Příspěvky se štítkem ‚Josef Strubl’

Výzva z Medlánek – naděje pro Brno

5. 3. 2017 v 20.59 • Témata: , , , , ,

Starosta Medlánek JUDr. Marek sezval na čtvrtek 9. března představitele městských částí na debatu o trasování D43, s perspektivou nalezení společného stanoviska. Pohnutka je zřejmě obsažena v článku Nepřipusťme zavlečení tranzitní dopravy do Medlánek na oficiálním webu.

Hrozící tranzit přes Medlánky je jen jedním z případů plánování dopravy přes městské části. Ať už se podíváme na Brno-jih, Žabovřesky, Řečkovice, Bosonohy a další, kde už hustou dopravou občané trpí, je jasné, že pokud se zástupci městských částí mohou na něčem shodnout, tak je to vyloučení tranzitní dopravy z obydlených částí města, respektive zřízení skutečných obchvatů města pro tranzitní dopravu. K tomuto závěru jsme došli také s místostarostou Bystrce Jaroslavem Petrem.

Tlak zástupců městských částí na tvůrce územních plánů a dalších dopravních dokumentů a záměrů k vyloučení tranzitní dopravy z Brna se může stát nadějí pro všechny občany Brna.

Nyní jde jen o to, zda si sezvaní zástupci městských částí vzpomenou na moravskou pověst o Svatoplukových prutech a budou moudřejší, než jeho synové. Pokud by jim pověst připadala příliš infantilní, mohou vzít v úvahu závěry matematika Johna Nashe, nositele Nobelovy ceny za ekonomii, který dokázal, že spolupráce je pro partnery výhodnější, než řevnivost, byť může být méně stabilní (najde se někdo, kdo domluvu poruší).

Uvidíme tedy, jestli se městské části shodnou nebo se rozhádají, na což pak doplatí všichni.

Josef Strubl

Josef Strubl: Bude Bystrc obětována?

4. 10. 2016 v 18.45 • Témata: ,

Vrcholní politici se často neliší od generálů ve filmu Šíleně smutná princezna – tu obětují pravé křídlo, tu obětují levé křídlo, někdy obě křídla – v našem podání tu obětují jednu městkou část, tu obětují jinou městskou část – ve válce za rychlou dopravu.

Připravovaná vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj, která na mnoha místech ruší měření hluku, je toho důkazem. Ministerstvo si tak odstraňuje možné problémy při trasování dálnic a silnic přes zastavěná území. Jedním z míst, kde od nového roku na hluku z dopravy nebude záležet, je i Bystrc. Vojenskou terminologií tedy jde o dělostřeleckou přípravu na útok. Snadněji se tudy naplánuje dálnice.

Je zajímavé, že článek na Bystrčníku, ve kterém tuto skutečnost zveřejnil kandidát na senátora Michal Burian, se podle nulové diskuse nesetkal s větším zájmem. Bystrčáky víc zaujala i problematika psích hovínek. Dokonce ani po článku na téma hlukové zátěže v Lidových novinách (14. září) se nezvedlo aspoň deset tisíc lidí a nezajelo na Ministerstvo pro místní rozvoj dělat hluk, aby pan ministr zjistil, jaké je to v hluku žít.

Problematikou D43 (dříve R43) ztrácím svůj volný čas už přes dvacet let. Letos mě politické uskupení Bystrčáci vyslalo na kandidátku do krajského zastupitelstva za Starosty a nezávislé. Řeknu vám, že diskuse s některými starosty o trasování D43 nebyla jednoduchá. Jsem odhodlán v ní pokračovat. Abych to mohl činit i v krajském zastupitelstvu, potřebuji odhadem 1 500 preferenčních hlasů. Najdou se, nebo se vrátíme k problematice hovínek?

Josef Strubl

PaedDr. Josef Strubl kandiduje za hnutí Starostové a nezávislí do zastupitelstva Jihomoravského kraje. 

Starostové odstartovali kampaň. V Bystrci u přehrady

27. 6. 2016 v 09.25 • Témata: , , , , , , ,

no images were found

Stejně jako v roce 2014, i letošní krajská a senátní kampaň hnutí Starostů a nezávislých (STAN) začala v Brně-Bystrci. V zábavném odpoledni si příchozí mohli zkusit uhasit požár, zachránit tonoucího, vyzkoušet rozbor vody nebo ochutnat pravé moravské uzené.

Kandidátku s názvem Starostové pro jižní Moravu vede starosta městské části Brno-sever Martin Maleček, kandidátem do senátu v obvodu zahrnujícím Bystrc je Michal Burian; barvy Bystrce bude v krajských volbách hájit zastupitel městské části Josef Strubl.

 

Nové řeznictví otevřelo v dolní Bystrci

11. 9. 2015 v 13.14 • Témata: , , ,

IMG_20150910_133713um707Volal mi před polednem známý, jestli vím tu novinu, že řeznictví mezi Dřevákem a Albertem (zastávka třicítky, nám. 28. dubna) převzal Hadač a Zapletal a že dnes (tj. čtvrtek 10. září) otevírají. Nevěděl jsem. Protože znám Alešův mlsný jazyk, hned jsem se tam z oběda (raději až po obědě) zastavil. Koupil jsem si nějaké poctivé uzeniny s visačkou „regionální potravina“ a hned po cestě ukusoval. Třeba už nebudu muset jezdit pro takové pamlsky až do Žabin.

Josef Strubl

Bystrc, letovisko u Brna nebo lágr u dálnice?

12. 5. 2015 v 22.16 • Témata: ,

V jednom internetovém antikvariátu jsem si koupil dvě staré pohlednice Bystrce. Obě se nějak vážou na dobu protektorátu.

FOTO1
FOTO2

Ta první je zaslaná v létě 1943, ale pohlednice je asi zakoupená ze starších zásob, protože na ní ještě není přehrada. I tak je na zadní straně natištěno „Letovisko Bystrc u Brna“ a pisatel posílá pozdrav „z krásné dovolené“.

FOTO3

Na druhé je tábor pro dělníky, kteří stavěli říšskou dálnici, což napovídá razítko – potisk na druhé straně „Reichsautobahnlager Bysterz“. Byl vybudován v roce 1939 na Panské Horce a dělníci měli z terasy jídelny výhled na údolí Svratky.

FOTO4

Kupodivu Bystrc stále balancuje, jestli bude spíše letoviskem nebo ubytovnou u dálnice. Právě probíhají dva důležité procesy, které o tom rozhodují.

První je vytváření krajského územního plánu, tedy úředním jazykem „zásad územního rozvoje“ (ZÚR), který by měl vytyčit trasu mezinárodní dálnice sítě TEN-T (Trans-European Transport Networks) označované jako R43. Pro to, aby Bystrc nebyla ubytovnou u dálnice, se poměrně narychlo vyjádřilo několik set občanů, když pověřili Janu Pálkovou a Petra Firbase, aby je zastupovali v jednáních s krajským úřadem se základní myšlenkou, že má R43 vést v souladu s regulativy EU mimo hustě urbanizovaná území, tedy jako obchvat Brna, nikoli jako průtah přes Brno (Bystrc je totiž součástí Brna, což některým plánovačům neustále uniká). Abych byl přesný, petici pro Janu Pálkovou podepsalo 1086 občanů z obcí po dosud oficiálně prosazované trase R43, obdobně pro Petra Firbase.

Druhým procesem je aktualizace Územního plánu města Brna. Minulému vedení města Brna – v čele se sociálnědemokratickým náměstkem Mackem, jehož rodina příkladně porušila územní plán a on se pak stal politickým legalizátorem černých staveb (v první řadě té rodinné) – se podařilo natolik rozvolnit regulativy výstavby kolem Brněnské přehrady, že se schyluje k tomu, že kolem přehrady vznikne spíš vilová čtvrť a sídliště, než rekreační oblast.
Tuto živelnou aktualizaci však naštěstí zrušil soud a připravuje se aktualizace nová (respektive soubor změn územního plánu), ve které bychom se nad významem a smyslem okolí přehrady měli znovu zamyslet.

Ve své sbírce mám (mimo jiné) tři pohlednice zaslané z Bystrce, z toho dvě do Prahy. Jedna je z konce monarchie, druhá (výše uvedená) z protektorátu, třetí z padesátých let. Na všech třech odesílatelé popisují krásu a pohodu při rekreaci v Bystrci. Jsem toho názoru, že by bylo dobré, kdyby se příjemný ráz Bystrce a rekreační charakter přehrady zachoval.

Josef Strubl

Šťávovi pobouřeni Bystrčníkem – omluva

17. 2. 2015 v 09.04 • Témata: , , , , ,

Neváhal jsem a zašel jsem si dnes na první meníčko v rekonstruované restauraci U Šťávů. Mezi dveřmi jsem se potkal s manžely Šťávovými a hned jsem to schytal za můj předešlý článek. Původně jsem si říkal, jak jsem přestavbu pochválil, ale v tu ránu jsem měl po radosti. Šťávovým hlavně vadila zmínka o mrtvých zvířatech na stěnách. Tak za to se tedy veřejně omlouvám a pro ty, co to nepochopili, sděluji, že ta zvířata byla odborně preparovaná. Zmínku jsem už ve čtvrtek autocenzurně z článku oddělal, takže ji tam nenajdete.

Noví majitelé mě najíst nechali, spokojeně trávím, přiložený zeleninový salát byl opravdu velký. Jen asi moc lidí neví, že v pondělí už není zavřeno. Tak pozor, zavírací den je zrušený!

Josef Strubl

Související

Vybílili hospodu U Šťávů
Přijďte vystavit a prodávat své výrobky ke Šťávům

Setkání žánrů – nic pro snoby

13. 2. 2015 v 10.05 • Témata: , , , , , , , , , ,

Souboj klavírních improvizátorů ve čtvrtek 12. února byl čtvrtý koncert letošního cyklu Setkání žánrů. Seriál koncertů láká návštěvníky do Společenského centra v Bystrci na pětici atraktivních koncertů v sezóně 2014-2015.

*

Souboj klavírních improvizátorů byl třetí koncert z cyklu Setkání žánrů, který jsem navštívil a musím hned v úvodu prozradit, že vidím na straně společenského centra samé zlepšování. Technik vyměnil pestrý pruhovaný svetr, nad kterým by pukli závistí včelí medvídci, za decentní a nenápadný (jak se na technika sluší), paní vedoucí, uvádějící pořad, odložila ošoupané džínsy (i když při její skvělé figuře by mohla ještě popustit uzdu fantazii) a rýha na spodní straně horní desky klavíru mi přišla také menší, než při koncertu mistra Svěceného – přišla řeč na renovaci klavíru – to bude asi ono.

Společenské centrum tímto cyklem podle mne zvedlo laťku svého profilu na vyšší úroveň. Byl jsem už při předešlých komorních koncertech překvapený, jakou dobrou akustiku poskytuje náš podivný bystrcký společenský sál. Spolupráce s agenturou GLOBART byl dobrý tah. Plný sál je důkazem profesionality a moderní péče, se kterou se o diváky agentura stará.

Koncert sám byl dokonalou ukázkou toho, že takzvaná vážná hudba může být podávána velmi zábavně, až na hranici estrády. Zaujala tak i spoustu dětí v publiku, které díky tomu nebude děsit, ale spíš přitahovat. A z jejich improvizačních zadání bylo vidět, že jsou v obraze. Zdeňka Krále a Martina Jakubíčka předcházela skvělá pověst, takže pro mne byla největším překvapením „předskokanka“ Klára Francová ze ZUŠ Františka Jílka, která ve svých jedenácti letech vystřihla Chopina s takovou kadencí a bravurou, že jsem se několikrát díval, jestli to skutečně hraje to drobné dítě.

V letošní sezóně nás čeká ještě jeden koncert, 30. dubna začíná předprodej na další cyklus. Kdo zaváhá, nesedí.

Josef Strubl

Slavné bystrcké divadlo – poslech na víkend

3. 10. 2014 v 08.55 • Témata: , ,

Že bylo v Bystrci kino, to by si snad někdo i představit uměl, ale že byla v Bystrci hned tři divadla, byť ochotnická, a to v době, kdy to byla malá dědinka za Brnem – to už je téměř k neuvěření.

Cosi jako divadelní představení odehráli hasiči už v roce 1925.

DěvčeZPřístavu-plakát-m

Divadlo hráli také Orli a největší slávy dosáhlo divadlo Bratrství, které působilo v hospodě U Pulců, což je dnešní restaurace Hvězda. Smutné je jen to, že tomu napomohlo zavření divadel v době Protektorátu Čechy a Morava, takže vedle bystrckých ochotníků zde hráli i propuštění profesionální herci. Divadlo jezdilo se svými představeními po širokém okolí.

scan24v1u-NocNaKarlštejněNoc na Karlštejně

Hrálo se i po válce, v roce 1950 bystrcké divadlo vyhrálo první místo v soutěži „lidových divadel“. Zajímavostí bylo představení Noc na Karlštejně, které se hrálo na Rakovci v přírodním amfiteátru,  který si připravili sami ochotníci a jejich přátelé. Z více než třiceti divadelních kusů byla zřejmě poslední Vojnarka v roce 1960.

divadelní hra -Děvče z přístavu-2uDěvče z Přístavu

Aby se to všechno nezapomnělo, nahráváme vzpomínky pamětníků. Může to být inspirací pro oživení společenského (chcete-li „komunitního“) života v Bystrci. Pěkné vzpomínky máme třeba od pana Silvy Stejskala a od Hynčiců ze Zámostí, od pana hospodského Šťávy, který nám i zarecitoval text písničky o Rakovci – zpěv melodie nám zatím slibuje. Co čas dovolí, v nahrávání pokračujeme a přibývají další.

Jedno z nejhezčích vyprávění máme od více než devadesátileté paní Věry Kučerové, která je původně také ze Zámostí, ale nyní bydlí v penzionu na Foltýnově. Můžete si poslechnout její vzpomínky právě na divadlo Bratrství.

PaedDr. Josef Strubl
předseda občanského sdružení Stará Bystrc – Chaloupky
kandidát do zastupitelstva městské části Brno-Bystrc, Bystrčáci

Josef Strubl: Urbanismus nebo cochcismus?

26. 9. 2014 v 09.58 • Témata: , , ,

Postavit krásný a dobře fungující dům je na pomezí umění a techniky. Není to snadné. Když se to podaří, ještě není jisté, že dům dobře zapadne do svého okolí, že v horším případě nenaruší fungování nebo vzhled ulice. Postavit dobře fungující a ještě na pohled pěkné město je úkol mnohem složitější. Dům projektuje architekt, město, malou obec ale i větší územní celky (kraje, státy…) promýšlí urbanista.

Cíl urbanismu není malý ani jednoduchý. Se znalostí přírodních podmínek a krajiny, která je k dispozici, musí vyřešit rozmístění bydlení, pracovních příležitostí, možností zábavy a odpočinku, přitom zajistit vzájemné dopravní propojení, ale třeba i napojení na dostatečně kapacitní vodovod a kanalizaci, navázání na okolní krajinu a další obce, to vše tak, aby to bylo pohledné a respektovalo historii města a jeho kulturní dědictví.

Je asi jasné, že udržet tolik aspektů na uzdě lze jediným způsobem – udělat plán. V tomto případě územní plán, který ve svém důsledku předepisuje, reguluje – tak, aby bylo naplněno, co se od dobrého urbanismu očekává.

Jsa zblbělí protivným obdobím komunistické totality, která byla postavená na nařízeních a plánech všeho, domníváme se někteří mylně, že územní plánování a regulace je nějaký komunistický výmysl. Protože český člověk má zvláštní náklonnost k pohybu „ode zdi ke zdi“, nepřekvapí, že krátce po převratu z komunistické totality ke klientelistické oligarchii, drze vydávané za demokracii, došlo k popření smyslu plánování rozvoje města. Ne, že by neexistovaly územní plány, ale pokud jste měli (a mnohde ještě máte, třeba v Brně) dostatečnou moc podpořenou penězi, můžete plán nechat modifikovat podle potřeby.

Proti neradostné době komunistické totality nastala po roce 1989 nesrovnatelná svoboda, která pod vedením hlavního ideologa Václava Klause, odvolávajícího se na liberalismus, vyústila v přesvědčení, že si každý může dělat co chce – v cochcismus.

To se promítlo do charakteristické věty, kterou jsem slýchal od mnoha módních politiků: „Investor má právo realizovat zisk na pozemku, do kterého investoval.“ Ta věta je samozřejmě v pořádku, pokud je vyslovena v souvislosti s urbanismem, tedy pokud investor svůj podnikatelský záměr promyslel v souladu s rozumným územním plánem. Praxe posledních let je bohužel často jiná. Na základě této magické věty se plán i okolí přizpůsobuje investorovi, z práva realizovat zisk se stává „povinnost umožnit realizovat zisk“.

Ale nejde jen o umisťování staveb, jde i o jejich provedení, materiály, okna, střechy.

Nedávno jsem se bavil s jedním významným brněnským architektem. Překvapil mě větou, jako by mně mluvil z duše: „Klaus už není prezidentem, už si každý nemůže dělat co chce.“

Teď si představuji, jak se liberálové (i pseudoliberálové) a jiní „takypravičáci“ ježí a chystají se napsat sžíravý komentář.

Ještě počkejte. Byli jste na dovolené? Kde? Navštívili jste letos nebo dříve nějaká západní evropská města? Velká, malá, malebné vesničky. Všimli jste si té přísné regulace, která tam panuje? Jasně, Evropa, zejména Francouzi, to jsou pro vás všechno „komunisti“. Tak zkuste zaletět do New Yorku. Přísná regulace výstavby. V New Yorku jsou taky „komunisti“?

Ne. Jen jsme ztratili paměť a smysl pro zodpovědnost.

Je zajímavé si přečíst názor významného brněnského architekta a urbanisty Mojmíra Kyselky staršího, který prakticky celý život a přes tři režimy pečoval o brněnský urbanismus, také jako úředník: „Moje zásluhy nejsou jen v tom, co jsem postavil, ale v tom, co jsem zakázal. Zabránil zastavění řady prostor velmi děsivými stavbami; ty plochy mohly být využity hodnotnějšími stavbami.“

Napsat tento provokativní článek jsem plánoval několik týdnů. Ale abych si byl jistější, zašel jsem ještě včera do Scaly na film Plán. Je o tvorbě pražského územního plánu. Bál jsem se, že nedostanu lístky, že tam bude narváno všemi zastupiteli města, městských částí, těmi současnými i kandidáty na zastupitele budoucí. Asi jdou na tento, pro ně tak důležitý film, jindy, bylo tam jen pár studentů a asi čtyři „dospělí“.

Jsem si už jistý. S cochcismem je třeba přestat. Jen se bojím, že i po těchto volbách zůstane Brno cochcistickým skanzenem. Ale záleží na voličích. Ze středeční besedy lídrů brněnských politických subjektů na ČT24 jsem získal dojem, že máme z čeho vybírat. Zastupitelstvo může být jen těžko lepší, než voliči. Záleží na nás.

PaedDr. Josef Strubl
kandidát do zastupitelstva městské části Brno-Bystrc, Bystrčáci

Bystrčáci, uskupení místních občanů kandidující v komunálních volbách, si přejí dynamický rozvoj Bystrce. Vždy se však musí v souladu se zájmy obyvatel městské části. Potíže, plynoucí z přetěžováni infrastruktury, jsou v Bystrci zjevné. Naše stanovisko nevychází z ideologických pozic, ale z prostého rozumu – jestliže městská část nedisponuje už nyní dostatečným počtem míst k parkování, když je příjezd do ní komplikován trvale se zhoršujícími dopravními potížemi, je nezodpovědné chtít vystavět další sídelní celky bez toho, aby bylo jasné, jak se tyto potíže budou řešit.

Související

Film Plán (upoutávka)
Předvolební televizní debata z Brna
Rozhovor s Mojmírem Kyselkou ml.
O Mojmíru Kyslekovi st.

Josef Strubl: Má děti vychovávat ulice?

22. 9. 2014 v 11.24 • Témata: , , , , , , , ,

ulice-824Brno má nebo mělo některé věci, kterými se může chlubit. Jedním z nich byl už za totality dětský dramatický soubor Pirko, pracující v Lužánkách. Ukazoval nejen u nás, ale i v zahraničí, jakým směrem se může rozvíjet dramatická výchova. Nešlo, jak se může zdát, jen o přípravu divadelníků. Dramatizaci používali jako výchovnou metodu, při které děti prožívaly různé životní situace na vlastní kůži a tímto zážitkem se morálně a citově rozvíjely.

Pirkem prošlo mnoho lidí, kteří dnes vynikají v různých oblastech a není asi překvapením, že i v pedagogice, od základních škol po vysoké.

Jedním z takových „vedlejších produktů“ navazujících na odkaz Pirka bylo donedávna studio Lávka, patřící ke středisku volného času Lužánky. Vzniklo v devadesátých létech ze schátralé budovy bývalé čerpací stanice na Kraví hoře. Byl to malý zázrak. Díky osobnímu zaujetí Mirka Obrátila, vedoucího vznikajícího střediska a jedné úřednice před důchodem na magistrátě, která chtěla, aby po ní něco užitečného zůstalo, bylo vybudováno pracoviště pro multimediální tvorbu. Dostalo název Lávka a vznikl v něm prostor pro mladé fotografy, zvukaře, filmaře a hudebníky. Ke všem těmto oborům mělo vhodnou polohu a připravené prostory, zejména zvukovou režii a dvě studia, která se mohla v odpoledních hodinách změnit na zkušebnu pro začínající kapely. Středisko bylo vytížené od rána do večera. Dopoledne připravoval kolektiv pracovníků mediální výchovné programy, které využívaly základní a střední školy z Brna i okolí. V těch Mirek Obrátil zřetelně zúročil své zkušenosti z Pirka. Pak následovaly kroužky a už zmínění mladí hudebníci. Zejména filmový kroužek byl velmi aktivní a středisko získalo věhlas i v zahraničí. Zkrátka, měli jsme se, Brňáci, čím chlubit.

Proč mluvím v minulém čase?

Vlivem nesmyslné finanční války mezi městem, jako majitelem budovy a krajem, provozovatelem střediska, byla činnost pracoviště Lávka v tomto roce ukončena. Zaměstnanci byli převedeni jinam, část činnosti prý také. Za totality bychom řekli, že středisko „bylo rozprášeno“. A je to kupodivu opět z politických důvodů. Vina totiž padá na naše demokraticky zvolené politiky. Jiný důvod nebyl.

Proti zrušení studia vznikla petice s jedním a půl tisícem podpisů, po uzavření chodí další dopisy, podpora přišla z Finska, Anglie, Maďarska, Polska, Německa a dokonce i z Malawi.

Je směšné, když naši představitelé města vymýšlejí „City Identity“ a slogany jako „Žít Brno“, ale ve skutečnosti nechají ničit to, co má nějakou cenu, smysl, dobrou tradici, význam, věhlas. Děti a mládež zůstanou na ulici a naši politici se pak budou předhánět v tom, jaký dokážou vymyslet skvělý protidrogový program nebo jiné hašení průšvihů.

V této souvislosti mě napadá jediná věc. Zavést současné představitele města i kraje na exkurzi do našich tradičních brněnských kasemat a otočit klíčem.

Snad bude mít nové zastupitelstvo více rozumu a věc se ještě podaří zvrátit.

PaedDr. Josef Strubl
kandidát do zastupitelstva městské části Brno-Bystrc (Bystrčáci, bystrcaci.cz)
kandidát do zastupitelstva města Brna (Starostové a nezávislí, starostove-brno.cz)

Pestrý, silný a autentický komunitní život v Bystrci je hlavní strategickým cílem Bystrčáků. Součástí řešení je i vytvoření nových prostor pro aktivity všech generací.

Související

Josef Strubl: Důvěřuj, ale prověřuj. Jak jí naše děti?
Mirek Obrátil: Proč je Lávka taková, jaká je
Konec studia Lávka?
Na bystrckém gymnáziu probíhá petice za Lávku
Bojujeme pro Studio Lávka
Kraj a město se neumí domluvit. Doplácí na to klub pro mládež

Josef Strubl: Důvěřuj, ale prověřuj. Jak jí naše děti?

12. 9. 2014 v 09.00 • Témata: , , , , ,

Samozřejmě nejde o to, jak jí doma – to je každého věc. Ale většinu hlavních jídel konzumují děti ve škole. Namátkovými dotazy u mých ratolestí průběžně zjišťuji, že dnes „to“ nejedly, občas řeknou i nějaký důvod. Dokážou sestavit žebříček, ve které škole se vaří nejhůř, o „nejlíp“ nemluví. Syn jednou vtipně poznamenal, že je vidět, že gymnázium je humanitně orientované, protože pro ty univerzální omáčky dokážou v kuchyni vymyslet úžasně kreativní a lákavé názvy.

Bojím se zeptat, kolik jídla se každý den ve školních jídelnách vyhodí. Možná bych se to ani nedověděl. Školní kuchyně je pro mne tajuplné místo.

Když děti onemocní a donesu jídlo domů, tak se nad ním nijak neošklíbám. Možná je všechno v pořádku, ale možná se něco vylepšit dá. Problém může být jen v komunikaci, ve zpětné vazbě. Také může být v pasivitě. Existují různé zajímavé programy pro školní stravování, dokonce bude v září v Brně mezinárodní konference.

Nebylo by dobré se o školní stravování v Bystrci zajímat? Nejde o to, sestavit komisi, která bude ve školních kuchyních řádit jako černá ruka. Na internetu najdete stesky školních kuchařek, jak si paní učitelky z komise nesmyslně vymrčují. Tudy ne! Ale nezajímat se vůbec?

Mohou to být jen subjektivní dojmy. Napište mi na josef.strubl@bystrcaci.cz nebo do komentářů pod článkem, co si o tom myslíte vy.

PaedDr. Josef Strubl
kandidát do zastupitelstva městské části Brno-Bystrc a zastupitelstva města Brna
Bystrčáci, www.bystrcaci.cz

Související

Po obědech z Vejrostovy vyrostete

Na bystrckou radnici míří Bystrčáci. Chtějí školku a více pravomocí pro městské části

2. 6. 2014 v 05.02 • Témata: , , , , , , ,

Brno-Bystrc, 30. května 2014Bystrčáci. Tak zní název volební strany, která bude v podzimních komunálních volbách bojovat o místa na radnici v Brně-Bystrci. Uskupení, sdružující místní občany, zahájilo první červnový den svou kampaň.

„Jsme místní lidé. Žijeme v Bystrci, máme zde své rodiny. Známe problémy naší městské části, potýkáme se s nimi každodenně stejně jako naši sousedé,“ těmito větami začíná jejich program.

Mezi hlavní body programu Bystrčáků patří prosazení změn, které by daly městské části větší pravomoci a zajistily víc peněz z rozpočtu Brna na investice v Bystrci. Podle Bystrčáků trpí čtyřiadvacetitisícová městská část stejně jako ostatní tím, že peníze na investice přiděluje magistrát bez jakéhokoli systému, na základě libovůle, osobních vztahů politiků a individuálního lobbingu.

„Ačkoli občané v Bystrci platí daně stejně jako jinde, v městské části z nich mohou čerpat jen zlomek v porovnání se samostatnými obcemi,“ zdůrazňuje Ing. Luboš Raus, který bude na podzim za Bystrčáky kandidovat.

„Během let se pravomoci z městských částí přesouvají stále více na magistrát, dochází k plíživé centralizaci. Chceme provést revizi statutu města Brna, která by jej uvedla do souladu se zásadou subsidiarity,“ vysvětluje Viktor Lošťák, další z kandidátů. „Jedním z příkladů jsou místní poplatky. Až do roku 2001 byl výnos z daně z nemovitostí v Brně příjmem městských částí. Poté se stal příjmem magistrátu, městské části se však vypořádávají se všemi dopady staveb. Není pak divu, že k nové výstavbě se městské části staví negativně, když její důsledky nemohou svým občanům nijak kompenzovat.“

„Je nám jasné, že změny ve statutu města neuděláme z pozice osamocené městské části. Daří se nám však navazovat spolupráci s ostatními městskými částmi a dalšími politickými subjekty, “ popisuje plán uskupení jeho kandidát PaedDr. Josef Strubl. „Zkoumáme ale také právní možnosti změny statutu Brna.“

„Na úrovni městské části akcentují Bystrčáci otevřenou komunikaci radnice s občany a aktivní podporu komunitního života,“ dodává Ing. Karel Kašpárek, který za Bystrčáky také bude kandidovat.

Za stěžejní bod svého programu považují Bystrčáci vyřešení problémů s nedostatkem míst v mateřských školách.

„V Bystrci dnes chybí asi 260 míst ve školkách. Na plánovanou šestitřídní mateřskou školu na Kamechách magistrát odmítá dát peníze. V současnosti jde o jeden z nejsilněji pociťovaných problémů v Bystrci,“ popisuje Lošťák.

Volební strana Bystrčáci sestavuje svou kandidátku ve spolupráci s Hnutím starostů a nezávislých.

„Program Bystrčáků je zcela v souladu s cíli Starostů a nezávislých. Prioritou STANu je spokojený občan, spokojená městská část, obec a město. Podpoříme bystrckou kandidátku svými zkušenostmi, ale i právní a další pomocí,“ říká Jaroslav Žalkovský, tajemník krajského výboru a člen celostátního výboru Starostů a nezávislých.

Bystrčáci slibují věcnou, konstruktivní a nekonfliktní kampaň.

„Plně uznáváme všechna zlepšení, která v minulém volebním období v Bystrci radnice dosáhla. Naším cílem je na ně navázat a pokračovat energicky dál,“ uzavírá Luboš Raus. „Chceme spolupráci, chceme konflikty řešit, ne je vyvolávat. Bystrc je jedna z nejpříjemnějších městských částí v Brně, a my všichni, kdo tu bydlíme, si přejeme, aby se stala tou úplně nejlepší.“

Kontakty

Mluvčí: Viktor Lošťák, Kuršova 3, 635 00 Brno-Bystrc, 604 761 154, viktor@bystrcaci.cz

Ke stažení

Na bystrckou radnici míří Bystrčáci. Chtějí školku a více pravomocí pro městské části (PDFDOCDOCX)

Související

Bystrčáci – www.bystrcaci.czwww.facebook.com/bystrcaci
Volební program – www.bystrcaci.cz/program
Kandidáti – www.bystrcaci.cz/kandidati
Pět set dětí v Brně zůstane bez školky. A to babyboom nekončí – http://brno.idnes.cz/mista-pro-deti-ve-skolkach-v-brne-dol-/brno-zpravy.aspx?c=A140412_2055933_brno-zpravy_lva

 

Po náledí choďte v letním období!

17. 2. 2011 v 00.07 • Témata: , ,

Ulice U sokolovny je pořádně z kopce. Když je náledí, jako dnes, tak je to docela napínavé a poznáte, kdo sypal (údržbová firma to nestíhá). Pokud jdete do obchodu nebo za kulturou, patrně půjdete po pravé straně. Když si myslíte, že máte nehorší za sebou, dole vás čeká cedulka:

TATO CESTA SE V ZIMNÍM OBDOBÍ NEUDRŽUJE

ÚMČ Brno-Bystrc

Kolem tenisových kurtů a sokolovny se nesype, neodhrnuje.

Jednou jsme šli kolem s dcerou. Co čert nechce, dítě se naučí ve škole číst a pak čte co vidí. Nevím, kde se naučí i přemýšlet a máte problém: „Tati, proč se ta cesta v zimě neudržuje, když je to nejvíc potřeba?“

Odpověď není jednoduchá. Vzpomněl jsem si na studentská léta na pedagogické fakultě, kde s námi tehdy ještě studovali i tělocvikáři. Když bylo potřeba něco nosit, nějaký nábytek a tak, vždycky to nosili chemici, fyzikáři, zeměpisci, češtináři, ale nikdy tělocvikáři. Když jsme se ptali proč, když jsou nejsilnější, tak jsme byli poučeni, že by si rozhodili tréninkový rytmus.

Tak si představuju tenisty a Sokoly, jak opatrně přejdou ten chodník do své tělocvičny a dávají pozor, nejen aby nerozhodili kopyta, ale aby si nerozhodili ani tréninkový rytmus.

Ale těch cedulek je po Bystrci víc a všude za to nemůžou Sokoli. Konec konců, podepsaný je tam ÚMČ.

Tak budu sledovat, jestli v létě cestu udržují. To by byla dobrá zpráva, to by bylo lepší počkat s náledím do léta.

Ale jestli ne, tak je ta cedulka špatně a má na ní být prostě „TATO CESTA SE NIKDY NEUDRŽUJE, PROTOŽE SE NÁM NECHCE! Váš ÚMČ“.

Josef Strubl

Volební kampaň je scestná

14. 10. 2010 v 21.28 • Témata: , , , ,

Přesněji vyjádřeno: volební kampaň, kterou vedou politické strany, tedy kandidáti, nás může vést na scestí. Kampaň mají vést voliči!

To se takhle sejdou na veřejném místě – v hospodě nebo ve sklípku – a mudrují:

„Toš sůsedi, budů volby, musíme sa poradiť, kdo to tu bude řídiť! Poslóché, Toncku, ty si rozumný chlap. My víme, že máš svó prácu, děcka a tak, ale kdo se tu v tem lepší vyzná?“

„Máňo, a co ty? Za nás, za ženské? Vy byste měli byt těma zastupitelama. Přeci nechcete, aby tam byli nejací hňupi?“

Směšné? Padlé na hlavu? Ne. Padlé na hlavu je volit podle barevnosti letáčku a velikosti bilbórdu. Znalost konkrétních lidí je spolehlivější. Schopní a inteligentní lidé ne vždy chtějí do politiky. Oni totiž často mají svou profesi, kterou dělají dobře a nemají důvod ji opouštět. Nevolíme ty nejschopnější z nás, volíme – doufejme – ty nejvhodnější z těch, kteří o to projevili zájem. Někdy některé musíme i přemlouvat. Musíme dělat voličskou kampaň.

Můj příklad je sice nadsázka, ale nějak podobně to proběhlo v jedné slovácké vesničce a dodnes tam mají starostu, na kterého jsou hrdí. Čím větší obec, tím více se řešení tomuto příkladu vzdaluje. Ale že to není úplně absurdní myšlenka nám dokládá iniciativa „vyměňte politiky“, která staví na vzájemných doporučeních voličů prostřednictvím sociální sítě – „fejsbůku“. Tam dělají kampaň voliči. Je to moderní, současné, digitální, progresívní a přitom to odpovídá mému legračnímu příkladu.

V Bystrci se tentokrát vytvořilo natolik reprezentativní a pestré portfolio subjektů, které jsou ochotny pracovat v samosprávě, že je z čeho vybírat. Tentokrát se voliči nebudou moct vymlouvat, že neměli koho volit. Je to na nich. Pokud budou zklamaní, tentokrát na tom kandidáti nebudou nést vinu.

Josef Strubl

Josef Strubl kandiduje do bystrckého zastupitelstva za volební uskupení Zelená pro Bystrc.

Související

ODS si plete liberalismus s cochcismem
Nezávislí kandidáti, makejte!
Josef Strubl a Jana Pálková, Zelená pro Bystrc: Nulový zisk, pokrýt náklady
Jediný spravedlivý?

ODS si plete liberalismus s cochcismem

13. 10. 2010 v 09.31 • Témata: , , ,

V Bystrckých novinách č. 1 z února 2010 si zastupitelka za ODS Marie Špindlerová posteskla: „Myslela jsem si, že doba, kdy se majitelům pozemků bude diktovat, co na své půdě postaví, je už dávno pryč.“ Tedy že z vlastnictví vyplývá právo dělat si „co chci“. Praktickým zakladatelem tohoto „cochcismu“ byl v devadesátých letech profesor Václav Klaus. Teoreticky je tento směr dosud nezpracován:-)

Obecnou podobou je přesvědčení, že si mohu dělat „co chci“, pokud mám peníze nebo jiný druh moci. Ale to přátelé není liberalismus; ten sice brojí proti regulacím v ekonomice, ale bezbřehou bezohlednost neuvádí jako svůj princip.

Paní zastupitelka mluví o konci doby, kdy se regulovalo. Dovolím si vlastní výklad věty paní Špindlerové, že má na mysli oněch okřídlených „čtyřicet let komunismu“, čtyřicet let nesvobody, čtyřicet let regulací. Je pravda, že těch čtyřicet let naší společnosti vymazalo kus paměti a přerušilo kontinuitu myšlení a zvyklostí. Ale kontinuitu regulací se snaží přerušit až paní Špindlerová a jí podobní „cochcisté“.

Podoba výstavby v obcích, zvláště ve městech, je totiž regulována prakticky od jejich vzniku a to i v trvale svobodném světě – „na západě“. Už za Rakouska-Uherska byla povinnost, aby stavba (na soukromém pozemku!) nenarušila bydlení okolních domů a scházela se k posouzení komise, která v případě potřeby regulovala. A to nemluvím o pozemcích obecních! O regulaci v městech německých nebo rakouských snad není třeba podávat zásadní důkazy – stačí jimi projet. Kdo vyšplhal na Eiffelovku, měl možnost se přesvědčit, že v Paříži je regulovaná i barva fasád. Kdo si myslí, že v New Yorku si může na pozemku každý postavit, co chce, podlehl své předpojatosti.

Ještě jiné je to na obecním pozemku (třeba na Horním náměstí).

Ve svobodném světě – v demokracii – je to tak, že si občané zvolí moudré spoluobčany, aby spravovali obecní věci. Prodat obecní pozemek se slovy „a teď si tam postavte co chcete“ moudré není. Na Horním náměstí nechce obec diktovat majiteli pozemků, co zde má postavit, většina pozemků je totiž obecních. Nediktuje, ale podmiňuje prodej soukromému vlastníkovi. Vzdává se zřetelné hodnoty – vlastnictví pozemku, která není hodnotou jen finanční. Říká, za jakých podmínek ho prodá. Kupující tuto podmínku buď akceptuje, nebo nikoli.

Kromě toho máme odborníky – urbanisty. Jistě, i ti mohou být dobří nebo špatní. Ale zrovna Atelier RAW patří mezi ty dobré. Je vhodné zpracovat nejdřív (ve spolupráci s občany a zastupiteli) architektonický návrh podoby nějakého území a ten pak realizovat – i za účasti soukromých investorů. To, jak už nyní stavby na Horním náměstí vypadají, je důsledek cochcismu.

Kdo se chce inspirovat, může se podívat na zajímavý web architektů.

Kdo by chtěl přímo studovat, může navštívit stránky ČVUT.

Můžete narazit na tento odborný text:

Stavební úřad se s mnoha problémy potýká, mnoho jiných problémů z hlediska architektury a urbanismu však vytváří. Normální postup, kdy by úředník víceméně vsazoval jednotlivé akce do předem kvalifikovaně zpracovaného, odborně oponovaného a veřejně projednaného regulačního plánu, dnes musí nahrazovat improvizací v jednotlivých územních řízeních.

Tento typ řízení, který by měl spíše doplňovat vyšší nástroje územního plánování, nese dnes veškerou tíhu rozhodování o území, včetně ožehavého stanovení přijatelných hmot a výše budov. Řízení bere na sebe stavební úřad ve stresu správních lhůt, za vypjatých jednání s investorem pod nepřiznaným, ale drtivým tlakem samosprávy, při nedostatku účinných právních nástrojů, fluktuaci zaměstnanců, jejich nedostatečné zkušenosti, kvalifikaci, zájmu. Závažnější než tyto „provozní“ problémy jsou ovšem problémy systémové.

Zatímco tvůrce regulačního plánu by uvažoval komplexně (o prostředí, o roli zeleně, vody, nezastavěného prostranství atd.), stavební úřad má před sebou podaný návrh jediné stavby a lhůtu 30-ti či 60-ti dnů. V řízení nemá možnost ani právo uvažovat o jiným, příznivějších variantách. V zajetí snahy být pozitivní a rozhodovat bez průtahů v zájmu klienta – investora, zapomíná, že současně zasahuje do životů stovek obyvatel dotčeného území. Také oni jsou totiž, je-li dotváření území založeno jen na sledu územních řízení, jeho nedobrovolnými „klienty“.

U pojmu „obec“ je třeba se v souvislosti s rozhodováním o území zastavit. Jak již mnohde zaregistrovali, zdaleka nemusí být synonymem objektivity a spravedlnosti, jeho skutečný obsah určují konkrétně zvolené osoby. V extrémních případech může radnici obsadit například část stavební lobby, která se snaží úřad využít jako razítkující „stroj“ pro povolování vlastních záměrů.

Podobné totální ovládnutí radnice je sice vzácné, příchylnost politiků k investorům je ovšem běžná a bude asi vždy působit ve prospěch jednotlivých investic na úkor péče o území jako celek. Vysázenou lipovou alejí, jezírkem nebo slavnostně otevřeným hřištěm sice radní určitou popularitu získá, na volební kampaň mu ovšem lípy nepřispějí…

Josef Strubl

Citaci připravila Ing. arch. Kateřina Mališová, předsedkyně občanského sdružení Stará Bystrc – Chaloupky

*

Ke stažení

Bystrcké noviny 1/2010 (PDF)


Bystrčtí zastupitelé se těší na R43 kolem přehrady!

12. 10. 2010 v 10.04 • Témata: , , , ,

V minulém roce se velmi vstřícně a s veřejností projednával Program rozvoje městské části Brno-Bystrc. Poté byl schválen a je k dispozici zde. Jde o strategický dokument, ke kterému se například bude nyní přihlížet při zpracovávání regulačního plánu Bystrce. Jeho důležitou součástí a jedním ze závěrů je SWOT analýza (str. 46). V ní se dovídáme, že zastupitelé vidí dálnici (proč používám tento pojem najdete zde) R43 jako příležitost pro rozvoj Bystrce! Doslova: „Zlepšení dopravní dostupnosti mimobrněnských tahů i dopravní situace v intravilánu městské části vybudováním silnice R43“. Jako „hrozbu“ ji uvádí pouze v případě, pokud by byla bez adekvátních ochranných opatření. Nutno podotknout, že těmi ochrannými opatřeními může nakonec být jen protihluková stěna, protože ono často zobrazované zatunelování je jen nezávazná vizualizace.

Takže bystrcké zastupitelstvo přiznává, že se na R43 přes Bystrc těší jako na „příležitost“.

Co by nám tedy R43 přinesla?

V první fázi několikaleté staveniště. Dokážete se představit ty tisíce tun zeminy, které by bylo třeba přemístit, ty tuny betonu, které by bylo třeba použít na mimoúrovňovou křižovatku v místě tramvajové zastávky Přístavní v rozsahu možná větším, než u tunelů Dobrovského v Žabovřeskách? Kolik by to bylo let hluku, prachu, zplodin a dopravní nedostupnosti, způsobené přechodnou likvidací stávajících cest? To je velká příležitost pro dobrodružný život na staveništi.

Bude-li dílo hotové, budeme muset při každé cestě na přehradu z prostoru ulice Přístavní překonat čtyři dopravní cesty, z toho dvě dálničního typu. Kdo by se na to netěšil?

Zastupitelé, kteří se rádi dívají na projíždějící auta, budou potěšeni přílivem 32.000 osobních i nákladních aut denně, z nichž většina nemíří ani do Brna ani z Brna, jen přijede odevzdat svou dávku smogu a hluku.

Teď k čemu by byla bude ona „příležitost“ napojit se ještě lépe na mimobrněnské tahy? Co asi pudí bystrcké obyvatele cestovat do Moravské Třebové (nikoli do Svitav, jak se tvrdí – tam plánovaná trasa nevede)? Nebo že by měli zastupitelé v plánu udělat z Bystrce a z okolí přehrady areál pro skladovací hangáry, které by napojení na dálnici dokonale využily?

Je to také příležitost, aby převládající severní větry odnesly z portálu tunelů zplodiny údolím Svratky přes starou Bystrc až do Komína a Žabovřesk. Je to tedy příležitost i pro celé údolí Svratky.

Jsem ironický? Já ano, ale zastupitelé to evidentně myslí vážně.

Nebylo by dobré, kdyby se nám k tomuto svému závěru vyjádřili, nejen koaliční, ale i opoziční zastupitelé? Nevzpomínám si na žádný zásadní boj při schvalování tohoto důležitého dokumentu.

Josef Strubl
strubl-bystrc.webnode.cz

Josef Strubl kandiduje do zastupitelstva Bystrce za volební stranu Zelená pro Bystrc, sdružující nezávislé kandidáty (což je jeho případ) a členy Strany zelených.

I když je to v článku uvedeno, znovu zdůrazněme, že vedení R43 přes Bystrc v tunelu není žádná hotová věc. Široce publikované vizualizace, které takto R43 představují nejčastěji, mají nejspíš za úkol vytvořit dojem, že nijak jinak se s vedením dálnice Bystrcí nepočítá. Pravý opak je však pravdou. Jde jen o jednu z možných variant, a to tu nejdražší, tudíž také nejméně pravděpodobnou.

*

Související

Josef Strubl: Mýlíte se ve všech bodech
Josef Strubl a Jana Pálková, Zelená pro Bystrc: Nulový zisk, pokrýt náklady
Rada Jihomoravského kraje projedná petici proti R43
Kníničky trápí doprava. A také R43
R43 přes Bystrc – opravdu špatné řešení…?!
Na každý problém existuje rychlé levné nesprávné řešení
Petr Firbas: Cílem je nalezení správné trasy R43
Pavel Kremitovský: Preferujeme R43 přes Bystrc

Za zelenou soutěží

11. 10. 2010 v 19.01 • Témata: , , , , , , , , , , , , , , ,

Fotosoutěž Barevně i černobíle se Zelenou pro Bystrc uspořádala bystrcká Strana zelených. Zahájili ji v polovině července a původně měla trvat do poloviny září, později ji Zelení prodloužili o dva týdny.

Tématem fotografického klání bylo „Co se vám v Bystrci líbí i nelíbí“. Zelení si sice od soutěže slibovali impulsy ke své činnosti v dalším volebním období, hlavním důvodem pro uspořádání však přece jen bylo se hlavně pobavit, přispět ke komunitnímu dění v Bystrci a dát příležitost talentovaným místním lidem. Podle zástupce organizátorů Petra Laštůvky (SZ) soutěž splnila očekávání.

Své fotografie zaslalo deset autorů, celkem se sešlo 47 snímků. Ty následně ocenila porota v tomto složení:

  • Josef Strubl (kameraman, filmař, fotograf, přednáší fotografii, SZ)
  • Josef Němec (fotograf, vědec, IT)
  • Věra Blažejovská (OS Horní náměstí)
  • Ludmila Sýkorová (podnikatelka, majitelka vinotéky Livino)
  • Miroslav Rek (fotograf)
  • Regina Agia (malířka, celebrita, hvězda)

Snímky byly hodnoceny anonymně. Každý z porotců nezávisle na ostatních přidělil fotografií od nuly do deseti bodů, podle toho, jak podle něj naplnila kritéria soutěže a jak na něj celkově zapůsobila. Body se pro každou fotografii sečetly, a tím vznikl žebříček fotografií, který si můžete stáhnout z odkazu na konci článku. Dále bylo zapotřebí vybrat tři vítězné autory, každý autor se hodnotil podle své nejlepší fotografie.

Vítězem se stal Michal Černý, jehož fotografie, zobrazující koně s jezdkyní na bílém poli získala v součtu 51 bodů.

Druhým v pořadí byl fotograf Tomáš Fila. Ten zabodoval snímkem z přehrady.

Třetím v pořadí byl Jakub Raus, jeho úspěšná fotografie zachytila vývěsku na konečné tramvaje na Ečerově ulici.

A jaký dojem udělala soutěž na jednotlivé porotce?

Věra Blažejovská: „Pohlazení po duši jsou fotky z přírody – zimní snímek s koněm nebo letecké snímky nad hradem Veveří, stejně zajímavě působí i vypuštěné dno přehrady. Naopak se mě dotkly snímky nevábně působícího našeho bezprostředního okolí  – je to především konečná tramvaje – neutěšené nástěnky, posprejované stánky, přístřešek DPmB, také další snímky zahuštěnosti panelové výstavby nepůsobí dobře, stejně tak stará stavba PFC na Letné. Člověk v běžném denním shonu často ani nevnímá a proběhne kolem budek na konečné, vběhne do tramvaje a odjede. A čmáranice bere jako nutné zlo. Ale je to opravdu nutné ? Neměli bychom spíše kolem sebe tvořit krásno, které duši povznáší a brání zlu? A toto krásno si chránit. Samozřejmě,že těch pohledů, které stojí za to je v našem okolí v přírodě mnoho, ale měli bychom si je umět vytvořit i tam, kde bezprostředně bydlíme. A nedopustit další stavby jako je např. Letná. A výchova ke krásnu u našich dětí se nám jistě vrátí. Z tohoto pohledu soutěž splnila svůj úkol a ukázala nejenom místa krásná,ale i ta,co stojí za změnu.“

Josef Strubl se po hodnocení smál: „Neuhlídal jsem se a jako notorický pedagog jsem slovně ohodnotil každou fotku (jeden a půl dne práce – jsem děsně pomalý).  Třeba se to nějak k autorům dostane. Nebo třeba ne, aby mě neinzultovali. Ale snažil jsem se pochválit i ty slabé.“

„Tématem fotosoutěže bylo zachytit co se vám v Bystrci líbí i nelíbí,“ hodnotí pan Strubl soutěž jako  celek, „Nelze přehlédnout časovou souvislost s blížícími se komunálními volbami. Z tohoto pohledu jde o dobrý nápad Strany zelených (já nejsem členem a ani jsem u vyhlašování soutěže nebyl), neboť kdo se umí lépe dívat kolem sebe, než fotograf? Proto při mém hodnocení beru v potaz i tento občanský postoj, jak se projevil na fotografiích“

Úplné hodnocení pana Strubla je velmi obsáhlé, proto jej zde neuvedeme celé. Můžete si ho stáhnout z odkazu na konci článku. Nejvíce jej zaujaly snímky, které pořídil Michal „Egi“ Eger dírkovou komorou: „Následující série sedmi snímků je pořízena dírkovou komorou. Autor má techniku obdivuhodně zvládnutou. Vlivem velkého zorného úhlu je dosaženo velkého perspektivního zkreslení, připomínajícího vlastnosti objektivu typu rybí oko. “

„Snímek kostela tak díky oné hypertrofované perspektivě zvýrazňuje volný prostor kolem kostela, potlačuje radnici, která ve skutečnosti budově kostela konkuruje. Lampa, která se naklání ke kostelní věži, působí až humorně a snímek tak dostává pohádkovou hravost. Černobílost a vinětace v rozích dává snímku retro nádech a snímek vzdaluje od reality, což s námětem souzní. Výběrem stanoviště se navíc autorovi podařilo kostel obrazově izolovat od okolí, zejména od obchodního střediska v sousedství a navrátit mu důstojnost. Otazník visí jen nad kulatým víkem kanalizace.“

Možná jste si všimli, že pan Strubl do soutěže také sám jeden snímek zaslal. Zelení se po konzultaci rozhodli, že v pravidlech žádné omezení, které by porotcům bránilo snímky posílat, není, a pan Strubl slíbil, že v případě, kdyby něco vyhrál, cenu přenechá dalšímu v pořadí. Nakonec jeho fotografie ale stejně skončila poslední.

Josef Němec, amatérský fotograf a vědec, k soutěži napsal: „Žádná z fotografií nebyla vyloženě špatná, některé však byly příliš nudné či lépe řečeno obyčejné. Autor prostě jen vzal fotoaparát a stiskl spoušť.  Nedal do obrázku ani kousek myšlenky. Chápu, že možná právě takto vidí každý den svět okolo sebe, ale pokud ho nedokáže pro nás ostatní zvýraznit, neliší se jeho svět od toho našeho a tudíž nás ničím nezaujme.“

„Některé jiné fotografie naopak byly velmi hezké a myšlenku měly, bohužel však nepříliš vystihly ono široké téma Bystrc, neboť mohly být nasnímány kdekoliv. Ač nerad, i takovým fotografiím jsem byl nucen ubral nějaké body. Závěrem bych vítězům rád popřál, aby své umění ještě více zdokonalili, je-li to vůbec ještě možné, těm ostatním pak, aby ve snaze fotografovat neustali, a aby se od těch lepších poučili, jak z obyčejné fotografie udělat alespoň hezkou pohlednici, když už ne rovnou umělecké dílo.“

Miroslav Rek, který také sám rád a dobře fotografuje, viděl soubor soutěžních snímků takto: „Z fotografií je patrné, že v Bystrcu se nachází stále nevyužité stavby z dob nedávno minulých a i ty využité by si zasloužili jistou dávku péče nejen v podobě polystyrenu a akrylátové fasády. Snad se doba jejich revitalizace nebude rovnat době poločasu rozpadu panelu jak je tomu mnohdy vidět v jiných sídlištích. Na druhou stranu je zase vidět, že jestliže se na věci kolem sebe podíváme jinou optikou nemusí vypadat až tak příšerně a některé dokonce i krásně. Přeji Bystrci ať vzkvétá.“

A Reginu Agia zvláště zaujala fotka s balónem: „Wau! Vidím, že ti inteligentnější mají i síť proti balónům.“

První tři soutěžící získali od Zelených věcné ceny (fotografickou publikaci, profesionální stativ a SD kartu). Jeden z nich si odměnu převzal na happeningu Horního náměstí v neděli 10. října, ostatním bude nebo již byla doručena poštou nebo jinak. Všem soutěžícím i porotcům organizátoři ještě jednou děkují.

Jestli se ze zelené fotosoutěže stane bystrcká tradice, která se bude opakovat každým rokem, se zatím ještě neví.

*

Michal „Egi“ Eger (jeden ze soutěžících) zhodnotil výsledky: „Za ruční práci bych si byl zasloužil bejt aspoň v první půlce tabulky, ale aspoň jsem jim soutěž prošťouchnul a neskončilo to fiaskem a naprostým nezájmem. První tři snímky jsou jasně nejlepší z Bystrce a symbolizují jednotlivé klíčové aspekty: zaostalost (kůň, závěje, suché stromy), devastace (rozpraskané vyschlé dno, rozpadlá loď) a totální zmar (zastávka prakticky v instantní podobě, agitka) :o)).“

*

Ke stažení

Celkové výsledky fotosoutěže (PDF)
Hodnocení fotografií Josefem Strublem (PDF)

Související

Zlatý hřeb fotosoutěže: Regina!
Fotosoutěž uzavřena, fotografie putují k porotě
Fotosoutěž dnes končí
Sedm nových snímků
Balón, potok, děti
Zelení prodlužují soutěž a zpřesňují pravidla
Inferno u kostela
Komu se nelení
Do konce fotosoutěže zbývá deset dnů
Vyhlášení soutěže, pravidla, galerie
Soutěžní fotografie chválí i kritizují
Bystrc plechovkou od kávy a dírkou od špendlíku

Josef Strubl a Jana Pálková, Zelená pro Bystrc: Nulový zisk, pokrýt náklady

5. 10. 2010 v 13.30 • Témata: , , , , , , ,

Na otázku k výši nájmů v městských bytech odpovídá nezávislý kandidát Josef Strubl ze sdružení Zelená pro Bystrc. Nakolik je jeho názor reprezentativní pro celé sdružení není dosud známo. Další kandidáti také otázku obdrželi.

Ano, obec má mít byty a nájem v nich má pokrýt údržbu (včetně případného úvěru na pořízení), nemá obsahovat zisk pro hrazení jiných výdajů obce, ale také nemá být od jinud dotovaný. Konkrétní propočet je věcí konkrétní situace – viz příspěvek pana Altmana. Tím se vytvoří norma pro rozumnou výši nájemného, která by fungovala jako regulační nabídka (nikoli od pojmu „regulované nájemné“, ale od „regulační smyčka“) pro komerční nájemné a odhalovala by lichvu.

Bytová situace v našem státě totiž není „normální“, je poznamenaná dobou socialismu (který měl na to, co je spravedlivé, jiný názor). Byty jsou tak rozděleny podle jiných pravidel (než tržních), za která jejich obyvatelé většinou skutečně nemohou. Asi není rozumné nyní nastolit období stěhování nájemců (navíc soukromí vlastníci k výměnám bytů často odmítají dávat souhlas), protože bydlení je něco víc, než si pořídit auto. Lidé si za nějakých okolností uspořádali život a pokud někdo pravidla mění, může zneužívat situace, že se člověk většinou nerad stěhuje. Proto zvyšování nájemného není čistě tržní, ale může obsahovat i to, že platím víc, abych se nemusel stěhovat. Tržní by bylo: „Zde je prázdný byt, nájem je takový – chcete nebo ne?“ Ve starých bytech je ale situace spíš takováto: „Vy 40, 50 let bydlíte ve sto let starém domě, ale já jsem teď majitel, a když mi nedáte měsíčně tolik, co chci, jděte pryč.“ To není normální ani v tržních ekonomikách. Proto je třeba, aby existovala rozumná alternativa.

Na druhé straně vím, že zatímco „domkaři“ a „družstevníci“ investovali do svého bydlení nemalé částky i čas, někteří nájemci – platící po léta mírný nájem v obecním (státním) bytě a investující své přebytky do chalup a chat a do skvělých dovolených – se nyní se diví, že bydlení je tak drahé.

Jiným problémem jsou takzvané „sociální byty“, tedy to, co se vyvinulo z „obecních pastoušek“ devatenáctého století. Nikdy totiž nebyla společnost tak necitlivá, aby někoho nechala na dešti a mrazu. Obec se vždy o tyto lidi starala. Nijak nadstandardně, ale tak aby nezhynuli. Standard však dnes vypadá jinak, než před sto léty. Zde je nutné vycházet z možností obce a je třeba velké obezřetnosti před zneužíváním.

P.S. V Králově Poli je prvorepublikový bytový dům (18 jednopokojových bytů), který vlastní družstvo nájemníků, za jednopokojový byt platí 700 Kč měsíčně a během sedmi let existence zgenerálkovali střechu, podřezali (podizolovali) celý barák, vyměnili stoupačky, opravili dlažbu, zrekonstruovali elektřinu, opravili sklepy a odpady ve sklepech, opravili předzahrádku s plotem… A včil mudruj!

Pro případnou doplňující otázku: Bydlím v domě, který jsem si za výrazné pomoci vlastních rukou postavil.

Josef Strubl
Zelená pro Bystrc

Doplněno

Zdravím, souhlasím s názorem Jožky Strubla.

Jana Pálková
Zelená pro Bystrc

Související

Volební téma: Nájemné v obecních bytech
Alena Křivánková k nájmům: Žádné stanovisko
Jan Strmiska: Nízké nájmy chceme udržet
Pavel Březa: Jsou východiska bytové politiky města Brna správná?
Jiří Altman k nájmům: Nízké, racionální a věcně zdůvodněné
Jaroslav Kacer: Nájemné je třeba zvýšit, obecní byty prodat

Zelená pro Bystrc představuje své kandidáty

5. 10. 2010 v 11.38 • Témata: , , , , , , , , , , , , , ,
Kandidátku Zelená pro Bystrc tvoří uskupení Strany zelených a nezávislých kandidátů, kteří prosazují podobné zásady a názory na řízení Bystrce.

1. Ing. Petr Laštůvka, ředitel NNO, 32 let (www.bystrc.zeleni.cz)
2. Jana Pálková, referentka, 56 let (www.r43.cz)
3. Martin Novotný, zpěvák, 43 let (www.bystrc.zeleni.cz)
4. Ing. Luboš Raus, technolog, 52 let (www.bystrcnik.cz)
5. Ing. Anežka Jenešová, administrativní pracovnice, 50 let (www.bystrcnik.cz)
6. Mgr. Petr Čerbák, IT specialista, 29 let (www.bystrc.zeleni.cz)
7. Ing. Viktor Hořínek, soukr.podnikatel, 56 let
8. PaedDr. Josef Strubl, soukr.podnikatel, 48 let (www.strubl-bystrc.webnode.cz)
9. Mgr. Jitka Šrůtková, právník, 31 let
10. RNDr. Jiří Esterka, analytik-konzultant, 60 let  (www.bystrc.zeleni.cz)
11. Marta Charousová, soukr.podnikatelka, 63 let
12. Milan Marčišák, soukr.podnikatel, 51 let
13. Doc. Antonín Buček CSc., učitel VŠ, 67 let
14. Ing. Josef Šroubek, v důchodu, 70 let
15. Ing. Arch. Martin Král, architekt, 41 let
16. Karla Schweigerová, soukr. podnikatel, 49 let
17. MgA. A Mgr. Jana Francová, učitelka VŠ, 34 let
18. Ing. Jaroslava Bučková, v důchodu, 69 let
19. Gábina Srbecká Dis., mateřská dovolená, 32 let
20. Bc. Ivana Jenešová Dis., studentka, 24 let
21. Lukáš Novotný, student, 20 let
22. Dana Laštůvková, soukr. podnikatel, 55 let
23. Aleš Žampach, soukr. podnikatel , 49 let
24. Bc. Martin Jeneš, student, 22 let
25. Mgr. Tomáš Pecka, archeolog, 34 let
26. Ing. Zdeněk Kukla, vedoucí laboratoře, 40 let
27. Martin Sedláček, zámečník, 38 let

Související

Luboš Raus: Když dva dělají totéž, nebývá to totéž
Jediný spravedlivý?

Jediný spravedlivý?

30. 9. 2010 v 10.12 • Témata: , , , ,

Jediný kandidát z mnoha desítek. Jen jeden (nakolik je mi známo) člověk, kandidující do zastupitelstva Bystrce v podzimních komunálních volbách, věnoval čas a energii k přímému osobnímu oslovení voličů na internetu. Jediný, který srozumitelně řekl – tady jsem, právě takový jsem, chci váš hlas, uvažte to. A ptejte se mne.

Josef Strubl, kandidující za volební stranu Zelená pro Bystrc, jako jediný investoval svůj čas do vytvoření vlastní internetové prezentace, v níž se voličům představí a pokusí se vysvětlit jim, proč by právě jej měli volit. Neskrývá se za nicneříkající fotografie a dvouřádkové „profily“, ani za v podstatě anonymní partajní značku. Josef Strubl, filmař, kameraman a aktivista občanského sdružení Stará Bystrc – Chaloupky, na svých stránkách o sobě publikuje konkrétní informace, a umožňuje voličům, aby se jej na cokoli zeptali.

Volební strana Zelená pro Bystrc sdružuje kandidáty ze Strany zelených a nezávislé osoby, které se aktivně zajímají o život v Bystrci. Jsou jimi i členové občanských sdružení, včetně Horního náměstí (Luboš Raus, Anežka Jenešová).

Nemusíte s názory pana Strubla souhlasit, alespoň je ale můžete poznat. Nemusí se vám líbit a nemusíte jej volit, ale už víte proč. O kolika dalších z nicneříkajících jmen na kandidátkách partají to můžete říct? V Bystrci kandiduje deset stran, celkem asi 250 lidí.

Josefa Strubla je třeba pochválit; bohužel alespoň u mne převládá pocit, že situace, v níž jen jeden člověk z mnoha desítek udělal to, co by mělo být samozřejmostí, je naprosto děsivá.

Viktor Lošťák

Související

Prezentace Josefa Strubla
Občanské sdružení Stará Bystrc – Chaloupky

Josef Strubl: Mýlíte se ve všech bodech

26. 9. 2010 v 19.43 • Témata: , ,

Článek Ing. Jana Suchého R43 přes Bystrc – opravdu špatné řešení…?! vzbudil docela velký polemický ohlas. Jak by také ne, vždyť v něm pan Suchý představil (na obyvatele Bystrce) dosti neobvyklý názor – tvrdil, že R43 vedená přes Bystrc je vcelku dobrý nápad. S tím nesouhlasí Josef Strubl, nezávislý kandidát na kandidátce Zelená pro Bystrc.

Všem diskutujícím za jejich názory děkujeme.

*

Pane Suchý, mýlíte se ve všech bodech.

1. Havárie nezpůsobuje silnice, ale řidiči. Ani po vybudování R43 nepřestanou umírat lidé. Jednak umírají v provozu i na dálnicích (vyšší rychlost má horší následky), jednak je jen otázkou času, kdy se provoz na nové komunikaci zahustí tak, že bude opět „neúnosný“ (nová dálnice vytvoří nové příležitosti pro rozvoj satelitních městeček a hustota se obnoví).

2. Jiné varianty nebudou „mnohonásobně dražší“. Odkud tuto informaci čerpáte?

3. Není pravdivá tradovaná informace, že trasa přes Bystrc je prakticky připravena ke stavbě. V této stopě jsou v úseku D1 – Kuřim pozemky, které patří asi 1380 vlastníkům, státu patří výrazná menšina (viz http://www.r43.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=98&Itemid=44).

4. Jelikož k ušetření peněz patrně nedojde, nebude co investovat.

5. Nejde o velký městský okruh, ale o transevropskou dálniční síť TEN. Tím bude od Brna (Bystrc je totiž součástí Brna) zavlečena další tranzitní doprava, čímž se skutečně Brnu neodlehčí.

Viz též http://www.r43.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=98&Itemid=44: „Není pravda, že trasa přes Bystrc výrazně uleví dalším městským částem. Dle studie EIA je při vedení přes Bystrc pokles v některých ulicích Žabovřesk asi 15%, v jiných částech pak asi 1 – 5% (tj. v rámci statistické chyby). Pokles dopravy v Brně při vedení R43 Boskovickou brázdou je podobný (Generel dopravy JmK), odlehčí Brnu o asi 16 – 20.000 vozidel.“

6. Bolestivější varianta pro Bystrc neexistuje.

Pokud byste použil pro ilustraci jinou vizualizaci: http://oko.brno.cz/galerie/obrazky/l1094639249.jpg, bylo by vidět těch zhruba deset jízdních pruhů, které budete muset překonat při procházce k přehradě, pokud se ještě někdo bude chtít jít nikoli k přehradě, ale k dálniční křižovatce.

Vím, že jste slušný člověk, takže Váš článek připisuji tomu, že jste neměl k dispozici věcné informace, ale jen propagandistické údaje nadšených propagátorů tohoto urbanistického paskvilu.

Josef Strubl

*

Související

Na každý problém existuje rychlé levné nesprávné řešení
R43 přes Bystrc – opravdu špatné řešení…?!
Politici definitivně prohráli spor o Hitlerovu dálnici
Soud odmítl stížnost kvůli R43
R43: Petice za obchvat Brna
Jana Pálková: Když kraj nezváží varianty R43, územní plán smete soud
R43? Udělejme referendum, navrhují někteří kandidáti
Jana Pálková: Jak to vypadá s R43?