Příspěvky se štítkem ‚Lucie Kapounová’

Strategie rozvoje zoo? Tu jsme překonali miliónkrát, chlubí se ředitel Hovorka

1. 4. 2012 v 10.26 • Témata: , , , , , ,

„Strategii rozvoje zoo jsme překonali o mnoho řádů. Přinejmenším milionkrát,“ prohlásil hrdě ředitel Zoo Brno Martin Hovorka v neděli 1. dubna na kontinuální tiskové konferenci, která v zoo probíhá 24 hodin denně sedm dnů v týdnu.

Strategie rozvoje je dokument, schválený magistrátem. Předepisuje brněnské zoo chov určitého počtu chovaných zvířat a druhů. Až do března tohoto roku Zoo Brno nedokázala stanovených parametrů dosáhnout; vše se však změnilo, když ředitel vyhlásil revoluční koncepci.

„Až dosud jsme se zaměřovali na v zoologických zahradách běžně chovaná zvířata,“ objasnila 5. března základní strukturu nové koncepce mluvčí zoo Lucie Kapounová, „Ta jsou však nejen zbytečně náročná na potravu, prostor a péči, ale taky nikoho nebaví. Všichni tihle tygři a sloni stojí moc peněz a jsou už úplně nudní. Choboty, drápy a smrad, koho to dneska zajímá.“

Zoo Brno se od března nově zaměřila na chov mravenců, brouků, blech, žížal a dalších bezobratlých živočichů. Tím nastartovala nevídanou kampaň a obrovský zájem.

„Naplnit strategii rozvoje v počtu chovaných zvířat se nám podařilo hned první den. Denně pořádáme křest nejméně jednoho tisíce nových zvířat. Každý návštěvník zoo si může pojmenovat jedno chované zvíře, to vám žádná jiná zoo nedá! Adopce zvířat úžasně zlevnila. Žížalu dáváme sponzorům za korunu, brouka za desetník a ještě přidáme deset mravenců jako bonus. Kdo chce luxus, může sponzorovat švába za bůra,“ popisovala výhody nové koncepce mluvčí Lucie Kapounová.

„Videopřenosy z porodních boxů běží nepřetržitě, v kterémkoli okamžiku můžete sledovat první krůčky brouků nebo roztomilé poskakování čerstvě narozených blešek. Stará otřepaná zvířata byla beztak okoukaná. Když chcípli medvědi, ještě jsme na tom vydělali. Místo nich můžeme nabídnout návštěvníkům několik desítek tisíc milých červů,“ rozplývala se mluvčí.

Kazisvěti z odborů

Ne všem se však nová koncepce líbí. Odboráři, vedení známým škarohlídem Michalem Jurčíkem, proti ní hlasitě protestovali.

„Lidi chtějí vidět opravdová zvířata, na škrkavky nebo štěnice!“ vykřikovali odboráři a slibovali pomstu.

„Každý den zveřejníme, kolik těch nových „zvířat“ pošlo,“ sliboval Michal Jurčík, „Když absurdita, tak se vším všudy. To bude reklama! V Zoo Brno dnes uhynulo dvacet tisíc chovaných zvířat, to si Hovorka za rámeček nedá.“

Odpověď ředitele však na sebe nenechala dlouho čekat. Je pádná a posunuje Zoo Brno k dalším metám.

Miliony zvířat denně

„Po úspěchu s bezobratlými Zoo Brno zakládá chov jednobuněčných. Konkrétně kvasinek,“ oznámil dnes veřejnosti Martin Hovorka.

„Neponecháváme nic náhodě. Nečekali jsme, až tadyhle Lucka něco chytne. Koupil jsem kilo cukru, kvasnou baňku a droždí, a nyní mohu slavnostně prohlásit: Zoo Brno je zoologická zahrada s největším počtem chovaných zvířat na světě a v historii. Popravdě ani nevíme, kolik jich přesně máme. Budou to přinejmenším miliardy,“ prohlásil ředitel.

Návštěvníkům brněnské zoo se ode dneška nabízí unikátní možnost pozorovat rejdění mladých kvasinek v jejich přirozeném prostředí.

„Před časem nás obviňovali, že chceme zoo bez zvířat. A podívejte! Bambilióny zvířat! Obvinění sprostých kazičů se tváří v tvář totálnímu úspěchu rozplývají jako sníh v jarním slunci. Nejsem pomstychtivý, ale odboráři budou pykat. Až chov kvasinek vypálíme, nedám jim ani cucnout,“ uzavřel ředitel brněnské zoo Martin Hovorka.

R. a prý i L.

Související

Stránky Zoo Brno (videopřenos z množení kvasinek)
Zoo Brno na Facebooku (hlasování o jménech mikrobů)
Zoo bez zvířat je nesmysl, oponuje zoo a hrozí žalobou
Zoo bez zvířat? Zpráva chovatele kritizuje poměry v zahradě

V brněnské zoo vyroste africká vesnice a lidé budou chodit mezi klokany

30. 3. 2012 v 08.34 • Témata: , , , , , , , , , ,

Brněnská zoo chystá další atrakce – hitem příštího léta se má stát africká vesnice nebo výběh, kde lidé vejdou mezi klokany. Celkem v zahradě přibudou tři pavilony za 54 milionů korun. Největší problém zahrady na Mniší hoře v Bystrci ovšem zůstává. Je jím parkování.

Návrh nové expozice v brněnské zoo ve stylu africké vesnice

Stokilometrový výlet s několika zvířaty ve špinavých klecích, tak hanlivě někteří lidé mluví o návštěvě brněnské zoo. Ta se však zvolna proměňuje. Po loňské Beringii přibudou již příští rok tři nové pavilony. Zvířata v nich lidé potkají bez jakýchkoli bariér.

Možná ještě letos se výběh Beringie, ve kterém žijí také medvědi Kamčatka, Jelizar a jejich mláďata, rozšíří o část s orly. „Lidé nově budou moci chodit jejich průchozí voliérou. Další části nabídnou uzavřené výběhy skunků a ursonů kanadských. Na ty bude pohled z nové vyhlídky,“ popsala mluvčí zoo Lucie Kapounová. Trojice expozic Beringie naváže na dnešní výběh bobrů.

Příští rok v létě by se měl tahákem zoo stát výběh klokanů. Bude totiž průchozí bez bariér. „Chceme, aby měli lidé se zvířaty co nejbližší kontakt. Budou tak moci projít přímo mezi klokany. Kdo se ale bojí, může voliéru obejít dokola a pozorovat vše za sklem,“ vylíčila mluvčí. Podobný výběh už má několik let třeba zoo v Lešné či Praze.

(…)

Zkráceno, celý text článku najdete na brno.idnes.cz

V brněnské zoo vyrostl recyklační ekokoutek

20. 12. 2011 v 06.49 • Témata: , , , , , , , ,

Unikátní ekokoutek, který atraktivní a zábavnou formou prezentuje problematiku třídění a využívání odpadů, začal 17. prosince fungovat v Brně, konkrétně v zoologické zahradě. Téma návštěvníkům zoo zprostředkovává speciální informační tabule s otočnými válci se vzorky recyklovaných materiálů. Z těch je také vyrobena většina prvků a mobiliáře. Ekokoutek vznikl díky společnému projektu autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a. s., Jihomoravského kraje, ZOO Brno a Statutárního města Brno.

„Ekokoutek zaměřený na třídění a využití odpadů účelně doplňuje témata z oblasti životního prostředí, která už v naší zoo prezentujeme. Věříme, že se zábavná a hravá forma expozice bude líbit nejen dětem, ale i dospělým návštěvníkům,“ popsala tisková mluvčí ZOO Brno Lucie Kapounová.

Stručně o aktivitách na podporu třídění odpadů

Cílem aktivit, které jsou součástí dlouhodobého projektu autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a. s., a Jihomoravského kraje, je zvýšení množství a kvality separovaného odpadu. Důraz je kladen zejména na aktivity cílené do oblasti s vysokým potenciálem (Brno, Blanensko, Břeclavsko, Hodonínsko), ve kterých občané ve třídění nedosahují tak dobrých výsledků jako v ostatních částech kraje. Obyvatelé regionu se v rámci kampaně mimo jiné mohli setkat se speciálními polepy svozových automobilů, venkovními akcemi se zábavným programem a soutěžemi. Více informací je k dispozici na internetových stránkách www.tridime-jihomoravsky.cz.

Centrálním prvkem expozice je informační panel s 9 průhlednými otočnými válci. V nich jsou umístěny ukázky recyklovaných materiálů z vytříděných odpadů – například takzvaný PET-flake – rozdrcené a vyčištěné „vločky“ z plastových lahví, které následně slouží například k výrobě umělých vláken. Ve válcích si zájemci mohou prohlédnout také materiály či výrobky z papíru, nápojového kartonu a skla. Informační tabule obsahuje kromě otočných válců také zajímavé údaje týkající se třídění a rovněž informace o výrobě a zpracování jednotlivých komodit včetně popisu prezentovaných exponátů.

„Na malém prostoru jsme se snažili zprostředkovat malým i velkým návštěvníkům brněnské zoologické zahrady zajímavé informace o třídění odpadu a jejich recyklaci,“ uvedla Jana Krčmářová z autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a. s., která informační aktivity na podporu třídění odpadů v Jihomoravském kraji financuje.

Zábavný aspekt místa a propojení s tematikou přírody a zoo představuje jedenáctimetrová skokanská dráha se speciálním povrchem z recyklované pryže, na které si každý zájemce může vyzkoušet, jak daleko doskočí a porovnat své výsledky například s veverkou, koněm, zajícem či klokanem, jejichž nejlepší výkony jsou označeny přímo na dráze a podrobněji popsány na informační tabuli.

tisková zpráva Zoo Brno


 

Adventní dílna v Zoo Brno. Za levnější vstupné

14. 12. 2011 v 09.54 • Témata: , , , , , , ,

V sobotu 17. 12. 2011, v době od 13.00 do 16.00 hodin, budou mít všichni návštěvníci Dětské zoo možnost vidět jak naše pra, pra, prababičky spřádaly vlnu na kolovrátku. Děti si mohou samy vyzkoušet, co vše lze z vlny vyrobit, že to nejsou jen ponožky, čepice nebo rukavice, které však umí krásně hřát. Kamčatská chalupa v Beringii zase nabídne ukázky drátkování a výrobu vánočních ozdob. I zde budou mít návštěvníci možnost si vše vyzkoušet.

V 15.00 hodin bude u příležitosti slavnostního zprovoznění nového unikátního ekokoutku v horní části zoo naproti výběhu tapírů vylosován výherce moderního tabletu Samsung Galaxy Tab. Po celé odpoledne bude na akci k dispozici stánek s informacemi o třídění odpadů a propagačními předměty z recyklovaných materiálů.

Po celý den máme pro návštěvníky připraven dárek v podobě zlevněného vstupného – děti zdarma a dospělí za 50,- Kč.

Lucie Kapounová
Zoo Brno

 

Medvědice sežrala i druhé mládě

16. 11. 2011 v 09.00 • Témata: , , , , , , , , , ,

Medvědice Cora sežrala i druhé mládě. Samice v brněnské zoologické zahradě včera kolem čtvrté hodiny vrhla mrtvě narozené medvídě, které pak asi za hodinu sežrala. Minutu před osmou večer přivedla na svět druhé mládě.

To vypadalo větší než první, životaschopnější, a medvědice se o něj prvních několik hodin starala. Nad ránem však medvídě přestalo jevit jakékoli známky života. Nyní, těsně před devátou, ho medvědice Cora také sežrala.

O Cořin porod se podařilo zoologické zahradě vzbudit nebývalý zájem. Videopřenos z dění v porodním boxu na stránkách Zoo Brno sledovaly stovky lidí. Vrh medvědice se dostal do hlavních zpráv a sledovala jej i celostátní média. Komentáře k dění publikovala zoo také na Facebooku. I zde přibývaly desítky komentářů během několika málo minut.

Vedení zahrady předem oznámilo, že odchov ledních medvědů v zajetí je velmi obtížný. Nezávislý expert pro Bystrčník odhadl pravděpodobnost úspěšného odchovu mladých na sotva deset procent. Neúspěch se považuje za obvyklý a až na další se zdá, že zahrada udělala pro zdar celé akce maximum možného. Také chování medvědice se považuje za normální a odpovídá chování v přírodě. Podle chovatelů samice, když cítí, že mláďata nejsou životaschopná, sežere je.

Letošní události kolem Cořiny březosti a vrhu tak proběhly téměř stejně jako v loňském roce. I tehdy samice pravděpodobně sežrala zřejmě mrtvá mláďata. Přežít se Cořiným potomkům povedlo pouze v roce 2007, kdy zoo úspěšně odchovala dva malé medvědy. Ti se stali na několik měsíců pro zahradu silným magnetem a podle názoru vedení zoo byli hlavním důvodem, proč zahrada v roce 2007 dosáhla rekordní návštěvnosti.

Chovatelé nyní analyzují videozáznamy z poorodního boxu. Očekává se, že zoo k událostem vydá tiskovou zprávu během dneška.

-vl-

Aktualizace 11:34

Lední medvědice Cora v úterý 15. 11. 2011 porodila dvě mláďata, bohužel ani jedno z nich nebylo životaschopné a medvědice je ve středu ráno sežrala.

První mládě se narodilo v 16 hodin, Cora je očistila a zahřívala. Mládě se bohužel zvukově neprojevovalo a nehýbalo se. Po chvíli je samice zahrabala do slámy. Druhé mládě, které přišlo na svět ve 20 hodin, samice také očistila a poté jej zahřívala na svých tlapách, stejně, jako je tomu v přírodě. V noci i v brzkých ranních hodinách se Cora chovala klidně a na některých záběrech kamery jsou u matky obě mláďata. Bohužel, chovatelé nezaznamenali opět žádné zvukové projevy, ani pohyby mláďat. Kolem středeční 9. hodiny ranní Cora obě mláďata očichala a následně sežrala. Vyhodnotila, že medvíďata neměla šanci na přežití. Vedl ji k tomu její instinkt. V přírodě jsou tyto situace běžné a přirozené. Medvědice tak „vyčistí“ prostor.

Chovatelé Coru nadále pozorují a události dalších hodin ukáží, kdy dostane Cora možnost, aby porodní box opustila.

Lucie Kapounová
tisková mluvčí Zoo Brno

Související

Narodilo se další medvídě
Medvědice Cora první mládě po porodu sežrala, druhé zahřívá tlapou
Cora sežrala čerstvě narozené medvídě
Medvědice Cora porodila v brněnské zoo mládě, krátce poté ho sežrala
Cora je v boxu
Zoo chystá porod. Snad tentokrát nebude imaginární

 

Narodilo se další medvídě

15. 11. 2011 v 20.12 • Témata: , , , , , , , , , ,

Medvědice Cora vrhla další medvídě. První porodila dnes krátce před čtvrtou hodinou odpoledne, avšak zřejmě mrtvě narozené. Asi hodinu poté jej sežrala. Lední medvědi obvykle rodí dvě až tři mláďata.

Nyní, kolem osmé večer, Cora přivedla na svět druhé mládě. Vypadá větší a zdravější než první a medvědice se o něj zatím stará. Na stránkách Zoo Brno je možné sledovat videopřenos z dění v porodním boxu online a zprávy o průběhu porodu publikuje zoo také na Facebooku.

Související

Medvědice Cora první mládě po porodu sežrala, druhé zahřívá tlapou
Cora sežrala čerstvě narozené medvídě
Medvědice Cora porodila v brněnské zoo mládě, krátce poté ho sežrala
Cora je v boxu
Zoo chystá porod. Snad tentokrát nebude imaginární

Cora sežrala čerstvě narozené medvídě

15. 11. 2011 v 20.01 • Témata: , , , , , , , , , ,

Radost z potomka, který se lední medvědici Coře narodil v úterý odpoledne, nevydržela zaměstnancům Brněnské zoologické zahrady dlouho. Asi po hodině totiž samice medvídě sežrala.

Cora se už od pátku na porod připravovala v porodním boxu. „Od pondělí ji diváci můžou sledovat v přímém přenosu na webových stránkách zahrady,“ uvedla mluvčí zoologické zahrady Lucie Kapounová.

(…)

Celý článek Anny Fajkusové si přečtěte na brnensky.denik.cz

Související

Medvědice Cora porodila v brněnské zoo mládě, krátce poté ho sežrala
Cora je v boxu
Zoo chystá porod. Snad tentokrát nebude imaginární

Cora je v boxu

12. 11. 2011 v 21.52 • Témata: , , , , , , , , , , ,

Lední medvědice Cora, na jejíž porod s napětím čekají v brněnské zoo,  je ode dneška uzavřena v „porodním boxu“. Oznámila to mluvčí zoo Lucie Kapounová. Cora by měla podle odhadů chovatelů vrhnout mladé mezi 15. a 25. listopadem. Jestli je ovšem březí, což nikdo s jistotou neví.

„Pokud vše půjde bez potíží, v pondělí 14. listopadu bude na www.zoobrno.cz spuštěn video-přenos,“ uvedla mluvčí zoo.

Přestože si v zoo všichni přejí úspěšný odchov medvíďat, a vedení si od něj také slibuje výrazný nárůst návštěvnosti, realistický odhad expertů dává šanci na úspěch sotva 10 %.

Související

Zoo chystá porod. Snad tentokrát nebude imaginární

Zoo dostane příští rok o pětinu méně

16. 9. 2011 v 21.06 • Témata: , , , , , ,

O dvacet procent méně než letos. Tak má zhubnout rozpočet brněnské zologické zahrady v příštím roce podle přání magistrátu.

„Z návrhu zřizovatele, kterým je město Brno, vyplývá, že by rozpočet měl být o dvacet procent nižší, než je ten stávající,“ uvedla mluvčí zoo Lucie Kapounová.

V zahradě nyní řeší, jak rozpočet sestavit a kde mohou ušetřit. Vzhledem ke struktuře provozních nákladů zřejmě vedení zoo bude muset sáhnout na platy zaměstnanců, respektive část z nich propustit.

„V případě, že plánovaný rozpočet zřizovatel odsouhlasí, znamená to pro Zoo Brno vážnou situaci. Propouštění zaměstnanců, možné snížení oprav a omezení služeb pro návštěvníky,“ popsala pravděpodobné důsledky úsporných opatření mluvčí, „V roce 2012 by brněnská zoologická zahrada měla hospodařit s částkou o téměř 8,5 milionů nižší, než je ta letošní. Měsíčně by tak na provoz zahrady mělo vystačit jen 2,6 milionu korun. Letos je to přitom 3,3 milionu.“

Už před nyní ohlášeným ořezáním rozpočtu však ředitel zahrady Martin Hovorka plánoval propuštění téměř třetiny zaměstnanců. Není jasné, zda zahrada bude muset propouštět ještě i nad rámec těchto plánů.

Mluvčí zahrady ani magistrát také neoznámili, do jaké míry se požadované seškrtání rozpočtu týká investičních výdajů zoo. Ty v minulých letech převyšovaly výdaje provozní a primátor Brna Roman Onderka ještě v srpnu prohlašoval, že i přes zdražení o třetinu se nechce vzdát projektu na vybudování nového vstupního areálu zoo v Kníničkách; areál s parkovištěm, výstavními prostory a přemostěním silnice má stát 300 milionů. Zdá se logické, že s požadovanými úsporami a propuštěním části zaměstnanců bude muset zoo velkolepé budovatelské plány opustit. Nakolik se to však bude zdát logické samotnému magistrátu, to se teprve ukáže.

-vl-

Související

Vstup do zoo podražil o sto milionů, magistrát na projektu trvá
Zoo bude propouštět. Odejít má třetina zaměstnanců

Jak se učí zvířata

8. 9. 2011 v 18.26 • Témata: , , , ,

V rámci zkvalitnění života zvířat v zoo připravila zoologická zahrada v Brně speciální program, díky kterému chovatelé s vybranými druhy zvířat pracují a snaží se je aktivovat. Tento nácvik dovedností vychází z přirozeného chování zvířat v přírodě a funguje na bázi pozitivního posilování.

Tzv. „trénink“ je běžnou součástí práce se zvířaty v řadě zoologických zahrad. Chovatelé přitom vychází z poznatků o životě zvířat, využívají jejich přirozených instinktů a chování v přírodě. Právě vztah chovatele a zvířete je v tomto směru velmi důležitý, vše je totiž založeno na metodě tzv. pozitivního posilování. Jde o to zjistit, co je pro zvíře „odměnou“, může to být potrava, malý pamlsek, hračka, slovo nebo například „jen“ fyzický kontakt.

Ukázky práce se zvířaty jsou velmi atraktivní pro návštěvníky zahrady, nicméně trénink má své hlavní uplatnění při veterinárních ošetřeních, pravidelných manipulacích se zvířaty ve výbězích, transportech apod.

Důvodem, proč by se tedy zvířata v zoo měla učit, je to, aby ve své podstatě nadále mohla žít přirozeně a bez zbytečných zásahů člověka.

Příkladem zvířat, která se v Brně speciálního programu účastní, jsou medvědi kamčatští, skunci, papoušci kea, lachtani nebo surikaty. Návštěvníci brněnské zoo mohou v těchto dnech vidět první výsledky tréninků, a to v časech komentovaného krmení.

Lucie Kapounová
tisková mluvčí Zoo Brno

Související

Stránky Zoo Brno

Vladimír Spurný: Více než dva tisíce podpisů pro výstavu

2. 9. 2011 v 08.00 • Témata: , , , , , , , , ,

Stálá akvarijní výstava, fungující v centru města na Radnické ulici 42 let, byla k poslednímu červenci tohoto roku uzavřena. Nádrže s rybami odstěhovali do prostor brněnské zoo v Bystrci na Mniší hoře. Zůstanou tam už napořád? Jak bude výstava pokračovat a bude vůbec? V této chvíli nikdo nic neví, nebo není ochoten říci.

Proti tomu, aby se ryby z centra města odstěhovaly natrvalo, vznikla i petice. Jedním z jejích organizátorů byl poslední vedoucí Stálé akvarijní výstavy Ing. Vladimír Spurný.

Viktor Lošťák: Dobrý den, pane Spurný. Zajímá mne, jak se vyvíjí situace okolo petice pro zachování SAV. Kolik lidí už petici podepsalo?

Vladimír Spurný: Dobrý den, především děkuji o Váš zájem o Petici pro zachování Stálé akvarijní výstavy v Brně. V současné době se podepsalo více než 2000 lidí pro zachování výstavy, ale přesný počet vám zatím nesdělím.

Komu chcete petici odevzdat a kdy?

Původně bylo záměrem petici odevzdat radě města Brna a řediteli ZOO Brno cirka v polovině srpna. Jelikož ale mnozí občané projevili zájem vzít si petiční archy sebou na dovolené apod., aby je ukázali a dali případně podepsat svým známým, dali jsme jim prostor a petiční archy s podpisy sbíráme ještě nyní, takže množství podpisů i nadále roste, i když volněji, než tomu bylo na počátku petiční akce a petiční archy se nám pozvolna vrací. Takže jako logický termín pro odevzdání petice se jeví září.

Zájem o osud akvarijní výstavy tedy existuje.

Největší zájem o petici měli  mladé páry, studenti, maminky s dětmi. Při diskusích s občany jsem zjistil, že mnozí berou Stálou akvarijní výstavu v centru Brna jako jeho součást a jsou rozhořčeni tím, že by měla být zrušena a že v centru tak budou postrádat něco, kde mohli na chvíli vydechnout od každodenního shonu, relaxovat a ukázat dětem kousek živé přírody.

Nyní formujeme průvodní dopis, který bude úvodem petice a kde budou naznačena další možná řešení, na kterých se bude nadále pracovat.

Setkali jsme se totiž s názory, že výstava je v té podobě,  jak byla nyní koncipována přežitá a některé akvarijní prodejny mají i vyšší expoziční hodnotu. Bohužel i tento názor je z určitého zorného úhlu pravdivý. Dá se k němu však říci následující – koncept menších stálých výstav se zástupci vodní říše a jinými živočichy v centrech měst je na vzestupu (Brno by šlo zrušením výstavy opačným směrem), zájem návštěvníků nevypovídá o tom, že by o takovou výstavu nebyl zájem, výstava nebyla poslední roky dobře financována (s téměř 10% podílem na návštěvnosti ZOO Brno dostávala na provoz kromě zaměstnanců necelé 1% prostředků od ZOO přidělených zřizovatelem a na této návštěvnosti se podíleli 3-4 zaměstnanci z celé ZOO) a to se samozřejmě odrazí na vzhledu expozic a i samotných chovanců. Mnohý majetek v inventáři byl z 60. a 70.let.

K moderním koncepcím, které jsem sám posílal na vedení ZOO a různým vylepšením nebylo zaujato od vedení stanovisko. Nelze se tedy divit, že Stálá akvarijní výstava se jeví přežitě. Pro mě osobně má taková „komorní“ výstava ve starých prostorách radnice města Brna neopakovatelné kouzlo, i když bych chápal využití takovýchto prostor, kde byla situována, k reprezentačním účelům Brna a přesun výstavy v rámci centra jinam. O osudu původních prostor se však zatím nikdo oficiálně nevyjádřil, což dává možnost navrácení výstavy na původní místo po rekonstrukcích Staré radnice.

Jak dopadlo stěhování akvárií do Bystrce? Kde jsou nebo budou umístěna?

ZOO v současnosti nemá prostory pro přesun výstavy jeko celku, bude tudíž dezintegrována po ZOO. Část nádrží je již situována v pavilonu Tropické království, kde mají být mořské expozice. Z původního počtu dvou mořských akvárií, které byly na Stálé akvarijní výstavě, by měl jejich počet vzrůst na čtyři. Další majoritní část velkých nádrží, přesunutých z výstavy v centru města, by měla být situována v pavilonu s ptačími obyvateli.

Stěhování proběhlo celkem uspokojivě v období srpna. V první fázi se stěhovala mořská akvária, chovanci byli deponováni u profesionálního soukromého subjektu a akvária byla spolu s příslušenstvím převezena do ZOO Brno na předem připravená expoziční místa. Nyní se připravují na své staronové obyvatele, protože u mořských akvárií příprava vyžaduje určitý čas.

Druhá fáze stěhování – týkalo se zbylých nádrží se sladkou vodou – probíhala týden. Navrhl jsem osobně scénář, podle kterého by mělo vše v tak krátké době proběhnout a tento byl vedením ZOO Brno akceptován. Nejdříve se přesunuly záložní nádrže ze zázemí Stálé akvarijní výstavy, které můj kolega v ZOO rozmístil a napustil vodou v zázemí ptačího pavilonu. Poté byli v průběhu dvou dní přesunuti všichni chovanci. Poté byla odsunuta do ZOO všechna zbylá akvária.

Poškodilo stěhování výstavu?

Ryby v zázemí ptačince vypadají v současnosti uspokojivě. K některým úhynům v rámci stěhování však došlo, ale nepovažuji to osobně při takovém zásahu za něco nepřirozeného. Oblíbení kapříci, kteří se nacházeli při vchodu do Stálé akvarijní výstavy a v létě z části v bazénku na dvoře výstavy byli vypuštěni v expozičích prostorách rosomáků v Beringii. Doufám že je rosomáci neuloví, ale vhodnější celoroční jezírko ZOO nemá. Bohužel další stav chovanců již budu moci monitorovat pouze jako návštěvník, protože jsem já i se svými spolupracovníky ze Stálé akvarijní výstavy dostal výpověď z organizačních důvodů.

O dalším vývoji Vás budu informovat.

Děkuji za odpovědi.

*

Ke stažení

Petice proti zrušení výstavy

Související

Část přesunutých akvárií bude k vidění v polovině září
Ryby na radnici skončily, spor pokračuje
Primátor k uzavření Stálé akvarijní výstavy
Odbory zoo dojednaly vyšší odstupné
Tisková zpráva zoo: Stálá akvarijní výstava v centru Brna nezanikne
Za akvarijní výstavu bojuje petice
Zoo cenzuruje petici
Petice pro zachování akvarijní výstavy
Jindřich Jedlička: Jestli lidé nechtějí o výstavu přijít, musí to říct

 

Dokážu fakta, každou větu. Jindřich Jedlička stojí za svou kritikou zoo

31. 8. 2011 v 09.42 • Témata: , , , , , , , , , , , ,

Jindřich Jedlička, chovatel brněnské zoo, je autorem kritické zprávy o poměrech v zahradě. Je konečným cílem vedení zahrady zoo bez zvířat?, ptá se v textu s nadsázkou a dovozuje ze statistických čísel, že samotný chov zvířat zabírá v činnosti zoo čím dál tím menší podíl, zejména na úkor administrativní činnosti. V textu zprávy se také zabývá nízkými platy v zoo, jež podle něj navíc dlouhodobě klesají vůči celostátnímu průměru, a tvrdí, že vedení zoo není ochotno vést se zaměstnanci dialog.

Vedení zoo se vůči zprávě postavilo jednoznačně odmítavě. Mluvčí zoo Lucie Kapounová veškerou kritiku odmítla. Údajně jsou statistická data Jindřicha Jedličky zmanipulovaná, výsledky zkreslené selektivním výběrem výchozích čísel a zpráva prý obsahuje i vyslovené nepravdy. Vedení zoo dokonce kritika pohoršila natolik, že neváhalo a sáhlo i k hrozbám žalobami.

Jindřich Jedlička se soudu nebojí. „Každou větu mého textu snadno dokážu před soudem,“ trvá na svém.

Vše mohu dokázat

„Proto jsem napsal text tak dlouhý, aby bylo nad vší pochybnost jasné, co říkám. Reakce mluvčí zoo Lucie Kapounové na pouhé citace je pro mne „o ničem“ – moudře praví, co já v textu poctivě říkám, a dělá, jako by při tom mé tvrzení vyvracela. Přivítal bych ovšem, kdyby se Bystrčníku podařilo přimět paní Kapounovou k reakci na původní, celý text – kde tam najde chybu? Rád před soudem dokáži fakta, každou větu ve svém textu. Těším se na to,“ odpovídá na hrozby mluvčí zoo chovatel Jedlička.

Úspěchy na úrovni chovatelského kroužku školní družiny

První část Jedličkovy kritiky i odpovědi mluvčí zoo se týkala údajně stále klesajícícho významu chovu zvířat v činnosti zoo. Jindřich Jedlička poukazoval na bobtnání administrativních činností, vedení zoo ve své odpovědi uvádělo, že jak počet jedinců, tak i počet druhů chovaných zahradou od roku 1997 vzrostl, takže o upozaďování chovu nemůže být řeč.

„Paní tisková mluvčí si vytrhla podnadpis, odmyslela si uvozovky v něm a opomněla se zabývat podstatou textu pod ním,“ odmítá argumentaci chovatel a ukazuje čísla jiná. Pro porovnání si zvolil poslední dekádu, období mezi léty 2000 a 2010. Výsledkem srovnání je následující tabulka:

Savci Ptáci Plazi a Obojživelníci Ryby Ostatní (zejména bezobratlí) celkem
2000 276/83 217/63 231/53 996/108 49/23 1769/330
2010 451/90 215/69 240/54 748/93 234/45 1888/351
změna +69% / +8,5% -1% / +9,5% +4% / +1,8% -25% / -14% +378% / +95% +6,7% / +6,4%

„Od roku 2000 do roku 2010 se počet zvířat v zoo Brno opravdu o něco zvýšil, konkrétně o 6 a půl procenta z výchozího počtu,“ připouští Jindřich Jedlička.

„Dovolím si však vaší pozornosti doporučit dva údaje: Nejprve si povšimněme rozporu ve sloupci savců. Počet jedinců stoupl velmi výrazně, počet druhů zdaleka tolik ne. Čím to může být způsobeno? Nabízím toto vysvětlení: Jde z podstatné části o domácí zvířata. Počet druhů tolik neroste, stále jde o kozu domácí, ovci domácí, a koně domácího. Počty ovšem radikálně vzrostly. Typický projev rozvoje moderní, na ochranu ohrožených druhů zaměřené zoo. Druhý údaj k povšimnutí: Zatím co počet ryb poněkud poklesl, výrazně stoupl počet chovaných živočichů bezobratlých, konkrétně až na 478 % původního stavu. Co to?  Úspěch očividně spočívá v bezobratlých, zejména strašilkách a pakobylkách. Úspěch na úrovni chovatelského kroužku při školní družině prvého stupně základní školy.“

Koncepce se plní, chybí už jen 48 let a miliarda investic

Mluvčí zoo ve své odpovědi tvrdila, že zoo postupně naplňuje cíle, jež jí stanovila schválená strategická koncepce rozvoje. Porovnání pana Jedličky však ukazuje méně utěšený stav: „Ze změn v poslední dekádě vyplývá, že koncepčních cílů bude dosaženo za čtyřicet osm let,“ vypočítává.

„Mezi léty 2000 a 2010 (včetně) bylo v zoo Brno investováno 230 milionů 972 tisíc korun. Mluvíme o investicích, nikoliv provozních nákladech. A za tuto dobu bylo dosaženo, při dobré vůli, 18,5 % koncepcí plánovaného nárůstu počtu chovaných druhů. Extrapolací dojdeme k celkovým potřebným investičním nákladům jedné miliardy dvou set osmesáti milionů sto sedmdesáti sedmi tisíc korun v cenách  platných mezi lety 2000 a 2010. Opravdu jsou to plány natolik realistické, že dokazují skutečný a reálný zájem managenentu zoo na hlavní činnosti příspěvkové organizace, a vyvracejí tezi z článku o ústupu od hlavní činnosti zoo ve prospěch různých činností doplňkových?“ ptá se Jedlička.

Funkce tiskové mluvčí demonstruje vysokou fluktuaci

Původní zpráva Jindřicha Jedličky také tvrdila, že v porovnání s průměrnou mzdou ve státě ohodnocení pracovníků zoo stále klesá – podle něj za posledních deset let z 80 % na 70 % průměru. Tisková mluvčí oponovala, že tento údaj je nesprávný a je pouze výsledkem svévolného výběru výchozích dat a metodiky jejich zpracování. I v tomto bodě však Jindřich Jedlička trvá na svém.

Ve svém textu vypočetl, že nízké ohodnocení pracovníků způsobuje, že průměrně zaměstnanec zůstává v zoo jen 28 měsíců. Když vysokou fluktuaci mluvčí zahrady popřela, demonstruje své tvrzení na příkladu její funkce: „Vzpomínám si třeba na pány Mgr. Honce, P. Urbánka, J. B. Trnku, Bc. Stuchlíka, Mgr. Hrazdíru…,“ vyjmenovává předchozí tiskové mluvčí zahrady, „Má paměť je děravá, přesto, paní Kapounová je nejméně šesté jméno s funkcí tiskový mluvčí za čtrnáct let, průměrná životnost 28 měsíců. Kde jsem to číslo, 28 měsíců, jenom viděl?“

Odbory nikoho žalovat nebudou

K odpovědi zoo na kritiku se krátce vyjádřil i Michal Jurčík, také zaměstnanec zoo a předseda jedné ze dvou odborových organizací, jež v zahradě působí. Komentoval zejména tu část odpovědi, v níž mluvčí zoo Lucie Kapounová striktně odmítla, že by kdy docházelo k nezákonnému škrtání již odpracovaných přesčasových hodin: „V zoo proběhlo několik kontrol z Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj. Prověřována byla i evidence odpracované práce přesčas a, světe div se, byla po návštěvě Inspektorátu práce proplacena – předtím v evidenci jako by vůbec neexistovala.“

Ani odbory se hrozeb žalobou nebojí. „V případě potřeby naše tvrzení doložíme u soudu. Nikoho žalovat za očerňování dobrého jména odborové organizace nyní nehodláme. Máme důležitější věci na práci,“ napsal Michal Jurčík.

Komu sloužíme? Občanům nebo vedení?

V závěru své odpovědi Jindřich Jedlička píše: „Nezbývá než doporučit paní tiskové mluvčí, aby navštívila co možná nejvíce zoologických zahrad a postoupila dál ve svém vhledu do problematiky. Aby se zamyslela nad tím, na jaké úrovni dnes brněnská zoo stojí, a na jaké úrovni, s ohledem na své vnější podmínky a na  pozici města Brna jako zřizovatele, stát může. Doporučuji přemýšlet o významu slova loajalita. Komu je zaměstnanec povinován loajalitou?  Firmě (a tím jejím majitelům, v případě komunální příspěvkovky tedy občanům města) a nebo managementu?“

-vl-

Odpověď Jindřicha Jedličky jsme pro její rozsáhlost významně zkrátili a zredigovali. Celý text, který nám pan Jedlička poslal, stejně jako plné znění jeho původní zprávy a odpověď mluvčí zoo Lucie Kapounové si stáhněte z odkazů pod článkem.

*

Ke stažení

Jindřich Jedlička – Odpověď na reakci Lucie Kapounové na jeho zprávu o stavu Zoo Brno (PDF)
Zoo bez zvířat je nesmysl – Odpověd pro Bystrčník ze strany zoo (Lucie Kapounová, mluvčí) (PDF)
Zaměstnanost, platy a personální náklady v ZOO Brno v roce 2010 (Jindřich Jedlička, chovatel) (PDF)

Související

Výhrůžky zoo jsou směšné a dětinské
Zoo bez zvířat je nesmysl, oponuje zoo a hrozí žalobou
Zoo bez zvířat? Zpráva chovatele kritizuje poměry v zahradě
Stránky odborové organizace brněnské zoo
Stránky Zoo Brno

Zoo bez zvířat je nesmysl, oponuje zahrada a hrozí žalobou

30. 8. 2011 v 07.03 • Témata: , , , , , , , , , , , ,

Je konečným cílem vedení brněnské zoologické zahrady zoo bez zvířat? Tak se v nadsázce ptá autor analytického dokumentu Jindřich Jedlička, chovatel brněnské zoo. Kritizuje ve svém textu nárůst všech vedlejších činností zoo, zejména administrativních, na úkor samotného chovu zvířat. V hledáčku jeho kritiky pak jsou i další vleklé problémy, jimiž podle něj zoo trpí – nízké ohodnocení zaměstnanců a tím vyvolaná vysoká fluktuace, nezkušenost pracovníků i neochota vedení k dialogu.

Ke zprávě Jindřicha Jedličky, kterou Bystrčník publikoval včera, nám zaslala vyjádření mluvčí zoologické zahrady Lucie Kapounová. Stanovisko zoo lze shrnout krátce – nic z tvrzení chovatele Jedličky není pravda.

Chovy stále rostou

„Zoo bez zvířat je nesmyslný výrok, proti kterému se vedení zahrady jasně ohrazuje,“ napsala Lucie Kapounová.

„Vše dokazují fakta,“ tvrdí mluvčí, „V lednu 1997 bylo v Zoo Brno chováno 445 zvířat   126ti  druhů (955 zvířat  – 231 druhů i s rybičkami), v lednu 2010 už zoo chovala 906 zvířat 192 druhů (1888 zvířat – 322 druhů i s rybičkami). To je více jak 100% nárůst chovaných zvířat a více jak 50% nárůst druhového zastoupení zvířat oproti roku 1996. Podle chovatelské koncepce, která je součástí schválené strategie zoo má být konečný stav 2338 zvířat ve 443 druzích.“

Mluvčí zoo naznačuje, že autor kritického textu uvedená fakta zná, avšak záměrně je opomíjí nebo překrucuje: „Pan Jedlička byl členem dozorčí rady od 1. 11. 2007 do 31. 10. 2010. Je tedy seznámen se všemi základními dokumenty Zoo Brno.  Zná Chovatelskou koncepci, Strategii Zoo Brno, Generel rozvoje Zoo Brno a jednotlivé akční plány, které navazují na výše uvedené a zastupitelstvem Statutárního města Brna schválené dokumenty.“

Jedličkovy údaje jsou mylné. Možná záměrně

Z manipulací obviňuje Lucie Kapounová Jindřicha Jedličku i nadále: „Pan Jedlička zpochybňuje oficiální statistické údaje, publikované ředitelstvím zahrady. Zatímco oficiální čísla mluví o 111 zaměstnancích v roce 2010, Jindřich Jedlička vypočítává, že v roce 2010 zoo zaměstnávala 137 osob. Pan Jedlička má buď mylné informace anebo je jím, jako autorem článku, záměrně manipulováno s údaji, které jsou používané v různých dokumentech.“

Mluvčí popisuje metodiku, jakou zoo dochází k výpočtu průměrné mzdy svých pracovníků a popírá, že by docházelo ke snižování platu zaměstnanců v porovnání s celostátním průměrem. Jindřich Jedlička naproti tomu tvrdil, že za poslední dekádu kleslo ohodnocení pracovníků zoo z 80 % na 70 % celostátního průměru.

„80% průměrné mzdy v roce 2000 a 80% průměrné mzdy v roce 2010 (18 549 z 23 951) jsou stejné v procentech vůči celostátní průměrné mzdě,“ oponuje ústy své mluvčí vedení zoo a výpočty chovatele Jedličky odmítá: „Účelové propojování výše uvedených jednotlivých údajů vytváří velké množství spekulativních variant.  Je jen na krupiérovi, co namíchá a na lidech, zda chtějí hazardovat s dobrým jménem organizace, ve které dlouhá léta pracují nebo pracovali.“

Nic se nefalšovalo

Jindřich Jedlička poukázal i na to, že krátce po nástupu nynějšího ředitele zoo Martina Hovorky do funkce prý docházelo k porušování zákoníku práce. Z příkazu ředitele měly být zaměstnancům dodatečně škrtány již odpracované přesčasové hodiny.

„Nikdy nebyl falšován záznam pracovní docházky.  Toto tvrzení je nepravdivé,“ napsala mluvčí zoo, „Jestliže docházelo, podle pana Jedličky, k porušování zákoníku práce, je k zamyšlení, proč tedy tuto situaci odbory v danou chvíli neřešily, na událost neupozornily a nehájily tak zájmy zaměstnanců.“

Dialog chceme, problémem je druhá strana

Stejně jako všechnu předchozí kritiku, odmítla Lucie Kapounová i tvrzení, že by vedení zoo nebylo ochotno naslouchat svým zaměstnancům a vést s nimi dialog.

„Obě odborové organizace mají možnost účastnit se porad vedení Zoo Brno. Jsou zvány na první poradu vedení v měsíci. Z těchto porad jsou pořizovány zápisy. Vedoucí odborů, pan Jurčík, za poslední dobu předložil pouze jeden návrh, tomu bylo vyhověno,“ uvedla mluvčí.

„Bohužel, většinou se názory odborů dozvídá vedení Zoo Brno z tisku. Což nepovažuje za šťastný, ani konstruktivní tah. Navíc jde především o kritiku již provedených aktivit, bez návrhu na jejich řešení.“

Dáme vás k soudu

Závěrem všechny, kdo by snad chtěli poměry v brněnské zoologické zahradě v budoucnu kritizovat, mluvčí Lucie Kapounová varuje: „V případě, že bude kdokoli očerňovat dobré jméno Zoo Brno a nepravdivě a spekulativně informovat o dění uvnitř zahrady, je v tuto chvíli vedení Zoo připraveno podat žalobu na poškozování dobrého jména organizace.“

-vl-

Závěrečné hrozby mluvčí zoo Lucie Kapounové se bezprostředně týkají i Bystrčníku. Proto jsme k záležitosti vydali krátké prohlášení.

 *

Ke stažení

Zoo bez zvířat je nesmysl – Odpověd pro Bystrčník ze strany zoo (Lucie Kapounová, mluvčí) (PDF)
Zaměstnanost, platy a personální náklady v ZOO Brno v roce 2010 (Jindřich Jedlička, chovatel) (PDF)

Související

Zoo bez zvířat? Zpráva chovatele kritizuje poměry v zahradě
Stránky odborové organizace brněnské zoo
Stránky Zoo Brno

Část přesunutých akvárií bude k vidění v polovině září

27. 8. 2011 v 07.44 • Témata: , , , , , , , ,

Stálá akvarijní výstava v Radnické ulici v Brně byla pro veřejnost uzavřena k 31. 7. 2011. Důvodem je plánovaná rekonstrukce prostor Staré radnice, kde výstava od roku 1969 sídlila.

„V současné době jsou veškerá akvária i s živými exponáty přesunuta do zázemí Zoo Brno,“ popsala nynější stav mluvčí zoo Lucie Kapounová, „Na určených místech nyní probíhají stavební práce a také rekonstrukce akvárii tak, aby návštěvníci mohli první mořskou expozici vidět zhruba v polovině září.“

Vedení zoo neplánuje, že by se akvária na Radnickou vrátila. Proti tomu protestují chovatelé ze zoo a další milovníci ryb. Tvrdí, že akvária budou v zoo rozstrkána do nesouvisejících, provizorních prostor, a přemístěná výstava jako integrální celek zanikne. Nepřímo to potvrdila i mluvčí zoo Kapounová: „Místem, kde budou mořská akvária umístěna, bude spojovací část mezi Tropickým královstvím a Teráriem. Další expozice by měly následně vzniknout v Ptačinci a také Centru služeb. Vše je ale otázkou financí.“

Proti tomu, aby se výstava na Radnickou již nikdy nevrátila, vznikla i petice. Tu podle údajů petičního výboru podepsalo již více než dva tisíce lidí.

Ke stažení

Petice proti zrušení výstavy

Související

Ryby na radnici skončily, spor pokračuje
Primátor k uzavření Stálé akvarijní výstavy
Odbory zoo dojednaly vyšší odstupné
Tisková zpráva zoo: Stálá akvarijní výstava v centru Brna nezanikne
Za akvarijní výstavu bojuje petice
Zoo cenzuruje petici
Petice pro zachování akvarijní výstavy
Jindřich Jedlička: Jestli lidé nechtějí o výstavu přijít, musí to říct

Michal Jurčík: Poznámky k výživě žiraf

23. 8. 2011 v 14.08 • Témata: , , , , , , , , , , , ,

Ve včerejším článku Desetiletá Janette – vyhublá či ne? jsme informovali o obavách dvou chovatelů brněnské zoologické zahrady o stav tamních žiraf. Chovatelé tvrdí, že vinou nevhodné stravy jsou zvířata podvyživená, s nedostatečně rozvinutou svalovou hmotou. Jejich názoru oponovala mluvčí zoologické zahrady paní Lucie Kapounová. Poskytla Bystrčníku přesné složení žirafí stravy a argumentovala, že v zoo se narodila bez obtíží žirafám mláďata.

Článek jsme ukončili konstatováním, že pro laika je nelehké se v problematice orientovat. Kondici zvířat může těžko kvalifikovaně posoudit a krmení žiraf je něco jiného, než nasypat psovi do misky granule. Pan Michal Jurčík, jeden z chovatelů, kteří informace o údajně chybné péči o zvířata poskytli, se o srozumitelné uvedení do problematiky krmení žiraf přesto pokusil.

*

Poznámky k výživě žiraf

Není snadné vyjádřit problémy ve výživě žiraf srozumitelně, populárně, pro tématicky nespecializovaný web. Přesto považuji za slušné alespoň se pokusit o smysluplnou odpověď na položenou otázku.

Žirafy jsou přežvýkavci. Platí pro ně tedy hlavní zásady výživy přežvýkavců, nelze na ně aplikovat postupy z výživy nepřežvýkavých býložravců, například koní. Navíc mají ale další specifické nároky. Žirafy jsou totiž adaptovány pro okusování listí a větviček stromů, nespásají travní porost stepi. A jejich trávení je na to uzpůsobeno.

Žirafy trávu nerady

V lidské péči není prakticky možné „uživit“ žirafu jen takzvanými „okusy“ (olistěné větve dřevin denně předkládané do výběhu zvířat), přesto je nenahraditelné okusy jim  v co možná největší míře poskytovat. Většina krmné dávky je ovšem náhradní. Jako u každého přežvýkavce pak základ tvoří objemné krmivo, buď zelená píce nebo seno. Jenže žirafy, adaptované na příjem listů stromů, píci příjmají neochotně. Luční seno pak velmi málo, v závislosti na jeho kvalitě (z květnatých, druhově bohatých horských luk s velkým podílem dvouděložných rostlin ano, z nově založených trvalých travních porostů s převahou jílku a kostřavy prakticky ne).Výsledkem je nedostatečný příjem sušiny, hladovění.

Lepší je ovšem – a to je zkušenost mnoha zoologických zahrad – příjem sena vojtěškového. Snad je mechanickou strukturou, snad smyslovými vlastnostmi vojtěškového sena bližší okusu olistěných větví (ostatně akácie, nejčastější potrava žiraf v přírodě, náleží stejně jako vojtěška do čeledi bobovitých). Vojtěškovým senem je možno žirafu nasytit. Jenže vojtěškové seno nemá optimálně vyvážený poměr mezi dusíkatými látkami a obsahem energetických živin, tj. sacharidů. Má takzvaný úzký úživný poměr, tedy relativní nadbytek dusíkatých látek a relativní nedostatek sacharidové složky. Nezbývá, než se pokoušet úživný poměr vyrovnat, a to pomocí šťavnatých krmiv, zejména krmné mrkve, z části řepy a dalších okopanin, z menší části i ovoce (jablka)…

K šťavnatému krmivu žiraf patří i pro jiné přežvýkavce netradiční složky, například cibule – žirafy ji ochotně příjmají, pravděpodobně doplňuje některé specificky aktivní látky (hořčiny, třísloviny, saponidy), které by jinak získaly z větviček akácií. Množství  šťavnatého krmiva pro žirafy krmené vojtěškovým senem je značné a ani na kvalitě nelze šetřit.

Konečně, přežvýkavci příjmají krmivo během dne v několika cyklech žraní a přežvykování, což je nutno respektovat. Dostatek kvalitního objemného krmiva musí být tedy i ve výběhu, nelze krmit jen do stáje.

Koncentrovaná krmiva jsou jen doplněk

Žirafy je nezbytné nasytit krmivem objemným, není možné se ani na vteřinu domnívat, že by bylo možno podstatnější část výživy zajistit krmivy koncentrovanými, jadrnými. Především obiloviny, jako nejpodstatnější složka jadrných krmiv, mají samy o sobě úzký úživný poměr, nemohou tedy šťavnatá krmiva nahradit. Konečně ale koncentrovaná krmiva neposkytují patřičný „substrát“ pro mikroflóru předžaludků přežvýkavce.

Při krmení přežvýkavce se vlastně krmí mikroflóra předžaludků, mikroorganizmy předžaludků pak nakrmí přežvýkavce. Každá chyba ve výživě, která poškodí mikroflóru předžaludků, ohrožuje zvíře. I jen relativní nadbytek jadrných krmiv (ať již podávaných samostatně, v granulích a peletách, a nebo v různých míchanících) může způsobit bachorové disfunkce (acidóza).

Celkový nedostatečný příjem krmiva pak zase hrozí jinými fyziologickými poruchami (ketóza), zejména u zvířat březích. Jadrná, koncentrovaná krmiva do výživy žiraf patří, zejména speciální granule pro jejich potřeby sestavené. Jenže jen jako doplněk, krmnou dávku dorovnávající (zejména v době březosti a laktace), nemohou nahradit nedostatek objemného krmiva. Podobně minerální výživa.

Závěr pro laickou veřejnost?

Olistěných větví k okusu není nikdy dost.

Kvalitního objemného krmiva není nikdy příliš. Ale na vzájemném poměru živin velmi záleží.

Doplňková krmiva budou vždy jen a jen doplňková, granulemi nenakrmíš, ale snadno překrmíš.

Pečivo není krmivo pro žirafu.

V čem je patrně problém v Zoologické zahradě města Brna?

Do nákupů krmiv je po celá léta zasahováno „od stolu“ různými „manažerskými“ podmínkami. Od toho dodavetele ne, od jiného ano, malé balíky sena ne, velké ano, malý nákup velmi kvalitního volně skladovaného sena ne, vagón nebo kamion plesnivých balíků ano.

Krmné dávky jsou „počítačové“, bez zpětné vazby. Software ovšem kalkuluje tabulkovou výživnou hodnotu toho, co je zvířeti předloženo, „neví“, co zvířata skutečně zkonzumovala, co vyhodila na podlahu a zašlapala do podestýlky, ani co zůstalo nedotčeno.

Zaměstnanci jsou demotivováni. Navíc jsou nuceni přizpůsobovat provoz více návštěvníkům než zdraví zvířat. Ve výběhu není během dne k dispozici vyrovnaná krmná dávka (aby se zvířata nezdržovala daleko od návštěvnické vyhlídky), a dokrmení na noc ve stáji nestačí.

Nezkušení „městští“ zaměstnanci mají nedostatečnou zkušenost v krmení a výživě přežvýkavců, mají tendenci aplikovat postupy z výživy monogastrických zvířat, která znají lépe. Je to důsledek personální politiky, neexistuje „postup“ na základě zkušeností získaných při práci v zoo.

Neodbornost na řídících místech. Nadměrná pozornost je věnována (často drahým) doplňkům, naprosto nedostatečná základu krmné dávky. Nezájem o provoz mimo kanceláře, nezájem o zpětnou vazbu. Při problémech je hledán viník v zápisech a hlášeních, avšak při běžných pochybnostech se nezkušení zaměstnanci nemají na koho obrátit. Osobní a neformální kontakt k předání zkušeností je potlačen, každý zápis o problému je pak vnímán a řešen jako stížnost, obvykle skončí výtkou tomu, kdo „dělá problémy“. Výsledkem je pak narušená komunikace a dlouhé, ale nicneříkající zápisy obcházející skutečné problémy. Žirafy v Brně ovšem v dobré výživné kondici nejsou.

Michal Jurčík
Zoo Brno
Fotografie Zoo Brno (oslavy deseti let žirafy Janette)

Související

Desetiletá Janette – vyhublá či ne?
Žirafa slaví deset let
OBRAZEM: Kytice pro žirafu
Stránky Zoo Brno
Fotografie z oslavy narozenin žirafy Janette
Video z oslavy (0:55, Facebook)

Desetiletá Janette – vyhublá či ne?

22. 8. 2011 v 13.15 • Témata: , , , , , , , ,

Žirafa Janette dnes v brněnské zoologické zahradě oslavila desáté narozeniny. Na akci, kterou při té příležitosti zoo uspořádala, přišlo několik desítek lidí. Janette  kromě gratulací a velké okusové kytice dostala i spoustu vyrobených přáníček. Zdálo by se, že vše je v nejlepším pořádku, žirafám se v Bystrci vede znamenitě.

Je to tak ale doopravdy? Jiný názor mají dva z chovatelů zahrady. První z nich si nepřál uvést své jméno.

„Žirafy nejsou v dobrém stavu,“ říká zaměstnanec zoo, „Zvířata jsou pohublá. Žirafa, pokud je správně krmena, je mohutné, osvalené zvíře. Ty brněnské jsou na tom špatně.“

Příčinou má být nevhodná skladba potravy pro žirafy.

„Žirafy jsou všeobecně velmi náročné na příjem bílkovin,“ popisuje chovatel, „V přírodě je samy najdou. V zajetí by měly dostávat stravu bohatou na bílkoviny. Především by se jim mělo podávat vojtěškové seno a vojtěška na zeleno. Na okus by měly dostávat v co největším množství zelené větve. Jívu, javor, to jim nejvíc chutná.“

Jenže to prý v Brně nedělají. Podle chovatele se údajně krmí žirafy suchým chlebem. Výsledkem jsou pak strádající zvířata, jimž chybí svalová hmota.

Lucie Kapounová, mluvčí zoo, však taková tvrzení vyvrací: „Žirafy v brněnské zoo mají své krmné dávky bedlivě kontrolovány specialistou na výživu. V žádném případě suchý chléb netvoří základní část krmení. Naopak, není součástí krmných dávek. Je používán pouze jako doplňkový pamlsek, například k nalákání žiraf.“

Základ krmné dávky tvoří granulované směsi pro žirafy, jako doplněk akáciové špalky a namočené cukrovarské řízky. Další důležitou složkou je zelenina, z nich nejdůležitější komponenty jsou zelí bílé, červené, brokolice, květák, zelí čínské, jablka, hrušky, cibule, petržel, celer, mrkev. Nepostrádatelnou součástí krmné dávky je i seno, které dostávají ad libitum (dle libosti, kolik jen snědí). V létě je seno částečné nahrazeno zelenou pící. Poslední částí denní krmné dávky je speciální kaše, která se denně čerstvá připravuje z ovesných vloček, otrub, sušeného mléka, kopřiv, lněného semínka, vitamínů.

Lucie Kapounová, mluvčí zoo

„Že jsou žirafy v brněnské zoo ve skvělé kondici, o tom svědčí i fakt, že za poslední dva roky naše zahrada odchovala dvě mláďata,“ tvrdí mluvčí zahrady.

S tím však nesouhlasí Michal Jurčík, další z chovatelů v zoo.

„Chleba do krmné dávky vůbec nepatří, není vhodný ani jako pamlsek. K nalákání žiraf je možné použít jiné způsoby, jedním z osvědčených a zdraví zvířat neškodících je například fenykl,“ oponuje Jurčík a pochybuje i o „bedlivosti“, s jakou jsou krmné dávky kontrolovány.

„Bedlivá kontrola krmných dávek specialistou na výživu v brněnské zoologické zahradě je vzhledem k personální politice managementu v podstatě nemožná. Za 15 let působení současného vedení má Zoo Brno v pořadí již jedenáctého krmiváře,“ uvádí Michal Jurčík. „K zabřeznutí obou zvířat došlo ještě před přesunem většiny zkušených zaměstanců, kteří měli dlouholeté zkušenosti s chovem žiraf, z tohoto pracoviště jinam. Od té doby se však mnohé změnilo. Nahrazeni byli nezkušeným personálem, který vzhledem k personální situaci na manažerských pozicích nemá ke komu se v případě potřeby obrátit pro radu.“

„O tom, že s kondicí zvířat nebude vše v pořádku, svědčí i fakt, že ředitel Zoo Brno osobně prohlásil, že, cituji, výživovou kondici zvířat posoudí odborníci z jiných zahrad, třeba Bc. Čulík, MVDr. Váhala ze Dvora Králové,“ komentoval vyjádření mluvčí zoo Michal Jurčík.

„Mám-li se vyjádřit ke složení krmné dávky, tak, jak je uvádí paní Kapounová, z výše uvedeného by mělo být základem kvalitní vojtěškové seno, jehož podávání ovšem ředitel Hovorka osobně zakázal. Ostatní složky zde uvedené jsou jen doplňkové, mají za úkol dorovnat respektive vyvážit krmnou dávku, doplnit poměr minerálních látek, stopové prvky,“ dodal pan Jurčík.

V celém problému není snadné se pro laika orientovat, natož se přiklonit k jedné či druhé straně. Kondici zvířat dokáží posoudit jen odborníci, a jak vidno, i jejich názory mohou být zcela protichůdné.

Janette i za Bystrčník přejeme mnoho štěstí do dalších let. Možná, že si lepší obrázek o ní a dalších žirafách v brněnské zoo uděláte, když si je sami zajdete okouknout.

-vl-
Fotografie Zoo Brno

Žirafa slaví deset let
OBRAZEM: Kytice pro žirafu
Stránky Zoo Brno
Fotografie z oslavy narozenin žirafy Janette
Video z oslavy (0:55, Facebook)

Mluvčí zoo k uprchlému jakovi: Ke kontaktu s návštěvníky vůbec nedošlo

15. 8. 2011 v 22.17 • Témata: , , , , , , , , , ,

Lucie Kapounová, mluvčí brněnské zoologické zahrady, zaslala dnes Bystrčníku vyjádření k sobotnímu úniku jaka domácího z jeho výběhu. Podle prvních zpráv mělo zvíře zranit jednu z návštěvnic zahrady.

„V sobotu v brněnské zoologické zahradě došlo k situaci, kdy se mladý samec (1 rok) jaka domácího dostal na několik minut mimo ohraničený prostor,“ popsala událost Lucie Kapounová a vyvrátila, že by snad měl být někdo zraněn: „Ke kontaktu návštěvníků a zvířete nedošlo, nikdo nebyl zraněn a chovatelům se zvíře bez problémů podařilo do výběhu zahnat zpátky.“

K příčinám úniku zvířete mluvčí uvedla: „Jak překonal zábranu výběhu zřejmě proto, že se chtěl dostat zpět do stáda, od kterého byl oddělen z důvodu budoucího transportu do jiné zoo.  Ihned po jeho návratu do výběhu byla přijata opatření,  aby k podobné situaci již nedošlo.“

První zprávy, podle nichž snad měli být návštěvníci zoo terorizování stády rozběsněných půltunových býložravců a krev měla stříkat jak z gejzíru, byly zjevně poněkud přehnané.

-vl-

Související

Zoo: Jaci protrhli starý plot, k vážnějším zraněním nedošlo
Zoo: Uprchlý jak napadl návštěvnici

ZOO: Levhart zakousl levhartici

9. 5. 2011 v 19.06 • Témata: , , , , , , ,

Pokus o připuštění dvojice levhartů v brněnské ZOO skončil tragicky. Místo možnosti nového přírůstku chovatelé o jednoho z nich přišli. Samec Arnold okamžitě po setkání se samicí Ruwani zaútočil. Ta jeho řádění nepřežila.

„Obě zvířata byla v okamžiku připouštění nažraná, odpočatá a klidná. Přesto po setkání došlo k okamžitému útoku a Arnold partnerku zakousnul. Samec nepustil samici ani po varovných výstřelech, ani po kropení vodou a dalších pokusech o oddělení,“ uvedla mluvčí brněnské ZOO Lucie Kapounová.

Samice byla podle mluvčí mrtvá prakticky okamžitě a jejímu úmrtí se nedalo zabránit. „Vzhledem k ochraně života a zdraví personálu zoo totiž není možné mezi šelmy osobně jakkoliv vstupovat,“ vysvětlila Kapounová.

(…)

Zkráceno, celý článek Jana Spěšného najdete na brnensky.denik.cz

Související

Místo mladých má brněnská zoo mrtvou samici levharta, zabil ji milenec
Při páření v brněnské zoo zardousil samec levharta partnerku
Levhart zakousl samici při páření