Příspěvky se štítkem ‚Martin Hovorka’

Parkoviště zoo: další protesty

27. 1. 2012 v 11.34 • Témata: , , , , , , , , , ,

Projekt nového vstupu do zoo s parkovištěm nezatíží krajinu. Potvrdila to nezávislá studie. Lidé ale proti stavbě protestují dál.

Doprava je už teď v Kníničkách příliš hustá. A chystané parkoviště brněnské zoo pro nás znamená další stovky aut navíc. Takto lidé ze sdružení Naše Kníničky stále odmítají projekt zoo, který navrhuje nový vstup do zahrady s parkovištěm pro tři stovky aut. Názor nezměnili ani po aktuálním nezávislém posudku. Předevčírem potvrdil, že parkoviště životní prostředí nezatíží.

Sdružení nyní nevylučuje, že se obrátí na soud. Nezávislá studie přitom potvrdila závěr přepracovaného posudku z loňského července, který zahrada odevzdala Jihomoravskému kraji. „Ukázala, že kvůli novému parkovišti doprava v Kníničkách nezhoustne. Pouze získáme lepší parkovací prostory. Potřebujeme je nutně. Současný stav je tristní,“ podotkl ředitel brněnské zoo Martin Hovorka.

Kdy stavba nového vstupu s parkovištěm začne a kdo ji zaplatí, ale podle něj není jasné. „Nebudeme plánovat konkrétní projekt. Ani to, z jaké dotace získáme peníze. Napřed chceme definitivní posvěcení z krajského úřadu,“ dodal ředitel.

(…)

Zkráceno, celý text Kláry Židkové si přečtěte na brnensky.denik.cz

Související

Roman Onderka: Na nový vstup do zoo existuje názorová shoda
Vstup do zoo podražil o sto milionů, magistrát na projektu trvá
Zoo letos na dotaci nedosáhne, Brno jí na nový vstup 200 milionů nedá
Vstupní areál ZOO narazil na kraji
Vstupní areál ZOO prošel posouzením vlivů na životní prostředí
Ředitel ZOO Hovorka – boj na všech frontách
Ředitel Zoo Hovorka: Vstupní areál torpéduje malá skupina lidí. Jako R43
Nový vstup do ZOO: Proti jsou Kníničky zdravé i obyčejné
Jak bude vypadat vstupní areál ZOO?
Říjen 2009: Nechceme obří parkoviště v Kníničkách
Projekt nového vstupu do ZOO pokračuje
Parkoviště praská ve švech, Kníničky se zlobí

Brněnské zoo se nedaří. S návštěvností skončila až na desátém místě

26. 1. 2012 v 08.39 • Témata: , , , , , , , ,

Návštěvnost brněnské zoologické zahrady se pohybuje kolem čtvrt milionu lidí za rok. Už několik let ale stagnuje a neroste. Počty návštěvníků jí v celorepublikovém pořadí dostaly až desáté místo a předehnaly ji například zahrady v Jihlavě nebo ve Zlíně. Přitom zoo má na provoz od města zhruba stejný balík peněz jako ostatní moravské zahrady.

„Jižní Morava není centrem turistiky, město je v létě vylidněné. Pryč jsou doby, kdy lidé jezdili v létě na přehradu. To měla zoo i padesát tisíc návštěvníků měsíčně, teď má s bídou polovinu,“ hledá příčiny ředitel zoologické zahrady Martin Hovorka.

Brněnskou zoo i proto přeskakují v návštěvnosti i tak malé zooparky, jako je ten jihlavský, který má stejně zvířat, ale sotva čtvrtinovou rozlohu. „Nedá se srovnávat Vysočina nebo Zlínsko s jižní Moravou. Všude mají po jedné zoo, tady máme další dvě ve Vyškově a v Hodoníně,“ tvrdí Hovorka.

Obě konkurenční jihomoravské zahrady jsou malé, přesto mají úspěchy, kterými se Brno chlubit nemůže. Hodonín měl v uplynulém roce druhou nejlepší návštěvnost ve své pětatřicetileté historii. Do vyškovského zooparku, který je desetkrát menší než bystrcká zoo a má polovinu zvířat, loni zavítalo jen o padesát tisíc lidí méně než do Brna.

(…)

Celý článek najdete na brno.idnes.cz

Související

Návštěvnost zoo v roce 2011
Hledá se ředitel/ředitelka pro Zoologickou zahradu
Petr Fejk ředitelem Zoo Brno?
Výběrové řízení na ředitele zoo vyhlášeno
Hovorkova „pětiletka“ v čele Zoo Brno končí. Jeho post míří do konkurzu
Z akvárií není vidět ani desetina. Potřebujeme peníze, říká ředitel
Zoo bez zvířat? Zpráva chovatele kritizuje poměry v zahradě

Návštěvnost zoo v roce 2011

12. 1. 2012 v 08.16 • Témata: , , , , , ,

Oprava: Následující text chybně uvádí, že rok 2011 byl pro Zoo Brno druhý nejlepší za posledních 11 let. Při srovnávání čísel došlo k omylu. Zatímco návštěvnost za roky 2000-2010 je uvedena bez Stálé akvarijní výstavy, číslo za rok 2011 je uvedeno spolu výstavou (fungovala prvních sedm měsíců roku). Při správném porovnání pak rok 2011 nijak nevybočuje z průměru ostatních let.

Všechna srovnání s minulými roky v článku uvedená jsou tak chybná.

Za omyl se omlouvám a děkuji panu Jindřichu Jedličkovi za upozornění na chybu.

Viktor Lošťák

*

Návštěvnost Zoo Brno byla v roce 2011 druhá nejvyšší za posledních 11 let. Do zahrady se loni podívalo 245 702 milovníků zvířat, což představuje oproti roku 2010 růst o 13 %. Za vstupné zoo za loňský rok utržila 16 030 180 korun, o 15 % více než o rok dříve.

Z dlouhodobého hlediska návštěvnost brněnské zoologické zahrady spíše stagnuje. Půl milionu osob, což byl cíl strategie rozvoje ZOO města Brna z let 2001-2002, se zoo ani vzdáleně nepřibližuje. Podle plánu měla zahrada takové návštěvnosti dosáhnout v roce 2012.

Nevalná návštěvnost, zvláště v porovnání s proinvestovanými penězi, je také jedním z hlavních argumentů kritiků současného ředitele Martina Hovorky. Ten zahradu vede už čtrnáct let. Na místo ředitele Zoo Brno je v současnosti vypsán konkurz, uzávěrka přihlášek je 31. ledna. Podle dosavadních zpráv nevýrazný růst počtu návštěvníků v loňském roce v úspěchu či neúspěchu ředitele Hovorky při obhajobě jeho místa nebude hrát žádnou roli – ve výběrovém řízení bude asi jako jediný kandidát.

-vl-
Údaje o návštěvnosti: Lucie Kapounová, mluvčí Zoo Brno

Související

Hledá se ředitel/ředitelka pro Zoologickou zahradu
Petr Fejk ředitelem Zoo Brno?
Výběrové řízení na ředitele zoo vyhlášeno
Hovorkova „pětiletka“ v čele Zoo Brno končí. Jeho post míří do konkurzu
Z akvárií není vidět ani desetina. Potřebujeme peníze, říká ředitel
Zoo bez zvířat? Zpráva chovatele kritizuje poměry v zahradě

Ředitel zoo škrtl odměny revírníkům. Kvůli lžím

4. 1. 2012 v 13.23 • Témata: , , , , ,
Ředitel brněnské zoologické zahrady Martin Hovorka.

Zápis z porady brněnské zoologické zahrady se objevil na neoficiálním facebookovém profilu organizace. A rozbouřil vztahy, které jsou v zoo poslední dobou už tak dost vyostřené.

Nejvíce emocí vzbudila informace, podle které žádný z revírů zahrady nedostane odměny. „Kvůli narušení důvěry ředitele nedostanou revíry odměny za rok 2011,“ uvádí se v zápisu. A také to, že pokud bude někdo nadále vynášet nepravdivé informace, hrozí všem revírníkům vyloučení.

Porada, kterou zápis dokumentuje, se konala krátce poté, co se v zoo zranil jak a musel být utracen. Několik zaměstnanců z toho veřejně obvinilo vedení zahrady. Navzdory tomu, že revírnice, která má zvířata na starosti, to vyloučila.

Ředitel zahrady Martin Hovorka se na věc dívá s nadhledem. „Je možné, že uniklý spis povede k rozpoutání třetí světové války. Na nalezení viníka je třeba nasadit tajné služby,“ uvedl Hovorka.

Na informacích ze zápisu trvá. „Vedoucí pracovník, tedy revírník, odpovídá za svůj kolektiv. A pokud ho nedokáže motivovat a neví, co se v jeho okolí odehrává, pak to není člověk na svém místě,“ vysvětlil své rozhodnutí k odebrání odměn Hovorka.

(…)

Zkráceno, celý text článku Anny Fajkusové najdete na brnensky.denik.cz
Foto Deník

Související

Nevyplacené odměny v zoo: Odbory se staví na stranu revírníků
Zoo: Narušili jste důvěru ředitele, odměny nebudou. Někdo promluví, poletíte všichni
Bizon v zoo zabil jaka. Nehoda vyostřila spor mezi chovateli a ředitelem

Nevyplacené odměny v zoo: Odbory se staví na stranu revírníků

3. 1. 2012 v 07.48 • Témata: , , , , , ,

Zoologická zahrada nevyplatí některým ze svých zaměstnanců odměny za rok 2011. Odměny nedostanou revírníci, protože „narušili důvěru ředitele“, rozhodl ředitel zoologické zahrady Martin Hovorka. Zároveň pohrozil, že pokud se bude opakovat „vynášení informací za zoo“, budou všichni revírníci ze svých funkcí okamžitě odvoláni. Ať už se „vynášení“ dopustí kdokoli.

Tak to alespoň uvádí zápis z pracovní porady z 20. prosince, jehož část zveřejnila neoficiální facebooková stránka Zoo Brno. Zaměstnanci zoo rozhodnutí ředitele kritizovali. Podle nich je založeno na principu kolektivní viny a vydává zaměstnance všanc libovolnému, neovlivnitelnému postihu. Nerozpakovali se použít i slovo „teror“.

Zájmy zaměstnanců brněnské zoo hájí dvě odborové organizace. Zeptal jsem se předsedy starší z nich, Michala Jurčíka, jestli o rozhodnutí ředitele ví a zda odbory pomohou svým lidem v obraně proti němu.

„Zjištění, že může dojít k odepření odměn všem ošetřovatelům, chovatelům a tzv. revírníkům ‚z důvodů narušení důvěry ředitele‘, byl pro nás šok,“  prohlásil Michal Jurčík. „Podobné jednání je pro nás naprosto neakceptovatelné.“

O situaci se pan Jurčík dozvěděl až poté, co zaměstnanci zoo zápis z porady zveřejnili na internetu.

„Ze strany ředitele Hovorky jsem o ničem takovém (ani v náznaku) nebyl informován. Zápisy z provozních porad se ke mně jako zaměstnanci nedostanou, stejně jako zápisy z porad, kterých jsem se účastnil jako zástupce odborové organizace. Jsem rád, že se zaměstnanci nenechali zastrašit a takový důkaz zveřejnili,“ uvedl pan Jurčík.

Na otázku, zda odbory budou hájit zájmy svých členů, Michal Jurčík odpověděl: „V první fázi se samozřejmě budeme snažit jednáním přesvědčit vedení Zoo, aby odměny byly vyplaceny. Zvážíme i možnost zapojení zřizovatele do jednání. Právní řešení není v tuto chvíli aktuální, nicméně je nelze do budoucna zcela vyloučit. Rozhodne-li se pro něj některý z dotčených zaměstnanců, poskytneme mu bezesporu podporu.“

-vl-

Související

Zoo: Narušili jste důvěru ředitele, odměny nebudou. Někdo promluví, poletíte všichni

 

Zoo: Narušili jste důvěru ředitele, odměny nebudou. Někdo promluví, poletíte všichni

2. 1. 2012 v 10.24 • Témata: , , , , ,

„Každý revírník musí zvládat usměrňování svých podřízených. Proto, jestliže se ještě jednou zopakuje vynášení informací ze zoo, všichni revírníci budou ze své funkce okamžitě odvoláni. Z důvodu narušení důvěry ředitele, nebudou revírům přiděleny odměny za rok 2011.“ Tak má podle údajů pracovníků zoo znít první, dokonce červeně zvýrazněný bod zápisu z pracovní porady č. 48/2011 v brněnské zoologické zahradě.

„V tom textu je zahrnut princip kolektivní viny. Nemusí vám stačit ani držet hubu a krok, kolektivní vina na vás dopadne stejně. Jde o strategii šíření strachu z neovlivnitelného, náhodného zásahu shůry, cizím slovem teror,“ kritizují lidé ze zoo výhružky vedení na neoficiální facebookové stránce Zoo Brno.

Není příliš složité si domyslet, že lehce hysterický tón souvisí s blížícím se konkurzem na místo ředitele zoo. Uzávěrka výběrového řízení je 31. ledna a nynější ředitel zahrady, MVDr. Martin Hovorka, chce svou pozici obhájit. Proto si ani trochu nepřeje, aby se v příštích týdnech ze zoo dostaly jakékoli negativní zprávy. Nicméně ačkoli je jeho podrážděnost lidsky srozumitelná, snaha nahradit úplný obraz o chodu zahrady jásavou konstrukcí ze samých úspěchů je nepřijatelná. Zoo je příspěvková organizace, hospodaří s penězi daňových poplatníků a ti mají – dokonce zákonem zajištěné – právo být o vynakládání svých peněz informováni se vší úplností. K tomu patří i zprávy o nezdarech, stejně jako „vynášení informací“ – ve skutečnosti necenzurované informace o událostech v zoo přímo od účastníků dění.

Jestli se zaměstnanci zoo budou proti odepření odměn „z důvodu narušení důvěry ředitele“, tedy z příčin zcela subjektivních a nedoložitelných, hraničících s rozmarem, bránit, nyní zjišťujeme.

-vl-

Související

Mobbing, bossing – Wikipedie
Hledá se ředitel/ředitelka pro Zoologickou zahradu
Petr Fejk ředitelem Zoo Brno?
Výběrové řízení na ředitele zoo vyhlášeno
Hovorkova „pětiletka“ v čele Zoo Brno končí. Jeho post míří do konkurzu
Z akvárií není vidět ani desetina. Potřebujeme peníze, říká ředitel
Zoo bez zvířat? Zpráva chovatele kritizuje poměry v zahradě
Výhrůžky zoo jsou směšné a dětinské
Zoo bez zvířat je nesmysl, oponuje zoo a hrozí žalobou
Zoo bez zvířat? Zpráva chovatele kritizuje poměry v zahradě

Hledá se ředitel/ředitelka pro Zoologickou zahradu

27. 12. 2011 v 11.38 • Témata: , , , , , , , ,

Rada Brna splnila předsevzetí magistrátní koalice ODS-ČSSD a vypsala, stejně jako u všech příspěvkových organizací, jejichž ředitelé jsou ve funkci déle než pět let, výběrové řízení na ředitele brněnské zoologické zahrady.

Nynější ředitel MVDr. Martin Hovorka je ve své funkci dvanáct let. Za dobu svého působení kolem něj vznikla početná skupina hlasitých kritiků, převážně z řad chovatelů zahrady. Jedním z nich je i autor následujího textu Jindřich Jedlička. Nyní již bývalý – byl propuštěn v souvislosti se zrušením Stálé akvarijní výstavy letos v létě – zaměstnanec zoo a člen starší ze dvou odborových organizací Zoo Brno hodnotí vývoj v zoo během posledních let a podmínky výběrového řízení.

Text Jindřicha Jedličky jsme převzali ze stránek odborů Zoo Brno.

*

I.

Zoologická zahrada města Brna byla založena v roce 1953. Její odloučené pracoviště, Stálá akvarijní výstava („SAV“ nebo jen „Akvárium“) v centru města pak v roce 1969. Zoologická zahrada je příspěvkovou organizací statutárního města Brna, kde spadá pod řízení Odboru životního prostředí Magistrátu města Brna. Zoo je na národní úrovni členem UCSZ (Unie českých a slovenských zoo), na mezinárodní úrovni WAZA, EAZA, i na východ orientované EARAZA. Nejvyšší návštěvnosti dosahovala zoo v letech 1974 až 1984, vždy přes tři sta tisíc návštěvníků samotné zoo, obvykle přes čtyři sta tisíc včetně Akvária. V roce 1981 to bylo 461 058 návštěvníků. Samotné Akvárium dosáhlo statisícových návštěvností v letech 1986 až 1988, v roce 1987 nevelkou expozici v centru města navštívilo cca 115 000 lidí.

Brněnská zoo po roce 1989 nejprve upadala, později stagnovala a stagnuje. Dna propadu návštěvnosti dosáhla samotná zoo v roce 1994 (141 819 návštěvníků), tedy tři roky před jmenováním současného ředitele. Obratu dosáhl pan architekt Petr Fritsch, dočasně pověřený řízením zoo, návštěvnost pak postupně (do roku 1998) rostla na přibližně dvě stě tisíc návštěvníků ročně, a na této hodnotě od roku 1999 stagnuje vyjma úspěšného roku 2008, s mláďaty ledního medvěda. Akvárium se na návštěvnické dno dostalo v letech 2002-2003, tedy v šestém a sedmém roce působení současného ředitele zoo, v obou letech poklesla pod deset tisíc návštěvníků. (Ač bez investic a zájmu ze strany vedení zoo, návštěvnost stálé akvarijní výstavy později rostla až na dvojnásobek těchto hodnot, než bylo v srpnu tohoto roku akvárium na Radnické zrušeno.)

Snahou o nápravu stavu brněnské ZOO  měla být Strategie rozvoje ZOO města Brna zpracovaná v letech 2001 až 2002 Regionální rozvojovou agenturou jižní Moravy. Ta stanovila na léta 2002 – 2012 následující měřitelné výstupy:

  1. ZOO Brno bude v pořadí návštěvnosti na druhém až třetím místě v rámci zoologických zahrad v ČR, přičemž roční návštěvnost dosáhne minimálně 500 000 osob
  2. V ZOO Brno budou zajištěny odpovídající kapacity služeb pro návštěvníky (počet občerstvovacích míst)
  3. V ZOO Brno bude v 9 pavilonech a 124 expozicích chováno minimálně 443 druhů zvířat v celkovém počtu minimálně 2338 jedinců (v souladu s Chovatelskou koncepcí ZOO města Brna)
  4. ZOO města Brna bude ekonomicky soběstačná minimálně z padesáti procent
  5. ZOO města Brna bude mít jednoho až dva odborné pracovníky odpovědné za realizaci mezinárodních záchranných programů (koordinátoři TAG – Skupiny pro záchranu ohrožených taxonů živočichů, EEP – Evropského záchovného programu nebo CBSG – Skupiny pro záchranu ohrožených živočišných druhů chovaných v zajetí), bude vést jednu až dvě plemenné knihy (jednu pro zahraniční a jednu pro domácí živočišný druh) nebo bude plnohodnotným členem řešitelského týmu mezinárodních záchranných projektů ohrožených živočichů
  6. Jeden až dva odborní pracovníci ZOO města Brna budou členy managementu mezinárodních asociací zoologických zahrad a akvárií
  7. ZOO města Brna se bude účastnit dvojnásobného počtu záchranných projektů EEP, CBSE, IUCN nebo CITES oproti roku 2003 (počet projektů v roce 2003: 22)
  8. Vzdělávací programy ZOO Brno pro veřejnost budou strukturované podle cílových skupin (mateřské školy, základní školy, střední školy, vysoké školy, střední věková skupina, senioři – univerzita třetího věku) a pro každou skupinu bude připraveno nejméně pět programů

Z osmi cílů snad můžeme v roce 2011 pokládat za částečně splněný jeden, ten nejméně náročný, osmý. Rozumí se tím, že existuje několik takzvaných výukových programů, ve skutečnosti ppt prezentací, a několik „pracovních listů“ s jednoduchými otázkami pro různé věkové skupiny dětí. K prvním sedmi cílům postupně:

Ad 1.  Návštěvnost instituce v roce 2010 poklesla na 238 036 návštěvníků, v roce 2009 dosáhla 250 184 návštěvníků. Asi desetinu z toho tvoří návštěvníci Stálé akvarijní výstavy, nikoliv návštěvníci samotné zoo. Obecně návštěvnost zoo stagnuje právě mezi dvěma sty tisíci a čtvrt milionem návštěvníků, tedy na úrovni regionálních zooparků v Chomutově či Jihlavě. Všechny významné zoologické zahrady (Praha, Dvůr Králové, Plzeň, Zlín, Liberec, Ostrava či Olomouc) brněnskou zoo výrazně předčí. Od splnění cíle, půlmilionové roční návštěvnosti a druhého až třetího místa mezi českými zoo jsme se od roku 2002 vzdálili, nikoliv přiblížili.

Ad 2.   Do stravovacích kapacit bylo investováno na dvacet milionů /!/ korun (restaurace u Tygra, stánek v otočce vláčku…), avšak bez výsledku. Restaurace je silně ekonomicky ztrátová a návštěvníky zoo krajně neoblíbená. V horní části zoo se v návštěvnických špičkách kapacity služeb občerstvení naopak nedostává. Neodpustíme si zde poznámku: Patří tento bod svým významem skutečně na druhé místo mezi vytčenými cíli?

Ad 3.  Investiční výdaje zoo byly v uplynulém období historicky rekordní, v přepočtu na hektar expoziční plochy jedny z nejvyšších mezi ostatními zahradami. Přesto prakticky nebyly vybudovány žádné návštěvníkům přístupné pavilony, jen venkovní expozice (bobři, vlci, dětská zoo /domácí zvířata/, medvěd hnědý, rys kanadský, rosomák, sovice sněžná, jeřáb, pekari …) Zoo tedy nadále disponuje dvěma pavilony opic z nichž jeden je přístupný návštěvníkům, pavilonem exotických ptáků, teráriem, návštěvníkům přístupná je i bývalá stáj kopytníků (nyní dětská zoo). Do vnitřních ubikací tygrů je možný průhled z návštěvnické cesty, stáje kopytníků včetně žiraf jsou nadále nepřístupné. Zrušeny byly expozice lvů, jaguárů, pum, gepardů, malých šelem, dikobrazů, hrabavých, vrubozobých a brodivých ptáků, prakticky všech antilop atd. K cíli devíti pavilonů a 124 expozic jsme se vůbec nepřiblížili.

Co se týká počtu druhů a jedinců zvířat, ty se ve výročních zprávách zvýšily především díky průhlednému triku: Jedinci i druhy chované na Stálé akvarijní výstavě na Radnické ulici v centru města začali být sčítáni se zvířaty chovanými v zoo, dříve byly uváděni v téže publikaci zvlášť. (Poznámka: Nyní, po zrušení akvária na Radnické ulici, navíc 90% těchto jedinců a druhů není vůbec vystaveno pro veřejnost.) Mají-li být nové a staré údaje porovnatelné, je třeba si v duchu odečíst asi tisíc akvarijních rybiček stovky druhů od nyní udávaných hodnot 1700 chovaných zvířat tří set druhů. K vytčeným cílovým číslům 2338 jedinců 443 druhů jsme se tedy vůbec nepřiblížili, uvážíme-li, že čísla ve Strategii jsou převzata z Expoziční koncepce (Král, B. 2000), a ta se Stálé akvarijní výstavě nevěnuje a její chovance nezahrnuje.

Ad 4.  Dosud nejvyšší soběstačnosti (42%) dosáhla zoo v roce 2008 díky náhodnému chovatelskému úspěchu, odchovu dvou mláďat medvěda ledního, tento úspěch byl komerčně důsledně využit. Ihned následujícího roku číslo kleslo zpět na tradičnějších 36%, přibližně třetinové soběstačnosti dosahuje naše zoo dlouhodobě. K padesátiprocentní soběstačnosti nyní nesměřujeme. Je ovšem třeba říci, že ředitel Martin Hovorka v ústních diskusích podmiňuje vysokou návštěvnost i soběstačnost zoo investičními dotacemi v každoroční výši padesáti milionů korun po deset let, tedy půl miliardou v investičních dotacích, a to s sebou přináší i podstatné navýšení provozních nákladů budoucích staveb. Je tedy možné, že dosažení padesátiprocentní soběstačnosti zoo takovýmto způsobem by bylo pro zřizovatele Pyrrhovým vítězstvím. Pokrytí padesáti procent nákladů provozu zoo by město poté stálo v absolutní částce mnohem více, než dnešní provozní dotace kryjící dvě třetiny neinvestičních výdajů zoo, nehledě na vynaložené investiční náklady a jejich odpisy.

Ad 5.  Vývoj v zoo směřuje směrem právě opačným; nejen, že naše zoo nemá koordinátory chovu či vedoucí plemenných knih, naše zoo opakovaně ztratila díky nesmyslné fluktuaci zaměstnanců chovatelského úseku i pouhé zastoupení v komisích a odborných skupinách (TAGs) v mezinárodních institucích (EAZA).

Ad 6.  Vzhledem k výše uvedenému je nám tento cíl, tedy účast zástupců brněnské zoo ve vedení mezinárodních asociací zoologických zahrad a akvárií, vzdálen zcela mimo obzor, naprosto mimo dohled.

Ad 7.  Účast zoo Brno v EEP nejen že neroste, nýbrž z 22 programů v roce 2002 poklesl na 20 programů v roce 2009. Navíc počet jedinců jednotlivých taxonů a aktivita (odchovy mláďat) těchto druhů jsou směšně nízké, naprosto nesouměřitelné s významnějšími zoologickými zahradami v zemi.

Protože osmý bod již byl zmíněn, nezbývá než konstatovat, že zoologická zahrada města Brna patrně do roku 2012 nejen, že nemůže splnit měřitelné výstupy vytčené ve Strategie rozvoje z roku 2002, ale v řadě bodů dojde ještě k regresi, výsledky budou horší než stav před deseti lety a před utracením stovek milionů korun z veřejných rozpočtů.

Současný management ZOO přesto každoročně vyhodnocuje plnění „akčního plánu“, podle něhož naprosto úspěšně naplňuje cíle Strategie a plní se jednotlivá opatření. Papír snese všechno.

Vyloučíme-li extrémní hodnoty (minimum v roce 2001 a maximum v r. 2008), pak návštěvnost brněnské zoo v uplynulé dekádě stagnuje, návštěvnost letos zrušeného akvária lehce stoupala. Z vrcholu návštěvnosti zoo v roce 2008 je znát, že Brňané jsou připraveni do své zoo opět chodit, bude-li zoo chovat a vystavovat zajímavá zvířata. V roce 2008 to byla dvě mláďata medvěda ledního.

Strategie, kterou za Regionální rozvojovou agenturu jižní Moravy připravoval zejména pan mgr. Libor Opluštil, zmapovala analýzou SWOT vnitřní situaci, silné a slabé stránky zoo, podobně jako vnější pozici, příležitosti a ohrožení. Strategie mohla, a měla, být podkladem pro rozhodování managementu  zoo, mohla, a měla, přispět k lepšímu využití příležitostí, k odstranění rizik, k zúročení silných a k potlačení slabých stránek organizace. Výsledek je ovšem po deseti letech tristní, jak bylo zdokumentováno porovnáním stanovených měřitelných výstupů se skutečností. V prostředí právní formy příspěvkové organizace, která nemá správní radu, nýbrž statutárním orgánem je sám ředitel organizace, leží zodpovědnost výlučně na něm. Není totiž v pravomoci rozhodování nikterak limitován vyjma obecně platných právních norem a nezbytnosti schválení rozpočtu organizace zřizovatelem.  Je tedy zřejmé, že Zoologická zahrada města Brna opět narazila především na limity schopností, erudice, kompetentnosti a psychosociálních charakteristik osobnosti svého ředitele.

II.

Rada města Brna vyhlásila dne 15. 12. 2011 výběrové řízení na obsazení funkce ředitele/ředitelky Zoologická zahrada města Brna, příspěvková organizace. Byl jsem v této souvislosti tázán tiskem i přáteli a bývalými kolegy na názor, a dovolil jsem si dát mu pak i tuto písemnou podobu.

Podmínky výběrového řízení, jak byly zveřejněny, podle mého názoru umožňují, aby byl nalezen výborný ředitel pro brněnskou zoologickou zahradu. Nezaručují to, samozřejmě. Zaručit to nemohou žádné „požadované předpoklady“, šanci ovšem může zvýšit dobré složení výběrové komise. Ani vynikající komise ovšem není chráněna před omylem.

Zkusím rozebrat, ryze subjektivně, jednotlivé body požadavků, jak jdou po sobě:

1. Vysokoškolské vzdělání magisterského studijního programu, nejlépe veterinárního směru, případně zemědělského, ekonomického, manažerského či technického směru.

Rozumím podmínce magisterské úrovně akademického vzdělání. Nerozumím, proč je na první místo postaveno vzdělání veterinárního směru, ostatní nejsou v kategorii „nejlépe“. A úplně chybí vzdělání přírodovědné, zejména obor biologie; absolventi přírodovědeckých fakult se do výběru nevejdou, technický směr je naopak přípustný. Znamená to, že absolvent řekněme strojní fakulty VUT nebo Vysoké školy báňské by byl lepším ředitelem zoo, než povězme zesnulý Profesor RNDr. Zdeněk Veselovský, DrSc? (Volím tuto nežijící všemi respektovanou osobnost jako příklad, abych se vyhnul podezření, že protěžuji nějakého skutečného kandidáta). Preference veterinárního vzdělání před vzděláním v zoologii není šťastná. Mezi veterinárními lékaři jsou i vynikající chovatelé a zoologové, ale jen tehdy, pokud takovými byli již v osmnácti letech, když se po maturitě na veterinu hlásili. Samotné studium veterinárního lékařství je směrováno na patologii zvířete, převážně hospodářského zvířete. Choroby skotu, choroby prasat, choroby drůbeže, choroby koní, choroby ryb a včel, choroby malých zvířat… jenže nejde o výběrové řízení na šéfa veterinární kliniky. Zoo potřebuje větší zaměření na „fyziologii“, na zdravé zvíře, nežli na „patologii“. (Ostatně, což jsme již zapomněli na neblahé působení MVDr. Jany Brandstätterové nebo MVDr. Petera Guby v ředitelské funkci?) Dnes již lze studovat i obor „speciální chovy“ a skládat státnice přímo z „chovu exotických zvířat“, „chovu exotických savců“, „chovu exotických ptáků“ atd. Dal bych tedy přednost tomu, kdyby různé biologické směry, včetně environmentálních studií, byly rovnocenným kritériem. Naopak samotné manažerské vzdělání je, dle mého názoru, v současné situaci pro zoo Brno nedostatečné. Nejsme v situaci pražské zoo před nástupem PhDr. Fejka, není zde stabilizovaný odborný tým, který v Praze tehdy byl k dispozici. Pro „manažera“ bez odborného vhledu je nesmírně těžké sestavit de novo expertní tým, chybí mu kritéria, podle nichž si mezi odborníky vybere. V Brně právě to bude nutnou podmínkou budoucího úspěchu.

2. Praxe minimálně 5 let ve vrcholové manažerské pozici ve střední nebo větší organizaci či společnosti, z toho minimálně 3 roky praxe se samostatnou zodpovědností za celkové výsledky řízeného celku.

Zoo má řádově jedno sto zaměstnanců. V českých podmínkách snad „střední“, ve skutečnosti ale malá organizace. Žádné pobočky v zemi natož v Evropě a na světe, pouhé lokální působení. Rovněž cash flow: Nějakých sedmdesát milionů českých korun ročně, z toho dvě třetiny z dotace … to ještě není středně velká organizace, natož „větší“. Důležitější než samo pětileté působení v top managementu je úspěšnost takového působení. Současný ředitel zoo Brno předsedal zemědělskému družstvu v Šitbořicích. Výsledkem byla (nakonec neúspěšná) žaloba majitelů podniku (družstva) na manažera. Požadovat do příspěvkové organizace (tabulkový plat) jedině top manažera může znovu přivést do zoo manažera neúspěšného, v komerční sféře zkrachovalého.

Kéž by osvícená výběrová komise dala šanci lidem, kteří jsou na vzestupu sil a schopností, ne na sestupné trajektorii. Například lidem z neziskových organizací, nebo z chovatelských asociací. Lidem z oboru, byť dosud ze středního stupně řízení. Kéž je přirozená autorita cestou k funkci, ne jmenování do funkce jediným zdrojem autority.

3. Schopnost samostatného jednání, vyjednávací, prezentační a komunikační schopnosti ve směru k odborné veřejnosti na mezinárodní úrovni a k médiím.

Třetí podmínka, komunikační schopnosti, je v pořádku, chybí mi ovšem zmínka i o komunikaci směrem dovnitř organizace. Je pěkné postavit se před shromáždění laiků, třeba na setkání dárců a sponzorů zoo, a „komunikovat“. Obtížnější je komunikovat se zasvěcenými, s lidmi znalými faktů. Vyjednávat. A být při tom důvěryhodný. Ovšem schopnost samostatného jednání je poměrně obtížně prokazatelná a hodnotitelná, ač se jeví tak samozřejmá. Je-li uváděna jako samostatná podmínka, pak mi chybí zmínka o schopnosti kooperace, spolupráce (rovněž i na mezinárodní úrovni).

4. Výborné vyjadřovací schopnosti v mluveném i písemném projevu.

V pořádku, ale jak budou ověřeny? Zdá se, že budou-li kritéria u uchazečů bodována, je zde místo pro „přilití bodů“. A propos, písemný projev. Budou kandidáti psát před komisí slohové cvičení nebo esej? To je jen taková připomínka v dobách, kdy se i diplomové, rigorózní a disertační práce dají koupit hotové.

5. Znalost principů veřejné zprávy.

K bodu nemám připomínek.

6. Všeobecný přehled legislativy a znalost legislativy upravující činnost zoologických zahrad, příspěvkových organizací, včetně pravidel dotační politiky státu a EU.

K bodu nemám připomínek.

7. Schopnost navázat na Strategii ZOO Brno a prosadit její implementaci.

To je zajisté zajímavý bod. Nesvazuje budoucího ředitele/ředitelku příliš? Na jedné straně bych nerad viděl z deset let starého dokumentu Strategie „posvátnou krávu“, na druhé straně, pokud jde o zajištění jisté kontinuity, aby vývoj zoo Brno nešel ode zdi ke zdi, pak je to v pořádku. Snad výběrová komise přistoupí ke kritériu právě tak, a nebude penalizovat uchazeče, jejichž vize deset let starou Strategii překročí, překoná.

8. Časová flexibilita, řidičský průkaz sk. B, uživatelská znalost práce na PC (zejm. Word, Excel, PowerPoint).

K bodu nemám připomínek.

9. Vynikající znalost anglického jazyka slovem i písmem, znalost dalšího cizího jazyka výhodou.

Do you speak English, if you’re standing as a candidate again?

Pořadí uveřejněných předpokladů nepovažuji za vyjádření jejich závažnosti při rozhodování.

III.

Zbývá mi vypořádat se s otázkou: Je výběrové řízení poctivě, otevřeně a transparentně vypsáno, není spíše „napsané na míru“ někomu konkrétnímu?

Toužíme-li po změně k lepšímu, nesmíme se bát změny. Jsem zvyklý vždy připouštět dobrou vůli, jednání v dobré víře, a to včetně práva na omyl. (Za takový neúmyslný a napravitelný omyl chci považovat právě třeba neuvedení přírodovědeckého směru vzdělání mezi přípustnými, právě tak chybu v datu (roce) uzávěrky přihlášek do výběrového řízení.) Jak jsem napsal v úvodu této druhé části textu, podmínky umožňují, aby byl výborný ředitel nalezen, a to je nyní nejpodstatnější. Nepodléhejme představě, že někde čeká „předurčená“ osobnost, které místo ředitele z vyšší moci náleží. Nyní se otevírají pro zoo různé cesty, různé alternativy, z nichž více může být dobrých.

Připouštím ovšem i možnost, že výběrové řízení je opravdu přichystáno někomu „na míru“. Ale jsem a zůstávám optimistou, výběrové řízení vítám a vidím v něm naději pro zoo.

Přejme tedy naší zoologické zahradě, aby výběrová komise i radní našeho města měli tentokrát při výběru ředitele či ředitelky zoo šťastnou ruku.

Jindra Jedlička

Část I. byla vytvořena na základě tohoto díla:
Anonymous, 2011: Think-Tank manažerských koncepcí pro ZOO Brno od roku 2012 .
Dostupné on-line http://svobodneozoobrno.czechian.net

*

Související

Petr Fejk ředitelem Zoo Brno?
Výběrové řízení na ředitele zoo vyhlášeno
Hovorkova „pětiletka“ v čele Zoo Brno končí. Jeho post míří do konkurzu
Z akvárií není vidět ani desetina. Potřebujeme peníze, říká ředitel
Zoo bez zvířat? Zpráva chovatele kritizuje poměry v zahradě

Ředitel Zoo Brno: Někdo nás sabotuje

22. 12. 2011 v 12.41 • Témata: , , ,

Za pondělním poraněním jaka podle ředitele zoo Martina Hovorky může stát sabotér. Odbory naopak viní vedení zahrady z nedbalosti.

Nehoda mezi výběhem jaků a bizonů v brněnské zoologické zahradě, u které se jedno ze zvířat zranilo, vyvolalo kritiku některých zaměstnanců zahrady proti jejímu řediteli Martinovi Hovorkovi. Ten naopak myslí, že celý incident mohli zinscenovat lidé, kteří nechtějí aby v připravovaném výběrovém řízení obhájil svůj post. „V zoo nyní dochází k řadě sabotáží. Zvažuji, že podám trestní oznámení,” oznámil Hovorka.

K nehodě došlo v pondělí ráno, kdy se zvířata navzájem dostala do vedlejších výběhů. „Jelikož to bylo mimo provozní dobu zahrady, nikdo přímo neviděl, jak se to stalo. Podle šetření ale předpokládáme, že někdo nezavřel branku a zvířatům tak nechal volný průvod. Jeden z jaků se dostal do dělícího koridoru, kde se mu zaklínila hlava mezi dělící zábradlí,” popsal Hovorka. Jak do jaka bizoni strkali, utrhl si podle něj jeden z rohů. „Zvíře jsme raději utratili. Bez rohu by ho stádo pravděpodobně špatně přijalo,” vysvětlil Hovorka.

Vrátka podle něj mohl nechat omylem otevřená některý z chovatelů. „Je ale možné, že někdo vrátka nezavřel schválně, aby mě poškodil před blížícím se výběrovým řízením,” nadhodil. Předseda jedněch z odborů v zoologické zahradě Michal Juriček naopak ze zranění jaka viní Hovorku. „Chovatelé vedení zoo již několikrát upozorňovali, že bizoni a jaci nemají být umístěni vedle sebe a oba výběhy by měli být od sebe lépe odděleny,” upozornil Jurčík. Zoologická zahrada by si podle něj zasloužila vedení, které dbá na připomínky zaměstnanců.

(…)

Celý text článku najdete na brnensky.denik.cz

Související

Bizon v zoo zabil jaka. Nehoda vyostřila spor mezi chovateli a ředitelem

Výběrové řízení na ředitele zoo vyhlášeno

16. 12. 2011 v 13.04 • Témata: , , , , , , , ,

Magistrát města Brna vyhlásil výběrové řízení na ředitele Zoo Brno. Splnil tím slib koalice, že všichni ředitelé příspěvkových organizací, kteří jsou ve funkci déle než pět let, budou muset o svou pozici znovu usilovat.

Nynější ředitel zoo Martin Hovorka se do konkurzu přihlásí. V zoologické zahradě proti němu existuje silná opozice, jejíž zástupci se již dříve vyjádřili, že do výběrového řízení postaví vlastního kandidáta. Podle informací, které se nám zatím podařilo zjistit, se výběrového řízení zúčastní přinejmenším dva kandidáti (včetně Martina Hovorky), alespoň dva další svou účast zatím zvažují.

Přihlášky do konkurzu je třeba odevzdat do 5. ledna.

-vl-

Aktualizace 23. 12. 2011: Uzávěrka přihlášek do výběrového řízení byla prodloužena do 31. ledna 2012.

Ke stažení

Podmínky výběrového řízení (PDF)

Související

Hovorkova „pětiletka“ v čele Zoo Brno končí. Jeho post míří do konkurzu
Z akvárií není vidět ani desetina. Potřebujeme peníze, říká ředitel
Výměna ředitelů: na řadě je zoo
Ladislav Macek: Konkurz na ředitele zoo není v dnešní době aktuální

Hovorkova „pětiletka“ v čele Zoo Brno končí. Jeho post míří do konkurzu

24. 11. 2011 v 20.56 • Témata: , , , ,

Ředitel brněnské zoologické zahrady Martin Hovorka musí po pěti letech v čeleŘeditel brněnské zoologické zahrady Martin Hovorka musí po pěti letech v čele zoo svůj post obhájit ve výběrovém řízení.

„Zpracovávám krizový plán řízení zahrady se sníženým rozpočtem o 8,37 milionu korun,“ komentoval Hovorka. Zahradu by mohlo opustit až 14 zaměstnanců, nebudou se již najímat sezonní pracovníci a obchody v areálu se naopak pronajmou.

Podle předsedkyně odborů zoo Ester Reichmanové není načasování konkurzu šťastné. „Ředitel situaci řeší, hledá cestu. Kdokoli jiný by aktuální stav nemusel zvládat tak dobře. A neměl by to lehké,“ upozornila.

(…)

Zkráceno, celý text najdete na brno.idnes.cz
foto: Otto Ballon Mierny, MF DNES

Ester Reichmanová je předsedkyně druhých oborů, které v zahradě vznikly. Při ustavování zakladatelé druhé odborové organizace tvrdili, že její existence je nutná, jelikož první odbory jsou příliš radikální a kritické. Ester Reichmanová je asistentkou ředitele Martina Hovorky.

*

Související

Z akvárií není vidět ani desetina. Potřebujeme peníze, říká ředitel
Výměna ředitelů: na řadě je zoo
Ladislav Macek: Konkurz na ředitele zoo není v dnešní době aktuální

Z akvárií není vidět ani desetina. Potřebujeme peníze, říká ředitel

13. 11. 2011 v 11.11 • Témata: , , , , , ,

Po uzavření stálé akvarijní výstavy na Staré radnici na konci července a jejím přesunu na Mniší horu do Bystrce přestala pro návštěvníky výstava fakticky existovat. Stav expozice je nyní ještě horší, než předpovídali kritici v první polovině roku.

„Návštěvníci v současnosti nevidí z výstavy ani deset procent,“ přiznal ředitel zoo Martin Hovorka na tiskové konferenci 2. listopadu.

Stálá akvarijní výstava na Radnické ulici v centru Brna fungovala 42 let. Letos ji vedení zoo se souhlasem magistrátu uzavřelo. Důvodem měla být nutná rekonstrukce Staré radnice. Podle původních zpráv se s opravami staticky narušené budovy mělo začít v září, ve skutečnosti však nyní na radnici žádné opravy neprobíhají a v ostatních prostorách, které se také měly vystěhovat, provoz normálně běží. Jestli se radnice vůbec začne opravovat, bude to až příští rok.

Zoologická zahrada ani zřizovatel se netajili s tím, že výstavu už nemíní na Radnickou nikdy vrátit. Přesunem do zoo se měly ušetřit peníze.

Uzavření a přesun kritizovali chovatelé z SAV. Proti záměru sepsali i petici, pod níž shromáždili přes 2 400 podpisů. Tvrdili, že na Mniší hoře nejsou pro akvária připraveny prostory a přesunem bude výstava dezintegrována. Stálá akvarijní výstava přiváděla do zoo téměř deset procent návštěvníků, a o ty zahrada přesunem přijde, zněl jeden z dalších argumentů odpůrců přesunu. V důsledku se tak nemělo uspořit nic.

Přestože zpráva zoo z 1. srpna uvádí, že už na konci září budou moci návštěvníci akvária na Mniší hoře znovu vidět, slib se ani na počátku listopadu nestal realitou. K vidění dnes není ani desetina nádrží. Příčinou je podle Martina Hovorky, ředitele zoo, hlavně nedostatek peněz. Na plné zprovoznění  by prý potřeboval 750 tisíc korun.

r+v
Fotografie z výstavy před uzavřením: Zoo Brno

Související

Stará radnice si na opravy počká
Vladimír Spurný: Více než dva tisíce podpisů pro výstavu
Michal Jurčík: Výsledek bude v lepším případě nulový
Část přesunutých akvárií bude k vidění v polovině září
Ryby na radnici skončily, spor pokračuje
Primátor k uzavření Stálé akvarijní výstavy
Odbory zoo dojednaly vyšší odstupné
Tisková zpráva zoo: Stálá akvarijní výstava v centru Brna nezanikne
Za akvarijní výstavu bojuje petice
Zoo cenzuruje petici
Petice pro zachování akvarijní výstavy
Jindřich Jedlička: Jestli lidé nechtějí o výstavu přijít, musí to říct

Cora je v boxu

12. 11. 2011 v 21.52 • Témata: , , , , , , , , , , ,

Lední medvědice Cora, na jejíž porod s napětím čekají v brněnské zoo,  je ode dneška uzavřena v „porodním boxu“. Oznámila to mluvčí zoo Lucie Kapounová. Cora by měla podle odhadů chovatelů vrhnout mladé mezi 15. a 25. listopadem. Jestli je ovšem březí, což nikdo s jistotou neví.

„Pokud vše půjde bez potíží, v pondělí 14. listopadu bude na www.zoobrno.cz spuštěn video-přenos,“ uvedla mluvčí zoo.

Přestože si v zoo všichni přejí úspěšný odchov medvíďat, a vedení si od něj také slibuje výrazný nárůst návštěvnosti, realistický odhad expertů dává šanci na úspěch sotva 10 %.

Související

Zoo chystá porod. Snad tentokrát nebude imaginární

Zoo: Proti škrtům aktivní marketing

6. 11. 2011 v 15.10 • Témata: , , , , , , ,

Proti škrtům v rozpočtu chce ředitel brněnské zoo Martin Hovorka postavit aktivní marketing. Zahrada sice propustí kolem tří desítek lidí napříč všemi úseky, obchodní oddělení má jako jediné být posíleno. Ředitel Hovorka to řekl na tiskové konferenci ve středu 16. listopadu.

Škrty se týkají provozní části rozpočtu, která se sníží o pětinu. Zahrada se tak dostane v nominální cenách zpět na úroveň roku 2002. „Vše je však dnes mnohem dražší,“ zdůraznil ředitel Hovorka. Zoo také mezitím rozšířila expozice.

Magistrát ubezpečuje všechny příspěvkové organizace, že rozpočtový sestřih je dočasnou záležitostí a po dvou letech se vše vrátí „do normálu“.

Aktivním marketingem chce ředitel do zoo přilákat víc návštěvníků a tak i stržit víc peněz. Návštěvnost zahrady se dlouhodobě pohybuje kolem dvou set tisíc lidí ročně. „Za normální pro zahradu našeho významu bych považoval kolem tří set třiceti, tří set padesáti tisíc návštěvníků,“ uvedl Martin Hovorka. Žádné podrobnosti o tom, zda a jak se tomu číslu chce přiblížit, však dosud nesdělil.

Ze 112 zaměstnanců (stav k 1. lednu 2011) má počet pracovníků klesnout v příštím roce na 80 až 86. Ředitel však míní, že propouštění se lidí nijak drasticky nedotkne. Někteří odejdou do důchodu, jiní zmizí ze seznamu zaměstnanců v souvislosti s pronájmem některých objektů zahrady, přitom však v práci mohou zůstat, uvedl Martin Hovorka. Připustil však, že bude nutné propustit i chovatele.

Zahrada má začít pronajímat stánky s občerstvením a restauraci U Tygra. Až dosud je provozovala sama. Podle ředitele je restaurace dlouhodobě ztrátová, avšak do značné míry prý jde jen o „optický klam“.

„Restaurace U Tygra vykazuje ročně kolem půl milionu účetní ztráty,“ vysvětlil Martin Hovorka, „Zároveň však také vaří pro zaměstnance, což je služba, za kterou budeme muset v budoucnu platit. Tím se víceméně zisky a ztráty vyrovnají, v účetnictví to však zřetelně vidět není.“

Vláček si zoo ponechá. Martin Hovorka na otázku Bystrčníku odpověděl, že provoz vláčku je sice mírně, přesto však ziskový.

Ředitel odmítl, že by propuštění určitého počtu chovatelů způsobilo zbývajícím problémy a nedokázali by péči o zvířata zvládnout. Opak tvrdí předseda starších ze dvou odborů v zoo Michal Jurčík. „Poměr zvířat a chovatelů je už teď na hraně. Pokud ředitel propustí další, musí začít proplácet přesčasy, jinak bude porušovat občanský zákoník,“ upozornil Jurčík.

Anonymní chovatelka, kterou Bystrčník v zahradě vyzpovídal, však dávala zapravdu spíše řediteli Hovorkovi. Podle ní chovatelé přepracováním netrpí a péče o zvířata ani propuštěním několika málo z nich utrpět nemůže. Podobně se také vyjádřila předsedkyně druhé odborové organizace Ester Reichmanová.

Zahrada však zároveň se škrty v provozní části rozpočtu chystá další rozšíření expozic. Na ty získala převážně z evropských fondů 75 milionů korun. Že by další zvířata vyžadovala tolik práce, aby bylo nutné místo propouštění přijmout nové chovatele, ředitel Hovorka výslovně popřel. Současně však zdroj jemu velmi blízký tvrdí, že ředitel zvažuje, že by se část zvířat blíže neujasněným způsobem přesunula k soukromým chovatelům. Má snad jít o jakousi dočasnou úschovu.

Ačkoli by se mohlo zdát, že ve stísněných finančních podmínkách zcela zanikne plán na výstavbu nového vstupního areálu, opak je pravdou. S investicí přinejmenším tří set milionů korun město podle ředitele Hovorky stále počítá a příprava projektu se nezastavila. Vstupní areál má stát v Kníničkách a jeho hlavní funkcí má být rozšíření nyní nedostatečných parkovacích ploch pro návštěvníky zahrady. Proti stavbě jsou však silně místní obyvatelé, kteří navíc v minulých volbách získali významnou podporu místního zastupitelstva.

Magistrát podle primátora Onderky chystá ještě letos výběrové řízení na místo ředitele zoologické zahrady. Lze očekávat, že právě způsob, jakým se se sníženým rozpočtem vypořádají, bude pro rozhodování mezi kandidáty podstatný. Současný ředitel Martin Hovorka se do konkurzu hlásí, z několika stran bylo také oznámeno, že bude mít protikandidáty.

r+v

Související

Zoo: O lístky za kaštany byl zájem
Zoo chystá porod. Snad tentokrát nebude imaginární
Zoo: Srpen nebyl úspěšný, letošek je však stále výborný
Výměna ředitelů: na řadě je zoo
Zoo dostane příští rok o pětinu méně
Zoo bez zvířat? Zpráva chovatele kritizuje poměry v zahradě

Zoo: O lístky za kaštany byl zájem

3. 11. 2011 v 06.34 • Témata: , , , , , , , , , ,

Říjnová nabídka brněnské zoologické zahrady vzbudila zájem. Pro dětskou vstupenku za kbelík kaštanů si přišlo 138 návštěvníků.

Ačkoli říjnová a listopadová zoo září všemi barvami usychajícího listí, návštěvnost, stejně jako jiné roky, na podzim prudce klesá. „Zahrada nyní nabízí krásné scenérie a díky menšímu počtu návštěvníků i klidnou procházku. Přesto bohužel mnoho lidí nepřichází,“ postěžoval si ředitel zoo Martin Hovorka.

Otevřeno má zoo od listopadu do února každý den od 9 do 16 hodin. Předpověď počasí na víkend slibuje jasno s teplotami až 14 stupňů.

Související

Stránky Zoo Brno
Za kaštany volňásek do brněnské zoo!

Zoo chystá porod. Snad tentokrát nebude imaginární

1. 11. 2011 v 18.01 • Témata: , , , , , , , , , , ,

V brněnské zoo se chystají na porod medvědice Cory. „Vše zatím nasvědčuje tomu, že lední medvědice Cora by mezi 15. a 25. listopadem mohla přivést na svět mláďata,“ tvrdí ředitel zahrady Martin Hovorka. Jenže „vše“ zde znamená zároveň „skoro nic“, a tak je další vývoj velmi nejistý.

Chovatelé totiž na březost samice usuzují jen z jejího – dosti nevyzpytatelného – chování, a také ze svých přání. Zoologickou zahradu by narození medvíďat velmi potěšilo, ředitel si od něj slibuje významný nárůst návštěvnosti.

V zahradě je nyní na porod vše připraveno, a vedení neponechává nic náhodě. V porodním boxu Cory jsou připraveny kamery se zvukovým systémam, nachystány jsou i dva inkubátory pro medvíďata. Ředitel však doufá, že jich nebude zapotřebí, a že vše půjde přirozenou cestou. Odebrat samici medvíďata je velmi složité, kromě jiného pro nutnost ji uspat a zajistit pro mláďata dokonale sterilní prostředí.

Inkubátor přichystaný pro medvíďata

„V případě, že bychom byli nuceni umístit medvíďata do inkubátorů, šance na jejich přežití výrazně poklesnou,“ zdůraznil Martin Hovorka.

Cora byla březí už loni. Možná. Po porodu pak medvíďata sežrala. Údajně. Ve skutečnosti není jisté ani jedno, je docela dobře možné, že se ani žádný porod nekonal. Ředitel zoo označil loňské události za „imaginární porod“.

„Nikdo nic neviděl, neslyšel, po medvíďatech nezůstala sebemenší stopa. Nic, ani chlup,“ popsal události z minulého roku dnes (1. listopadu) na tiskové konferenci ředitel Hovorka, „Chovatelé sice tvrdili, že samice březí byla a k porodu došlo, materiální důkaz ale neexistuje žádný.“ Tisková zpráva zoo z 22. listopadu 2010 tvrdí, že zoologové mláďata identifikovali „podle zvuků“. Jejich záznam však nepořídili.

Nejasnosti kolem loňského porodu-neporodu dokonce tehdy vyprovokovaly některé zaměstnance zoo k obvinění, že ředitel nechal mrtvá mláďata sám odstranit a vše přikryl historkou o tom, jak je Cora sežrala. Mělo se tím zakrýt selhání příprav na umělý odchov. Ani tato tvrzení však nejsou doložena žádnými materiálními důkazy, a tak asi nesvědčí o ničem jiném, než o vztazích mezi pracovníky zahrady.

Avšak událostmi z loňského roku se brněnská zoo nyní nezabývá. Chovatelé napjatě čekají, jak dopadne letošní Cořin porod. Snad nebude znovu imaginární.

r+v

Související

Sežraná medvíďata? Tajemný zoolog z Facebooku komentuje
Mláďata se narodila v neděli. Dnes je lední medvědice Cora sežrala
Zklamání v zoo: Cora porodila jen jedno medvídě!
Lední medvědi v Brně mají dva potomky. Cora je zatím vzornou matkou

Výměna ředitelů: na řadě je zoo

20. 9. 2011 v 08.20 • Témata: , , , , , , , , ,

Po čtrnácti letech ve vedení brněnské zoologické zahrady bude muset ředitel Martin Hovorka dokazovat, že zoo dokáže řídit nejlépe právě on. Do konce letošního roku totiž magistrát vypíše výběrové řízení na manažerské posty v několika svých příspěvkových organizacích. Jednou z nich je i zoologická zahrada. Brněnskému deníku Rovnost to potvrdil primátor města Roman Onderka.

Na vypisování podobných výběrových řízení se dohodli sociální a občanští demokraté při podpisu koaliční smlouvy. „Postupně vyhlašujeme výběrová řízení na ředitele příspěvkových organizací a obchodních společností s většinovou majetkovou účastí města, kteří jsou ve funkci přes pět let. Výběrové řízení na ředitele zoo vyhlásíme nejspíš ještě letos,“ sdělil Onderka.

Jeho náměstek Ladislav Macek, do jehož kompetence zahrada spadá, původně informace o výběrovém řízení popřel. Poté, co primátor slíbil uspořádání konkurzu do konce roku, však otočil. „Když to říká primátor, bude to jistě pravda,“ konstatoval.

(…)

Celý článek si přečtěte na brnensky.denik.cz

*

Náměstek primátora Ladislav Macek v polovině srpna pro Bystrčník napsal, že konkurz „není aktuální“, odmítl se o jakémkoli upřesnění bavit a nepřímo výběrové řízení označil za „popravu“.

Na vyhlášení výběrového řízení na ředitele brněnské zoologické zahrady již netrpělivě čeká nemalá skupina jeho dlouholetých kritiků. Někteří lidé ze zoo jsou s vedením Martina Hovorky dlouhodobě nespokojeni a chystají se do konkurzu poslat silného protikandidáta. Dá se předpokládat, že s blížícím se výběrovým řízením jejich kritika dosavadního ředitele ještě zesílí. Nasvědčoval by tomu i jízlivý komentář, který se před několika hodinami objevil na alternativní facebookové stránce brněnské zoo: „Městské příspěvkové organizace měly návrh nového rozpočtu připomínkovat. Již sedmého září jsme na zdi zveřejnili odkaz na článek na iDnes na toto téma. Jaké připomínky, jakou argumentaci k rozpočtu městské zoo použil ředitel Hovorka? Žádnou. Ani nemohl. Byl s Janičkou Hadovou na předem neplánované dovolené v Tatrách. Snad si aspoň užili.“

Související

Ladislav Macek: Konkurz na ředitele zoo není v dnešní době aktuální
Zoo dostane příští rok o pětinu méně

Zoo dostane příští rok o pětinu méně

16. 9. 2011 v 21.06 • Témata: , , , , , ,

O dvacet procent méně než letos. Tak má zhubnout rozpočet brněnské zologické zahrady v příštím roce podle přání magistrátu.

„Z návrhu zřizovatele, kterým je město Brno, vyplývá, že by rozpočet měl být o dvacet procent nižší, než je ten stávající,“ uvedla mluvčí zoo Lucie Kapounová.

V zahradě nyní řeší, jak rozpočet sestavit a kde mohou ušetřit. Vzhledem ke struktuře provozních nákladů zřejmě vedení zoo bude muset sáhnout na platy zaměstnanců, respektive část z nich propustit.

„V případě, že plánovaný rozpočet zřizovatel odsouhlasí, znamená to pro Zoo Brno vážnou situaci. Propouštění zaměstnanců, možné snížení oprav a omezení služeb pro návštěvníky,“ popsala pravděpodobné důsledky úsporných opatření mluvčí, „V roce 2012 by brněnská zoologická zahrada měla hospodařit s částkou o téměř 8,5 milionů nižší, než je ta letošní. Měsíčně by tak na provoz zahrady mělo vystačit jen 2,6 milionu korun. Letos je to přitom 3,3 milionu.“

Už před nyní ohlášeným ořezáním rozpočtu však ředitel zahrady Martin Hovorka plánoval propuštění téměř třetiny zaměstnanců. Není jasné, zda zahrada bude muset propouštět ještě i nad rámec těchto plánů.

Mluvčí zahrady ani magistrát také neoznámili, do jaké míry se požadované seškrtání rozpočtu týká investičních výdajů zoo. Ty v minulých letech převyšovaly výdaje provozní a primátor Brna Roman Onderka ještě v srpnu prohlašoval, že i přes zdražení o třetinu se nechce vzdát projektu na vybudování nového vstupního areálu zoo v Kníničkách; areál s parkovištěm, výstavními prostory a přemostěním silnice má stát 300 milionů. Zdá se logické, že s požadovanými úsporami a propuštěním části zaměstnanců bude muset zoo velkolepé budovatelské plány opustit. Nakolik se to však bude zdát logické samotnému magistrátu, to se teprve ukáže.

-vl-

Související

Vstup do zoo podražil o sto milionů, magistrát na projektu trvá
Zoo bude propouštět. Odejít má třetina zaměstnanců

Výhrůžky zoo jsou směšné a dětinské

30. 8. 2011 v 07.05 • Témata: , , , , , , , , , , , ,

Vedení brněnské zoo ústy tiskové mluvčí Lucie Kapounové hrozí všem svým kritikům žalobou. Budou-li nadále zveřejňovat „spekulace, poškozující dobré jméno zahrady“, stanou před soudem.

V případě, že bude kdokoli očerňovat dobré jméno Zoo Brno a nepravdivě a spekulativně informovat o dění uvnitř zahrady, je v tuto chvíli vedení Zoo připraveno podat žalobu na poškozování dobrého jména organizace.

Lucie Kapounová, mluvčí Zoo Brno

Ředitelství své hrozby nesměřuje jednoznačným směrem, vyhrožuje neadresně všem. „Ať jste kdokoli, řeknete-li o nás něco, co se nám nelíbí, naši právníci si vás podají,“ zní temně ze zoo. Vyhrožují tedy i Bystrčníku.

Vedení zoologické zahrady se tak stává historicky prvním subjektem, který měl tak málo soudnosti, aby si nám dovolil vyhrožovat soudem za to, že publikujeme názory, s nimiž nesouhlasí. Ani lokální politici, byť jsme je kritizovali sebesilněji, nikdy natolik příčetnosti nepozbyli. Do podivného světa, v němž se nesmí říci, s čím vrchnost nesouhlasí, se zatím vydala jen brněnská zoo.

Je to zvláštní svět. Někteří z vás ho už možná zažili, a ti, kteří ne, nechť nyní popustí uzdu fantazii. Nelíbí se vám práce úřadu, řekněme. Chcete se o své mínění podělit, zveřejnit ho. Kdepak. Všude máte dveře zavřené. Žádné médium nesmí zveřejnit názor, s nímž úřad nesouhlasí – a to si pište, že s kritikou ten, jehož se týká, souhlasit nebude. A kdybyste se nedejbože ozvali sami, tak!

Takový je svět, v němž si zřejmě přejí žít lidé z ředitelství zoo.

Občanské sdružení Horní náměstí založilo web, z něhož se vyvinul Bystrčník, právě proto, že nám tehdejší místní vrchnost neumožnila publikovat kritické názory v médiu, jež jsme platili ze svých daní. Publikovat kritické pohledy na veřejné dění je to, proč jsme tady. Přirozeně v tom budeme pokračovat a pánům a dámám, kteří nás za to budou vláčet po soudech, vzkazujeme – jste směšní.

Jste směšní a vašich dětinských výhružek se nikdo nelekne.

Nyní je očividné, oč vám jde. Není pro vás důležité zjistit, kde je pravda. Nezajímá vás kritický diskurs, nestojíte o opravdový dialog o dění v instituci, kterou spravujete. Raději budete utrácet veřejné peníze na to, abyste soudně potírali svobodu projevu, abyste pomocí právníků odehnali ty, kteří vám bourají vaši bezkonfliktní, ideální Potěmkinovu vesnici, v níž je vše růžové a dokonalé. V reálném světě dokonalé věci neexistují a kritika je způsobem, jak nedostatky najít a stav věcí zlepšit. Ve vašem světě zřejmě ne.

Je zřejmé, jak by pro vás dopadl pokus vaše hrozby uskutečnit. Mohl bych směle napsat  – těším se, až nás zažalujete. Ale my tu nejsme od toho, abychom vedli spektakulární soudně-mediální války. Kritiku vaší práce zveřejňujeme, protože nikdo jiný to za nás neudělá. Zveřejňujeme ji, abyste ji buď věcnými argumenty vyvrátili, nebo skutečné nedostatky napravili. A tak vás prosím, pane řediteli zoo, přestaňte snít váš divný sen v nereálném světě. Probuďte se. Toto je svět, ve kterém diskuze není válka, svět, v němž se volně mluví, píše, debatuje i kritizuje. Probuďte se, dokud je čas.

Viktor Lošťák
administrátor Bystrčníku
Kuršova 3, 635 00 Brno-Bystrc

Poté, co jsem mluvčí zoo informoval, že její výhružky budu citovat v plném a nezkráceném znění, odpověděla: „Asi jsme se nepochopili. Co se týká závěru mé zprávy – nejde o výhružky, jde pouze o nastínění toho, jak bude vedení zoo pokračovat v případě nepravdivých a organizaci poškozujících obvinění.“

Ke stažení

Zoo bez zvířat je nesmysl – Odpověd pro Bystrčník ze strany zoo (Lucie Kapounová, mluvčí) (PDF)
Zaměstnanost, platy a personální náklady v ZOO Brno v roce 2010 (Jindřich Jedlička, chovatel) (PDF)

Související

Zoo bez zvířat je nesmysl, oponuje zoo a hrozí žalobou
Zoo bez zvířat? Zpráva chovatele kritizuje poměry v zahradě
Stránky odborové organizace brněnské zoo
Stránky Zoo Brno

Zoo bez zvířat je nesmysl, oponuje zahrada a hrozí žalobou

30. 8. 2011 v 07.03 • Témata: , , , , , , , , , , , ,

Je konečným cílem vedení brněnské zoologické zahrady zoo bez zvířat? Tak se v nadsázce ptá autor analytického dokumentu Jindřich Jedlička, chovatel brněnské zoo. Kritizuje ve svém textu nárůst všech vedlejších činností zoo, zejména administrativních, na úkor samotného chovu zvířat. V hledáčku jeho kritiky pak jsou i další vleklé problémy, jimiž podle něj zoo trpí – nízké ohodnocení zaměstnanců a tím vyvolaná vysoká fluktuace, nezkušenost pracovníků i neochota vedení k dialogu.

Ke zprávě Jindřicha Jedličky, kterou Bystrčník publikoval včera, nám zaslala vyjádření mluvčí zoologické zahrady Lucie Kapounová. Stanovisko zoo lze shrnout krátce – nic z tvrzení chovatele Jedličky není pravda.

Chovy stále rostou

„Zoo bez zvířat je nesmyslný výrok, proti kterému se vedení zahrady jasně ohrazuje,“ napsala Lucie Kapounová.

„Vše dokazují fakta,“ tvrdí mluvčí, „V lednu 1997 bylo v Zoo Brno chováno 445 zvířat   126ti  druhů (955 zvířat  – 231 druhů i s rybičkami), v lednu 2010 už zoo chovala 906 zvířat 192 druhů (1888 zvířat – 322 druhů i s rybičkami). To je více jak 100% nárůst chovaných zvířat a více jak 50% nárůst druhového zastoupení zvířat oproti roku 1996. Podle chovatelské koncepce, která je součástí schválené strategie zoo má být konečný stav 2338 zvířat ve 443 druzích.“

Mluvčí zoo naznačuje, že autor kritického textu uvedená fakta zná, avšak záměrně je opomíjí nebo překrucuje: „Pan Jedlička byl členem dozorčí rady od 1. 11. 2007 do 31. 10. 2010. Je tedy seznámen se všemi základními dokumenty Zoo Brno.  Zná Chovatelskou koncepci, Strategii Zoo Brno, Generel rozvoje Zoo Brno a jednotlivé akční plány, které navazují na výše uvedené a zastupitelstvem Statutárního města Brna schválené dokumenty.“

Jedličkovy údaje jsou mylné. Možná záměrně

Z manipulací obviňuje Lucie Kapounová Jindřicha Jedličku i nadále: „Pan Jedlička zpochybňuje oficiální statistické údaje, publikované ředitelstvím zahrady. Zatímco oficiální čísla mluví o 111 zaměstnancích v roce 2010, Jindřich Jedlička vypočítává, že v roce 2010 zoo zaměstnávala 137 osob. Pan Jedlička má buď mylné informace anebo je jím, jako autorem článku, záměrně manipulováno s údaji, které jsou používané v různých dokumentech.“

Mluvčí popisuje metodiku, jakou zoo dochází k výpočtu průměrné mzdy svých pracovníků a popírá, že by docházelo ke snižování platu zaměstnanců v porovnání s celostátním průměrem. Jindřich Jedlička naproti tomu tvrdil, že za poslední dekádu kleslo ohodnocení pracovníků zoo z 80 % na 70 % celostátního průměru.

„80% průměrné mzdy v roce 2000 a 80% průměrné mzdy v roce 2010 (18 549 z 23 951) jsou stejné v procentech vůči celostátní průměrné mzdě,“ oponuje ústy své mluvčí vedení zoo a výpočty chovatele Jedličky odmítá: „Účelové propojování výše uvedených jednotlivých údajů vytváří velké množství spekulativních variant.  Je jen na krupiérovi, co namíchá a na lidech, zda chtějí hazardovat s dobrým jménem organizace, ve které dlouhá léta pracují nebo pracovali.“

Nic se nefalšovalo

Jindřich Jedlička poukázal i na to, že krátce po nástupu nynějšího ředitele zoo Martina Hovorky do funkce prý docházelo k porušování zákoníku práce. Z příkazu ředitele měly být zaměstnancům dodatečně škrtány již odpracované přesčasové hodiny.

„Nikdy nebyl falšován záznam pracovní docházky.  Toto tvrzení je nepravdivé,“ napsala mluvčí zoo, „Jestliže docházelo, podle pana Jedličky, k porušování zákoníku práce, je k zamyšlení, proč tedy tuto situaci odbory v danou chvíli neřešily, na událost neupozornily a nehájily tak zájmy zaměstnanců.“

Dialog chceme, problémem je druhá strana

Stejně jako všechnu předchozí kritiku, odmítla Lucie Kapounová i tvrzení, že by vedení zoo nebylo ochotno naslouchat svým zaměstnancům a vést s nimi dialog.

„Obě odborové organizace mají možnost účastnit se porad vedení Zoo Brno. Jsou zvány na první poradu vedení v měsíci. Z těchto porad jsou pořizovány zápisy. Vedoucí odborů, pan Jurčík, za poslední dobu předložil pouze jeden návrh, tomu bylo vyhověno,“ uvedla mluvčí.

„Bohužel, většinou se názory odborů dozvídá vedení Zoo Brno z tisku. Což nepovažuje za šťastný, ani konstruktivní tah. Navíc jde především o kritiku již provedených aktivit, bez návrhu na jejich řešení.“

Dáme vás k soudu

Závěrem všechny, kdo by snad chtěli poměry v brněnské zoologické zahradě v budoucnu kritizovat, mluvčí Lucie Kapounová varuje: „V případě, že bude kdokoli očerňovat dobré jméno Zoo Brno a nepravdivě a spekulativně informovat o dění uvnitř zahrady, je v tuto chvíli vedení Zoo připraveno podat žalobu na poškozování dobrého jména organizace.“

-vl-

Závěrečné hrozby mluvčí zoo Lucie Kapounové se bezprostředně týkají i Bystrčníku. Proto jsme k záležitosti vydali krátké prohlášení.

 *

Ke stažení

Zoo bez zvířat je nesmysl – Odpověd pro Bystrčník ze strany zoo (Lucie Kapounová, mluvčí) (PDF)
Zaměstnanost, platy a personální náklady v ZOO Brno v roce 2010 (Jindřich Jedlička, chovatel) (PDF)

Související

Zoo bez zvířat? Zpráva chovatele kritizuje poměry v zahradě
Stránky odborové organizace brněnské zoo
Stránky Zoo Brno

Zoo bez zvířat? Zpráva chovatele kritizuje poměry v zahradě

29. 8. 2011 v 14.12 • Témata: , , , , , , , , , ,

Mluvčí brněnské zoo Lucie Kapounová zaslala k textu Jindřicha Jedličky vyjádření vedení zoo. Stanovisko zahrady publikujeme zítra.

Zoo bez zvířat má být dlouhodobým programem vedení brněnské zoologické zahrady, tvrdí v nadsázce tamější odboráři.

V delším analytickém dokumentu, publikovaném odborovou organizací Zoo Brno, poukazuje jeho autor, chovatel Jindřich Jedlička, na vleklý problém zahrady. Je jím podle něj rozrůstání všech dalších činností zoo, zejména administrativních, na úkor samotného chovu zvířat.

Roste administrativa na úkor chovu

„Vedení brněnské zoo má neuvěřitelnou schopnost vytvářet si podle známých Parkinsonových zákonů umělou agendu nesouvisející s podstatou své činnosti,“ píše v závěru sedmistránkového dokumentu Jedlička.

„Nejprve bobtnal úsek propagačně vzdělávací. Brzy došly kanceláře a židle. Když byly na kanceláře přeměněny i klubovny Stanice mladých přírodovědců, rozpínání PVÚ se zabrzdilo. Úlohu další expanze vesmíru zoo převzal pak úsek ředitelský. Má k tomu jeden dobrý předpoklad: Smlouvy a dohody poradců a externistů nevyžadují nutně kancelář v zoo. Být asistentem asistenta lze i z domova. V prozatím poslední fázi rozpínání ředitelský úsek pohltil restauraci U tygra. Ale považte, čtvrtmiliardový (již se hovoří i o třech stech milionech) projekt „nového vstupního areálu“ obsahuje i zcela novou správní budovu zoo! A to v Kníničkách, tedy konečně dále od zvířat a jejich chovatelů. To bude nových židlí, nových kanceláří…“

Jedlička dokazuje svá tvrzení na statistických číslech. Tvrdí, že podíl nákladů, které s chovem zvířat přímo souvisí a nelze je nijak podstatně snížit – jako jsou výdaje na energie a krmivo – na celkových nákladech zoo, trvale klesá. To je podle něj ilustrací, že samotný chov zvířat je v činnosti brněnské zoologické zahrady čím dál víc upozaďován.

Mzdy klesají

Jedlička také zpochybňuje oficiální statistické údaje, publikované ředitelstvím zahrady. Podle něj zahrada používá pro výpočet počtu zaměstnanců, jímž se pak vykazuje, metodiku, jež je pro ni výhodná, avšak zastírá pravý stav věcí. Zatímco oficiální čísla mluví o 111 zaměstnancích v roce 2010, Jindřich Jedlička vypočítává, že v roce 2010 zoo zaměstnávala 137 osob.

Na základě těchto údajů pak kritizuje údajně chybný výpočet průměrné mzdy v zoologické zahradě. Podle odborářů ředitel zoo Martin Hovorka mluví o průměrném hrubé mzdě zaměstnance zoo devatenáct tisíc korun. Už to prý je mylný údaj, vzniklý svévolným zaokrouhlením částky 18 549 korun. Pokud se však použije pro výpočet počtu zaměstnanců správná metodika, klesne skutečný průměrný plat na 16 691 korun.

„To je méně než 70 % průměrné mzdy v republice,“ píše Jindřich Jedlička a pozastavuje se nad tím, že odměňování pracovníků v zoo se navíc s léty stále snižuje. „Pro porovnání, v roce 2000 jsme si v zoo vydělali průměrně 10 513 korun, tedy přibližně 80 % celostátního průměru.“

Podhodnocení a frustrovaní zaměstnanci odcházejí

Nízké mzdy mají být příčinou vysoké fluktuace. Jedlička vypočítává, že v roce 2010 činila míra fluktuace v zahradě 42 %.

„V průměru vydrží zaměstnanec v zoo 28 měsíců a 18 dní,“ zdůrazňuje Jedlička, „A to je míra fluktuace vypočtena výhradně pro kvalifikované zaměstnance. Produktivita práce je u nás doslova limitována nezkušeností.“

Právě v nezkušenosti chovatelů, kteří na svém místě nevydrží dostatečně dlouho, brzy odejdou a jsou nahrazeni novými, znovu nezkušenými pracovníky, vidí odboráři příčinu chovatelských problémů.

Jedlička tvrdí, že vedení zoo krátce po nastoupení ředitele Martina Hovorky do funkce porušovalo zákoník práce a falšovalo evidenci pracovní dobu. Údajně měly být zaměstnancům dodatečně škrtány již odpracované přesčasové hodiny.

„Dnes již o nezákonné praxi falšování evidence odpracované doby odbory informace nemají,“ připouští Jedlička.

Dialog si vedení nepřeje. Chceme změnu

Přestože odboráři navrhují cesty, jak z celkově neutěšené situace brněnskou zoologickou zahradu dostat, pochybují, že by vedení zoo bylo ochotno jim naslouchat.

„Beztak budeme okřikováni, že se pokoušíme svévolně, samozvaně zasahovat do sféry řízení, což nám nepřísluší,“ píše v závěru dokumentu rezignovaně Jindřich Jedlička.

„Můžeme stokrát říkat: Omezování hlavní činnosti zoo, třeba rušením expozic, není správnou cestou k úsporám. Ihned budeme obviněni, že nejsme v kritice konstruktivní. Jakmile navrhneme konstruktivně jakoukoliv změnu, dozvíme se, že překračujeme svou kompetenci, že to je věcí managementu, tedy o našich návrzích se samozřejmě jednat nebude. Jedno je ale jisté. Dosavadní trend není udržitelný, změna je nezbytná,“ končí zpráva.

-vl-

Zprávu Jindřicha Jedličky jsme pro její obsáhlost v článku významně zkrátili a zredigovali. Plné znění si stáhněte z odkazu níže.

Ke stažení

Zaměstnanost, platy a personální náklady v ZOO Brno v roce 2010 – Jindřich Jedlička (PDF)

Související

Stránky odborové organizace brněnské zoo
Stránky Zoo Brno

Ladislav Macek: Konkurz na ředitele zoo není v dnešní době aktuální

18. 8. 2011 v 15.13 • Témata: , , , , ,

Ladislav Macek (ČSSD), náměstek primátora

V listopadu loňského roku deklarovala magistrátní koalice ČSSD-ODS záměr vypsat konkurz na místa všech ředitelů městských organizací, kteří jsou ve funkci déle než pět let.

Za novinku si brněnská radnice vysloužila pochvalu. „Princip pravidelné obměny je nápad, kterému vlastně není co vytknout. Lidi na daných pozicích vlastně chrání. Pětiletý cyklus se nekryje s volebním obdobím. Jasně ale vymezí dobu, ve které nejsou tak snadno odvolatelní,“ ocenil tehdy myšlenku šéf sdružení Oživení Tomáš Kramár.

Na podzim roku 2010 proběhlo několik konkurzů, už na jaře letošního roku se však proces zadrhl a vynořily se první pochybnosti. Nyní už magistrát o dalších výběrových řízeních vůbec nemluví. Není tak třeba vůbec jasné, zda a kdy bude třeba vypsáno výběrové řízení na místo ředitele zoologické zahrady. Tuto funkci již déle než dvanáct let zastává MVDr. Martin Hovorka.

Upustila koalice od svého záměru a pokud ano, co ji k tomu vedlo? Bude výběrové řízení vypsáno a kdy? Na to jsem se zeptal náměstka primátora Ladislava Macka. Jelikož odpovědi pana Macka jsou velmi specifické, chci předejít obviněním ze zkreslování a tak po úvaze publikuji celou mailovou konverzaci, bez zestručnění. Ze zpráv byly pouze odstraněny opakující se podpisy.

-vl-

*

Dobrý den, pane Macku, mohl byste, prosím, odpovědět na otázku pro internetový magazín Bystrčník? Bude letos vypsán konkurz na ředitele brněnské zoologické zahrady? V jakém termínu? Děkuji za odpověď.

Viktor Lošťák, viktor@bystrcnik.cz

Dobrý den, na tuto otázku v této chvíli neznám odpověď.

Pokud máte zájem se ucházet o toto místo, je třeba vyčkat doby, kdy stávající ředitel případně požádá o uvolnění z funkce nebo se vedení města Brna z pozice zřizovatele příspěvkové organizace rozhodne vypsat příslušné výběrové řízení.  Pokud vím, tak ani jedna možnost není v dnešní době aktuální.

Ladislav Macek, náměstek primátora

Děkuji za odpověď. Můžete, prosím, ještě upřesnit rozsah termínu „v dnešní době“? Znamená to letos, v příštích dvou letech, po zbytek volebního období?

Podle mě známých informací koalice plánovala vypsat konkurz na šéfy příspěvkových organizací, kteří jsou ve funkci déle než pět let. Viz třeba

Vypíšeme otevřená výběrová řízení na ředitele městských společností a příspěvkových organizací v Brně. Ta se budou týkat nově nastupujících a těch, kteří jsou ve funkci déle než pět let, shodli se loni v listopadu občanští a sociální demokraté při podpisu koaliční smlouvy.

brnensky.denik.cz

Je tedy tato informace mylná nebo změnila koalice své záměry?

Vážený pane, obávám se, že jakákoliv moje odpověď Vám nebude dost dobrá a vyvolá další otázku. Toužíte-li po odstranění ředitele Hovorky, ani v tomto Vám neumím poskytnout informaci o nějakém bližším termínu. Záměr koalice ve vedení města a citovaný text není o „noci dlouhých nožů“, jak se možná v některých úrovních samosprávy děje a jak by se to snad někomu líbilo. V Brně tomu tak není a jsem přesvědčen, že nebude.

Pane Macku, děkuji vám za odpověď, ačkoli na jinou otázku, než jsem se ptal. Šlo mi pouze o to, abych se dozvěděl jasnou informaci typu „koalice vypíše konkurz na ředitele do konce roku“ nebo „koalice konkurz nevypíše letos ani příští rok“. Šlo jen a pouze o ten termín.

Že si někteří lidé odchod ředitele Hovorky přejí je samozřejmá pravda. Totéž se dá říct naprosto o každém známějším člověku; vždy se najdou jeho příznivci a odpůrci. Já jsem však jen člověk, který o tom píše, žádný osobní názor na věc nemám. Chtěl jsem od vás jasnou odpověď na jednoduchou otázku, tu jsem však nedostal.

Prosím, skutečně jde jen o to upřesnění. Můžete souhlasit třeba s formulací „letos to nebude“?

Dobrý den, i na jednoduché otázky ne vždy jsou jednoduché odpovědi (nakonec co je to jednoduchost, že). Skutečně ze mě nedostanete konkrétní termín, už vůbec ne „letos to nebude“. A to z jednoduchého (a to skutečně) důvodu, protože to nevím a nevím o nikom, že by to věděl. Jestli někdo vysloví nějakou konkrétní odpověď, bude to jeho vlastní názor, nikoliv objektivní a blížící se skutečnosti.

Pochopte prosím, že ve stávajícím vedení města není nikdo, kdo by se choval stylem – toho vyhodím, to zruším, atd. – aniž by se alespoň v nějaké míře podrobněji seznámil s předmětnou problematikou. Proto i různá výběrová řízení na vedoucí organizací města (jak a.s., tak i p.o.) jsou vyhlašována po uvážení prospěšnosti dalšího kroku. Někoho odvolat z funkce, to není relativně problém. Ale najít lepšího, to je problém.

Souhlasím s Vám (a za to děkuji), že každý v nějaké funkci má své příznivce a své odpůrce. Ne vždy se dobrý záměr podaří a ne vždy na to ostatní reagují s objektivním pochopením. Nechci být v podstatě „katem“ ředitele Hovorky, kdybych prohlásil, že v den XY bude vyhlášeno VŘ na ředitele. Bylo by to podle mě neslušné. Pokud se bude připravovat VŘ na ředitele ZOO, měl by to být podle mě pan Hovorka jako první, který se o tomto záměru dozví.  Ať udělal nebo dělá pan Hovorka ve své funkci jakékoliv chyby, udělal pro ZOO nesporně i hodně dobrého. A pošlapat jméno někoho na veřejnosti je jednoduché, každý má však mít šanci další profesní realizace v tom, co umí.

Díky, tohle už je dostatečně jasná odpověď na mou otázku k termínu konkurzu.

Naprosto ale nerozumím, proč kladate logické rovnítko mezi vyhlášením konkurzu na ředitele zoo a jeho odvoláním nebo dokonce „popravou“. Měl jsem zato, že koalice chtěla vyhlásit konkurzy na místa všech ředitelů příspěvkových organizací, kteří jsou ve funkci déle než pět let, padni komu padni. A že smyslem konkurzů je zhodnotit, jak si ředitelé vedou a jestli se na jejich místa nenajdou lidé lepší, kteří by organizace spravovali lépe. Že nejde o to někoho odstraňovat, ale o snahu zlepšit, pokud je to možné, řízení organizací, na které město přispívá. Stávající ředitelé se přece mohou přihlásit, svou práci obhájit a pokračovat v ní.

Podobně bych se domníval, že výchozí podmínky konkurzu by měly být pro všechny uchazeče stejné, a to i v tom, že se všichni mají o vyhlášení dozvědět ve stejnou dobu, aby také měli stejný čas na přípravu.

Je dobré vědět, že vy vidíte smysl konkurzů, o nichž se bavíme, zcela jinak.

V této chvíli už však žádné další otázky nemám – předchozí tři odstavce jsou pouhou poznámkou – a tak vám už jen poděkuji za váš čas.

*

Související

Umíte? Dokažte to, řeklo Brno šéfům. A vypsalo 6 konkurzů
Výběrová řízení v Brně: potíže a nejasnosti
Stránky Ladislava Macka
Ladislav Macek na serveru Deník politika