Příspěvky se štítkem ‚hluk’

Více hluku ze silnic? Brněnské radnice se brání proti plánu ministerstva

13. 10. 2016 v 08.11 • Témata: , , , , , , , , , , ,

Brno – Nikdy nekončící proud aut na dálnicích v okolí Brna trápí především obyvatele městských částí na jihu. Proti ještě větší hlukové zátěži jim zatím pomáhá takzvaná ochrana aglomerace, nově chce ale ministerstvo pro místní rozvoj některé z nich vyškrtnout.

Pocítilo by to třeba dva a půl tisíce obyvatel Bosonoh. Po dálnici D1 každý den v jejich sousedství projedou desítky tisíc aut. „Problém s hlukem se nezlepšuje, proto se změnou nesouhlasíme. Ministři myslí, že jim to pomůže urychlit stavbu například D43,“ zlobil se starosta Miroslav Sojka. Dálnice na Svitavy se má u Bosonoh křížit s D1 a spojkou z D52.

Nově mohou o ochranu přijít i Chrlice, Tuřany, Žebětín, Dolní Heršpice a Přízřenice. „Se starosty Žebětína a Kníniček jsme se dohodli, že na zastupitelstvech městských částí přijmeme negativní stanoviska k novele,“ sdělil bystrcký starosta Tomáš Kratochvíl. Tamní zastupitelé usnesení přijali ve středu.

(…)

Zkráceno, celý článek si přečtěte na stránkách Brněnského deníku Rovnost

Hluk z automotodromu? V pořádku, odpovídá hygiena

29. 8. 2016 v 01.06 • Témata: , , , , , ,

Problematika hlučnosti brněnského automotodromu je často a již několik let zmiňovaný a opakující se problém. Lidé z okolních městských částí a obcí si, zejména v době konání motoristických akcí, na hluk stěžují. Ruší je prý v běžném životě.

„V kohoutovických lesích se nedá téměř relaxovat, kde si odpočinout, a tak je to i jinde,“ tvrdí například autor jednoho z podnětů Jiří Ohnutek. Své podání zaslal krajské hygienické stanici.

Odpověď však stěžovatele příliš nepotěší.

„Každoročně je prováděno kontrolní měření hluku z provozu automotodromu a to na třech vybraných místech. Měřící stanoviště jsou stejná pro možnost každoročního porovnání, měří se v městských částech Žebětín, Bystrc a na kontrolním měřícím místě přímo v prostoru okruhu. Měření provádí akreditovaná laboratoř pro měření hluku v mimopracovním prostředí,“ vysvětluje Ing. Miroslav Staněk. „Z dostupných výsledků je možné konstatovat, že kontrolním měřením nebylo na žádném měřícím místě prokázáno překročení stanoveného hygienického limitu.“

Hlučnost stanovená normami tedy nikde v okolí závodního okruhu překračována není, a to ani v době, kdy se na okruhu jede Velká cena. Stěžovatelům tedy zřejmě nezbývá, než se obrnit trpělivostí, případně špunty do uší.

-vl-

 

Zbil mne opilý strážník, naříkal mladík. A doplatil na to

29. 4. 2014 v 15.13 • Témata: , , , ,

Na mladého muže z Bystrce čeká řízení u přestupkové komise. Tam mu vysvětlí, že když už sám pije a dělá bugr, nijak si nepomůže, když z toho obviní druhé. A policisty už vůbec ne.

Hlídka městské policie vyrazila v noci na úterý 29. dubna prověřit do Bystrce oznámení místních, kteří si stěžovali na rušení nočního klidu. Dveře bytu, odkud vyhrávala hlasitá hudba, otevřel devatenáctiletý mladík. Hlídce přiznal, že má hluk na svědomí, a protože odmítal záležitost projednat na místě, poučili ho strážníci o předání případu ke správnímu orgánu.

Po několika minutách mladík kontaktoval tísňovou linku, kde tvrdil, že jeden ze členů hlídky byl podnapilý a že se jej hlídka dokonce pokusila fyzicky napadnout. Do Wollmanovy ulice strážníci ihned poslali své kolegy z Inspekce ředitele a bezprostředně po jejich příjezdu muž přiznal, že si útok vymyslel. Přítomné strážníky podrobila inspekce dechové zkoušce, která shodně prokázala nulové hodnoty alkoholu. Zato mladík, který strážníky nařkl z opilosti, nadýchal více než jedno promile. Nyní je podezřelý i ze spáchání přestupku proti občanskému soužití a věcí se bude zabývat přestupková komise.

Stejný nápad jako mladý muž z Bystrce už mělo víc vykuků; podobný případ strážníci zaznamenali například loni v březnu. I tehdy bylo nařčení smyšlené a muž, který ho oznámil, sám nadýchal přes 1,6 promile.

(jag), -vl-
Městská policie Brno

Lavičkový pán nezahálí

24. 10. 2011 v 12.12 • Témata: , , , , , , ,

Lavičkový pán z Lýskovy ulice v Bystrci o sobě dal poprvé vědět v červnu tohoto roku. Na stránce bystrckého úřadu, určené pro dotazy občanů, varoval, že jestli mu dojde trpělivost, zdemoluje lavičku před svým domem.

„Před domem je lavička, na kterou sedají celej den nějací lidi (hlavně důchodci) a pořád klábosí,“ popsal tehdy podle něj neúnosnou situaci Lavičkový pán, “Bydlím vcelku nízko a slyším každé slovo. Bohužel mám okna jen na tuto stranu a jelikož pracuji přes noc, rád bych se přes den vyspal. Ale bohužel, díky těmto lidem to nejde. Přece nechcete, aby někdo lavičku zdemoloval a aby nebyla vůbec funkční? Byla by to věčná škoda a stálo by to zbytečně peníze!“ zakončil svou stížnost nepokrytou výhružkou.

Na spektakulární likvidaci zločinné lavičky sice zatím nedošlo, přesto však Lavičkový pán nezahálí.

„Lavička sice ještě stojí, ale my sousedé nesmíme pouštět ve dne televizi, vysávat, naše děti nesmí nahlas mluvit a psi nesmějí štěkat. Pokud si někdo ve svém bytě zapálí cigaretu, také riskuje,“ tvrdí sousedka Lavičkového pána Alena Havlanová a odhaluje i zčásti jeho totožnost: „Máme velmi často ve schránkách polovýhružné dopisy od pana Tichého. Kde všude si bude stěžovat a podobně.“

Nesmiřitelný bojovník proti rušitelům klidu pan Tichý pracuje v noci. Snad proto je na hluk nebývale citlivý.

„Pán je ještě velmi mladý, ale nervy má zjevně nadranc. Myslím by si měl najít práci ve dne, koupit vilu na samotě nebo nějaký lék,“ radí Alena Havlanová.

„On však nechává svého psa štěkat celou noc. Při sportovních zápasech velmi hlasitě fandí. Ale nikomu to nevadí, protože víme, že žijeme v panelovém domě. Myslím, že s panem Tichým bude ještě spousty veselých zážitků,“ uzavřela paní Alena.

Související

Lýskova: Lavičkový pán vyhrožuje demolicí
Pro Lavičkového pána: Oblíbená stránka s návody na výrobu výbušnin

Užitečnější je podpořit sport pro děti, myslí si Martin Ander

22. 8. 2011 v 10.48 • Témata: , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,

Proti dotacím Automotodromu Brno jsou brněnští Zelení. V odpovědi Bystrčníku to prohlásil jejich předseda Martin Ander.

„Podporovat z veřejných prostředků komerční ziskový podnik považují zelení za nerozumné,“ napsal pan Ander, „Proto jsme také v minulosti hlasovali proti tomu, aby město ze svého rozpočtu věnovalo 10 milionů korun na dotaci pro automotodrom. Zatím sice zůstáváme s tímto názorem v brněnském zastupitelstvu osamoceni, ale vždy o tématu rozpoutáme na jednání bouřlivou diskusi.“

O získání mimořádných dotací usiluje vedení Automotodromu Brno, a.s., které tvrdí, že bez peněz od státu nebude moci pořádat hlavní soutěže sezóny, zejména Velkou cenu silničních motocyklů. Požaduje na uhrazení tzv. zalistovacího poplatku, který platí mezinárodnímu promotérovi, sedmdesát milionů. Spolumajiteli soukromé společnosti Karlu Abrahamovi se podařilo přesvědčit o prospěšnosti subvencí primátora Brna Romana Onderku i krajského hejtmana Michala Haška (oba ČSSD). Od státu tak již letos automotodrom získal 28 milionů korun a pokud politici splní to, co nedávno prohlásili, automotodrom dostane i další peníze.

S tím Martin Ander nesouhlasí: „Také do budoucna hodláme hlasovat proti udělelní pravidelné každoroční desetimilionové dotace automotodromu. Nevidíme důvod, proč by město mělo přispívat na soukromou zábavu těch, kteří okolí obtěžují hlukem a zplodinami. “

Zatímco v minulém období byli Zelení součásti magistrátní koalice a Martin Ander náměstkem primátora, nyní jsou v zastupitelstvu města Brna v opozici.

„Jsme toho názoru, že chce-li město investovat 10 milionů z městské pokladny na podporu sportu, pak je mnohem užitečnější podpořit volnočasové a sportovní programy pro děti, na které se prostředků každoročně nedostává. A chce-li město udělat něco pro svou propagaci a rozvoj turistiky (čímž se dotace automotodromu také někdy odůvodňuje), pak má připravit ucelenou a realizovat dlouhodobou strategii své prezentace v zahraničí. Utratit 10 milionů za jednu víkendovou akci, to místní poskytovatele služeb rozhodně nezachrání a intenzivní turistický ruch v Brně nezajistí,“ uzavřel stanovisko Zelených k dotacím pro Automotodrom Martin Ander.

Připomínáme, že svůj názor na poskytování veřejných peněz provozovatelům brněnského závodního okruhu můžete stále vyjádřit v anketě.

[bre]

Související

Anketa: Má stát přispívat na automotodrom?
Jaroslav Kacer, TOP 09: Požadujeme relevantní zhodnocení přínosů Velké ceny
Okruh dotace dostane
Brno: Politici se dohodli. Podpoří zachování Grand Prix Brno
Dorna Sports SL
Show, ale prodělečná. Velká cena Brna vyjde na 150 milionů
Kraj dal brněnskému okruhu osm milionů za propagaci
Rekord návštěvnosti Velké ceny zůstal nepřekonán
Dotace pro Velkou cenu: Roman Onderka vs. Petr Mach
Ekonom Petr Mach: Dotování Velké ceny žádné výnosy státu nepřinese
Primátore, dotace pro Velkou cenu udělají z Brna Liberec
Pomozte Velké ceně, tlačí Brno a kraj na vládu
Primátore, zachraňte Velkou cenu
Primátore, nepodporujte Masarykův okruh, závody jsou hlučné
Automotodrom pořádá poradu poslanců
Pro Velkou cenu získal Hašek dvacet milionů
Velká cena se v Brně možná příští rok nepojede

Anketa: Má stát přispívat na automotodrom?

20. 8. 2011 v 17.24 • Témata: , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,

Má stát přispívat Automotodromu Brno a.s. (soukromý subjekt) na pořádání Mistrovství světa silničních motocyklů a dalších závodů? To je otázka v nejnovější anketě Bystrčníku.

Počátkem tohoto roku se začalo hovořit o mimořádných dotacích pro Automotodrom Brno. Soukromá společnost tehdy oznámila, že pořádání Velké ceny silničních motocyklů a dalších závodů je pro ni prodělečné, požadavky mezinárodní promotérské společnosti vzrostly a že bez pomoci státu se příští Grand Prix v Brně nepojede. Tvrdili, že cena tzv. zalistovacího poplatku, který Automotodrom platí promotérovi, od roku 2009 vzrostla na dvojnásobek. A požadovali, ať jej uhradí stát.

Na žádost o sedmdesát milionů z veřejných peněz pozitivně reagovali primátor Brna Roman Onderka a hejtman jihomoravského kraje Michal Hašek (oba ČSSD). Začali tlačit na ministra školství Josefa Dobeše i celou vládu. „Troufnu si říct, že dalším krokem určitě bude i rozhovor s prezidentem,“ nechal se v březnu slyšet primátor Onderka.

Dotace pro Velkou cenu se pokouší soukromý pořadatel závodů získat už delší dobu. Od počátku proti takovému záměru existuje i opozice. Už v srpnu 2010 kritizoval dotace pro Grand Prix ekonom Petr Mach, předseda Strany svobodných občanů.

„Politici by se měli naučit rozlišovat, co jsou věci veřejné a co jsou věci soukromé. Kupříkladu zajišťování spravedlnosti, obrany a policie, to jsou věci veřejné. Mají se tedy o ně starat ministři, má se o nich hlasovat v parlamentu a mohou se na ně používat peníze daňových poplatníků. Naopak třeba pořádání mistrovství v lyžování v Liberci nebo pořádání závodů motorek v Brně jsou věci soukromé. Ti, kterým se tyto závody líbí, platí za vstupenky a dívají se na utkání doprovázené spoustou reklam v televizi. Není správné tahat na tyto podniky peníze z kapes daňových poplatníků – z nichž mnohé tyto závody třeba ani nezajímají,“ napsal Petr Mach a odmítl logiku, kterou se zastánci dotací pro závody a jiné podobné podniky ohánějí. Podle ekonoma Macha je naprosto chybné tvrzení, že dotace přinesou zpět státu peníze na vyšších výnosech z daní.

„Zastánci dotace tvrdí, že státu se to vyplatí – vždyť přeci přijíždějí Rakušáci a utrácejí peníze, platí daně a peníze se obloukem státu vrátí. To stejné tvrdili zastánci Olympiády v Praze nebo mistrovství v Liberci. Vlastě to stejné tvrdí vždy každý, kdo chce na svůj podnik státní dotaci. Tento argument je ale zcela mylný, byť jej opakují všichni zájemci o dotace dokola,“ tvrdí Mach, „Kdyby rakouští turisté nepřijeli na velkou cenu a neutratili by své peníze, utratil by je někdo jiný. Existuje totiž ekonomický zákon vyrovnané platební bilance. Kdyby ani jiní turisté nechtěli přijet do České republiky a byla by (kvůli nepořádání velké ceny) nižší poptávka po korunách na devizovém trhu, klesla by hodnota koruny vůči jiným měnám. Méně Čechů by pak kupovalo cizí měny, méně by utráceli v zahraničí, více doma. Nedá se s tím nic dělat: Dotace na velkou cenu ani dotace filmařům nepovzbuzují ekonomiku, nepřináší obloukem státu ani korunu na daních navíc. I když to tak na první pohled může vypadat.“

Přesně opačný názor vyjádřil v březnu 2011 hejtman Michal Hašek: „Díky brněnské Velké ceně stát získal za posledních deset let na dani z přidané hodnoty miliardu korun, jen za loňský rok to bylo podle ekonomů víc než sto milionů korun. Je nepřijatelné, aby ministr financí státní rozpočet o takový příjem připravil.“

Ministr financí Miroslav Kalousek na to tehdy odvětil, že akce na okruhu stát podpoří, leda kdyby zamrzlo peklo.

Zatímco pánové Onderka a Hašek dál jednali o dotacích, diskurz pokračoval. Milovníci závodů se obrátili na primátora Onderku osobními žádostmi, aby se o zachování Velké ceny zasadil.

„Upřímně si nedokážu představit, že by nejkrásnější dráha na světe osiřela a zbylo by z toho pouze torzo. Stejný případ svíral před léty rakouský A1-ring a bohužel dopadl velice neslavně a s obrovským dluhem na kontě. Za mnohé fanoušky ještě jednou děkuji, že se o tento problém zajímáte,“ napsal Romanu Onderkovi pan Roman Iščuk.

Odpůrci závodů zase žádali primátora, aby žádnou dotaci okruhu nedával. Argumentovali tím, že nejde o veřejný prospěch, peníze získá soukromý subjekt bez jakékoli kontroly, ale také třeba tím, že závody způsobují v okolí dopravní zácpy a nepříjemný hluk.

Desetimilionové částky mohou být pro leckoho příliš abstraktní. Abyste si mohli výši dotací pro Automotodrom lépe představit, připravili jsme pro vás tabulku, v níž můžete částku srovnat s jinými výdaji státu v okolí. Pokud si budete přát do tabulky doplnit další údaje, napište do komentářů pod článkem.

Účel Milionů Kč
Platby státu brněnské zoo za rok 2010 (částka není úplná) 106,304
Nákup 81 startovacích bytů na Kamechách (neuskutečněný záměr) 151
Školka na Kamechách 21
Základní škola v Žebětíně >200
Stavba Chovánku v Bystrci 148,5
Cena nové tramvaje ~60
Systémová úprava a dosadba zeleně v Bystrci 37,5
Dotace Automotodromu 2011 (již realizované) >28
Požadavek Automotodromu na další roky >70

Když primátor Roman Onderka vyčíslil roční přínos z pořádání Velké ceny na Masarykově okruhu v Brně do státního rozpočtu částkou převyšující sto milionů korun, vyžádal si Bystrčník znovu vyjádření ekonoma Petra Macha. To znělo jednoznačně: „Z ekonomického hlediska nedává žádný smysl dotovat Velkou cenu z peněz daňových poplatníků. Kdyby stát (město) nevyužil(o) peníze daňových poplatníků na dotování Velké ceny, mohly by o to nižší být daně nebo by o to mohly být vyšší jiné výdaje. Dotování Velké ceny nezvýší nijak daňové výnosy ani hrubý domácí produkt země.“

Následně nás zajímalo, jak se s tímto tvrzením vypořádá primátor. Ten, jak se dalo čekat, trval stále na svém: „Musím znovu konstatovat, že přínosy Grand Prix pro státní pokladnu jsou mnohem vyšší než požadovaná podpora zalistovacího poplatku.“ Roman Onderka také odmítl uvažovat o veřejném prospěchu či neprospěchu závodů s tím, že jde o spor „víceméně filosofický“.

Jak se dalo čekat, mezi březnem a dubnem zamrzlo peklo ministerstva financí a stát, potažmo ministr školství Josef Dobeš, přispěl na pořádání Grand Prix částkou dvaceti milionů. Automotodromu to – jak se také dalo čekat – však bylo stále málo a Karel Abraham, spolumajitel okruhu, dále hrozil, že bez dalších peněz od státu nebude moci mistrovství v příštím roce pořádat.

Od hejtmana Haška pak přišlo na účet Automotodromu dalších osm milionů, „za propagaci kraje“. A to už jsme v srpnu, jede se Velká cena, motorky vrčí, davy jásají a přímo na okruhu se scházejí majitelé Automotodromu s politiky a rozhodují: okruh dotace dostane.

Jak velké a kdy? Inu, to se neví. Vlastně se ve skutečnosti stále neví, jestli dostane vůbec něco. Možná, že jde jen o obvyklou rétoriku primátora, který podporuje vždy, vše a za každých okolností. Prohlášení o podpoře nic nestojí a třeba přinese hlas. Může ale také být, že tentokrát podpora primátora Onderky (a hlasy pro něj) něco stát bude – ovšem ne jeho, nýbrž daňového poplatníka.

A co na to říká on, obyčejný člověk, který platí daně? Chce je dát soukromému subjektu? Jak kdo. Mezi čtenáři Bystrčníku jsou zastánci subvencí i jejich ostří odpůrci.

„Když je to pořádání podniku tak drahé, tak ať se tu prostě nekoná. Mně chybět nebude. Jestli tobě jo, přispěj si na něj – ale z vlastní kapsy,“ vyjádřil se jednoznačně čtenář s přezdívkou Joe.

„Musím říct, že jsem rád, že se v Brně Velká cena jezdí. Je to akce, která se koná od roku 1930 a k Brnu určitě patří. Kolik takových proboha máme? Můžeme s ekonomy počítat, kolik to Brnu přinese ročně korun díky návštěvníkům, jezdcům a doprovodu, ale to není úplně podstatné…,“ opírá svůj hlas pro dotace o emocionální argumenty čtenář David a pokračuje, „Nepřijde mi nepřiměřené přispět finančně na akci takového významu a tím i na celoroční provoz automotodromu a české závodníky. Stát finančně přispívá na všechny velké akce konané u nás. Žádnou takovou akci nikdy nepořádá soukromá firma ze svého, to je naprosto nereálná představa.“

A co vy? Jaký máte názor? Jestli takový, že vás to už celé unavuje a ať jdou příznivci, odpůrci i všichni ostatní do prdele, pak vás asi zklameme. Takovou možnost vám nenabízíme. Pokud vás však zaujme některá jiná ze tří, jež jsme pro vás připravili, hlasujte v anketě.  Najdete ji v pravém sloupci Bystrčníku nebo na Facebooku.

-vl- + [bre] + Joe

Související

Jaroslav Kacer, TOP 09: Požadujeme relevantní zhodnocení přínosů Velké ceny
Okruh dotace dostane
Brno: Politici se dohodli. Podpoří zachování Grand Prix Brno
Dorna Sports SL
Show, ale prodělečná. Velká cena Brna vyjde na 150 milionů
Kraj dal brněnskému okruhu osm milionů za propagaci
Rekord návštěvnosti Velké ceny zůstal nepřekonán
Dotace pro Velkou cenu: Roman Onderka vs. Petr Mach
Ekonom Petr Mach: Dotování Velké ceny žádné výnosy státu nepřinese
Primátore, dotace pro Velkou cenu udělají z Brna Liberec
Pomozte Velké ceně, tlačí Brno a kraj na vládu
Primátore, zachraňte Velkou cenu
Primátore, nepodporujte Masarykův okruh, závody jsou hlučné
Automotodrom pořádá poradu poslanců
Pro Velkou cenu získal Hašek dvacet milionů
Velká cena se v Brně možná příští rok nepojede

Za kvílení tramvají může mazník

17. 7. 2011 v 12.23 • Témata: , , , , ,

Špatně fungující zařízení na promazávání kolejí v konečné stanici tramvají v brněnské Bystrci doslova nedává nedaleko bydlícím lidem spát. Projíždějící tramvaje kvůli poruše mazníku hlasitě kvílejí a od pěti hodin od rána až do jedenácti do večera obyvatele ruší.

Na to, že konečná zastávka Ečerova je příliš hlučná, upozornil začátkem měsíce Brněnský deník Rovnost. „Mazník, který má hluku zamezit, má drobnou chybu. Nemaže vnitřní stranu kol. Ty pak drhnou o žlábek,“ řekl Brňan, který si nepřál zveřejnit svoje jméno. Redakce jej ale zná.

(…)

Zkráceno, celý text Michala Filípka najdete na brnensky.denik.cz

Související

Tramvajová smyčka v Bystrci nedá lidem spát. Kvílí
Věra: Smyčky kvílí už čtyřiadvacet let
Kvílející smyčky

Tramvajová smyčka v Bystrci nedá lidem spát. Kvílí

3. 7. 2011 v 08.00 • Témata: , , , , , , ,

S otevřenými okny spí v letních nocích mnozí obyvatelé Bystrce. A budí je kvílení. Zvuk vydávají tramvaje, které projíždějí smyčkou na konečné stanici Ečerova. Tvrdí to jeden z místních, který se na webových stránkách Bystrčníku podepsal jako Rudek.

„Otáčející se soupravy doslova kvílejí. Tak, že obyvatelé v okolí jsou rušeni ze spánku. Klid mají jen od jedenácti hodin večer do pěti ráno, kdy tramvaje vystřídají noční autobusy,“ postěžoval si Rudek.

(…)

Zkráceno, celý článek Anny Fajkusové najdete na brnensky.denik.cz

Související

Věra: Smyčky kvílí už čtyřiadvacet let
Kvílející smyčky

Věra: Smyčky kvílí už čtyřiadvacet let

28. 6. 2011 v 10.38 • Témata: , , , , , ,

Na hlučné otáčení tramvají na smyčce Ečerova si nestěžuje jen autor textu Kvílející smyčky. Nespokojena je také paní Věra…

*

Problém hlučných tramvají se řeší už od doby našeho nastěhování před 24 lety :). A skoro nic se nezměnilo. Byla vyvolána jednání s DPmB, ale jak sami asi slyšíte, nic se nezměnilo.

Naposledy to bylo 7. 10. 2009, kdy nám bylo odpověděno následující:

Dobrý den,

byl jsem se podívat na místě samém. Oba mazníky okolků před smyčkou (nový i starý) vytlačovaly mazivo. Už horší to bylo s vytlačováním maziva na hlavu kolejnice. Tam se mi zdálo maziva poměrně málo, ale bylo tam. Je však pravdou, že s mazáním hlavy kolejnice nemáme zkušenosti a jde o nadávkování potřebného množství maziva. Když ho je vytlačeno málo může kvílení pokračovat, bude-li ho moc, mohla by tramvaj jedoucí z kopce mít problémy se zastavením na požadovaném místě. Mazání hlavy kolejnice chce určitý čas na nalezení správné míry dávek, aby nebyl ohrožen bezpečný provoz vozidel.

Nabídněte termín setkání na místě samém a technické podrobnosti si vysvětlíme tam.

S pozdravem

Ing. Valníček Jiří
Provozní ředitel DPMB, a.s.

K setkání na konečné tramvaje došlo, údržba probíhá, ale na konzistenci mazání i kolejnice samotné má asi vliv i venkovní  teplota a tak není úplně snadné se s tím pravděpodobně vypořádat. Ale budeme zvědaví, co se za ty dva roky změnilo a co Rudkovi (autor článku Kvílející smyčky, poznámka Bystrčník) DPmB odpoví.

*Věra*

Související

Kvílející smyčky
Kvílení

Kvílející smyčky

27. 6. 2011 v 20.58 • Témata: , , , , , ,

S letními dny, kdy se prakticky nedá spát při zavřených oknech, znovu eskaluje už chronický problém, týkající se obytných domů v okolí tramvajových smyček. Otáčející se soupravy na nich doslova kvílí. Tak, že obyvatelé v okolí jsou rušeni ze spánku. Klid mají zajištěn jen od 23. hodiny do cca 5. hodiny ranní, kdy jsou tramvaje vystřídány nočními autobusy.

Už před časem jsem se na věc informoval u DPMB. Bylo mi sděleno, že koleje v obloucích pod jistý minimální poloměr jsou z tohoto důvodu mazány gafitem. Tedy  –  asi by mazány být měly – jenže nejsou. Určitě není takto udržována smyčka na konečné Ečerova v Bystrci. Pokud to má někdo v náplni práce, tak svoji povinnost prostě neplní. Proč? Asi ho jeho nadřízený nekontroluje. Mazat oblouky se asi začnou, až se někdo ozve. Což tímto činím. Kromě Bystrčníku zasílám tyto řádky i našemu ctěnému dopravnímu podniku.

Rudek

Nonstop na Ečerově: Na starostlivou maminu dorážejí rozjetí zákazníci

22. 6. 2011 v 16.18 • Témata: , , , , , , , , , , ,

Krásná nonstop budka u Alberta na Ečerově, v níž si lze cestou z poslední zavřené putyky vždy pohodlně dotankovat nádrž, zahalekat si na spící sídliště a teprve pak, dokonale uspokojen, kráčet s veselou domů, je stále trnem v oku různým škarohlídům a jiným absinentům. Tentokrát se do lidumilného zařízení obořila svým dotazem radnici jakási „starostlivá mamina“.

Otázku i odpověď jsme převzali ze stránky bystrckého úřadu, kde se můžete na cokoli zeptat i vy.

-mm-

*

Dobrý den, ráda bych se zeptala, jestlipak má ÚMČ možnost ovlivnit činnost prodejního stánku Nonstop na Ečerové u Alberta.

Tento stánek k sobě přitahuje různá individua. V teplých měsících vždy v pátek a v sobotu večer a v noci a přes celé prázdniny je pak bydlení v okolí tohoto stánku za trest. Shromažďují se zde konzumenti alkoholu, kteří zde narušují noční klid a nezřídka po nich zůstává velký nepořádek v okolí. A to nehovořím o slovníku, který je zde ke slyšení. A napomenout skupinu alkoholem posilněných „chlapů“ kterých bývá i 15! je velká odvaha. Městská policie tu nejednou řešila různé přestupky. Také si sem pro alkohol jezdí s auty, ze kterých se hudba line na kilometry daleko. Spát s otevřeným oknem je někdy zcela vyloučeno.

Myslím, že by postačilo, kdyby byla prodejní doba omezena a „rozjetí“ zákazníci by se sem nechodili „dorážet“. Děkuji za odpověď.

starostlivá mamina

*

Za OVV a přestupkovou komisi mohu sdělit, že oznámení, která nám byla postoupena Městskou Policií Brno, Revír Bystrc a Policií ČR, OOP Bystrc byla a jsou v komisi projednávána a pachatelé přestupků jsou bráni k odpovědnosti a sankcionováni.

Zvýšený počet oznámených přestupků páchaných nepřizpůsobivými osobami jsme v této lokalitě od počátku roku rovněž zaznamenali. Dnešního dne jsem obsah tohto podání rovněž projednal se zástupcem revírního MP v Bystrci, kde mi bylo přislíbeno, ža na tento víkend plánují tématickou kontrolní akci, která se bude týkat i tohoto prodejního stánku. S výsledkem akce budeme následně seznámeni, kdy po vyhodnocení bude dohodnut další postup, včetně možnosti podat podnět na ČOI, KHS, případně Živnostenský úřad Magistrátu města Brna k provedení kontroly.
JUDr. Martin Plšek, předseda přestupkové komise

Hluk z ohňostrojů? Lidem víc vadí kolotoče

7. 6. 2011 v 17.57 • Témata: , , , , , , , , , , , , , ,

Dlouho do noci se od nich nese hlasitá hudba. Tak si stěžují lidé z okolí Brněnské přehrady. Proti hluku se snaží bojovat i hygienici a strážníci. Mnohdy marně.

„Ohňostroje nám nevadí. Když se přežene bouřka, je nad přehradou mnohem větší hluk. Co ale nechápeme, je hudební produkce mnoha a nebo snad jen jedné kolotočové a adrenalinové atrakce v přístavišti. Dosahuje mnoha decibelů. Devět hodin denně, dvacet dní po sobě,“ postěžovala si například Helena Pospíšilová, která žije na Kozí horce.

Podle ženy, která se obrátila na Brněnský deník Rovnost, je produkce začínající v jednu odpoledne a utichající až po desáté večer nesnesitelná. „Po celou dobu trvání oslav se dunění basů rozléhá nad vodní hladinou a mnohokrát se jí násobí. Je dokonce slyšet i u Ríšovy studánky. Máme pocit, jako bychom žili vedle kovárny nebo u bucharů zatloukajících kovové piloty. To se to nemůže točit bez muziky?“ zeptala se žena.

(…)

Zkráceno, celý text Petra Jeřábka najdete na brnensky.denik.cz

Související

Ignis Brunensis: Dělostřelecké cvičení nevyvolává jen nadšení
Úklid po ohňostrojích. Bystrcký úřad odpovídá
S bordelem po ohňostrojích si jděte na Bystrc, paní Lenko
Petr Laštůvka: Bojkotujte ohňostroje!

Primátore, nepodporujte Masarykův okruh, závody jsou hlučné

31. 3. 2011 v 11.07 • Témata: , , , , , , , , , , ,

Primátor Brna Roman Onderka odpověděl na prosbu Tomáše Káni z Bystrce, aby nepodporoval závody na Masarykově okruhu. Svůj dotaz Romanu Onderkovi můžete položit i vy na www.romanonderka.cz.

*

Vážený pane primátore,

Obracím se na Vás s prosbou, abyste nadále nepodporoval Masarykův okruh v Brně. Mám trvalé bydliště v brněnském sídlišti Bystrc a vím, jak rapidně se kvůli hluku z autodromu zhoršila kvalita odpočinku i života v mém okolí.

Brněnské sídliště Bystrc, městské části Žebětín a přilehlé obce u okruhu (Ostrovačice, Popůvky) značně trpí velmi nepříjemným hlukem z tréninků po celou sezónu. Tento hluk se při závodech nejsilnějších strojů (GT) nese i desítky kilometrů daleko, vzhledem k tomu, že samotný okruh je postaven v kopcích v dost velké výšce nad okolním terénem. Celá oblast Podkomorských lesů, ve které je okruh postaven byla prohlášena za klidovou oblast. Ovšem v praxi lidé i lesní zvěř značně trpí provozem autodromu. Prosím, abyste při rozhodování o podpoře Masarykově okruhu v Brně přihlédl i k těmto okolnostem.

Děkuji Vám

Tomáš Káňa

*

Vážený pane Káňo,

v těchto dnech dostávám spíše dopisy s opačnou prosbou, a to: „Zachraňte Velkou cenu pro město Brno a ČR!“. Jak však vyplývá z vašeho emailu, každý má rád tak trochu něco jiného, „někdo holky, někdo zase vdolky“. Snažím se tedy plně pochopit vaše výhrady a konkrétně negativní dopady na kvalitu života v blízkosti brněnského Automotodromu.

Nepopiratelným faktem však přes to všechno zůstává, že Velká cena silničních motocyklů v Brně je bezkonkurenčně největší sportovní událostí v Česku. Každoročně na ni přijede přes 200 tisíc diváků, což oceňují v první řadě pořadatelé, sportovní fanoušci a obchodníci, méně už například policisté, záchranáři či občané v blízkosti závodního okruhu. Nemůžeme ale také zcela pominout výjimečnost historické tradice – vždyť závody se jezdí v Brně od roku 1965 a prakticky na motorky chodili již naši dědové a otcové. V roli primátora města Brna jsem se vždy snažil podporovat dění na Masarykově okruhu. Je to sportovní klenot, který přináší kromě měřitelného finančního přínosu také obrovskou reklamu ČR. Vždyť závody sledovali diváci celkem z 207 zemí na celém světě a z toho ve 184 zemích byly závody vysílány dokonce v přímém přenosu!

Vážený pane,

na základě vašeho podnětu jsem se zajímal také o zatížení okolí nadměrným hlukem. Byl jsem ubezpečen, že žádné obydlí v okolí není zasaženo hlukem přesahujícím povolený limit (55dB), i když při závodech se může tomuto limitu blížit. Chápu, že jsem vás touto odpovědí příliš nepotěšil, přesto věřím, že s osobní tolerancí všeho negativního pochopíte důležitost brněnského Automotodromu pro moravskou metropoli. V každém případě vám za názor děkuji. Nabídl mi i jiný pohled na fungování brněnského okruhu.

S pozdravem

Bc. Roman Onderka, MBA
primátor města Brna

*

Související

Automotodrom pořádá poradu poslanců
Pro Velkou cenu získal Hašek dvacet milionů
Pomozte Velké ceně, tlačí Brno a kraj na vládu
Velká cena se v Brně možná příští rok nepojede

Nové dálnice. A beze stěn

26. 12. 2010 v 13.33 • Témata: , , , , , , , ,

Zvýšení hlukových limitů o pět decibelů by mělo zlevnit a usnadnit stavbu dálnic či obchvatů. Dopadne to ale na obyvatele okolních obcí, na něž se budou brát menší ohledy. Informace přineslo čtvrteční vydání Lidových novin (LN).

Pokud v dohledné době projde hlukový zákon, u nově projektovaných a připravovaných silnic by už nemusely být protihlukové stěny. „Většina silnic, které nyní vedou okolo obytné zástavby, limity hluku překračují, a je tu proto nutné stavět protihlukové stěny či lidem měnit okna. Pokud se ty limity změkčí, tak se tyto kompenzační stavby budou budovat daleko méně,“ tvrdí Libor Jarmič z Ekologického právního servisu.

Podle něj by se to týkalo především dálnic, které prochází hustě obydleným územím. Stěny by tak mohly scházet například na východním pokračování Pražského okruhu či u jižních a jihozápadních obchvatových silnic Brna. Šlo by o rychlostní silnici R 43, která má vést přes brněnskou čtvrť Bystrc a Bosonohy. Stejně tak i o jihozápadní a jižní tangenty Brna. V této části města je navíc problém s hlukem už nyní kvůli blízké dálnici D1,“ vyjmenoval některé konkrétní úseky Jarmič.

www.eurozpravy.cz

Znovu se ukazuje, že oblíbená vizualizce R43, kterak prochází Bystrcí v tunelu, je jen fabulací, které má vyrazit odpůrcům dálnice argumenty z rukou. Realita bude zřejmě mnohem krutější – nejenže nebude žádný tunel (ten ve skutečnosti nikdy nebyl míněn vážně), ale asi ani žádné protihlukové bariéry.

Občané i obce Jihomoravského kraje se shodují: Dost bylo hluku a prachu

17. 12. 2010 v 11.27 • Témata: , , , , , ,

Desítka jihomoravských obcí, jedna městská část Brna a dvacítka občanských sdružení včera zaslaly zastupitelům Jihomoravského kraje otevřený dopis. V dopise vyzývají krajské zastupitele, aby neschvalovali problematické varianty dopravních staveb v kraji. Zastupitelé budou o variantách dopravních staveb rozhodovat na svém 20. zasedání 16. prosince od 14:30 hod.[1] Výsledné varianty se pak objeví v krajském územním plánu. [2]

Problémovými variantami jsou např. varianta „Bystrcká“ rychlostní silnice R43, varianta „Modřická“ tzv. Jihozápadní tangenty, varianta „Modřická“ tzv. Jižní tangenty či rychlostní silnice R52 přes Mikulov.

Důvodem je zejména další nepřijatelný nárůst již dnes nadlimitních hodnot hluku a prachu na některých místech v kraji, ke kterému by po vybudování zmíněných staveb došlo. Nejvíce postiženy budou městská část Brno-Bosonohy, obce Troubsko a Ostopovice a město Modřice. Tomuto názoru odpovídá i závěr Hodnocení vlivů na veřejné zdraví, které je součástí právě pořizovaného krajského územního plánu.[3]

„Vybudováním nových dopravních staveb v zatížených lokalitách by došlo k dalšímu protizákonnému navyšování limitů hluku a prachu. Takové podmínky budou pro zdraví mnohých obyvatel doslova likvidační“, upozorňuje právník Ekologického právního servisu Libor Jarmič.

Proto autoři otevřeného dopisu vyzývají ke zdrženlivosti. „Jihomoravský kraj by měl aktivně hledat taková řešení, která nepovedou k dalšímu zhoršování již dnes neúnosné situace. Namísto toho mají být některé obce a jejich občané doslova uvězněni mezi několika velkými dopravními stavbami“, zdůrazňuje Jan Symon, starosta obce Ostopovice.

„Jak doložily autorizované studie, které Krajský úřad JMK  již několik let má, konstruktivní řešení existuje“, uzavírá problematiku Jana Pálková. Nyní je na zastupitelích, jak se k dané věci postaví a zda budou hlasovat v zájmu svých občanů.

Jana Pálková
OS Občané Brna proti stavbě rychlostní komunikace R43 v trase Kuřim-Troubsko
tel: 608 470 415, e-mail: JanaPalkova@seznam.cz

Mgr. Libor Jarmič
Ekologický právní servis
tel: 734 440 602, e-mail: libor.jarmic@eps.cz

MgA. Jan Symon
starosta obce Ostopovice
tel: 606 782 982, e-mail: starosta@ostopovice.cz


[1] http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=32&TypeID=1

[2] Pokud se zajímáte o problematiku územního plánování, vše podstatné naleznete v manuálu „O územním plánování stručně a jasně“, který je volně k dispozici na adrese http://aa.ecn.cz/img_upload/8d7362970723bd7ec5a17e791cf88d95/o_uzemnim_planovani.pdf.

[3] Viz str. 148 Hodnocení vlivů na veřejné zdraví, které je dostupné z http://195.113.158.83/archiv/oupsr/zur_jmk/TEXTOVA_CAST%5CVURU%5CSEA%5CHIA%5C01_HIA_text.pdf.

*

Ke stažení

Tisková zpráva (PDF)

Nová daň pro občany: Větší hluk za levnější beton

17. 12. 2010 v 11.20 • Témata: , ,

Strana zelených zásadně protestuje proti návrhu na uvolnění hlukových limitů regulujících, byť často jen na papíře, výstavbu a provoz silniční sítě v České republice.

České ministerstvo zdravotnictví opakovaně bagatelizuje negativní účinky nadměrné expozice obyvatel hluku a znovu se snaží vyjít vstříc betonářské lobby, která potřebuje zlevnit výstavbu silnic a dálnic. Ministerstvo navrhlo novelizovat nařízení vlády č. 148/2006, Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací a posouvá stávající limity o 5, resp. o 10 decibelů výše (stávající limity viz poznámka č. 1). Jelikož je decibel jednotkou logaritmickou, v praxi to znamená zvýšení limitu hluku na trojnásobnou úroveň.

Ministerstvo zdravotnictví jako iniciátor novely jde nejen proti vědecky doloženým faktům, ale i proti programovému prohlášení vlády, která se zavázala, že bude prosazovat efektivní protihluková opatření, která ochrání obyvatele před negativními vlivy dopravy a prosadí zákon komplexně řešící ochranu zdraví před hlukem.

Lékařské i statistické studie dokazují, že hluk způsobuje nejen kardiovaskulární choroby, ale i chronickou únavu, depresi, agresivitu, snížení imunity, zhoršení paměti, ztrátu pozornosti, nespavost a řadu dalších potíží.

V České republice žije v oblastech, kde jsou překračovány i ty nejbenevolentnější limity hluku, více než 226 tisíc obyvatel. Jde o spodní hranici odhadu, neboť do hlukových map, které byly pořízeny v roce 2007, nebyly zahrnuty zdaleka všechny komunikace. Podle odhadů expertů je zasažen nadměrným hlukem z dopravy každý pátý obyvatel ČR (viz poznámka č. 2).

„Cenu dálnic lze snížit jinak než účelovým zvyšováním limitů hluku: lepší přípravou a efektivním zadáváním veřejných zakázek ve stavebnictví a promyšlenějším územním plánováním. Je nehorázné, aby úspory na silničních stavbách ve výši několika procent ceny byly vytvářeny na úkor zdraví obyvatel. Na celé věci je ještě více zarážející, že tyto návrhy úspor předkládá úřad, který má chránit zdraví občanů. Novela vládního nařízení změkčující limity pro hluk problém neřeší, ale přenáší ho na občany, kteří se mohou jen obtížně bránit,“ uvedl předseda Strany zelených Ondřej Liška.

Česká republika musela v roce 2007 zpracovat na základě evropské směrnice č. 2002/49/ES, o hodnocení a řízení hluku ve vnějším prostředí první etapu strategických hlukových map. Na ty podle evropské legislativy navazují tzv. akční plány snižování hlukové zátěže, které mají prioritně obsahovat nástroje na řešení situace v oblastech, kde hlukové mapy zjistily překročení mezních hodnot hluku. Novela jde zcela proti duchu směrnice 2002/49/ES a není náhoda, že v důvodové zprávě není o této směrnici ani slovo. Schválením novely vládního nařízení by došlo pouze k legalizaci současného nezákonného stavu a vyhození nemalých finančních prostředků za pořízení hlukových map.

Poznámky:

Poznámka č. 1

Základní limity pro venkovní hluk (např. u obytných domů)

venkovní hluk den (6:00-22:00) noc (22:00-6:00)
základní limit – pro hluk jiný, než z dopravy 50 dB 40 dB
pro hluk ze silniční dopravy 55 dB 45 dB
pro hluk z železniční dopravy 55 dB 50 dB
pro hluk z hlavních silnic 60 dB 50 dB
pro hluk v ochranných pásmech drah 60 dB 55 dB
pro starou hlukovou zátěž 70 dB 60 dB
pro starou hlukovou zátěž u železničních drah 70 dB 65 dB

Poznámka č. 2

Viz Analýza výsledků strategických hlukových map od Ekologického právního servisu http://hluk.eps.cz/hluk/?page=aktuality&id=2076266

Tisková zpráva Sstrany zelených
Praha, 16. 12. 2010

Milan Kuchař: Doporučuji velkou obezřelost

12. 9. 2010 v 10.38 • Témata: , , , , , , , , , ,

Ing. Milan Kuchař, předseda místního klubu strany Věci veřejné, který bydlí na Kuršově ulici v čísle 5, zaslal Bystrčníku vyjádření k záměru společnosti Fuertes Development. Ta 9. září na schůzce se zástupci občanského sdružení Horní náměstí oznámila, že chce před domem Kuršova 3 vybudovat „menší“ prodejnu. Ing. Zdeněk Přichystal, jednatel Fuertes Devlopment, vyjádřil zájem občany, kteří  v lokalitě bydlí, informovat o plánech firmy, a diskutovat s nimi s cílem předejít protestům a dosáhnout smírného řešení

Záměr stavby „menšího obchodu o ploše cca 1300 m2“ na již dnes přeplněném parkovišti u domu Kuršova 3 a záměr přeložení hlavní spojovací silnice do velkého sídliště do těsné blízkosti domů Kuršova 2, 5, 3 a 1 – oba záměry jsou spojeny se změnou platného územního plánu, ke které dalo bez projednání věci s občany dotčených domů souhlas zastupitelstvo MČ v prosinci 2007.

Petici proti oběma těmto záměrům podepsalo 328 občanů z dolní části Kuršovy ulice.

Zjevné či skryté rozpory, které prokazují nedomyšlenost a nedůvěryhodnost nově předloženého záměru:

  1. Není uvedeno, kolik činí deficit parkovacích míst v této lokalitě podle Generelu. Postavit ve stabilizované lokalitě supermarket bez navýšení stávajícího počtu parkovacích míst, když jeho provoz a užívání bude potřebovat 61 míst dle studie je chybné. Situace pro parkování aut se zhorší.
  2. Hluková zátěž ze silničního provozu se dále zvyšuje, přitom současná četnost jízd aut do sídliště (ulice Foltýnova, Šemberova, Rerychova, Lýskova, Kuršova, Kamechy) činí 6 000 aut za den. Tento počet odpovídá počtu parkovacích míst i úrovni motorizace v tomto bytovém komplexu (spádová oblast pro cca 7 000 obyvatel). Toto řešení spojovací silnice je chybné, situaci pro občany zhorší.
  3. Při změně dotčeného území v územním plánu na dopravu, obchod a služby u plochy mezi ulicemi Kuršovou a Vejrostovou je důležitý navrhovaný koeficient podlažní plochy (IPP). Kolik činí? Není to 0,7, stejně jako na Horním náměstí?
  4. Namalování úzkého malého objektu obchodu a jeho předložení jako záměr je jeden krok. Po schválení územního plánu s dostatečným koeficientem IPP se obvykle záměr původní opustí – a postaví se něco jiného, ale nyní již v souladu s územním plánem. Pan Altman v článku o objektu obchodu a služeb na Horním náměstí také uplatnil malý úzký obrázek objektu – a pak pomohl prosadit sedmipodlažní kolos (který měl být původně ještě o dvě patra vyšší!).

Vůči záměru Fuertes Development doporučují velkou obezřelost.

Ing. Milan Kuchař
předseda místního klubu VV
Kuršova 5

Ke stažení

Urbanistická studie záměru (PDF)

Související

Fuertes chce stavět u Kuršovy

Novou tělocvičnu odložili, sousedé se bojí hluku

8. 9. 2010 v 07.37 • Témata: , , , , , , ,

Za dva roky mohly mít děti v Žebětíně novou školu i s tělocvičnou, ale stavbu teď brněnský magistrát odložil. Důvodem není chybějící stavební povolení ani peníze. Majitelé sousedních domů se bojí hluku a podali žalobu ke krajskému soudu.

Dokud soud žalobu neprojedná, stavba se odkládá.

Děti v Žebětíně přecházejí za každého počasí mezi pěti školními budovami. „Letos máme 149 žáků. Museli jsme zrušit sborovnu a udělat z ní další třídu. Učitelé se schází v bývalé keramické dílně,“ popsala neutěšenou situaci ředitelka základní školy v Žebětíně Dagmar Šenbergerová.

Jak to bude se školou, kdy se začne stavět nová?

Celou dobu mého působení ve funkci starosty usiluji o její postavení. Dosud mělo město jiné priority, důvody odkladu byly různé – málo dětí školního věku v Žebětíně, málo finančních prostředků apod. Konečně se letos dostala stavba základní školy v Žebětíně na pořad dne.

Protože se jedná o stavbu finančně velmi nákladnou, nelze počítat, že by ji městské část zvládla z vlastních zdrojů. Při takovéto akci se vždy hledají zdroje, které je možné využít. Předpokladem realizace akce bývá sdružení prostředků z různých zdrojů – z města Brna, státní pokladny i Evropských fondů.

Projekt na školu byl na úřadu připraven řadu let. Proto také zestárl a bylo třeba aktualizovat jej. Nová podoba školy se značně liší od původní, na kterou bylo vydáno územní rozhodnutí již v roce 1996 – např. tím, že se nejedná o devítiletku, ale opět o školu pokrývající první stupeň školní docházky, chybět bude plánovaný bazén apod. Z těchto důvodů jsem považoval za nutné požádat o vydání nového územního rozhodnutí na stavbu dle aktualizované projektové dokumentace.

Jak se ukázalo, občané, volající celá léta po nové škole, se rozdělili. Část obyvatel ulice Otevřená vyjádřila svoje obavy z hluku z tělocvičny a proti záměru sepsala petici. Stavební úřad v souladu se schváleným záměrem obce i projektovou dokumentací, kterou jsme třikrát nechali přepracovat tak, aby byly zohledněny veškeré připomínky majitelů sousedních nemovitostí, vydal územní rozhodnutí. Proti němu ještě před nabytím právní moci obdržel stavební úřad odvolání, které je v současnosti řešeno odvolacím orgánem, Magistrátem města Brna. Současně byl zadán požadavek na vydání nezávislého právního posudku, který má posoudit možnost uzavření veřejnoprávní smlouvy či jiné smlouvy dle požadavků zástupce petičního výboru. Právní oddělení úřadu a magistrátu se totiž shodlo na tom, že k podpisu smlouvy s obsahem, formulovaným zástupcem petičního výboru, nejsem oprávněn.

Celá záležitost je tak stále otevřená, protože územní rozhodnutí nemohlo nabýt právní moci.

Vít Beran, starosta Žebětína
Žebětín žije 4/2009

Školní děti navíc využívají jídelnu žebětínské školky, kde se ale musí vystřídat na čtyři etapy. „Ředitelka školky by mohla přijmout další třídu dětí, ale nemůže, protože my v té místnosti jíme,“ dodala Šenbergerová. Podle starosty Žebětína Víta Berana (KDU-ČSL) je v územním plánu pozemek na ulici Otevřená určen pro stavbu nové školy už od roku 1994. „Problémy provází hlavně přípravy na stavbu tělocvičny. Lidé se obávají zvýšeného hluku a provozu na ulici,“ vysvětlil starosta. Obyvatelé přilehlých pozemků od začátku napadali stavební povolení. Když neuspěli na stavebním odboru magistrátu, podali dva majitelé pozemků žalobu ke krajskému soudu. Starosta se však nevzdává naděje, že se s odpůrci stavby dohodne. Na čtvrtek s nimi svolal schůzku.

„Dali si například podmínku, že se v tělocvičně vůbec nebudou otevírat okna, což z hygienických důvodů nejde. Zkoušíme s projektantem řešit stropní větrání, ale je to obtížné,“ snaží se najít řešení Beran.

(…)

Zkráceno, celý článek najdete na www.modernibrno.cz

Roman Onderka k hluku z Masarykova okruhu

27. 5. 2010 v 07.47 • Témata: , , , , , , ,

Vážený pane primátore,

mohu vědět co dělá Magistrát města Brna pro to, aby omezil provoz na Masarykově okruhu o víkendech? Dnes, v sobotu 1.5.2010, je odtam slyšet nepříjemný hluk po celý den s dvěma, či třemi krátkými (kolem 30 minut) přestávkami. Chápu, že zrušit provoz Masarykově okruhu bohužel nejde, ale omezit by to snad šlo. Proč je největší hluk vždy po oba celé víkendové dny a ne ve všední dny, kdy je tady většinou klid. Nechápu proč má kvůli nějaké podnikatelské aktivitě několika neotesanců trpět několik set obyvatel Žebětína a Bystrce. A už vůbec nechápu, proč s tím současné vedení Brna vůbec nic nedělá. Masarykův okruh se nachází v těsném sousedství hustě obydlených oblastí, uprostřed lesů, kde to má neblahý vliv jak na lidi, tak i na zvěř.

Děkuji za odpověď,

Iveta Valová, Kamechy

Vážený pane,

k Vašemu dotazu bych předně rád uvedl, že motoristický sport má v Brně skutečně dlouhou tradici a akce na Masarykově okruhu pozitivně ovlivňují turistický ruch a viditelně zvyšují prestiž města Brna nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí. Pokud však máte podezření, že v místě Vašeho bydliště dochází k překročení povolených hlukových limitů v důsledku akcí pořádaných na Masarykově okruhu, prosím obraťte se na Krajskou hygienickou stanici, která je v dané věci kompetentním orgánem.

Roman Onderka, primátor
převzato z Portálu primátora