Brno – Přišli bychom o jeden z nejhezčích přírodních koutů v Brně. Tak lidé ze severozápadu města negativně reagují na studii obchvatu Kníniček. Má vést kolem zoologické zahrady. K Technologickému parku pak lidé dojedou kolem Medláneckého letiště.

Kníničská radnice si na podnět místního zastupitelstva nechala zpracovat studii. Zatím leží na stole starosty Martina Žáka. Jestli ji předloží městu a kraji k posouzení, zatím není jisté. Ve čtvrtek nezvedal telefon.

Podle kníničského zastupitele Petra Firbase má studie dvě roviny. „Jedna je samostatný obchvat kolem zoologické zahrady. Nyní lidé projíždějí Kníničkami Ondrovou ulicí po krajské silnici. Dopravní situace je katastrofální. Fasády domů jsou špinavé, nepočítám velký hluk a nebezpečí pro místní,“ zhodnotil Firbas.

Rozruch ale vzbudila další část studie. Podle ní má silnice propojit konec Kníniček s Medlánkami. „Myslíme už dopředu. Lidé z Bystrce nebo Kníniček jezdí za prací nebo do škol do centra města. Ale my je vedeme Kníničskou ulicí přes celé město. To nemá logiku. Náš návrh je maximálně šetrný k životnímu prostředí,“ doplnil Firbas. Podle kníničských plánů se má silnice napojovat na slepou cestu u vědeckého parku Ceitec.

(…)

Zkráceno, celý článek najdete na brnensky.denik.cz

Brno  – Město hledá nové místo pro vstup do zoo. Podle zjištění Brněnského deníku Rovnost má být parkovací dům pod výběhem ledních medvědů.

Lístky s pokutami nebo odtažená auta. Neduhy brněnské zoologické zahrady, které podle jejího vedení dlouhodobě odrazují od návštěvy nejen Brňany, ale především turisty. Nedostatek parkovacích míst může vyřešit podle nové studie města parkovací dům s novým vstupem pod výběhem ledních medvědů.

Nová alternativa může nahradit návrh z roku 2008 rozsáhlého vchodu do zahrady, jehož součástí mělo být i akvárium se žraloky. „K dispozici teď máme návrh, který prověřil možnosti. Nyní budeme jednat se zástupci zoo a městské části Kníničky, kde by vstup ležel, které z nabízených umístění je nejvhodnější,“ sdělil náměstek primátora Martin Ander.

Právě Kníničským se dřívější plány města nezamlouvaly. Podle starosty městské části Martina Žáka z nich místní neměli užitek. Nový návrh z dílny brněnských architektů Ondřeje Chybíka a Michala Krištofa se mu ale zamlouvá. „Využívá volnou plochu u Ondrovy ulice v prostoru zahrady. Bývalý areál VUT na opačné straně silnice je pak volný právě pro stavbu jiných zařízení, která více ocení místní,“ doplnil Žák.

(…)

Zkráceno, celý článek si přečtěte na stránkách Brněnského deníku Rovnost

Brno – Nemluvíte s námi, neodpovídáte a nepodporujete naše investice. Takové výtky zní z okrajových městských částí Brna. Šéfují jim totiž starostové z jiných politických stran než jaké mají zastoupení v brněnské koalici.

Nejčastěji si na špatnou spolupráci stěžuje bystrcký starosta Tomáš Kratochvíl. Naposledy s magistrátem řešil spor kvůli rozšíření školy. „Potřebovali jsme od radních podpořit žádost o dotaci na dostavbu šesti tříd pro školáky ve Vejrostově ulici. Bod ale stáhli z jednání. Kvůli tomu jsme o dotaci z ministerstva školství přišli,“ popsal sociální demokrat Kratochvíl.

Nakonec se městská část s Brnem dohodla a získá peníze jinde. Starostovi ale vadí, že rada města bod stáhla bez jakéhokoli odůvodnění. „Magistrát dlouhodobě nepodporuje naše investice. Jsme rozlohou největší městská část, ale Brno nás přehlíží,“ přiblížil.

Dodal, že doufá, že opomíjení nesouvisí s tím, že koalice v Bystrci nekopíruje sestavu na magistrátu. V Bystrci vládnou sociální demokracie, TOP 09, lidovci a Ano. Brno pak ovládá koalice Ano, lidovců, zelených a Žít Brno.

V Bystrci se už dokonce objevily hlasy požadující osamostatnění od Brna. „Žije tady pětadvacet tisíc lidí, ale zájem z Brna je minimální. Kdybychom se spojili s Kníničkami a odtrhli se, bylo by nám lépe,“ myslí si například místní Božena Václavská. Bystrcká radnice ale zatím o odtržení neuvažuje.

Jenže hlasy z Bystrce nejsou jediné, které si na vedení magistrátu stěžují. Například sousední Kníničky, rovněž nejsou spokojeny. „Třeba s odborem dopravy je komunikace obtížná. Plánuji na něj podat stížnost kvůli tomu, že neodpovídá na mé dotazy,“ postěžoval si kníničský starosta za nezávislé Martin Žák.

(…)

Celý článek si přečtěte na stránkách Brněnského deníku Rovnost

Brno-Bystrc – Vedení pěti radnic se společně obrátilo na brněnský magistrát. Požaduje vyřešení špatně průjezdné křižovatky ulic Bystrcká a Kníničská.

Každé ráno vyjíždí podnikatel Roman Jícha z brněnské Bystrce do centra města. „Většinou na křižovatce Bystrcké a Kníničské nedaleko hypermarketu OBI u zoologické zahrady stojím okolo čtvrt hodiny. Někdy i déle, pokud jiný řidič ucpe provoz odbočením na vedlejší silnici Bystrckou,“ stěžuje si Jícha. Jinou cestu do práce si ale nemůže vybrat.

Kvůli dlouhodobě nevyřešené křižovatce, jíž navíc vedou tramvajové koleje a dělí Bystrc a okolní městské části od centra, se spojili starostové Bystrce, Kníniček, Komína, Žebětína a Rozdrojovic. Situaci chtějí společně vyřešit.

Staré studie

Spojenectví inicioval bystrcký starosta Tomáš Kratochvíl. „Je to jedna z nejhorších křižovatek v Brně. Jako městská část nemáme dost peněz, aby jsme úpravu platili ze svého. Máme k dispozici staré studie, ale nyní se dopravní trendy změnily, proto ji pravděpodobně nepoužijeme,“ řekl starosta.

On a další čtyři starostové chtějí jednat s brněnským odborem dopravy. „Díky spojení se starosty, kteří patří do koaličních stran vedení magistrátu, si slibuji úspěch,“ doplnil Kratochvíl.

Podle něj je mnohem důležitější vyřešit krizovou křižovatku na hranici městských částí než investovat miliardy do výstavby tramvajového spojení na rozrůstající se sídliště Kamechy.

Že je situace dlouhodobě neúnosná potvrdil i starosta Kníniček Martin Žák. V dopravní špičce auta stojí téměř až za městskou částí. „Kromě všech dopravních zdržení je to ještě navíc nebezpečné místo. Asi před deseti lety vznikla studie na mimoúrovňové křížení s kruhových objezdem. Nakonec se neprosadila, protože na ni nebylo dost peněz,“ doplnil Žák.

Náměstek primátora pro dopravu Richard Mrázek potvrdil, že se starostou Bystrce o křižovatce jednal. „Příští rok chceme zadat k vypracování studii, která by mohla přinést nové řešení,“ sdělil Mrázek.

(…)

Zkráceno, celý článek si přečtěte na stránkách Brněnského deníku Rovnost

Molo na Sokolském koupališti u Brněnské přehrady je opraveno. Ačkoli se zatím nejedná o úplnou rekonstrukci, i tak vypadá tato již klasická atrakce přehrady jako nová.

„Na sokolském koupališti se nám po  roce příprav a čekání  na vhodné počasí povedlo realizovat udržovací práce na betonovém  mole. Molo je nyní připraveno na letní sezónu,“ uvedla starosta městské části Kníničky Martin Žák (TOP 09).

O molo, které lety značně zchátralo, se v minulých letech vedly spory. Dopravní podnik, jemuž zařízení původně patřilo, jej už roky nevyužívá a neměl žádný zájem na financování oprav. V roce 2012 primátor Onderka v odpovědi na otázku uvedl, že molo bude v blízké budoucnosti odstraněno. Do věci se však vložila městská část, na jejímž katastru zařízení leží, a rozhodla se molo zachovat.

„Doufám, že nám  letošní počasí umožní opravené molo řádně prověřit,“ dodal Martin Žák.

-vl-

Související

Molo na Sokolském koupališti zachráněno
Primátor: Molo ze Sokoláku půjde pryč
Sokolské koupaliště: pod nočním klubem kuňkaly žáby (z historie Sokolského koupaliště)

Starosta městské části Brno-Kníničky Martin Žák (TOP 09) publikoval svůj text už v květnu tohoto roku, tedy ještě před schválením aktualizace územního plánu. Považujeme ho však za stále aktuální, především pro výčet věcných důvodů, kvůli němuž městské části o osamostatnění uvažují. Článek jsme převzali z Kníničského zpravodaje.

*

V poslední době se na mě obrací spousta občanů, kteří jsou znepokojeni myšlenkou, že se MČ Brno-Kníničky odpojí od města Brna. Tuto fámu navíc rozšiřuje několik občanů, kteří tím tak vyvolávají zbytečnou paniku mezi lidmi. Předpokládám, že tato kauza vznikla díky článku v brněnském regionálním deníku, který se věnuje možnosti osamostatnění MČ Brno-Bystrc od města Brna.

Pokud by se MČ Brno-Bystrc osamostatnila, tedy stala se samostatnou obcí, ztratila by naše městská část kontakt s katastrálním územím města Brna a nemohla by nadále být jeho součástí. MČ Brno-Kníničky by tím automaticky zanikla. V takovém případě by pak Kníničky musely zvážit, zda se spojí s MČ Bystrcí v jednu obec, či zda se stanou samostatnou obcí. Novináři jsem byl osloven proto, abych se vyjádřil k separačním tendencím MČ Brno-Bystrc v tom smyslu, zda by Kníničky po odtržení Bystrce zůstaly samostatné, nezávislé na Bystrci. Obyvatelé Bystrce a jejich představitelé hrozili odtržením od města Brna především proto, že nemohou ovlivnit změny na jejich území. Při pořizování aktualizace územního plánu města Brna (zejména v lokalitě Brněnské přehrady) totiž nebyly zohledněny připomínky městské části Brno-Bystrc. Stejně tak je tomu při prodeji (směně) městských pozemků, kde městská část nedisponuje právem veta a může jen přihlížet tomu, jak město Brno nakládá s jeho územím. Se stejným problémem se potýkáme i my v Kníničkách.

Navíc byla koncem minulého roku schválena zastupitelstvem města Brna změna Statutu města Brna, která odepřela starostům městských částí Brno-Bystrc a Brno-Kníničky postavení zástupců účastníků v těch územních řízeních, kde se umísťují stavby na Brněnské přehradě. Nově bude město Brno při umísťování nových staveb v lokalitě Brněnské přehrady zastupovat pan primátor Onderka, který bude sám hájit zájmy tohoto území. Ke dnešnímu dni to však neučinil v žádném řízení.

Městská část, resp. starosta městské části, bude v územním řízení hrát roli pasivního pozorovatele, jehož námitky nemusí být v řízení vůbec uplatněny, jako je tomu v případě pořizování územních studií, kde se Kníničky marně snaží zabránit budoucímu masivnímu zastavění Brněnské přehrady. Městská část tak ztrácí poslední možnost spraovat své území a kompetentně se vyjadřovat k jeho změnám.

V současné době dobíhá proces schvalování „Aktualizace Územního plánu“, která přes náš nesouhlas zlegalizuje většinu černých staveb na Brněnské přehradě a umožní v některých lokalitách masovou výstavbu rekreačních objektů určených pro trvalé bydlení se 4 podlažími až o velikosti 150 m2 zastavěné plochy.

Všechny tyto kroky pochopitelně vedou k tomu, že se veřejně začíná přemýšlet o osamostatnění od města Brna, které by nám znovu umožnilo rozhodovat o území, ve kterém žijeme. Namísto toho, aby náš názor byl brán jen na vědomí.

Tímto bych chtěl všechny občany ujistit, že se prozatím žádné odtržení Kníniček od Brna nekoná a ani není na nejbližším programu jednání. Pokud je mi známo, MČ Brno-Bystrc zůstává součástí města Brna. MČ Brno-Kníničky se tak může osamostatnit pouze v případě, že o tom rozhodnou občané Kníniček formou místního referenda.

Martin Žák, starosta

Brno-Kníničky – Jednu z mnoha bitev ve sporu s odpůrci plánovaného areálu pro vodní lyžování na Brněnské přehradě vyhrál soukromý investor, který jej chce stavět. Stavební úřad brněnské městské části Kníničky, který loni na podzim zastavil územní řízení k projektu, jej musí znovu posoudit. Nařídil mu to nadřízený odbor územního a stavebního řízení brněnského magistrátu, ke kterému se investor odvolal.

Vadilo mu hlavně to, že kníničští úředníci nezdůvodnili, proč nemůže plánovaný lyžařský vlek stát ve vodě. „Navrhovaná stavba je v těchto místech možná a stavební úřad rozhodnutí nijak nepodložil,“ uvedla vedoucí odboru Eva Řehořková.

Podle ní je navíc areál v souladu s územním plánem, což stavební úřad ve svém zamítnutí napadal. Vyplývá to i z názoru magistrátního odboru územního plánování. „Ten se záměrem stavby souhlasí. Přispěje k zatraktivnění přehrady a rozšíří nabídku vodních sportů,“ podotkla Řehořková.

(…)

Zkráceno, celý článek si přečtěte na brnensky.denik.cz

Související

Úřad zastavil stavbu vleku na přehradě. I přes souhlas Brna
Odpůrci vleku: lyžujte na horách, přehradu nám nechte
Vlek pro vodní lyžování na přehradě? Rozhodne se v září
Vlek na přehradě má od hygieny zelenou
Lyžaři na přehradě? Nejdříve příští rok
Brno povolilo vodní dráhu. Rozhodne hygiena
Petice pro lyžování na přehradě: Dráha je bezpečná, ekologická, tichá a ohleduplná k životnímu prostředí 
Petice pro dráhu
Petice proti dráze
Vodní lyže na sokoláku – mapky
Tomáš Nahodil: Na Rakovci by dráha vadila méně 
Ne „Novostavbě mola a dráhy se zázemím pro vodní lyžování“ společnosti CABLE PARK s.r.o. na Brněnské přehradě!

Brno-Kníničky – Stavba vleku pro vodní lyžování na brněnské přehradě se zase oddálila. Stavební úřad městské části Kníničky kontroverzní stavbě nevydal územní rozhodnutí. „Bylo to v rozporu s územním plánem,“ uvedl kníničský starosta Martin Žák. Dokument městská část ve čtvrtek zveřejnila na úřední desce.

Důvod zamítnutí projektanta vleku Tomáše Jenčeka překvapil. „Podle stanoviska magistrátu je stavba v souladu s územním plánem. Bez tohoto posudku bychom ani nemohli podat žádost na stavební úřad,“ podotkl Jenček.

Maďarský investor se proti rozhodnutí může odvolat k magistrátu. Má na to patnáct dnů. V případě, že při odvolání uspěje, neznamená to automatické povolení vleku. Případ pak bude muset znovu projednat kníničský stavební úřad.

Žákovi nepřipadá divné, že úředníci z magistrátu původně vydali souhlasné stanovisko. „Mohli udělat chybu,“ poznamenal starosta.

(…)

Zkráceno, celý článek Kateřiny Foltánkové si přečtěte na www.denik.cz

Související

Odpůrci vleku: lyžujte na horách, přehradu nám nechte
Vlek pro vodní lyžování na přehradě? Rozhodne se v září
Vlek na přehradě má od hygieny zelenou
Lyžaři na přehradě? Nejdříve příští rok
Brno povolilo vodní dráhu. Rozhodne hygiena
Petice pro lyžování na přehradě: Dráha je bezpečná, ekologická, tichá a ohleduplná k životnímu prostředí 
Petice pro dráhu
Petice proti dráze
Vodní lyže na sokoláku – mapky
Tomáš Nahodil: Na Rakovci by dráha vadila méně 
Ne „Novostavbě mola a dráhy se zázemím pro vodní lyžování“ společnosti CABLE PARK s.r.o. na Brněnské přehradě!

Sice menší luxus co se týká péče, zato možnost protáhnout svaly zadarmo nabídne vznikající horolezecká stěna v brněnských Kníničkách. Tamní radnice ji chce otevřít letos v říjnu. Brňané díky ní dostanou první velkou stěnu, na které si mohou vyzkoušet zdarma takzvaný bouldering.

V ostatních brněnských lezeckých centrech musí počítat s poplatkem. „Zaplatíme za stěnu víc než tři a půl milionu korun. Vyroste pod širým nebem ve sportovním areálu u ulici Dolní louky, který postupně vybavujeme novými atrakcemi. Kromě posilovacích strojů pro děti i dospělé tam návštěvníci využijí například stůl na stolní tenis nebo hřiště na pétanque. Stěnou zakončíme úpravu areálu,“ sdělil starosta Kníniček Martin Žák.Podle něj bude nová atrakce největší volně přístupnou horolezeckou stěnou v Brně. „Dlouhá bude čtrnáct metrů a vysoká zhruba tři. Využijí ji zejména milovníci boulderingu, čili lezení bez jištění na nižších stěnách. K dispozici budou mít několik desítek různých tras. Vybavení si však musí lezci přinést vlastní. Jen doufám, že se nám nebudou ztrácet úchyty. Ale ty nám snad sportovci ohlídají,“ sdělil starosta.

(…)

Zkráceno, celý článek Jana Spěšného si přečtěte na brnensky.denik.cz

Jak si v Kníničkách představují budoucnost přehrady? Bystrčník položil dvě otázky starostovi Kníniček Martinu Žákovi (TOP 09).

*

Viktor Lošťák: Bude městská část Kníničky připomínkovat studii brněnské přehrady? Pokud ano, můžete stručně shrnout, čeho se zejména budou připomínky týkat?

Martin Žák: V současné době zpracováváme připomínky k územní studii Brněnské přehrady. Uvedu ty zásadní:

Městská část Brno – Kníničky nesouhlasí s navrženým řešením umístit v okolí Brněnské přehrady objekty individuální rekreace se zastavěnou plochou do 10 % plochy celého pozemku a nahradit tak stávající regulaci omezující zastavěnou plochu objektu 50 m² a obestavěný prostor do 230 m³. Takovéto řešení umožní v území umístit objekty, které mohou mít 1 podzemní podlaží, 2 nadzemní podlaží a podkroví, tedy celkem 4 podlaží s tím, že max. zastavěná plocha je limitována pouze velikostí vlastněného pozemku. Lehko si tak představit situaci, kdy si rekreant zcela záměrně za účelem umístění co největšího objektu odkoupí od souseda část pozemku tak, aby získal co největší plochu pro umístění svého rekreačního objektu a po povolení stavby prodá pozemek zpět sousedovi. Navíc u takového objektu, který může mít 4 podlaží a zastavěnou plochu např. 150 m², lze předpokládat, že bude využíván k trvalému bydlení. Městská část trvá na zachování rekreačního charakteru okolí Brněnské přehrady a nepřipustí návrh, který umožňuje zastavět břehy vilovou zástavbou.

Městská část Brno – Kníničky dále nesouhlasí s umístěním lanové dráhy pro vodní lyžování na Brněnské přehradě. Lanová dráha je navržena tak, že znemožňuje přístup na pláž Sokolského koupaliště v rozsahu cca 80 %, což je naprosto nepřijatelné a to především s ohledem na množství finančních prostředků, které byly vynaloženy na čištění přehrady. Navíc jsou zde plánovány další investice (sprchy, petanque hřiště, tobogán a další), které mají vrátit na přehradu rekreační život. Považujeme za nelogické znemožnit vstup do vody na jediné pláži, kterou na našem katastru máme k dispozici, a kterou v letních měsících navštěvuje několik set rekreantů denně, zatímco vodní lyžování bude využíváno výrazně užším okruhem osob.

Primátor Onderka v dubnu zmínil, že Kníničky uvažují o opravě starého mola na sokolském koupališti. Jak jste se nakonec rozhodli, převede se vlastnictví mola na městskou část?

Molo na Sokolském koupališti se již delší dobu nevyužívá, proto se jeho vlastník, Dopravní podnik města Brna a.s., rozhodl tento objekt po skončení plavební sezóny odstranit. Snažil jsem se najít vhodné řešení jak tuto stavbu zachovat, ale finanční náklady na její opravu jsou nad finanční možnosti MČ Brno – Kníničky. Molo bude po ukončení plavební sezóny s největší pravděpodobností odstraněno.

Děkuji za odpovědi.

*

Související

Prezentace územní studie přehrady
O rozvoji přehrady v Santonu 22. května
Územní studie – Rekreační oblast Brněnská přehrada
Vlek na přehradě má od hygieny zelenou

Sportovní areál, kontejnerové stání, opravená střecha školy, zpomalovací prahy. Na to vše a spoustu dalších naplánovaných investic můžeme příští rok zapomenout. Čáru přes rozpočet nám udělal magistrát, který nově spočítal délku chodníků v Brně.

Takovou řeč musí před zastupiteli i obyvateli čtveřice brněnských městských částí pronášet jejich starostové. Přišli totiž o třetinu peněz udělovaných podle délky chodníků.

Významné škrty hlásí i Kníničky. Přijdou o zhruba půl druhého milionu korun. „Ponížíme rozpočet o pětinu. Nebudeme tak mít peníze na potřebné projekty. Nepodaří se nám rozšířit sportovní areál, opravit střechu školy nebo cesty,“ upozornil starosta Martin Žák.

Devět set tisíc ztrácí i Žebětín. „Pro nás to znamená, že nebudeme mít v rozpočtu rezervu, kterou jsme využívali třeba na opravy chodníků,“ nastínil starosta městské části Vít Beran.

(…)

Zkráceno, celý článek Petra Jeřábka najdete na brnensky.denik.cz

Investor z Maďarska chtěl už letos zprovoznit na brněnské přehradě vlek pro vodní lyžaře. Proti jeho projektu se však postavili zástupci vodních klubů, řada obyvatel z okolí přehrady i hygienici. Vadilo jim údajné omezení vodní plochy i koupacích oblastí na přehradě. Kvůli zamítavému stanovisku hygieniků se výstavba minimálně o rok zbrzdí.

Areál už dříve zamítl stavební úřad v Kníničkách právě na základě stanoviska hygieniků. „S jeho vznikem nesouhlasili ani zastupitelé. Proti rozhodnutí našeho stavebního úřadu se však investor odvolal na brněnském magistrátu,” uvedl starosta Kníniček Martin Žák.

Magistrát odvolání postoupil k posouzení ministerstvu zdravotnictví. „To v souvislosti s novou vyhláškou ohledně koupacích oblastí stížnost vrátilo k dalšímu přepracování. Vše je teď vlastně úplně na začátku a investor musí shánět nová stanoviska dotčených institucí,” sdělil Miroslav Staněk z krajské hygienické stanice jihomoravského kra­je.

(…)

JAN SPĚŠNÝ
LENKA OŠŤÁDALOVÁ
Zkráceno, celý článek si přečtete na brnensky.denik.cz

Související

Brno povolilo vodní dráhu. Rozhodne hygiena
Petice pro lyžování na přehradě: Dráha je bezpečná, ekologická, tichá a ohleduplná k životnímu prostředí
Petice pro dráhu
Petice proti dráze
Vodní lyže na sokoláku – mapky
Tomáš Nahodil: Na Rakovci by dráha vadila méně
Ne „Novostavbě mola a dráhy se zázemím pro vodní lyžování“ společnosti CABLE PARK s.r.o. na Brněnské přehradě!
Vodní lyžování na Sokoláku naráží na protesty
Lyžaři na přehradě? Lidé se začali bouřit
Lyžovat na přehradě? Brno je pro, veslaři ne
Maďarský investor chce na přehradě vybudovat centrum vodního lyžování

Na nový vstup se třemi stovkami parkovacích míst a mořským akváriem pro žraloka za dvě stě milionů si brněnská zoo ještě počká. Námitky obyvatel Kníniček zdržely schválení studie vlivu na životní prostředí, a zoo tak nestíhá požádat o dotaci z Unie. Bez té se ale město do stavby nepustí.

Vizualizace nového vstupního areálu brněnské zoo | foto: Arch.Design

Pro vedení zahrady je přitom nový vstup prioritou. „Bez pořádného parkoviště sem autobusy turistů vozit nemůžeme,“ vysvětlil ředitel brněnské zoologické zahrady Martin Hovorka. S vybudováním nové brány a parkoviště na straně u Kníniček přitom počítá zoo už od roku 2006.

Prvním krokem je získání studie vlivu stavby na životní prostředí (EIA), bez kterého nelze usilovat o územní rozhodnutí ani evropské dotace. A právě tady se projekt zadrhl. Zahrada sice už studii odevzdala k posouzení, ale kraj ji v březnu vrátil zpátky k doplnění.

Vyhověl tak námitkám Kníniček a některých občanských sdružení. „S tou stavbou nesouhlasíme. Plocha, kde má stát parkoviště, je vklíněna mezi rodinné domy a obáváme se nepříznivých vlivů, které by tolik nahuštěných aut mělo,“ popsal starosta Kníniček Martin Žák (TOP 09).

(…)

Celý článek si přečtěte na brno.idnes.cz

Související

Vstupní areál ZOO narazil na kraji
Vstupní areál ZOO prošel posouzením vlivů na životní prostředí
Ředitel ZOO Hovorka – boj na všech frontách
Ředitel Zoo Hovorka: Vstupní areál torpéduje malá skupina lidí. Jako R43
Nový vstup do ZOO: Proti jsou Kníničky zdravé i obyčejné
Jak bude vypadat vstupní areál ZOO?
Říjen 2009: Nechceme obří parkoviště v Kníničkách
Projekt nového vstupu do ZOO pokračuje
Parkoviště praská ve švech, Kníničky se zlobí

Ulehčit běhání po úřadech chce svým obyvatelům vedení Kníniček. Od začátku roku působí proto na tamní radnici stavební úřad. Zatím Kníničtí pro stavební povolení nebo kolaudační rozhodnutí museli jezdit do Bystrce.

Starosta Kníniček Martin Žák vysvětlil, že vlastní úřad městská část potřebuje především kvůli nárůstu počtu obyvatel. „V Bystrci bylo na všechno pět úředníků, a kromě Kníniček se navíc částečně starají ještě o Žebětín,“ uvedl Žák.

Lidé nový stavební úřad vítají. „Vyřizování sice nikdy netrvalo dlouho, ale úředník z Bystrce nemůže zdejší podmínky znát tak dobře jako ten, kdo je odsud,“ řekl třeba Tomáš Janištin z Kníniček. Na stavebním úřadě vyřizoval v posledních letech své záležitosti několikrát a je rád, že teď bude mít za úředníky blíž.

(…)

Celý článek Ondřeje Galamboše najdete na brnensky.denik.cz

Z důvodu odstoupení dvou členů výboru místní organizace TOP 09 Brno-Bystrc proběhla kooptace jednoho člena výboru 4. července 2010 a dovolení dalšího člena na sněmu místní organizace konaném 30. července 2010.

Výbor místní organizace TOP 09 Brno-Bystrc v současné době má zastoupení všech městských částí, které zastřešuje (Bystrc, Žebětín, Kníničky).

Nové složení výboru:

• Ing. Jaroslav Kacer – předseda výboru (Bystrc)
• Tomáš Přibislavský – místopředseda výboru (Bystrc)
• Bohuslava Vozková – členka výboru (Bystrc)
• Pavel Štrobl – člen výboru (Žebětín)
• Bc. Martin Žák – člen výboru (Kníničky)

Tisková zpráva TOP 09

Podle nejnovější analýzy, kterou si nechali vypracovat ředitelé českých zoologických zahrad, je na tom brněnská ZOO s parkováním opravdu zle. Vlastně nejhůř, nejhůř ze všech porovnávaných ZOO.

„Problém s parkováním známe dlouho. Za rozšíření parkoviště bojuji už od svého nástupu před čtrnácti lety,“ tvrdí ředitel brněnské ZOO Martin Hovorka. Podle něj mnoho návštěvníků nedostatek parkovacích míst odradí a na výlet odjedou jinam.

Brněnská zoologická zahrada má v současnosti jen dvacet parkovacích míst. „K pokrytí průměrné denní návštěvy jich přitom potřebujeme minimálně dvě stě,“ řekl Hovorka.

Vybudovat nový vstup je dlouhodobou prioritou brněnské zoo. Ten dnešní v Bystrci je totiž kapacitně zcela nedostačující, mnohdy odrazuje od návštěvy zejména větší skupiny lidí a brání tak dalšímu rozvoji zahrady. V loňském roce proto zoo vypsalo veřejnou soutěž na architektonickou studii nového vstupu na Mniší horu ze strany od Kníniček. „V soutěži zvítězil projekt brněnského atelieru Arch.Design, který je šetrný jak k okolní zástavbě, tak k navazující chráněné přírodní lokalitě Mniší hory a biokoridoru Svratky,“ uvedl ředitel zoologické zahrady Martin Hovorka.

Nový vstupní areál budou tvořit dva objekty částečně zapuštěné do mírně svažitého terénu. Jejich účelné křivky chtějí architekti zcela nenásilně začlenit do krajiny. Z jižní strany se proto stavby budou otvírat do parku kolem řeky Svratky, avšak severním směrem k rodinné zástavbě projekt počítá s jejich zasypáním a osázením zelení. V úrovni střech objekty propojí lávka pro pěší.

V budovách, z nichž jedna tvarem připomene lidské oko, bude místo nejen pro technické místnosti a kanceláře, ale třeba i pro novou restauraci či prodejnu suvenýrů. Největší atrakcí však má být obří akvárium, které návštěvníkům odhalí svět korálových útesů. „Akvárium bude obsahovat až milion litrů mořské vody, chovat v něm chceme řadu vzácných mořských živočichů včetně žraloka,“ plánuje Hovorka.

Projekt řeší i letité potíže s parkováním – jeho součástí je nová autobusová zastávka, velkokapacitní parkoviště pro minimálně 300 osobních aut a 10 autobusů. Potřebných 200 milionů korun na celou realizaci se zoo pokusí získat z evropských fondů a z rozpočtu města Brna. Pokud se stavební povolení podaří zajistit do konce letošního roku, stavět by se mohlo začít už napřesrok.

Dita Havlíčková, Brněnský metropolitan

Lidé teď staví svá auta v širokém okolí, někdy i stovky metrů daleko. „Musíme parkovat všude možně, před veterinou, u obchodního domu OBI, ve vedlejších ulicích. A když je plno, tak dokonce i na poli,“ popsala své zkušenosti Dagmar Hošnová.

Situaci má vyřešit nový vstupní areál s parkovištěm pro tři stovky aut, který brněnská zoo plánuje už dva roky. Proti němu však protestují někteří obyvatelé Kníniček. Vadí jim mimo jiné to, že auta mají stát blízko jejich domků.

„Kolem zahrad, kde mají lidé bazén, by denně chodily stovky lidí. Proto jsme navrhli, aby se parkoviště přesunulo co nejvíce k silnici a plánovaná odpočinková zóna k domkům,“ řekla předsedkyně občanského sdružení Zdravé Kníničky Alena Tullová.

Vedení zoologické zahrady s tímto návrhem souhlasí. „Podmínkou ale je, aby nám město dalo cíp pozemku u silnice. Když se tak nestane, musíme stavět na našem, a tím pádem parkoviště vznikne u domků,“ vysvětlil ředitel brněnské ZOO Martin Hovorka.

Osobně už jednal s rodinami, kterých se projekt týká. „Nemají se čeho bát. Parkoviště by končilo patnáct až dvacet metrů od jejich pozemků. Navíc s nimi bude sousedit jeho nejzazší část, takže nepředpokládáme, že tam zajede mnoho aut,“ zdůraznil Hovorka s tím, že plochu chtějí od domků ještě oddělit novou zelení.

Projekt počítá se stavbou tří stovek parkovacích míst. Členům občanského sdružení to připadá přehnané. „Bojíme se hustější dopravy. Už teď se v Kníničkách tvoří kolony aut,“ povzdechla si Tullová.

Kníničkami se dokonce šíří pověsti o tom, že pokud nepřistoupí na parkoviště, vznikne na stejném místě hypermarket, který jejich životy zatíží podobně.

„Parkoviště tu nechci a myslím, že nemluvím jenom za sebe. Nedávno jsme ale slyšela, že pokud budeme stále trvat na tom, aby tu nebylo, postaví nám natruc velký obchoďák, kam bude jezdit aut snad ještě více,“ postěžovala si žena, která chtěl zůstat nejmenovaná.

Podobné spekulace ale vyvrací starosta městské části Martin Žák. „Slyšel jsem o nich, ale nezakládají se na pravdě. Územní plán totiž v místě postavení obchodu nedovoluje. Fáma musela vzniknout někde v hospodě u piva mezi neinformovanými lidmi,“ ujistil starosta.

„Nejhorší je, že ti tak město těžce znehodnotí cenu nemovitosti, ale náhrady se nedovoláš,“ říká místní obyvatel.

„Někteří lidé se umějí dopravovat už jen autem. Takže připomínám, že k zoo jezdí tři linky tramvají, trolejbus i autobusy MHD. I autobusy z Kuřimi a Veverské  Bítýšky. Tak proč zrovna autem?,“ uvažuje v diskuzi pod článkem o novém parkovišti pro ZOO člověk, který se podepsal jako fathom. Jiný mu však oponuje: „Ono vzhledem k poloze v kopci, je dost náročné chození s malým dítětem jen po samotné zahradě, a s kočárkem to taky není žádná balada, takže je člověk rád, když může ušetřit zbytečný kilometr po hrbaté cestě k ZOO.“

Více se dozvíte v článcích Brněnského deníku: [1], [2] a [3]