Příspěvky se štítkem ‚konec’

S koncem roku skončí i Scala

30. 10. 2011 v 13.04 • Témata: , , , , ,

Magistrát zavře Scalu. Rada Brna rozhodla, že k 31. prosinci 2011 ukončí provoz dosud největšího fungujícího městského kina Scala. Důvodem je ztrátovost – o představení ve Scale je prý příliš malý zájem. Loni na jedno promítání přišlo v průměru jen 37 diváků, sál má přitom kapacitu 465 míst.

Argumentem pro zrušení bylo i to, že kino nemá technologii pro digitální promítání. Podle radnice by její pořízení přišlo na více než deset milionů korun, a to není vzhledem k příjmům z provozu únosné. Za dalších 300 tisíc korun by prý bylo nutné obnovit bezpečnostní nátěry a nástřiky v interiéru, který navíc odpovídá době poslední rekonstrukce, tedy 70. létům.

Prostor kina Scala brněnská radnice od příštího roku pronajme.

Scala je jedním z posledních jednosálových kin v Brně. Funguje ještě soukromá Lucerna a městské kino Art.

Záchranná stanice pro handicapované živočichy při Zoo Brno ukončila provoz

30. 6. 2011 v 14.14 • Témata: , , , , , , , ,

Na základě nařízení Statní veterinární správy, dle vyhlášky 114/2010 o ochraně handicapovaných zvířat při chovu (vyhlášku naleznete zde), naše zoologická zahrada ukončuje činnost Záchranné stanice pro handicapované živočichy a to ke dni 30. 6. 2011. Z tohoto důvodu nemůžeme přijímat, ani dočasně držet handicapovaná zvířata. Veškeré poradenství ovšem nadále poskytujeme a to na tel.č.: 721 235 232 (inspekční služba Zoo Brno).

Se žádostí o pomoc či radu se můžete obrátit na pohotovost při Veterinární a farmaceutické universitě, na ulici Palackého 1/3, tel.: 541 561 111, 731 878 484.

Na Moravě vám pomůžou také

  • Záchranná stanice Rajhrad, Masarykova 122, 664 61 Rajhrad, tel.: 547 230 922 / 606 184 100
  • ZO ČSOP Nový Jičín, 742 54 Bartošovice na Moravě, Tel.: 556 758 675 / 723 648 795
  • ZO ČSOP Buchlovice, Kostelní 403, 687 08 Buchlovice, Tel.: 572 595 916 / 732 250 240
  • ZO ČSOP Haná, Komenského nám. 38, 798 27 Němčice nad Hanou, Tel.: 602 587 638

Zoo Brno

Jindřich Jedlička: Jestli lidé nechtějí o výstavu přijít, musí to říct

17. 6. 2011 v 15.36 • Témata: , , , , , , , , , , , , , , , , ,

Že by se měla stálá akvarijní výstava na Radnické ulici zrušit, ředitel brněnské zoologické zahrady Martin Hovorka ještě počátkem letošního května popíral. Podle odborářů jim sdělil, že všechny takové zprávy jsou jen fámy. Jen o tři týdny později už se ale z fám stal reálný záměr.

Vedení zoo ve shodě s náměstkem primátora Ladislavem Mackem plánuje expozici ryb zlikvidovat. Vedou je prý k tomu „úspory“ a fakt, že dům, v němž výstava sídlí, je nutno rekonstruovat. Narušená statika Staré radnice prý vyžaduje akvária vystěhovat a nejlepším řešením snad má být jejich úplné zrušení.

O konkrétních rysech plánu na uzavření instituce, fungující na stejném místě od roku 1969 a těšící se stále dobré návštěvnosti, se zatím mnoho neví. Zašel jsem se tedy poptat Jindřicha Jedličky, chovatele, který ve stálé akvarijní výstavě pracuje, jak to se zrušením akvárií vypadá a co si o tom myslí.

*

Viktor Lošťák: Jindřich Jedlička je chovatel, zaměstnanec brněnské zoologické zahrady, bývalý šéf jedné ze dvou odborových organizací, které v zoo Brno působí. Dobrý den, pane Jedličko.

Jindřich Jedlička: Dobrý den.

Vy, pane Jedličko, pracujete na stálé akvarijní výstavě v Radnické ulici. To neříkám vám, ale čtenářům. Vy samozřejmě víte, kde pracujete…

Víte?

Pan Jedlička se netváří vesele.

Zřejmě nemáte náladu na vtipy. Kdo by také měl, když mu hrozí vyhazov z práce. Stálou akvarijní výstavu totiž chce vedení zoo ruku v ruce s představiteli magistrátu uzavřít. Takže – co vy na to, pane Jedličko? Co o plánu ředitele Hovorky víte?

Oficiálně nic.

Nic?

Absolutně ne, od vedení zoologické zahrady nemáme my zaměstnanci dosud jedinou informaci. Víme jen to, co řekl ředitel zoo Martin Hovorka v médiích, a co se člověk dozví odjinud.

To je docela zvláštní, když podle prohlášení magistrátu má začít rekonstrukce Staré radnice, v níž výstava sídlí, hned po prázdninách. Člověk by čekal, že už probíhají přípravy na stěhování akvárií. Mají se přece stěhovat do Bystrce, do prostor na Mniší hoře, že?

Opakuji, že oficiálně nevím nic. Ano, zřejmě se stěhovat mají, pokud k uzavření výstavy na Radnické dojde.

Pokud… Zkusme se na to podívat. Magistrát říká, že Stará radnice…

…asi byste měl vědět, že Stará radnice je nejstarší světská stavba v Brně. Starší už jsou jen církevní stavby.

Ano, děkuji, tedy magistrát říká, že nejstarší Stará radnice potřebuje rekonstrukci. Konkrétně statické zajištění mikropilotáží. Vy tady na výstavě pozorujete, že by vám dům padal na hlavu?

Ne, to zrovna ne. Na jedné ze stěn se objevily před časem praskliny, ale ty se dál nezvětšují. Ovšem to musí posoudit odborník, co je zapotřebí. Otázkou je, jestli mezi rekonstrukcí, opatřeními na zlepšení statiky budovy, a stěhováním výstavy existuje nutná příčinná souvislost. Nevím, je možné, že by se ty práce daly dělat i za provozu, alespoň částečného.

To je opravdu otázka pro experty.

Nebo by snad stačilo uzavřít výstavu na několik měsíců pro návštěvníky, avšak část nádrží ponechat, část přemístit jen uvnitř pronajatých prostor mimo staveniště, pro staveniště vyklidit jen plochu skutečně nezbytnou pro použitou stavební technologii…

Stálá akvarijní výstava – Mekka brněnské akvaristiky a teraristiky

Na vzniku Stálé akvarijní výstavy Zoologické zahrady města Brna (SAV) se podstatnou měrou podílela dlouholetá tradice akvaristiky v Brně. Její začátky se datují od roku 1907, kdy byl v moravské metropoli založen akvaristický a teraristický spolek Cyperus. Dosažené chovatelské úspěchy by nebyly nikdy úplné, pokud by se s nimi nemohla seznámit široká veřejnost, nejprve populární a později odbornou formou. Zpočátku se vystavování ryb odehrávalo jako ojedinělá i když hojně navštěvovaná a  tedy i úspěšná, leč časově omezená akce. Později však odborníci dospěli k závěrům, že je nutné zajistit dlouhodobou prezentaci výsledků akvaristiky i teraristiky a současně co nejširší veřejnosti poskytovat odbornou poradenskou pomoc. Tyto záměry realizovali autoři Stálé akvarijní výstavy v Brně. Využití odborných zkušeností, ale také citlivý přístup architektů při včleňování expozice do historických prostor staré brněnské radnice umožnilo, aby byla 3. dubna 1969 předána SAV nejširší veřejnosti.

Jedinečnost barev a tvarů

Stálá akvarijní výstava Zoo Brno je výjimečná už tím, že relativně na malém prostoru (cca 76 m2) představuje v centru města v 65 nádržích početné zástupce mořských i sladkovodních ryb a rostlin, některých obojživelníků, plazů a členovců  téměř z celého světa. V třicetileté historii SAV stojí za zmínku aktivity roku 1975. V něm došlo k další úpravě vnitřního prostoru a vznikla odchovna a přípravna krmiv. V roce 1996 bylo zřízeno první veřejně přístupné mořské akvárium v Brně. V  návaznosti na jeho vybudování a postupným získáváním chovatelských zkušeností narostl počet expozic s další mořskou tématikou. Můžeme zde například vidět zástupce ryb ostencovitých, sapínovitých, klaunů a  dalších. V roce 2000 a poté ještě v roce 2008 došlo také k přestavbě 850 litrové nádrže s korály, která patří k největším atrakcím.  V roce 2009 byla nově zřízena expozice „Tropický deštný prales“.

www.zoobrno.cz

Vy se zjevně snažíte stěhování akvárií vyhnout. Je to tak obtížné? Mohlo by se stát, že některé ryby uhynou?

Vy nejste chovatel, že ne?

Ne, ani ne. Proč?

Kdybyste byl, věděl byste, že otázka nestojí tak, jestli některé ryby uhynou, ale kolik jich bude. Stěhování expozice nevyhnutelně poškodí, otázkou je pouze míra poškození a jak ji minimalizovat. Ano, část ryb uhyne, některá akvária se poškodí.

Příprava stěhování bude náročná. U některých nádrží není vůbec jasné jak převoz provést. Máme tu mořské akvárium s korály, ty musí zůstat ve vodě ve stálé poloze. Musíme je zafixovat, těžko říct jak…

Rozumím, bude to problém. Když si představíte, že by vše běželo zcela ideálně, jaký minimální čas vyžaduje převoz? Od chvíle, kdy se výstava na Radnické pro návštěvníky zavře do okamžiku, kdy si ji první lidé budou moci prohlédnout v zoo v Bystrci.

Když bude vše pečlivě připraveno… odhadem, ale opravdu přibližně… čtyři týdny. Ovšem zatím není připraveno vůbec nic.

Je na Mniší hoře místo, kam se mohou akvária instalovat?

Ne, žádné vhodné místo tam není. Před časem jsme to zjišťovali. Jestli se mají akvária převézt do Bystrce, nezbude nakonec než je rozmístit po chodbách pavilonů. Chodby jsou přitom z mnoha důvodů pro ryby velmi nevhodné, třeba pro kolísající teplotu. Bude nutné vyrobit nové stojany pro nádrže, což bude stát peníze. Chodby by se měly zateplit, a to bude také drahé. Přitom vedení zoo se už roky zdráhá do akvarijní výstavy cokoli investovat.

K tomu se dostaneme. Mně se uložení na chodbách zoo také nezdá, vždyť pro to nebyly navrženy, návštěvníci si tam stěží budou mít možnost ryby dobře prohlédnout, v prosklených částech budou problémy s osvětlením, zúží se průchozí profily…

Samozřejmě. Je to nanejvýš provizorium.

Lze provádět mikropilotáž za provozu? Odpovídají stavební experti:

V souvislosti s mikropilotáží se většinou hovoří o zpevnění základů kvůli málo únosnému podloží. Nejčastěji se navrtají piloty relativně malého průměru šikmo pod základ tím se podloží zpevní a stěna dál nepraská. Prostorová náročnost je opět relativní. Nevím, zda projektant navrhl vrtání jen z venkovní strany nebo i zevnitř.

Místnosti, kde se bude vrtat se samozřejmě musí vyklidit. Ale ani v těch ostatních pravděpodobně nebude mozné pracovat kvůli hluku a vibracím.

Doc. Ing. Jaroslav Navrátil, CSc.
IDEA RS, s.r.o.

Mikropiloty jsou piloty v menším, obvykle cca 10 cm (max. 30 cm), vrtají se do země svisle nebo pod úhlem, používají se v zástavbě nebo ve stísněných podmínkách apod. Pilotovací souprava je menší, ale i tak to není žádný robůtek. Viz fotka z jedné stavby, co jsme dělali – dům U Zlatého orla, roh České a nám. Svobody. Zda to lze řešit za provozu nebo ne nejde bez dalšího říct.

Ing. Hana Jindrová
ARCHICON s.r.o.

Snaží se vedení zoo najít vhodnější prostory jinde, třeba někde v centru?

Nemám nejmenší tušení. Znovu připomínám, že o záměrech nás chovatele ředitelství zahrady neinformuje. Šéfem SAV je revírník, člověk na nízké úrovni v hierarchii řízení zoo. Tomu se na poradách říká, že se „stále nic neví“. I lidé z magistrátu si stěžují, že s nimi zoo ne moc dobře komunikuje.

Ale k vaší otázce – pochybuji, že by takové prostory hledali.

Vy tvrdíte, že stálou akvarijní výstavu vedení zoo už dlouho zanedbává.

Přesně tak. Kdysi dávno přišel ředitel Hovorka s megalomanským plánem. Ve sklepech radnice chtěl umístit nádrž pro žraloky, návštěvníci měli procházet jakýmsi akrylátovým tunelem a žraloci měli plout okolo nich. Když se ukázalo, že to nejde…

Proč ne? Ve světě taková akvária existují.

Kvůli prostorám.  Samotné akvárium by se do sklepa vešlo, ale nebylo kam umístit příslušnou infrastrukturu, čerpadla, filtry, takové věci. Stará radnice je památkově chráněný objekt, nelze tady bourat nebo něco přistavovat.

Když tehdy ředitel zoo zjistil, že jeho záměr je nerealizovatelný, ztratil o SAV naprosto zájem. Roky je výstava bez investic, nejdou sem peníze dokonce ani ve výši odpisů. To jinými slovy znamená, že expozice chátrají. Chovatelé dokonce některé věci kupují ze svých peněz.

Zoo zanedbává i marketing, SAV vůbec nepropaguje. Vždyť jste to musel vidět sám, když jste přicházel. Nikde žádný poutač, nápis… jsme prakticky neviditelní. Kdysi bývaly v tramvajích letáčky zvoucí na výstavu, dnes nic takového nikde nevidíte. Když i tak návštěvnost akvarijní výstavy představuje téměř deset procent celkové návštěvnosti zoo, je to malý zázrak a důkaz, že lidé mají o takový typ expozice zájem.

Jediné, co se tu za poslední roky udělalo, je, že se část akvárií zrušila a vybudovala se „pavoučí stěna“, kde je pár sklípkanů, strašilek  a mnohonožek.

Takže přece jen něco.

Promiňte, ale i když vedení tvrdí, že se tím SAV „zatraktivnila“, ve skutečnosti jde o cosi, co by se víc hodilo do chovatelského kroužku ve stanici mladých přírodovědců. Na to nemusíte být odborník, můžete se přesvědčit sám. Přitom možnosti, jak výstavu opravdu zlepšit, existují a kdyby mělo ředitelství zájem, už se mohly dávno uskutečnit.

Rozvoj zoo se řídí strategickým plánem, na jehož základě se každý rok připravují tzv. akční plány. V roce 2009 šéf SAV přišel s projektem nokturnária…

To znám, to jsem viděl v Praze! Tam je tma a netopýři, to se mi moc líbilo.

Ano, je to velmi přitažlivé pro návštěvníky. Nokturnárium jsme mohli vytvořit ve sklepě a chovat tam kaloně. Další částí projektu byl chov krokodýla v rozšířených prostorách na nynějším dvorku. Krokodýl by se sem na Starou radnici hodil, vždyť je symbolem Brna.

Turisticky by to bylo velmi atraktivní.

Přitom ne drahé.

Stálá akvarijní výstava Zoo Brno (Radnická 6) představuje v centru města ve čtyřiaosmdesáti nádržích o celkovém obsahu 7 980 litrů početné zástupce mořských i sladkovodních ryb, rostlin a živočichů téměř z celého světa. V současné době zde chovají více než 80 jedinců 32 druhů mořských ryb a přes 1000 jedinců 84 druhů ryb sladkovodních.

Otevřeno je denně od 9.30 do 17.00 hodin. Vstupné: rodina 75,-Kč dospělí 30,-Kč důchodci, studující (ISIC, ALIVE), děti do 15-ti let 15,-Kč děti do 3 let zdarma. Při předložení vstupenky ze SAV máte nárok na 20 % slevu na vstupném do Zoologické zahrady města Brna.

Co se s kaloni a krokodýlem stalo? Proč tu nejsou?

Na to se zeptejte ředitele. Akční plán byl odevzdán a zavřela se nad ním voda. Nikdo ho nediskutoval, nepadlo o něm už nikdy ani slovo. Jako by neexistoval.

Smutné. Vraťme se ke stěhování. Ryby se převezou na Mniší horu, radnice se opraví, a pak se nádrže převezou zpět. Vy se ale obáváte, že tomu tak nebude, že se celá výstava definitivně zruší. Proč?

Ředitel Hovorka to přece řekl v médiích, a náměstek primátora Macek byl zcela jednoznačný. Podle nich je výstava zastaralá a nemá lidem co nabídnout. Roky nechají expozici chátrat, a pak se jim zdá nepřitažlivá. Přitom lidé stále chodí, přes dvacet tisíc lidí ročně.

Padají tvrzení, že výstava tohoto typu nemá už dnes smysl. Pravý opak je pravdou, podobné akvarijní výstavy jsou po celém světě, namátkou v Kolíně nad Rýnem. Oddělovat akvarijní expozice od chovu vyšších zvířat je ustálenou a dobře zdůvodněnou praxí. I mezinárodní organizace EAZA je sdružením zoologických zahrad a akvárií, akvárií jako samostatných subjektů. Výstavy tohoto typu význam mají a budou ho mít i v budoucnosti, to je uznáváno na odborné úrovni všude. Stačí nahlédnout na web, na stránkách EAZA se můžete přesvědčit.

Akvarijní výstava v centru Brna táhne lidi i na Mniší horu. Část příchozích o zoo v Brně vůbec neví, a dozví se to až u nás. Zrušením SAV v centru přijde zahrada o víc než jen našich deset procent návštěvníků.

Výstava ryb funguje na Radnické od roku 1969, dvaačtyřicet let. Stala se brněnskou tradicí, každé dítě z Brna ji zná. Má velký význam pro postižené, pro alergiky, kteří na Mniší horu nemohou. V zimních měsících, lednu, únoru, nebo před vánoci, kdy do Bystrce mezi zvířata nepřijde ani noha, my na Radnické stále návštěvníky máme.

Co budete proti zrušení dělat?

My chovatelé toho mnoho dělat nemůžeme. Nevíme přece ani, jak konkrétně vypadá plán ředitele. Obávám se, že až se výstava, která je roky zanedbávaná a podfinancovaná, stěhováním poškodí, až budou ryby umístěné v nevhodných prostorách dál trpět, řekne se, že něco takového nemá smysl už dál provozovat. Akvária se potichu zruší a ředitel se nanejvýš pochlubí, že „ušetřil“ a provoz zoo „zefektivnil“.

Jestli si Brňané přejí výstavu zachovat, nezbývá, než aby proti jejímu zrušení sami vystoupili.

Chystáte petici?

Ne. Samozřejmě vznikne-li, chovatelé ji podpoří, ale my petiční akci dělat nebudeme. Upřímně, já osobně se cítím vyhořelý. S diletantským vedením zahrady bojuji už mnoho let a bohužel, na další bitvu už nemám síly. Jestli lidé nechtějí o výstavu přijít, musí to říct vedení zoo a zejména vedení města sami.

*

Související

EAZA – Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií
Akvarijní výstava nepřežije prázdniny
Opraví Starou radnici. Po prázdninách
Michal Jurčík: Výsledek bude v lepším případě nulový
Akvarijní výstava: A přece se ruší!
Zoo bude propouštět. Odejít má třetina zaměstnanců
Stránky brněnské zoo
Brněnská zoo na Facebooku
Stálá akvarijní výstava na webu zoo



Akvarijní výstava nepřežije prázdniny

4. 6. 2011 v 17.23 • Témata: , , , , , , , , , , , , , , , , , ,

Jen do konce prázdnin má zůstat v provozu stálá akvarijní výstava v budově staré radnice v centru Brna. Expozici, provozovanou brněnskou zoo od roku 1969, po prázdninách uzavřou.

Důvodem je rekonstrukce budovy staré radnice. Ta potrvá asi rok a nákladem dvaceti tří milionů korun má vyřešit statické potíže stavby.

„Opravy začnou na podzim a omezí prohlídky radnice a provoz infocentra,“ uvedla Dagmar Kabeláčová z investičního odboru města Brna.

Za statické problémy můžou podle odborníků necitlivé stavební zásahy do budovy v minulosti a stavba kolektoru v Radnické ulici.

„Někdy se může stát, že se při ní budova naruší. Pokud je poničení vážné, mohou se praskliny poměrně rychle rozšiřovat. U Staré radnice je ale situace už několik let stejná. I přesto ji pečlivě monitorujeme,“ podotkl náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil.

V budově je kromě stálé akvarijní výstavy Brněnské kulturní centrum a infocentrum pro turisty. Pracovníci kulturního centra sice o plánu ví, nikdo je však zatím neinformoval o termínech ani dalších detailech rekonstrukce. Pracovníky infocentra prý o záměru neinformoval nikdo.

Co bude se stálou akvarijní výstavou se údajně zatím nerozhodlo. Ředitel zoo Martin Hovorka zamýšlí převézt ryby do Bystrce, kde se stanou součástí zoologické zahrady na Mniší hoře. Zároveň však spolu s náměstkem primátora Ladislavem Mackem tvrdí, že by se měla výstava zcela zrušit. Prý se tím uspoří peníze.

Likvidaci výstavy kritizují jak brňané, kteří si za čtyři dekády na ryby na radnici zvykli, tak zaměstnanci zoologické zahrady. Šéf odborářů Michal Jurčík zpochybnil, že by se zrušením SAV cokoli ušetřilo, navíc prohlašuje, že v prostorách zoo v Bystrci se žádné vhodné místo pro nádrže s rybami nenachází.

Akvarijní výstava dlouhodobě přiváděla do zoologické zahrady téměř deset procent z celkového počtu návštěvníků. Náklady na ni představovaly však jen dvě procenta z provozních nákladů zoo; v kalkulaci však není započten ušlý zisk z komerčního prostor výstavy. Investiční náklady do ostatních expozic pohltí ročně desítky milionů korun, do SAV se však podle Michala Jurčíka už roky neinvestovalo nic.

Ředitel zoo Hovorka tvrdí, že nic ještě není definitivní a že chce úsporné plány nejdříve projednat se zaměstnanci a odboráři. Lidé ze zoo jsou však skeptičtí. Očekávají, že nejdříve se akvária z Radnické ulice kvůli rekonstrukci odvezou do provizorních prostor, počká se, až se na ně pozapomene, a pak se celá výstava potichu zruší.

„Na ryby na radnici mě vzali rodiče, když jsem byla malá. Snad i proto jsem se dostala k práci se zvířaty. Pak jsem tam vedla své děti. Ony už tam ale své potomky nepovedou. Asi tam bude něco užitečnějšího. Možná kasino,“ povzdechla si zaměstnankyně brněnské zoo.

/kop + heč/

*

Stálá akvarijní výstava Zoo Brno (Radnická 6) představuje v centru města ve čtyřiaosmdesáti nádržích o celkovém obsahu 7 980 litrů početné zástupce mořských i sladkovodních ryb, rostlin a živočichů téměř z celého světa. V současné době zde chovají více než 80 jedinců 32 druhů mořských ryb a přes 1000 jedinců 84 druhů ryb sladkovodních.

Otevřeno je denně od 9.30 do 17.00 hodin. Vstupné: rodina 75,-Kč dospělí 30,-Kč důchodci, studující (ISIC, ALIVE), děti do 15-ti let 15,-Kč děti do 3 let zdarma. Při předložení vstupenky ze SAV máte nárok na 20 % slevu na vstupném do Zoologické zahrady města Brna.

Související

Opraví Starou radnici. Po prázdninách
Michal Jurčík: Výsledek bude v lepším případě nulový
Akvarijní výstava: A přece se ruší!
Zoo bude propouštět. Odejít má třetina zaměstnanců
Stránky brněnské zoo
Brněnská zoo na Facebooku
Stálá akvarijní výstava na webu zoo

Smlouva uzavřena. Žebětín se stal historií

1. 4. 2011 v 11.53 • Témata: , , , , , , , , , , , , ,

Čtyřstranná jednání politiků Bystrce, Kohoutovic, Brna a kmenového náčelníka Žebětínců dospěla dnes za úsvitu k rozuzlení. Přitom ještě včera ministr obrany Bystrce Vladimír Vetchý hodnotil možnosti dosažení dohody velmi skepticky.

„Politické možnosti řešení žebětínské krize mizí jako sníh na slunci,“ tvrdil Vladimír Vetchý ve čtvrtek v osm hodin večer. „Stále ještě jednáme, bystrcké jednotky jsou však na kamešské hranici v plné pohotovosti. Dvaapadesátka možná přestane jezdit s okamžitou platností. V Kohoutovicích čekají už jen na pokyn.“

V noci se však politikům Kohoutovic a Bystrce podařilo přesvědčit náčelníka Víta Berana, že odpor je marný. Úderem deváté hodiny ráno předstoupil před novináře maršál bystrckého letectva Jiří Altman ve sněhobílé uniformě a ukázal podepsanou smlouvu: „Vznik Žebětína byl dějinnou chybou. Dámy a pánové, oznamuji jménem aliance Bystrce a Kohoutovic, že dnes se nám tuto chybu podařilo napravit. Žebětín se stal historií.“

Žebětínská krize eskalovala během posledních týdnů. Kohoutovice a Bystrc obvinily tuto problémovou městskou část postupně z mnoha provokací.

„Žebětínci, páchnoucí odérem z kompostérů a žabích pochoutek, obsazují autobusy, směřující přes Kohoutovice do Brna. Poctiví pracující Kohoutovic si nemají kam sednout, nemohou kvůli žebětínské chátře ani nastoupit. Žebětín všechna řešení vzpurně odmítá. Navrhli jsme speciální segregované autobusy pro žabožrouty. Nebylo přijato. Navrhli jsme kvóty pro žebětínce. Nepřijali. Tradiční označení vkusnými žlutými hvězdami. Nepřijímají. S Žebětínem je jakýkoli kompromis nemožný,“ stěžoval si v tiskovém prohlášení počátkem března starosta Kohoutovic Petr Šafařík.

Bystrčtí politici vždy odmítali existenci Žebětína. „Tento uměle vytvořený útvar je neustálým zdrojem provokací, nesnesitelného chování a vzpoury u svých pokojných civilizovaných sousedů. Žebětínci páchnou, posílají nám sem otrávené žáby, nedodržují základní hygienická pravidla. Tomu uděláme přítrž. Bude konec se splašky, které znečišťují naše vody. Ukradli nám rybník! Žebětínci si vykračují po Kamechách jako by jim patřily. Vypíjejí naše hospody, jedí naše ženy a spí s naším jídlem! Necítím k žebětínci nenávist, k žebětínci cítím jen odpor a opovržení,“ rozhorloval se před dvěma týdny při svém projevu v zastupitelstvu bystrcký místostarosta Tomáš Přibislavský.

Dohodou z 1. dubna je pouť Žebětína historií u konce.

„Žebětínská radnice je od sedmé hodiny dnešního dne pod naší kontrolou,“ oznámil Jiří Altman, „Silniční cedule již byly odstraněny. Lid spontánně přepisuje jízdní řády na zastávkách. V těchto chvílích bystrčtí lidovci obsazují kostel. Ten se nově vysvětí a dnes odpoledne v něm budou bystrcký farář a kohoutovický kaplan sloužit mši za vítězství.“

Podle dohody se žebětínský kmen vzdává bez jakýchkoli podmínek. Území bývalého Žebětína bude rozděleno mezi Kohoutovice a Bystrc v poměru 1:2, Bystrci však připadne většina infrastruktury. A samozřejmě nyní již Bystrcký rybník.

Brněnští politici, kteří se pod smlouvu také podepsali, se na ranní konferenci k podrobnostem nevyjádřili. Ostatně jejich úloha v jednáních byla podle Vladimíra Vetchého jen formální.

„Na ministra obrany si žádný chrapoun z elkáry dovolovat nebude,“ komentoval úlohu magistrátních představitelů ministr Vetchý. „Bystrc má námořnictvo. Onderka cekne, pustíme stavidlo a prýgl ho vypláchne i s tím jeho mopslem, že se zastaví až v Pešti.“

V Bystrci a Kohoutovicích začaly lidové oslavy vítězství.

Martin Mrzák

*

Související

Bystrčník šíp, žebětínští krakena
Odejmout Kamechy Žebětínu je nemyslitelné, shodli se politici
Žebětín pořád ještě žije
Žebětínští hasiči čistili cesty pro žáby
Silvestr v Žebětíně ozvláštnily výbuchy kompostérů
Žebětín žije 1/2011
Žebětín vrací úder
Jak je to se žebětínskými kompostéry?
Žebětínský vrah stále na útěku
Pro perverzní sex do Žebětína
V pátek poklepou novou žebětínskou školu

Fotosoutěž dnes končí

30. 9. 2010 v 18.31 • Témata: , ,

Až do půlnoci můžete ještě posílat své fotografie do fotosoutěže Barevně i černobíle se Zelenou pro Bystrc. Jestli máte zajímavý snímek na téma „Co se vám v Bystrci líbí i nelíbí“, pošlete jej neprodleně na adresu sezelenouprobystrc@gmail.com.

Do soutěže, pořádané bystrckými Zelenými, dosud přispelo 47 fotografiemi deset autorů. Jejich díla ocení v prvním říjnovém týdnu porota. První tři autoři budou odměněni věcnými cenami. Všechny zaslané fotografie si můžete prohlédnout na stránce soutěže.

Naše adresa nebude

30. 8. 2010 v 17.47 • Témata: , , , , , ,

Web bystrcko.naseadresa.cz, který měl začít fungovat od počátku září a zpravodajsky pokrývat Bystrc, Kníničky, Žebětín, Jundrov a Komín, nebude. Vycházet nezačne ani týdeník Bystrcko, plánovaný od počátku října. Společnost PPF Media, která celý projekt naplánovala a podle dostupných údajů do něj investovala asi 200 miliónů korun, znovu vyhodnotila ekonomickou bilanci pilotního projektu. Výsledky byly natolik nepříznivé, že těsně před spuštěním celou akci ukončila. O místo tak přijde asi 200 (podle jiných údajů 130) lidí, kteří měli v místních médiích pracovat.

Pro zajímavost se dopustíme velmi nepřesné úvahy. Web Bystrčník dosáhl v červenci 3 % návštěvnosti webu www.nasedresa.cz (4 696 / 155 042). Jestliže měla Naše adresa uživit 130 zaměstnanců, Bystrčník by dnes uživil 3,94 lidí.

Související

Týdeník Naše adresa končí, o práci přijde 130 lidí
Konec projektu Naše adresa přišel náhle. PPF nevydělala
PPF končí s lokálním zpravodajstvím. Prodala ho novému investorovi
PPF Media končí, přichází pohřeb za 200 milionů korun
PPF prodala svou mediální PPF Media, zaměstnanci čekají výpovědi
PPF se zbavuje projektu lokálního zpravodajství. Nepovedl se
Naše adresa Bystrcko odstartuje v září. Bystrcké noviny však nenahradí
Naše adresa – konec Bystrckých novin?