Příspěvky se štítkem ‚EIA’

Zoo letos na dotaci nedosáhne, Brno jí na nový vstup 200 milionů nedá

25. 4. 2011 v 03.16 • Témata: , , , , , , , , , , , , ,

Na nový vstup se třemi stovkami parkovacích míst a mořským akváriem pro žraloka za dvě stě milionů si brněnská zoo ještě počká. Námitky obyvatel Kníniček zdržely schválení studie vlivu na životní prostředí, a zoo tak nestíhá požádat o dotaci z Unie. Bez té se ale město do stavby nepustí.

Vizualizace nového vstupního areálu brněnské zoo

Vizualizace nového vstupního areálu brněnské zoo | foto: Arch.Design

Pro vedení zahrady je přitom nový vstup prioritou. „Bez pořádného parkoviště sem autobusy turistů vozit nemůžeme,“ vysvětlil ředitel brněnské zoologické zahrady Martin Hovorka. S vybudováním nové brány a parkoviště na straně u Kníniček přitom počítá zoo už od roku 2006.

Prvním krokem je získání studie vlivu stavby na životní prostředí (EIA), bez kterého nelze usilovat o územní rozhodnutí ani evropské dotace. A právě tady se projekt zadrhl. Zahrada sice už studii odevzdala k posouzení, ale kraj ji v březnu vrátil zpátky k doplnění.

Vyhověl tak námitkám Kníniček a některých občanských sdružení. „S tou stavbou nesouhlasíme. Plocha, kde má stát parkoviště, je vklíněna mezi rodinné domy a obáváme se nepříznivých vlivů, které by tolik nahuštěných aut mělo,“ popsal starosta Kníniček Martin Žák (TOP 09).

(…)

Celý článek si přečtěte na brno.idnes.cz

Související

Vstupní areál ZOO narazil na kraji
Vstupní areál ZOO prošel posouzením vlivů na životní prostředí
Ředitel ZOO Hovorka – boj na všech frontách
Ředitel Zoo Hovorka: Vstupní areál torpéduje malá skupina lidí. Jako R43
Nový vstup do ZOO: Proti jsou Kníničky zdravé i obyčejné
Jak bude vypadat vstupní areál ZOO?
Říjen 2009: Nechceme obří parkoviště v Kníničkách
Projekt nového vstupu do ZOO pokračuje
Parkoviště praská ve švech, Kníničky se zlobí

Vstupní areál ZOO narazil na kraji

24. 3. 2011 v 02.51 • Témata: , , , , , , , ,

Projekt nového vstupního areálu ZOO narazil na další překážku. Dokumentace EIA (posouzení vlivů na životní prostředí) byla 11. března  krajským úřadem vrácena zpět k přepracování.

Nový vstupní areál má vyrůst v Kníničkách. Plocha s rozsáhlým parkovištěm, vstupem, expozicí a přemostěním silnice vyvolala silné protesty obyvatel Kníniček. Těm se nelíbí představa, že přímo u jejich domů budou parkovat desítky nebo stovky automobilů. Byli by raději, kdyby ZOO přemístila vstup jinam.

Právě nedostatek parkovacích míst označuje ředitel ZOO Martin Hovorka za jednu z hlavních příčin stagnující nebo dokonce mírně klesající návštěvnosti brněnské zoologické zahrady.

Příjem žádostí o evropské dotace ROP Jihovýchod na výzvu 2.1 – Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch (turistická infrastruktura a památky) končí dnem 14. dubna 2011. V plánu výzev na tento rok žádný další vhodný dotační titul není. Brněnský magistrát patrně nebude ochoten vynaložit celou částku potřebnou na stavbu areálu sám, a tak se bez dotazí z EU projekt patrně odsune přinejmenším o další rok.

Související

Vstupní areál ZOO prošel posouzením vlivů na životní prostředí
Ředitel ZOO Hovorka – boj na všech frontách
Ředitel Zoo Hovorka: Vstupní areál torpéduje malá skupina lidí. Jako R43
Nový vstup do ZOO: Proti jsou Kníničky zdravé i obyčejné
Jak bude vypadat vstupní areál ZOO?
Říjen 2009: Nechceme obří parkoviště v Kníničkách
Projekt nového vstupu do ZOO pokračuje
Parkoviště praská ve švech, Kníničky se zlobí

Vstupní areál ZOO prošel posouzením vlivů na životní prostředí

9. 2. 2011 v 05.51 • Témata: , , , , , , ,

Posudek EIA (Environmental Impact Assessment – posouzení vlivu na životní prostředí) pro zamýšlenou stavbu nového vstupního areálu, parkoviště, nové správní budovy zoo, garáží a dílen, obchodu, restaurace a obřího mořského akvária jsou ke stažení na tomcat.cenia.cz. Součástí záměru je vybudování mostu přes ulici Ondrovu v Brně-Kníničkách.

Plán na stavbu nového vstupního areálu vyvolal v Kníničkách mimořádný odpor. Vedení ZOO argumentuje zejména nedostatečnými plochami pro parkování, které údajně významnou měrou přispívají k nevalné oblíbenosti ZOO. Kníničská místní sdružení tuto argumentaci nezpochybňují, navrhované umístění parkoviště však považují za nevhodné a nešetrné k okolní zástavbě. Navrhují jako lepší alternativu umístění nového vstupního areálu v lokalitě „Zelené klíny“.

Související

Ředitel Zoo Hovorka: Vstupní areál torpéduje malá skupina lidí. Jako R43
Nový vstup do ZOO: Proti jsou Kníničky zdravé i obyčejné
Jak bude vypadat vstupní areál ZOO?
Říjen 2009: Nechceme obří parkoviště v Kníničkách
Projekt nového vstupu do ZOO pokračuje
Parkoviště praská ve švech, Kníničky se zlobí

Nukleární oteplení Bystrce má zelenou

26. 10. 2010 v 10.53 • Témata: , , , , , , , , , , , , ,

Horkovod, který má v budoucnu zásobovat asi dvě třetiny brněnských domácností teplem z Dukovan, dostal zelenou od ministerstva životního prostředí. Projekt, který společnost Čez plánuje víc než dvacet let, se díky tomu může posunout do další fáze.

„Odborníci se shodli, že teplovod nijak výrazně neovlivní životní prostředí,“ potvrdila mluvčí Čezu Eva Nováková.

Ministerstvo si studii k horkovodu vyžádalo od vedení Odboru životního prostředí Jihomoravského kraje o letních prázdninách. „K teplovodu jsme neměli žádné připomínky,“ uvedla vedoucí krajského odboru životního prostředí Anna Hubáčková.

Na stavbu teplovodu si ale stěžovali například v Oslavanech. Vjejich územním plánu sice se stavbou počítají, má však vést jinudy, než kudy navrhuje Čez. „Nesouhlasíme s vedením horkovodu na našem území, pokud se plány nepředělají,“ vysvětlil místostarosta Oslavan Svatopluk Staněk.

(…)

Zkráceno, celý článek si přečtěte na www.modernibrno.cz

Související

Proryje se jaderný krtek do Bystrce?

Nový vstup do ZOO: Proti jsou Kníničky zdravé i obyčejné

2. 8. 2010 v 13.22 • Témata: , , , , , ,

Městská část Brno-Kníničky i občanské sdružení Zdravé Kníničky se postavily proti stavbě nového vstupu do ZOO. Žádají, aby úřady zastavily projekt, který měl z fáze oznámení záměru přejít do procesu posuzování vlivů stavby na životní prostředí (EIA).

Nový vstupní areál do ZOO je dílem společnosti Arch. Design, s.r.o. Na rozloze 42 100 m2 má být realizováno parkoviště pro automobily a autobusy, nové objekty se zázemím pro návštěvníky, expozice mořského akvária, restaurace, kanceláře, dílny a technickým zázemí. Dále má být vybudováno pěší mimoúrovňové napojení vstupního areálu přes ulici Ondrovou do areálu ZOO a realizace parkových úprav. Kapacita parkoviště je navržena na cca 300 stání pro osobní automobily a 8 parkovacích stání pro autobusy. Na příjezdové komunikaci před vstupním objektem se má vytvořit záliv pro autobusy k výstupu návštěvníků, který může případně sloužit jako zastávka autobusu MHD.

Městská část města Brna, Brno-Kníničky k záměru podala nesouhlasné vyjádření. Požaduje v něm zastavit proces EIA. Mezi důvody uvedla, že není předloženo variantní řešení, možné negativní dopady na rezidenční zástavbu, obtížné řešení technické infrastruktury (přívod vody a jeho kapacita, odkanalizování), požadavek na zachování prostupnosti krajiny a nepříznivé ovlivnění režimu povrchových vod.

Mezi další důvody nesouhlasu městské části patří nežádoucí dopad na rodinný dům umístěný východně od silnice, nutnost provést vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaných řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa, obava ze znečištění životního prostředí a dopadů se zásadními vlivy na veřejné zdraví, nedostatečné hodnocení hlukové zátěže a výrazné zhoršení dopravní situace.

Stejně negativně se k záměru vyslovilo občanské sdružení Zdravé Kníničky. Stanovisko zdůvodňují podobně jako městská část nevhodným umístěním plánovaného areálu, obavou z nepříznivých dopadů z hlediska hlučnosti, prašnosti a zatížení výfukovými plyny a nedostatkem variantních řešení. Sdružení dále tvrdí, že chybí záruky, že bude zachována stávající zeleň a jedinečný ráz krajiny a obává se nenávratného zhoršení kvality bydlení a narušení jedinečné lokality. Podle sdružení Zdravé Kníničky není v projektu dostatečně specifikována ochrana proti hluku a emisím výfukových plynů.

Sdružení Zdravé Kníničky se domnívá, že projekt je v rozporu s Politikou územního rozvoje. Nereflektuje například vůbec dopravní problém s přetíženou křižovatkou u obchodního domu OBI a přetíženost Ondrovy ulice.

Totožné negativní stanovisko podalo i občanské sdružení Občané za ochranu kvality bydlení v Brně-Kníničkách, Rozdrojovicích a Jinačovicích a Mgr. Vladimír Turoň.

Drobnější výhrady a připomínky k projektu měly i další orgány města a jiné subjekty.

Krajský úřad po posouzení všech připomínek 16. července 2010 rozhodl, že bude zahájeno posuzování vlivů projektu nového vstupního areálu do ZOO na životní prostředí. Na základě připomínek uložil oznamovatelům záměru doplnit dokumentaci.

Ke stažení

Závěr připomínkového řízení (PDF)

Související

Brněnská zahrada bude mít nový vstup a mořské akvárium
Jak bude vypadat vstupní areál ZOO?
Říjen 2009: Nechceme obří parkoviště v Kníničkách

Proryje se jaderný krtek do Bystrce?

30. 7. 2010 v 16.46 • Témata: , , , , , , , , , , ,

Myšlenka dodávat teplo z jaderné elektrárny Dukovany do Brna vznikla zároveň s projektem elektrárny. Čtyři desítky kilometrů dlouhý teplovod měl do Brna přivést teplo, které nyní bez využití uniká chladícími věžemi.

Původní záměr schválilo tehdejší Federální ministerstvo paliv a energetiky v roce 1985, tedy v roce, kdy byl do provozu uveden první blok jaderné elektrárny. Po pádu převratu však veškeré aktivity v této oblasti utichly. Samotná myšlenka je dnes mezi lidmi považována spíše za chimérickou nebo až absurdní. Přesto jde však o projekt technicky plně realizovatelný a ekonomicky zřejmě životaschopný.

Nyní je dlouho odkládaný záměr zásobování města Brna teplem z jaderné elektrárny Dukovany opět na pořadu dne. Krajský úřad Jihomoravského kraje začal posuzovat záměr společnosti ČEZ na stavbu tepelného napáječe z hlediska dopadů na životní prostředí.

Neznamená to, že by teplo z reaktorů mohlo ohřát váš radiátor už příští týden. Jedná se o technicky i časově náročný projekt. Předpokládaná doba realizace od rozhodnutí až do spuštění zkušebního provozu potrvá přibližně šest let. Jen posouzení vlivů na životní prostředí zabere až dva roky, vyřízení práv k pozemkům a samotná výstavba potrubního napáječe potrvá odhadem také dva roky.

Celková délka trasy napáječe z elektrárny Dukovany do předávací stanice Brno-Bosonohy bude činit víc než 40 kilometrů. Odsud povede jedna větev směrem na čtvrť Bohunice a druhá směrem na Bystrc s pokračováním do oblasti Králova pole.

Jak ČEZ uvedl v oznámení pro krajský úřad, mezi hlavní přínosy dodávek tepla z Dukovan do Brna patří snížení emisí z provozu brněnských tepláren, stabilizace ceny tepla pro zákazníky v Brně a efektivní využití tepla vznikajícího při výrobě elektrické energie v elektrárně Dukovany. Zároveň upozornil na spolehlivost provozu dukovanských jaderných bloků. „Od roku 2000 nedošlo k automatickému odstavení reaktoru z důvodu poruchy,“ uvedl ČEZ v oznámení.

Strana zelených, tradiční odpůrce všech atomů, co jich jen ve vesmíru je, jednoznačné stanovisko k teplovodu Dukovany-Brno zatím nevydala. Jana Drápalová, starostka Nového Lískovce a vůdkyně jihomoravské kandidátky SZ v květnových parlamentních volbách, na otázku v online rozhovoru brněnského Deníku 22. dubna 2010 odpověděla:

Před časem jste (podle médií) prohlásila, že vaše strana nebude podporovat výstavbu horkovodu z Dukovan, neboť nemáte v úmyslu propagovat kladné stránky jaderné energetiky. Trváte stále na svém názoru, nebo jste už změnili postoj. Jistě víte, že odpadního tepla vyprodukují Dukovany dvakrát víc, než elektřiny. Neuhýbejte prosím z přímé odpovědi směrem k úvahám o primární potřebě úspor tepla :-).

Karel

Naše strana se nebrání diskusi o horkovodu z Dukovan, ale pouze na základě seriózních analýz.

Dnes jsou teplárenské zdroje města Brna modernizované a jejich kapacita je zcela dostatečná k pokrytí všech potřeb města. Pokud by přivedení horkovodu znamenalo, že město bude odstavovat své teplárenské zdroje před ukončením jejich životnosti, bylo by to pro něj ekonomicky nevýhodné. V dnešních dnech se uvádí do provozu i modernizované spalovna komunálního odpadu. Ta je podle energetické koncepce základním zdrojem tepla pro Brno s celoročním provozem. V letních měsících pokraje spotřebu celého města na ohřev teplé vody. Přece nebude město v létě vozit odpad na skládku, aby odebíralo teplo z Dukovan? Hrozilo by také vrácení dotace na modernizaci spalovny z EU.

Nebráníme se důkladnému zhodnocení všech energetických i ekonomických aspektů této myšlenky, ale sám vidíte, že to není černobílé.

Jana Drápalová

Bývá vyslovován názor, že stavba teplovodu je ze strany ČEZu vedena hlavně strategickým záměrem postavit výhledově v dukovanské elektrárně další reaktory. Životnost stávajících reaktorů je nejasná, téměř jistě však nepřesáhne roky 2025-2030. Podle původního projektu měla dokonce skončit v roce 2015. Jestliže se do té doby vytvoří závislost Brna na teplu z Dukovan, bude snadnější prosadit stavbu reaktorů nových namísto úplné likvidace elektrárny. Stavba nových bloků se stane prakticky nutností, bude zdůvodňována vysokou investicí do teplovodu, který by se po odstavení elektrárny stal nefunkčním.

Jestli se proti projektu postaví občanské iniciativy a v jaké míře, není známo. Prozatím žádný artikulovaný občanský odpor proti nukleárnímu teplu pro Brno neexistuje.

Související

Dukovany pojedou déle, věří firma ČEZ
Rozšiřování jádra. Po Temelínu jsou na řadě i Dukovany

Jana Pálková: Jak to vypadá s R43?

1. 6. 2010 v 10.59 • Témata: , , , , , , , , , , , , , , ,

Hitlerova dálnice Vídeň-Wroclaw protíná celý kraj. Silnice od Vídně a R43 jsou spojené nádoby. R43 přes Bystrc je kriticky spojena s dálniční křižovatkou v Bosonohách.

Vše závisí na územním plánování. Kraj za deset let nepořídil úspěšně ani jeden územní plán. V r. 2004 stovky občanů protestovaly proti R43 při projednávání plánu kraje. Ministerstvo pro místní rozvoj pak kraji sdělilo, že při svém postupu porušil zákon. Kraj to vzdal a rozhodl se alespoň pořídit plán jižní části kraje.

Řada obcí protestovala. Kraj námitky ignoroval.

Pak přišlo rozhodnutí soudu.

Výsledek? Územní plán zrušen soudem. Dopad? Zásady územního rozvoje, tj. nový územní plán kraje, se od prosince 2009 dělá
znovu. Už se zdálo, že špatná historie R43 bude napravena.

Po zastavení chybného posuzování vlivů EIA pro R43 přes Bystrc Ministerstvo životního prostředí (MŽP) již v září 2009 vrátilo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) i chybnou EIA pro R43 od Kuřimi k severu. MŽP předložilo variantu R43, která je nejkratší spojnicí Boskovice-Brno, je plnohodnotným obchvatem Lažan, Lipůvky, Kuřimi, Moravských Knínic a obejde celé Chudčice tunelem. Tato R43 se vyhne řadě obcí (např. Čebínu, Malhostovicím, Drásovu, Jinačovicím, Rozdrojovicím) a je i plnohodnotným obchvatem Brna.

Řada starostů zajásala, že se konečně začne projednávat R43 řádně. Ale nejásali dlouho. Nastaly zákulisní politické tlaky a vše je opět zasukováno.

Brno, jako každé město, potřebuje odlehčit od tranzitní dopravy. Obchvatu Brna je nutné dát vysokou prioritou. Nebudou-li respektovány zákony a bude-li prosazována varianta R43 přes Brno, nemůže to vést k vyřešení situace.

Jana Pálková
bystrcká zastupitelka, Strana zelených

Článek vyšel v Okénku zastupitelů v červnovém čísle Bystrckých novin. Redakční rada jej opatřila poznámkou: Pozn. redakční rady: Některé údaje tohoto článku jsou zavádějící.