Příspěvky se štítkem ‚Libor Štástka’

Předsedou brněnské ODS Šťástka, jeden z místopředsedů je z Bystrce

24. 5. 2015 v 20.40 • Témata: , , , , , , ,

Oblastní sdružení ODS Brno-město si ve čtvrtek 14. května  na oblastním sněmu zvolilo nové vedení. Předsedou oblastního sdružení Brno-město byl sněmem zvolen 24. Získal nejvíce nominací z místních sdružení a výraznou většinu hlasů 110 delegátů sněmu, druhý kandidát Vladan Krásný pak získal 48 hlasů.

První místopředsedkyní sněm zvolil Šárku Cechovou, a jedním z místopředsedů oblastního sdružení byl zvolen Ing. Pavel Jankůj, který je předsedou místního sdružení ODS v Brně-Bystrci.

Tomáš Jára
ODS Brno-Bystrc

Krásný nebo Šťástka? V pondělí se rozhodne o budoucnosti brněnské ODS (aktualizováno)

19. 4. 2015 v 21.02 • Témata: , , , , ,

ods-800-logoV pondělí 20. dubna se rozhodne o budoucnosti brněnské Občanské demokratické strany. O post předsedy, z něhož po osmi letech odchází poslanec Pavel Blažek, se na sněmu ODS utkají noví kandidáti.

Pro stranu má volba předsedy kruciální význam. Očekává se, že nový šéf bude kandidátem na primátora v roce 2018, pravděpodobné také je, že se stane jedničkou kandidátky v krajských volbách v příštím roce. Budoucí tvář brněnských občanských demokratů ovlivní zásadním způsobem vnímání strany voliči, což může v nynější době, pro ODS ne zrovna příznivé, rozhodnout nejen o volebním výsledku, ale dokonce i o samotném politickém bytí či nebytí.

O předsednictví se utkají tři kandidáti, z nichž jen dva jsou považování za skutečně reálné adepty. Prvním z nich je zastupitel města Brna a městské části Brno-střed, bývalý radní a starosta Libor Šťástka. Jednačtyřicetiletý absolvent právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně je po odchodu ODS do opozice po loňských komunálních volbách výrazným kritikem současné koalice, zaměřeným zejména proti hnutí Žít Brno. Je spojován s odcházejícím Pavlem Blažkem, což z něj podle názorů jak zevnitř, tak i vně strany dělá favorita pondělní volby.

Šťástkovým protikandidátem je sedmačtyřicetiletý starosta Starého Lískovce Vladan Krásný. Krásný, který svou městskou část řídí od roku 2007, je v místě svého působiště nesmírně populární – zatímco v Brně dosáhla loni v říjnu v průměru kolem sedmi procent voličských hlasů, v třináctitisícovém Lískovci získal Krásný pro svou stranu 31,51 % voličů. Výborný řečník a charismatický starosta si dlouhodobě pěstuje pověst přímočarého srdcaře, uvnitř strany je však znám i politickou obratností, předvídavostí a schopností manévrového boje. Přesto je v brněnské ODS považován za enfant terrible, což se projevilo i jeho nepřítomností na kandidátce do brněnského zastupitelstva v loňských volbách.

Mezi oběma hlavními kandidáty existuje neskrývaná rivalita, která štěpí stranu do dvou táborů. Ať již zvítězí kterýkoli z nich, jejich budoucí koexistence je otevřenou otázkou. Přesto však zatím nic nenapovídá tomu, že by mohl být jako výsledek kompromisu zvolen kandidát třetí. Tím je dlouholetý předseda ODS ve Slatině Evžen Šik.

Většina městských organizací strany dosud nevyslovila otevřenou podporu ani jednomu z kandidátů. Výjimkou je kohoutovická místní organizace, která podpoří Krásného. Naproti tomu bystrčtí občanští demokraté ještě před několika dny nevěděli, pro koho budou hlasovat.

Odhady informovaných osob se pohybují od šedesáti do devadesáti procent pro Libora Šťástku, vítězství Vladana Krásného však nevylučují. Výsledky volby by měly být známy nejpozději v pondělí pozdě večer.

-vl-

Aktualizace 20. 4. 15:00

Podle sdělení Petra Paulczyňského ODS zrušila v den konání oblastní sněm. Důvodem jsou zatím blíže neupřesněné „spory o nominační klíč“.

Pavel Březa: AMAZON – brněnská koalice v troskách

21. 3. 2014 v 21.16 • Témata: , , , , , , , ,

To, co nedokázalo vyřešit únorové zasedání ZMB svolané v mimořádném termínu, mělo dotáhnout březnové řádné zasedání zastupitelstva. Developer, veřejnost i mnozí členové ZMB s napětím čekali, do jakého závěru vyústí nekonečné diskuze nad materiály, které se týkaly dodatku Nájemní smlouvy, smlouvy o poskytnutí příspěvku a smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy, uzavřené dne 30. 12. 2013 se společnostmi CTP Invest, spol. s r.o. a Bor Logistics, spol. s r.o. v zájmu vstupu společnosti Amazon na Černovickou terasu.

  • Primátor udělal maximum pro to, aby odstranil všechny možné překážky k uzavření dodatku. Svolal dvakrát jednání s předsedy klubů a doložil rozsáhlou korespondenci (se společností CTP Invest, se společností Amazon, s Ministerstvem práce a sociálních věcí, s primátorem města Lipska).
  • Primátor rovněž seznámil veřejnost s usnesením Městského výkonného výboru ČSSD Brno-město ze dne 11. 3. 2014, který uložil zastupitelům města Brna za ČSSD podpořit „takové usnesení, které bude znamenat zvýšení zaměstnanosti a výraznou investici ve statutárním městě Brně“.
  • Předseda Klubu ODS Libor Šťástka vyhlásil: „Jsme rádi, že se neschválil živelně v lednu a na mimořádném zastupitelstvu v únoru a že se nám podařilo přesvědčit ostatní, že je potřeba vyjednat výhodnější podmínky pro Brno, neboli především ty výkupy pozemků potřebných pro dálniční napojení (ČT1 – 17. 3. 2014 – Události v regionech – Brno).
  • Znovu na zhruba pět hodin se rozprostřela bezbřehá diskuze nad návrhem Dodatku č. 1 k Nájemní smlouvě, smlouvě o poskytnutí příspěvku a smlouvě o uzavření budoucí kupní smlouvy uzavřené dne 30. 12. 2013 se společností CTP Invest, spol. s r.o. a Bor Logistics, spol. s r.o. Primátor nechal schválit prostor pro diskuzi časově neomezenou, a to i pro veřejnost, a navíc opakovaně, takže se argumentace opakovala.
  • Problémy si založila i sama společnost CTP Invest, která váhala s vysvětlením zemních prací na pozemcích města, k nimž nemá právní vztah (připomínky Klubu SZ). Čemu svědčí původní nájemní smlouva, zde řečeno nebylo. Schválen požadavek na prověření oprávněnosti působení subjektů na pozemcích města Brna (38 pro, 3 nehlasovali).
  • Představitelé veřejnosti se rekrutovali z dotčených městských částí a jejich apely se týkaly zejména dopravní situace a jejího dopadu na životní podmínky.
  • Na pochybnosti o územní připravenosti území, pokud se týká umístění logistického provozu na Černovické terase v rozporu s Územním plánem města Brna, reaguje žádost CTP Invest ze dne 20. 2. 2014 o přípravu podkladů pro zrušení Regulativů pro uspořádání území pro BPZ ČT, uvedených v obecně závazné vyhlášce statutárního města Brna č. 2/2004 o závazných částech Územního plánu města Brna k projednání na březnovém zasedání ZMB.
  • Osobně jsem připomenul emotivní vyjádření představitele CTP Invest po neúspěšném průběhu únorového zasedání zastupitelstva v tom smyslu, že zastupitelé očekávají úplatky. Prohlásil jsem, že jsem žádný úplatek nežádal, neočekával, neočekávám a nehodlám do budoucna jakkoliv požadovat a že je na CTP Invest, aby uvedla své vyjádření na pravou míru. Zástupce developera se pokusil o označení výroku jako nepochopení a omluvil se. Na výzvu primátora ještě reagoval tím, že nebyl žádným členem zastupitelstva tímto způsobem osloven.
  • Návrh CTP Invest na doplnění Dodatku č. 1 v části závazku CTP a Bor vybudovat na svůj náklad a nebezpečí Provozní objekt a související infrastrukturu o závazek po městu nepožadovat, neuplatňovat či nevymáhat náhradu případné škody, pokud by nedošlo k potřebné změně Územního plánu města Brna (nepřijato: 25 pro, 1 proti, 7 se zdrželo, 7 nehlasovalo).
  • O původním návrhu usnesení (znění doporučené RMB dne 26. 2. 2014) nechal primátor hlasovat, aniž učinil výzvu ke členům zastupitelstva nepřítomným v sále (přestože byli prezentováni). Výsledné hlasování (nepřijato: 25 pro, 3 proti, 6 se zdrželo, 7 nehlasovalo) má zajímavou strukturu:
  • ČSSD (5 členů Rady) – 13 pro (z toho 4 členové Rady), 6 – nepřítomno
  • ODS (6 členů Rady) – 2 pro, 2 se zdrželi (z toho 1 člen Rady), 5 nehlasovalo (z toho 4 členové Rady), 5 nepřítomno
  • TOP 09 – 6 pro, 2 se zdrželi
  • KSČM – 2 se zdrželi, 1 nehlasoval, 1 nepřítomen-omluven
  • KDU-ČSL – 4 pro, 2 nepřítomni-omluveni
  • Strana zelených – 3 proti
  • Nezařazený – 1 se zdržel.
  • Neschválením usnesení „padla pod stůl“ i smlouva o spolupráci za účelem přípravy a realizace připojení BPZ Černovická terasa na dálnici D1.
  • Primátor v komentáři na výsledek hlasování zmínil, že „pseudodůvody“ vedoucí k zamítnutí investice „se ukazují jako nepravdivé a vykonstruované. Např. „otrokářské pracovní podmínky, Brno pod časovým tlakem, jsou mýty“.

Klíčem k nastalé situaci nejsou tzv. pseudoproblémy věcné, ale zcela vážné problémy v Radě města Brna a v koalici. Přehled výše uvedený vyvolává jednoduchou otázku: kde jsou členové Rady města Brna, kteří přijali doporučující stanovisko ke schvalovanému usnesení? Vztahy a jednání koaličních partnerů signalizují, že v popředí již není město, ale jejich stranické a možná i osobní zájmy.

Nelze se radovat nad výsledkem v situaci, kdy máme v Brně 9,1 % nezaměstnanost. Nelze však také z těchto důvodů bagatelizovat životní prostředí a dopravní zátěž pro obyvatele dotčených městských částí. Řešení Černovické terasy se minulo s dotčenými městskými částmi, které se k návrhům nevyjadřovaly. Údajně pro nedostatek času. Starostové městských částí byli zdrženliví při diskuzi i při samotném hlasování. Požadoval jsem, aby se v případě realizace městské části podílely na poskytnutých kompenzacích dle svých požadavků zejména na zlepšení dopravní situace a ochranu životního prostředí.

Okamžitá reakce hejtmana a jednání o umožnění vstupu Amazonu do Brna v lokalitě nezatížené problémy jako na Černovické terase je určitou šancí pro dohodu. Vedení Klubu KSČM v Zastupitelstvu Jihomoravského kraje vidí v dnešním rozhodnutí Rady JMK naději.

Ing. Pavel Březa
člen Zastupitelstva města Brna
člen Zastupitelstva Jihomoravského kraje

Pavel Březa (KSČM) je také členem zastupitelstva Bystrce a jihomoravského kraje. Text jsme převzali ze stránek brněnské organizace KSČM.

*

Související

Pavel Březa: Palebná příprava na komunální volby pokračuje
Pavel Březa: Brno pod mrakem, ráno mlhy
Pavel Březa: Směřujeme v podpoře kultury ke shodě?
Pavel Březa: Investiční proces není účinně nastaven
Pavel Březa: Má rozhodování města systém?
Pavel Březa: Ach ta opozice!
Pavel Březa: Koalice jako Pat a Mat
Pavel Březa: Najdeme čas také bilancovat?
Pavel Březa: Veřejná správa je pro občana a ne sama pro sebe
Pavel Březa: Současnou politiku si občané nezaslouží
Pavel Březa: Čemu můžeme věřit?
Pavel Březa: Změny měly platit už dávno
Pavel Březa: Útok Anonymous je odrazem jednání politické reprezentace

Rošťák Lošťák a klikání v anketě

17. 11. 2013 v 18.52 • Témata: , , , , , , , ,

Doslova smršť v mém mobilu a záplavu SMSek způsobil článek Viktora Lošťáka Anketu manipulují především sami aktivisté. Už je to tu, rozkol mezi občanskými sdruženími. Vždyť jsme to říkali, lidé se nedokážou dohodnout. I to byl můj první dojem, co nám to ten rošťák Lošťák dělá, to snad ani není možné. Vždyť i já jsem klikal dávaje svůj hlas občanskému řešení pozemků v Masarykově čtvrti. I já jsem se radoval z velikého náskoku varianty „Měl by být za symbolické nájemné předán neziskovému sektoru, který si bude schopen sehnat dotace a areál dle svých představ využívat“ řešení kauzy bývalého vojenského areálu na Lerchově ulici.

Pak se ovšem ozvalo mé poctivé já – nemá on ten Lošťák nakonec pravdu? Je to v pořádku, když lidé z celého Brna, ba možná z celé Moravy neřkuli pak z celé republiky hlasují v anketě o pozemcích v Masarykově čtvrti? A tak chtě nechtě musel jsem začít hledat odpovědi na tyto záludné otázky. Ne že by mě k tomu někdo nutil. Mně samotnému to nedalo a tak jsem začal zjišťovat podrobnosti týkající se oněch pozemků u konečné tramvaje čtyřky. Kauza je to mimořádně zamotaná, nicméně tu jsou alespoň předběžné výsledky:

  1. Pohlédneme-li do historie, zjistíme, že postup představitelů města resp. městské části Brno – střed byl takového druhu, že padla i soudní rozhodnutí a trestní stíhání. Nyní se ukazuje, že možná neoprávněně a nespravedlivě.

  2. V současné době radnice Brno střed oddaluje termín ukončení ankety o předmětných pozemcích působíc dojmem, že se řešení bude odvíjet od názoru lidí (o kteréžto anketě tvrdí Lošťák, že je zmanipulovaná).

  3. Město Brno získalo bývalá kasárna bezúplatným převodem od státu v roce 2003. Tehdy se smluvně zavázalo, že následujících deset let bude pozemky využívat pouze nekomerčním způsobem. V opačném případě mělo uhradit pokutu ve výši ceny objektu, tedy zhruba 10 mil. korun.

Situace je ale ještě komplikovanější. Smlouva, kterou byly pozemky převedeny z vlastnictví armády do dispozice města, jak se zdá, už neplatí, jak lze se dočíst v denním tisku. A tak je možná v tuto chvíli zase všechno úplně jinak. Zdá se však, že celé kauze je možná důležitá věta, která se objevila ve zprávách iDNES.cz 14. března letošního roku, že totiž “Paradoxní je přitom skutečnost, že podmínka ministerstva obrany, kvůli jejímuž porušení město platilo pokutu, má trvat 10 let od podpisu smlouvy. A těchto 10 let uplyne letos v létě. Pak bude tedy zřejmě možné, aby město využilo bývalý armádní pozemek jakkoliv.“ Jedna z pracovních variant by tedy mohla být taková, že zatímco se občané baví hlasováním v anketě, město Brno připravuje využití areálu Wilson dle svých představ, kterým zakrátko již nebude bránit žádný závazek nekomerčního využívání, protože desetiletá lhůta již bude minulostí. Anketa má totiž probíhat právě do konce roku 2013.

A jak to s souvisí s rošťákem Lošťákem? Ano, jsem vychován v tom, že se lhát nemá, i když to v dnešní politické reprezentaci zdaleka není samozřejmé. Jenže klikání v anketě žádné lhaní není a jednoznačné vítězství občanské varianty nad developerskou v anketě městské části je pouze dokladem toho, že občané dakáží postavit adekvátní sílu často velmi nekorektnímu postupu vedení města, a to navíc v mezích zákona a v situaci, kdy je často postup zástupců města na hraně či lehce za hranou zákona, jak lze doložit rozhodnutími soudu.

Podtrženo sečteno, město jedná zřejmě v mezích zákona, budiž to i paní bývalé starostce městské části Brno střed přáno. Že mnohým občanům nepřipadá jednání města Brna v kauze Wilson poctivé a solidní je věc jiná. Na druhé straně stejně tak shánění hlasů pro anketu v širokém okruhu přátel a známých je v mezích zákona a neodporuje žádnému z pravidel vyhlášené ankety. Že se to někomu nelíbí, je věc jiná. Takže Lošťáku, já mám za to, že na hrubé sukno patří hrubá záplata a klikat pro své přátele budu dál. A klidně si mě pomlouvej.

Luboš Raus

Luboš Raus je (stejně jako Viktor Lošťák) členem bystrckého občanského sdružení Horní náměstí. Zároveň je také od roku 2010 zastupitelem městské části, byl zvolen za uskupení Zelená pro Bystrc.

Související

Anketu manipulují především sami aktivisté
Nekonečná anketa starosty „informátora“

Anketu manipulují především sami aktivisté

11. 11. 2013 v 06.01 • Témata: , , , , , , , ,

Bystrčník v článku Nekonečná anketa starosty „informátora“ publikoval text Michala Závodského, předsedy občanského sdružení Masarykova čtvrť. Autor si v něm stěžuje na průběh ankety městské části Brno-střed, v níž se radnice snaží zjistit názor veřejnosti na budoucí využití bývalého vojenského areálu na Lerchově ulici. Anketa je podle Michala Závodského zmanipulovaná. Smutnou skutečností však je, že anketu především manipulují sami aktivisté.

Anketa nabízí respondentům osm možností, jak by mohlo být s budovami na Lerchově ulici naloženo. V době, kdy píšu tento článek, vítězí se 47 procenty hlasů varianta Měl by být za symbolické nájemné předán neziskovému sektoru, který si bude schopen sehnat dotace a areál dle svých představ využívat; pro tuto možnost hlasovalo 1 160 lidí. O autentický názor veřejnosti však nejde.

manipulace-ankety-na-brne-streduPřinejmenším poslední měsíc aktivisté organizují na sociálních sítí a hromadně rozesílanými maily hlasovací kampaň. Nenabízejí v ní žádné argumenty, vysvětlení, dokonce ani základní uvedení do problému – jediné, co požadují, je „běž támhle, klikni na tohle, rozešli dál a sdílej, bude to fajn“. Je jedno, jestli o záležitosti něco víte, jestli bydlíte v Masarykově čtvrti nebo alespoň v Brně. To po vás nikdo nechce – chce se jen kliknutí, které neziskovkám opatří budovu.

Paradoxně zřejmě titíž lidé, kteří si stěžují (netvrdím, že neoprávněně) na neférové jednání ze strany radnice, považují za zcela korektní umělým navyšováním hlasů zdiskreditovat průzkum veřejného mínění. A ještě si přitom libují: „Každá dušička dobrá.“ Maily s výzvami rozesílají na všechny strany tak zaníceně, že je dokonce prý poslali i samotným radním Brna-středu.

Anketa místní radnice by měla poskytnout alespoň jakžtakž autentický názor lidí, jichž se problém týká. Hlasují-li v ní převážně kamarádi ze spřátelených neziskovek pod heslem „dnes vyklikáte budovu vy nám, příště zase my vám“, smysl celé věci se vytrácí a zbývá jen souboj, kdo najde účinnější způsob manipulace. Asi to tak pánům a dámám, o které tu jde, přijde správné. Mně ne.

Viktor Lošťák

Související

Nekonečná anketa starosty „informátora“

Nekonečná anketa starosty „informátora“

11. 11. 2013 v 06.00 • Témata: , , , , , , ,

Radnice městské části Brno-střed anketou zjišťuje názor veřejnosti na budoucí využití bývalého vojenského areálu na Lerchově ulici v Masarykově čtvrti. K tématu zaslal Bystrčníku text Michal Závodský, předseda občanského sdružení Masarykova čtvrť.

*

Jakkoli jsou Bystrc a Masarykova čtvrť rozdílné, jedno mají společné: centrální náměstí (Bystrc – Horní, my –  Míru), které nedávají developerům spát a způsobují jim šimrání v podbřišku.

U nás se z toho vyvinula kauza Wilson, kde nevýhodnými smlouvami Městská část Brno-střed pronajala nejlukrativnější pozemky v naší čtvrti developerovi pro výstavbu bytového domu Wilson (co na tom, že prezident USA coby demokrat se z toho a dalšího dění asi otáčí v hrobě). S takovým záměrem již léta nesouhlasí místní, sepisují petice, nechtějí objemnou budovu apod.

lerch_01Vadí už od svého počátku… Rovnost, 10. 10. 2007

Střípkem v rozmanité historii kauzy (mj. mediálně známé trestní stíhání bývalé starostky Dagmar Hrubé, ODS) je i oficiální anketa městské části, jež se od r. 2010 ptá, jaké využití by daná atraktivní lokalita měla mít.  Anketa měla nyní 31. října 2013 končit a určit budoucnost lokality, ale neskončila. Protože je to už několikátá absurdnost počínání naší radnice, není od věci udělat si takový malý absurdnostní exkurz, co je na Brno-střed všechno možné.

Absurdita č. 1: Nekonečná anketa?

Anketa měla vlastně končit už na podzim 2011. Po sečtení hlasů (zvítězila varianta nedeveloperská!) však starosta Libor Šťástka (ODS) najednou prohlásil, že chtějí, aby se zúčastnilo co nejvíce lidí, a proto jí prodlouží, což se taky s prodlevou stalo: hl

asování bylo otevřeno do konce října 2013.

Střih a přesun právě do října 2013. Je osm dnů před ukončením ankety a znovu jako deus ex machina vstupuje do hry radnice a opět ji prodlužuje na konec roku 2013. Oficiálně kvůli „velkému průběžnému zájmu o hlasování“. V Brně-střed byste tak nesměli ukončit jakoukoli anketu, jestliže chce, aby se vyjádřilo hodně lidí (což by z logiky věci byla nejspíš každá) a nebo zrovna je zájem o hlasování. Vše nabírá jiný odstín, když se podíváte na to, jaká varianta by ke konci října zvítězila. Asi opět náhoda: zase to bylo nedeveloperské přenechání neziskovému sektoru.

lerch_02

Takže, kdyby radnice Brno-střed ctila základní férovou zásadu, že se pravidla uprostřed hry nemění, tak by jasně platilo, že lidé v lokalitě u Kraví hory nechtějí bytový dům a místo něho si většina z 2443 internetově hlasujících přeje neziskový sektor – anebo jinak řečeno: více než 66 % preferuje kombinaci neziskového využití a veřejné vybavenosti, tedy  to, co podporuje i místní Občanské sdružení Masarykova čtvrť.

Zajímavě však vychází srovnání ankety Lerchova s jinými anketami na MČ Brno-střed. Proč jiné ankety, vyhlašované naší městskou částí, trvaly podstatně kratší dobu? Ta naše se stala vůbec nejdéle trvající dotazníkovou akcí, organizovanou městskou částí – ankety o podobě Björnsonova sadu nebo pojmenování ulice po Václavu Havlovi trvaly v řádu měsíců a kupř. tištěná anketa o Masarykově čtvrti a týkala se takových podstatných otázek jako park na Vaňkově náměstí, realizace wellness centra na koupališti za mnoho desítek milionů nebo zachování autobusové linky 51, končila hned v témže měsíci (trvala tedy sotva jeden měsíc).

A nebo proč se městská část v celkem zásadní anketě „Co Vás nejvíce trápí v městské části Brno-střed?“ spokojila pouze s 523 internetovými respondenty? Tam neměla zájem slyšet názor od co největšího množství lidí? Nebo zcela srovnatelně: na druhé straně ulice, kde najdete náš zmiňovaný areál, leží Vaňkovo náměstí (u Masarykova onkologického ústavu) a když se radnice v r. 2011 ptala v anketě na jeho budoucí podobu a využití, stačilo jako relevantní „jen“ 760 odpovědí.

Absurdita č. 2:  Jak správně „poladit“ anketu?

V anketě šlo (jde) hlasovat pouze z jedné počítačové IP adresy a pouze pro jednu variantu. Pomineme-li možnosti buď poněkud absurdní (vrácení areálu státu) nebo s menší logickou relevancí (romské komunitní centrum, které má smysl v jiných lokalitách Brna), tak problémem ankety bylo právě její nakoncipování. Šlo by parafrázovat slavný výrok Winstona Churchilla: „Nevěřím žádné anketě, kterou jsem sám neudělal.“ Určitou „nadržovací“ podobu ankety naznačovalo to, že pro developerský záměr bytovky Wilson stačilo hlasovat pro jednu variantu. Tedy zatímco každému fanouškovi betonu a objemné zástavby stačilo hlasovat pro variantu jednu, naše vize (kombinace volnočasového a komunitního centra s veřejnou vybaveností a zelení) byla rozdělena „pro jistotu“ a „náhodně“ hned mezi tři varianty, resp. nebyla ani zmíněna (preference zeleně). Developerská varianta byla navíc šikovně zaobalena do lákavého „cukrkandlového“ textu: centrum veřejných služeb a menší byty pro mladé rodiny, případně seniory, a to v novém objektu, dispozičně i velikostně přiměřenému okolnímu prostředí. No neklikněte… Teprve těm, kdo znají celé pozadí, dochází, že

  • za centrum veřejných služeb se může schovat i velký supermarket nadmístního významu s nemalým dopadem na hustotu dopravy.
  • o bytech pro mladé rodiny, případně seniory není ve smlouvách mezi radnicí a developerem žádná explicitní zmínka (a to stranou ponecháme, kolik mladých rodičů či seniorů  má tolik peněz, aby si zde mohlo dovolit vlastní bydlení – srovnejte si jen mnohamiliónové ceny v obdobném projektu Rezidence Martinů v Masarykově čtvrti – ale až se pan Babiš & Co. bude chtít na stará kolena někde usídlit, proč bychom ho neuvítaliJ ).
  • vágní definice „nový objekt, dispozičně i velikostně přiměřený okolnímu prostředí“ v sobě klidně i pět pater schová. Zatímco místní zde další velkou budovu nechtějí a nepotřebují, developerům okolí slouží jako argument, že se tu další velká budova přece ztratí.  A to ještě ve skrytu duše doufáme, že by někdo jako měřítko „okolního prostředí“ neurčí kostel sv. Augustina a jeho 50 m vysokou věž…

Absurdita č. 3:  Čtyři roky po dvanácté?

lerch_03Pozvednuté obočí si zaslouží i vlastní časování vzniku ankety. Radnice Brno-střed zahájila anketu až DLOUHO poté, co už byly v roce 2006 podepsány smlouvy mezi ní a developerskou společností Wilson properity, které měly za cíl vybudování soukromé bytovky o pěti nadzemních podlažích, kde by v přízemí byl supermarket a jako úlitba lidem malé společenské centrum. Jako by se radnice rozhodla v praxi uplatnit biblické: nechť pravice neví, co činí levice. Pravice se zaprodá developerovi, levice zase dělá anketu, která už dvakrát vyzněla proti bytovce. Řešením této schizofrenní situace musí být, že Brno-střed finálně ukončí projekt Wilson a konečně respektuje vox populi, a to z jednoduchého důvodu: je tu pro občany, ne pro developery. Připomíná to situaci, kdy si rodina pořídí vysněné a potřebné osobní auto, a pak začne mudrovat nad tím, zda je zase nevrátí nebo je přestříká na růžovo nebo jek předělá na tirák, a mezitím je nechá stát a nepoužívá je.

Anketu vyvolalo Brno-střed v době, kdy už dávno mělo v rukou i známou petici Stop Wilson, kde více než dva tisíce místních jasně řeklo, že si na nám. Míru pětipatrovou bytovku nepřejí. Petice zároveň poslala politikům jasný vzkaz: „Preferujeme zbudování společenského a volnočasového centra pro mládež i seniory, hřišťovou a parkovou úpravu a začlenění doposud uzavřeného areálu za vlnitým plechem do okolí.“ Tedy opět další názor veřejnosti, který stačilo vyslyšet a celou anketní anabázi si ušetřit.

lerch_04

Předání petice Stop Wilson na zastupitelstvu Brno-střed, červen 2007

A ještě jedno: dávno před onou peticí prezentovalo OSMČ i výsledky své interní ankety, kterou provedlo už v roce 2001 při třídních schůzkách mezi rodiči  dětí ze ZŠ nám. Míru. Na prvním místě bylo volnočasové centrum pro juniory a seniory a doplnění občanské vybavenosti (služby, lékaři, pošta, veřejné WC … ) a až někde „na chvostu“ bytovka.

lerch_05

Návrh loga pro volnočasového centra Lerchova

Absurdita č. 4:   Nejlukrativnější lebeda a vlnitý plech

Rádi bychom, aby se radnice konečně rozloučila s developerem Wilson properity, areál uvedla do provozu a otevřela jej lidem. Tedy aby pan starosta Šťástka realizoval hlavní motto ze svého webu: věcem a místům dát smysl a dělat Brno spolu s Vámi příjemnějším, resp. aby konečně došlo na jeho slova při zahájení ankety v roce 2010: „Rozhodně chceme dosáhnout toho, aby bylo možné současné území s ruinami a lebedou proměnit v místo, sloužící lidem a jejich potřebám.“ Za celé své působení toho nedosáhnul.

lerch_06

Šikovnější byli i studenti VUT, kteří představili své návrhy oživení areálu, vycházející ze stávajícího stavu – krásně se ukázalo, jak vše může fungovat a vypadat báječně i bez čtyř pater bytů.

lerch_07

Některé z návrhů proměny bývalého vojenského areálu ve volnočasové centrum pro juniory a seniory, 2007

Výmluvou nemohou být ani finance – na realizaci kontroverzního wellness centra s bylinkovou aromaterapií na Kraví hoře si radnice (na rozdíl od záměru nových jeslí a mateřských školek, opravení ulic, zachování linky 51 apod. apod.) sehnat 80 milionů zjevně dokáže.

Místo, aby se u nám. Míru již několik let probíhala dítka (hned v okolí je několik škol, odkud by mohla plynule přejít po vyučování, je tu i pedagogická škola, která by tak zase mohla zajistit praxi pro své studentky), my všichni se těšili z důstojného místa na nakupování i reprezentativního parkového centrálního prostoru celé čtvrti i coby zázemí pro Kraví horu, koukáme stále na vlnitý plech. Naplno se projevila dobrá rada: podepsat můžeš, přečíst musíš, neboť tak vypadají důsledky dvou podpisů tehdejší starostky Dagmar Hrubé (ODS) pod smlouvami s developerem, které neseme nyní všichni. Lokalitu, kterou by si každý cenil nade vše a střežil ji, my klidně zaprodáme developerovi.

Absurdita č. 5:   Dostaly se ke mně informace…

Když o nezvyklém průběhu ankety referoval Brněnský deník ve článku „Anketa k domu Wilson? Podivná, tvrdí sdružení“ z 1. 11. 2013, objevila se v něm tato citace starosty L. Šťástky: „Už se ke mně dostaly informace o tom, že někteří představitelé občanského sdružení se k těmto pozemkům chtějí pod záminkou využití pro neziskový sektor dostat a pak na nich vydělat.“

lerch_10

Takové obvinění „z druhé ruky“ se však nezakládá na pravdě, je zcela z říše pohádek a fantasmagorií. Je na stejné úrovni, jako by někdo tvrdil, že se k němu dostaly „informace“, že (nějaký) starosta se nechává korumpovat, bere drogy a má milenku(y). Ale co na tom, očerňující slina byla plivnuta a nyní bude zajímavé sledovat, zda a jak bude žít vlastním životem, kdo ji bude dále přiživovat anebo nejčastěji mít v ústech.

Paradoxem je, že taková „obvinění“ přichází z úst člověka, který se ještě nedávno velmi čílil, když byla vznesena podezření na korupci kolem privatizace domu v Kamenné kolonii. Brněnský deník informoval o tři roky prázdném domě, který v červenci 2013 radnice Brno-střed pronajala a hned v září 2013 pak radní schválili, že nájemníkovi dům prodají. Díky tomu, že už tam bydlí, měl získat stavbu skoro o polovinu levněji. Následně pozvedl hlas právě pan starosta Šťástka s tím, že odmítá jakékoli bezdůkazní  osočování. Nemile nesl, že v dnešní době můžete kohokoli obvinit z čehokoli, z vraždy, krádeží, korupce a jiných trestných činů, ovšem vymahatelnost práva ve smyslu obrany takto obviněného je pramalá.

Na druhou stranu můžeme říci, že jsme asi ťali do živého a že zájmy naší čtvrti hájíme dobře, když se musí nejvyšší představitel největší brněnské městské části snižovat k takovým (jak napsal Brněnský deník) protiútokům. Naopak bychom od něj asi čekali vyšší projev politické kultury a vyspělosti – tedy, že informace typu „jedna paní povídala“, resp. „si vymyslela“ si nejdříve přímo u občanského sdružení ověří. Místo toho s nimi nezištně a ochotně seznámí tisk. Jestli by takto měla vypadat „politika, jak má být“, tak ne, děkuji. Nebo se i my máme začít ptát, zda za děsivými smlouvami s developerem Wilson properity nestála podobná korupční kauza jako za Sono centrem, protože i na těch smlouvách se podílel následně odsouzený tajemník Brno-střed Radovan Novotný (ODS).

lerch_09

Radovan Novotný, jehož parafy nesou i smlouvy s Wilson prosperity, dopadl neslavně a korupčně, www.idnes.cz

Vyjádření však nemá ani potřebnou logiku. Pan starosta coby právník dozajista ví, co je contradictio in adjecto (latinský pojem pro rozpor sám o sobě, protimluv). Pokud by měl být areál svěřen neziskovému sektoru, tak (jak již samotný názvem sděluje) tento nefunguje za účelem generování zisku, tedy nelze na něm „vydělat“. A mohu ubezpečit, že i OS Masarykova čtvrť nemá žádnou podnikatelskou bázi – největším rádoby ziskovým „projektem“ bylo vydání tří pohlednic naší čtvrti, které prodáváme za 3 Kč/kus a na jejichž pořízení nám mj. Brno-střed odmítlo dát příspěvek. Asi abychom náhodou „nevydělali“…

Absurdní je i to, že bychom chtěli areál získat „pod záminkou“ neziskového využití – text ankety si zcela sama připravila přímo radnice Brno-střed. Naše sdružení na to nemělo žádný vliv, nebyli jsme k tomu ani přizváni. Těžko jsme tak mohli ovlivnit, že se taková varianta v anketě objevila. Nebo že bychom již v r. 2010 při přípravě ankety měli jako agenta nasazeného starostu městské části, aby nám tam tento způsob využití „propašoval“ a my pak na to mohli vydělat?

Michal Závodský, předseda OS Masarykova čtvrť
Fotografie a ilustrace autor

Petice za park Kraví hora předčila očekávání. Ten je však stále v ohrožení

2. 7. 2013 v 18.05 • Témata: , , , , , , , , , , , ,

01_masarykovaNa stránkách Bystrčníku jste už zvyklí číst o nejrůznějších pohromách, které se valí na všechny možné kouty města Brna. Před dvěma měsíci jsme takto referovali o ohrožení oblíbené brněnské Kraví hory. Zatímco patnáct let jako pověstná Růženka a blaničtí rytíři dohromady spí oficiálně schválený plán a detailní podoba velkého veřejného parku, rozprostírajícího se mezi ulicemi Žižkova-Úvoz-Grohova, o to čilejší jsou developeři. Aniž by se jakkoli začal realizovat parkový záměr, který obohatí Brno jakýmsi vlastním „Central parkem“ (včetně volnočasového centra, dalších hřišť, služebny městské policie, vyhlídkové restaurace, cyklo- a hypostezek atp.), objevily se už snahy, které chtěly rozsah parku zmenšit. U ulice Žižkovy se o to pokoušela developerská společnost Frama, jež jako první mířila prolomit nepsané tabu změny veřejné zeleně Kraví hory na stavební pozemek, a ne tak ledajaký: dokonce se vznikla i předběžná studie s vizualizací osmipatrového kancelářsko-bytového komplexu. Již od nás víte, že následovala petice občanů, která se proti takovým stavebním plánům postavila a při té příležitosti zároveň upozornila na onen léta schválený plán veřejného parku.

Kraví hora je přece jen citlivé téma i významná oblast, takže se podpisy rychle shromažďovaly. Ještě než však byla petice předána do rukou primátora Romana Onderky (stalo se tak na zastupitelstvu 14.5.2013), sama Frama vzala svou žádost o změnu územního plánu zpět. Kdyby ne, museli by se zastupitelé konfrontovat s 5 414 podpisy lidí (mezi nimi i z USA, Ruska, Jihoafrické republiky nebo Indonésie či nositelé Cen města Brna), odmítajících takovou „privatizaci“ územního plánu. Petice však pokračuje i nadále – další metou je šest tisíc petentů. Prosíme, přidávejte se k ní také nyní.

Ještě však neoschl ani inkoust za posledním podpisem, a už se Kraví hora ocitla v dalším nebezpečí. Objevily se informace o tom, že Vysoké učení technické zvažuje, že by prodalo svůj areál (cca 18 tisíc m2) v srdci Kraví hory jakékoli nejvyšší nabídce. Jednu část uchráníte a druhá se řítí do rukou dalšího developera. Organizátoři petice proto napsali otevřený dopis jak primátorovi Romanovi Onderkovi, tak starostovi Liboru Šťástkovi, aby začali s VUT neprodleně jednat (pan primátor byl dokonce v její správní radě) a toto nebezpečí jednou pro vždy zažehnali.

02_masarykova

Další direkt má Kraví hora dostat kupodivu z vlastních řad. Radnice Brno-střed si za 114 tisíc Kč nechala vypracovat „studii“ (několik map a cca 20 stránek obecného textu) aktualizace současného regulačního plánu Kraví hory. Obsah sice může na první pohled působit chvályhodně, ale druhý už více nežli sporně. Problematické je, že preferuje sportoviště nade vším ostatním (a to navíc i na úkor parku) a na Kraví horu jen více vtahuje individuální automobilovou dopravu, kterou však sama studie paradoxně označuje za „vysoce negativní vliv“, což je pravda.

Lze bezpochyby preferovat, aby se hřiště neakumulovala jen na jednom místě (kam až půjde Kraví hora nafouknout?) a naopak se umisťovala promyšleně po celé městské části, aby k nim měli Brňané (a samozřejmě ti nejmenší) co nejblíže a nemuseli za nimi daleko putovat (kupř. u Úvozu v rámci Žlutého kopce). První realizací záměru budou „biti“ uživatelé oblíbeného psího výběhu, který by se měl zmenšit. Dalšími postiženými se mohou stát zahrádkáři, kam by se rozšířil baseballový areál, jehož jedna část je nyní na tomto místě zcela v rozporu se závaznou územně plánovací dokumentace. Třešničkou na dortu je pak betonový skatepark na vrcholu Kraví hory. Celý záměr má údajně projít ještě veřejným připomínkováním, ale zkušenosti říkají, že na vox populi bohužel na radnici Brno-střed moc nedají.

No a další kontroverzní projekt najdete hned v sousedství: do oploceného areálu koupaliště, kam (na rozdíl od veškerého okolí) doposud putovaly stovky miliónů, má přitéci dalších 80 miliónů. Radnice Brno-střed touží po wellness centru (oficiální pracovní krytí zní: „nezbytná“ rekonstrukce stávající přízemní partie, ke které však nově přiroste rovnou celé patro). Opět by to nemusela být záležitost tak negativní (odhlédneme-li, že zde radnice Brno-střed vstupuje na pole už celkem orané a stává se z ní – včetně nesení rizik ze  ztrátového provozu – jen další podnikatel), kdyby ovšem bylo v okolí vše spraveno, celá Kraví hora již ve vlastnictví města nebo byl třeba dostatek mateřských školek, jeslí apod. (doplňte si sami). Takto se musí maminky, které nemají kam dát své ratolesti, konejšit alespoň představou, že pro život dítka bude místo předškolního vzdělání dozajista prospěšnější sauna nebo bylinková aromaterapie.

03_masarykova

Jak říkají organizátoři petice: Kraví hora je jedinečný démant, který čeká na své vybroušení do podoby krásného parku. Zatím to však vypadá, že mistři brusiči to nevidí a spíše sázejí na kočičí zlato či jiná „šméčka“.

Michal Závodský
OS Masarykova čtvrť

Ke stažení

Petice (PDF)

Související

Za Kraví horu bojuje už i petice
Už ani Kraví hora není jistá před developery

Tři čtvrtiny hlasů proti rezidenčnímu parkování

31. 5. 2013 v 10.43 • Témata: , , , , , ,

anketa-rezidencni-zonyTři čtvrtiny, celých 76 % hlasujících v anketě Bystrčníku si nepřeje, aby magistrát zavedl v Brně parkování v rezidenčních zónách. Dvě třetiny lidí jsou proti velmi radikálně, domnívají se, že vyhrazené parkovací zóny chce zavést magistrát jen proto, aby vytáhl z lidí peníze. Desetina hlasů nápad podmíněně schvaluje a jen 10 % s ním souhlasí bezvýhradně.

Podle současných představ magistrátu by se měly rezidenční parkovací zóny zavést zřejmě v příštím roce, především ve středu města. Šlo by o vyhrazené plochy, na nichž by směli parkovat pouze držitelé karty. Kartu by pak prodával magistrát s tím, že nabyvatel musí mít trvalé bydliště v příslušné brněnské městské části. Navíc by mělo platit omezení, že na jeden byt bude vydána pouze jedna parkovací karta. Cenu magistrát zatím přesně neurčil, má být podle něj „symbolická“. Zřejmě půjde o zhruba jednotky tisíc korun ročně.

Kritici projektu namítají, že ve skutečnosti žádné zlepšení situace s parkováním nepřinese. Lidé si sice budou muset zakoupit kartu, místo pro jejich auto však nepřibude a prakticky tak budou platit za nic. Obávají se také domino efektu – auta, které zavedení zón vytlačí z jedné městské části, se přesunou na plochy v okolí. Tam se již nyní špatná situace dále zhorší a postupně tak budou parkovací zóny zavedeny i v dalších městských částech, aniž by však reálně přibylo jediné parkovací místo. Není dále jasné, jak budou situaci řešit ti, kdo v Brně bydlí v pronajatých bytech bez trvalého bydliště.

Obhájci zón pro rezidenční parkování tvrdí, že citelnou část míst pro automobily nyní zabírají studenti a lidé, kteří v Brně nemají trvalé bydliště. Ti by se podle jejich představ měli přesunout se svými vozy jinam a uvolnit plochy pro brněnské obyvatele. Nepodařilo se však dohledat žádnou statistiku, která by počet takto zabraných parkovacích míst upřesňovala a zkušenosti z jiných měst takový vývoj příliš nepotvrzují.

V samotné Bystrci ani v sousedních městských částech se podle dostupných informací brzké zavedení rezidenčního parkování nechystá. Situace se však může rychle změnit, pokud městské části zjistí, že vybrané peníze by tvořily zajímavou částku v jejich rozpočtu.

-vl-

Související

Rezidenční parkování. Jak se vám líbí?
Anketa k zavedení parkovacích zón pro rezidenty (stránky Brna-středu)
Rezidenční parkování ve městě? Brňané se vyjádří v anketě
Rezidenční parkování: jedna domácnost, jedno auto. Ostatní si budou muset připlatit

Rezidenční parkování. Jak se vám líbí?

2. 4. 2013 v 12.14 • Témata: , , , , , ,

parkovani-823Bude smět v některých oblastech Brna zaparkovat pouze člověk, který zde má trvalé bydliště? Vzniknou v Brně zóny s parkováním pouze pro rezidenty se zakoupenou parkovací kartou? Takové opatření zvažuje v současné době brněnský magistrát.

Situace s parkováním v Brně je dlouhodobě složitá a s časem se jen zhoršuje. Podle analýz magistrátu mají některé brněnské lokality jen polovinu parkovacích míst, než kolik by podle počtu domácností potřebovaly.

„Jednou z variant, jak zlepšit možnosti zaparkování aut rezidentů (tj. občanů bydlících v určité lokalitě) především v odpoledních a večerních hodinách, je zavedení takzvaných rezidentních parkovacích zón,“ navrhuje radnice Brna-středu.

Návrh se však týká i dalších městských částí. Budoucí praxe by měla podle představ magistrátu vypadat tak, že v určitých částech města budou moci zaparkovat jen držitelé rezidenční karty. Tu chce magistrát prodávat za poplatek, který dnes nazývá symbolickým – reálně půjde o roční částku kolem tisícikoruny nebo vyšší. Kartu si navíc bude moci koupit jen majitel vozu s trvalým bydlištěm v Brně. Pokud má někdo víc než jedno auto, bude muset za druhé a další zaplatit poplatek výrazně zvýšený, až na desetitisíce ročně. Karta nebude platit ve všech vyhrazených zónách, ale jen v té části Brna, kde držitel bydlí.

Kritikové návrhu poukazují na to, že žádná nová parkovací místa nevzniknou a že ani těm, kdo si kartu opatří, se parkování výrazněji neulehčí. To ostatně připouští i autoři plánu.

„Po zavedení zón už nebudou muset obyvatelé Brna-středu svůj blok objíždět desetkrát, ale třeba čtyřikrát. I to ale považuji za zlepšení,“ myslí si starosta Brna-středu Libor Šťástka (ODS).

Jiní se však domnívají, že magistrát chce jen vybírat peníze v podstatě za nic. Vlastník karty nebude mít parkování zajištěno, Brno mu žádnou službu navíc neposkytne. Situace se také zkomplikuje pro automobilisty, kteří v Brně nemají trvalé bydliště.

„Fascinuje mě,  že (rezidenční zóny) nezajistí lidem s parkovací kartou, že by v té zóně zaparkovali,“ nelíbí se Tomáši Kurfürstovi.

„Je mně z toho zle. Musíme platit povinné ručení, drahé palivo a nakonec si to auto ani nebudeme mít kde zaparkovat,“ odmítá plány magistrátu Veronika. V Brně dlouhodobě bydlí, trvalé bydliště tu však nemá. „V Brně sice nemám trvalé bydliště, ale platím všechno jako kdybych měla. Takových lidí jsou v Brně tisíce.“

„V okamžiku zavedení tohohle nesmyslu v jedné městské části vzniknou obrovské problémy v částech sousedících, kam se budou lidi z postižených oblastí snažit umístit svoje auta. To se následně použije jako argument pro zavedení parkovacích zón i v těchto částech. A tak dále až do totálního zblbnutí,“ očekává vznik dominového efektu Robert Kazda.

Parkovací zóny pro rezidenty fungují už nějakou dobu v Praze. Ne všichni je však respektují a celkově je opatření docela bezzubé.

„Parkuji všude i bez karet, zóny neřeším,“ řekla Bystrčníku Lenka z Prahy. „Kašlu na ně. Prostě nemám čas to řešit, bych pak nikam nedojela. Praxe je taková, že parkování je až ten poslední prohřešek, kterým se magistrát zabývá. Pokud do roka nepřijde pozvánka na podání vysvětlení, tak je to promlčené. Tak mi to aspoň sdělili přímo na městské policii. Takže jsem v klidu a pokuty už máme promlčené.“

Radnice Brna-středu zjišťuje názory občanů na zavedení rezidenčního parkování anketou. Ta zatím vyznívá pro plán příznivě (cca 2:1 pro návrh), zároveň však lehce podezřele – podobná anketa deníku Rovnost dopadla v neprospěch zavedení zón. Co ukáže anketa Bystrčníku? Co si o parkovacích kartách myslí naši čtenáři? Hlasujte v pravém sloupci stránky.

-vl-

Související

Anketa k zavedení parkovacích zón pro rezidenty (stránky Brna-středu)
Rezidenční parkování ve městě? Brňané se vyjádří v anketě
Rezidenční parkování: jedna domácnost, jedno auto. Ostatní si budou muset připlatit

Do galerie jednou za 50 let. O osudu Wannieck Gallery se rozhodne v úterý

25. 3. 2013 v 05.20 • Témata: , , , , , , ,

wannieck-gallery-anketa

Soukromá galerie současného umění Wannieck Gallery, sídlící od roku 2006 v prostorách rekonstruované továrny Vaňkovka, dostala na konci února výpověď. Galeristé neplatili nájem a tak jim společnost Jižní centrum, vlastněná Brnem a spravující budovu Vaňkovky, ukončila nájemní smlouvu. Tím byl nastartován spor, který dosud probíhá.

Útok na kulturu? Péče dobrých hospodářů?

Ačkoli galerie prakticky obratem po vypovězení smlouvy dluh zaplatila, se žádostí o obnovení smlouvy provozovatelé galerie neuspěli. Městská společnost na výpovědi trvala. Tehdy Miroslav Lekeš, ředitel galerie, ve snaze vyvinout na město tlak, sáhl po zbrani, kterou měl první po ruce. Pokusil se celou záležitost mediálně prezentovat jako útok na umění a kulturu. Vydal tiskové prohlášení, založil web Nerušte galerii, jeho podporovatelé začali sbírat podpisy pod petici. Významní umělci publikovali články nebo se podepsali pod prohlášení. Akce pochopitelná, rychlá, zároveň však neobratná a v důsledku spíše kontraproduktivní.

Vedení Wannieck Gallery si neuvědomilo, že chce-li získat podporu veřejnosti a vyvinout na brněnské radní účinný tlak, nemůže stavět jen na provolání uměleckých elit. Na každého voliče, který se skloní před autoritou známého uměleckého jména, připadají tři další, kteří v něm vidí jen intelektuálního snoba, natahujícího věčně ruku chtivou dotací do kapes daňových poplatníků, elitáře, prostými lidmi okázale opovrhujícího. Prohlášení, podepsaným malíři, kurátory, sochaři a výtvarníky snad zatleskají studenti filosofické fakulty, průměrného občana však buď neosloví vůbec nebo v něm vyvolá dokonce negativní reakci.

K tomu se zpočátku galeristé pokusili velmi neohrabaně zamést pod koberec samotný fakt neplacení nájmu. Ani to jim u části veřejnosti příliš bodů nepřineslo. Brněnským radním tak stačilo jen postavit se do role dobrých hospodářů, zodpovědně chránících daňového poplatníka před ztrátami. „Nájem neplatili, na výzvy nereagovali, co jiného jsme měli dělat?“ prohlásil Roman Onderka a ačkoli asi málokdo prohlášením primátora doopravdy věří, i tak do značné míry vyrazil galeristům mediální klacek z ruky.

Zdržovací taktika

Dalším nesmírně účinným prostředkem, jak zbavit  Wannieck Gallery širší podpory, je důmyslná zdržovací taktika společnosti Jižní centrum. Galeristům, kteří se měli nejdříve vystěhovat v technicky nemožném termínu do 10. března, městská společnost „velkoryse“ umožnila pobývat v prostorách Vaňkovky do konce měsíce. Tím se kontroverze rozplizla v čase.

Politikům, kteří za Jižním centrem stojí, je jasné, že kulturní fronta nedokáže udržovat mediální tlak dlouho. Jak rychle hysterie vzroste, tak rychle zase opadne. Na konci března už se bude veřejnost zajímat o něco zcela jiného. Spor se navíc do té doby podaří dokonale zamotat a učinit tak od začátku obtížně komunikovatelnou záležitost běžnému člověku už zcela nepochopitelnou.

V březnu proběhla mezi Wannieck Gallery a městem už dvě jednání. Věc se však nikam neposunula ani v nejmenším. Výpověď stále platí a pokud se nic nezmění, na konci března se musí galerie vystěhovat.

Do galerie jednou za půlstoletí

Čtenáři Bystrčníku jsou velcí milovníci současného výtvarného umění. Tak by se daly interpretovat výsledky ankety, kterou jsme se pokoušeli zjistit návštěvnost Wannieck Gallery. Pokud by hlasující v anketě byli typickým vzorkem obyvatel Brna, ročně by galerii navštívilo více než 200 tisíc lidí a galerie by tak směle konkurovala například zoo nebo Národnímu divadlu Brno.

Skutečnost je však výrazně jiná. Ačkoli galerie sama čísla návštěvnosti nezveřejňuje, lze v diplomové práci Jitky Zaoralové dohledat, že v roce 2009 do galerie zavítalo 2 344 návštěvníků a v roce následujícím 4 075 osob. V roce 2011 se návštěvnost pohybovala kolem 4 500 lidí a podle tvrzení Miroslava Lekeše přišlo v roce 2012 do Wannieck Gallery „kolem osmi tisíc lidí“. Ani jedno z čísel nelze nijak ověřit ani srovnat s výnosy ze vstupného.

Je to hodně nebo málo? Návštěvnost osmi tisíc lidí ročně znamená pouhých 23 osob denně. Jinými slovy, chcete-li najít poblíž centra Brna klidné tiché místo, kde téměř s jistotou budete na rozlehlé ploše docela sám, je Wannieck Gallery přesně to, co hledáte. Průměrný Brňan navštíví galerii jen jednou za padesát let a pokud budeme uvažovat celou aglomeraci, budou výsledky už vysloveně absurdní.

Lze namítnout, že expozice tohoto typu jsou už prostě takové. Nicméně ani v porovnání s podobnými institucemi v Brně si Wannieck Gallery nevede příliš dobře. Dům umění města Brna navštíví ročně 13-22 tisíc lidí, a to vystavuje na ploše zhruba poloviční oproti Wannieck Gallery. Celková návštěvnost Moravské galerie v Brně byla v roce 2011 109 512 osob; na každou z výstav Moravské galerie přijde zhruba tolik lidí, co za celý rok do Wannieck Gallery.

Otevřeně řečeno, Wannieck Gallery je elitním klubem. Její veřejná prospěšnost a užitečnost pro daňového poplatníka je – při vší úctě k umění – nejen sporná, ale doslova žádná. Brňané galerii nenavštěvují a kdyby byla zrušena, nikdo si toho nevšimne. Chápu, že se provozovatelům WG toto tvrzení dotkne – ani mně se nelíbí -, stěží lze však uvedená čísla vykládat jinak.

Co bude dál?

Po počátečním furore zůstávají galeristé mediálně pasivní. Nepokusili se využít ve svůj prospěch například návštěvy škol v expozicích, jimiž mohli posunout svůj obraz směrem k vzdělávací instituci. Prohlášení dětí, rodičů a učitelů by byla mediálně vděčnější než sporná podpora elitních umělců; Wannieck Gallery však nic takového nepodnikla. Snad si její vedení tuto možnost neuvědomilo, snad zjistilo, že mediální tlak může způsobit víc škody než užitku. Možná vedení galerie už dokonce rezignovalo. Tomu by odpovídal i fakt, že Wannieck Gallery nijak výrazně nekritizovala ani prapodivný nápad Brna na zřízení městem řízené nadace. Ta by podle neurčitých prohlášení radních měla převzít od Wannieck Gallery většinu provozu, pokud by to však vůbec bylo realizovatelné, daňového poplatníka by to vyšlo patrně výrazně dráž, než kdyby pozdě platící soukromí galeristé neplatili nájem vůbec.

V celém obraze v tomto okamžiku chybí nejdůležitější kousek skládačky – není známo, jaký je skutečný cíl a motivace společnosti Jižní centrum. Je už zřejmé, že pouhá ochrana před neplatícím nájemníkem to není. Wannieck Gallery dluh uhradila a opakovaně nabídla silné záruky, že k podobné situaci v budoucnosti nedojde. Nadační plány města jdou přesně opačným směrem, než prohlášení o zodpovědném hospodaření s veřejným majetkem. Bohužel pokusy získat informace od insiderů prozatím selhaly a zbývají jen spekulace. Je cílem politiků soukromou galerii z Vaňkovky opravdu vystrnadit nebo jen přitlačit co nejvíc ke zdi a vynutit si pokračování provozu za podmínek, které by jinak galeristé nepřijali? Odhaduji, že spíše to první. Zdá se, že v této chvíli již Jižní centrum přetáhlo strunu. Z rozhovorů s lidmi z Wannieck Gallery dnes zaznívá víc než ochota přistoupit na cokoli odhodlání odejít se vztyčenou hlavou.

Rozhodujícím dnem nyní bude 26. březen. Tehdy se sejde představenstvo Jižního centra a bude znovu rozhodovat, zda Wannieck Gallery nájemní smlouvu prodlouží.

Viktor Lošťák

 

Ke stažení

Plné znění tiskového prohlášení vedení Wannieck Gallery (PDF)
Tiskové prohlášení magistrátu města Brna (PDF)

Související

Wannieck Gallery: Město chce nadaci. Řešení horší než problém
NerušteGalerii.CZ – web na podporu Wannieck Gallery
Smlouvy se musejí dodržovat i v kultuře – primátor Roman Onderka
Brněnskou Wannieck Gallery může zachránit nová nadace
Jednání Wannieck Gallery s městem nic nezměnilo
Wannieck Gallery se nemusí vystěhovat hned. Její budoucnost je však stále nejistá
Anketa: Jaká je skutečná míra veřejné prospěšnosti Wannieck Gallery?
Wannieck Gallery: Pronajímatel vyhodil dlouhodobého neplatiče
Rušení brněnské Wannieck gallery je alarmující
Mlží galeristé o platbách? Wannieck Gallery sází na medializaci
Město zlikvidovalo Wannieck Gallery, ta volá o pomoc
Stránky Wannieck Gallery
Město Brno vypovědělo nájemní smlouvu Wannieck Gallery
Wannieck gallery dostala výpověď. Brno nás potopilo, tvrdí
Brno vypovědělo z nájmu Wannieck Gallery, platila pozdě a nepravidelně
Brno vypovědělo nájem Wannieck Gallery. Dlužili 500 tisíc korun, říká primátor Onderka
Brno vypovědělo nájem největší galerii ve městě

Wannieck Gallery: Město chce nadaci. Řešení horší než problém

14. 3. 2013 v 13.58 • Témata: , , , , , , ,

Plán Brna na další fungování Wannieck Gallery přináší víc otázek než odpovědí.

Když městská společnosti Jižní centrum na konci února vypověděla z nájmu v prostorách rekonstruované továrny Vaňkovka galerii současného umění Wannieck Gallery, zdůvodnilo to vedení Jižního centra vcelku logicky. Galeristé neplatili včas nájem, nereagovali na výzvy a výpověď byla jedinou možností, jak chránit daňového poplatníka před ztrátami. Nynější úvahy města však už žádný snadno pochopitelný smysl nedávají.

Ačkoli umělecký ředitel a donátor galerie Miroslav Lekeš dluhy zaplatil a deklaroval několikrát ochotu vytvořit mechanismus, který by napříště město před podobnou situací ochránil, představitelé Jižního centra a magistrátu žádnou vůli k dohodě neprojevují. Jediným ústupkem bylo prodloužení termínu k vyklizení prostor z 10. března na konec měsíce; výpověď však stále zůstává v platnosti.

Namísto revidované nájemní smlouvy nyní Brno přichází s plánem na založení nadace. Nadace, řízená městem, by měla převzít všechny aktivity soukromé Wannieck Gallery.

„Jednou z variant dalšího pokračování galerie je vznik nové nadace města, která převezme po firmě naplánované akce a bude pokračovat v její činnosti,“ řekl brněnský radní a místopředseda představenstva Jižního centra Libor Šťástka.

Paradoxem Šťástkova plánu s nadací je, že daňového poplatníka vyjde výrazně dráž, než dosavadní provoz Wannieck Gallery. Z rozpočtu Brna bude nutné vydat mnohem víc, než kdyby galeristé, kteří platili pozdě, neplatili nájem vůbec.

„Roční náklady na provoz Wannieck Gallery se pohybují mezi pěti až šesti miliony korun. Výnosy z vlastní činnosti se daří pokrýt asi tři miliony,“ popsal Miroslav Lekeš.

Výnosy pocházejí jednak ze vstupného, jednak z výtěžku z komerčních akcí, které se v prostorách Vaňkovky pořádají. Zbývající tři miliony na provoz jsou pak darem donátora galerie.

Bude mít ale Miroslav Lekeš chuť investovat své peníze do městské nadace, která ho odřízne od řízení provozu galerie?

„Samozřejmě ne,“ vylučuje Lekeš.

Brno tak bude muset vykrýt roční třímilionovou ztrátu ze svého rozpočtu. Dá se realisticky očekávat, že ztráta bude dokonce ještě výraznější – schopnosti magistrátu v komerčním podnikání nejsou zrovna oslnivé.

„Narostou i mzdové náklady. Nyní pro galerii pracovali mí příbuzní a známí téměř zadarmo. I to by skončilo,“ upozornil Miroslav Lekeš.

Namísto ročního výnosu necelých dvou milionů bude muset Brno ročně nejméně tři milióny doplácet. A to není vše.

Vnitřní vybavení galerie je majetkem soukromé společnosti. Město, pokud chce galerii provozovat prostřednictvím nadace samo, jej bude muset buď odkoupit, pronajmout nebo pořídit podobný za srovnatelnou cenu. Jedná se například o osmdesát výstavních panelů s pořizovací cenou každého z nich 40 tisíc korun. Jen za tyto panely by muselo město dát z rozpočtu víc než tři miliony.

„Dále je třeba započíst vybavení kanceláří, část osvětlení galerie, vybavení obchodu, interiér. Počáteční náklady, nutné k zahájení provozu, se pohybují kolem pěti milionů,“ vyčíslil Miroslav Lekeš.

Plán na založení městské nadace se tak jeví jako obtížně pochopitelný. Smyslem zjevně není ochrana rozpočtu Brna před ztrátami; právě naopak, v jeho důsledku by město ztráty utrpělo.

Představitelé města zatím žádné podrobnější informace o záměru nezveřejnili. Posun ve věci snad přinese jednání zástupců Jižního centra a magistrátu s Wannieck Gallery, která proběhnou příští úterý.

Viktor Lošťák

Ke stažení

Plné znění tiskového prohlášení vedení Wannieck Gallery (PDF)
Tiskové prohlášení magistrátu města Brna (PDF)

Související

NerušteGalerii.CZ – web na podporu Wannieck Gallery
Smlouvy se musejí dodržovat i v kultuře – primátor Roman Onderka
Brněnskou Wannieck Gallery může zachránit nová nadace
Jednání Wannieck Gallery s městem nic nezměnilo
Wannieck Gallery se nemusí vystěhovat hned. Její budoucnost je však stále nejistá
Anketa: Jaká je skutečná míra veřejné prospěšnosti Wannieck Gallery?
Wannieck Gallery: Pronajímatel vyhodil dlouhodobého neplatiče
Rušení brněnské Wannieck gallery je alarmující
Mlží galeristé o platbách? Wannieck Gallery sází na medializaci
Město zlikvidovalo Wannieck Gallery, ta volá o pomoc
Stránky Wannieck Gallery
Město Brno vypovědělo nájemní smlouvu Wannieck Gallery
Wannieck gallery dostala výpověď. Brno nás potopilo, tvrdí
Brno vypovědělo z nájmu Wannieck Gallery, platila pozdě a nepravidelně
Brno vypovědělo nájem Wannieck Gallery. Dlužili 500 tisíc korun, říká primátor Onderka
Brno vypovědělo nájem největší galerii ve městě

Anticeny pro úředníky: Brno získalo hned tři

30. 9. 2010 v 09.50 • Témata: , , , , , , , , , ,

Brněnské úřady nevyhrály, patří jim bronzové stupínky. Potlesk si ale nezaslouží. Brněnský magistrát a radnice městské části Brno-střed totiž získaly třetí místa anticen v soutěži Otevřeno x Zavřeno. Odborná porota v ní hodnotí nejlepší i nejhorší příklady otevřenosti státních úřadů nebo radnic vůči lidem.

O první Zavřeno v kategorii svoboda projevu se zasloužil starosta Brna-střed Libor Štástka. Ten podle nominace zneužívá zpravodaj městské části k osobní propagaci a neumožňuje v něm opozičním stranám ani placenou reklamu. Štástka to odmítá a tvrdí, že nominace je politickou akcí brněnské Strany zelených. „Zpravodaj je otevřený všem. Ovšem je vizitkou těch, kteří nic nedělají. Jsem v něm víc vidět proto, že pracuji, účastním se akcí, řeším témata,“ tvrdí starosta. Dodal, že pokud opozice není aktivní, nemůže jí nic otisknout.

S tím nesouhlasí opoziční lidovecký zastupitel Bohumil Bílek. „Když jsem do zpravodaje dodal fotografii brněnského stromu roku s představiteli jiných stran, nebyla otištěna,“ tvrdí Bílek. Zároveň upozorňuje, že několikrát žádal o zřízení redakční rady zpravodaje. „Ta anticena je naprosto v pořádku. Dva redaktoři dělají starostovi co nejpestřejší a nejbarevnější časopis a on ho zneužívá k zisku vlastních politických bodů,“ dodal Bílek.

(…)

Celý článek Gabriely Peringerové najdete na brnensky.denik.cz

Související

Bystrcké noviny ze soutěže Otevřeno×Zavřeno vyřazeny
Hlasujte pro Bystrc
Bystrc nominována na cenu Zavřeno
Zveřejňování vyvolává závist, říká starosta Beneš
Miroslav Klimeš: Názory občanů do Bystrckých novin patří
Naše cenzurované Bystrcké noviny
Není turistika, jako turistika