Příspěvky se štítkem ‚Jaromír Blatný’

Čarodějnice v Eliotu, létat povoleno

28. 4. 2014 v 12.47 • Témata: , , ,

paleni-carodejnic-eliotNa pálení čarodějnic si můžete zajít ve středu 30. dubna do areálu jezdeckého klubu Eliot v Brně-Žebětíně.

„Pálení čarodejnic o filipojakubské noci je předzvěst svátků práce a lásky času,“ řekl o akci Jaromír Blatný, jeden z pořadatelů. „Čarodějnice i jejich mužské protějšky mohou i o svém svátku i létat, maximální povolená rychlost je pět piv nebo rumů za hodinu.“

Areál jezdeckého klubu Eliot najdete mezi městskými částmi Bystrc a Žebětín v údolí potoka Vrbovce (mapa). Od 15 hodin je zajištěno občerstvení, v 18 hodin vzplane vatra. Další informace najdete na www.facebook.com.

 

 

Mladí komunisté budou kempovat u přehrady

4. 4. 2014 v 07.00 • Témata: , , , , , ,

Mladí sympatizanti a členové KSČM se sjedou na Brněnskou přehradu. Počátkem července se na Zouvalce uskuteční už III. ročník Kempu mládeže. Zájemci mohou přijet i s rodinami, pro děti je připraven zvláštní program.

„Pro dospělé nachystáme podle zájmů besedy s politiky, večerní posezení u táboráku a jiné,“ informoval Bystrčník Jaromír Blatný, pravidelný účastník setkání. „Kemp probíhá vždy od pátku odpoledne do neděle. Letos není ještě přesný termín stanoven, vzhledem k řadě akcí se uvažuje o začátku července, nebo až na začátku září.“

Komunistická strana Čech a Moravy organizuje i řadu dalších akcí.

„Pořádáme jednou měsíčně sobotní odpolední besedy na zajímavá témata se zajímavými lidmi. V letošním roce proběhly besedy na témata Náboženství, Čína a Co lze vyčíst z předvolebních průzkumů,“ uvedl Blatný.

Příští beseda na téma Jak vyhrát volby se uskuteční v sobotu 5. dubna v 16 hodin v Brně na Křenové 8. Podrobnosti o kempech mládeže, besedách, soutěžích a dalších akcích najdete ve zpravodaji Jiskra nebo na stránkách brněnské organizace KSČM.

Foto: www.kscm-brno.cz

Související

Víkendovka jako Brno!

Místo ordinací budou v domě byty, bojí se lidé

19. 8. 2012 v 12.54 • Témata: , , , , , ,

Zdravotní středisko s osmi ordinacemi a byty pro lékaře. Tak měla podle některých obyvatel sousedních domů vypadat stavba, která má vzniknout mezi Teyschlovou a Kavčí ulicí v sídlišti Kamechy v brněnské městské části Bystrc. Nyní však investor na svých internetových stránkách nabízí byty k volnému prodeji.

Lidem ze sousedství se to nelíbí. „Společnost Impera styl nám slibovala, že tam vznikne zdravotní středisko. S tím jsme počítali, je tu docela potřebné. Pak se k nám doneslo, že tam mají být i byty pro lékaře. Teď však byty nabízí k prodeji. To znamená, že přibudou noví lidé do už tak přehuštěného sídliště. Navíc dům zakryje několika desítkám rodin výhled z jejich domovů,“ upozornil například Jaromír Blatný, který žije v jednom ze sousedních domů.

Za pravdu mu dává i bystrcký zastupitel Luboš Raus. „Stavba sice má platné stavební povolení, bojím se však, že tam vznikne něco jiného, než původní projekt připouštěl. To, že tam budova vyroste, se dalo vyčíst z platného územního plánu. Lidé s tím při koupi bytů počítali. Nyní ale chceme přezkoumat všechny podklady a zjistit, zda investor nepostupuje v rozporu s tímto dokumentem,“ řekl Brněnskému deníku Rovnost Raus.

Podle společnosti Impera styl firma žádné změny od počátku projektu neudělala. „Celou dobu plánujeme jen to, co nám umožňuje stavební povolení a územní rozhodnutí. A svými plány se nijak netajíme. Stavěli jsme i okolní domy a jejich obyvatelé dopředu věděli, jaká stavba v jejich blízkosti vznikne. A dům je nakonec dokonce nižší, než na jaký povolení máme,“ sdělila zástupkyně společnosti, která však nechtěla uvést své jméno.

(…)

Zkráceno, celý text Jana Spěšného si přečtěte na brnensky.denik.cz

Ke stažení

Zdravotní středisko Kamechy alias Viladům Teyschlova (materiály, PDF)

Související

Viladům nebo zdravotní středisko? Stavba na Kamechách se sousedům nelíbí
Viladům na ulici Teyschlova v Bystrci (prezentace společnosti IMPERA)?
Viladům Teyschlova: Neformální setkání se zastupitelem
Zdravotní středisko na Kamechách jako Viladům Teyschlova

Víkendovka jako Brno!

27. 6. 2012 v 10.58 • Témata: , , , , , , , , , , , , , , ,

Na pionýrské základně Zouvalka nedaleko břehu Brněnské přehrady se uskutečnil ve dnech  22. – 24. 6. 2012 I. kemp Jihomoravské mládeže KSČM a pozvaných hostů. Několik desítek účastníků přijelo do zapadlého stanového tábora, aby se mohlo v průběhu víkendu vzájemně poznat, seznámit, spřátelit, utužit, ale hlavně zúčastnit se zábavných, až zcela vážných besed s bývalými i současnými zákonodárci za KSČM.

Pátek večer

Neoficiálním moderátorem pátečního večera se stal velmi populární Jozef Štofan (předseda brněnské pobočky Česko-kubánského přátelství), který se náhodně chopil slov s pohárkem v ruce a to po přivítací větě Honzy Lavičky (předseda komise Jihomoravské mládeže). Poté  svým zvučným a hlučným hlasem (byl slyšen až v Chudčicích a rušil noční koncert na hradě Veveří) přivítal jako prvního tábornického hosta europoslance Jaromíra Kohlíčka.

Postřeh z pozdější částí diskuze: Po několika pohárcích vína (Honzovo hodonínské), několika kilech zkonzumovaných třešní a triu propečených špekáčků házel Jaromír Jaromírovi otázky typu:

„Znáte tam u vás v Evropě světoznámého cestovatele, spisovatele, malíře, glosátora a bla bla bla Viktora Lošťáka?“

Sotva co mohla přijít nějaká seriózně znějící odpověď, Jozef už křičel:

„Viktor, cože Viktor přijde? Jen ať se ukáže, já mu dám pošuka! Ať žije Bystrčník! Zabte Bystrčník! Já si na něj počkám!!!“

Jozef  nakonec udělal z původně plánové tříhodinové návštěvy, návštěvu třídenní!

Sobota ráno

Ráno bylo ostřejší na vstávání…

Kristýnko, jak se ti spalo?

Dobře, akorát jsem popojížděla z pravé horní části stanu do levého spodního rohu.

Sobota dopoledne

Zpoza větví a houští se vynořili hosté. Už to vypuklo, už to vypuklo!!! Senátorka Marta Bayerová, poslanec Miroslav Grebeníček a exposlanec Dalibor Matulka v obležení mládežníků (věkové složení 0-20 let), rádoby mládežníků (20-30 roků) a duchem mládežníků (30-100 roků)…

Proběhla košatá beseda.

Sobota poledne

Děvčata uvařila hovězí guláš, pochvalné mlaskání bylo slyšel až na Kamechách!

Sobotní večer

Honza už nerozléval nekonečnou zásobu vína, ale ujal se ho osobně Jozef, prý aby to nalévací tempo mělo švih a přece se to nepoveze domů.

Za zpěvu kytar „sester“ Lehutových z Břeclavi (ve skutečnosti matka a dcera, akorát nikdo neví, která je ta mladší) se besedovalo i na nicotné bystrcké témata: Např. tarifní zóna 101, až k hradu Veveří, kdo s kým co peče,  ale i třeba umělecký okruh nebyl vynechán, kterak se jmenuje český básník, jehož texty přezpívala brněnská populární formace Budoár staré dámy, aj…

Nedělní ráno

Nevím, nepamatuji se

Nedělní poledne

Rozloučení se a klasické očekávání příštího ročníku, který zajisté bude ještě více rozmarnější, pestřejší, zábavnější, jelikož co se šustne na Bystrčníku, o tom celý svět ví.

 Jaromír Blatný

 

Z technických důvodů omluvte prosím sníženou kvalitu pořízených fotografií,  jelikož fotky, které pořizovala střízlivá osoba, zatím ještě nedorazily.

*

Související

Pionýrská základna Zouvalka
Český básník Jan Alda
Budoár staré dámy
Protikubánská akce na Vejrostově?

Návštěvnost Veveří se propadla

26. 10. 2011 v 10.52 • Témata: , , , , , , , , ,

Upozornění: Podle kastelána hradu Veveří Petra Fedora jsou čísla, uvedená v článku, naprosto chybná. Skutečnost je prý taková, že žádný pokles návštěvnosti neexistuje, naopak rok 2011 je nejúspěšnější za posledních deset let.

*

O 29 % klesla návštěvnost hradu Veveří v porovnání s loňskem. Zatímco v roce 2010 přišlo na hrad k 30. září 67 328 lidí, letos to bylo ke stejnému datu jen 47 663 návštěvníků.

Za pokles návštěvnosti však téměř jistě nemůže samotný hrad Veveří, ale obecné trendy. Velmi podobně upadla návštěvnost i dalších obdobných památek, hradů a zámků, v okolí. Na Pernštejn přišlo o 39,5 % osob méně, na Špilberku ubylo 24 % lidí. Extrémním propadem skončili letos na Bítově – o 53 %. Od loňska si polepšilo jen málo památek – Mohyla Míru zaznamenala o 11 % návštěvníků víc.

I tak je ale k zamyšlení, že na popularitu hradu neměla zřejmě žádný pozitivní vliv ani aktivní činnost občanského sdružení Hrad bez výHrad. To pořádalo na Veveří různé akce, včetně několika národně orientovaných sobot, během nichž mohli návštěvníci poznat kultury jiných zemí.

Příští rok chtějí na Veveří otevřít další návštěvnický okruh pro menší skupiny; ukáže dosud nepřístupné části hradu, například kapli, sklepy nebo půdu.

Nezanedbatelným faktorem, který ovlivňuje oblíbenost památky, je výše vstupného. Ta nebyla pro hrad Veveří na příští rok zatím stanovena.

Podle kastelána hradu Veveří a bystrckého místostarosty Petra Fedora (TOP 09) by pro návštěvnost hradu mohlo být příznivé i přesunutí hranice tarifní zóny hromadné dopravy. Snahy o změnu, která by hrad Veveří přemístila do zóny 101 a jízdné tak zlevnila, existují už několik let. Před několika měsíci je znovu zintenzivnil Jaromír Blatný z Bystrce. Dostalo se mu z mnoha stran podpory, ale provozovatelé jihomoravské integrované dopravy nechtějí zatím o změně ani slyšet.

Hrad Veveří má letos naposledy otevřeno v neděli 30. října. Podrobná čísla návštěvnosti památek v okolí Brna najdete na brnensky.denik.cz/zpravy_region/pamatky-lakaly-vice-nez-zavody20111025.html.

-vl-

Související

Tip na výlet: Poslední letošní víkend na Veveří
Obrazem: Brigáda rodičů v DK Veveřinka
Speciální přístroje hledají podzemní chodbu z hradu Veveří
Hrad Veveří patří do zóny 101, protestují lidé
Veverská hradní noc ukončí prázdniny
Obrazem: Nad Veveří vlaje řecký prapor
Až na hrad Veveří v zóně 101?
Stránky občanského sdružení Hrad bez výHrad
Státní hrad Veveří

Hrad Veveří patří do zóny 101, protestují lidé

5. 9. 2011 v 13.10 • Témata: , , , , , , , , ,

Hranice města jsou nedotknutelné. Tvrdí to alespoň představitelé Brna, kteří rozhodují o dopravě.

Cokoliv za nimi nemá šanci zůstat v tarifních zónách 100 a 101. Čtrnáct korun za pár set metrů na další zastávku si proto připlácejí například lidé cestující do obchodního centra Olympia ležícího částečně v Modřicích. Opačným směrem ale politici už tak zásadoví nejsou. Osm zastávek autobusu kolem Brněnské přehrady totiž leží v pásmu 303, přestože leží v katastru města.

Brňané se proti tomu začínají bouřit a zastupitele chtějí donutit ke změně. Umístění zastávek mimo brněnská pásma je podle představitelů vznikající iniciativy nelogické a nespravedlivé. „Celý úsek leží v Brně. Kromě hotelů a chalup jsou jeho součástí i obytné domy či alternativní školka na hradě Veveří,“ upozornil Jaromír Blatný z Bystrce.

(…)

Zkráceno, celý článek Petra Jeřábka najdete na brnensky.denik.cz

Související

Až na hrad Veveří v zóně 101?

 

Až na hrad Veveří v zóně 101?

19. 8. 2011 v 09.55 • Témata: , , , , , , , , , , ,

Území Bystrce rozdělil brněnský dopravní podnik do dvou tarifních zón. Na trase linky 303 projedou mezi Rakovcem a Kozí horkou cestující hranicí zón 101 a 310. Jízdné do zastávek Kozí Horka, Rokle, Jelenice, Obora, Lávka pod hradem a Hrad Veveří je tak dražší.

Nelíbí se to Jaromíru Blatnému z Kamech (Brno-Bystrc). Rád by viděl, aby na celém území Bystrce byla jen jedna tarifní zóna.

„Celý úsek prochází  katastrálním územím Bystrc (Statutární město Brno) a přesto na něm platí  tzv. mimobrněnský tarif. Myslím, že po plánovém zdražení jízdného od r. 2012, by tato změna přinesla částečnou kompenzaci zdražení, alespoň pro návštěvníky Brněnské přehrady a státního hradu Veveří, kteří mají předplacené jízdné v zónách 100 a 101,“ říká Jaromír Blatný a argumentuje dál. „V uvedeném úseku se mimo budov hotelů a hájenky nachází v oblasti Obora se dva bytové domy č..p. 1067 a č.p. 1128 (Rakovecká ul. č.75 a 77), tudíž oblast můžeme chápat jako obytnou zónu. V areálu státního hradu sídlí alternativní školka (dětský klub Veveřinka), navštěvovaná předškolními dětmi. Ty vyzvedává každé ráno pedagogický doprovod ze zastávky Bystrc ZOO. Pro děti a jejich doprovod platí jiné tarifní podmínky, než které jsou v zónách 100 a 101, ačkoliv cestují vně hranice Statutárního města Brna.“

„Nikde, vyjma tohoto úseku se na území Statutárního města Brna nenachází tarifní zóna s číselnou řadou 200 a výše,“ dodává pan Blatný.

Se žádostí o posunutí hranice tarifní zóny vně Bystrce se obrátil na Dopravní podnik města Brna a společnost KORDIS JMK, spol. s r.o., v jejíž kompetenci je provoz integrovaného dopravního systému jihomoravského kraje.

Květoslav Havlík z KORDISu však posunutí zón odmítá: „Vzdálenost uvedené oblasti od centra Brna je již tak velká, že zařazení do zóny 101 není možné. Tato záležitost již byla několikrát vedením města Brna projednávána a zamítnuta. Případů, kdy je část Brna zahrnuta do zóny s číslem vyšším než 101 je více – např. zastávka Bílovická cihelna, Na Spáleništi.“

Odpověď se panu Blatnému samozřejmě nelíbila.

„Vzdálenost po trase linky 303 mezi zastávkami Bystrc ZOO a Hrad Veveří činí 8,8 kilometru,“ oponuje, „To je méně než délka jiných linek, které však stále vedou v tarifních zónách 100 a 101. Linka 40 mezi zastávkami Úzká–Chrlice a Tovární měří 9,8 km. Z nádraží v Králově poli je to do Útěchova linkou 43 8,6 kilometru a přitom je celá trasa v tarifní zóně 101. Z Mendlova náměstí do Žebětína jede dvaapadesátka 9,2 kilometru, stále v tarifní zóně 101.“

S odmítnutím se Jaromír Blatný smířit nehodlá. Jestli získá pro svou myšlenku další občany, chce, aby se změnou tarifu pomohli brněnští zastupitelé, a uvažuje i o petici. Kdo z čtenářů Bystrčníku by se chtěl k návrhu pana Blatného přidat, ať se přihlásí pod článkem, nebo jej přímo kontaktuje na mailu ostry415@seznam.cz.

Námitka pro kohoutovickou sjezdovku odevzdána. Bude ještě rušno

9. 3. 2011 v 12.23 • Témata: , , , , , , , , , , , , , ,

Svou námitku k územnímu plánu dnes odevzdal na brněnském magistrátu zmocněnec veřejnosti Jaromír Blatný z Bystrce. Podařilo se mu shromáždit 241 podpisů, tedy o 41 více, než je nutné, aby námitka byla projednána.

Pan Blatný a občané, kteří se pod zmocnění podepsali, si přejí, aby do nového územního plánu Brno začlenilo lyžařský svah v katastru Kohoutovic. Naprosto se tak rozchází s míněním občanského sdružení Zelená pro Kohoutovice, jež se chystá podat námitku právě opačnou. Stojí také proti Martinu Anderovi (Strana Zelených), v minulém období náměstku primátora, dnes opozičnímu zastupiteli Brna, který projekt kohoutovické sjezdovky označil za „šílený“.

Argumenty proti sjezdovce se točí zejména kolem chráněného území soustavy Natura 2000, které by dráha proťala. Jaromír Blatný však tvrdí, že ve skutečnosti o žádný podstatný problém nejde, protože populace brouka roháče, o jejíž ochranu v kohoutovické lokalitě jde, s lyžaři žádné konflikty mít nebude. V zimě, kdy se jezdí, jsou brouci zalezlí a jejich ostré zuby tak žádné nebezpečí pro lyžaře nepředstavují; naopak v létě, kdy je na stráních brouků plno, jsou zalezlí lyžaři. Zelená pro Kohoutovice se však také obává, že lampy u sjezdovky budou svítit na daňky v oboře.

Existují i ekonomické argumenty proti sjezdovce. Ty říkají, že v Brně je tak málo mrazivých dnů, že se její provoz nemůže vyplatit. Zelená pro Kohoutovice mluví o „energetické zátěži“, ačkoli zřejmě víc půjde o zátěž finanční peněženky daňového poplatníka. Pan Blatný uvádí, že Kohoutovice jsou z brněnských městských částí výjimečné svými výrazně nižšími průměrnými teplotami, nedokládá však pro srovnání rentabilitu žádné ze sjezdovek v okolí.

Od sjezdovky si Jaromír Blatný slibuje nejen lyžování, ale i krásné pohledy na Brno v zapadajícím slunci. Co mají proti západům slunce zelená uskupení se neví.

Související

Připomínky OS Zelená pro Kohoutovice k územnímu plánu
Kohoutovická sjezdovka – ne všichni jsou proti
Jana Konečná: Místo přírody území za plotem
Stránky občanského sdružení Zelená pro Kohoutovice
Ne tak docela fotosoutěž
Zelená pro Kohoutovice spustila web
V Kohoutovicích vzniká nové sdružení. Chce lyžařský svah a trhy

Komunisté o územním plánu. Smyčku na Ečerově zrušit

7. 3. 2011 v 04.35 • Témata: , , , , , , , , , , , ,

Klub zastupitelů, členů výborů a komisí za KSČM v Brně a v jeho městských částech jednal k připravovanému novému územnímu plánu města. Jedním z projednávaných témat bylo rušení zahrádkářských osad. Kateřina Leopoldová , vedoucí magistrátního odboru územního plánování a rozvoje uvedla, že záměrem všech tří variant konceptu územního plánu je změna využití velké části zahrádek na rezervní plochy pro investice do „intenzivnějšího komerčního využití území“ zejména pro bydlení a zeleň. K témuž účelu mají mimo jiné sloužit také opuštěné průmyslové areály. V jednotlivých variantách konceptu územního plánu se navrhuje zrušení 58 %, nebo 45 % či 39 % plochy brněnských zahrádek. Nové náhradní pěstební plochy se zahrádkářům nabízejí např. u dálnice v lokalitě Bohunice nebo na orné půdě v Bosonohách, což ovšem poptávce pěstitelů nestačí. Komunističtí zastupitelé zájmy zahrádkářů všestranně brání; jejich požadavkem je, aby v případě zrušení zahrádek byly zájemcům poskytnuty odpovídající náhradní plochy.

Připomínky k návrhu územního plánu Brna vznesl např. zastupitel Jaromír Blatný (Jaromír Blatný ve skutečnosti zastupitelem není, je členem jedné z komisí v Brně-Kohoutovicích. Poznámka Bystrčník), konkrétně k lokalitě Bystrc: Všechny varianty dopravních změn navrhují pro Bystrc tři obratiště tramvají. Tramvajová smyčka v ulici Ečerova ale bude po chystaném prodloužení tratě nadbytečná. V sídlišti může posloužit jako plocha komerční vybavenosti a dopravní infrastruktury. Blatný podpořil variantu stavby brněnského úseku rychlostní komunikace R43, avšak v trase mimo oficiálně chystaný tunelový průtah sídlištěm Bystrc. Je pro komunikaci, která propojí čtvrti Bystrc, Komín a Medlánky.

U prosazované dálnice R43 přes Bystrc navrhl Blatný prodloužit tunelového překrytí dálničního terénního zářezu o 600 metrů jižním směrem až za křížení s vodním tokem Vrbovec. V tomto místě bude také jednostranné napojení na R43. Prodloužení trolejbusové linky povede ze současného obratiště směrem k připojovací komunikaci R43 a dál k ulici Šťouračova, dle dosavadního návrhu. Blatný žádal přepracovat plán rozvoje nového obytného souboru Kamechy. Konkrétně vytvořit novou územní studii, tak, aby se vytvořily větší rozestupy mezi jednotlivými domy. Tedy, aby vznikly tzv. pěší bulváry a rozšířily se plochy zeleně.

Helena Sýkorová , vedoucí klubu brněnských zastupitelů za KSČM informovala, že členové samospráv se dále seznámili s tím, jak je do územního plánu zapojen generel odvodnění Brna. Uvedla, že dalším tématem jednání byly plochy určené pro velká nákupní centra. Zastupitelé za KSČM považují síť obchodních center v Brně za více než dostatečnou; budování dalších má smysl pouze tam, kde existuje skutečná potřeba. Podle konceptu územního plánu se nákupní centra plánují na severním okraji města, kde je jich méně.

Jihomoravský krajský a brněnský městský zastupitel Daniel Borecký doplnil, že je zatím dostatek času k tomu, aby občané projednali návrhy a náměty územního plánu i ve svých 29 městských částech Brna a přišli se svými návrhy a připomínkami k řešení problémů.

(vž)

Text jsme převzali ze stránek brněnské KSČM.

Kohoutovická sjezdovka – ne všichni jsou proti

1. 3. 2011 v 22.28 • Témata: , , ,

Námitky proti plánu na sjezdovku v Kohoutovicích deklarovalo občanské sdružení Zelená pro Kohoutovice. Radikálně proti jakékoli sjezdovce se nedávno vyslovil i Martin Ander, zastupitel Brna za Stranu Zelených. Ne všichni jsou však proti lyžařskému svahu. Své argumenty pro sjezdovku sepsal Jaromír Blatný. Dnes sice bydlí v Bystrci na Kamechách, z Kohoutovic však pochází a žijí tam jeho rodiče.

*

Argumenty pro sjezdovku vyznačené ve variantě II. konceptu územního plánu města Brna (rozvojová lokalita Pi-3),
tj. plocha sportu od hotelu Myslivna po ulici Pisáreckou s využitím pro lyžařský svah nebo sáňkařskou dráhu

Zrušení sjezdovky ve Wilsonově lese

Po zrušení sjezdovky, rsp. začlenění průseku do lesoparku k čemuž došlo v roce 2010, je na území města Brna v dosahu MHD velmi omezená možnost využití dostatečně příkrého svahu k provozování zimních sportů, ačkoliv samotné Brno je nazýváno městem v kopcích, vyjádřeno brněnským dialektem: Štatl v berglách.

Důvodem zrušení sjezdovky ve Wilsonově lese byl mimo jiné nesouhlas místních obyvatel se záměrem rozšíření původní sjezdovky až k obytné zástavbě, absence parkovacích ploch a zchátralost technického zařízení.

Navázání na historii, vhodná lokalita

Vyznačená lokalita Pi-3, navazuje svým trasováním na průběh bývalé sáňkařské dráhy, která byla populární v předválečném období. Lokalita má ideální dopravní spojení veřejnou dopravou.

Zastávky MHD by bezprostředně navazovaly na plánovanou sjezdovkou (do 50m): Zastávka Pisárecká (obsluha linek č. 25 a 26) a zastávka Myslivna (linka 52). Svah by byl také přístupný ze zastávky Antonína Procházky (linky: 29, 52,37) a zastávky Antropos (linky 29, 44-84). Veškeré zázemí lyžařského svahu, včetně parkování by mohl zajistit hotel Myslivna, jehož vlastníkem je doposud statutární město Brno.

Lokalita se nachází mimo oblast obytných domů. Plánovaný svah o délce 850m a převýšení 145m (360 m.n.m – 215m.n.m.) tak může svými parametry konkurovat lyžařským areálům na Vysočině.

Klimatické podmínky v Kohoutovicích

Členitost reliéfu a poloha Brna na hranici dvou geologicky odlišných soustav je umocněna z hlediska přírodního prostředí i klimaticky. Rozdíl v průměrných teplotách mezi nejníže a nejvýše položenými částmi Brna je téměř 2 °C, což způsobuje značné rozdíly v nástupu i konci vegetačního období, výšce i délce trvání sněhové pokrývky aj.

Městská část Brno-Kohoutovice je situována v Bobravské vrchovině, která se táhne jako dlouhý, zalesněný hřbet západně od Brna. Z něj vybíhají dílčí hřbety, z nichž některé zasahují až do středu města. Součástí dílčího hřbetu je Kohoutovická vyvýšenina, ohraničená ze všech stran sníženinami. Nejvyšší temenní část Kohoutovické vyvýšeniny má vzhled mírně zvlněné náhorní plošiny a dosahuje nadmořské výšky více než 400 metrů.

Proudění vzduchu je zde výrazně ovlivněno reliéfem sníženiny, ve které se nachází velká část zastavěného území. Typickým jevem, který zná každý kohoutovický občan, jsou inverze v chladné části roku a výrazně nižší teploty než např. na několik zastávek vzdáleném Mendlově náměstí. V Kohoutovicích jsou v provozu dvě amatérské meteostanice, (obě jsou umístěné na ulici Pavlovská a data jsou zobrazována on-line na internetu). Z těchto dat je možné sestavit počet mrazivých dnů pro oblast Kohoutovice a zamezit spekulacím ohledně teploty vzduchu především v zimním období.

Natura 2000 a ochrana Roháče obecného

Plánovaná sjezdovka protíná okrajově území soustavy Natura 2000. Předmětem ochrany dotčeného území je výskyt Roháče obecného. Průběh hranice evropsky chráněné lokality byl stanoven zpevněnou komunikací mezi zastávkou Pisárecká a hotelem Myslivna. Tato stanovená hranice samozřejmě nerespektuje skutečné působiště Roháče obecného. Roháč obecný jakožto nejznámější představitel brouků z čeledi roháčovitých žije v dutinách starých stromů a v mrtvých pařezech v lesích a hájích. Dospělí jedinci se objevují od konce května do začátku srpna a jsou nejvíce aktivní ve večerních hodinách. Samičky roháče kladou svá vajíčka do rozkládajícího se dřeva. Larvy se živí rozkládajícím se dřevem pařezů, starých stromů a keřů, hnijících kůlech plotů v kompostových hromadách a listovkách. Kukla roháče žije asi tři měsíce v půdě a v létě se vylíhne dospělý brouk, který se odlétá pářit s jedincem opačného pohlaví. Dospělí brouci žijí pouze několik měsíců a živí se nektarem a šťávou stromů a rostlin…

Pokud při realizaci stavby sjezdovky v době vegetačního klidu nenastane odstranění starých stromů a pařezů (pokácené porosty budou ponechány na okrajích průseku lesa příp. přemístěny do lesního porostu) nebude populace Roháče obecného ohrožena, ba naopak, než dřevo zcela vyhnije, budou míti Roháči, Roháčkyně a Roháčata další rozšířené možnosti pro své působiště.

Využití sjezdovky mimo zimní sezónu

Průsek lesa by se mohl stát vyhledávaným odpočinkovým a vyhlídkovým místem. Z horní části lyžařského svahu by se naskytl mimořádný výhled do Pisárecké kotliny s výstavištěm, směrem k severu na prolom mezi Pisáreckou a Žabovřeskou kotlinou, na Žlutý kopec, Špilberk a Petrov. I přes plánovanou úzkou výseč by byl pohled obzvlášť malebný, především při podvečerním slunci.

*

Související

Další sporný bod – kohoutovické Oko
Jana Konečná: Místo přírody území za plotem
Stránky občanského sdružení Zelená pro Kohoutovice
Ne tak docela fotosoutěž
Zelená pro Kohoutovice spustila web
V Kohoutovicích vzniká nové sdružení. Chce lyžařský svah a trhy

Bar Kotelna, Teyschlova: Z bývalé herny je výčep jako řemen!

1. 3. 2011 v 09.24 • Témata: , , , , , , , , , ,

Naštvaně se loudám noční Teyschlovou ulicí. Posilněn nějakou kapkou livinského růžového si to šoupu kolem spících papundeklových večerek, přemýšlím, kde ještě zapiji čtvrteční žal.

Kotelna, to je ono!

„Taková blamáž, Kohoutovice prý nejsou hory, ten mě nakrknul, nu což neznalec kohoutovických tuhých zim, neměl jsem toho blázna potkat!“  Brblu na výčepu příčinu svého zklamání…

„Kohoutovice jsou brněnský Tatry!“

Zpoza pípy promluvil výčepní. Ha, spřízněná duše!  To se musí udělat rozhovor do veleslavného Bystrčníku.

Jaromír Blatný: Dobrý den.

Tomáš Suk: Dobrej!

Máte pravdu, co Tatry, Alpy brněnský jsou to, zima, vítr, mráz, Sibiř hadra …

Co si dáš?

Pivo, jaký máte?

Starobrno, Poutník, Rychtář a já jsem Tomáš, zdar!

Óoooh, Poutník, já jsem Jaromír, tu se točí pelhřimovský tuze hořký lahodný Poutník? (Naštvaná nálada pominula, hořké pivo, sice v krýglu Starobahna, už se na mě chichotá)

Jo, jo, změna, pokrok, vývoj kupředu! Jsem novým nájemcem. U Gogola jsem skončil, tak su tady…

Tak záhada odstraněné trampolíny a houpaček před gogolskou nálevnou je objasněna!

Trampolína a pořádná zahrádka tam zvýšila výtoč (Hrne ze sebe hektolitry, které jsem alkoholovým opojením vypustil druhým uchem ven). Tu trampolínu mám schovanou doma v garáži, snad se z jara podaří umístit ji tady před barák, stejně tak i zahrádku (Otevře  venkovní dveře a ukazuje kamsi do prostoru, vidím akorát tmu).

Super, vřeštící děcka, žadonící tatínka, aby už zase šel na pivečko ke trampolíně! Snad tady okolní bydlící ten dětský odpolední řimbál přežijou.

Uvidíme, předchozí nájemce měl problém s dodržováním nočního klidu na zahrádce, já se budu snažit, aby to bylo v cajku.

no images were found

Na zahrádce bude povoleno pouze intimně šeptat a potichu srkat!

No schválně, myslíš si, že Bar kotelna je hernou?

Jo!

Tak už není, není, není, ne, ne, ne! /v záchvatu/ Vyhodil jsem všechny automaty.

Takže z herny je výčep jako řemen, ale jak vidím Jukebox zůstal.

Doplňuji – bar s výčepem! Ten jukebox si každej pochvaluje, jak je našlapanej, ještě se nestalo, že by někdo nenašel nějakou tu svoji…  (než to stačil dopovědět sypu do mašiny chechtáky a hledám a hledám)

Tak se podívej, Hanička Hegerová sic pět alb zde má, ale vánoční Jappappadadá – co je toho příčinou, tu není! Ha!    (pouštím retro Amandu Lear –Follow me)

Není problém, může se nahrát.

Výborně. A co by si chtěl nakonec vzkázat do Bystrčníku, admin by uvítal nějakej šok, třeba jako dole v Bystrci v Kafáči pánský striptýz…

Na březen plánuji veškeré pivo na výčepu za 21 korun.

Bude alespoň obsluha nahoře bez?

Jako já? Ne, neplánuju!

Když su v Baru na baru, dám si ještě panáka, něco lidového tak pro mě, ať moc nehulákám cestou domů…

Zelená?!

Nalej!

BAR KOTELNA
Teyschlova 23a  Brno Bystrc
Odpovědný vedoucí: Tomáš Suk

Otevíračka

Po-čt  16:00-24:00
Pá-so  16:00-03:00
Ne      16:00-24.00

V baru jsem potkal pravidelného čtenáře Bystrčníku Radima, pozdravuji a příjemnou paní Zdeňu, která se na Teyschlovku  přistěhovala až z  Líšně a je ráda, že Bystrčník dělá takový šrumec, na fotografii je zachycen Petr a Ondřej, ti se na Bystrčník teprve podívají…

Jaromír Blatný

Pivo ve fontánce zřejmě pěnit nebude

12. 10. 2010 v 15.53 • Témata: , , , , , , , ,

Pokud získá bystrcká KSČM a Zelená pro Bystrc více jak deset procent, pan Kuchař zasedne společně s paní Kovářovou v radě MČ a bystrcká ODS těsně překročí pětiprocentní hranici pro vstup do zastupitelstva, narážím bečku a pivo bude ve fontánce pod lípou naproti Šťávovi tryskat.

Že je to nemožné? Nu, je. Minimálně to druhé míněné. Ale proč nesnít a nenechat se opíjet kašnou plnou dostatečně pěnivého moku. Karty jménem služba veřejnosti, jak chápu jednotlivé zastupitele a radní MČ, lze díky volbám promíchat.

Poměrné zastoupení v Radě MČ na základě výsledků voleb nepovažuji jen za pouhopouhé odrhovačky brněnských komunistických kandidátů, když tímto způsobem odpovídají na rčení, že s vámi nikdo nepůjde ani na toaletu natož do nějaké koalice.

V poměrném zastoupení vidím možnost, jak se v budoucnu můžou řešit problémy aniž by měl občan pocit, že jeho názor či myšlenka jde jednoduše silácky převálcovat. Současní místní radní si doposud někdy pletli pojem mezi vládnutím a zmíněnou službou pro veřejnost (U nás v Bystrci se to týkalo například plánované výstavby polyfunkčního domu na Horním náměstí, vedení Bystrckých novin aj.),

Přijatelné strany, kandidující do bystrckého zastupitelstva, mají ve volebních programech jen omezenou množinu záměrů a slibů. Umístit obchodní dům nikoliv do stávající sídlištní zástavby ale na Kamechy, dětská hřiště na Kamechy, prodloužení šaliny na Kamechy, posílení autobusu 52 na Kamechy, prostě samé Kamechy. Distancují se od závleku trolejbusu 30 do terminálu ZOO, nechtějí R43 přes Bystrc a další.

Co jsem však ani od  představitelů radnice, ať již té současné či budoucí, neslyšel a slyšel bych rád:

Přál bych si, aby nově zvolení zastupitelé městské části Bystrc podali návrh a vyvolali jednání s dopravcem, ohledně změny tarifní zóny několika zastávek na trase linky číslo 303.

Bylo by oprávněně spravedlivé, kdyby zastávky Kozí horka, Rokle, Jelenice, Obora, Lávka pod hradem a Hrad Veveří nacházející se na území města Brna, byly přeřazeny z mimobrněnské zóny 310 na brněnskou tarifní zónu 101. Jak k tomu třeba přijde budoucí starosta pan kastelán Fedor (TOP 09), aby si cvakal ve třistatrojce extra lístek, když pojede jenom po Bystrci z hradu na radnici?

Převelice rád bych, aby se vyvolala diskuze ohledně rychlé výstavby další mateřské školky a to modulárním systémem, která by byla dostupná podle specifických pravidel pro děti jak z bystrcké, tak i ze žebětínské části Kamech. Nyní se děti umísťují do MŠ dle bodového systému, jehož významnou součástí je údaj – místo trvalého bydliště rodičů. Jelikož Kamechy jsou stále nesmyslně rozděleny katastrální hranicí na dvě části, může nastat situace, že dítě bydlící na stejné ulici jako nově postavená školka, se do školky nedostane, jelikož smůla nese název „adresa trvalého bydliště v sousední čtvrti“.

Chtěl bych, aby se prosadil záměr získání finančních prostředků na vybudování dalšího parku v Bystrci v lokalitě nad Teyschlovou ulicí, na místech, kde veřejnou zeleň vymezuje územní plán.

Je zřejmé, že hlavní slovo v rozhodování bude mít ve většině případů zastupitelstvo města Brna, už z té podstaty, že vše záleží na finančních možnostech města, případně finančních zdrojů získaných z různých dotačních programů.

Každopádně iniciátorem výše navrhovaných změn by mělo být to naše nové, milé, přátelské a výkonné zastupitelstvo, respektive Rada městské části, která by byla zvolena zastupitelstvem, dle poměrného zastoupení na základě výsledků voleb.

Tak jaká, vážená veřejnosti? Už mám začít čistit sanitárními prostředky trubky fontány pod nejstarší bystrckou lípou?

Jaromír Blatný
kandidát do zastupitelstva MČ Bystrc (bez p.p., KSČM, #10)

Modulární školky – řešení pro Kamechy?

11. 10. 2010 v 14.31 • Témata: , , , , ,

V souvislosti s výstavbou mateřských škol na Kamechách navrhl Jaromír Blatný (kandiduje na desátém místě za KSČM) výstavbu školky modulárním způsobem. Výhody modulární koncepce vidí zejména v nižší ceně a větší rychlosti stavby, v druhé řadě také v pozdější snadnější rekonfiguraci pro jiné účely. Není známo, zda městská část v přípravě stavby školky tuto koncepci zvažovala. Modulární stavbu školky v Medlánkách navrhovalo sdružení Občané pro Medlánky.

Níže uvedená tisková zpráva popisuje výstavbu modulární školky v Jihlavě. Cenu uváděnou v článku nelze přímo porovnávat s cenou udávanou pro novou školku na Kamechách. Není zřejmé, co všechno je do obou údajů vlastně započítáno (vnitřní vybavení apod.). Zároveň je třeba mít na paměti, že jde o zprávu vydanou dodavatelem.

*

Modulární mateřské školky (tisková zpráva)

Modulární mateřské školky

Firma KOMA MODULAR CONSTRUCTION s.r.o. zúročila propagaci modulárních školek a přes prázdniny pomohla vyřešit nedostatek kapacit ve školkách v různých částech naší republiky.  Od prvního září může více než stosedmdesát maminek dát své děti do školek. Zapojením architektů vznikly zajímavé modulární stavby, které neunikly pozornosti médií.

Předně zaujala čtyřtřídní dvoupodlažní školka v Jihlavě, která byla postavena na předem připravené základy za 6 týdnů. Díky metodě stavění z prostorových modulů, které dětem připomínaly vagony, byla školka nazvána „Mašinka“. Školka je zčásti opláštěna zateplovacím systémem se žlutou omítkou s dětskými motivy. Ze strany přiléhající k lesu a k dětskému hřišti je opláštěna dřevěným obkladem z pařené borovice. Díky speciálnímu konstrukčnímu systému nejsou vidět ve třídách jednotlivé spoje modulů, tak jak je to běžné u kontejnerových staveb. Celý rozpon třídy, který je 9 metrů, není přerušován podpěrnými sloupy. Každá třída je jinak barevně řešena, včetně mobiliáře. Přesto, že modulární stavby vykazují výborné tepelněizolační vlastnosti, tak pro zvýšenou pohodu dětí, které si hrají většinou na podlaze, bylo přidáno v herně podlahové elektrické topení.  Strava je dopravována výtahem a třídy jsou vybaveny audio a video technikou.

Vnitřní povrchy tvoří cementovláknité desky Fermacell, které splňují požadované požární odolnosti, a na které, na rozdíl od sádrokartonu, lze jednoduše věšet obrázky, poličky atd. Sanitární místnosti jsou obloženy keramickým obkladem. Podlaha je opatřena v sanitárních místnostech a na chodbě dlažbou, v jednotlivých třídách PVC a koberci. Vytápění je řešeno teplovodními radiátory. Jako topné medium je přivedena horká vody z nedaleké školy a pomoci výměníkové stanice v přízemí stavby je ovládáno vlastní vytápění modulární školky. Veškeré rozvody jsou vedeny ve stěnách.

Po celou dobu stavby byla akce sledována místními médii, městskými zastupiteli a vlastními rodiči. Všechny překvapila rychlost a kvalita odvedených prací. Výsledek přesvědčil zúčastněné, že modulární výstavba je srovnatelná se standardní výstavbou a navíc, že ji lze realizovat v extremně krátkém čase, v kterém není možné, stavbu standardně postavit. Navíc modulární stavbu je možno ihned využívat. Představitelé města Jihlava chtěli původně využít další přednosti modulárních staveb a to tím způsobem, že až nebudou potřeba kapacity nové školky, že ji budou moci přemístit na jiné místo nebo prodat bez vazby na pozemek. Výsledek stavby je však přesvědčil, že nyní o přemístění stavby neuvažují.

Cena školky včetně spodní stavby, dětského hřiště, oplocení a terénních úprav nepřesáhla dvacet milionů korun. Město Jihlava navíc získalo 92,5% dotaci z evropských fondů, takže stavba čtyřtřídní školky pro 100 dětí zatížila jihlavský rozpočet pouze půldruhým milionem korun.

Vedle této modulární školky firma zrealizovala přes prázdniny další kontejnerové školky, kde byly hlavním důvodem výstavby cena a rychlost a to v Modřicích, Pozořicích a ve Staňkově. Více informací získáte na:

Bystrcký průser – polyfunkční dům, tentokrát ten na Kamechách

26. 9. 2010 v 19.25 • Témata: , , ,

Dle platného Územního plánu města Brna (ÚPmB) je pro lokalitu Bystrc IIa – Žebětín (Kamechy) zpracována podrobnější územně plánovací dokumentace (ÚPD-ÚpK z r.1998), která byla vydána Vyhláškou města Brna č.5/1998 – závazných částech územního plánu zóny Kamechy.

Tato ÚPD-ÚpK stanovuje konkrétní využití jednotlivých parcel v rámci přípustnosti plochy dané ÚPmB a stanovuje regulační prvky plošného a prostorového uspořádání (uliční a stavební čáry, výšky a objemy zástavby a např. i veřejně prospěšné stavby.)

Jakékoliv výjimky z regulativů (např. funkční využití řešeného území, trasy komunikací, stavební hranice jednotlivých bloků, aj.) uděluje pořizovatel ÚPD na základě souhlasu zastupitelstva příslušné městské části. V případě, že bude schválena v současném územním plánu jakákoliv změna, bude tato změna ze zákona nadřazena nad stávající ÚPD.

V případě územní lokality Kamechy bych vás rád seznámil s realitou, která je v rozporu s územně plánovací dokumentací – Územní plán Kamechy (ÚPD-ÚpK):

Dle tras komunikací znázorněné v grafické části ÚPD-ÚpK a skutečností lze vyčíst rozpor mezi křižovatkou napojení Říčanské ulice na Vejrostovu, rozpor v počtu parkovacích míst a ploch zeleně, absence stromořadí, ale i třeba absence mateřských škol (dle ÚPD-ÚpK se mají v dané lokalitě zrealizovat čtyři mateřské školky, první etapa bytových domů je téměř u konce a MŠ nestojí ani jedna a pro zajímavost, na ulici Chudčická v stísněném prostoru mezi bloky B3 a B2 měla být zrealizována pouze miniškolička pro 13 dětí, největší budova MŠ pro 87 dětí měla stát poblíž prostoru dnešní zastávky Kamechy, směr Bystrc.) A další…

Závažnějším případem, chcete-li hlavní průserem je budova polyfunkčního domu, (dle ÚPD-ÚpK zdravotní středisko), který není doposud realizován, ačkoliv bystrcký stavební úřad, který má dbát na dodržování obecných předpisů vydal v rozporu s ÚPD-ÚpK územní rozhodnutí, který je závaznou dokumentací pro rozhodování v území a následně v roce 2009 i stavební povolení pro tuto spornou stavbu.

Z textové části ÚPD-ÚpK například vyplývá (odstavec 3.4.5 – zdravotnictví), že předložený záměr developerské společnosti Impera, třípodlažní polyfunkční objekt zdravotní středisko s nástavbou vymezující nadstandardní byty, je v rozporu s regulativy danými platným a závazným ÚPD-ÚpK a nelze jej bez pořízení změny tohoto ÚPD-ÚpK realizovat. ÚPD-ÚpK stanovuje pouze výstavbu zdravotnického střediska s případnými byty v horních podlažích pro seniory (byty s pečovatelskou službou.)

Nejen dle mého názoru je v lokalitě Kamechy, která je intenzivně zastavěna bytovými domy, pořízení změny posilující další nárůst bydlení nežádoucí, z tohoto důvodu byla sepsána písemná stížnost občanů bydlících v bezprostřední blízkosti plánované stavby, adresována do rukou bystrckého starosty. Ten se nad písemnou stížností občanů proti výstavbě třípodlažního polyfunkčního domu s bytovými jednotkami, vyjádřil způsobem, že stavební úřad vydal povolení k zahájení stavby a více se tím nehodlá zajímat.

Spekulujme společně nad otázkou, že ještě zbývá pár možností jak zamezit výstavbě tohoto polyfunkčního domu v dané lokalitě a sice:

  1. Dle správního řádu, může kdokoliv podat (tříletá lhůta od rozhodnutí stavebního úřadu) mimořádné odvolání proti vydání územního rozhodnutí, tím mimořádným důvodem by bylo v našem případě rozpor s ÚPD-ÚpK. Nejlépe kdyby tak učinilo samotné zastupitelstvo městské části Bystrc.
  2. Pokud se nám občanům podaří zvolit nové a vstřícnější zastupitelstvo, rovnítko – bystrcké vedení radnice, mohl by magistrát města Brna na popud zastupitelstva Bystrce vyvolat jednání s developerem Impera o návrhu směny pozemků, např. tak jak se stalo v případě plánované výstavby sídliště Slunná louka v Přízřenicích a Dolních Heršpicích, kde nakonec zastupitelstvo města Brna na druhý pokus schválilo výměnu pozemků s developerem Reko za městské pozemky v žebětínské části Kamech, kde se výstavba v brzké době zrealizuje. Těžko odhadnout, jaký postoj by zaujali zástupci Impery, každopádně vhodné parcely ve vlastnictví města Brna na katastrálním území Bystrce se nacházejí, např. u křižovatky ulic Říčanská a Vejrostova.
  3. A nakonec možnost dobrovolného připoutání našich nejpůvabnějších sousedek k jednotlivým ohybům stavebních strojů v případě nečekaného zahájení stavby ze strany developerské skupiny Impera.

Jaromír Blatný

Související

Školky, ach ty školky
Zastupitelé a školky: Jestli se bude na Kamechách dál stavět, nastanou potíže
A co Kamechy?
Ke školce na Kamechách
Vladimír Vetchý: Líbil by se mi potůček

Chcete opravdu trhy? Je to i na vás

16. 8. 2010 v 11.07 • Témata: , , , , , , , , ,

Téma pořádání trhů vnesl na scénu pan Petr Marčišák. Jak popsal v mailu, který nám zaslal, rád by měl v Bystrci pravidelné trhy, na nichž by se prodávaly zemědělské výrobky, nejlépe lokálních producentů.

Anketa, kterou jsme k trhům uspořádali, od začátku ukazovala, že nápad se líbí. Trhy nebo podobnou akci by v Bystrci chtělo přes 80 % respondentů, což je snad nejjednotnější názor, s jakým jsme se kdy v anketách Bystrčníku setkali. Vysloveně proti trhům byly jen dva hlasy (6 %), což je dokonce méně, než lidí, kteří celý Bystrčník sakumprásk nenávidí.

Jak navrhl pan Marčišák, rozeslali jsme dotazy k pořádání trhů bystrckým zastupitelům a kandidátům na ně. Postupně odpověděli Luboš Raus (člen Horního náměstí, kandiduje za Zelené), Jaromír Blatný (kandiduje za KSČM), Petr Laštůvka (zastupitel, Strana zelených), Jaroslav Kacer (TOP 09), Vladimír Vetchý (místostarosta, ČSSD), Pavel Březa (zastupitel Bystrce, Brna i kraje, KSČM), Věra Blažejovská (členka OS Horní náměstí, kandiduje za Věci veřejné) a Milan Kuchař (Věci veřejné).

Všichni bez výjimky se staví k bystrckých trhům pozitivně. Jaromír Blatný a další upozornili, že trhy se pořádají v okolních obcích, například v Tišnově, a tak že není zapotřebí vymýšlet něco nového, ale stačí převzít zkušenosti odtamtud. Silnou podporu má myšlenka uspořádat v Bystrci vánoční trhy – TOP 09 vedená Jaroslavem Kacerem má vánoční trhy přímo ve volebním programu. Do volebního programu trhy zařadí i ČSSD (sdělil Vladimír Vetchý), vánoční trhy jsou i osobním tématem Jaromíra Blatného.

Všeobecně převládá názor, že trhy by měly být ekonomicky soběstačné, tedy neměly by být radnicí nijak výrazně dotovány. Jaromír Blatný a Vladimír Vetchý by z rozpočtu městské části byli ochotni zakoupit stánky, případně je zapůjčit.

Nikomu se příliš nelíbila myšlenka pořádat trhy střídavě na různých místech Bystrce, panuje shoda, že by místo mělo být pokud možno stabilní. Pavel Březa upozornil, že plochy původně přímo vyhrazené pro trhy v Bystrci existují. Jde o terasovité prostory před Albertem na Ečerově a asfaltovou plochu u zahradnictví Čtyřlístek. Obě se nyní využívají jako parkoviště. Zejména plocha před Albertem je pro trhy ideální, vybavená vším potřebným. Pouze WC, původně postavené právě pro účely tržnice, se nyní užívá jako prodejna.

Proč trhy, které ještě před pěti lety sporadicky před Albertem existovaly, postupně zanikly, objasnil Pavel Březa. Dotazem u tajemníka úřadu městské části zjistil, že příčinou byl nezájem prodejců. Že hlavním úkolem v pořádání trhů příštích bude zájem prodejců zajistit, zdůraznili téměř všichni dotázaní.

Panuje shoda, že úlohou městské části je zjistit zájem zákazníků, prodejců, v konzultaci s prodejci vyčlenit správnou plochu a čas. Když se zájem potvrdí, je možné jej  podpořit pořádáním doprovodných akcí, například koncertů, různých vystoupení nebo prezentací místních firem.

Fotografie z trhů v Tišnově poslal Bystrčníku Jaromír Blatný, který je našel na www.kramlik.blogspot.com.

Ve verbální rovině je tedy cesta k trhům přímá a otevřená. Jak to bude ve skutečnosti, se uvidí. Přestože TOP 09 má trhy ve volebním programu, na prvním povolebním jednání zastupitelstva žádné usnesení, které by se trhů týkalo, předložit nehodlá. Jak chce potom stihnout letošní vánoční trhy? ČSSD sice – jak prohlásil Vladimír Vetchý – trhy do svého programu začlení, není však jasné, proč tak činy odkládá až na období po volbách, když má nyní na radnici všechny možnosti, jak něco opravdu podniknout. Už v zářijovém čísle Bystrckých novin mohl být o trzích článek, na www.bystrc.cz anketa, radnice už nyní může oslovit potenciální prodejce. ČSSD se naskýtá pěkná příležitost „dokázat, kdo kdo opravdu něco dělá a kdo jen mluví“, ale nezdá se, že by ji to zajímalo.

Strana zelených i KSČM tvrdí, že do voleb nic podniknout nemohou, protože jsou blokováni současnou koalicí (ODS + ČSSD), nemají přístup do Bystrckých novin a jejich návrhy by byly koalicí obratem zamítnuty. Nakolik je to pravda a nakolik pohodlná výmluva? Opozici se zde nabízí levná možnost, jak poukázat na hanebnou praxi, kdy koalice zamítá podněty bez ohledu na věcnou podstatu a prospěch obyvatel Bystrce. Potíž je, že žádné hromady článků, které v Bystrckých novinách zamítli, ani obsáhlé soupisy potopených návrhů zastupitelstvu, jsme ke zveřejnění ze strany současné opozice nedostali.

Věci veřejné, TOP 09 a noví lidé mají výhodu – nelze se jich zeptat, proč dosud nic nedělali nebo proč nekonají právě teď. Můžeme se jich však – stejně jako ostatních – ptát měsíc za měsícem, co ve věci, ke které se tak nadšeně přihlásili, doopravdy udělali. Ptát se také opravdu budeme, ale nenechávejte to jen na nás.

Osmdesát procent z vás trhy chtělo, tak pro ně taky sami něco udělejte. Alespoň se ptejte. Ptejte se zastupitelů, co doopravdy udělali, co se udělat chystají a kdy. Jiná cesta, jak zjistit, co byly jen předvolební řeči, asi není.

Martin Mrzák

Související

Stránky Tišnovských trhů
Milan Kuchař: I já jsem pro obnovení trhů
Věra Blažejovská: Je to dobrý nápad
Pavel Březa: Stávající radnice projevuje zbabělost
Vladimír Vetchý: Trhy zahrneme do programu
Jaroslav Kacer: Bystrcká TOP 09 trhy rozhodně podporuje
Petr Laštůvka: Nápad na pořádání trhů je nový a podnětný
Jaromír Blatný: V Tišnově trhy mají, proč ne u nás?
Luboš Raus: Jsem naladěn naprosto tržně
Věra: Trhy v Bystrci přece byly!
Anketa: Bystrcké trhy

Jaromír Blatný: V Tišnově trhy mají, proč ne u nás?

6. 8. 2010 v 13.59 • Témata: , ,


Druhým člověkem z řad zastupitelů a kandidátů, jehož vyjádření k tématu bystrckých trhů jsme získali, je Jaromír Blatný. V neděli budou následovat odpovědi Pavla Březy (KSČM) a Jaroslava Kacera (TOP 09). Stále také můžete hlasovat v anketě.

Jaromír Blatný (*1981), který pracuje jako zeměměřič, je členem občanského sdružení Horní náměstí od jara 2010. Bydlí na Kamechách, ale i tak mu dění kolem Horního náměstí není lhostejné. Nicméně jeho hlavním zájmem je právě kvalita bydlení na Kamechách – nedostatek služeb a občanské vybavenosti a další problémy této nové části Bystrce.

V podzimních komunálních volbách kandiduje do zastupitelstva Bystrce za KSČM (není členem strany), a to na patnáctém místě.

Viktor Lošťák: Ahoj Jaromíre! Žádné dlouhé úvody, přišel jsem kvůli trhům v Bystrci. Lidi chtějí trhy, ty kandiduješ, trhomilní občané tedy chtějí vědět, jestli mají volit právě tebe, jestli jim ty trhy uděláš.

Jaromír Blatný: Nazdárek. Dobře, hned k věci. Podporoval bych zahájení pravidelných sezónních trhů v naší převeliké Bystrci…

Podporoval? To je takové hnusně obecné slovo, podporoval, nic moc to ani neznamená.

Zasadil bych se minimálně o propagaci…

Asi jsme začali moc zprostředka. Tobě se tedy myšlenka pořádat v Bystrci trhy líbí?

Jistěže líbí! Sám už dlouho navrhuji pořádání vánočních trhů.

To je pravda, potvrzuji. Co já vím, mluvíš o nich skoro pořád.

Vždyť to není žádný objev, trhy jsou a budou, mají je města kolem Bystrce, proč ne my?

Město Tišnov pořádá od roku 2008 pravidelné dopolední sobotní trhy, kde nabízejí zboží místní a přespolní ekozemědělci, malovýrobci a jiní. Jako zpestření těchto trhů probíhají několikrát do roka různé doprovodné trhové programy např. sklizňové slavnosti, adventní trhy, Václavské trhy…

Tak proč bychom se v Bystrci neinspirovali tímto ukázkovým příkladem?

Mě se neptej, já nevím.

Z Bystrce je to na brněnský Zelný trh přeci jen dosti daleko, přitom v Bystrci se to jen hemží  maminkami na mateřské „dovolené“, které nejen v dopoledních hodinách trajdají s kočárky sem a tam, máme tu i spousty seniorů, a třeba například sehnat kvalitní česnek z domácí produkce na takovej pořádnej bramborák, bývá někdy oříšek.

Takže věřím tomu, že nějakou dobu by byly bystrcké trhy i životaschopné, i když konkurence v prodeji ovoce a zelenina se v Bystrci zanedlouho zvýší – na Teyschlově ulici se chystá otevření nové prodejny s tímto sortimentem.

Na Teyschlově má být prodejna zeleniny? Co o tom víš? Povídej!

Objekt (kotelna?), nacházející se na rohu Kavčí a Teyschlova se už přestavuje, místo plechových vrat se směrem k dětskému hřišti usmívají plastové vstupní dveře s okénkem, ve kterém se oznamuje záměr stavby a to jest prodejna ovoce a zelenina. Víc nevím, jen jsem si toho povšiml.

Aha. Zpátky k trhům, kde by měly podle tebe být?

Co se týče místa, just bych naschvál trhy umístil na ploše Horního náměstí, jako demonstraci proti všem, kteří v těchto místech prosazovali monstrózní projekt polyfunkčního domu. A nebo ještě lepší nápad, nacpat trhy do obytného celku Kamechy, který „hýří velkým množstvím volného prostranství“, ideální plac by byl na místě, kde developer  chystá zahustit dosavadní zástavbu další multifunkční budovou.

To si děláš legraci. Na Horním náměstí by sice tržiště teoreticky být mohlo, ale trávník by dostal dost zabrat, nehledě na další problémy.

Co chceš, vybafneš na člověka „trh“ a myslíš, že ti z fleku něco vymyslí? Nebudu tady slibovat nerealistické fantasmagorie, jen aby mě lidi zvolili. Ber to jako debatu. Musí se to trochu promyslet.

Oukej.

No, kdybych měl uvažovat vážně, nejideálnější důstojný plácek pro trhy, je v sousedství kostela na Náměstí 28. dubna, které je přirozeným centrem Bystrce.

Místa pořádání by se mohla střídat, jednou pro dolní Bystrc poblíž radnice, podruhé pro horní někde u Ečerovy, co myslíš?

Pendlování trhů mezi Bystrcí I a II osobně považuji za méně vhodný nápad.

Dobře. Jak by se měla radnice v pořádání trhů zapojit? Mluvil jsi už o propagaci, to je celkem jednoduchá věc, napíšou o tom do Bystrckých novin a jinam. Jako když se dělá reklama na hody.

Tak nějak.

Měla by radnice trhy i nějak financovat?

Pro financování této srandy bych opět hledal inspiraci v Tišnově, kde z finančních prostředků města, grantu Jihomoravského kraje a prostředků Evropského sociálního fondu a sponzorem místní pobočky ČSOB, bylo zakoupeno 11 stylových stánků. Město zajistilo organizaci a propagaci trhů. Aktuální informace o prodejcích, kteří potvrdí svou účast na konkrétní sobotu, zveřejňuje město na webových stránkách na informační tabuli umístěné přímo na tišnovském náměstí.

Pronájem stánku činí 100 Kč/den, v případě vlastního stolku, vozíku dodávky se platí pronájem za využívané metry čtvereční mezi 10 a 15 Kč/m2.  Při pořádání trhové slavnosti přispívá každý prodejce na doprovodný kulturní program 50 Kč. Takže nějak obdobně bych viděl podmínky i u nás v Bystrci.

Ty bys kupoval stánky? Nemělo by stačit vyhradit stánkařům plochu? Stánkař buď je nebo není, když je, stánek už má, ne? Náklady by byly nižší a riziko menší.

Tak když by na to kraj přiklepl nějaký peníze, tak bych je nechal vyrobit, aby byl trh trochu reprezentativní, zvlášť pokud by vznikla tradice vánočního prodeje. Jsem takový estetik a prodejcům nabízíme jednodušší podmínky, že sebou nemusí vláčet stánek. Myslím si, že tímto záměrem by se mohlo přilákat více prodejců.  No a kdyby záměr nevyšel, tak by se stánky jednoduše rozprodaly.

Když městská část koupí stánky, bude to docela zásah do rozpočtu, a když je pak bude prodávat, bude tratit. Nebylo by lepší si stánky případně půjčit, třeba právě z Tišnova?

O výpůjčce stánků lze uvažovat. Stánky určitě vlastní i Brno-střed.

Ještě bych poznamenal, že v Tišnově se nemůže prodávat zboží, které se zaměřením trhů nesouvisí, jako např. běžná kosmetika, levný textil, apod.

Takové omezení bys chtěl taky zavést? Proč? Nebylo by lepší začít bez limitů a až jestli vzniknou problémy, tak je teprve řešit?

Trhy s čínským zbožím (textil, elektronika) v Bystrci nepotřebujeme.

Počkej počkej! Kdo „my“? Nebylo by vhodnější nechat rozhodnout kupující, co potřebují nebo ne? Jasně, kdyby bylo zájemců o prodej víc, než lze uspokojit, tak chápu, že chceš dát přednost zelenině (i když já bych navrhoval raději losování), ale co když těch stánkařů přijde málo? Navíc vietnamci stánky mají, Bystrc by nemusela nic kupovat.

S tím slovíčkem „my“ máš pravdu, beru zpět.

Vietnamských kamenných obchodů je v Bystrci požehnaně, tu (zaměřit trhy na prodej místních zemědělců) podmínku považuji za smysl a vlastně je podstatou celého nápadu.  Domácí produkce, podpora malovýrobců, zemědělských farem aj. Kdyby zvítězily trhy v podobě tržnice 90. Let, postrádá veškerá snaha smysl, když si můžu koupit to stejné zboží v několika bystrckých obchodech.

Losování považuji za nesmysl, dávám přednost domácím produktům, o tom nápad snad jde.

Ale stejně, chápu, že když máš zájemců spoustu a můžeš si vybírat, že dáš přednost těm zelinářům, ale uvaž, že trhy tu už byly a dost možná zanikly, protože stánkaři neměli zájem. Když je prodejců málo, je každý asijský krámek dobrý. Navíc lidi kupovali to jejich oblečení docela rádi.

Nesouhlasím, že prázdná místa by se měla zalepit asijskými trhovci, naopak dávám příklad letošní povedené adventní trhy na Brně střed. Raději skromné trhy s doprovodným programem než mišmaš „asijské biotrhy“.

Představu o podobě trhů máš tedy jasnou. Jak by se podle tebe mělo v jejich organizaci postupovat?

V Tišnově realizace trhů probíhala následovně:

Podání žádostí o finanční podporu a kontaktování potenciálních zájemců o prodej z řad ekozemědělců a malovýrobců. Výsledkem jednání s budoucími prodejci bylo zrealizování ankety pro občany.  Lidé zde měli možnost vyjádřit se, jak často by se měly trhy konat, v jaký den, co by mělo být v nabídce apod.

Kontaktovat budoucí prodejce je naprosto zásadní. Může se stát, že nikdo neprojeví zájem – i když to neočekávám – a pak bohužel trhy nebudou. Prodávající také nejlépe znají své zákazníky.

Jestli to můžu shrnout – Jaromír Blatný je protržní, rád by ale, aby šlo zejména o podporu místních producentů zeleniny. Trhy by se měly konat v pěkných krámcích, které by nejraději zakoupil z rozpočtu městské části, nebo půjčil tam, kde už si je koupili.  Krámky by se pronajaly prodejcům za přijatelné ceny.

Jako nejvhodnější místo vidí náměstí 28. dubna. Radnice by se taky měla angažovat v propagaci akce. Zásadním je podle něj konzultace s budoucími prodejci, kteří posoudí nejlépe myšlenku z obchodního hlediska.

Můžu to tak napsat?

Můžeš, ale oprav mi slovosled.

Opravím, jdu na to.

*

Související

Luboš Raus: Jsem naladěn naprosto tržně
Věra: Trhy v Bystrci přece byly!
Anketa: Bystrcké trhy

Jaromír Blatný: Uděláme revoluci

24. 6. 2010 v 13.37 • Témata: , , , , , , ,

Jaromír Blatný

Viktor Lošťák: Ahoj Jaromíre.

Jaromír Blatný: Ahoj.

Tak já tě stručně představím, a řeknu, o čem rozhovor bude.

Jo.

To se tak na začátku dělá, aby lidi věděli, že už to dál číst ani nemusejí.

Ha ha.

Takže ty bydlíš na Kamechách, jsi mladý člověk, máš dcerku…

A ženu co mě zabije.

Proč?

Proč mám ženu?

Proč tě zabije.

Protože nesnáší, když se zviditelňuju na veřejnosti. Normálně mě po tomhle zabije.

Tak to je hezké, ale se ženou si to budeš muset vyřídit sám. V tomto rozhovoru jde víc než o ni o to, že nejsi spokojený s obchody, tvrdíš, že na Kamechách si není kde nakoupit a chtěl bys, aby se na tu postavil nový obchod, lepšejší a většejší.

Ano.

Aha. Tím jsme téma, myslím, celkem vyčerpali. Děkuji za rozhovor a nashledanou.

Ty seš kus vola. Víš to?

Ty si bydlíš na Kuršově, ale my tady na Kamechách musíme za nákupy jezdit hodně daleko.

Hm.

Jestli si z toho chceš dělat srandu, tak prosím, ale fakt nevím, jestli ti za to lidi na Kamechách budou vděční. Ty si bydlíš na Kuršově, ale my tady na Kamechách musíme za nákupy jezdit hodně daleko.

Pokračuj.

Šest až osm tisíc obyvatel na jednu vzdálenou sámošku Albert a jeden likusák považuji prostě za nedostatečné. Rvačky o vozík, vyrabované regály, fronty u pokladen, nevrlé prodavačky… Raději jezdíme nakupovat až do Javora, protože se beztak do dvaapadesátky na Ečerce nenasekáme…

Ježišmarjá, jaké rvačky o vozík? Ty se v Albertu pereš o vozík?! Ty jsi ale dravec. Vždyť na Kamechách jsou menší obchůdky, ty nestačí?

Síť vietnamských večerek na Kamechách pomáhá akorát stavět ploty. Málokdo navštěvuje roztříštěné místní obchůdky (např. naši zdravou výživu), kde je omezený sortiment jak za socíku 60. let.

Tak to snad trochu přeháníš. Každopádně je už jasné, že větší obchod na Kamechách bys chtěl a domníváš se, že by prospěl většině obyvatel.

Ano. Na Kamechách chybí centrální nákupní středisko.

Autem si vozí prdel mezi obchody, postelí a zaměstnáním

Nákupní středisko je taková alternativa a tradice, malé obchůdky na jednom místě + prodejna potravin + další služby. Tam si zvyknou jezdit i ti, co holdují konzumnímu stylu života, tj. autem si vozí prdel mezi obchody, postelí a zaměstnáním.

Znamená to, že bys uvítal výstavbu Polyfunkčního centra na Horním náměstí?

Absolutně ne. Stavět na zeleni je šílený nápad, nám na Kamechách by to nijak nepomohlo a hlavně je to praštěné, když na Kamechách je místa dost.

Smíšené plochy obchodu a služeb jsou vymezeny v platném územním plánu města Brna i pro lokalitu Kamechy. Největší plocha je vyčleněna v sousedství křižovatky Vejrostova-Říčanská  a nachází se z větší části na katastrálním území Žebětín.

Oukej…

Počkej. Dle navrhované změny územního plánu, pořizovatelem je Magistrát města Brna – odbor územního plánování a rozvoje, jsou další dvě menší plochy obchodu a služeb (s navýšením indexu podlahové plochy na hodnotu až 8,6 oproti původnímu návrhu) vyčleněny nad rozestavěným domem společnosti Reco v zatáčce Říčanské ulice. Plochy se nacházejí na katastrálním území Žebětín a Bystrc. Poslední navrhované místo je naplánováno v místě u budoucí smyčky tramvaje, poblíž křižovatky ulic Kamechy-Hostislavova, celá plocha leží v k.ú. Žebětín.

Fajn. Jestli jsem tě tedy správně pochopil, místa je dost tam, kde bys ty a zřejmě i další kamešští viděli pořádný obchod rádi. Jen ten obchod samotný chybí. Co by se podle tebe mělo udělat?

No postavit asi, co je to za otázky!

Od veřejné správy požadujme proaktivní jednání

Jasně, to chápu. Ale – možná jsem to neřekl dostatečně explicitně – my se bavíme o tom, co by měla udělat pro věc radnice, zastupitelé, rada městské části nebo třeba magistrát. Nikdo z nich ti obchod stavět nebude, to musí soukromý investor.

Tak to zas chápu já. Od veřejné správy požadujme proaktivní jednání v té věci.

Chceš tedy, aby nečekali pasivně, až jim někdo spadne z nebe, ale někoho hledali, použili nějakých pobídek, mají-li jakých a tak?

Chci, aby nově zvolení bystrčtí radní zahájili spolupráci se žebětínskou samosprávou a nabízeli investorům jednu z výše uvedených ploch k vytvoření projektu a případně k realizaci výstavby prodejny potravin, či polyfunkčního domu, který by respektoval určitý architektonický styl okolního sídliště a měl širokou podporu u veřejnosti.

Poznamenám, že požadavek „respektovat architektonický styl okolního sídliště“ u mne vyvolává mrazení v zádech, ale to bychom se dostali od jádra věci příliš daleko. Ty tedy chceš od radnice proaktivní jednání. To asi bude obtížné, ne?

Proto mluvím o nově zvolených radních. Do podzimu není daleko.

Majitelem pozemků, o kterých se bavíme, je město Brno, na prvním místě má být viděn zájem z městských částí o vybudování nákupního areálu, vymezit požadavky aj. Vždyť to znáš, jak to šlo při plánování polyfunkčního domu na Horním náměstí. Jak se Eliša bije v prsa za tuto stavbu (nebo už ne?).

Já bych raději nechal paní Elišku (Míněna Eliška Kovářová, dnešní místostarostka Bystrce. Nic ve zlém.) na pokoji a Polyfunkční centrum stranou. Zabývejme se nákupním centrem na Kamechách. Takže podle tvých představ by se podzim zvolená osazenstva radnic v Bystrci a Žebětíně a brněnský magistrát měli spojit a ve spolupráci najít urychleně soukromého investora s pořádným projektem. Ano?

Přesně tak.

Ovšem je nutné, aby pro finální projekt pro tyto lokality vyslovili podporu v dané lokalitě bydlící občané. Můj názor je, že široká veřejnost by dala přednost kvalitní prodejně potravin, případně polyfunkčnímu domu architektonicky zpracovaného v nějakém „lidském vizuálně pohledném“ atriovém domě, nebo i klasické kostce, oproti stodole se sedlovou střechou typu Penny, Lidl.

Dobře, ale neřešme střechu na domě, o kterém zatím mluvíme jen hypoteticky.

Podle tebe je podstatná součinnost obou městských částí. Nemyslíš si, že pro Žebětínské zastupitele jsou Kamechy už notně odlehlé, takže výstavbu tam nebudou považovat za svou prioritu? Co si vůbec myslíš o členění Kamech na Bystrckou a Žebětínskou část? Nechová se Žebětín ke vzdáleným Kamechám macešsky?

Myslím si pravej opak. To bystrcká část se chová macešky, zatím na Kamechy sere, stačí se projít sídlištěm Kněžský hájek v Žebále, jak je upraven, vybaven. Můj názor je, že katastrální hranice by se měla poupravit.

Říčanská ulice (plácek nad Teyschlovkou celej do Bystrce, a rokla by protínala rozhraní. Severní část Žebětínu, jižní část Bystrci.

Nejlogičtější by sice bylo celé Kamechy začlenit do Bystrce, já osobně bych ale chtěl do Žebětína.

To bych nečekal.

Třeba na poštu jezdíme raději do Žebětína, je to tam dopoledne bez front. Spojení do města je také rychlejší přes Žebětín (i když okružní linka 52 je psycho), pokud by žebětínští nadále prosazovali výstavbu devítileté ZŠ (magistrát chce pouze pro I. stupeň ZŠ), posílal bych svoji ratolest do ZŠ do Žebětína.

Neříkej přede mnou slovo školka!

Kam chodí do školky tvá dcerka?

Do školky? Do jaké školky?! Neříkej přede mnou slovo školka!

Dobře, dobře, uklidni se.

Do žádné školky nechodí, k…. Není místo.

Tak jo, jo. Jen klid. Ty a tvá rodina tedy vidíte Žebětín jako bližší.

Kulturní akce, třeba ostatky nebo dýňový pochod navštěvujeme v Žebětíně…

Administrativní hranice určitě nejsou nic, co by se nedalo změnit.

By mě zajímalo, jak by dopadlo referendum místních obyvatel. Jestli bude Beneš starostou i v dalším volebním období, neuděláme tu, jak se to říká – revoluci? Kamechy chtějí do Žebětína, Teyschlova Kuršova a Lýskova se k nim připojují… (směje se)

Ono záleží i na tom, jestli ti tu revoluci žena povolí.

(Viditelně posmutněl) Hm.

Myslím, že téma rozhovoru, což byla potřeba většího nákupního centra na Kamechách a co pro něj mají zastupitelé udělat, jsme probrali už dostatečně. Takže ti poděkuju, a ahoj.

Hm. Ahoj. Ona mě ale fakt zabije, ty ji neznáš.