Příspěvky se štítkem ‚Ekologický právní servis’

Možnosti Bystrce omezit billboardy nejsou velké

31. 10. 2012 v 12.14 • Témata: , , , , , , ,

Městské části nemají příliš možností jak omezit či zakázat na svém území billboardy. Vyplývá to z analýzy vypracované Ekologickým právním servisem z podnětu Petra Marčišáka. Pan Marčišák před několika týdny inicioval anketu, v níž se 86 % čtenářů vyslovilo pro omezení billboardů v Bystrci.

Rozbor Ekologického právního servisu na čtyřech stranách podrobně vyjmenovává způsoby, jak lze – či spíše nelze – z různých úrovní velké plakátovací plochy omezovat.

Městská část nemůže sama o sobě vydávat žádné obecně závazné vyhlášky, to může pouze magistrát Brna. Starostové (a tajemníci úřadů) městských částí sice mohou návrhy vyhlášek předkládat, jejich vydání je však výhradně v kompetenci města.

Problematická je i možnost vůbec do vyhlášky omezení billboardů vtělit. Vyhlášky nesmějí na území měst omezovat cokoli se radnicím zamane, ale jen poměrně specifický okruh činností. Billboard ani žádná jiná stavba však činností nejsou, upozorňuje Ekologický právní servis. V úvahu snad připadá jen argumentace ochranou veřejné zeleně.

Z hlediska zákona lze billboardy zakázat pouze v těch případech, kdy překračují nařízení stavebního zákona nebo zákona o pozemních komunikacích. Stavba by se musela realizovat bez potřebných povolení či ohlášení nebo by musela plakátovací plocha omezovat plynulost či bezpečnost silničního provozu. Což se řada lidí sice domnívá, prokázat to však bude asi složité.

Ačkoli zpráva EPS městským částem mnoho šancí nedává, neznamená to nutně, že v Bystrci zůstanou všechny billboardy tak, jak jsou.

„V Bystrci podle mého názoru stojí několik billboardů, které jsou umístěny v rozporu se zákonem o pozemních komunikacích a nařízením ministerstva vnitra,“ myslí si Petr Marčišák. Hodlá proto podat v nejbližší době stavebnímu úřadu podnět k přezkoumání řady stavebních povolení.

-vl-, Zdroj: Ekologický právní servis
Foto: Petr Marčišák

Ke stažení

Billboardy: Analýza Ekologického právního servisu (PDF)

Související

Bystrčtí by billboardy zakázali
Chcete v Bystrci další billboardy?

Kraj má za chyby zaplatit 140 tisíc. A chystá se je zopakovat

21. 9. 2011 v 06.14 • Témata: , , , , ,

Obce a občané, kterým dal Nejvyšší správní soud zrušením územního plánu Břeclavska za pravdu, se prostřednictvím advokáta obrátili na kraj s žádostí o náhradu škod vzniklých soudním řízením. Po kraji chtějí 140 000 Kč. (1)

Kraj má na svém čtvrtečním zasedání schválit územní plán kraje (tzv. Zásady územního rozvoje), v jehož návrhu opakuje chyby zrušeného územního plánu Břeclavska.

Důvodem zrušení územního plánu Břeclavska byl kontroverzní projekt rychlostní silnice R52 (a souvisejících staveb), který před časem Nejvyšší kontrolní úřad označil za riskantní investici. Nejvyšší správní soud v odůvodnění rozsudku poukázal na to, že nebyly dle zákona porovnány všechny reálné možnosti silničního spojení Brna s Vídní.

V krajem připravovaných Zásadách územního rozvoje se podle právníka z EPS tatáž situace opakuje.

“Přestože je projekt R52 z Brna do Vídně přes Mikulov podle nezávislých studií i podle samotného investora Ředitelství silnic a dálnic neekonomický a v resortu dopravy na něj nejméně do roku 2030 vůbec nebudou peníze, kraj tuto variantu spojení nadále prosazuje jako jedinou možnou bez ohledu na zákony i odbornou krititku,“ říká právník Libor Jarmič.

Zároveň se podle právníka nejedná o jedinou chybu v Zásadách, s níž by mohl mít kraj v budoucnu potíže. „Kraj se odmítl konstruktivně bavit s tisíci občany například o velikosti průmyslových zón ve Šlapanicích, o čtyřproudové R43 vedoucí přes obydlená území a Brněnskou přehradu nebo o lepších podmínkách pro cyklisty ve městě. Budoucí vývoj nelze předjímat, ale existuje řada důvodů domnívat se, že pokud by došlo na soudy, kraj své Zásady územního rozvoje ve schvalované podobě neobhájí.“ (2)

Kraj k Zásadám obdržel od občanů celkem 180 podání, z toho 26 námitek zástupců veřejnosti. Každý zástupce veřejnosti představuje zpravidla hlas několika set občanů. Zástupce veřejnosti totiž mohl podat námitku pouze v případě, že získal podpis 500 občanů kraje, 200 občanů obce s více než 2000 obyvateli nebo 1/10 občanů obce s méně než 2000 obyvateli.

Mgr. Libor Jarmič
libor.jarmic@eps.cz
tel.: 734 440 602
Ekologický právní servis

Poznámky:
(1) Poškození uplatňují náhradu škody spočívající v účelně vynaložených nákladech soudního řízení v souladu s ust. § 31 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.
(2) Text připomínek zpracovaných právníky EPS je k dispozici zde.

 

Soud zrušil R52 přes Pernou a R43 přes Drásov

24. 4. 2011 v 00.54 • Témata: , , , , ,

Další z drobných vítězství slaví odpůrci rychlostních silnic v Jihomoravském kraji. Nejvyšší správní soud totiž vyhověl dvěma jejich žalobám a zrušil části územních plánů obcí Perná a Drásov, kde byly trasy silnic R52 a R43 zakresleny.

„Územní plán rušíme v místech, kde jsou trasy rychlostních silnic vyznačené. Včetně souvisejících staveb, křižovatek a ochranného pásma,“ uvedla v rozhodnutí předsedkyně senátu Milada Tomková. Důvody soud zatím oficiálně nezveřejnil.

Podle právníka Ekologického právního servisu se žalobci zaměřili na to, že silnice nejsou zakresleny v nadřazeném územním plánu i přesto, že jejich význam je větší než místní. „Je to důsledek chaotického a nekoncepčního přístupu k tvorbě územních plánů,“ podotkl Jarmič.

(…)

Zkráceno, celý text Petr Jeřábka najdete na brnensky.denik.cz

Nové dálnice. A beze stěn

26. 12. 2010 v 13.33 • Témata: , , , , , , , ,

Zvýšení hlukových limitů o pět decibelů by mělo zlevnit a usnadnit stavbu dálnic či obchvatů. Dopadne to ale na obyvatele okolních obcí, na něž se budou brát menší ohledy. Informace přineslo čtvrteční vydání Lidových novin (LN).

Pokud v dohledné době projde hlukový zákon, u nově projektovaných a připravovaných silnic by už nemusely být protihlukové stěny. „Většina silnic, které nyní vedou okolo obytné zástavby, limity hluku překračují, a je tu proto nutné stavět protihlukové stěny či lidem měnit okna. Pokud se ty limity změkčí, tak se tyto kompenzační stavby budou budovat daleko méně,“ tvrdí Libor Jarmič z Ekologického právního servisu.

Podle něj by se to týkalo především dálnic, které prochází hustě obydleným územím. Stěny by tak mohly scházet například na východním pokračování Pražského okruhu či u jižních a jihozápadních obchvatových silnic Brna. Šlo by o rychlostní silnici R 43, která má vést přes brněnskou čtvrť Bystrc a Bosonohy. Stejně tak i o jihozápadní a jižní tangenty Brna. V této části města je navíc problém s hlukem už nyní kvůli blízké dálnici D1,“ vyjmenoval některé konkrétní úseky Jarmič.

www.eurozpravy.cz

Znovu se ukazuje, že oblíbená vizualizce R43, kterak prochází Bystrcí v tunelu, je jen fabulací, které má vyrazit odpůrcům dálnice argumenty z rukou. Realita bude zřejmě mnohem krutější – nejenže nebude žádný tunel (ten ve skutečnosti nikdy nebyl míněn vážně), ale asi ani žádné protihlukové bariéry.

V Žebětíně se chystá lesní školka

3. 11. 2010 v 12.05 • Témata: , , , , , , , , , ,

Na několika místech v Brně pravděpodobně dostanou rodiče možnost přihlásit dítě do takzvané lesní mateřské školy. Předškoláci v ní tráví většinu času venku. 

Les je jedno velké hřiště a příroda moudrá učitelka. Takové je hlavní motto takzvaných lesních mateřských škol, které se objevily poprvé před půl stoletím v Dánsku. První takové školky zřejmě začnou brzy fungovat také v Brně.

Zatímco v běžných mateřských školách tráví děti čas v budovách a do přírody chodí jen v přesně vymezených hodinách, v lesních je tomu naopak. „Pedagogové připravují program pod širým nebem, který přirozeně navazuje na roční období a místo, kde školka je,“ uvedla Tereza Vošahlíková. Právě tato žena se prostřednictvím internetových stránek www.lesnims.cz snaží se svými spolupracovníky propagovat myšlenku lesních školek v České republice. Brněnští rodiče, jimž se výchova dětí v přírodě zamlouvá, mohli zatím vozit potomky jen do lesního klubu u Tišnova na Brněnsku. „Z pětačtyřiceti rodin, jejichž děti k nám chodí, jich třetina dojížděla z Brna. Právě kvůli velkému zájmu jsme začali plánovat, že podobný projekt zahájíme i v Brně,“ řekla Karolina Krátká z Lesního klubu Tišnovsko.

Ten začal fungovat loni a letos služby výrazně rozšířil. „Nejprve jsme dětem nabízeli program jednou týdně, pak třikrát, teď fungujeme po celý týden,“ uvedla Krátká.

Myšlenka lesní školky zaujala i Ekologický právní servis, který zvažuje její založení v brněnské Mokré Hoře. Školka tam může být v zahradě s chatkou nedaleko lesa i zastávky městské dopravy.

Zájem rodičů o takovou školku je velký i podle zkušeností Ekologického právního servisu. „Přestože jsme náš plán nikde nezveřejnili, stále se na mě obracejí další a další rodiče, kteří o lesní školce slyšeli a chtějí do ní posílat děti. Myšlenka si zkrátka dělá reklamu sama,“ tvrdí koordinátorka projektu Šárka Nekudová. Podle ní chystají podobné školky také v Žebětíně či Líšni.

(…)

Zkráceno, celý článek si přečtěte na www.modernibrno.cz

Nový návrh územního plánu Jihomoravského kraje: ještě horší než ten původní

29. 7. 2010 v 19.01 • Témata: , , , , , ,

Jihomoravský kraj zveřejnil druhý pracovní návrh krajského územního plánu – Zásad územního rozvoje (1). Musel jej vypracovat poté, co Nejvyšší správní soud v listopadu 2009 zrušil územní plán Břeclavska s kontroverzním projektem R52. Podle právníků Ekologického právního servisu se v novém návrhu po stránce obsahové prakticky nic nezměnilo a nový dokument kopíruje chyby předešlé verze.

Právníci EPS uvádějí několik příkladů:

Návrh neposuzuje to, co by posuzovat měl a neplní tak svůj základní smysl, například:

V návrhu zcela chybí posouzení variant železničního uzlu Brno. Plán počítá pouze s odsunutým nádražím a ignoruje variantu modernizace nádraží v centru.

Není provedeno vyhodnocení silničního spojení Brna s Vídní (tedy varianta přes Mikulov ve vztahu k variantě přes Břeclav), ale jsou posouzeny odděleně, nezávisle na sobě a navíc s chybami.

„Perličkou je, že u doporučované varianty R52 zpracovatel odkazuje na Politiku územního rozvoje, která zpátky odkazuje na zrušený územní plán Břeclavska,“ vypočítává další absurdity právník Libor Jarmič z EPS.

V posuzování zcela chybí ekonomické kritérium, což znemožňuje zjistit, zda se ta která varianta vyplatí a nahrává tak netransparentnímu financování, což je v souvislosti obecným nedostatkem financí na dopravní stavby až trestuhodné. Například:

U rychlostní silnice R55 zpracovatel vůbec nekalkuluje se skutečností, že jím preferovaná varianta si vyžádá dodatečné náklady 12 mld. korun na stavbu tunelu, který je v tomto případě podmínkou, kvůli střetu trasy s chráněnou ptačí oblastí.

V krajském plánu nadále zůstává projekt čtyřpruhové silnice přes Brno-Bystrc, tzv. brněnské tangenty, velké průmyslové zóny i nedostatečně řešená železniční doprava. Tedy všechno to, kvůli čemu se občané a obce na kraj opakovaně obraceli s námitkami a podněty.

Libor Jarmič k tomu dodává: “Kraj vyplýtval 1 650 000 Kč za úpravu dokumentu, který konstatuje jinými slovy totéž, co předchozí verze. A to navzdory tomu, že byli krajští úředníci a politici občany několikrát upozorňováni na konkrétní chyby návrhu a vyzýváni k věcnému jednání o územním rozvoji kraje.” (2) K dnešnímu dni Jihomoravský kraj za zpracování svého územního plánu zaplatil již 4,5 mil. Kč a náklady dále porostou, neboť celý proces stále není ukončen.

Jedno se však přece jen změnilo, dokument má proti minulému návrhu dvojnásobný rozsah (1100 stran). Člověk, který se zajímá o rozvoj kraje, potřebuje na jedno přečtení návrhu ZUR JMK při rychlosti 20 stran za hodinu jeden a půl pracovního týdne.

“Nový návrh přinejmenším ignoruje názory dotčené veřejnosti, spíš to ale vypadá, že se ji záměrně snaží od procesu rozhodování odstavit. Pro občany je téměř nemožné se s dokumentem seznámit (3) a slíbená jednání nebyl kraj doposud schopen zrealizovat. Z tohoto pohledu je nový návrh ZÚR JMK ještě horší, než předchozí verze.” uzavírá Libor Jarmič. Veřejnost je tak odsouzena čekat, jaké varianty budou ve výsledné verzi dokumentu vybrány, a k těm se bude moci oficiálně vyjadřovat. Tato fáze by mohla nastat na začátku roku 2011.

Poznámky:

(1)Pracovní verze návrhu je ke stažení na stránkách Jihomoravského kraje
http://195.113.158.83/archiv/oupsr/zur_jmk/web_navrh/index.html nebo na www.zurjmk.cz v sekci Kde se dozvím víc?
(2)Kvůli mnoha sporným bodům, které jsou v krajském plánu obsaženy, Ekologický právní servis inicioval v listopadu 2009 tzv. Brněnskou výzvu, jejíž signatáři vyzývají Jihomoravský kraj, aby ohledně kontroverzních staveb vedl se zainteresovanou veřejností v předstihu věcnou diskuzi.
(3)Nejen kvůli tomu, že má s přílohami celkem okolo 1100 stránek, ale také proto, že je zveřejněn v naprosto nepoužitelné rozkouskované verzi čítající desítky souborů pdf.

Mgr. Libor Jarmič
Ekologický právní servis
libor.jarmic@eps.cz
tel.: 734 440 602

Stáhněte si: Manuál územního plánování

18. 6. 2010 v 12.45 • Témata: , , , , ,

1. CO JE TO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ?

Územní plánování určuje, jak bude krajina a veřejné prostranství kolem nás vypadat. A to nejen v obci, ale i v celém kraji a potažmo i v celé ČR. Územní plánování reguluje prakticky vše. Od toho, kde může stát rodinný dům či supermarket, až po místa pro nové silnice, továrny či elektrárny. Bez územního plánu se v podstatě nedá téměř nic nového postavit. Proces tvorby a schvalování územních plánů upravuje stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších přepisů). Celkem se rozlišují tři úrovně územního plánování, a sice úroveň celostátní, krajská a obecní. Pokud chcete mít jistotu, že Vám není za domem plánována např. elektrárna či dálnice, je nutné sledovat všechny tři úrovně (viz níže).

Pro plánování výstavby vlastního rodinného domu či zahradní chatičky Vám stačí sledovat územní plán obce, ale může Vám snadno uniknout, co se bude stavět v jeho či jejím okolí.

Územní plány se tvoří ve složitém procesu, který může celkově trvat i několik let. Dílčí změny územního plánu se pořizují podobným způsobem jako celé plány, ale trvají kratší dobu, protože jsou většinou jednodušší. Jak napovídá již předchozí věta, územní plány mohou být časem měněny a aktualizovány. Není to tedy tak, že by se s nově schváleným územním plánem nedalo již nic dělat, ale každá změna si vyžaduje svůj čas a mezitím může dojít k realizaci nechtěné stavby či naopak ke znemožnění jakékoliv stavby. Ze všech těchto důvodů je důležité zachytit celý proces včas, aby bylo možno se ho aktivně účastnit a domáhat se svých práv. O tom, že se v obci či kraje připravuje územní plán, nás ale nikdo z úřadu neupozorní. Aktivní občan proto musí být bdělý a vyhledávat potřebné informace na úředních deskách toho úřadu, který daný územní plán připravuje a vyžadovat informace od příslušných úředníků.

Během územního plánování má každý možnost vznášet připomínky nebo námitky. Tedy ještě relativně včas, předtím než se záměr začne podrobněji plánovat. Pokud se občané nezajímají o svoje okolí, může se stát, že na efektivní obranu proti plánované výstavbě silnice nebo jaderného úložiště bude pozdě. Pokud víte, že se ve Vašem okolí úřad chystá povolit obří hypermarket nebo montážní halu, čekání se nevyplácí. Stejné pravidlo platí i u územního plánování, a to dvojnásob. Veřejnost má jen omezenou lhůtu, ve které se může k územním plánům vyjádřit. Pokud propásnete lhůtu, potom se může velice snadno stát, že úřad Vaše připomínky či námitky už nevezme na vědomí.

Dejte úředníkům včas vědět, že s Vámi mají počítat a že vás rozhodování o budoucí podobě Vašeho okolí zajímá. Nenechte úředníky a investory rozhodovat za Vás. Nový stavební zákon přinesl hodně novinek a v tomto manuálu můžete zjistit vše, co potřebujete vědět, abyste se mohli aktivně zapojit do rozhodování o svém blízkém i vzdálenějším okolí.

Z manuálu územního plánování

Chcete se dozvědět víc o územním plánování, ujasnit si „jak to vlastně funguje“, zjistit, jak se vás osobně územní plán dotýká a jak se můžete podílet na jeho změnách? To vše je popsáno v Manuálu územního plánování s podtitulem „O územním plánování stručně a jasně aneb kdy a jak se efektivně zapojit“ autorů Libora Jarmiče a Venduly Záhumenské. Manuál vydal Ekologický právní servis, občanské sdružení právníků, které je už od roku 1995 aktivní v právní ochraně životního prostředí a lidských práv.

K územnímu plánování se také vztahuje prezentace Jana Koželouha „Jak rozumět územnímu plánu„.

Třetí materiál, který si můžete stáhnout, vydal rovněž Ekologický právní servis. Jmenuje se „Zástupce veřejnosti aneb efektivní účast v územním plánování„, jehož autorkou je Vendula Záhumenská. V textu vám objasní, jaké jsou možnosti občana ovlivnit územní plán a jak může člověk svou vyjednávací sílu při sporu s úřady a investory znásobit.

Ke stažení

Jak rozumět územnímu plánu (prezentace, PDF, PPT)
Manuál územního plánování (PDF)
Manuál zástupce veřejnosti (PDF)

Analýza: Klientelistický nebo právní stát?

12. 5. 2010 v 17.03 • Témata: , , , , ,

Jaké jsou příčiny nedostatečné odpovědnosti úředníků za nezákonné rozhodování? Na tuto otázku hledá odpovědi analýza autorů Pavla Černého a Karolina Klanicové nazvaná Klientelistický nebo právní stát?

Právní úprava regulující výkon veřejné správy je založena na obecném předpokladu, že odpovědné orgány moci výkonné (správní úřady), resp. jednotliví úředníci, nesou primární odpovědnost za dodržování požadavků právních předpisů v oblasti jejich pravomocí. Laicky řečeno, státní správa (úředník) koná a rozhoduje jen podle zákona, resp. jen v mezích zákona. Praxe tomuto ideálnímu modelu mnohdy neodpovídá. Jednotlivci i další soukromé osoby (sdružení, obchodní společnosti) se proti rozhodnutím úřadů a jejich důsledkům musí velmi často bránit namáhavou a časově a finančně náročnou soudní cestou.

Pokud soud rozhodnutí úřadu zruší, vyvstává – kromě mnohdy sporné efektivity tohoto výsledku pro ochranu práv žalobce1 – i další problém: Úředníci, kteří vydávají rozhodnutí ve správních řízeních, za ně fakticky nenesou odpovědnost. Málokdy2 dochází k situaci, že je identifikován konkrétní úředník zodpovědný za vydání nezákonného rozhodnutí a jsou proti němu vyvozeny nepříznivé důsledky – např. pracovněprávní (kárná) sankce, uhrazení způsobené škody, případně trestní postih.

Tento přístup vede k „anonymitě“ nákladů úředních pochybení, v konečném důsledku hrazených z veřejných rozpočtů, nikoli odpovědným úředníkem3 a k nízké motivaci úředních osob vyvarovat se nezákonných rozhodnutí v budoucnosti. Tyto skutečnosti pak dále posilují tendenci správních úřadů, resp. jednotlivých úředníků, rozhodovat z různých důvodů v rozporu s požadavky právních předpisů a podlamují důvěru občanů v nezávislý a spravedlivý výkon veřejné moci.

Z textu

Jak uvádějí autoři, je cílem analýzy podepřít uvedené teze konkrétními příklady a argumenty z praxe a především navrhnout konkrétní opatření, která by vést k posílení odpovědnosti úředních osob za jimi vydávaná rozhodnutí a tím i zákonnosti a kvality jejich rozhodování. Na třiceti čtyřech stranách textu (včetně příloh) se postupně zabývají korupcí, klientelismem a střetem zájmů a uvádějí příklady nezákonného úředního rozhodování z praxe. Uváděné případy se dotýkají práva na svobodný přístup k informacím, ochrany životního prostředí, územního plánování a stavebního řízení, památkové péče, místní samosprávy a nečinnosti úřadů.

Př. 7: V jednom z takovýchto případů žadatelka požádala město Černošice o poskytnutí kopií zápisů z jednání rady města. Městský úřad jí požadované informace neposkytl s odůvodněním, že schůze rady města jsou neveřejné a zápis z jednání rady není veřejnou listinou.

NSS dovodil, že žádost o poskytnutí kopií zápisů z jednání rady města je jednoznačnou žádostí o poskytnutí informace v těchto zápisech obsažené dle zákona č. 106/1999 Sb. NSS dále jednoznačně konstatoval, že žadatelka měla právo na poskytnutí informací, které byly obsahem zápisů ze schůzí rady města. Pokud by žadatelka byla občankou města či vlastnicí nemovitosti na území obce, měla by právo přímo nahlížet do usnesení rady města, a to v jejich úplné a originální podobě.

NSS konstatoval, že je nutno odlišit právo na přímý přístup k určitým informacím (originálním dokumentům), a to včetně údajů, které jsou jinak zákonem č. 106/1999 Sb., popřípadě zákonem č. 101/2000 Sb. chráněny, od obecného práva na informace o činnosti rady města, jež přísluší všem – toto právo pak podléhá omezením vyplývajícím z ustanovení § 9 a následujících zákona č. 106/1999 Sb., popřípadě ze zvláštních zákonů (rozsudek NSS ze dne 25. srpna 2005, č.j. 6 As 40/2004 – 62).

Z textu

Analýza popisuje, jaké možnosti postihu úředníků nabízí současné právní úprava, ať již vyplývají z trestního zákoníku nebo odpovědnosti podle zákona č. 82/1998 Sb. a zákoníku práce. V závěru pak autoři navrhují systémová opatření k zlepšení situace včetně dvou konkrétních legislativních návrhů.

Analýzu Klientelistický nebo právní stát? vydal Ekologický právní servis a za podpory nadace Open Society Fund.

Ke stažení

Analýza Klientelistický nebo právní stát? (PDF)

Za peníze občanů porušují jejich práva

22. 2. 2010 v 10.23 • Témata: , , , , , , , ,

Sdružení NESEHNUTÍ v posledních třech letech vyhrálo nad Magistrátem města Brna již šest soudních pří týkajících se problematického rozhodování úřadu v kauzách, při kterých dochází k poškozování životního prostředí.

Proto se rozhodlo, že si zjistí, jestli jeho zkušenost se špatnou prací brněnských úřadů je výjimečná či nikoliv. Nechalo si tedy zpracovat právní analýzu soudních sporů (za období červenec 2007 až červenec 2009), vedených proti stavebnímu odboru magistrátu, který má na starost územní a stavební řízení.

Právničky specializující se na danou oblast prozkoumaly z více než šedesáti soudních sporů třetinu rozsudků, které rozhodly o žalobách firem, občanů i jejich sdružení ve prospěch těchto žalobců. Ve více než třetině ze všech soudních sporů stavebního odboru soud konstatoval, že brněnský úřad se dopustil nezákonností.

„Skutečný počet nesprávných rozhodnutí stavebního odboru magistrátu však zřejmě bude vyšší. Mnohé případy porušení zákona se k soudu vůbec nedostanou, neboť poškození občané např. neví, že se mohou obrátit na soud, nemají čas ani prostředky na mnohaleté soudní spory s úřadem či jejich žaloby mohou obsahovat formální chyby a soud se jimi věcně nezabývá,“ komentuje výsledek analýzy jedna z jejích autorek advokátka Sandra Podskalská z AK Šikola a partneři.

Právní analýza zjistila, že mezi nejčastější chyby kterých se odbor územního a stavebního řízení brněnského magistrátu dopouští, patří nedostatečné zjištění skutečného stavu případu o kterém úřad rozhoduje, ignorování připomínek veřejnosti a účastníků, nedostatečné zdůvodnění či absence důkazů na základě kterých úřad rozhoduje či vylučování nepohodlných účastníků z rozhodovacích procesů.

„V naší práci jsme však nezůstaly pouze u kritiky práce úřadu. Zaměřily jsme se také na doporučení jak se příště chybám, které způsobují protiprávní jednání úřadů, omezování práv občanů i plýtvání veřejnými financemi, vyvarovat“, říká k obsahu analýzy druhá z jejích autorek, právnička Ekologického právního servisu Karolína Klanicová.

Její kolega Pavel Černý k tomu dodává: „Nezákonnosti, jichž se dopouští brněnský magistrát, jsou podle našich zkušeností typické pro rozhodování úřadů obecně. Přispívá k tomu mimo jiné skutečnost, že úředníci často rozhodují pod tlakem, ať již velkých investorů či místních politiků, kteří jsou fakticky jejich zaměstnavateli, a mají tendenci vyhovovat spíše jejich zájmům, než požadavkům zákona. Jedním ze systémových řešení tohoto stavu by podle našeho názoru mělo být výrazné posílení osobní odpovědnosti za nezákonné rozhodování“.

Právní analýzu obdrží v nejbližších dnech jak pracovníci a pracovnice příslušného odboru magistrátu, tak představitelé města – primátor Roman Onderka a tajemník Pavel Loutocký, který je odpovědný za přímé řízení příslušného magistrátního odboru. Právní analýza v elektronické podobě bude doručena také všem členům a členkám Zastupitelstva města Brna a široké veřejnosti bude dostupná na webu ekobrana.cz.

„Politici nesmí zasahovat do konkrétního rozhodování úřadů, ale je jejich právem i povinností zjednat nápravu, pokud špatná práce jim podřízeních odborů poškozuje občany i městský rozpočet,“ uzavírá Milan Štefanec z NESEHNUTÍ.

Tisková zpráva NESEHNUTÍ ze dne 16. 2. 2010

Ke stažení

Analýza: Nesprávné postupy Magistrátu města Brna, odboru územního a stavebního řízení (PDF)

Související

Brněnský stavební úřad: Chyby, chyby, chyby