Podle mých bystrckých zkušeností jsou pravomoci městských částí malé a týkají spíše věcí nepodstatných. A protože jako aktuální problém nejen Bystrce, ale celého města Brna vidím problematiku nakládání s pozemky, povolování staveb v rozporu s územním plánem, aktualizaci územního plánu, často z hlediska zákonnosti na hraně, dovolil jsem si kandidátům na post primátora města Brna a volebním lídrům jednotlivých stran a uskupení položit následující otázku:
Vážená paní, vážený pane, jako kandidátovi na místo primátora města Brna resp. volebnímu lídrovi bych Vám rád položil otázku, týkající se problematiky pozemků a developerů v městských částech. V současné době o pozemcích na území městských částí a o stavbách na nich rozhoduje velké, celoměstské zastupitelstvo, a to i v případě, že tyto pozemky a stavby nepřekračují svým významem hranice městské části. Městská část má pouze právo vyjádřit se. Zkušenosti jsou ovšem takové, že na názor městské části není v naprosté většině brán zřetel. Pro řadu městských částí je to aktuální palčivý problém, Bystrc nevyjímaje. Ptám se tedy: Když budete ve volbách úspěšní, budete prosazovat Vy a Vaše strana, případně volební uskupení, změnu Statutu města Brna v tom smyslu, že zastupitelstva městských částí budou moci o pozemcích na svém území a o stavbách na nich, nepřesahují-li svým významem hranici městské části, rozhodovat sami? Vzhledem k významu této otázky považujte ji, prosím, za veřejnou, stejně jako Vaši odpověď, za kterou Vám předem děkuji.
Kladnou odpověď, přesunutí pravomocí na zastupitelstva městských částí deklarovalo těchto 6 stran: KDU-ČSL; Moravané pro Brno; Žít Brno; Občanská demokratická strana; „A co Brno?“; Strana svobodných občanů, přičemž ODS poukazovala na nutnost přesněji definovat, co znamená „význam nepřesahující hranice městské části“.
Zápornou odpověď jsem obdržel od těchto tří stran.
od KSČM, Heleny Sýkorové:
Rozhodování o nevratných majetkových dispozicích s nemovitostmi bych doporučovala zatím ponechat na úrovni ZMB.
Pavel Březa, kandidát KSČM k tomu dodává:
Statut v současném znění definuje celkem nesporně hranici pro rozdělení rozhodování města a městských částí při nakládání s nemovitostmi v majetku města. Vytvořit jinou hranici za účelem přenesení pravomoci na městské části i na prodeje je možné, ale nikoliv na pojmu „nepřesahuje svým významem hranici městské části“, který není jednoznačný. O tom, zda lze tento pojem uplatnit nemůže rozhodovat městská část, ale pouze orgán, který je ze zákona o obcích oprávněn schvalovat prodeje nemovitého majetku. Tímto orgánem je zastupitelstvo města, které je také oprávněno dávat městské části možnost nakládat s takovým majetkem rozhodnutím o svěření, s určením rozsahu svěření a udělením případných výjimek (zejména na dobu přesahující 15 let).
od ČSSD, pana primátora Romana Onderky:
ČSSD v tomto okamžiku neuvažuje o změně Statutu města ve smyslu rozšíření pravomocí městských částí ve vztahu k pozemkům na svém území, neboť praxe již v minulosti ukázala, že to může být cesta do pekla, viz. kauza Wilson v MČ Brno-střed či Marka v Medlánkách.
Obcí je Brno, nikoliv městská část, těm jsou statutem svěřeny jen některé pravomoci. Vlastníkem majetku je tedy město, nikoliv městské části. Prodeje městských pozemků jsou zásadní a složitou procedurou, kdy je zajišťováno množství stanovisek – vyjadřují se k tomu samosprávné orgány městské části, Komise majetková Rady města Brna, Rada města Brna a Zastupitelstvo města Brna, přičemž schválení prodeje předchází vyvěšení záměru na úřední desce. Naprostá většina nepotřebného nemovitého majetku města je prodávána nabídkovým řízením, tedy soutěží. Někdy ale i prodej nepatrného pozemku města může mít fatální následky z hlediska Územního plánu města Brna, rozvoje města, uložení technických sítí apod. Jsme proto přesvědčeni, že centralizace této rozhodovací pravomoci má tak svůj opodstatněný význam.
a od TOP 09, Jaroslava Kacera:
Nejsem pro změnu Statutu města Brna. Zasadíme se však o vytvoření tzv. metropolitního plánu po vzoru Kodaně, Curychu, Amsterdamu, Vídně a také již i Prahy. Tento metropolitní plán je jednodušší, lidštější a povede i k zamezení korupce. Metropolitní plán je tvořený tak, že se nejdříve ptá těch, kteří k tomu mají co říct, ať už se jedná o občany, samosprávu – i městské části, neziskový sektor, občanské sdružení, odborníky, podnikatelské subjekty apod. Na základě toho se připraví koncept metropolitního plánu, který se pak otevřeně projednává i se samosprávami městských částí a případně jsou ještě zapracovány připomínky a až následně je schválen. Vše bude transparentní a vyznají se v něm i obyčejní lidé. Ruku v ruce s metropolitním plánem je nutná transformace Odboru územního plánování a rozvoje. Návrat k myšlence útvaru hlavního architekta či IPR Praha. Nesmí to být podřízený úředník. Navrhujeme vytvořit instituci na bázi hlavního architekta města Brna, která by byla pojatá jako skupina odborníků z řad architektů a urbanistů, a to včetně mezinárodních.
Nelze přehlédnout, že uvedené tři záporné odpovědi obsahují i poměrně obšírné zdůvodnění, některé relevantnější, jiné méně, to již nechám na posouzení laskavému čtenáři. Od ostatních stran či uskupení se mi odpověď na položenou otázku nepodařilo získat.
Domnívám se, že položená otázka a uvedené odpovědi naznačují, že otázka Statutu města Brna a pravomocí městských částí je otázkou aktuální a bude mít jistě svůj vliv i v blížících se komunálních volbách, protože jednotlivé strany a uskupení přistupují k tématu samostatnosti mětských částí odlišně. Neméně důležité pak je, aby zastupitelstva městských částí skutečně reprezentovala názory občanů. I to je námětem k přemýšlení před blížícími se volbami do místních zastupitelstev.
Pevně doufám, že oslovení kandidáti na své odpovědi nezapomenou a své názory nezmění. A kdyby snad ano, voliči jim to jistě rádi připomenou.
Luboš Raus