?

Zoologická zahrada města Brna nemá v současnosti jiné vhodné prostory, kam by akvária ze SAV mohla přemístit. Již dnes jsou některá akvária přemístěna v nevyhovujících prostorách návštěvnické chodby v pavilonu exotického ptactva. Umím si představit krátkodobé přesuny nádrží ze SAV do zoo, nikoliv však trvalý přesun.

V průběhu předchozích několika let byla ze strany zaměstnanců navržena řada úprav a nových expozic. Realizace se nedočkala prakticky žádná. Rovněž na nákup nových ryb do expozic byly finanční prostředky omezeny prakticky na nulu. Nebýt darů od návštěvníků a sponzorů, nebylo by toho na výstavě příliš mnoho. Dar přišel i od naší odborové organizace, ovšem v seznamu dárců ve výroční zprávě nejsme z nám neznámých důvodů uvedeni.

Názor: Co výstavu nahradí?

Na Stálé akvarijní výstavě jsem pracovala. Pracoviště odloučené od zoo a umístěné v centru města umožňuje lidem a zvláště dětem s rozsáhlou alergií setkání se světem vodních živočichů. Zvířata chováná pod vodní hladinou žádnou alergii nevyvolávají. Původně byla Stálá akvarijní výstava takto koncipována.

Pro prarodiče s omezenou hybností takto umístěné pracoviště rovněž umožňuje setkat se s nádhernou živou přírodou, kterou mohou přiblížit svým vnoučatům aniž by šplhali po kopci Mniší hory.

Chtěla bych vyvrátit tvrzení, že neměnná expozice nemá význam. Pokud se propaguje, přicházejí prarodiče opakovaně, jednou s vnoučaty od jednoho podruhé od druhého dítěte. Běžně se stávalo, že děti, které přišly se školou nebo školkou, přivedli své rodiče či prarodiče.

Uvedu ještě jednu skutečnost. Kroniku, která je na SAV, jsem pořídila já. Najdete tam zápis od španělských studentů. Říkali, že ve Španělsku jsou obří akvária, ale s takto milou výstavou se setkali až v Brně.

Krmila jsem lezce z ruky. Nejedná se o drezůru ryby, ale o to, že ryba získá důvěru a zvykne si na přítomnost ruky v akváriu.

Lezec vyleze nad hladinu a konzumuje potravu na souši. Představte si, jaký má tato předvedená skutečnost význam pro dítě, které touží po domácím mazlíčkovi a z důvodu alergie nemůže žádného chlupatého nebo pernatého mít. Lezec je řešení a i jeho cena je pro všechny akceptovatelná. Stojí kolem 200,- Kč. Co těmto dětem nabídnete?

Jsou pro Vás děti, prarodiče, důchodci, omezeně pohybliví, alergici, akvaristé, lidé s volnou hodinou času v centru Brna a lidé toužící po klidné nádheře vodního světa bezvýznamní? Co Stálou akvarijní výstavu nahradí?

MVDr. Ludmila Krejčová, bývalá zaměstnankyně brněnské zoo

Můžete zhruba odhadnout, kolik se může uzavřením SAV ušetřit?

Odhad úspor je velmi diskutabilní záležitost, neboť přesun expozic do zoo (v souvislosti se zrušením SAV) by vyvolal dodatečné vícenáklady. Pokud vůbec k nějakým úsporám dojde, na druhé straně dojde k propadu celkového počtu návštěvníků (mimochodem někteří návštěvníci se o existenci zoo v Brně dozvěděli až na akvarijní výstavě) a tržeb s tím spojených, zároveň ve vlastní zoo se zvýší spotřeba energií a vyvolá to další vícenáklady. Výsledek bude v lepším případě nulový. Zoo navíc přijde o nejlepší reklamu, jakou v centru města mohla mít.

Takže podle vás se zrušením výstavy, která funguje od roku 1969, neušetří nic. Ačkoli likvidaci vedení zoo právě úsporami zdůvodňuje. Asi tomu nerozumím.

Jak to s hospodařením a úsporami vypadá v praxi, lze uvést na následujícím příkladě. Předminulý rok došlo ke zrušení akvárií v SAV a jejich nahrazení expozicí Tropický les, interně nazývanou „pavoučí stěna“. Důvodem měl být nedostatek finančních prostředků na nový stojan pod akvária (náklady cca 50 000 Kč). Akvária byla převezena do zoo, kde pro ně musely být za obdobné finanční prostředky pořízeny nové stojany. Nová expozice na Radnické ovšem stála více než 100 000 Kč. A vystavuje se v ní několik pavouků a mnohonožek.

Do jaké míry je rekonstrukce vůbec aktuálně nutná?

Na nutnost rekonstrukce SAV je třeba se ptát majitele nemovitosti, kterým je Statutární město Brno. Dům má v užívání MČ Brno-střed, která i Zoo Brno pronajímá prostory pro Stálou akvarijní výstavu. Přesné informace o tom, jak rozsáhlé úpravy jsou nutné, nám nejsou známé. Pokud víme, mělo by se jednat o rekonstrukci elektrických rozvodů a mikropilotáže za účelem stabilizace celého objektu, který je památkově chráněn.

Ve výroční zprávě zoo za minulý rok se uvádí, že celkem expozice zahrady v roce 2010 navštívilo 238 036 lidí, z toho na stálou akvarijní výstavu připadlo 21 622 návštěvníků, tj. 9,1 %. Celkové náklady na provoz zoo činily v roce 2010 77 828 773 korun. Jestliže z toho – jak tvrdíte – stálá akvarijní výstava stála 1,5 milionu, je to 1,9 %. Jinými slovy, náklady na jednoho návštěvníka jsou v akvarijní výstavě jen asi pětinové.

Na tržbách ze vstupného se podílela v roce 2010 SAV 2,8 %.

Musím říct, že to vůbec nechápu. Jaký má smysl zbavovat se části, která je v zoo (uvažuji teď jen o návštěvnosti) „nejziskovější“? Proč zoo investuje desítky milionů korun do nových expozic, jež se na zvýšení návštěvnosti zatím nijak neprojevují, a přitom se zbaví SAV, která má nízké provozní náklady a přivede do zoo dvacet tisíc lidí ročně. Má to podle vás logiku?

Logiku to na první pohled zjevně nemá, pokud ovšem nesledujete nějaké skryté cíle, nebo nejste mimořádný manažerský antitalent. V tuto chvíli bych ovšem byl nerad příliš konkrétní.

Když vám, zaměstnancům, vedení zoo plány na zrušení akvarijní výstavy představilo, muselo je přece nějak zdůvodnit?

O úvahách o zrušení SAV jsme se oficiálně dozvěděli až prostřednictvím médií.

Oficiálně vám zatím nikdo nic neřekl?

Od vedení zoo nebo zřizovatele jsme rozhodně takovou informaci do dnešního dne nedostali.

Děkuji za rozhovor.

*

Stálá akvarijní výstava Zoo Brno (Radnická 6) představuje v centru města ve čtyřiaosmdesáti nádržích o celkovém obsahu 7 980 litrů početné zástupce mořských i sladkovodních ryb, rostlin a živočichů téměř z celého světa. V současné době zde chovají více než 80 jedinců 32 druhů mořských ryb a přes 1000 jedinců 84 druhů ryb sladkovodních.

Otevřeno je denně od 9.30 do 17.00 hodin. Vstupné: rodina 75,-Kč dospělí 30,-Kč důchodci, studující (ISIC, ALIVE), děti do 15-ti let 15,-Kč děti do 3 let zdarma. Při předložení vstupenky ze SAV máte nárok na 20 % slevu na vstupném do Zoologické zahrady města Brna.

*

Ke stažení

Výroční zpráva zoo z roku 2010 (PDF)

Související

Akvarijní výstavě hrozí zrušení
Akvarijní výstava: A přece se ruší!
Zoo bude propouštět. Odejít má třetina zaměstnanců
Zoo letos na dotaci nedosáhne, Brno jí a nový vstup 200 milionů nedá
Brněnská ZOO získala cenu za expozici roku. Od koho?
Stránky brněnské zoo
Brněnská zoo na Facebooku
Stálá akvarijní výstava na webu zoo

Michal Jurčík: Kulturní management ZOO by během tří let přinesl výsledky

23. 2. 2011 v 15.08 • Témata: , , , , , , , , ,

Michal Jurčík pracuje v brněnské ZOO. Je předsedou Základní odborové organizace ZOO Brno, starší ze dvou odborových organizací, které v zoologické zahradě působí.

*

Viktor Lošťák: Dobrý den, pane Jurčíku. S brněnskou ZOO je spojena celá řada velmi zajímavých a aktuálních témat, já bych se dnes ale chtěl zaměřit na jediné, a to je financování ZOO ze strany Brna a jeho efektivita ve spojitosti s vývojem návštěvnosti.

Primátor Onderka asi před deseti dny na svém webu publikoval údaje o investičních nákladech Brna. To jsou peníze, které byly vynaloženy na stavbu nových expozic, rekonstrukce budov a takov0 věci. Tyto náklady – v roce 2010 to bylo 63 milionů, o rok dřív 69 – od roku 2004 vzrostly 16×. Investiční náklady Brna jedenapůlkrát překračují příspěvek magistrátu na běžný provoz ZOO.

Přes to všechno je výroční zpráva ZOO vůbec neuvádí, operuje pouze s příspěvkem Brna na provoz. Nezaráží vás to? Jde přece také o veřejné peníze.

Michal Jurčík: Investiční náklady lze dovodit ze změny výše odpisů, respektive ze změny dlouhodobého investičního majetku, jak vyplývá z účetní závěrky organizace. Mělo by to alespoň řádově sedět. Dále je možno nahlédnout do výročních zpráv Unie českých a slovenských zahrad (UCSZ), které takové údaje obsahují v přehledných tabulkách autorizovanými jednotlivými členskými zoologickými zahradami. Ještě nedávno byly tyto výroční zprávy k dispozici volně ke stažení na www.zoo.cz, nyní však takto nejsou dostupné.

Musím říct, že mne to naprosto neuspokojuje. Občan by měl být informován bezezbytku o tom, kolik z jeho daní kam jde, ne že se mu víc jak polovina peněz zatají. Ale dobře, chápu, že vy sám na to vliv nemáte.

Podívejme se nyní, jaký efekt měly rostoucí investiční i celkové výdaje na přitažlivost ZOO pro návštěvníky. Přijde mi zvláštní, že podle čísel z výročních zpráv neměly masivní investice Brna do výstavby nových expozic vliv vůbec žádný! Křivka je celkově stagnující nebo dokonce mírně klesající. Zatímco náklady Brna za posledních šest let vzrostly 2,7×, návštěvnost klesla o pět procent. Graf návštěvnosti koresponduje velmi dobře s návštěvností, jak se vyvíjela v ZOO jinde, kopíruje jen obecné trendy. Prostě jakoby peníze, které Brno cpe do tygřích skal a Beringií a podobných věcí neměly sebemenší efekt. Myslíte si, že taková interpretace je správná?

Problém je složitější. Výška investic a návštěvnost nebudou nikdy vykazovat dokonalou korelaci. Teprve všestranný rozvoj zoologické zahrady ve více letech po sobě jdoucích může zoo přinést zvýšení její atraktivity pro běžného návštěvníka a současně zvýšení odborné úrovně chovu zvířat a prestiže instituce v odborných kruzích. Váš graf bych proto interpetoval tak, že po dobu stagnace návštěvnosti zoo (tj. od roku 1998) k takovému rozvoji zoo nedošlo.

Jestli vás správně chápu, říkáte téměř totéž. Jak by se podle vás měla v ZOO hodnotit efektivita investic vůči nákladům?

Žádné jediné kritérium nelze najít. Je potřeba vhodně zvolit etalon pro porovnání – například ostatní zoologické zahrady – a v rámci tohoto etalonu porovnávat vždy více kritérií.

Počet návštěvníků je zajisté důležitý, neboť zoo je svého druhu vzdělávací institucí a nelze působit na obyvatele aglomerace, kteří nepřijdou.

Vedle toho je však třeba neztratit ze zřetele ani odbornou stránku věci (Marie Terezie nejen, že zavedla povinnou školní docházku, ale zřídila i instituci školních inspektorů). Zajímavý je tedy počet chovaných zvířat, počet chovaných taxonů (druhů, podruhů), zastoupení jednotlivých taxonů mezi chovanými zvířaty, abychom nekladli na roveň sto chovaných zlatohlávků ku stu chovaných žiraf. Skvělým kritériem je podíl rozmnožujících se druhů z celkového počtu druhů chovaných. Úspěšný a odborně vedený chov by měl každoročně dosáhnout reprodukce asi u třetiny chovaných taxonů a z dlouhodobého hlediska (za generaci) alespoň u dvou třetin, aby tak zoo nebyla spotřebitem zvířat z přírody či od odborněji vedených institucí. I tyto údaje lze z výročních zpráv vyčíst.

Dalším dobrým kritériem je zastoupení druhů u nichž probíhá nadnárodní spolupráce při záchraně biodiverzity. Jedná se buď o evropské záchranné programy (EEP), evropské plemenné knihy (ESB), případně mezinárodní plemenné knihy (ISB). Zastoupení v těchto programech zoologické zahrady deklarují ve svých výročních zprávách i výroční zprávě UCSZ. Vhodným kritériem odbornosti je rovněž zastoupení zaměstnanců nebo spolupracovníků zoo v práci nadnárodních ochranářských institucí – Světový svaz ochrany přírody  (IUCN), Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), respektive jejich pracovních skupin (např. EAZA – Taxon Advisory Groups – TAGs). I těmito údaji se kvalitní zoo pyšní. Teprve při hodnocení více kritérií se můžeme zbavit obav z jednostranného podjatého přístupu.

Je zde ale otázka, jestli by odborné zoologické funkce mělo financovat právě Brno. Jde o cíle nadměstského významu, snad by také měly být hrazeny z nadměstských zdrojů. Existuje názor, že město Brno by mělo při utrácení peněz především sledovat zájmy svých obyvatel, v případě ZOO je to tedy převážně zábava; ochrana vzácných zvířat sama o sobě je víc úlohou státu.

Jestli je pravda, co si myslím, a investice skutečně návštěvnost nijak neovlivnily, jde podle vás o vyhozené peníze? V čem vidíte chybu a co by se podle vás mělo udělat, aby se ZOO pro návštěvníky doopravdy zatraktivnila?

Platí přímá úměra – náročný chovanec vyžaduje vyšší náklady chovu, tedy tropický druh medvěda z jižní ameriky vyžaduje náročnější ubikaci než hnědý medvěd z mírného zeměpisného pásu. Tučnáci vyžadují vyšší náklady chovu než pávi. Naopak to však neplatí.

Není pravda, že by na výstavbu expozice pro snadno chovatelné druhy (vlk, bobr, medvěd) nemohlo být utraceno neuvěřitelné množství peněz. Utratíte-li peníze za imitaci falešné stěny jakéhosi statku, nebo za výzdobu vestibulu správní budovy, pak nehledejte mezi výší investic a atraktivností zoo žádnou spojitost.

Jestli se stala chyba a peníze ZOO nevynaložila účelně, na čí straně je vina? Magistrát, primátor, ředitel ZOO, líní zaměstnanci?

Schopnost stanovit si hierarchii hodnot při řízení zoo je patrně dána celkovou úrovní vedení zoo a nelze ji nahradit ani úkolováním ze strany zřizovatele, ani podněty ze strany zaměstnanců či dokonce veřejnosti.

Jestli vaše slova správně interpretuji, říkáte, že za problémy ZOO může výhradně současné vedení. S tím asi dost lidí souhlasit nebude, zřejmě budou namítat, že je úlohou – dokonce zákonnou – magistrátu dohlédnout na to, jak dobře jsou veřejné peníze vynakládány.

Zkusme zjistit, jak efektivně byly (znovu uvažuji jen hledisko návštěvnosti) utraceny peníze za tolik propagovanou Beringii, expozici medvědů kamčatských. Máte k dispozici měsíční čísla návštěvnosti za listopad, prosinec a leden? Rád bych je porovnal se stejnými měsíci minulých let a zjistil, jestli mělo otevření Beringie na návštěvnost vůbec nějaký vliv. Co si o tom myslíte vy?

Bohužel tato data nemáme k dispozici. Nicméně je třeba říci, že v měsíci říjnu roku 2010 narostla návštěvnost v důsledku dne otevřených dveří v souvislosti s otevřením Beringie. Podle veřejně hlásaných údajů během tohoto víkendu přišlo cca 15 tisíc návštěvníků, což jistě významně ovlivnilo i celkovou návštěvnost zoo během roku. Podobná návštěvnost bývá v hlavní turistické sezóně. Na celkovou návštěvnost má ovšem vliv i pozvolně stoupající návštěvnost Stálé akvarijní výstavy.

Rozumím, bude zapotřebí důkladnější analýzy.

Vedení problémy ignoruje

Brno /ROZHOVOR/ – Předsedou původních odborů v brněnské zoo je Michal Jurčík. Podle něj se atmosféra v zoo stále zhoršuje. „Dokud se nestane malér, vedení všechny problémy ignoruje,“ kritizuje odborář.

Kolik lidí je ve vašich odborech a kolik jich od vás odešlo do těch nových, které vznikly na jaře?
Nás je přibližně třicet, odešlo sedm lidí.

A jak se na nově vzniklé odbory díváte?
Už jen to, že v jejich čele je sekretářka ředitele, mluví samo za sebe. Navíc je lidem nepřímo naznačováno, že právě tyhle jsou ty správné odbory. Takže tam vstoupí ze strachu.

Dává vám vedení zoo nějak najevo, že jste v těch špatných odborech?
Například já osobně jsem dělal pět let se zvířaty, od února mě však přeřadili na úpravnu krmiv. Zřejmě právě kvůli odborům.

Ředitel zoo Martin Hovorka tvrdí, že vás od zvířat přeřadil kvůli tomu, že se pro práci s nimi nehodíte.
To slyším poprvé. Pokud to tak zdůvodňuje médiím, měl to říct i mně.

Část zaměstnanců zahrady si myslí, že vaše odbory stojí za pirátskými stránkami zahrady na facebooku. Je to pravda?
Rozhodně ne, i když někdo ze zoo to být musí. Jsou tam totiž velice přesné informace. Například sovice sněžní, která se utopila v jezírku v expozici Beringia, byla slepá. Takové zvíře do expozice nepatří. Dalo se čekat, že to takto dopadne.

Brněnskou zoo rozdělily dvojí odbory
Zuzana Taušová, www.denik.cz, 7. 11. 2010

Co je podle vás hlavním faktorem, který způsobuje, že návštěvnost ZOO neroste, tedy že zahrada není pro návštěvníky přitažlivá? Pohybujete se mezi lidmi přímo na místě, zřejmě víte dobře, co si říkají a jak ZOO hodnotí.

Úspěšná zoo se nesmí nikdy zpronevěřit základním posláním, pro něž lidé zoo vyhledávají. Musí tedy nalézt především rovnováhu mezi odborným a netrýznivým chovem zvířat a zážitkem návštěvníka a současně najít citlivý mix mezi všeobecně známými druhy zvířat, kterépodle  dětských návštěvníků patří do zoo (zvířátka z dětského leporela nebo z večerníčku o opičce Žofce) a zvířaty (např. takin), kde město jako společenství lidí (municipality) podpoří jejich záchranu a záchranný chov ex situ (otázka veřejného zájmu – mimo jiné podpořená dotací od Ministerstva životního prostředí) a konečně jaké vlajkové lodí heraldických zvířat či zkrátka druhů v jejichž chovu je daná zoo nejlepší, v němž se nejen účastní, ale i řídí – koordinuje – jeho záchranný program a na jehož dlouholetý chov (sled generací), podíl na celkové populaci v zajetí, je příslušné město právem pyšné (kůň převalského – Zoo Praha, nosorožec tuponosý – Zoo Dvůr Králové nad Labem, drápkaté opičky – Zoo Jihlava).

Díky takovému mixu pak ze zoo neodejdou zklamané ani rodiny s dětmi, ani odbornější (zainteresovanější) veřejnost, ale především je posilován vztah mezi městem a jeho zoo. Jsem přesvědčen, že kulturní management zoo by v tomto atributu dokázal přinést viditelné výsledky zhruba během tří let svého působení ve funkci.

Ředitelství ZOO právě nyní pořádá anketu mezi lidmi zvenčí, jak se jim ZOO líbí a co by vylepšili. Zeptalo se ale taky někdy svých zaměstnanců, insiderů, lidí, kteří tomu dobře rozumí? Jestli ano, použilo jejich názory a zkušenosti ke skutečným změnám a co konkrétního se na základě takového vnitřního průzkumu změnilo?

Myslím, že na tuto otázku nejlépe odpoví prováděná personální politika Zoo Brno. Jen několik příkladů: dlouholetá zaměstnankyně Zoo Dvůr Králové nad Labem s bohatými zkušenostmi s chovem žiraf, je v současné době na Stálé akvarijní výstavě, řízením pracoviště Safari (žirafy, pštrosi, pakoně…) byla pověřena zaměstnankyně po zhruba tříměsíčním zaměstnání v Zoo Brno, před nástupem do zoo bez jakékoli zkušenosti s chovem těchto zvířat. Během posledních tří let došlo ke změnám jejich pracovního zařazení (přidělená zvířata) u nejméně 26 chovatelů, u mnohých více než dvakrát. I fluktuace chovatelů prudce stoupala během posledních tří let. Závěry nechť si každý vyvodí sám.

Jak vy sám vidíte budoucnost ZOO? Poslední dobou je slyšet ze strany města sice stále řídké, přesto však už jasně rozpoznatelné názory, že by nikomu nevadilo ZOO úplně zrušit, nebo maximálně ořezat a přesunout na lepší místo. Myslíte si, že je to řešení?

Osobně dost pochybuji, že by zrušení zoo nikomu nevadilo.

Jistě, jde o extrémní názor, občas lze ale zaslechnout.

Zoo Brno je přeci jen významný turistický cíl v Jihomoravském kraji (stejně jako všechny zoo v rámci ČR obecně). Nepatří však bohužel mezi prvních pět nejnavštěvovanějších zoo v ČR. Kvalitní management by toto, při zvýšení odbornosti chovu, mohl zlepšit.

Náklady spojené se zrušením nejsou zanedbatelné. Co uděláte se zvířaty? Utratíte je snad? Během posledních patnácti let investovalo město Brno do zoo více než 250 milionů korun (jen během posledních sedmi let stála ZOO město Brno celkem 460 milionů – poznámka Bystrčník). Nyní to tedy všechno zbouráme? To přece není řešení.

Nejsem rodilý Brňák, narodil jsem se na Slovácku, několik let jsem studoval v jižních a posléze severních Čechách. V Brně jsem asi 10 let. Mám pocit, že by město Brno rádo bylo jakousi moravskou protiváhou Prahy, skutečně významným centrem nejen jižní Moravy, a to nejen z hledisek ekonomických, politických, ale i kulturních. Ke kultuře národa patří i vztah k ochraně přírody. Zoologická zahrada je institucí, jejímž jedním ze smyslů existence je právě ochrana přírody, a to nejen v regionálním, ale i celosvětovém měřítku.

Mnohá menší města u nás (Zlín, Olomouc, Jihlava atd.) si toho jsou zřejmě vědoma a zoo berou jakou nedílnou součást své identity.

Děkuji za rozhovor.

*

Související

Stránky brněnské ZOO
Stránky odborové organizace ZOO Brno
Petr Fejk šéfovat brněnské ZOO nebude
Roman Onderka: Tak přesnou citaci jsem nečekal, na penězích pro ZOO ale trvám
Zoo potřebuje podle Hovorky více peněz. Máte dost, kontruje primátor – iDNES.cz
Spor o výpověď ze ZOO pokračuje
Výpověď ze zoo skončila u soudu
Ludmila Krejčová vs. ZOO Brno: Čtvrt miliónu z veřejných peněz?
Ředitel ZOO Hovorka – boj na všech frontách