Příspěvky se štítkem ‚Ludmila Krejčová’

Bystrcká spisovatelka pokřtila novou knihu

28. 6. 2015 v 17.06 • Témata: , , , , , ,

no images were found

Ve čtvrtek 25. června proběhl v bystrcké cukrárně Smile křest druhé knihy bystrcké autorky Ludmily Krejčové. Knížku s názvem „Omalovánky s říkadly pro Honzíka“ přišel na svět přivítat i bystrcký starosta Tomáš Kratochvíl.

Salonek cukrárny Smile byl plný už před šestnáctou hodinou, kdy křest začal. Přišli čtenáři malí, kterým je knížka určena, i velcí, kteří z ní budou těm malým předčítat. Křtu, který byl zároveň pojat i jako oslava vložení knihy do Národní knihovny, se zúčastnila i ilustrátorka knihy Zuzana Baláková. Ta na místě i přislíbila ilustrace k další knize Ludmily Krejčové, takže se máme nač těšit.

Příjemná a pohodová atmosféra jistě udělala autorce, předčítající dětem své nové verše, radost.

Zdroj, foto: probystrc.cz

Bystrcká autorka pokřtí svou druhou knihu

12. 6. 2015 v 16.34 • Témata: , , , , , , , , , ,

Omalovanky-s-rikadly_1
Bystrcká autorka dětských knih Lída Pařízková srdečně zve na křest své druhé knihy. Omalovánky s říkadly pro Honzíka budou zapsány mezi knihy ve čtvrtek 25. června v 16 hodin v cukrárně Smile (náměstí 28. dubna, u kostela, Brno-Bystrc). Jsou zvány všechny děti, mohou se těšit na autorské čtení, autogramiádu a ty odvážné si mohou zahrát divadlo.

Ludmila Krejčová: Pane presidente

18. 1. 2013 v 07.14 • Témata: , , , ,

Bystrcká básnířka, spisovatelka a autorka dětských knih Ludmila Krejčová zaslala Bystrčníku ke zveřejnění své verše. Obrací se v nich na odcházejícího prezidenta země Václava Klause.

*

Občanská prosba k panu presidentovi České republiky Václavu Klausovi
Ludmila Krejčová

Pane presidente, neberte nám víru,
že i český soud má spravedlivou sílu
ochránit člověka před mocných zlomocí.
Že u něj dovolá občan se pomoci.

Pane presidente, neberte naději,
že i v Česku bude jednou veseleji.
Překonána bude ta špatná nálada,
potrestána bude pomluva a zrada.

Pane presidente, neberte nám lásku
milovat svou zemi jako ctěnou krásku.
Ať naše standarta vlaje vždy nad hradem
a ať česká země je nám zemským rájem.

*

Související

Česká vánoční pohádka roku 2012
Ludmila Krejčová: Leden

Česká vánoční pohádka roku 2012

6. 12. 2012 v 12.03 • Témata: , , ,

Ne zcela radostnou vánoční báseň adresovala čtenářům Bystrčníku bystrcká spisovatelka a básnířka Ludmila Krejčová.

*

Česká vánoční pohádka roku 2012
Ludmila Krejčová 

Ježíš i Santa šli českým krajem.
Kristus i Klaus spolu navzájem
pomáhali si nést spoustu dárků,
tak oni došli k jednomu statku.

Kouknou do chléva, nevidí krávu.
Sedlák tam v hrncích pěstuje trávu.
Na poli nemá z obilí mandel,
na poli svítí solární panel.

Ve vsi rozkradli fond na čističku,
prodali všechno i tu kapličku.
V potůčku špína bublavě teče,
ulité prachy zas polda vleče.

Ve vládě sedí nejeden jekyl
a na stánku vám prodají metyl.
Na předváděčce vám vnutí cetky,
obchodníci k vám dovezou zmetky.

Lidé, co dřeli, jsou dnes žebráci,
neboť jim vzali tu jejich práci.
Na postech ti, co byli ve straně,
prstíky kyš, kyš dělají na ně.

V hromadě dárků pátrají Svatí,
co téhle zemi měli by dáti.
Andělé pějí koledy z kůru.
Svatí připadnou na hnoje fůru.

Hnůj se dá prostřít pod okna mnohá,
defenestraci vyzkoušet znova.
Krajem se šíří sladký smrad hnoje,
pohodu Vánoc Čech vytrubuje.

Troubí pro lidi s tou dobrou vůlí,
kdo ji neměli skončili v hnoji.
Zbavili se jich na věky amen,
purpura voní snad ze všech kamen.

V rolničkách zvoní vánoční smích,
všecičko pokryl třpytivý sníh.
Pokoj zavládl v celičké zemi,
do nebe Svatí v něm odcházejí.

Bystrc zachvátí děs a hrůza. Soutěž v kreslení komiksů začíná

1. 2. 2012 v 11.15 • Témata: , , , , ,

Bystromix, soutěž v tvorbě původních komiksových příběhů, dnes začal. Do čtyř bystrckých škol umístili organizátoři bedničky na soutěžní příspěvky a letáky s informacemi, soutěž také bude vyhlášena ve školním rozhlase.

„Děs a hrůza v Bystrci“,  to je téma, od něhož si vyhlašovatelé slibují, že podnítí fantazii dětí. Ty mají libovolnou technikou vytvořit původní komiksový příběh a odevzdat jej během února  buď do některého ze sběrných boxů nebo přímo na adresu organizátorů. Soutěž je určena pro všechny žáky či studenty jakékoli školy, a to nejen z Bystrce.

Komiksy ohodnotí členové poroty, mezi nimiž je i Stanislav Češka, spisovatel z Bystrce, a Ludmila Krejčová, bystrcká básnířka a autorka dětské knížky. Vyhlášení vítězů a předání odměn proběhne 10. března ve Společenském centru. Bude také vyhlášena cena diváků, udělená na základě hlasování návštěvníků Centra.

Pořadatelem soutěže je občanské sdružení Klub rodičů a přátel ZŠ Heyrovského v Bystrci.

*

Bystromix: Děs a hrůza v Bystrci

Baví vás komiks? Dobře. Máte fantazii? Výborně! Máte přebujelou, chorobnou, zvrhlou fantazii, trpíte úzkostnými představami, strachem a děsem, mučí vás příšerné vize? Bravo! Co může být lepšího?

Umíte si představit, co hrůzostrašného by se mohlo v Bystrci přihodit? Jistěže ano! Jen směle do toho. Tužkou, perem, štětcem nebo třeba na počítači ztvárněte svůj příběh do podoby komiksu a vyhrajte!

Pro všechny žáky základních, středních a případně i mateřských škol vyhlašujeme Bystromix – soutěž ve vytváření komiksových příběhů na téma Děs a hrůza v Bystrci. Libovolnou technikou a v jakémkoli rozsahu zpracujte fiktivní nebo reálný příběh plný hrůzy, odehrávající se nebo související s Bystrcí a doručte nám jej od 1. do 29. února 2012. Vaše práce vyhodnotí porota, v níž přislíbili účast Stanislav Češka (spisovatel), Lída Krejčová (autorka dětské knížky) a další.

Soutěžní práce budete moci odevzdávat v bystrckých školách nebo přímo organizátorovi soutěže – Klubu rodičů a přátel při ZŠ Heyrovského 32 v Brně-Bystrci.

Děs a hrůza v Bystrci

Proč právě komiks a proč děs a hrůza? Nebylo by pro děti lepší malovat něco přívětivějšího, obrázky plné pohody a přátelství?

„Můj nápad to rozhodně není,“ vysvětlila předsedkyně Klubu rodičů a přátel Michaela Lužová.

„Pohoda? Přátelství? Fuj! To by určitě lepší nebylo!“ mává rukama Viktor Lošťák, člen Klubu. „Děti milují krev a násilí a k smrti rády se bojí! Koho baví malovat ty věčné unylosti, kytičky, bábovičky, sluníčka… Hnus. Ostatně celá myšlenka přímo od dětí pochází. Komiks, to je literatura a výtvarné umění v jednom, a téma k tomu přidá akci. Akce, dynamika, děj, chaos, panika, krev stříká, řízy řízy fiky fiky, zombáči běhají, upíři lítají, v přehradě je příšera, výbuch ucpaných záchodů!“

Michaele Lužové se zombie nelíbí: „Nechceme dětem žádná témata podsouvat. Děs a hrůza, pod tím si každý může představit co chce. Porota ocení fantazii a originalitu.“

„Nebo rakve,“ dodává Viktor Lošťák.

Vojtěch Máša, člen Klubu i školské rady, míní: „Měli se malovat usměvaví krabi. A teď tohle. Co je špatného na usměvavých krabech?“

„Sotva jsem se stala členkou poroty, hned nám před domem začal hořet v zemi elektrický kabel. Vypadly pojistky, jiskry lítaly, přijeli hasiči i lidi z elektrárny,“ vylíčila děsivou příhodu z Bystrce Ludmila Krejčová, místní spisovatelka.

„No já nevím,“ vyjádřila se razantně k tématu jiná členka Klubu, „Radši tam nepište jak se jmenuju.“

„Děti jsou rabiáti. Převrátily popelnici a kdyby mohly, všecko by postříkaly sprejem,“ soudí paní Havlenová ze Staré Bystrce.

„Víc rakví,“ zasekl se Viktor Lošťák.

„Usměvaví krabi stejně budou. V květnu nebo červnu. Děti budou malovat milé kraby na cestách, dostanou dort a na ty zběsilosti zapomenou,“ uzavřel Vojtěch Máša.

V březnu se mohou autoři nejlepších příběhů těšit na hodnotné ceny. Na bazaru, který Klub rodičů plánuje uspořádat 10. března ve Společenském centru, vystavíme soutěžní práce a předáme vítězům ceny. Návštěvníci bazaru budou moci také hlasovat a vybrat vítěze Ceny diváků. Podrobné informace o průběhu výtvarné soutěže najdete v pravidlech.

Děkujeme všem ředitelům a učitelům bystrckých škol za ochotu a spolupráci.

www.krap32.cz
Klub rodičů a přátel ZŠ Heyrovského, o. s.

Příspěvky do soutěže můžete odevzdávat do připravených bedniček ve všech bystrckých školách (Vejrostova základní škola i gymnázium, Laštůvkova, Heyrovského, Pramínek) nebo doručit či poslat na adresu Jindrovi, Vondrákova 24, 635 00 Brno-Bystrc nebo Viktor Lošťák, Kuršova 3, 635 00 Brno-Bystrc. Elektronické příspěvky je možné poslat na info@krap32.cz. Telefonické dotazy směřujte na 776 213 957.

*

Ke stažení

Bystromix – pravidla (PDF)

Související

Bystromix: Děs a hrůza v Bystrci!
Komiks na Wikipedii
Stránky Stanislava Češky
Stránky Ludmily Krejčové

Ludmila Krejčová: Leden

8. 1. 2012 v 08.08 • Témata: , , ,

LEDEN

Leden ledem řeku svírá,
komínem zní meluzína.
Pod botou zmrazky ledové.
Vykračují tři králové.

Koruna jim hlavu svírá.

*

Další básně bystrcké autorky Ludmily Krejčové najdete na www.lizaparizkovabasne.cz. Obrázek nakreslila Růžena Krejčová, 85 let.

Zvítězilo přátelství vlka a kozy

2. 1. 2012 v 13.42 • Témata: , , ,

Obrázek vlka a kozy, nazvaný Přátelství, zvítězil ve výtvarné soutěži O nejhezčí kozu. Klání malířů a kreslířů vymyslela a vyhlásila paní Ludmila Krejčová, bystrcká básnířka a spisovatelka. Ta také vybrala vítězku, která obdrží jedinou cenu soutěže – 500 korun.

„Celkem přišlo 23 obrázků,“ popsala průběh soutěže Ludmila Krejčová, „Z toho jeden nevyhověl zadání. Dva obrázky přišly dokonce od akademických malířek.“

„Akt nepřišel ani jeden,“ zasmála se paní Krejčová obavám, které provázelo vyhlášení soutěže.

Paní Krejčová je s počtem soutěžících i jejich pracemi velmi spokojena, až natolik, že chce vyhlásit i druhý ročník soutěže.

„Od 1. ledna do 22. prosince 2012 vyhlašuji druhé kolo soutěže – podmínky jsou stejné. Budu mít dost času oslovit i přátele v dalekém zahraničí.  Třeba, pokud bude příznivá situace, bude navýšena i hodnota první ceny,“ uvažuje Ludmila Krejčová.

Související

Nejhezčí kozy jsou zatím všechny rohaté
Ludmila Krejčová: Nejhezčí koza zvítězí

Nejhezčí kozy jsou zatím všechny rohaté

13. 12. 2011 v 10.33 • Témata: , , , , , , ,

Viktor Lošťák: Dobrý den, paní Krejčová. Před zhruba týdnem jste vyhlásila soutěž o nejhezčí kozu. Úkolem je namalovat obrázek kozy předepsaných rozměrů. Zúčastnit se může každý, i když není z Bystrce. Váš nápad provázela ze všech stran notná skepse. Už vám někdo poslal obrázek?

Ludmila Krejčová: Přišlo už pět obrázků a nějaké maily, jeden mě obzvlášť potěšil.

Tak to je úspěch. Připomenu pro čtenáře, že vítěz od vás obdrží 500 korun.

Co je na obrázcích?

Všichni malují kozy rohaté… a paní ředitelka měla takový strach.

Mluvíte o ředitelce základní školy Heyrovského 32 Ludmile Eliášové. Ta nechtěla vaši soutěž, původně zamýšlenou pro osmáky a deváťáky, na své škole vyhlásit. Nelíbil se jí termín, peněžní odměna a, jak říkáte, obávala se erotických konotací. Musím říct, že mne by určitě nenapadlo malovat zvíře s rohama.

Ne, žádný akt zatím nikdo neposlal. A jak jste s razítkovací barvou dopadl vy?

Podmínky výtvarné soutěže Nejhezčí koza

Soutěže se mohou zúčastnit všichni lidé žijící v Bystrci a ti, kteří Bystrci fandí. Rozměr díla šířka 18 cm a výška 19 cm; na ničem dalším již nezáleží – technika kresby, nebo malby je na každém soutěžícím. Ze soutěže budou vyřazena díla, která nesplní zadaný rozměr.

Dílo musí být odevzdáno nejpozději 22. 12. 2011 na adresu Výhon 23, 635 00 Brno. Nejhezčí koza bude vybrána Ludmilou Krejčovou a 30. 12. 1011 za účasti Bystrčníku bude předána hlavní a jediná cena – 500 korun.

V předvánočním shonu malujte kozu, nebo i kozu v množném čísle, zapomeňte na starosti a oddejte se recesi.

Ludmila Krejčová
www.lizaparizkovabasne.cz, krejcovalbrno@seznam.cz

Vzhledem k tomu, že jsem vám žádný obrázek neposlal, patrně ne moc úspěšně.

Přemýšlím, že druhý ročník vyhlásím hned po tom prvním, aby mohly obrázky dorazit i za zahraničí a magistrát požádám o dotaci.

To bude nejlepší, paní Krejčová. Předsedou poroty udělejte Onderku.

Já už lepší nebudu.

*

Související

Ludmila Krejčová: Nejhezčí koza zvítězí

Ludmila Krejčová: Nejhezčí koza zvítězí

7. 12. 2011 v 17.30 • Témata: , , , , , , ,

Ludmila Krejčová z Bystrce je člověkem mnoha talentů. Umí naučit ryby lézt po souši, hrát s dětmi divadlo, napsat knížku dětských básní (a prodat ji místostarostovi), uspořádat koncert. Nebo výtvarnou soutěž.

Právě pořádání výtvarné soutěže je nejnovější akcí omnipotentní paní Krejčové. A když už, tak ať to stojí za to – soutěž bystrcké spisovatelky a básnířky má řádně třeskutý námět. O nejhezčí kozu.

*

Viktor Lošťák: Dobrý den, paní Krejčová. Vyhlašujete výtvarnou soutěž. Co vás to napadlo? Rozumějte, ono to není tak úplně obvyklé, aby si člověk šel pro rohlíky, pak se kouknul na televizi a nakonec, protože se mu pořád zdá jeho den jaksi nenaplněný, si řekl „Ejhle! Mám to! Vyhlásím výtvarnou soutěž, to je, co mi chybí.“

Jak jste na ten nápad přišla?

MVDr. Ludmila Krejčová: Pane Lošťák, na Velkém bystrckém bazaru jsem představila a prodávala svoji knihu Lízinčiny báchorky. V souvislosti s tímto představením své knihy jsem soutěž vyhlásila. Pokud soutěž vyhlásím, nemohu od ní couvnout. Sliby plním.

Podmínky výtvarné soutěže Nejhezčí koza

Soutěže se mohou zúčastnit všichni lidé žijící v Bystrci a ti, kteří Bystrci fandí. Rozměr díla šířka 18 cm a výška 19 cm; na ničem dalším již nezáleží – technika kresby, nebo malby je na každém soutěžícím. Ze soutěže budou vyřazena díla, která nesplní zadaný rozměr.

Dílo musí být odevzdáno nejpozději 22. 12. 2011 na adresu Výhon 23, 635 00 Brno. Nejhezčí koza bude vybrána Ludmilou Krejčovou a 30. 12. 1011 za účasti Bystrčníku bude předána hlavní a jediná cena – 500 korun.

V předvánočním shonu malujte kozu, nebo i kozu v množném čísle, zapomeňte na starosti a oddejte se recesi.

Ludmila Krejčová
www.lizaparizkovabasne.cz, krejcovalbrno@seznam.cz

Chtěla jste nejdříve vyhlásit svou soutěž v malování koz na základní škole na Heyrovského v Bystrci. Soutěž o nejhezčí kozu měla být určena žákům osmých a devátých tříd. Paní Ludmila Eliášová, ředitelka školy, se však postavila proti. Sice to neřekla tak explicitně, ale je vcelku jasné, že téma vaší soutěže lze vykládat různě a školáci mají i beztoho sexu plnou hlavu. Proč právě kozy? Kdybyste chtěla, ať děti malují jiné zvíře, asi by žádný problém nevzniknul.

Soutěž beru jako recesi. Proto jsem  soutěž vyhlásila pro starší žáky. Nemyslím si, že by bylo na závadu, kdyby výklad byl různý. Akt namalovaný deváťákem by mohl být umělecký, proč ne?

V zásadě jistě mohl, paní Krejčová. Může být mnoho věcí.

Odmítnutí školy je mně trošku líto. Ovšem pokud člověk dá jednou slib, měl by jej dodržet i když se vyskytnou překážky. Zvolila jsem tedy jinou cestu vyhlášení soutěže – přes Bystrčník.

Když tak nad tím přemýšlím, říkám si, že koza ještě není nejhorší zvíře, které vás mohlo napadnout.

Ptáte se proč koza. Koza je mé erbovní zvíře. Jsem narozená ve znamení kozoroha a to je zvíře tvrdohlavé. Od zásad neustupuji, smlouvy a dohody plním.

To nebude kozorohem, paní Krejčová. Znám jednoho, taky kozoroha, a větší slibotechnu jste nepotkala.

Ludmila Krejčová se svou knihou Lízinčiny báchorky

Stejně to mnoho nevysvětluje. Mohla jste přece nechat děti malovat kozorohy? Daňky? Muflony? Mufloni by jistě nechali paní ředitelku v klidu. Nebo kamzíka. Kamzík, to stejně koza, akorát že horská a člověk si aspoň nic nepředstaví.

Ale dobře, měla jste náhlé vnuknutí, jak už tak u umělců bývá, a dala veřejný slib. Co budete se soutěžními obrázky dělat?

Z obrázků uspořádám výstavu. Kdy a kde včas uveřejním.

Nejsem si úplně jistý, že si lidé najdou před vánocemi dost času na malování koz. Co se stane, když se vám nesejde dost obrázků? Prodloužíte soutěž nebo cenu neudělíte?

Pro mě není důležité,  kolik obrázků se sejde. Přijde-li jeden, ocením ten. O soutěži jsem již mluvila s přáteli – koza nemusí být jenom zvíře, část lidského těla, ale může to být i věc. Potěšilo mě, že o soutěži lidé přemýšlejí a mají chuť se bavit. O to mně šlo.

Takhle jsem o tom nepřemýšlel… Třeba na tom něco bude.

Šlo mně i o to prezentovat se jako člověk pravdomluvný. Vyhlásíte soutěž a při prvním problému se chováte jako mrtvý brouk. To není můj styl. Tak pojďte soutěžit o nejhezčí kozu.

Vánoce mohou být veselé a ne jen uspěchané. Namalovat obrázek může trvat i jen pár minut a může oslnit. Na posuzování se už těším. Soutěž prodlužovat nebudu. Termín jsem  stanovila.

Vánoce budou příští rok opět, soutěž o nejhezčí kozu je letos jedinečná. Tak se chopte papírů a malujte!

Já bych spíš vzal razítkovací barvu.

Veselé vánoce a vše dobré v roce 2012.

Vám taky. Ať už to s vašimi kozami dopadne jak chce, pravda je, že vy tu veselost Vánoc docela naplňujete.

*

Bystrčník není pořadatelem ani garantem soutěže. Soutěžní obrázky zasílejte výhradně Ludmile Krejčové, Výhon 23, 635 00 Brno. Další informace získáte na www.lizaparizkovabasne.cz, krejcovalbrno@seznam.cz nebo telefonu 721 758 561 (pouze od 20 do 21 hodin).

*

Související

Dětské odpoledne s bystrckou básnířkou
Bystrcké básně na webu
Lízinčiny báchorky bude autorka podepisovat v cukrárně
Lízinčiny báchorky – bystrcká autorka vydala dětskou knihu
Oheň a voda. Verše zvou na koncert

Bystrcké básně na webu

26. 9. 2011 v 09.30 • Témata: , , , , , , ,

Bystrcká básnířka Ludmila Krejčová nedávno vydala knihu dětských veršů. Nyní autorka, píšící pod pseudobymem Líza Pařízková, přichází s další akcí – své básně publikuje na nově založených stránkách. Na adrese www.lizaparizkovabasne.cz najdete asi tři desítky básní různého tematického zaměření.

Pro zájemce nabízí Ludmila Krejčová i složení básně na míru. Oslavné básně, opěvující kvality osoby nebo třeba i vaší firmy, vám dodá za několik stokorun během pár dnů.

Související

Dětské odpoledne s bystrckou básnířkou
Lízinčiny báchorky bude autorka podepisovat v cukrárně
Lízinčiny báchorky – bystrcká autorka vydala dětskou knihu

Dětské odpoledne s bystrckou básnířkou

16. 9. 2011 v 21.24 • Témata: , , , , , , , , , , , ,

no images were found

Koncert, divadlo, občerstvení i tombola. To bylo dětské odpoledne s Ludmilou Krejčovou, bystrckou autorkou knihy dětských veršů. Odpoledne v cukrárně Smile na náměstí 28. dubna navštívily dvě až tři desítky rodičů s dětmi, kteří do posledního místa zaplnili salónek podniku.

Básnířka Ludmila Krejčová, píšící pod pseudonymem Líza Pařízková, děkuje sponzorům dětského odpoledne za poskytnutí prostor a dary do tomboly. Na pořádání akce přispěla Cukrárna a kavárna SMILE, Papírnictví a hračkárna EVA MARKET, Prodejna TEXTIL A OBLEČENÍ, Zdravotnické a rehabilitační pomůcky AUDY, Sedlářství HESS, Čištění interiérů vozů, pneuservis, výměna čelních skel AUTO ALEXA, Ing. Vladimír Spurný (předseda výboru Petice za zachování stálé akvarijní výstavy) a  Základní odborová organizace OSPKOP  ZOO Brno.

Související

Lízinčiny báchorky bude autorka podepisovat v cukrárně
Lízinčiny báchorky – bystrcká autorka vydala dětskou knihu

Jak se krmí lezci

9. 9. 2011 v 08.47 • Témata: , , , , , , ,

Tisková zpráva brněnské zoo o cvičení zvířat zaujala bývalou zaměstnankyni zahrady MVDr. Ludmilu Krejčovou. O svých vlastních zkušenostech s trénováním ryb napsala krátký článek a doprovodila jej povzdechem: „V Zoo Brno je to tak, že co dělá jeden, je hodnoceno negativně nebo přehlíženo, a co dělá druhý, zvláště, když je to iniciativa oblíbeného, je hodnoceno pozitivně.“

*

Lezec obojživelný je ryba. Dýchá žábrami, přesto dokáže žít omezenou dobu na souši. V tu dobu uzavře žaberní vaky, kde zůstane voda a dýchá pomocí kůže. Umí na mokřavě lovit hmyz. Lezci žijí v oblastech s odlivem a přizpůsobila se opadnutí vody. V odborných pramenech jsem si přečetla, že jsou schopni se naučit přijímat potravu z ruky, přímo si za potravou do ruky na souš vylézt.

Když jsem je na Stálou akvarijní výstavu za vlastní finanční prostředky pořídila, bylo naučit je tuto dovednost snadné. Před podáváním potravy jsem zamlaskala, otevřela dveře stěny, zavřela je, odklopila krycí sklo a lezci už čekali, co za dobrotu jim podám. Čekali ovšem pouze v době, kdy se před akváriem nikdo nepohyboval. Sebemenší pohyb je odradil.

Napadlo mě, že je musím přesvědčit, že je sklo dostatečná bariéra. Ale jak? Po mnoha nezdařených pokusech jsem potravu nalepila na vnější stranu skla. Lezci se pokoušeli ji získat a ono to nešlo. Po velmi krátkém čase o takto podanou potravu přestali mít zájem a přestal je zajímat i pohyb za sklem.

Měla jsem vyhráno a mohla jsem krmení ryb na souši předvádět návštěvníkům. Mnoho z nich přicházelo opakovaně, někteří cíleně. Mnoha dětem přinesli lezci Buližníček a Apolénka radost.

Vedení zoo o této aktivitě nikde neinformovalo, snad pro to, že jsem nepoužila termín „pozitivní trénování“. Všichni je ovšem viděli na vlastní oči.

To, že přišli neukáznění návštěvníci a dovolili dvouletému dítěti uhodit svazkem klíčů do skla v době, kdy jsem lezce krmila, je nešťastná událost. Takové se bohužel stávají a není v silách je úplně vyloučit. Buližníček se zranil skokem do stěny a uhynul.

I po této události Apolenka potravu z ruky přijímala ochotně. Dětem jsem o celé situaci řekla pravdu a učila je chovat se k živým tvorům ohleduplně.

Potom jsem dostala výpověď.

Apolénka nezapomněla a těsně před zrušením výstavy si po více než roce a půl, kdy jsme netrénovaly, vzala potravu z ruky. Pro mě to byla velká odměna.

Děkuji bývalým pracovníkům SAV, že mně to umožnili. Chtěla jsem vyzkoušet jak pevné je pouto mezi chovatelem a zvířetem. V našem případě je silné.

MVDr. Ludmila Krejčová

*

V pátek 16. září v 16 hodin bude MVDr. Ludmila Krejčová v cukrárně Smile v Bystrci (náměstí 28. dubna 40) podepisovat svou novou knihu dětských veršů. Knihu lze zakoupit na místě. Součástí dětského odpoledne je divadlo, koncert muzikoterapeutky Svatavy Drlíčkové a tombola.

*

Související

Jak se učí zvířata (tisková zpráva Zoo Brno)
Lízinčiny báchorky bude autorka podepisovat v cukrárně

Lízinčiny báchorky bude autorka podepisovat v cukrárně

15. 8. 2011 v 09.41 • Témata: , , , , , , , , , ,

Autogramiádu své nové knihy pořádá 16. září bystrcká autorka Ludmila Krejčová, píšící pod pseudonymem Lída Pařízková. Knihu veršů pro děti vydala v nakladatelství DUHA Press. Akce proběhne od 16 hodin v cukrárně SMILE na náměstí 28. dubna 40 v Bystrci; součástí autogramiády je koncert muzikoterapeutky Svatavy Drlíčkové a tombola.

Knížka Lízinčiny báchorky obsahuje na 56 stranách téměř čtyři desítky veršovaných pohádek, líčící příběhy s poučením a zobrazující různé lidské vlastnosti. Básně jsou provázeny akvarelovými ilustracemi od S. Hart. Knihu je možné zakoupit na místě.

Související

Lízinčiny báchorky – bystrcká autorka vydala dětskou knihu

Lízinčiny báchorky – bystrcká autorka vydala dětskou knihu

10. 7. 2011 v 20.14 • Témata: , , , , , ,

Ludmila Krejčová z Bystrce je autorkou nové dětské knihy. Vydala ji v nakladatelství DUHA Press pod pseudonymem Lída Pařízková. Knížka Lízinčiny báchorky obsahuje na 56 stranách téměř čtyři desítky veršovaných pohádek, líčící příběhy s poučením a zobrazující různé lidské vlastnosti. Básně jsou provázeny akvarelovými ilustracemi od S. Hart.

Knihu uvede paní Pařízková na trh autogramiádou, která se bude konat 23. a 24. července 2011, vždy od 15 do 17 hodin v Liberty Café na Radnické ulici v Brně. Zájemci si zde také mohou knihu koupit.

Připomeňme, že kromě veršů pro děti se autorka knihy rovněž zabývá pořádáním koncertů. Do Bystrce tak v červnu přivedla sibiřského šamana Gendose Čamzyryna a muzikoterapeutku Svatavu Drlíčkovou. Pár hudebníků vystoupil v sále restaurace Hvězda s koncertem Oheň a voda.

Protože paní Ludmila Krejčová je bývalou zaměstnankyní zoo, chovatelkou, která pracovala na Stálé akvarijní výstavě, není jí lhostejný další osud rybí expozice. Ta se má letos k 31. červenci uzavřít. Proti zrušení akvarijní výstavy existuje petiční akce, a paní Krejčová chce svou autogramiádou ke snahám o zachování výstavy přispět. Na setkání s autorkou tak budete moci nejen získat její podpis, ale také sami podepsat petici, nebo s paní Krejčovou diskutovat kromě její knihy také o akvaristice.

Další autogramiádu spojenou s prodejem dětské knihy Lízinčiny báchorky uspořádá Ludmila Krečová alias Lída Pařízková v září v Bystrci.

Související

Oheň a voda. Verše zvou na koncert
Akvarijní výstava se stěhuje z radnice do brněnské zoo. Možná napořád
Za akvarijní výstavu bojuje petice
Zoo cenzuruje petici
Za akvarijní výstavu bojuje petice

Oheň a voda. Verše zvou na koncert

17. 6. 2011 v 14.25 • Témata: , , , , , , , , ,

V neděli 26. června se ve 14 hodin v sále restarurace Hvězda (U zoologické zhrady 3, Brno-Bystrc) uskuteční koncert sibiřského šamana Gendose Čamzyryna a muzikoterapeutky Svatavy Drlíčkové. Vystoupení s názvem Oheň a voda zorganizovala MVDr. Ludmila Krejčová. Jelikož v Bystrci nevystupují sibiřští šamani úplně každý den, napadlo mne vyptat se pořadatelky koncertu co a jak.

Viktor Lošťák: Dobrý den, paní doktorko. Dozvěděl jsem se, že jste pořadatelkou koncertu Oheň a voda. Je to pravda? Žjóva, jémine, u jóviše, krindapána, co vás to jen napadlo?!

Ludmila Krejčová: ??? U jóviše?

Ale to já jen tak, četl jsem si před chvílí Rychlé šípy. Takže – jak to s tím koncertem je? Jak jste přišla na myšlenku dotáhnout do Bystrce šamany?

Napadlo mně, že tak jak se snoubí hrdelní zpěv s moravskou lidovou, tak se v Bystrci v zoo snoubí habrový les s drsnou přírodou Beringie i proto jsem bystrčákům chtěla tento zážitek zprostředkovat.

Habrový les?!

Především mně ale koncert velmi silně oslovil.

Koncert? Ten teprve bude, jak vás mohl oslovit dřív, než se konal? Paní Krejčová, vy mne vyvádíte z míry.

Byla jsem na koncertě Gendose Čamzyryna před několika měsíci a jak jsem už řekla,  silně na mne zapůsobil. Nejen jako hudba, akustická produkce, ale i svým léčivým, muzikoterapeutickým vlivem.

Asi před deseti lety jsem utrpěla úraz nohy. Na nárt mně spadl těžký předmět. Bolesti byly trvalé, někdy větší či menší.Po vyslechnutí koncertu vymizely, přitom já sama  v alternativní medicínu velkou důvěru nemám. Přesto byl účinek přesvědčivý.

Hudba, která léčí nohy. To zní zajímavě. Jak se to dělá? Zpívají o noze a ona se zahojí? Nebo zpívají směrem na nohy posluchačů?

Vy si z toho děláte legraci, ale to byste neměl. Koncert je nabitý komorní atmosférou, robustní vitalitou a chlácholivou hudební audioterapií  v jednom. Uslyšíte dva mistry svého oboru, kteří osvědčili své umění na mnoha koncertech i  nahrávkách. Zvu vás, přijďte se přesvědčit  sám.

Dobrá, paní doktorko, už si šoufky dělat nebudu. Buďme seriózní. Máte zkušenosti s pořádáním takové akce? Objevily se nějaké problémy?

Žádné zkušenosti nemám. Problémy jsou součástí života, ale každý se dá řešit.

Takže je to vůbec první akce, kterou pořádáte?

Ano.

Hm. Je trochu neobvyklé, že jste jako místo konání koncertu zvolila Hvězdu a ne třeba společenské centrum, kde jsou lidé na takové akce zvyklí.

Bohužel v termínu 26. června  jsou v Bystrci hody, tak Společenské centrum nepřicházelo v úvahu. Byla tu ještě další možnost, kanadský srub v bystrcké zoologické zahradě, budova, které by se atmosférou a prostorem ke koncertu Gendose Čamzyryna výborně hodila. Oslovila jsem  mailem ředitele zoo, neboť jsem potřebovala, aby návštěvníci koncertu byly osvobozeni od vstupného, ale nedostala jsem odpověď.Tím padla i volba některého ze sálů zoo. Je to škoda, protože zoo disponuje velmi vhodnými prostorami k pořádání takovéto akce. Restaurace U štíra má celozávodní dovolenou. Popravdě už jsem trochu ztrácela naději.

Nebylo by tedy lepší koncert přesunout na jiný termín?

Ne, to bohužel nešlo. Ale nakonec jsem byla velmi mile přijata v restauraci Hvězda. Majitelka restaurace paní Eva Pulcová, když zjistila, že s pořádáním koncertu nemám zkušenosti, mně poskytla cenné rady. Co nejsrdečněji jí za ně děkuji. Prostor ke konání koncertu byl nalezen, tak už nic nebránilo jeho uskutečnění.

Všechny Vás na koncert zvu a to po svém verši.

Verši?! Paní doktorko, nejsem si tak zcela jistý, že…

Muzikotrapie Svatavy Drlíčkové

Tvé ruce do bubínku buší
a tvůj zpěv dotýká se uší.

A z nich pronikne do srdce,
zasáhne uvnitř hluboce
a osvobodí smutnou duši.

Paní doktorko!

Mám ještě jedny verše.

Já vás vyzývám!

Artyš – sibiřské kadidlo

Keři, co máš zázračnou moc,
buď i mně doma na pomoc.
Mnohdy zapomenu  tvoje jméno,
srdce však tobě nakloněno
v prosbě zaháněj zlou nemoc.

Huh, ona to opravdu udělala. Paní doktorko, snad mi odpustíte upřímnost. Vaše básnické pozvání na koncert asi funguje, opravdu cítím silnou potřebu muzikoterapie. V mém případě sice spíš punkové, ale to není až tak podstatné…

Na závěr bych chtěla  poděkovat panu Gendosi Čamzyrynovi a paní Svatavě Drlíčkové, že i když ve svém programu měli jen jediný volný termín přijali mou nabídku a my se s nimi můžeme vBystrci 26. 6. 2011 setkat. V červenci společně odjíždějí koncertovat do Tuvy. Je tedy jedinečná a  na nějakou dobu poslední  možnost je slyšet.

Chtěla bych také poděkovat Bystrčníku a Základní odborové organizaci OSPKOP ze Zoo Brno, kteří konání koncertu uvedli na svých stránkách.

Tak vám pěkně děkuji za rozhovor. Nashledanou.

Nashledanou na koncertě.

Nashledanou v pekle. Ne, to jsem nemyslel na vás nebo váš koncert, tak se jmenuje jeden film. Se mi to teď vybavilo.

Ále myslel, to já poznám.

*

Ke stažení

Pozvánka na koncert (PDF)

Související

Genadij „Gendos“ Čamzyryn

Michal Jurčík: Výsledek bude v lepším případě nulový

29. 5. 2011 v 22.57 • Témata: , , , , , , , , , , , , ,

Zprávu o plánu na likvidaci stálé akvarijní výstavy na Radnické ulici přinesl před několika dny Brněnský deník Rovnost. Akvarijní expozici provozuje brněnská zoologická zahrada už čtvrté desetiletí a není snad obyvatele Brna, který by alespoň jednou „ryby na radnici“ neviděl.

Ačkoli ředitel zoo Martin Hovorka ještě na začátku května údajně zaměstnance ujistil, že případné zprávy o rušení akvarijní výstavy jsou fáma, nyní se ukazuje, že tomu tak není. I když ředitel zoo Hovorka tvrdí, že „nic není ještě definitivní“, náměstek primátora Ladislav Macek má zrušení výstavy za hotovou věc. Oba zdůvodňují likvidaci nutnými úsporami.

V anketě Rovnosti se 90 % lidí vyslovilo proti rušení výstavy, i komentáře čtenářů vyznívají jednoznačně proti plánu vedení zoo.

Jak vidí záměr zaměstnanci zahrady? Na fakta, názory a souvislosti jsem se zeptal Michala Jurčíka, předsedy jedné ze dvou odborových organizací v brněnské zoo.

*

Viktor Lošťák: Dobrý den, pane Jurčíku. Vedení zoologické zahrady chce zrušit stálou akvarijní výstavu v Radnické ulici, aby ušetřilo. Zkusme zjistit – protože ze strany ředitele Hovorky žádné jasné číslo zatím nepadlo – kolik by se ušetřit asi tak mohlo. Jaké jsou roční náklady na provoz expozice? Bohužel výroční zpráva zoologické zahrady tento údaj neuvádí.

Michal Jurčík: Náklady na provoz SAV je třeba posuzovat v odpovídajících souvislostech. Podle podkladů, které máme k dispozici, by celkové náklady včetně mezd v současnosti měly činit 1 250 000 – 1 500 000 Kč za rok.

Dobře, řekněme jeden a půl milionu. Kolik peněz by vyžadovala rekonstrukce výstavy?

SAV by z rozpočtu zoo potřebovala spíše peníze na rekonstrukci expozic. Pokud nebudeme mít megalomanské plány, odhaduji náklady maximálně na 3 – 4 miliony korun. Rekonstrukci budovy nezapočítávám, neboť ta by zřejmě proběhla tak jako tak a náklady nejdou z rozpočtu Zoologické zahrady. Kdyby management zoo nezanedbával SAV, mohly by být náklady na rekonstrukci současných expozic i nižší.

Lze celou akvarijní výstavu přesunout do prostor na Mniší hoře?

Zoologická zahrada města Brna nemá v současnosti jiné vhodné prostory, kam by akvária ze SAV mohla přemístit. Již dnes jsou některá akvária přemístěna v nevyhovujících prostorách návštěvnické chodby v pavilonu exotického ptactva. Umím si představit krátkodobé přesuny nádrží ze SAV do zoo, nikoliv však trvalý přesun.

V průběhu předchozích několika let byla ze strany zaměstnanců navržena řada úprav a nových expozic. Realizace se nedočkala prakticky žádná. Rovněž na nákup nových ryb do expozic byly finanční prostředky omezeny prakticky na nulu. Nebýt darů od návštěvníků a sponzorů, nebylo by toho na výstavě příliš mnoho. Dar přišel i od naší odborové organizace, ovšem v seznamu dárců ve výroční zprávě nejsme z nám neznámých důvodů uvedeni.

Názor: Co výstavu nahradí?

Na Stálé akvarijní výstavě jsem pracovala. Pracoviště odloučené od zoo a umístěné v centru města umožňuje lidem a zvláště dětem s rozsáhlou alergií setkání se světem vodních živočichů. Zvířata chováná pod vodní hladinou žádnou alergii nevyvolávají. Původně byla Stálá akvarijní výstava takto koncipována.

Pro prarodiče s omezenou hybností takto umístěné pracoviště rovněž umožňuje setkat se s nádhernou živou přírodou, kterou mohou přiblížit svým vnoučatům aniž by šplhali po kopci Mniší hory.

Chtěla bych vyvrátit tvrzení, že neměnná expozice nemá význam. Pokud se propaguje, přicházejí prarodiče opakovaně, jednou s vnoučaty od jednoho podruhé od druhého dítěte. Běžně se stávalo, že děti, které přišly se školou nebo školkou, přivedli své rodiče či prarodiče.

Uvedu ještě jednu skutečnost. Kroniku, která je na SAV, jsem pořídila já. Najdete tam zápis od španělských studentů. Říkali, že ve Španělsku jsou obří akvária, ale s takto milou výstavou se setkali až v Brně.

Krmila jsem lezce z ruky. Nejedná se o drezůru ryby, ale o to, že ryba získá důvěru a zvykne si na přítomnost ruky v akváriu.

Lezec vyleze nad hladinu a konzumuje potravu na souši. Představte si, jaký má tato předvedená skutečnost význam pro dítě, které touží po domácím mazlíčkovi a z důvodu alergie nemůže žádného chlupatého nebo pernatého mít. Lezec je řešení a i jeho cena je pro všechny akceptovatelná. Stojí kolem 200,- Kč. Co těmto dětem nabídnete?

Jsou pro Vás děti, prarodiče, důchodci, omezeně pohybliví, alergici, akvaristé, lidé s volnou hodinou času v centru Brna a lidé toužící po klidné nádheře vodního světa bezvýznamní? Co Stálou akvarijní výstavu nahradí?

MVDr. Ludmila Krejčová, bývalá zaměstnankyně brněnské zoo

Můžete zhruba odhadnout, kolik se může uzavřením SAV ušetřit?

Odhad úspor je velmi diskutabilní záležitost, neboť přesun expozic do zoo (v souvislosti se zrušením SAV) by vyvolal dodatečné vícenáklady. Pokud vůbec k nějakým úsporám dojde, na druhé straně dojde k propadu celkového počtu návštěvníků (mimochodem někteří návštěvníci se o existenci zoo v Brně dozvěděli až na akvarijní výstavě) a tržeb s tím spojených, zároveň ve vlastní zoo se zvýší spotřeba energií a vyvolá to další vícenáklady. Výsledek bude v lepším případě nulový. Zoo navíc přijde o nejlepší reklamu, jakou v centru města mohla mít.

Takže podle vás se zrušením výstavy, která funguje od roku 1969, neušetří nic. Ačkoli likvidaci vedení zoo právě úsporami zdůvodňuje. Asi tomu nerozumím.

Jak to s hospodařením a úsporami vypadá v praxi, lze uvést na následujícím příkladě. Předminulý rok došlo ke zrušení akvárií v SAV a jejich nahrazení expozicí Tropický les, interně nazývanou „pavoučí stěna“. Důvodem měl být nedostatek finančních prostředků na nový stojan pod akvária (náklady cca 50 000 Kč). Akvária byla převezena do zoo, kde pro ně musely být za obdobné finanční prostředky pořízeny nové stojany. Nová expozice na Radnické ovšem stála více než 100 000 Kč. A vystavuje se v ní několik pavouků a mnohonožek.

Do jaké míry je rekonstrukce vůbec aktuálně nutná?

Na nutnost rekonstrukce SAV je třeba se ptát majitele nemovitosti, kterým je Statutární město Brno. Dům má v užívání MČ Brno-střed, která i Zoo Brno pronajímá prostory pro Stálou akvarijní výstavu. Přesné informace o tom, jak rozsáhlé úpravy jsou nutné, nám nejsou známé. Pokud víme, mělo by se jednat o rekonstrukci elektrických rozvodů a mikropilotáže za účelem stabilizace celého objektu, který je památkově chráněn.

Ve výroční zprávě zoo za minulý rok se uvádí, že celkem expozice zahrady v roce 2010 navštívilo 238 036 lidí, z toho na stálou akvarijní výstavu připadlo 21 622 návštěvníků, tj. 9,1 %. Celkové náklady na provoz zoo činily v roce 2010 77 828 773 korun. Jestliže z toho – jak tvrdíte – stálá akvarijní výstava stála 1,5 milionu, je to 1,9 %. Jinými slovy, náklady na jednoho návštěvníka jsou v akvarijní výstavě jen asi pětinové.

Na tržbách ze vstupného se podílela v roce 2010 SAV 2,8 %.

Musím říct, že to vůbec nechápu. Jaký má smysl zbavovat se části, která je v zoo (uvažuji teď jen o návštěvnosti) „nejziskovější“? Proč zoo investuje desítky milionů korun do nových expozic, jež se na zvýšení návštěvnosti zatím nijak neprojevují, a přitom se zbaví SAV, která má nízké provozní náklady a přivede do zoo dvacet tisíc lidí ročně. Má to podle vás logiku?

Logiku to na první pohled zjevně nemá, pokud ovšem nesledujete nějaké skryté cíle, nebo nejste mimořádný manažerský antitalent. V tuto chvíli bych ovšem byl nerad příliš konkrétní.

Když vám, zaměstnancům, vedení zoo plány na zrušení akvarijní výstavy představilo, muselo je přece nějak zdůvodnit?

O úvahách o zrušení SAV jsme se oficiálně dozvěděli až prostřednictvím médií.

Oficiálně vám zatím nikdo nic neřekl?

Od vedení zoo nebo zřizovatele jsme rozhodně takovou informaci do dnešního dne nedostali.

Děkuji za rozhovor.

*

Stálá akvarijní výstava Zoo Brno (Radnická 6) představuje v centru města ve čtyřiaosmdesáti nádržích o celkovém obsahu 7 980 litrů početné zástupce mořských i sladkovodních ryb, rostlin a živočichů téměř z celého světa. V současné době zde chovají více než 80 jedinců 32 druhů mořských ryb a přes 1000 jedinců 84 druhů ryb sladkovodních.

Otevřeno je denně od 9.30 do 17.00 hodin. Vstupné: rodina 75,-Kč dospělí 30,-Kč důchodci, studující (ISIC, ALIVE), děti do 15-ti let 15,-Kč děti do 3 let zdarma. Při předložení vstupenky ze SAV máte nárok na 20 % slevu na vstupném do Zoologické zahrady města Brna.

*

Ke stažení

Výroční zpráva zoo z roku 2010 (PDF)

Související

Akvarijní výstavě hrozí zrušení
Akvarijní výstava: A přece se ruší!
Zoo bude propouštět. Odejít má třetina zaměstnanců
Zoo letos na dotaci nedosáhne, Brno jí a nový vstup 200 milionů nedá
Brněnská ZOO získala cenu za expozici roku. Od koho?
Stránky brněnské zoo
Brněnská zoo na Facebooku
Stálá akvarijní výstava na webu zoo

ZOO: Vedení nevyplatilo odměny, viní z toho bývalou zaměstnankyni

31. 3. 2011 v 03.53 • Témata: , , , , , , , , , , ,

Brněnská ZOO se na konci minulého roku zavázala k mimosoudnímu vyrovnání se svou  bývalou zaměstnankyní MVDr. Ludmilou Krejčovou. Ta se u soudu domáhala zrušení výpovědi, kterou jí vedení zoologické zahrady dalo – podle ní neoprávněně – v březnu 2010. Jednání nakonec dospěla k dohodě, podle níž ZOO zaplatí paní Krejčové více než 250 tisíc korun.

Jak informovala odborová organizace pracovníků ZOO, používá nyní vedení zahrady tohoto faktu jako zdůvodnění, proč zaměstnancům nebyly vyplaceny odměny. „Letos nebyly vyplaceny odměny kvůli tomu, že zoo musela peníze na ně určené vyplatit v rámci mimosoudního vyrovnání s MVDr. Krejčovou. Kvůli ní jste letos nedostali odměny,“ tvrdí podle odborářů vedení ZOO.

Odboráři se proti takové argumentaci postavili na svých stránkách: „Je to naprostý nesmysl. Ředitel Hovorka osobně pronesl v rozhovoru pro Bystrčník tuto větu: K žádné ztrátě nedošlo, ty peníze jsme na letošek stejně v rozpočtu měli. Ostatně je zřejmé, vedení zoo to nepopírá, že se jedná o dohodu, tedy byla to svobodná vůle managementu ji uzavřít. Pokud by tedy nebylo na výplaty odměn, nebyla by vinna doktorka Krejčová, ale management. Když bychom totiž logiku tvrzení, že za to může Krejčová, dotáhli ad absurdum, dojdeme třeba k tomuto: Agresor napadl ženu a chtěl ji znásilnit. Ta se ubránila, na policii podala trestní oznámení a pachatele poté, co jej policisté vypátrali, identifikovala. Rodina pachatele je samozřejmě postižena tím, že pachatel dostal trest odnětí svobody. Vinu za problémy rodiny pachatele nese napadená žena. Tomu opravdu věříte?“

Podle našich informací případ výpovědi MVDr. Krejčové dále pokračuje a nakonec u soudu stejně skončí. Paní Krejčová Bystrčníku sdělila, že zoologická zahrada neuhradila částku, ke které se zavázala. Navíc z dohody, jejíž plné znění máme v dispozici, vyplývá, že ZOO by měla zaplatit sumu podstatně větší než zmíněnou čtvrtinu milionu. Právní zástupce ZOO v textu, narychlo rukou sepsaném před soudem, avšak všemi stranami podepsaném a tudíž platném, zřejmě omylem či opomenutím zavázal ZOO k platbě 250 tisíc a navíc k úhradě ušlé mzdy za několik měsíců. Celková suma vyplacená z veřejných peněz by tak mohla být téměř dvojnásobná.

Bystrčník má rovněž k dispozici kopie mailů, jimiž byla dohoda vyjednávána. Ty odhalují nové, zajímavé skutečnosti. O případu budeme dál informovat.

Viktor Lošťák

Související

Stránky odborové organizace pracovníků ZOO
Spor o výpověď ze ZOO pokračuje
Ředitel ZOO Hovorka – boj na všech frontách
Výpověď ze zoo skončila u soudu

Spor o výpověď ze ZOO pokračuje

16. 2. 2011 v 15.44 • Témata: , , , , , , , , , ,

Spor o výpověď, kterou brněnská zoologická zahrada v březnu loňského roku propustila MVDr. Ludmilu Krejčovou, asi hned tak neskončí. Obě strany sice na konci roku 2010 dospěly k mimosoudní dohodě, k soudu však přesto patrně dojde.

Celý spor začal v prosinci 2009, kdy doktorku Krejčovou vedení ZOO přeřadilo ze stálé akvarijní výstavy na práci na Mniší hoře. Paní Krejčová protestovala, protože její zdravotní stav takovou práci neumožňoval. Ředitelství zahrady ji následně propustilo zcela.

Výpověď paní Krejčová napadla u soudu. V prosinci 2010 se ZOO zavázala uhradit doktorce Krejčové více než 250 tisíc korun jako náhradu ušlé mzdy. Tím měl být spor ukončen.

Ludmila Krejčová však nyní tvrdí, že ZOO podmínky dohody nedodržuje. Údajně jí vyplatila z celkové částky v dohodnutém termínu pouze 190 tisíc, zadržení zbytku pak prý zdůvodnil ředitel Hovorka nejasnými „ekomickými kalkulacemi“. Když si stěžovala, přišlo jí na účet ještě dalších třicet tisíc korun, a bylo jí řečeno, že další peníze už nedostane.

Doktorka Krejčová v tom vidí nenaplnění dohody ze strany ZOO a chystá se podat novou žalobu. To bude v důsledku pro zoologickou zahradu znamenat další výdaje, přinejmenším za právní zastoupení. Je možné, že se paní Krejčové podaří dosáhnout soudního uznání neplatnosti výpovědi, pak by ZOO zaplatila ještě další peníze jako náhradu mzdy. Pozoruhodné je, že ředitel ZOO Martin Hovorka zdůvodnil přistoupení zoologické zahrady na mimosoudní dohodu snahou o co nejrychlejší ukončení sporu, kterým podle něj ZOO ušetří náklady.

Zoologická zahrada je příspěvková organizace města Brna, podstatná část jejího rozpočtu je hrazena z veřejných peněz.

Související

Výpověď ze zoo skončila u soudu
Ludmila Krejčová vs. ZOO Brno: Čtvrt miliónu z veřejných peněz?
Ředitel ZOO Hovorka – boj na všech frontách

Výpověď ze zoo skončila u soudu

18. 1. 2011 v 14.07 • Témata: , , , , , , , , , ,

Tématu, o kterém psal Bystrčník v článku Ludmila Krejčová vs. ZOO Brno: Čtvrt miliónu z veřejných peněz?, se chopila novinářka Brněnského deníku Zuzana Taušová.

*

Více než čtvrt milionu korun. Takovou částku se zavázala vyplatit brněnská zoo své bývalé zaměstnankyni Ludmile Krejčové, která se žalobou domáhala zrušení výpovědi. Zoo je přitom příspěvkovou organizací Brna, spor chce proto prověřit i vedení města. „Je nutné objasnit okolnosti výpovědi i to, jaké peníze a proč se vyplácejí,“ uvedla náměstkyně brněnského primátora Jana Bohuňovská, do jejíž kompetence zoo spadá.

Peníze, které má zoo vyplatit, jsou součástí dohody, kterou obě strany uzavřely před soudem koncem loňského roku a na základě které vzala Krejčová svoji žalobu zpět.

Spor odstartoval před rokem, kdy se vedení zoo rozhodlo přeřadit chovatelku Krejčovou z pracoviště na Stálé akvarijní výstavě v Radnické ulici k parohatým zvířatům na Mniší hoře. „Potřebovali jsme vyřešit situaci ohledně těhotenství jiné chovatelky. Mělo jít jen o několikaměsíční záskok,“ uvedl ředitel zoo Martin Hovorka.

Krejčová se však ohradila, takovou práci nemůže dělat kvůli svému zdravotnímu stavu. „Mám nezhoubný nádor na ledvinách a nemohu pracovat v chladném prostředí ani dělat těžkou práci u velkých zvířat. Proto jsem měla ve smlouvě uvedeno, že pracuji jako chovatelka na Stálé akvarijní výstavě. Ostatní zaměstnanci tam mají jen blíže neurčené označení chovatel,“ popsala pětapadesátiletá Krejčová.

(…)

Společnou řeč našly obě strany až před soudem a loni v prosinci se jim podařilo uzavřít dohodu. Ta se však zřejmě stane jádrem dalšího sporu. Částku, kterou má zoo Krejčové vyplatit, si totiž obě strany vysvětlují jinak. „Jde především o dorovnání platu a odstupné ve výši devítinásobku hrubé mzdy, což vyplývá z písemné komunikace mezi právníky před uzavřením dohody. Částku proto také snížily povinné odvody ze mzdy,“ tvrdí Hovorka.

Podle Krejčové je částka myšlena jako odškodnění. „Návrhů na dohodu bylo mnoho a obsahovaly různé body. Z konečné verze ale rozhodně neplyne, že tato částka souvisí s dorovnáním mzdy. Není možné, aby si zoo dohodu přetvořila k obrazu svému,“ tvrdí Krejčová.

Zmínka o tom, z jakých položek se vyplacená částka skládá a za co ji má zoo vyplatit, v konečné dohodě uzavřené před soudem chybí. Právník Radek Ondruš však dává za pravdu spíše zoologické zahradě. „Pokud byla dohoda uzavřena před soudem, soud neměl o uvedené částce žádné pochybnosti. Musela být tedy založena na předchozí dohodě,“ konstatoval právník.

Zkráceno, celý článek si přečtěte na brnensky.denik.cz

Související

Ludmila Krejčová vs. ZOO Brno: Čtvrt miliónu z veřejných peněz?

Ludmila Krejčová vs. ZOO Brno: Čtvrt miliónu z veřejných peněz?

10. 12. 2010 v 22.07 • Témata: , , , , , , , , , ,

Brněnská zoologická zahrada vzdoruje jedné vlně kritiky za druhou. Ze strany návštěvníků je vnímán stále větší rozdíl v atraktivnosti brněnské ZOO a zahrad v okolních městech. Návštěvnost přes náročné investice klesá. Vedení ZOO tvrdě narazilo se záměrem výstavby nového vstupního areálu – v Kníničkách jej nechtějí. Poměry v ZOO a snad až příliš vizionářské projekty jejího ředitele se dočkaly krutého výsměchu na Necyklopedii. Zaměstnanci Zoo si stěžují v tisku, že jejich zvířata trpí. Po konfliktech s odboráři a založení už druhé odborové organizace, po problémech s novou expozicí Beringie, „pirátskou“ stránkou na Facebooku, informující o chovatelských neúspěších a obviňující vedení z nekompetence, po útěcích opic a uhynulých zvířatech a po údajně sežraných mláďatech lední medvědice Cory má vedení ZOO nový problém.

Druhého prosince 2010 skončil po dvou stáních téměř rok trvající spor ZOO s dnes již bývalou zaměstnankyní MVDr. Lídou Krejčovou. Dohoda o vyrovnání zavazuje ZOO zaplatit paní Krejčové částku 250 tisíc korun jako náhradu ušlé mzdy. Ředitel ZOO Martin Hovorka teď čelí obvinění z plýtvání veřejnými penězi.

„Paní doktorka Krejčová pracovala ve stálé akvarijní expozici,“ vysvětluje historii sporu Jindřich Jedlička, odborář a pracovník ZOO. „Vedení zahrady jí v prosinci roku 2009 příkazem změnilo pracoviště, přeřadilo ji na Mniší horu. A to přestože zdravotní stav paní Krejčové, jak potvrdila potvrzením od lékaře, tuto práci vykonávat neumožňuje. Ta práce, na kterou ji přeřadili, je fyzicky velmi namáhavá.“

To potvrzuje i doktorka Krejčová: „O mém zdravotním stavu jsem informovala vedení ZOO už při svém nástupu. Věděli, že nemůžu kydat hnůj a starat se o velká zvířata. Proto jsem taky pracovala na akvarijní výstavě.“

Paní Krejčová přeřazení odmítla. Ředitelství ZOO jí následně zabránilo v práci úplně.

„Drželi ji doma až do března,“ tvrdí Jindřich Jedlička, „Prý pro překážky v práci. Přestože nebyl důvod, aby v akvarijní expozici dál nepracovala.“

V březnu 2010 dostala doktorka Krejčová výpověď. Tu odmítla.

„Práci v expozici ryb jsem byla naprosto oddána,“ popisuje, „Z vlastních peněz jsem nakoupila lezce, to jsou takové ryby… naučila jsem je přijímat potravu… Chtěla jsem pozvednout akvaristiku, pracovala jsem vysoce nad rámec běžných povinností, ta práce byla můj svět.“

Proti výpovědi se doktorka Krejčová bránila u soudu. Proběhla dvě stání.

„Vzali mi nejen práci, ale ještě víc poškodili zdraví,“ stěžuje si Lída Krejčová.

„Na paní Krejčové se zacházení ze strany ZOO podepsalo. Ublížili jí nejen společensky a pracovně, ale i zdravotně“ potvrzuje Jindřich Jedlička, bývalý kolega.

Po dvou jednáních doporučil soud právníkům obou stran, aby se pokusili o uzavření smíru. Dohoda zavazuje ZOO zaplatit paní Krejčové ve dvou splátkách částku 250 tisíc korun jako náhradu ušlé mzdy, a náklady, které musela vynaložit na právní služby. Peníze vezme ZOO z rozpočtu, tedy – jako příspěvková organizace – z veřejných peněz.

„Skutečné náklady pro ZOO budou vyšší,“ upozorňuje Jindřich Jedlička, „Troufám si odhadnout, že přesáhnout tři sta tisíc.“

V době, kdy zoologická zahrada žádá po městu stále vyšší dotace, které mají pokrýt nižší zisky z nižší návštěvnosti, je taková ztráta citelná. Jestliže někdo z vedení ZOO chybným rozhodnutím připravil daňové poplatníky o stovky tisíc, měl by patrně nést zodpovědnost.

„Jednoznačným viníkem je přímo ředitel Martin Hovorka,“ neváhá ukázat prstem Jedlička.

Setkání ředitele se zaměstnanci v roce 2010

(…)

Závěrečné slovo patřilo opět p. řediteli MVDr. Martinu Hovorkovi, Ph.D. Na prvním místě vyzval zaměstnance, aby více čerpali prostředky z FKSP. Dále si postěžoval, že jej zaměstnanci nezdraví a že určité skupiny někde vezmou beranidlo a tlučou, což se objevuje v mediích a zoo nedostane požadované investice od města. Ředitel uvedl, že pokud jej někteří nechtějí zdravit, respektive mají vůči němu osobně výhrady, nemusí v Zoo Brno pracovat. Minulý rok přitom ředitel zdůrazňoval, že rozumí tomu, že ne všichni ho musíme mít rádi. Rozhodně se však to, že jej někdo nepozdraví, nijak neprojeví, a to jak při přidělování pracovních úkolů, tak při jejich hodnocení včetně přiznávání osobního příplatku.

Na výrok o beranidle reagovala MVDr. Krejčová. Pokusila se vysvětlit, že pokud  je uplatňována na některých zaměstnancích gilotina nebo – abychom se drželi historizujícího slovníku – špalek na Staroměstském náměstí, obranná reakce pak může vytvářet dojem beranidla, ale pouze v očích managementu. Dokladovala to svou osobní zkušeností, neboť přes osobní přínos k rozvoji zoo jí byla „odměnou“ výpověď.

Paní Krejčová zdůraznila, že i člověk s nepatrným zdravotním omezením má právo pracovat  a zaměstnavatel jej nemůže převést na práci, která není v souladu s jeho pracovní smlouvou, a pokud ji nemůže přijmout, dát mu výpověď. Zdůraznila, že všichni stárneme a každý z nás může mít zdravotní problémy, a proto se všech zaměstnanců veřejný rozbor zmíněného postupu zaměstnavatele týká.

Ředitel uvedl, že to považuje za soukromý boj paní Krejčové proti němu osobně a nikoho kromě jí to určitě nezajímá. Následně se otázal všech přítomných, zda tomu tak je. Část zaměstnanců však projevila o kauzu zájem. Paní Krejčová uvedla, že to samé se může stát i jiným zaměstnancům a pokud se děje bezpráví, nemůže zaměstnavatel očekávat, že se  postižený – kterým je nyní ona – nebude bránit.

Vedení setkání ukončilo s tím, že jde o výhrůžky. Ředitel zoo poté rychle odešel.

Michal Jurčík
stránky odborové organizace brněnské ZOO

Ředitel ZOO se však všem obviněním brání a žádnou vinu na své straně necítí. Právě naopak, podle něj celou situaci zavinila Ludmila Krejčová.

„O vážném zdravotním stavu doktorky Krejčové mně ani nikomu z vedení nebylo až do prosince naprosto nic známo. Lze to doložit pracovní smlouvou, kterou paní Krejčová se ZOO uzavřela. Není v ní ani slovo o tom, že by nemohla tu práci vykonávat. Nejsou tam žádná zdravotní omezení. Když za mnou v prosinci 2009, kdy jsme ji chtěli jako náhradu za těhotnou kolegyni přeřadit na Mniší horu, přišla a přinesla zdravotní potvrzení, vyvedlo mne to naprosto z míry.“

Proč však ZOO jednoduše nenechalo doktorku Krejčovou dál pracovat v akvarijní výstavě?

„To jsem si nemohl dovolit riskovat,“ objasňuje ředitel Hovorka, „Její stav je tak vážný, že kdyby se jí něco stalo, musela by zoologická zahrada zaplatit vysoké odškodné. Doktorka Krejčová při nástupu zatajila svůj skutečný zdravotní stav, jinak by nikdy v ZOO nemohla vůbec místo dostat. Práci v ZOO získala neoprávněně. Paní Krejčová nebyla pro tu práci vůbec způsobilá.“

Proti tomu však protestuje jak doktorka Krejčová, tak Jindřich Jedlička. Oba shodně tvrdí, že svou práci v akvarijní expozici zvládala paní Krejčová bez obtíží a neexistoval důvod, proč by v ní nemohla pokračovat. Za pravou příčinu, proč ji ZOO propustila, označují osobní zášť ředitele Hovorky. Tvrdí, že nesnáší odpor a musí vždy dosáhnout svého.

„Hovorka nastolil v ZOO atmosféru strachu,“ říká doktorka Krejčová, „Zaměstnanci se ho bojí, bojí se cokoli říct, nechtějí se bránit jeho zvůli, ze strachu před vyhazovem. Já se bránila a tak mne vyhodil.“

Ředitel vše popírá. Vinu vidí jinde.

„Pravým strůjcem potíží je pan Jedlička. Rozeštvává už roky zoologickou zahradu, štve proti mně zaměstnance. Paní Krejčová je jen nástrojem v jeho rukou, který on využívá pro své cíle. Ta paní je psychicky labilní a on jí manipuluje. Cílem pana Jedličky jsem já, on doktorku Krejčovou jen zneužívá, aby mne očernil. Snaží se jen získat publicitu. Nebýt Jedličky, ten problém bychom vyřešili už dávno.“

Že však s výpovědí nebylo vše v pořádku, naznačuje výsledek – kdyby si byla zoologická zahrada výsledkem soudu jistá, proč by jinak utrácela peníze a přistupovala na dohodu o smíru?

„To je dezinterpretace,“ brání se Martin Hovorka, „Soud nikdy nepotvrdil, že je výpověď chybná nebo neplatná. Naopak, doporučil paní Krejčové, aby přistoupila na dohodu, protože výsledek pro ni nebyl jistý. Ona se bránila proti výpovědi, jako to může učinit kdykoli kdokoli, soud jí ale za pravdu nedal. Naopak. Proč by tedy přistupovala na smír a odškodnění, kdyby mohla časem vysoudit mnohem víc?“

Doktorka Krejčová ale oponuje, že jako první přistoupila na smír protistrana. Ona souhlasila s dohodou a vyrovnáním až na nátlak obou právníků a soudkyně a po zvážení svého zdravotního stavu.

„Právník ZOO kývnul na dohodu hned. Mně řekli, že soud se může vléct roky, a že když zítra umřu, nebudu mít pak nic.“

Dohoda mezi ZOO a doktorkou Krejčovou zahrnuje finanční vyrovnání a definitivní rozvázání pracovního poměru.

„Nemám teď žádnou stálou práci,“ říká paní Lída, „Vydělám si příležitostnou výpomocí tak sedm tisíc měsíčně. Jsem na tom špatně.“

„Já se celou dobu snažil paní Krejčovou chránit a zabránit ještě větším škodám, jak finančním, tak škodám na jejím zdraví,“ tvrdí ředitel ZOO Hovorka, „Veřejnými prostředky jsem neplýtval, naopak jsem je šetřil. Kdyby se soud protahoval, paní Krejčová by nedostala třeba nic. Kdyby pracovala v ZOO dál, mohla si ublížit. K dohodě a vyrovnání jsme přistoupili i proto, abychom se zachovali humánně. K žádné ztrátě nedošlo, ty peníze jsme na letošek stejně v rozpočtu měli. Navíc tady pořád mluvíme o čtvrt miliónu, ale to zdaleka tolik není. Doktorka Krejčová musí zaplatit daně, pojištění. Ty peníze se státu stejně vrátí.“

„Pan Hovorka je zlý a lže. Namluví vám cokoli,“ prohlašuje doktorka Krejčová, „Mohu všechna svá tvrzení doložit.“

Měla jsem Vaši podporu,
lehčeji se šlo do sporu.
To, že právo zvítězilo
i Vaší zásluhou bylo.
Pro šťastnější Mniší horu.

Báseň Ludmily Krejčové aka Lízy Pařízkové
odboryzoobrno.czweb.org

Martin Hovorka si je jistý: „Paní Krejčová má zdravotní potíže, a to nejen fyzické. Místo aby se mnou jednala, psala mi básně. Všechna obvinění jsem schopen kdykoli vyvrátit. Každý krok ZOO mohu doložit písemnými doklady a svědectvími. Za patnáct let své práce jsem neměl jediný pracovněprávní spor. Ani jeden. Tady nejde o nic jiného než o cílenou kampaň proti mně.“

„Nestačilo mu mne vyhodit, dělá mi potíže dál,“ naříká Ludmila Krejčová, „Jeho podřízení mi odmítají vydávat doklady pro pracovní úřad. Sekretářka pana ředitele ho přede mnou zapírá. Záměrně mi vydávají chybné dokumenty a já pak nedostanu od státu podporu. Jestli v tom pan Hovorka nepřestane, dohoda o smíru skončí. Budu se soudit dál. Podám na něj trestní oznámení.“

Atmosféra v ZOO je napjatá. Konflikt pokračuje. Ani jeden z aktérů neprojevil zájem o přímé jednání s protistranou.

První splátku má ZOO uhradit doktorce Krejčové v pondělí 12. prosince.

Viktor Lošťák

*

Související

Stránky brněnské ZOO
Zoo Brno na Facebooku (oficální stránka)
Stránky odborové organizace v brněnské ZOO
Facebooková stránka kritiků ZOO
Stálá akvarijní výstava ZOO
Martin Hovorka, ředitel ZOO – profil na Facebooku
Jindřich Jedlička, zaměstnanec ZOO, odborář (Facebook)
Sežraná medvíďata? Tajemný zoolog z Facebooku komentuje
Mláďata se narodila v neděli. Dnes je lední medvědice Cora sežrala
Zklamání v zoo: Cora porodila jen jedno medvídě!
Lední medvědi v Brně mají dva potomky. Cora je zatím vzornou matkou
Je medvědice Cora březí? Zoo opět doufá v medvíďata
Brněnskou zoo rozdělily dvojí odbory
Kam zmizeli brněnští brtníci? Odpověď dává „pirátská“ stránka Zoo
Brněnská Zoo na Necyklopedii
Lidé ze zoo: Naše zvířata trpí
Ředitel Zoo Hovorka: Vstupní areál torpéduje malá skupina lidí. Jako R43