Příspěvky se štítkem ‚Dukovany’

Horkovod z Dukovan je pro Brno zbytečný, říkají Zelení a teplárny

23. 6. 2012 v 07.11 • Témata: , , , , , ,

Horkovod z Dukovan Brno podle Strany Zelených nepotřebuje a ani není výhodný. Čtyřicetikilo­metrové potrubí mělo přivádět teplo z jaderné elektrárny do výtopny Kamenný vrch (a odtud zásobovat i Bystrc – poznámka Bystrčník).

Podle jihomoravské předsedkyně strany Jany Drápalové má Brno moderní a dostačující systém vytápění. „Nedávno se za 4,5 miliardy korun rekonstruovala městská spalovna, která v létě spotřebu města úplně pokryje. V zimě Brno využívá teplárny a další zdroje a je zcela soběstačné,“ upozornila Drápalová.

Vybudování horkovodu podle ředitele Tepláren Brno Roberta Kerndla neznamená levnější teplo pro Brno. „Společnost ČEZ chtěla dodávat asi 4 miliony gigajoulů. Tolik tepla ale nemůžeme odebírat. Potom uvažovali o polovině, to ale ovlivní návratnost jejich investice, což znamená zvýšení ceny,“ vysvětlil Kerndl.

(…)

Celý článek Petry Kozlanské si přečtěte na brnensky.denik.cz

Související

Levnější teplo z Dukovan? Kvůli dokumentu zpoždění
Plán na atomové teplo nám ničí parcely, stěžuje si obec
Martin Ander: Proti jadernému teplu stojí jen ekonomika
Atomová pára bosonožské sdružení nevzrušuje
Atomový žár ohřeje Bystrc už za sedm let
Nukleární oteplení Bystrce má zelenou
Proryje se jaderný krtek do Bystrce?

Levnější teplo z Dukovan? Kvůli dokumentu zpoždění

25. 4. 2012 v 18.43 • Témata: , , , , , , , ,

Teplovod z jaderné elektrárny Dukovany by měl v budoucnu vyhřívat podstatnou část Bystrce. Ještě loni se očekávalo, že realizaci nebudou stát v cestě žádné zásadní potíže a teplovod by mohl začít fungovat do konce desetiletí. Věci se však komplikují…

*

Jižní Morava – O desítky procent levnější a především na zahraničních producentech nezávislý zdroj tepla mělo získat Brno postavení horkovodu z jaderné elektrárny Dukovany. Trasu jeho vedení už loni posvětil jihomoravský krajský úřad v zásadách územního rozvoje. Část tohoto dokumentu, která se týká právě horkovodu, však v úterý zrušil Nejvyšší správní soud.

Na ten se koncem loňského roku obrátila radnice Tetčic na Brněnsku. „Vadilo nám, že horkovod měl vést místy, na kterých mají vzniknout nové domy. Kraj nezkoušel jiné varianty trasy, například přes Rosice. Navíc vedení je v plánu ukončené v Bosonohách a není naznačené jeho další pokračování,“ uvedl starosta Tetčic Martin Ambros.

(…)

Zkráceno, celý článek Jana Spěšného najdete na brnensky.denik.cz

*

Související

Plán na atomové teplo nám ničí parcely, stěžuje si obec
Martin Ander: Proti jadernému teplu stojí jen ekonomika
Atomová pára bosonožské sdružení nevzrušuje
Atomový žár ohřeje Bystrc už za sedm let
Nukleární oteplení Bystrce má zelenou
Proryje se jaderný krtek do Bystrce?

Atomová pára bosonožské sdružení nevzrušuje

13. 2. 2011 v 19.56 • Témata: , , , , , , , , , ,

Ing. Jiří Kilian z místního občanského sdružení v Bosonohách neprojevil ani nejmenší obavy o osud svého bydliště v souvislosti s plánovaným natažením parovodní roury z Dukovan. Proud radioaktivní vody plné zabijáckých izotopů a jiných nukleárních ententýků jej vůbec nevzrušuje.

„Proti stavbě teplovodu ČEZu z Dukovan nemáme v Bosonohách žádné námitky,“ prohlásil bezostyšně Jiří Kilian pro Bystrčník. Přestože je aktivistou sdružení, které se honosí patetickým názvem Občané za ochranu kvality bydlení v Brně-Bosonohách, je Jiřímu Kilianovi cizí jakákoli myšlenka na ochranu Bosonoh proti záměru ČEZu vyrobit zde měsíční krajinu plnou mutantů.

„Jste zatracený blázen,“ opáčil zpupně, když mu byly barvitě vylíčeny dvouhlavé děti, gigantické hřiby a noční světélkování jedovatého stroncia.

„Teplovod z Dukovan je pozitivní věc,“ říká lehkomyslný Jiří Kilian, „Je jen škoda, že projekt nepočítá s připojením Bosonoh samotných. Budeme se snažit o jednání s ČEZem.“

Teplovod, který má podle ČEZu už za sedm let usmažit jaderným odpadem půlku Brna, nechává kupodivu v klidu jak pošetilce z Bosonoh, tak i brněnské Zelené. Evidentně zlenivělí, zfotrovatělí zelení se drze odmítají k čemukoli přivazovat. Martin Ander pro Bystrčník dokonce paďoursky řekl, že jediné, co ho na teplovodu zajímá, je cena tepla.

„Na blokády mne neužije,“ odmítl postavit se na barikády Petr Laštůvka, zelený zastupitel Bystrce. Zklamal jste své voliče, pane Laštůvko!

Ani v Bosonohách, kde má stát rozdělovací stanice, z níž bude atomová smrt proudit do Bystrce na straně jedné a do Bohunic na straně druhé, se na barikády nikdo nechystá.

Jiří Kilian: „Rozdělovací stanice je v pohodě. Dvě roury teplovodu mohou snad představovat určitou estetickou újmu, avšak podle mého mínění zcela nevýznamnou ve srovnání s přínosy projektu.“

Těžko říct, co pan Kilian vidí přínosného na smrti z ozáření, otravě půdy a vody na miliardu let a proměně druhdy opěvované Moravy v úložiště jaderného odpadu pod širým nebem. Zdá se však, že jej nic nepřesvědčí. Ne dříve, než mu plutonium vychrstne z radiátoru.

„V Bosonohách máme skutečné problémy, a ty představuje R43. Už dnes jsou zde překračovány normy hluku a prašnosti. Kdyby se vybudovala R43 v bystrcké trase, vzniklo by v Bosonohách monstrózní křížení s D1,“ tvrdí Jiří Kilian. Křižovatka R43 a D1 je podle něj horší, než všechny Hirošimy a Černobyly dohromady.

„Auta by do Bosonoh od Brna směřovala v deseti, možná dvanácti pruzích. Uprostřed obydlené oblasti by vzniklo mimoúrovňové monstrum, které nelze ani v principu nijak odhlučnit.“

Protože nás však R43 nezajímá, opustili jsme pana Kiliana a šli odchytit bosonožskou matku. Bohužel ani u náhodné chodkyně jsme s děsem z Dukovan neuspěli – asi nepochopila o jaké nebezpečí se jedná, každopádně nás i s teplovodem poslala po chvíli vysvětlování… ehm, pryč.

Jak to tak vypadá, bude nutné pro záchranu starého dobrého protijaderného aktivismu přivézt pár desítek lidí z Rakouska.

-mm-

Související

Martin Ander: Proti jadernému teplu stojí jen ekonomika
Atomový žár ohřeje Bystrc už za sedm let
Stránky Martina Andera
Atomový žár ohřeje Bystrc už za sedm let
Nukleární oteplení Bystrce má zelenou
Proryje se jaderný krtek do Bystrce?
Jihočeské matky, protitemelínské sdružení žen v domácnosti a jiných mentálně hendikepovaných

Martin Ander: Proti jadernému teplu stojí jen ekonomika

9. 2. 2011 v 13.23 • Témata: , , , , , ,

Brněnští zelení nemají naprosto nic proti zamýšlenému projektu teplovodu z Dukovan do Brna z hlediska vlivů na přírodu a životní prostředí. Včera to pro Bystrčník řekl Martin Ander, v minulém volebním období náměstek primátora, dnes  brněnský opoziční zastupitel (SZ).

Martin Ander však zpochybnil projekt po ekonomické stránce.

„Dosud nebylo provedeno žádné posouzení záměru z ekonomického hlediska,“ řekl pan Ander, „Mohlo by se stát, a já se domnívám, že to tak dopadne, že přechod na jaderné teplo se projeví ve zvýšení cen. Přestože jde o o odpadní teplo z elektrárny, výstavba teplovodu je drahá a jeho údržba také něco stojí.“

Martin Ander také odmítl údaje ČEZu, který dnes tvrdí, že teplovod může být postaven do sedmi let.

„To je nesmysl. Sedm let bude možná trvat diskuze a plánování, do sedmi let není možné stavbu realizovat,“ tvrdí Martin Ander.

Projekt však už prošel posouzením vlivů na životní prostředí, což je poslední stupeň před vydáním stavebního povolení. Posudek EIA dospěl k závěru, že teplovod žádné ohrožení životního prostředí nepředstavuje. To si myslí i Martin Ander. Jako nepodstatné také odmítl spekulace, že v pozadí je snaha ČEZu pojistit si povolení dostavby Dukovan.

Bloky elektrárny v Dukovanech byly spuštěny mezi lety 1985-1987, původní životnost reaktorů byla plánována na 30 let. Stávajícím reaktorům v Dukovanech tak brzy skončí plánovaná životnost a přestože bude téměř jistě o deset až patnáct let prodloužena, prodlužování donekonečna není z fyzikálních důvodů možné. Materiál reaktorových nádob stárne a reaktory není možné jednoduše vyměnit; bloky elektrárny se po uplynutí životnosti musí uzavřít. Pak nezbývá než ukončit produkci elektřiny v Dukovanech úplně nebo postavit bloky nové. To je také záměrem ČEZu. Jestliže bude v době ukončení činnosti stávajících reaktorů v provozu teplovod, bude to vážným argumentem pro dostavbu.

Podle Martina Andera v tom ale brněnští zelení nevidí žádný problém: „Jde opravdu jen o ekonomickou výhodnost nebo nevýhodnost teplovodu. Brno má dnes teplárenských kapacit dost, ty by se musely odstavit. Nechceme, aby se lidem zvýšily ceny tepla, to je celé.“

Teplovod má ohřívat  především obyvatele Bystrce a Bohunic (Ne, Žebětína ne – poznámka mm). Existuje však snaha obcí podél trasy (například Bosonoh (a Žebětína, poznámka mm)) připojit se k tomuto novému zdroji tepla. Původní projekt s tím nepočítal, podle mluvčí ČEZu to však není vyloučeno (To tak, atomem na divochy plýtvat. Ať si topí sušeným žabím trusem jako teď – poznámka mm).

-vl-

Související

Stránky Martina Andera
Atomový žár ohřeje Bystrc už za sedm let
Nukleární oteplení Bystrce má zelenou
Proryje se jaderný krtek do Bystrce?

Atomový žár ohřeje Bystrc už za sedm let

31. 1. 2011 v 11.33 • Témata: , , , , , ,

Plány na stavbu teplovodu, který požene horkou vodu z jaderné elektrárny Dukovany do brněnských domácností, jsou staré skoro 30 let. Stavba za miliardy korun protínající i pět obcí na Brněnsku ale nyní získává jasnější obrysy. Přípravy by mohly začít už letos, dokončen by mohl být zhruba za sedm let.

„Ministerstvo rozhodlo, že projekt nemá významný vliv na životní prostředí, a skupina ČEZ jej považuje za výhodný,“ uvedla mluvčí energetického gigantu Eva Nováková.

Osud stavby mají nyní v rukou brněnští radní. Ti by se měli domluvit, zda změní energetickou koncepci města a stavbě dají souhlas. „Jasno bude v první polovině roku,“ dodal mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.

Pokud vedení města stavbu schválí, přípravy by mohly začít ještě letos. Dokončena by pak měla být zhruba za šest až sedm let.

Celý článek si přečtěte na  brno.idnes.cz

Související

Nukleární oteplení Bystrce má zelenou
Proryje se jaderný krtek do Bystrce?

Nukleární oteplení Bystrce má zelenou

26. 10. 2010 v 10.53 • Témata: , , , , , , , , , , , , ,

Horkovod, který má v budoucnu zásobovat asi dvě třetiny brněnských domácností teplem z Dukovan, dostal zelenou od ministerstva životního prostředí. Projekt, který společnost Čez plánuje víc než dvacet let, se díky tomu může posunout do další fáze.

„Odborníci se shodli, že teplovod nijak výrazně neovlivní životní prostředí,“ potvrdila mluvčí Čezu Eva Nováková.

Ministerstvo si studii k horkovodu vyžádalo od vedení Odboru životního prostředí Jihomoravského kraje o letních prázdninách. „K teplovodu jsme neměli žádné připomínky,“ uvedla vedoucí krajského odboru životního prostředí Anna Hubáčková.

Na stavbu teplovodu si ale stěžovali například v Oslavanech. Vjejich územním plánu sice se stavbou počítají, má však vést jinudy, než kudy navrhuje Čez. „Nesouhlasíme s vedením horkovodu na našem území, pokud se plány nepředělají,“ vysvětlil místostarosta Oslavan Svatopluk Staněk.

(…)

Zkráceno, celý článek si přečtěte na www.modernibrno.cz

Související

Proryje se jaderný krtek do Bystrce?

Proryje se jaderný krtek do Bystrce?

30. 7. 2010 v 16.46 • Témata: , , , , , , , , , , ,

Myšlenka dodávat teplo z jaderné elektrárny Dukovany do Brna vznikla zároveň s projektem elektrárny. Čtyři desítky kilometrů dlouhý teplovod měl do Brna přivést teplo, které nyní bez využití uniká chladícími věžemi.

Původní záměr schválilo tehdejší Federální ministerstvo paliv a energetiky v roce 1985, tedy v roce, kdy byl do provozu uveden první blok jaderné elektrárny. Po pádu převratu však veškeré aktivity v této oblasti utichly. Samotná myšlenka je dnes mezi lidmi považována spíše za chimérickou nebo až absurdní. Přesto jde však o projekt technicky plně realizovatelný a ekonomicky zřejmě životaschopný.

Nyní je dlouho odkládaný záměr zásobování města Brna teplem z jaderné elektrárny Dukovany opět na pořadu dne. Krajský úřad Jihomoravského kraje začal posuzovat záměr společnosti ČEZ na stavbu tepelného napáječe z hlediska dopadů na životní prostředí.

Neznamená to, že by teplo z reaktorů mohlo ohřát váš radiátor už příští týden. Jedná se o technicky i časově náročný projekt. Předpokládaná doba realizace od rozhodnutí až do spuštění zkušebního provozu potrvá přibližně šest let. Jen posouzení vlivů na životní prostředí zabere až dva roky, vyřízení práv k pozemkům a samotná výstavba potrubního napáječe potrvá odhadem také dva roky.

Celková délka trasy napáječe z elektrárny Dukovany do předávací stanice Brno-Bosonohy bude činit víc než 40 kilometrů. Odsud povede jedna větev směrem na čtvrť Bohunice a druhá směrem na Bystrc s pokračováním do oblasti Králova pole.

Jak ČEZ uvedl v oznámení pro krajský úřad, mezi hlavní přínosy dodávek tepla z Dukovan do Brna patří snížení emisí z provozu brněnských tepláren, stabilizace ceny tepla pro zákazníky v Brně a efektivní využití tepla vznikajícího při výrobě elektrické energie v elektrárně Dukovany. Zároveň upozornil na spolehlivost provozu dukovanských jaderných bloků. „Od roku 2000 nedošlo k automatickému odstavení reaktoru z důvodu poruchy,“ uvedl ČEZ v oznámení.

Strana zelených, tradiční odpůrce všech atomů, co jich jen ve vesmíru je, jednoznačné stanovisko k teplovodu Dukovany-Brno zatím nevydala. Jana Drápalová, starostka Nového Lískovce a vůdkyně jihomoravské kandidátky SZ v květnových parlamentních volbách, na otázku v online rozhovoru brněnského Deníku 22. dubna 2010 odpověděla:

Před časem jste (podle médií) prohlásila, že vaše strana nebude podporovat výstavbu horkovodu z Dukovan, neboť nemáte v úmyslu propagovat kladné stránky jaderné energetiky. Trváte stále na svém názoru, nebo jste už změnili postoj. Jistě víte, že odpadního tepla vyprodukují Dukovany dvakrát víc, než elektřiny. Neuhýbejte prosím z přímé odpovědi směrem k úvahám o primární potřebě úspor tepla :-).

Karel

Naše strana se nebrání diskusi o horkovodu z Dukovan, ale pouze na základě seriózních analýz.

Dnes jsou teplárenské zdroje města Brna modernizované a jejich kapacita je zcela dostatečná k pokrytí všech potřeb města. Pokud by přivedení horkovodu znamenalo, že město bude odstavovat své teplárenské zdroje před ukončením jejich životnosti, bylo by to pro něj ekonomicky nevýhodné. V dnešních dnech se uvádí do provozu i modernizované spalovna komunálního odpadu. Ta je podle energetické koncepce základním zdrojem tepla pro Brno s celoročním provozem. V letních měsících pokraje spotřebu celého města na ohřev teplé vody. Přece nebude město v létě vozit odpad na skládku, aby odebíralo teplo z Dukovan? Hrozilo by také vrácení dotace na modernizaci spalovny z EU.

Nebráníme se důkladnému zhodnocení všech energetických i ekonomických aspektů této myšlenky, ale sám vidíte, že to není černobílé.

Jana Drápalová

Bývá vyslovován názor, že stavba teplovodu je ze strany ČEZu vedena hlavně strategickým záměrem postavit výhledově v dukovanské elektrárně další reaktory. Životnost stávajících reaktorů je nejasná, téměř jistě však nepřesáhne roky 2025-2030. Podle původního projektu měla dokonce skončit v roce 2015. Jestliže se do té doby vytvoří závislost Brna na teplu z Dukovan, bude snadnější prosadit stavbu reaktorů nových namísto úplné likvidace elektrárny. Stavba nových bloků se stane prakticky nutností, bude zdůvodňována vysokou investicí do teplovodu, který by se po odstavení elektrárny stal nefunkčním.

Jestli se proti projektu postaví občanské iniciativy a v jaké míře, není známo. Prozatím žádný artikulovaný občanský odpor proti nukleárnímu teplu pro Brno neexistuje.

Související

Dukovany pojedou déle, věří firma ČEZ
Rozšiřování jádra. Po Temelínu jsou na řadě i Dukovany