Příspěvky se štítkem ‚Jindřich Jedlička’

Hledá se ředitel/ředitelka pro Zoologickou zahradu

27. 12. 2011 v 11.38 • Témata: , , , , , , , ,

Rada Brna splnila předsevzetí magistrátní koalice ODS-ČSSD a vypsala, stejně jako u všech příspěvkových organizací, jejichž ředitelé jsou ve funkci déle než pět let, výběrové řízení na ředitele brněnské zoologické zahrady.

Nynější ředitel MVDr. Martin Hovorka je ve své funkci dvanáct let. Za dobu svého působení kolem něj vznikla početná skupina hlasitých kritiků, převážně z řad chovatelů zahrady. Jedním z nich je i autor následujího textu Jindřich Jedlička. Nyní již bývalý – byl propuštěn v souvislosti se zrušením Stálé akvarijní výstavy letos v létě – zaměstnanec zoo a člen starší ze dvou odborových organizací Zoo Brno hodnotí vývoj v zoo během posledních let a podmínky výběrového řízení.

Text Jindřicha Jedličky jsme převzali ze stránek odborů Zoo Brno.

*

I.

Zoologická zahrada města Brna byla založena v roce 1953. Její odloučené pracoviště, Stálá akvarijní výstava („SAV“ nebo jen „Akvárium“) v centru města pak v roce 1969. Zoologická zahrada je příspěvkovou organizací statutárního města Brna, kde spadá pod řízení Odboru životního prostředí Magistrátu města Brna. Zoo je na národní úrovni členem UCSZ (Unie českých a slovenských zoo), na mezinárodní úrovni WAZA, EAZA, i na východ orientované EARAZA. Nejvyšší návštěvnosti dosahovala zoo v letech 1974 až 1984, vždy přes tři sta tisíc návštěvníků samotné zoo, obvykle přes čtyři sta tisíc včetně Akvária. V roce 1981 to bylo 461 058 návštěvníků. Samotné Akvárium dosáhlo statisícových návštěvností v letech 1986 až 1988, v roce 1987 nevelkou expozici v centru města navštívilo cca 115 000 lidí.

Brněnská zoo po roce 1989 nejprve upadala, později stagnovala a stagnuje. Dna propadu návštěvnosti dosáhla samotná zoo v roce 1994 (141 819 návštěvníků), tedy tři roky před jmenováním současného ředitele. Obratu dosáhl pan architekt Petr Fritsch, dočasně pověřený řízením zoo, návštěvnost pak postupně (do roku 1998) rostla na přibližně dvě stě tisíc návštěvníků ročně, a na této hodnotě od roku 1999 stagnuje vyjma úspěšného roku 2008, s mláďaty ledního medvěda. Akvárium se na návštěvnické dno dostalo v letech 2002-2003, tedy v šestém a sedmém roce působení současného ředitele zoo, v obou letech poklesla pod deset tisíc návštěvníků. (Ač bez investic a zájmu ze strany vedení zoo, návštěvnost stálé akvarijní výstavy později rostla až na dvojnásobek těchto hodnot, než bylo v srpnu tohoto roku akvárium na Radnické zrušeno.)

Snahou o nápravu stavu brněnské ZOO  měla být Strategie rozvoje ZOO města Brna zpracovaná v letech 2001 až 2002 Regionální rozvojovou agenturou jižní Moravy. Ta stanovila na léta 2002 – 2012 následující měřitelné výstupy:

  1. ZOO Brno bude v pořadí návštěvnosti na druhém až třetím místě v rámci zoologických zahrad v ČR, přičemž roční návštěvnost dosáhne minimálně 500 000 osob
  2. V ZOO Brno budou zajištěny odpovídající kapacity služeb pro návštěvníky (počet občerstvovacích míst)
  3. V ZOO Brno bude v 9 pavilonech a 124 expozicích chováno minimálně 443 druhů zvířat v celkovém počtu minimálně 2338 jedinců (v souladu s Chovatelskou koncepcí ZOO města Brna)
  4. ZOO města Brna bude ekonomicky soběstačná minimálně z padesáti procent
  5. ZOO města Brna bude mít jednoho až dva odborné pracovníky odpovědné za realizaci mezinárodních záchranných programů (koordinátoři TAG – Skupiny pro záchranu ohrožených taxonů živočichů, EEP – Evropského záchovného programu nebo CBSG – Skupiny pro záchranu ohrožených živočišných druhů chovaných v zajetí), bude vést jednu až dvě plemenné knihy (jednu pro zahraniční a jednu pro domácí živočišný druh) nebo bude plnohodnotným členem řešitelského týmu mezinárodních záchranných projektů ohrožených živočichů
  6. Jeden až dva odborní pracovníci ZOO města Brna budou členy managementu mezinárodních asociací zoologických zahrad a akvárií
  7. ZOO města Brna se bude účastnit dvojnásobného počtu záchranných projektů EEP, CBSE, IUCN nebo CITES oproti roku 2003 (počet projektů v roce 2003: 22)
  8. Vzdělávací programy ZOO Brno pro veřejnost budou strukturované podle cílových skupin (mateřské školy, základní školy, střední školy, vysoké školy, střední věková skupina, senioři – univerzita třetího věku) a pro každou skupinu bude připraveno nejméně pět programů

Z osmi cílů snad můžeme v roce 2011 pokládat za částečně splněný jeden, ten nejméně náročný, osmý. Rozumí se tím, že existuje několik takzvaných výukových programů, ve skutečnosti ppt prezentací, a několik „pracovních listů“ s jednoduchými otázkami pro různé věkové skupiny dětí. K prvním sedmi cílům postupně:

Ad 1.  Návštěvnost instituce v roce 2010 poklesla na 238 036 návštěvníků, v roce 2009 dosáhla 250 184 návštěvníků. Asi desetinu z toho tvoří návštěvníci Stálé akvarijní výstavy, nikoliv návštěvníci samotné zoo. Obecně návštěvnost zoo stagnuje právě mezi dvěma sty tisíci a čtvrt milionem návštěvníků, tedy na úrovni regionálních zooparků v Chomutově či Jihlavě. Všechny významné zoologické zahrady (Praha, Dvůr Králové, Plzeň, Zlín, Liberec, Ostrava či Olomouc) brněnskou zoo výrazně předčí. Od splnění cíle, půlmilionové roční návštěvnosti a druhého až třetího místa mezi českými zoo jsme se od roku 2002 vzdálili, nikoliv přiblížili.

Ad 2.   Do stravovacích kapacit bylo investováno na dvacet milionů /!/ korun (restaurace u Tygra, stánek v otočce vláčku…), avšak bez výsledku. Restaurace je silně ekonomicky ztrátová a návštěvníky zoo krajně neoblíbená. V horní části zoo se v návštěvnických špičkách kapacity služeb občerstvení naopak nedostává. Neodpustíme si zde poznámku: Patří tento bod svým významem skutečně na druhé místo mezi vytčenými cíli?

Ad 3.  Investiční výdaje zoo byly v uplynulém období historicky rekordní, v přepočtu na hektar expoziční plochy jedny z nejvyšších mezi ostatními zahradami. Přesto prakticky nebyly vybudovány žádné návštěvníkům přístupné pavilony, jen venkovní expozice (bobři, vlci, dětská zoo /domácí zvířata/, medvěd hnědý, rys kanadský, rosomák, sovice sněžná, jeřáb, pekari …) Zoo tedy nadále disponuje dvěma pavilony opic z nichž jeden je přístupný návštěvníkům, pavilonem exotických ptáků, teráriem, návštěvníkům přístupná je i bývalá stáj kopytníků (nyní dětská zoo). Do vnitřních ubikací tygrů je možný průhled z návštěvnické cesty, stáje kopytníků včetně žiraf jsou nadále nepřístupné. Zrušeny byly expozice lvů, jaguárů, pum, gepardů, malých šelem, dikobrazů, hrabavých, vrubozobých a brodivých ptáků, prakticky všech antilop atd. K cíli devíti pavilonů a 124 expozic jsme se vůbec nepřiblížili.

Co se týká počtu druhů a jedinců zvířat, ty se ve výročních zprávách zvýšily především díky průhlednému triku: Jedinci i druhy chované na Stálé akvarijní výstavě na Radnické ulici v centru města začali být sčítáni se zvířaty chovanými v zoo, dříve byly uváděni v téže publikaci zvlášť. (Poznámka: Nyní, po zrušení akvária na Radnické ulici, navíc 90% těchto jedinců a druhů není vůbec vystaveno pro veřejnost.) Mají-li být nové a staré údaje porovnatelné, je třeba si v duchu odečíst asi tisíc akvarijních rybiček stovky druhů od nyní udávaných hodnot 1700 chovaných zvířat tří set druhů. K vytčeným cílovým číslům 2338 jedinců 443 druhů jsme se tedy vůbec nepřiblížili, uvážíme-li, že čísla ve Strategii jsou převzata z Expoziční koncepce (Král, B. 2000), a ta se Stálé akvarijní výstavě nevěnuje a její chovance nezahrnuje.

Ad 4.  Dosud nejvyšší soběstačnosti (42%) dosáhla zoo v roce 2008 díky náhodnému chovatelskému úspěchu, odchovu dvou mláďat medvěda ledního, tento úspěch byl komerčně důsledně využit. Ihned následujícího roku číslo kleslo zpět na tradičnějších 36%, přibližně třetinové soběstačnosti dosahuje naše zoo dlouhodobě. K padesátiprocentní soběstačnosti nyní nesměřujeme. Je ovšem třeba říci, že ředitel Martin Hovorka v ústních diskusích podmiňuje vysokou návštěvnost i soběstačnost zoo investičními dotacemi v každoroční výši padesáti milionů korun po deset let, tedy půl miliardou v investičních dotacích, a to s sebou přináší i podstatné navýšení provozních nákladů budoucích staveb. Je tedy možné, že dosažení padesátiprocentní soběstačnosti zoo takovýmto způsobem by bylo pro zřizovatele Pyrrhovým vítězstvím. Pokrytí padesáti procent nákladů provozu zoo by město poté stálo v absolutní částce mnohem více, než dnešní provozní dotace kryjící dvě třetiny neinvestičních výdajů zoo, nehledě na vynaložené investiční náklady a jejich odpisy.

Ad 5.  Vývoj v zoo směřuje směrem právě opačným; nejen, že naše zoo nemá koordinátory chovu či vedoucí plemenných knih, naše zoo opakovaně ztratila díky nesmyslné fluktuaci zaměstnanců chovatelského úseku i pouhé zastoupení v komisích a odborných skupinách (TAGs) v mezinárodních institucích (EAZA).

Ad 6.  Vzhledem k výše uvedenému je nám tento cíl, tedy účast zástupců brněnské zoo ve vedení mezinárodních asociací zoologických zahrad a akvárií, vzdálen zcela mimo obzor, naprosto mimo dohled.

Ad 7.  Účast zoo Brno v EEP nejen že neroste, nýbrž z 22 programů v roce 2002 poklesl na 20 programů v roce 2009. Navíc počet jedinců jednotlivých taxonů a aktivita (odchovy mláďat) těchto druhů jsou směšně nízké, naprosto nesouměřitelné s významnějšími zoologickými zahradami v zemi.

Protože osmý bod již byl zmíněn, nezbývá než konstatovat, že zoologická zahrada města Brna patrně do roku 2012 nejen, že nemůže splnit měřitelné výstupy vytčené ve Strategie rozvoje z roku 2002, ale v řadě bodů dojde ještě k regresi, výsledky budou horší než stav před deseti lety a před utracením stovek milionů korun z veřejných rozpočtů.

Současný management ZOO přesto každoročně vyhodnocuje plnění „akčního plánu“, podle něhož naprosto úspěšně naplňuje cíle Strategie a plní se jednotlivá opatření. Papír snese všechno.

Vyloučíme-li extrémní hodnoty (minimum v roce 2001 a maximum v r. 2008), pak návštěvnost brněnské zoo v uplynulé dekádě stagnuje, návštěvnost letos zrušeného akvária lehce stoupala. Z vrcholu návštěvnosti zoo v roce 2008 je znát, že Brňané jsou připraveni do své zoo opět chodit, bude-li zoo chovat a vystavovat zajímavá zvířata. V roce 2008 to byla dvě mláďata medvěda ledního.

Strategie, kterou za Regionální rozvojovou agenturu jižní Moravy připravoval zejména pan mgr. Libor Opluštil, zmapovala analýzou SWOT vnitřní situaci, silné a slabé stránky zoo, podobně jako vnější pozici, příležitosti a ohrožení. Strategie mohla, a měla, být podkladem pro rozhodování managementu  zoo, mohla, a měla, přispět k lepšímu využití příležitostí, k odstranění rizik, k zúročení silných a k potlačení slabých stránek organizace. Výsledek je ovšem po deseti letech tristní, jak bylo zdokumentováno porovnáním stanovených měřitelných výstupů se skutečností. V prostředí právní formy příspěvkové organizace, která nemá správní radu, nýbrž statutárním orgánem je sám ředitel organizace, leží zodpovědnost výlučně na něm. Není totiž v pravomoci rozhodování nikterak limitován vyjma obecně platných právních norem a nezbytnosti schválení rozpočtu organizace zřizovatelem.  Je tedy zřejmé, že Zoologická zahrada města Brna opět narazila především na limity schopností, erudice, kompetentnosti a psychosociálních charakteristik osobnosti svého ředitele.

II.

Rada města Brna vyhlásila dne 15. 12. 2011 výběrové řízení na obsazení funkce ředitele/ředitelky Zoologická zahrada města Brna, příspěvková organizace. Byl jsem v této souvislosti tázán tiskem i přáteli a bývalými kolegy na názor, a dovolil jsem si dát mu pak i tuto písemnou podobu.

Podmínky výběrového řízení, jak byly zveřejněny, podle mého názoru umožňují, aby byl nalezen výborný ředitel pro brněnskou zoologickou zahradu. Nezaručují to, samozřejmě. Zaručit to nemohou žádné „požadované předpoklady“, šanci ovšem může zvýšit dobré složení výběrové komise. Ani vynikající komise ovšem není chráněna před omylem.

Zkusím rozebrat, ryze subjektivně, jednotlivé body požadavků, jak jdou po sobě:

1. Vysokoškolské vzdělání magisterského studijního programu, nejlépe veterinárního směru, případně zemědělského, ekonomického, manažerského či technického směru.

Rozumím podmínce magisterské úrovně akademického vzdělání. Nerozumím, proč je na první místo postaveno vzdělání veterinárního směru, ostatní nejsou v kategorii „nejlépe“. A úplně chybí vzdělání přírodovědné, zejména obor biologie; absolventi přírodovědeckých fakult se do výběru nevejdou, technický směr je naopak přípustný. Znamená to, že absolvent řekněme strojní fakulty VUT nebo Vysoké školy báňské by byl lepším ředitelem zoo, než povězme zesnulý Profesor RNDr. Zdeněk Veselovský, DrSc? (Volím tuto nežijící všemi respektovanou osobnost jako příklad, abych se vyhnul podezření, že protěžuji nějakého skutečného kandidáta). Preference veterinárního vzdělání před vzděláním v zoologii není šťastná. Mezi veterinárními lékaři jsou i vynikající chovatelé a zoologové, ale jen tehdy, pokud takovými byli již v osmnácti letech, když se po maturitě na veterinu hlásili. Samotné studium veterinárního lékařství je směrováno na patologii zvířete, převážně hospodářského zvířete. Choroby skotu, choroby prasat, choroby drůbeže, choroby koní, choroby ryb a včel, choroby malých zvířat… jenže nejde o výběrové řízení na šéfa veterinární kliniky. Zoo potřebuje větší zaměření na „fyziologii“, na zdravé zvíře, nežli na „patologii“. (Ostatně, což jsme již zapomněli na neblahé působení MVDr. Jany Brandstätterové nebo MVDr. Petera Guby v ředitelské funkci?) Dnes již lze studovat i obor „speciální chovy“ a skládat státnice přímo z „chovu exotických zvířat“, „chovu exotických savců“, „chovu exotických ptáků“ atd. Dal bych tedy přednost tomu, kdyby různé biologické směry, včetně environmentálních studií, byly rovnocenným kritériem. Naopak samotné manažerské vzdělání je, dle mého názoru, v současné situaci pro zoo Brno nedostatečné. Nejsme v situaci pražské zoo před nástupem PhDr. Fejka, není zde stabilizovaný odborný tým, který v Praze tehdy byl k dispozici. Pro „manažera“ bez odborného vhledu je nesmírně těžké sestavit de novo expertní tým, chybí mu kritéria, podle nichž si mezi odborníky vybere. V Brně právě to bude nutnou podmínkou budoucího úspěchu.

2. Praxe minimálně 5 let ve vrcholové manažerské pozici ve střední nebo větší organizaci či společnosti, z toho minimálně 3 roky praxe se samostatnou zodpovědností za celkové výsledky řízeného celku.

Zoo má řádově jedno sto zaměstnanců. V českých podmínkách snad „střední“, ve skutečnosti ale malá organizace. Žádné pobočky v zemi natož v Evropě a na světe, pouhé lokální působení. Rovněž cash flow: Nějakých sedmdesát milionů českých korun ročně, z toho dvě třetiny z dotace … to ještě není středně velká organizace, natož „větší“. Důležitější než samo pětileté působení v top managementu je úspěšnost takového působení. Současný ředitel zoo Brno předsedal zemědělskému družstvu v Šitbořicích. Výsledkem byla (nakonec neúspěšná) žaloba majitelů podniku (družstva) na manažera. Požadovat do příspěvkové organizace (tabulkový plat) jedině top manažera může znovu přivést do zoo manažera neúspěšného, v komerční sféře zkrachovalého.

Kéž by osvícená výběrová komise dala šanci lidem, kteří jsou na vzestupu sil a schopností, ne na sestupné trajektorii. Například lidem z neziskových organizací, nebo z chovatelských asociací. Lidem z oboru, byť dosud ze středního stupně řízení. Kéž je přirozená autorita cestou k funkci, ne jmenování do funkce jediným zdrojem autority.

3. Schopnost samostatného jednání, vyjednávací, prezentační a komunikační schopnosti ve směru k odborné veřejnosti na mezinárodní úrovni a k médiím.

Třetí podmínka, komunikační schopnosti, je v pořádku, chybí mi ovšem zmínka i o komunikaci směrem dovnitř organizace. Je pěkné postavit se před shromáždění laiků, třeba na setkání dárců a sponzorů zoo, a „komunikovat“. Obtížnější je komunikovat se zasvěcenými, s lidmi znalými faktů. Vyjednávat. A být při tom důvěryhodný. Ovšem schopnost samostatného jednání je poměrně obtížně prokazatelná a hodnotitelná, ač se jeví tak samozřejmá. Je-li uváděna jako samostatná podmínka, pak mi chybí zmínka o schopnosti kooperace, spolupráce (rovněž i na mezinárodní úrovni).

4. Výborné vyjadřovací schopnosti v mluveném i písemném projevu.

V pořádku, ale jak budou ověřeny? Zdá se, že budou-li kritéria u uchazečů bodována, je zde místo pro „přilití bodů“. A propos, písemný projev. Budou kandidáti psát před komisí slohové cvičení nebo esej? To je jen taková připomínka v dobách, kdy se i diplomové, rigorózní a disertační práce dají koupit hotové.

5. Znalost principů veřejné zprávy.

K bodu nemám připomínek.

6. Všeobecný přehled legislativy a znalost legislativy upravující činnost zoologických zahrad, příspěvkových organizací, včetně pravidel dotační politiky státu a EU.

K bodu nemám připomínek.

7. Schopnost navázat na Strategii ZOO Brno a prosadit její implementaci.

To je zajisté zajímavý bod. Nesvazuje budoucího ředitele/ředitelku příliš? Na jedné straně bych nerad viděl z deset let starého dokumentu Strategie „posvátnou krávu“, na druhé straně, pokud jde o zajištění jisté kontinuity, aby vývoj zoo Brno nešel ode zdi ke zdi, pak je to v pořádku. Snad výběrová komise přistoupí ke kritériu právě tak, a nebude penalizovat uchazeče, jejichž vize deset let starou Strategii překročí, překoná.

8. Časová flexibilita, řidičský průkaz sk. B, uživatelská znalost práce na PC (zejm. Word, Excel, PowerPoint).

K bodu nemám připomínek.

9. Vynikající znalost anglického jazyka slovem i písmem, znalost dalšího cizího jazyka výhodou.

Do you speak English, if you’re standing as a candidate again?

Pořadí uveřejněných předpokladů nepovažuji za vyjádření jejich závažnosti při rozhodování.

III.

Zbývá mi vypořádat se s otázkou: Je výběrové řízení poctivě, otevřeně a transparentně vypsáno, není spíše „napsané na míru“ někomu konkrétnímu?

Toužíme-li po změně k lepšímu, nesmíme se bát změny. Jsem zvyklý vždy připouštět dobrou vůli, jednání v dobré víře, a to včetně práva na omyl. (Za takový neúmyslný a napravitelný omyl chci považovat právě třeba neuvedení přírodovědeckého směru vzdělání mezi přípustnými, právě tak chybu v datu (roce) uzávěrky přihlášek do výběrového řízení.) Jak jsem napsal v úvodu této druhé části textu, podmínky umožňují, aby byl výborný ředitel nalezen, a to je nyní nejpodstatnější. Nepodléhejme představě, že někde čeká „předurčená“ osobnost, které místo ředitele z vyšší moci náleží. Nyní se otevírají pro zoo různé cesty, různé alternativy, z nichž více může být dobrých.

Připouštím ovšem i možnost, že výběrové řízení je opravdu přichystáno někomu „na míru“. Ale jsem a zůstávám optimistou, výběrové řízení vítám a vidím v něm naději pro zoo.

Přejme tedy naší zoologické zahradě, aby výběrová komise i radní našeho města měli tentokrát při výběru ředitele či ředitelky zoo šťastnou ruku.

Jindra Jedlička

Část I. byla vytvořena na základě tohoto díla:
Anonymous, 2011: Think-Tank manažerských koncepcí pro ZOO Brno od roku 2012 .
Dostupné on-line http://svobodneozoobrno.czechian.net

*

Související

Petr Fejk ředitelem Zoo Brno?
Výběrové řízení na ředitele zoo vyhlášeno
Hovorkova „pětiletka“ v čele Zoo Brno končí. Jeho post míří do konkurzu
Z akvárií není vidět ani desetina. Potřebujeme peníze, říká ředitel
Zoo bez zvířat? Zpráva chovatele kritizuje poměry v zahradě

Dokážu fakta, každou větu. Jindřich Jedlička stojí za svou kritikou zoo

31. 8. 2011 v 09.42 • Témata: , , , , , , , , , , , ,

Jindřich Jedlička, chovatel brněnské zoo, je autorem kritické zprávy o poměrech v zahradě. Je konečným cílem vedení zahrady zoo bez zvířat?, ptá se v textu s nadsázkou a dovozuje ze statistických čísel, že samotný chov zvířat zabírá v činnosti zoo čím dál tím menší podíl, zejména na úkor administrativní činnosti. V textu zprávy se také zabývá nízkými platy v zoo, jež podle něj navíc dlouhodobě klesají vůči celostátnímu průměru, a tvrdí, že vedení zoo není ochotno vést se zaměstnanci dialog.

Vedení zoo se vůči zprávě postavilo jednoznačně odmítavě. Mluvčí zoo Lucie Kapounová veškerou kritiku odmítla. Údajně jsou statistická data Jindřicha Jedličky zmanipulovaná, výsledky zkreslené selektivním výběrem výchozích čísel a zpráva prý obsahuje i vyslovené nepravdy. Vedení zoo dokonce kritika pohoršila natolik, že neváhalo a sáhlo i k hrozbám žalobami.

Jindřich Jedlička se soudu nebojí. „Každou větu mého textu snadno dokážu před soudem,“ trvá na svém.

Vše mohu dokázat

„Proto jsem napsal text tak dlouhý, aby bylo nad vší pochybnost jasné, co říkám. Reakce mluvčí zoo Lucie Kapounové na pouhé citace je pro mne „o ničem“ – moudře praví, co já v textu poctivě říkám, a dělá, jako by při tom mé tvrzení vyvracela. Přivítal bych ovšem, kdyby se Bystrčníku podařilo přimět paní Kapounovou k reakci na původní, celý text – kde tam najde chybu? Rád před soudem dokáži fakta, každou větu ve svém textu. Těším se na to,“ odpovídá na hrozby mluvčí zoo chovatel Jedlička.

Úspěchy na úrovni chovatelského kroužku školní družiny

První část Jedličkovy kritiky i odpovědi mluvčí zoo se týkala údajně stále klesajícícho významu chovu zvířat v činnosti zoo. Jindřich Jedlička poukazoval na bobtnání administrativních činností, vedení zoo ve své odpovědi uvádělo, že jak počet jedinců, tak i počet druhů chovaných zahradou od roku 1997 vzrostl, takže o upozaďování chovu nemůže být řeč.

„Paní tisková mluvčí si vytrhla podnadpis, odmyslela si uvozovky v něm a opomněla se zabývat podstatou textu pod ním,“ odmítá argumentaci chovatel a ukazuje čísla jiná. Pro porovnání si zvolil poslední dekádu, období mezi léty 2000 a 2010. Výsledkem srovnání je následující tabulka:

Savci Ptáci Plazi a Obojživelníci Ryby Ostatní (zejména bezobratlí) celkem
2000 276/83 217/63 231/53 996/108 49/23 1769/330
2010 451/90 215/69 240/54 748/93 234/45 1888/351
změna +69% / +8,5% -1% / +9,5% +4% / +1,8% -25% / -14% +378% / +95% +6,7% / +6,4%

„Od roku 2000 do roku 2010 se počet zvířat v zoo Brno opravdu o něco zvýšil, konkrétně o 6 a půl procenta z výchozího počtu,“ připouští Jindřich Jedlička.

„Dovolím si však vaší pozornosti doporučit dva údaje: Nejprve si povšimněme rozporu ve sloupci savců. Počet jedinců stoupl velmi výrazně, počet druhů zdaleka tolik ne. Čím to může být způsobeno? Nabízím toto vysvětlení: Jde z podstatné části o domácí zvířata. Počet druhů tolik neroste, stále jde o kozu domácí, ovci domácí, a koně domácího. Počty ovšem radikálně vzrostly. Typický projev rozvoje moderní, na ochranu ohrožených druhů zaměřené zoo. Druhý údaj k povšimnutí: Zatím co počet ryb poněkud poklesl, výrazně stoupl počet chovaných živočichů bezobratlých, konkrétně až na 478 % původního stavu. Co to?  Úspěch očividně spočívá v bezobratlých, zejména strašilkách a pakobylkách. Úspěch na úrovni chovatelského kroužku při školní družině prvého stupně základní školy.“

Koncepce se plní, chybí už jen 48 let a miliarda investic

Mluvčí zoo ve své odpovědi tvrdila, že zoo postupně naplňuje cíle, jež jí stanovila schválená strategická koncepce rozvoje. Porovnání pana Jedličky však ukazuje méně utěšený stav: „Ze změn v poslední dekádě vyplývá, že koncepčních cílů bude dosaženo za čtyřicet osm let,“ vypočítává.

„Mezi léty 2000 a 2010 (včetně) bylo v zoo Brno investováno 230 milionů 972 tisíc korun. Mluvíme o investicích, nikoliv provozních nákladech. A za tuto dobu bylo dosaženo, při dobré vůli, 18,5 % koncepcí plánovaného nárůstu počtu chovaných druhů. Extrapolací dojdeme k celkovým potřebným investičním nákladům jedné miliardy dvou set osmesáti milionů sto sedmdesáti sedmi tisíc korun v cenách  platných mezi lety 2000 a 2010. Opravdu jsou to plány natolik realistické, že dokazují skutečný a reálný zájem managenentu zoo na hlavní činnosti příspěvkové organizace, a vyvracejí tezi z článku o ústupu od hlavní činnosti zoo ve prospěch různých činností doplňkových?“ ptá se Jedlička.

Funkce tiskové mluvčí demonstruje vysokou fluktuaci

Původní zpráva Jindřicha Jedličky také tvrdila, že v porovnání s průměrnou mzdou ve státě ohodnocení pracovníků zoo stále klesá – podle něj za posledních deset let z 80 % na 70 % průměru. Tisková mluvčí oponovala, že tento údaj je nesprávný a je pouze výsledkem svévolného výběru výchozích dat a metodiky jejich zpracování. I v tomto bodě však Jindřich Jedlička trvá na svém.

Ve svém textu vypočetl, že nízké ohodnocení pracovníků způsobuje, že průměrně zaměstnanec zůstává v zoo jen 28 měsíců. Když vysokou fluktuaci mluvčí zahrady popřela, demonstruje své tvrzení na příkladu její funkce: „Vzpomínám si třeba na pány Mgr. Honce, P. Urbánka, J. B. Trnku, Bc. Stuchlíka, Mgr. Hrazdíru…,“ vyjmenovává předchozí tiskové mluvčí zahrady, „Má paměť je děravá, přesto, paní Kapounová je nejméně šesté jméno s funkcí tiskový mluvčí za čtrnáct let, průměrná životnost 28 měsíců. Kde jsem to číslo, 28 měsíců, jenom viděl?“

Odbory nikoho žalovat nebudou

K odpovědi zoo na kritiku se krátce vyjádřil i Michal Jurčík, také zaměstnanec zoo a předseda jedné ze dvou odborových organizací, jež v zahradě působí. Komentoval zejména tu část odpovědi, v níž mluvčí zoo Lucie Kapounová striktně odmítla, že by kdy docházelo k nezákonnému škrtání již odpracovaných přesčasových hodin: „V zoo proběhlo několik kontrol z Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj. Prověřována byla i evidence odpracované práce přesčas a, světe div se, byla po návštěvě Inspektorátu práce proplacena – předtím v evidenci jako by vůbec neexistovala.“

Ani odbory se hrozeb žalobou nebojí. „V případě potřeby naše tvrzení doložíme u soudu. Nikoho žalovat za očerňování dobrého jména odborové organizace nyní nehodláme. Máme důležitější věci na práci,“ napsal Michal Jurčík.

Komu sloužíme? Občanům nebo vedení?

V závěru své odpovědi Jindřich Jedlička píše: „Nezbývá než doporučit paní tiskové mluvčí, aby navštívila co možná nejvíce zoologických zahrad a postoupila dál ve svém vhledu do problematiky. Aby se zamyslela nad tím, na jaké úrovni dnes brněnská zoo stojí, a na jaké úrovni, s ohledem na své vnější podmínky a na  pozici města Brna jako zřizovatele, stát může. Doporučuji přemýšlet o významu slova loajalita. Komu je zaměstnanec povinován loajalitou?  Firmě (a tím jejím majitelům, v případě komunální příspěvkovky tedy občanům města) a nebo managementu?“

-vl-

Odpověď Jindřicha Jedličky jsme pro její rozsáhlost významně zkrátili a zredigovali. Celý text, který nám pan Jedlička poslal, stejně jako plné znění jeho původní zprávy a odpověď mluvčí zoo Lucie Kapounové si stáhněte z odkazů pod článkem.

*

Ke stažení

Jindřich Jedlička – Odpověď na reakci Lucie Kapounové na jeho zprávu o stavu Zoo Brno (PDF)
Zoo bez zvířat je nesmysl – Odpověd pro Bystrčník ze strany zoo (Lucie Kapounová, mluvčí) (PDF)
Zaměstnanost, platy a personální náklady v ZOO Brno v roce 2010 (Jindřich Jedlička, chovatel) (PDF)

Související

Výhrůžky zoo jsou směšné a dětinské
Zoo bez zvířat je nesmysl, oponuje zoo a hrozí žalobou
Zoo bez zvířat? Zpráva chovatele kritizuje poměry v zahradě
Stránky odborové organizace brněnské zoo
Stránky Zoo Brno

Zoo bez zvířat je nesmysl, oponuje zahrada a hrozí žalobou

30. 8. 2011 v 07.03 • Témata: , , , , , , , , , , , ,

Je konečným cílem vedení brněnské zoologické zahrady zoo bez zvířat? Tak se v nadsázce ptá autor analytického dokumentu Jindřich Jedlička, chovatel brněnské zoo. Kritizuje ve svém textu nárůst všech vedlejších činností zoo, zejména administrativních, na úkor samotného chovu zvířat. V hledáčku jeho kritiky pak jsou i další vleklé problémy, jimiž podle něj zoo trpí – nízké ohodnocení zaměstnanců a tím vyvolaná vysoká fluktuace, nezkušenost pracovníků i neochota vedení k dialogu.

Ke zprávě Jindřicha Jedličky, kterou Bystrčník publikoval včera, nám zaslala vyjádření mluvčí zoologické zahrady Lucie Kapounová. Stanovisko zoo lze shrnout krátce – nic z tvrzení chovatele Jedličky není pravda.

Chovy stále rostou

„Zoo bez zvířat je nesmyslný výrok, proti kterému se vedení zahrady jasně ohrazuje,“ napsala Lucie Kapounová.

„Vše dokazují fakta,“ tvrdí mluvčí, „V lednu 1997 bylo v Zoo Brno chováno 445 zvířat   126ti  druhů (955 zvířat  – 231 druhů i s rybičkami), v lednu 2010 už zoo chovala 906 zvířat 192 druhů (1888 zvířat – 322 druhů i s rybičkami). To je více jak 100% nárůst chovaných zvířat a více jak 50% nárůst druhového zastoupení zvířat oproti roku 1996. Podle chovatelské koncepce, která je součástí schválené strategie zoo má být konečný stav 2338 zvířat ve 443 druzích.“

Mluvčí zoo naznačuje, že autor kritického textu uvedená fakta zná, avšak záměrně je opomíjí nebo překrucuje: „Pan Jedlička byl členem dozorčí rady od 1. 11. 2007 do 31. 10. 2010. Je tedy seznámen se všemi základními dokumenty Zoo Brno.  Zná Chovatelskou koncepci, Strategii Zoo Brno, Generel rozvoje Zoo Brno a jednotlivé akční plány, které navazují na výše uvedené a zastupitelstvem Statutárního města Brna schválené dokumenty.“

Jedličkovy údaje jsou mylné. Možná záměrně

Z manipulací obviňuje Lucie Kapounová Jindřicha Jedličku i nadále: „Pan Jedlička zpochybňuje oficiální statistické údaje, publikované ředitelstvím zahrady. Zatímco oficiální čísla mluví o 111 zaměstnancích v roce 2010, Jindřich Jedlička vypočítává, že v roce 2010 zoo zaměstnávala 137 osob. Pan Jedlička má buď mylné informace anebo je jím, jako autorem článku, záměrně manipulováno s údaji, které jsou používané v různých dokumentech.“

Mluvčí popisuje metodiku, jakou zoo dochází k výpočtu průměrné mzdy svých pracovníků a popírá, že by docházelo ke snižování platu zaměstnanců v porovnání s celostátním průměrem. Jindřich Jedlička naproti tomu tvrdil, že za poslední dekádu kleslo ohodnocení pracovníků zoo z 80 % na 70 % celostátního průměru.

„80% průměrné mzdy v roce 2000 a 80% průměrné mzdy v roce 2010 (18 549 z 23 951) jsou stejné v procentech vůči celostátní průměrné mzdě,“ oponuje ústy své mluvčí vedení zoo a výpočty chovatele Jedličky odmítá: „Účelové propojování výše uvedených jednotlivých údajů vytváří velké množství spekulativních variant.  Je jen na krupiérovi, co namíchá a na lidech, zda chtějí hazardovat s dobrým jménem organizace, ve které dlouhá léta pracují nebo pracovali.“

Nic se nefalšovalo

Jindřich Jedlička poukázal i na to, že krátce po nástupu nynějšího ředitele zoo Martina Hovorky do funkce prý docházelo k porušování zákoníku práce. Z příkazu ředitele měly být zaměstnancům dodatečně škrtány již odpracované přesčasové hodiny.

„Nikdy nebyl falšován záznam pracovní docházky.  Toto tvrzení je nepravdivé,“ napsala mluvčí zoo, „Jestliže docházelo, podle pana Jedličky, k porušování zákoníku práce, je k zamyšlení, proč tedy tuto situaci odbory v danou chvíli neřešily, na událost neupozornily a nehájily tak zájmy zaměstnanců.“

Dialog chceme, problémem je druhá strana

Stejně jako všechnu předchozí kritiku, odmítla Lucie Kapounová i tvrzení, že by vedení zoo nebylo ochotno naslouchat svým zaměstnancům a vést s nimi dialog.

„Obě odborové organizace mají možnost účastnit se porad vedení Zoo Brno. Jsou zvány na první poradu vedení v měsíci. Z těchto porad jsou pořizovány zápisy. Vedoucí odborů, pan Jurčík, za poslední dobu předložil pouze jeden návrh, tomu bylo vyhověno,“ uvedla mluvčí.

„Bohužel, většinou se názory odborů dozvídá vedení Zoo Brno z tisku. Což nepovažuje za šťastný, ani konstruktivní tah. Navíc jde především o kritiku již provedených aktivit, bez návrhu na jejich řešení.“

Dáme vás k soudu

Závěrem všechny, kdo by snad chtěli poměry v brněnské zoologické zahradě v budoucnu kritizovat, mluvčí Lucie Kapounová varuje: „V případě, že bude kdokoli očerňovat dobré jméno Zoo Brno a nepravdivě a spekulativně informovat o dění uvnitř zahrady, je v tuto chvíli vedení Zoo připraveno podat žalobu na poškozování dobrého jména organizace.“

-vl-

Závěrečné hrozby mluvčí zoo Lucie Kapounové se bezprostředně týkají i Bystrčníku. Proto jsme k záležitosti vydali krátké prohlášení.

 *

Ke stažení

Zoo bez zvířat je nesmysl – Odpověd pro Bystrčník ze strany zoo (Lucie Kapounová, mluvčí) (PDF)
Zaměstnanost, platy a personální náklady v ZOO Brno v roce 2010 (Jindřich Jedlička, chovatel) (PDF)

Související

Zoo bez zvířat? Zpráva chovatele kritizuje poměry v zahradě
Stránky odborové organizace brněnské zoo
Stránky Zoo Brno

Zoo bez zvířat? Zpráva chovatele kritizuje poměry v zahradě

29. 8. 2011 v 14.12 • Témata: , , , , , , , , , ,

Mluvčí brněnské zoo Lucie Kapounová zaslala k textu Jindřicha Jedličky vyjádření vedení zoo. Stanovisko zahrady publikujeme zítra.

Zoo bez zvířat má být dlouhodobým programem vedení brněnské zoologické zahrady, tvrdí v nadsázce tamější odboráři.

V delším analytickém dokumentu, publikovaném odborovou organizací Zoo Brno, poukazuje jeho autor, chovatel Jindřich Jedlička, na vleklý problém zahrady. Je jím podle něj rozrůstání všech dalších činností zoo, zejména administrativních, na úkor samotného chovu zvířat.

Roste administrativa na úkor chovu

„Vedení brněnské zoo má neuvěřitelnou schopnost vytvářet si podle známých Parkinsonových zákonů umělou agendu nesouvisející s podstatou své činnosti,“ píše v závěru sedmistránkového dokumentu Jedlička.

„Nejprve bobtnal úsek propagačně vzdělávací. Brzy došly kanceláře a židle. Když byly na kanceláře přeměněny i klubovny Stanice mladých přírodovědců, rozpínání PVÚ se zabrzdilo. Úlohu další expanze vesmíru zoo převzal pak úsek ředitelský. Má k tomu jeden dobrý předpoklad: Smlouvy a dohody poradců a externistů nevyžadují nutně kancelář v zoo. Být asistentem asistenta lze i z domova. V prozatím poslední fázi rozpínání ředitelský úsek pohltil restauraci U tygra. Ale považte, čtvrtmiliardový (již se hovoří i o třech stech milionech) projekt „nového vstupního areálu“ obsahuje i zcela novou správní budovu zoo! A to v Kníničkách, tedy konečně dále od zvířat a jejich chovatelů. To bude nových židlí, nových kanceláří…“

Jedlička dokazuje svá tvrzení na statistických číslech. Tvrdí, že podíl nákladů, které s chovem zvířat přímo souvisí a nelze je nijak podstatně snížit – jako jsou výdaje na energie a krmivo – na celkových nákladech zoo, trvale klesá. To je podle něj ilustrací, že samotný chov zvířat je v činnosti brněnské zoologické zahrady čím dál víc upozaďován.

Mzdy klesají

Jedlička také zpochybňuje oficiální statistické údaje, publikované ředitelstvím zahrady. Podle něj zahrada používá pro výpočet počtu zaměstnanců, jímž se pak vykazuje, metodiku, jež je pro ni výhodná, avšak zastírá pravý stav věcí. Zatímco oficiální čísla mluví o 111 zaměstnancích v roce 2010, Jindřich Jedlička vypočítává, že v roce 2010 zoo zaměstnávala 137 osob.

Na základě těchto údajů pak kritizuje údajně chybný výpočet průměrné mzdy v zoologické zahradě. Podle odborářů ředitel zoo Martin Hovorka mluví o průměrném hrubé mzdě zaměstnance zoo devatenáct tisíc korun. Už to prý je mylný údaj, vzniklý svévolným zaokrouhlením částky 18 549 korun. Pokud se však použije pro výpočet počtu zaměstnanců správná metodika, klesne skutečný průměrný plat na 16 691 korun.

„To je méně než 70 % průměrné mzdy v republice,“ píše Jindřich Jedlička a pozastavuje se nad tím, že odměňování pracovníků v zoo se navíc s léty stále snižuje. „Pro porovnání, v roce 2000 jsme si v zoo vydělali průměrně 10 513 korun, tedy přibližně 80 % celostátního průměru.“

Podhodnocení a frustrovaní zaměstnanci odcházejí

Nízké mzdy mají být příčinou vysoké fluktuace. Jedlička vypočítává, že v roce 2010 činila míra fluktuace v zahradě 42 %.

„V průměru vydrží zaměstnanec v zoo 28 měsíců a 18 dní,“ zdůrazňuje Jedlička, „A to je míra fluktuace vypočtena výhradně pro kvalifikované zaměstnance. Produktivita práce je u nás doslova limitována nezkušeností.“

Právě v nezkušenosti chovatelů, kteří na svém místě nevydrží dostatečně dlouho, brzy odejdou a jsou nahrazeni novými, znovu nezkušenými pracovníky, vidí odboráři příčinu chovatelských problémů.

Jedlička tvrdí, že vedení zoo krátce po nastoupení ředitele Martina Hovorky do funkce porušovalo zákoník práce a falšovalo evidenci pracovní dobu. Údajně měly být zaměstnancům dodatečně škrtány již odpracované přesčasové hodiny.

„Dnes již o nezákonné praxi falšování evidence odpracované doby odbory informace nemají,“ připouští Jedlička.

Dialog si vedení nepřeje. Chceme změnu

Přestože odboráři navrhují cesty, jak z celkově neutěšené situace brněnskou zoologickou zahradu dostat, pochybují, že by vedení zoo bylo ochotno jim naslouchat.

„Beztak budeme okřikováni, že se pokoušíme svévolně, samozvaně zasahovat do sféry řízení, což nám nepřísluší,“ píše v závěru dokumentu rezignovaně Jindřich Jedlička.

„Můžeme stokrát říkat: Omezování hlavní činnosti zoo, třeba rušením expozic, není správnou cestou k úsporám. Ihned budeme obviněni, že nejsme v kritice konstruktivní. Jakmile navrhneme konstruktivně jakoukoliv změnu, dozvíme se, že překračujeme svou kompetenci, že to je věcí managementu, tedy o našich návrzích se samozřejmě jednat nebude. Jedno je ale jisté. Dosavadní trend není udržitelný, změna je nezbytná,“ končí zpráva.

-vl-

Zprávu Jindřicha Jedličky jsme pro její obsáhlost v článku významně zkrátili a zredigovali. Plné znění si stáhněte z odkazu níže.

Ke stažení

Zaměstnanost, platy a personální náklady v ZOO Brno v roce 2010 – Jindřich Jedlička (PDF)

Související

Stránky odborové organizace brněnské zoo
Stránky Zoo Brno

Jindřich Jedlička: Jestli lidé nechtějí o výstavu přijít, musí to říct

17. 6. 2011 v 15.36 • Témata: , , , , , , , , , , , , , , , , ,

Že by se měla stálá akvarijní výstava na Radnické ulici zrušit, ředitel brněnské zoologické zahrady Martin Hovorka ještě počátkem letošního května popíral. Podle odborářů jim sdělil, že všechny takové zprávy jsou jen fámy. Jen o tři týdny později už se ale z fám stal reálný záměr.

Vedení zoo ve shodě s náměstkem primátora Ladislavem Mackem plánuje expozici ryb zlikvidovat. Vedou je prý k tomu „úspory“ a fakt, že dům, v němž výstava sídlí, je nutno rekonstruovat. Narušená statika Staré radnice prý vyžaduje akvária vystěhovat a nejlepším řešením snad má být jejich úplné zrušení.

O konkrétních rysech plánu na uzavření instituce, fungující na stejném místě od roku 1969 a těšící se stále dobré návštěvnosti, se zatím mnoho neví. Zašel jsem se tedy poptat Jindřicha Jedličky, chovatele, který ve stálé akvarijní výstavě pracuje, jak to se zrušením akvárií vypadá a co si o tom myslí.

*

Viktor Lošťák: Jindřich Jedlička je chovatel, zaměstnanec brněnské zoologické zahrady, bývalý šéf jedné ze dvou odborových organizací, které v zoo Brno působí. Dobrý den, pane Jedličko.

Jindřich Jedlička: Dobrý den.

Vy, pane Jedličko, pracujete na stálé akvarijní výstavě v Radnické ulici. To neříkám vám, ale čtenářům. Vy samozřejmě víte, kde pracujete…

Víte?

Pan Jedlička se netváří vesele.

Zřejmě nemáte náladu na vtipy. Kdo by také měl, když mu hrozí vyhazov z práce. Stálou akvarijní výstavu totiž chce vedení zoo ruku v ruce s představiteli magistrátu uzavřít. Takže – co vy na to, pane Jedličko? Co o plánu ředitele Hovorky víte?

Oficiálně nic.

Nic?

Absolutně ne, od vedení zoologické zahrady nemáme my zaměstnanci dosud jedinou informaci. Víme jen to, co řekl ředitel zoo Martin Hovorka v médiích, a co se člověk dozví odjinud.

To je docela zvláštní, když podle prohlášení magistrátu má začít rekonstrukce Staré radnice, v níž výstava sídlí, hned po prázdninách. Člověk by čekal, že už probíhají přípravy na stěhování akvárií. Mají se přece stěhovat do Bystrce, do prostor na Mniší hoře, že?

Opakuji, že oficiálně nevím nic. Ano, zřejmě se stěhovat mají, pokud k uzavření výstavy na Radnické dojde.

Pokud… Zkusme se na to podívat. Magistrát říká, že Stará radnice…

…asi byste měl vědět, že Stará radnice je nejstarší světská stavba v Brně. Starší už jsou jen církevní stavby.

Ano, děkuji, tedy magistrát říká, že nejstarší Stará radnice potřebuje rekonstrukci. Konkrétně statické zajištění mikropilotáží. Vy tady na výstavě pozorujete, že by vám dům padal na hlavu?

Ne, to zrovna ne. Na jedné ze stěn se objevily před časem praskliny, ale ty se dál nezvětšují. Ovšem to musí posoudit odborník, co je zapotřebí. Otázkou je, jestli mezi rekonstrukcí, opatřeními na zlepšení statiky budovy, a stěhováním výstavy existuje nutná příčinná souvislost. Nevím, je možné, že by se ty práce daly dělat i za provozu, alespoň částečného.

To je opravdu otázka pro experty.

Nebo by snad stačilo uzavřít výstavu na několik měsíců pro návštěvníky, avšak část nádrží ponechat, část přemístit jen uvnitř pronajatých prostor mimo staveniště, pro staveniště vyklidit jen plochu skutečně nezbytnou pro použitou stavební technologii…

Stálá akvarijní výstava – Mekka brněnské akvaristiky a teraristiky

Na vzniku Stálé akvarijní výstavy Zoologické zahrady města Brna (SAV) se podstatnou měrou podílela dlouholetá tradice akvaristiky v Brně. Její začátky se datují od roku 1907, kdy byl v moravské metropoli založen akvaristický a teraristický spolek Cyperus. Dosažené chovatelské úspěchy by nebyly nikdy úplné, pokud by se s nimi nemohla seznámit široká veřejnost, nejprve populární a později odbornou formou. Zpočátku se vystavování ryb odehrávalo jako ojedinělá i když hojně navštěvovaná a  tedy i úspěšná, leč časově omezená akce. Později však odborníci dospěli k závěrům, že je nutné zajistit dlouhodobou prezentaci výsledků akvaristiky i teraristiky a současně co nejširší veřejnosti poskytovat odbornou poradenskou pomoc. Tyto záměry realizovali autoři Stálé akvarijní výstavy v Brně. Využití odborných zkušeností, ale také citlivý přístup architektů při včleňování expozice do historických prostor staré brněnské radnice umožnilo, aby byla 3. dubna 1969 předána SAV nejširší veřejnosti.

Jedinečnost barev a tvarů

Stálá akvarijní výstava Zoo Brno je výjimečná už tím, že relativně na malém prostoru (cca 76 m2) představuje v centru města v 65 nádržích početné zástupce mořských i sladkovodních ryb a rostlin, některých obojživelníků, plazů a členovců  téměř z celého světa. V třicetileté historii SAV stojí za zmínku aktivity roku 1975. V něm došlo k další úpravě vnitřního prostoru a vznikla odchovna a přípravna krmiv. V roce 1996 bylo zřízeno první veřejně přístupné mořské akvárium v Brně. V  návaznosti na jeho vybudování a postupným získáváním chovatelských zkušeností narostl počet expozic s další mořskou tématikou. Můžeme zde například vidět zástupce ryb ostencovitých, sapínovitých, klaunů a  dalších. V roce 2000 a poté ještě v roce 2008 došlo také k přestavbě 850 litrové nádrže s korály, která patří k největším atrakcím.  V roce 2009 byla nově zřízena expozice „Tropický deštný prales“.

www.zoobrno.cz

Vy se zjevně snažíte stěhování akvárií vyhnout. Je to tak obtížné? Mohlo by se stát, že některé ryby uhynou?

Vy nejste chovatel, že ne?

Ne, ani ne. Proč?

Kdybyste byl, věděl byste, že otázka nestojí tak, jestli některé ryby uhynou, ale kolik jich bude. Stěhování expozice nevyhnutelně poškodí, otázkou je pouze míra poškození a jak ji minimalizovat. Ano, část ryb uhyne, některá akvária se poškodí.

Příprava stěhování bude náročná. U některých nádrží není vůbec jasné jak převoz provést. Máme tu mořské akvárium s korály, ty musí zůstat ve vodě ve stálé poloze. Musíme je zafixovat, těžko říct jak…

Rozumím, bude to problém. Když si představíte, že by vše běželo zcela ideálně, jaký minimální čas vyžaduje převoz? Od chvíle, kdy se výstava na Radnické pro návštěvníky zavře do okamžiku, kdy si ji první lidé budou moci prohlédnout v zoo v Bystrci.

Když bude vše pečlivě připraveno… odhadem, ale opravdu přibližně… čtyři týdny. Ovšem zatím není připraveno vůbec nic.

Je na Mniší hoře místo, kam se mohou akvária instalovat?

Ne, žádné vhodné místo tam není. Před časem jsme to zjišťovali. Jestli se mají akvária převézt do Bystrce, nezbude nakonec než je rozmístit po chodbách pavilonů. Chodby jsou přitom z mnoha důvodů pro ryby velmi nevhodné, třeba pro kolísající teplotu. Bude nutné vyrobit nové stojany pro nádrže, což bude stát peníze. Chodby by se měly zateplit, a to bude také drahé. Přitom vedení zoo se už roky zdráhá do akvarijní výstavy cokoli investovat.

K tomu se dostaneme. Mně se uložení na chodbách zoo také nezdá, vždyť pro to nebyly navrženy, návštěvníci si tam stěží budou mít možnost ryby dobře prohlédnout, v prosklených částech budou problémy s osvětlením, zúží se průchozí profily…

Samozřejmě. Je to nanejvýš provizorium.

Lze provádět mikropilotáž za provozu? Odpovídají stavební experti:

V souvislosti s mikropilotáží se většinou hovoří o zpevnění základů kvůli málo únosnému podloží. Nejčastěji se navrtají piloty relativně malého průměru šikmo pod základ tím se podloží zpevní a stěna dál nepraská. Prostorová náročnost je opět relativní. Nevím, zda projektant navrhl vrtání jen z venkovní strany nebo i zevnitř.

Místnosti, kde se bude vrtat se samozřejmě musí vyklidit. Ale ani v těch ostatních pravděpodobně nebude mozné pracovat kvůli hluku a vibracím.

Doc. Ing. Jaroslav Navrátil, CSc.
IDEA RS, s.r.o.

Mikropiloty jsou piloty v menším, obvykle cca 10 cm (max. 30 cm), vrtají se do země svisle nebo pod úhlem, používají se v zástavbě nebo ve stísněných podmínkách apod. Pilotovací souprava je menší, ale i tak to není žádný robůtek. Viz fotka z jedné stavby, co jsme dělali – dům U Zlatého orla, roh České a nám. Svobody. Zda to lze řešit za provozu nebo ne nejde bez dalšího říct.

Ing. Hana Jindrová
ARCHICON s.r.o.

Snaží se vedení zoo najít vhodnější prostory jinde, třeba někde v centru?

Nemám nejmenší tušení. Znovu připomínám, že o záměrech nás chovatele ředitelství zahrady neinformuje. Šéfem SAV je revírník, člověk na nízké úrovni v hierarchii řízení zoo. Tomu se na poradách říká, že se „stále nic neví“. I lidé z magistrátu si stěžují, že s nimi zoo ne moc dobře komunikuje.

Ale k vaší otázce – pochybuji, že by takové prostory hledali.

Vy tvrdíte, že stálou akvarijní výstavu vedení zoo už dlouho zanedbává.

Přesně tak. Kdysi dávno přišel ředitel Hovorka s megalomanským plánem. Ve sklepech radnice chtěl umístit nádrž pro žraloky, návštěvníci měli procházet jakýmsi akrylátovým tunelem a žraloci měli plout okolo nich. Když se ukázalo, že to nejde…

Proč ne? Ve světě taková akvária existují.

Kvůli prostorám.  Samotné akvárium by se do sklepa vešlo, ale nebylo kam umístit příslušnou infrastrukturu, čerpadla, filtry, takové věci. Stará radnice je památkově chráněný objekt, nelze tady bourat nebo něco přistavovat.

Když tehdy ředitel zoo zjistil, že jeho záměr je nerealizovatelný, ztratil o SAV naprosto zájem. Roky je výstava bez investic, nejdou sem peníze dokonce ani ve výši odpisů. To jinými slovy znamená, že expozice chátrají. Chovatelé dokonce některé věci kupují ze svých peněz.

Zoo zanedbává i marketing, SAV vůbec nepropaguje. Vždyť jste to musel vidět sám, když jste přicházel. Nikde žádný poutač, nápis… jsme prakticky neviditelní. Kdysi bývaly v tramvajích letáčky zvoucí na výstavu, dnes nic takového nikde nevidíte. Když i tak návštěvnost akvarijní výstavy představuje téměř deset procent celkové návštěvnosti zoo, je to malý zázrak a důkaz, že lidé mají o takový typ expozice zájem.

Jediné, co se tu za poslední roky udělalo, je, že se část akvárií zrušila a vybudovala se „pavoučí stěna“, kde je pár sklípkanů, strašilek  a mnohonožek.

Takže přece jen něco.

Promiňte, ale i když vedení tvrdí, že se tím SAV „zatraktivnila“, ve skutečnosti jde o cosi, co by se víc hodilo do chovatelského kroužku ve stanici mladých přírodovědců. Na to nemusíte být odborník, můžete se přesvědčit sám. Přitom možnosti, jak výstavu opravdu zlepšit, existují a kdyby mělo ředitelství zájem, už se mohly dávno uskutečnit.

Rozvoj zoo se řídí strategickým plánem, na jehož základě se každý rok připravují tzv. akční plány. V roce 2009 šéf SAV přišel s projektem nokturnária…

To znám, to jsem viděl v Praze! Tam je tma a netopýři, to se mi moc líbilo.

Ano, je to velmi přitažlivé pro návštěvníky. Nokturnárium jsme mohli vytvořit ve sklepě a chovat tam kaloně. Další částí projektu byl chov krokodýla v rozšířených prostorách na nynějším dvorku. Krokodýl by se sem na Starou radnici hodil, vždyť je symbolem Brna.

Turisticky by to bylo velmi atraktivní.

Přitom ne drahé.

Stálá akvarijní výstava Zoo Brno (Radnická 6) představuje v centru města ve čtyřiaosmdesáti nádržích o celkovém obsahu 7 980 litrů početné zástupce mořských i sladkovodních ryb, rostlin a živočichů téměř z celého světa. V současné době zde chovají více než 80 jedinců 32 druhů mořských ryb a přes 1000 jedinců 84 druhů ryb sladkovodních.

Otevřeno je denně od 9.30 do 17.00 hodin. Vstupné: rodina 75,-Kč dospělí 30,-Kč důchodci, studující (ISIC, ALIVE), děti do 15-ti let 15,-Kč děti do 3 let zdarma. Při předložení vstupenky ze SAV máte nárok na 20 % slevu na vstupném do Zoologické zahrady města Brna.

Co se s kaloni a krokodýlem stalo? Proč tu nejsou?

Na to se zeptejte ředitele. Akční plán byl odevzdán a zavřela se nad ním voda. Nikdo ho nediskutoval, nepadlo o něm už nikdy ani slovo. Jako by neexistoval.

Smutné. Vraťme se ke stěhování. Ryby se převezou na Mniší horu, radnice se opraví, a pak se nádrže převezou zpět. Vy se ale obáváte, že tomu tak nebude, že se celá výstava definitivně zruší. Proč?

Ředitel Hovorka to přece řekl v médiích, a náměstek primátora Macek byl zcela jednoznačný. Podle nich je výstava zastaralá a nemá lidem co nabídnout. Roky nechají expozici chátrat, a pak se jim zdá nepřitažlivá. Přitom lidé stále chodí, přes dvacet tisíc lidí ročně.

Padají tvrzení, že výstava tohoto typu nemá už dnes smysl. Pravý opak je pravdou, podobné akvarijní výstavy jsou po celém světě, namátkou v Kolíně nad Rýnem. Oddělovat akvarijní expozice od chovu vyšších zvířat je ustálenou a dobře zdůvodněnou praxí. I mezinárodní organizace EAZA je sdružením zoologických zahrad a akvárií, akvárií jako samostatných subjektů. Výstavy tohoto typu význam mají a budou ho mít i v budoucnosti, to je uznáváno na odborné úrovni všude. Stačí nahlédnout na web, na stránkách EAZA se můžete přesvědčit.

Akvarijní výstava v centru Brna táhne lidi i na Mniší horu. Část příchozích o zoo v Brně vůbec neví, a dozví se to až u nás. Zrušením SAV v centru přijde zahrada o víc než jen našich deset procent návštěvníků.

Výstava ryb funguje na Radnické od roku 1969, dvaačtyřicet let. Stala se brněnskou tradicí, každé dítě z Brna ji zná. Má velký význam pro postižené, pro alergiky, kteří na Mniší horu nemohou. V zimních měsících, lednu, únoru, nebo před vánoci, kdy do Bystrce mezi zvířata nepřijde ani noha, my na Radnické stále návštěvníky máme.

Co budete proti zrušení dělat?

My chovatelé toho mnoho dělat nemůžeme. Nevíme přece ani, jak konkrétně vypadá plán ředitele. Obávám se, že až se výstava, která je roky zanedbávaná a podfinancovaná, stěhováním poškodí, až budou ryby umístěné v nevhodných prostorách dál trpět, řekne se, že něco takového nemá smysl už dál provozovat. Akvária se potichu zruší a ředitel se nanejvýš pochlubí, že „ušetřil“ a provoz zoo „zefektivnil“.

Jestli si Brňané přejí výstavu zachovat, nezbývá, než aby proti jejímu zrušení sami vystoupili.

Chystáte petici?

Ne. Samozřejmě vznikne-li, chovatelé ji podpoří, ale my petiční akci dělat nebudeme. Upřímně, já osobně se cítím vyhořelý. S diletantským vedením zahrady bojuji už mnoho let a bohužel, na další bitvu už nemám síly. Jestli lidé nechtějí o výstavu přijít, musí to říct vedení zoo a zejména vedení města sami.

*

Související

EAZA – Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií
Akvarijní výstava nepřežije prázdniny
Opraví Starou radnici. Po prázdninách
Michal Jurčík: Výsledek bude v lepším případě nulový
Akvarijní výstava: A přece se ruší!
Zoo bude propouštět. Odejít má třetina zaměstnanců
Stránky brněnské zoo
Brněnská zoo na Facebooku
Stálá akvarijní výstava na webu zoo



Spor o výpověď ze ZOO pokračuje

16. 2. 2011 v 15.44 • Témata: , , , , , , , , , ,

Spor o výpověď, kterou brněnská zoologická zahrada v březnu loňského roku propustila MVDr. Ludmilu Krejčovou, asi hned tak neskončí. Obě strany sice na konci roku 2010 dospěly k mimosoudní dohodě, k soudu však přesto patrně dojde.

Celý spor začal v prosinci 2009, kdy doktorku Krejčovou vedení ZOO přeřadilo ze stálé akvarijní výstavy na práci na Mniší hoře. Paní Krejčová protestovala, protože její zdravotní stav takovou práci neumožňoval. Ředitelství zahrady ji následně propustilo zcela.

Výpověď paní Krejčová napadla u soudu. V prosinci 2010 se ZOO zavázala uhradit doktorce Krejčové více než 250 tisíc korun jako náhradu ušlé mzdy. Tím měl být spor ukončen.

Ludmila Krejčová však nyní tvrdí, že ZOO podmínky dohody nedodržuje. Údajně jí vyplatila z celkové částky v dohodnutém termínu pouze 190 tisíc, zadržení zbytku pak prý zdůvodnil ředitel Hovorka nejasnými „ekomickými kalkulacemi“. Když si stěžovala, přišlo jí na účet ještě dalších třicet tisíc korun, a bylo jí řečeno, že další peníze už nedostane.

Doktorka Krejčová v tom vidí nenaplnění dohody ze strany ZOO a chystá se podat novou žalobu. To bude v důsledku pro zoologickou zahradu znamenat další výdaje, přinejmenším za právní zastoupení. Je možné, že se paní Krejčové podaří dosáhnout soudního uznání neplatnosti výpovědi, pak by ZOO zaplatila ještě další peníze jako náhradu mzdy. Pozoruhodné je, že ředitel ZOO Martin Hovorka zdůvodnil přistoupení zoologické zahrady na mimosoudní dohodu snahou o co nejrychlejší ukončení sporu, kterým podle něj ZOO ušetří náklady.

Zoologická zahrada je příspěvková organizace města Brna, podstatná část jejího rozpočtu je hrazena z veřejných peněz.

Související

Výpověď ze zoo skončila u soudu
Ludmila Krejčová vs. ZOO Brno: Čtvrt miliónu z veřejných peněz?
Ředitel ZOO Hovorka – boj na všech frontách

Výpověď ze zoo skončila u soudu

18. 1. 2011 v 14.07 • Témata: , , , , , , , , , ,

Tématu, o kterém psal Bystrčník v článku Ludmila Krejčová vs. ZOO Brno: Čtvrt miliónu z veřejných peněz?, se chopila novinářka Brněnského deníku Zuzana Taušová.

*

Více než čtvrt milionu korun. Takovou částku se zavázala vyplatit brněnská zoo své bývalé zaměstnankyni Ludmile Krejčové, která se žalobou domáhala zrušení výpovědi. Zoo je přitom příspěvkovou organizací Brna, spor chce proto prověřit i vedení města. „Je nutné objasnit okolnosti výpovědi i to, jaké peníze a proč se vyplácejí,“ uvedla náměstkyně brněnského primátora Jana Bohuňovská, do jejíž kompetence zoo spadá.

Peníze, které má zoo vyplatit, jsou součástí dohody, kterou obě strany uzavřely před soudem koncem loňského roku a na základě které vzala Krejčová svoji žalobu zpět.

Spor odstartoval před rokem, kdy se vedení zoo rozhodlo přeřadit chovatelku Krejčovou z pracoviště na Stálé akvarijní výstavě v Radnické ulici k parohatým zvířatům na Mniší hoře. „Potřebovali jsme vyřešit situaci ohledně těhotenství jiné chovatelky. Mělo jít jen o několikaměsíční záskok,“ uvedl ředitel zoo Martin Hovorka.

Krejčová se však ohradila, takovou práci nemůže dělat kvůli svému zdravotnímu stavu. „Mám nezhoubný nádor na ledvinách a nemohu pracovat v chladném prostředí ani dělat těžkou práci u velkých zvířat. Proto jsem měla ve smlouvě uvedeno, že pracuji jako chovatelka na Stálé akvarijní výstavě. Ostatní zaměstnanci tam mají jen blíže neurčené označení chovatel,“ popsala pětapadesátiletá Krejčová.

(…)

Společnou řeč našly obě strany až před soudem a loni v prosinci se jim podařilo uzavřít dohodu. Ta se však zřejmě stane jádrem dalšího sporu. Částku, kterou má zoo Krejčové vyplatit, si totiž obě strany vysvětlují jinak. „Jde především o dorovnání platu a odstupné ve výši devítinásobku hrubé mzdy, což vyplývá z písemné komunikace mezi právníky před uzavřením dohody. Částku proto také snížily povinné odvody ze mzdy,“ tvrdí Hovorka.

Podle Krejčové je částka myšlena jako odškodnění. „Návrhů na dohodu bylo mnoho a obsahovaly různé body. Z konečné verze ale rozhodně neplyne, že tato částka souvisí s dorovnáním mzdy. Není možné, aby si zoo dohodu přetvořila k obrazu svému,“ tvrdí Krejčová.

Zmínka o tom, z jakých položek se vyplacená částka skládá a za co ji má zoo vyplatit, v konečné dohodě uzavřené před soudem chybí. Právník Radek Ondruš však dává za pravdu spíše zoologické zahradě. „Pokud byla dohoda uzavřena před soudem, soud neměl o uvedené částce žádné pochybnosti. Musela být tedy založena na předchozí dohodě,“ konstatoval právník.

Zkráceno, celý článek si přečtěte na brnensky.denik.cz

Související

Ludmila Krejčová vs. ZOO Brno: Čtvrt miliónu z veřejných peněz?

Ludmila Krejčová vs. ZOO Brno: Čtvrt miliónu z veřejných peněz?

10. 12. 2010 v 22.07 • Témata: , , , , , , , , , ,

Brněnská zoologická zahrada vzdoruje jedné vlně kritiky za druhou. Ze strany návštěvníků je vnímán stále větší rozdíl v atraktivnosti brněnské ZOO a zahrad v okolních městech. Návštěvnost přes náročné investice klesá. Vedení ZOO tvrdě narazilo se záměrem výstavby nového vstupního areálu – v Kníničkách jej nechtějí. Poměry v ZOO a snad až příliš vizionářské projekty jejího ředitele se dočkaly krutého výsměchu na Necyklopedii. Zaměstnanci Zoo si stěžují v tisku, že jejich zvířata trpí. Po konfliktech s odboráři a založení už druhé odborové organizace, po problémech s novou expozicí Beringie, „pirátskou“ stránkou na Facebooku, informující o chovatelských neúspěších a obviňující vedení z nekompetence, po útěcích opic a uhynulých zvířatech a po údajně sežraných mláďatech lední medvědice Cory má vedení ZOO nový problém.

Druhého prosince 2010 skončil po dvou stáních téměř rok trvající spor ZOO s dnes již bývalou zaměstnankyní MVDr. Lídou Krejčovou. Dohoda o vyrovnání zavazuje ZOO zaplatit paní Krejčové částku 250 tisíc korun jako náhradu ušlé mzdy. Ředitel ZOO Martin Hovorka teď čelí obvinění z plýtvání veřejnými penězi.

„Paní doktorka Krejčová pracovala ve stálé akvarijní expozici,“ vysvětluje historii sporu Jindřich Jedlička, odborář a pracovník ZOO. „Vedení zahrady jí v prosinci roku 2009 příkazem změnilo pracoviště, přeřadilo ji na Mniší horu. A to přestože zdravotní stav paní Krejčové, jak potvrdila potvrzením od lékaře, tuto práci vykonávat neumožňuje. Ta práce, na kterou ji přeřadili, je fyzicky velmi namáhavá.“

To potvrzuje i doktorka Krejčová: „O mém zdravotním stavu jsem informovala vedení ZOO už při svém nástupu. Věděli, že nemůžu kydat hnůj a starat se o velká zvířata. Proto jsem taky pracovala na akvarijní výstavě.“

Paní Krejčová přeřazení odmítla. Ředitelství ZOO jí následně zabránilo v práci úplně.

„Drželi ji doma až do března,“ tvrdí Jindřich Jedlička, „Prý pro překážky v práci. Přestože nebyl důvod, aby v akvarijní expozici dál nepracovala.“

V březnu 2010 dostala doktorka Krejčová výpověď. Tu odmítla.

„Práci v expozici ryb jsem byla naprosto oddána,“ popisuje, „Z vlastních peněz jsem nakoupila lezce, to jsou takové ryby… naučila jsem je přijímat potravu… Chtěla jsem pozvednout akvaristiku, pracovala jsem vysoce nad rámec běžných povinností, ta práce byla můj svět.“

Proti výpovědi se doktorka Krejčová bránila u soudu. Proběhla dvě stání.

„Vzali mi nejen práci, ale ještě víc poškodili zdraví,“ stěžuje si Lída Krejčová.

„Na paní Krejčové se zacházení ze strany ZOO podepsalo. Ublížili jí nejen společensky a pracovně, ale i zdravotně“ potvrzuje Jindřich Jedlička, bývalý kolega.

Po dvou jednáních doporučil soud právníkům obou stran, aby se pokusili o uzavření smíru. Dohoda zavazuje ZOO zaplatit paní Krejčové ve dvou splátkách částku 250 tisíc korun jako náhradu ušlé mzdy, a náklady, které musela vynaložit na právní služby. Peníze vezme ZOO z rozpočtu, tedy – jako příspěvková organizace – z veřejných peněz.

„Skutečné náklady pro ZOO budou vyšší,“ upozorňuje Jindřich Jedlička, „Troufám si odhadnout, že přesáhnout tři sta tisíc.“

V době, kdy zoologická zahrada žádá po městu stále vyšší dotace, které mají pokrýt nižší zisky z nižší návštěvnosti, je taková ztráta citelná. Jestliže někdo z vedení ZOO chybným rozhodnutím připravil daňové poplatníky o stovky tisíc, měl by patrně nést zodpovědnost.

„Jednoznačným viníkem je přímo ředitel Martin Hovorka,“ neváhá ukázat prstem Jedlička.

Setkání ředitele se zaměstnanci v roce 2010

(…)

Závěrečné slovo patřilo opět p. řediteli MVDr. Martinu Hovorkovi, Ph.D. Na prvním místě vyzval zaměstnance, aby více čerpali prostředky z FKSP. Dále si postěžoval, že jej zaměstnanci nezdraví a že určité skupiny někde vezmou beranidlo a tlučou, což se objevuje v mediích a zoo nedostane požadované investice od města. Ředitel uvedl, že pokud jej někteří nechtějí zdravit, respektive mají vůči němu osobně výhrady, nemusí v Zoo Brno pracovat. Minulý rok přitom ředitel zdůrazňoval, že rozumí tomu, že ne všichni ho musíme mít rádi. Rozhodně se však to, že jej někdo nepozdraví, nijak neprojeví, a to jak při přidělování pracovních úkolů, tak při jejich hodnocení včetně přiznávání osobního příplatku.

Na výrok o beranidle reagovala MVDr. Krejčová. Pokusila se vysvětlit, že pokud  je uplatňována na některých zaměstnancích gilotina nebo – abychom se drželi historizujícího slovníku – špalek na Staroměstském náměstí, obranná reakce pak může vytvářet dojem beranidla, ale pouze v očích managementu. Dokladovala to svou osobní zkušeností, neboť přes osobní přínos k rozvoji zoo jí byla „odměnou“ výpověď.

Paní Krejčová zdůraznila, že i člověk s nepatrným zdravotním omezením má právo pracovat  a zaměstnavatel jej nemůže převést na práci, která není v souladu s jeho pracovní smlouvou, a pokud ji nemůže přijmout, dát mu výpověď. Zdůraznila, že všichni stárneme a každý z nás může mít zdravotní problémy, a proto se všech zaměstnanců veřejný rozbor zmíněného postupu zaměstnavatele týká.

Ředitel uvedl, že to považuje za soukromý boj paní Krejčové proti němu osobně a nikoho kromě jí to určitě nezajímá. Následně se otázal všech přítomných, zda tomu tak je. Část zaměstnanců však projevila o kauzu zájem. Paní Krejčová uvedla, že to samé se může stát i jiným zaměstnancům a pokud se děje bezpráví, nemůže zaměstnavatel očekávat, že se  postižený – kterým je nyní ona – nebude bránit.

Vedení setkání ukončilo s tím, že jde o výhrůžky. Ředitel zoo poté rychle odešel.

Michal Jurčík
stránky odborové organizace brněnské ZOO

Ředitel ZOO se však všem obviněním brání a žádnou vinu na své straně necítí. Právě naopak, podle něj celou situaci zavinila Ludmila Krejčová.

„O vážném zdravotním stavu doktorky Krejčové mně ani nikomu z vedení nebylo až do prosince naprosto nic známo. Lze to doložit pracovní smlouvou, kterou paní Krejčová se ZOO uzavřela. Není v ní ani slovo o tom, že by nemohla tu práci vykonávat. Nejsou tam žádná zdravotní omezení. Když za mnou v prosinci 2009, kdy jsme ji chtěli jako náhradu za těhotnou kolegyni přeřadit na Mniší horu, přišla a přinesla zdravotní potvrzení, vyvedlo mne to naprosto z míry.“

Proč však ZOO jednoduše nenechalo doktorku Krejčovou dál pracovat v akvarijní výstavě?

„To jsem si nemohl dovolit riskovat,“ objasňuje ředitel Hovorka, „Její stav je tak vážný, že kdyby se jí něco stalo, musela by zoologická zahrada zaplatit vysoké odškodné. Doktorka Krejčová při nástupu zatajila svůj skutečný zdravotní stav, jinak by nikdy v ZOO nemohla vůbec místo dostat. Práci v ZOO získala neoprávněně. Paní Krejčová nebyla pro tu práci vůbec způsobilá.“

Proti tomu však protestuje jak doktorka Krejčová, tak Jindřich Jedlička. Oba shodně tvrdí, že svou práci v akvarijní expozici zvládala paní Krejčová bez obtíží a neexistoval důvod, proč by v ní nemohla pokračovat. Za pravou příčinu, proč ji ZOO propustila, označují osobní zášť ředitele Hovorky. Tvrdí, že nesnáší odpor a musí vždy dosáhnout svého.

„Hovorka nastolil v ZOO atmosféru strachu,“ říká doktorka Krejčová, „Zaměstnanci se ho bojí, bojí se cokoli říct, nechtějí se bránit jeho zvůli, ze strachu před vyhazovem. Já se bránila a tak mne vyhodil.“

Ředitel vše popírá. Vinu vidí jinde.

„Pravým strůjcem potíží je pan Jedlička. Rozeštvává už roky zoologickou zahradu, štve proti mně zaměstnance. Paní Krejčová je jen nástrojem v jeho rukou, který on využívá pro své cíle. Ta paní je psychicky labilní a on jí manipuluje. Cílem pana Jedličky jsem já, on doktorku Krejčovou jen zneužívá, aby mne očernil. Snaží se jen získat publicitu. Nebýt Jedličky, ten problém bychom vyřešili už dávno.“

Že však s výpovědí nebylo vše v pořádku, naznačuje výsledek – kdyby si byla zoologická zahrada výsledkem soudu jistá, proč by jinak utrácela peníze a přistupovala na dohodu o smíru?

„To je dezinterpretace,“ brání se Martin Hovorka, „Soud nikdy nepotvrdil, že je výpověď chybná nebo neplatná. Naopak, doporučil paní Krejčové, aby přistoupila na dohodu, protože výsledek pro ni nebyl jistý. Ona se bránila proti výpovědi, jako to může učinit kdykoli kdokoli, soud jí ale za pravdu nedal. Naopak. Proč by tedy přistupovala na smír a odškodnění, kdyby mohla časem vysoudit mnohem víc?“

Doktorka Krejčová ale oponuje, že jako první přistoupila na smír protistrana. Ona souhlasila s dohodou a vyrovnáním až na nátlak obou právníků a soudkyně a po zvážení svého zdravotního stavu.

„Právník ZOO kývnul na dohodu hned. Mně řekli, že soud se může vléct roky, a že když zítra umřu, nebudu mít pak nic.“

Dohoda mezi ZOO a doktorkou Krejčovou zahrnuje finanční vyrovnání a definitivní rozvázání pracovního poměru.

„Nemám teď žádnou stálou práci,“ říká paní Lída, „Vydělám si příležitostnou výpomocí tak sedm tisíc měsíčně. Jsem na tom špatně.“

„Já se celou dobu snažil paní Krejčovou chránit a zabránit ještě větším škodám, jak finančním, tak škodám na jejím zdraví,“ tvrdí ředitel ZOO Hovorka, „Veřejnými prostředky jsem neplýtval, naopak jsem je šetřil. Kdyby se soud protahoval, paní Krejčová by nedostala třeba nic. Kdyby pracovala v ZOO dál, mohla si ublížit. K dohodě a vyrovnání jsme přistoupili i proto, abychom se zachovali humánně. K žádné ztrátě nedošlo, ty peníze jsme na letošek stejně v rozpočtu měli. Navíc tady pořád mluvíme o čtvrt miliónu, ale to zdaleka tolik není. Doktorka Krejčová musí zaplatit daně, pojištění. Ty peníze se státu stejně vrátí.“

„Pan Hovorka je zlý a lže. Namluví vám cokoli,“ prohlašuje doktorka Krejčová, „Mohu všechna svá tvrzení doložit.“

Měla jsem Vaši podporu,
lehčeji se šlo do sporu.
To, že právo zvítězilo
i Vaší zásluhou bylo.
Pro šťastnější Mniší horu.

Báseň Ludmily Krejčové aka Lízy Pařízkové
odboryzoobrno.czweb.org

Martin Hovorka si je jistý: „Paní Krejčová má zdravotní potíže, a to nejen fyzické. Místo aby se mnou jednala, psala mi básně. Všechna obvinění jsem schopen kdykoli vyvrátit. Každý krok ZOO mohu doložit písemnými doklady a svědectvími. Za patnáct let své práce jsem neměl jediný pracovněprávní spor. Ani jeden. Tady nejde o nic jiného než o cílenou kampaň proti mně.“

„Nestačilo mu mne vyhodit, dělá mi potíže dál,“ naříká Ludmila Krejčová, „Jeho podřízení mi odmítají vydávat doklady pro pracovní úřad. Sekretářka pana ředitele ho přede mnou zapírá. Záměrně mi vydávají chybné dokumenty a já pak nedostanu od státu podporu. Jestli v tom pan Hovorka nepřestane, dohoda o smíru skončí. Budu se soudit dál. Podám na něj trestní oznámení.“

Atmosféra v ZOO je napjatá. Konflikt pokračuje. Ani jeden z aktérů neprojevil zájem o přímé jednání s protistranou.

První splátku má ZOO uhradit doktorce Krejčové v pondělí 12. prosince.

Viktor Lošťák

*

Související

Stránky brněnské ZOO
Zoo Brno na Facebooku (oficální stránka)
Stránky odborové organizace v brněnské ZOO
Facebooková stránka kritiků ZOO
Stálá akvarijní výstava ZOO
Martin Hovorka, ředitel ZOO – profil na Facebooku
Jindřich Jedlička, zaměstnanec ZOO, odborář (Facebook)
Sežraná medvíďata? Tajemný zoolog z Facebooku komentuje
Mláďata se narodila v neděli. Dnes je lední medvědice Cora sežrala
Zklamání v zoo: Cora porodila jen jedno medvídě!
Lední medvědi v Brně mají dva potomky. Cora je zatím vzornou matkou
Je medvědice Cora březí? Zoo opět doufá v medvíďata
Brněnskou zoo rozdělily dvojí odbory
Kam zmizeli brněnští brtníci? Odpověď dává „pirátská“ stránka Zoo
Brněnská Zoo na Necyklopedii
Lidé ze zoo: Naše zvířata trpí
Ředitel Zoo Hovorka: Vstupní areál torpéduje malá skupina lidí. Jako R43