Příspěvky se štítkem ‚dotace’

Luboš Raus: Porcování medvěda v Bystrci

28. 2. 2017 v 19.47 • Témata: , , , ,

Ne, nejde o zvěřinové hody ani o snižování stavu medvědů v brněnské ZOO. Jde jen o rozdělování veřejných peněz známé i v celostátním měřítku. Částka okolo jednoho milionu korun bude rozdělena organizacím, provozujícím v Bystrci chvályhodnou činnost. A v čem je tedy problém?

Aby bylo rozdělování peněz transparentní a odolné vůči osobním sympatiím či nesympatiím, byla stanovena poměrně podrobná pravidla tohoto rozdělování (podrobně viz Zásady pro poskytování finanční podpory na webových stránkách Bystrcké radnice). Žádající organizace jsou rozděleny do tří skupin a v každé skupině z nejrůznějších hledisek bodově ohodnoceny. Potud je vše v pořádku. Pak ale přijdou na řadu subjektivní korekce.

Řečeno slovy pana místostarosty Klimeše „V prvním kole, když jsem udělil ty body a potom k těm bodům jsem přidělil následnou částku, např. 8 bodů je 80% z nejvýše přidělitelné částky 80 000,- Kč, takže jsem navrhl 64 000,- Kč… Tím jsem se dostal k částce, kterou máme rozdělit 469 000,- Kč, ale k rozdělení v této skupině jsme měli jen 366 000,- Kč… Potom jsme se sešli jako vedení a pak už je to, pak asi každý má jiný názor, kde ubereme pět tisíc, kde ubereme deset tisíc atd. Takže takhle se to vyvíjelo…“. Výsledkem je pak rozdělení peněz jen velmi málo související s bodovým ohodnocením. Řečeno slovy matematiků, korelační součinitele prvé, druhé a třetí skupiny žadatelů jsou 70%, 52% a 0%. Zmíněným způsobem bude letos rozděleno cca 600 000,- Kč. Zbývajících 300 000,- Kč bude dle předpokladu v tomto roce rozděleno mezi bystrcké seniory, a to zcela mimo stanovená pravidla. To již bylo na Bystrčníku diskutováno v jiném článku.

Naši radní jsou zjevně toho názoru, že k zavedeným pravidlům je možno přistupovat tvůrčím způsobem, tedy je nedodržovat. Jiní jsou ovšem toho názoru, že takový postup není z právního hlediska v pořádku. To přenecháme právníkům. Jisté však je, že vůči voličům by bylo méně urážlivé žádná pravidla nestanovovat, než stanovená pravidla nedodržovat.

Luboš Raus

Tabulka-dotace

Karel Kašpárek: Principy participace – bojovka pro seniory

5. 2. 2017 v 11.19 • Témata: , , ,

Každý rok zastupitelstvo rozděluje peníze z rozpočtu žadatelům o finanční podporu. Ti musí dokladovat, na jakou aktivitu peníze chtějí, kolika členů se jejich činnost týká, kolik z nich je z Bystrce a kolik je mladších osmnácti let. Posuzuje se také reálnost žádané částky. Žadatelům jsou přidělovány body, na jejichž základě se pak skutečná částka upravuje. Přes všechna tato pravidla nelze nikdy mluvit o naprosté spravedlnosti. Vždy se uplatní subjektivní názor na potřebnost či přínos té které aktivity, sympatie, participace na ní nebo dokonce vlastní podíl na čerpání (neměl by zastupitel v tomto případě deklarovat střet zájmů?).

Tímto způsobem obec podporuje nejrůznější aktivity od sportovních, volnočasových, osvětových přes podporu záchranářů, organizací pečující o postižené… Z tohoto roky lépe či hůře fungujícího mechanismu (sám jsem se kdysi jako člen dnes neexistující školské komise podílel na přípravě doporučení pro Radu) byla vyňata oblast seniorů. Proč tomu tak je, není zcela jasné. Nabízí se i jednoduché a možná mylné zdůvodnění: senioři na rozdíl od dětí a mládeže do osmnácti let jsou voliči. Jejich podíl na počtu obyvatel navíc neustále roste, jak ukázal průzkum zadaný vedením městské části.

Rozhodně nechci popírat myšlenku podpory, rád bych se ale zastavil nad otázkou efektivity vynaložených prostředků. Srovnejte sami: středisko Junáka – Bystrc obdrželo v roce 2016 dotaci cca 270 Kč na jednoho člena z Bystrce. S touto dotací každý člen absolvoval cca 40 schůzek během týdne, desítku celodenních víkendových výletů a měl možnost zúčastnit se prázdninového tábora. Navíc nejde pouze o volnočasovou aktivitu, výchovný aspekt celé činnosti je naprosto zřejmý. Naproti tomu za dvouhodinový koncert souboru Alexandrovci, oslavujícího anexi Krymu zaplatí městská část každému seniorovi skoro 600 korun. Ne, nejsem proti seniorům, ale umím si oproti zájezdům do Osvětimi, nákupu drahých lístků do divadla a na koncerty představit i jiné mnohem přínosnější aktivity – např. pravidelná pohybová cvičení, rukodělné aktivity, osvětové přednášky, kurzy typu nebojte se počítače, slevu resp. dotaci na akce pořádané ve Společenském centru, společné vycházky apod.

Toho, kdo sleduje činy stávajících zastupitelů KDU-ČSL v Bystrci, pak nepřekvapí úsilí předsedy místní organizace založit další klub seniorů, aby i jeho voliči mohli ukusovat z nabízeného koláče.

Senioři neváhejte! I když zastupitelé slíbili pro vás vyhrazenou částku navýšit, nebude nekonečná. Porcování medvěda, tolik let praktikované poslanci v parlamentu, už v Bystrci začalo.

Karel Kašpárek

Svobodní a Soukromníci: Politické neziskovky přijdou o peníze, R43 přes Bystrc připouštíme

10. 5. 2016 v 12.07 • Témata: , , , , , , , , , , ,

Společně pomůžeme našemu kraji – tak zní volební heslo koalice Strany svobodných občanů a Strany soukromníků, která dnes představila své kandidáty pro letošní krajské volby na jižní Moravě.

Strana svobodných občanů vznikla v roce 2009 na myšlenkách ekonomického liberalismu a minimálního státu. Jejím největším dosavadním úspěchem je křeslo europoslance, které vybojovala na jaře 2014 pro svého předsedu Petra Macha. Soukromníci se politicky nacházejí na pravém středu spektra, definují se obhajobou drobných a středních podnikatelů. V minulém roce ve volbách do senátu uspěl jejich kandidát Ivo Valenta.

Dotace jen pro velké. Kraj se dál zadlužuje

„Kraj nemá být regulátorem podnikání a našich životů,“ uvedl dnešní tiskovou konferenci krajský předseda Svobodných Jan Hlaváček. Kritizoval systém přidělování dotací, které v převážné míře spolknou velcí hráči, pro menší firmy a živnostníky je však takřka nemožné peníze z krajského rozpočtu dostat.

„Prosperita malých a středních tvůrců pracovních míst je základní stavební kámen stabilní ekonomiky,“ prohlásil krajský předseda Soukromníků Jan Baránek. „Nemáme ambice oslovit všechny, ale tvrdě hájíme zájmy skupiny obyvatel, které je po mnoho let pouze slibováno.“

„Přestože plánovaný meziroční růst příjmů kraje je třináct procent, není využit ke splácení dluhů z dřívějška. Kraj dokonce ani za takové situace nedokáže hospodařit s vyrovnaným rozpočtem a dále se zadlužuje,“ kritizoval vůdce Svobodných ekonom Petr Pořízek.

Lídr Soukromníků Radek Rabušic, zkušený komunální politik a bývalý místostarosta městské části Brno-Kohoutovice, se pozastavil nad dlouhodobě nevýhodným financováním letiště v Brně. „Je nepřijatelné, aby veřejnost financovala letiště, zisky však šly soukromé společnosti,“ řekl Rabušic.

Kamery jsou opodstatněné, regulace herního průmyslu sporné

Kamerový systém, který se z centra města má v nejbližší době silně rozšířit i na jeho okraje, považují Svobodní a Soukromníci za odůvodnitelný. „Běžnou kriminalitou jej opodstatnit nedokážeme, je tu však riziko teroristických útoků, a kvůli němu považuji kamery v ulicích za užitečné,“ myslí si Jan Baránek.

O regulacích herního průmyslu, které obce a města připravily o citelnou část příjmů, si myslí, že jsou právně sporné. „Retroaktivita zákazů heren je nepřijatelná,“ domnívá se Baránek.

Vezmeme peníze politickým neziskovkám

Jednou z věcí, které chce koalice v případě úspěchu prosadit, je odnětí peněz politickým neziskovkám. „To jsou  ty spolky, které ovlivňují veřejné mínění, vytvářejí poptávku po politických řešeních a jsou tak fakticky servisními organizacemi politických stran,“ vysvětlil Jan Hlaváček, předseda Svobodných. „Měly by být nejen zahrnuty pod zákon o informacích, ale především přijít o příjem z veřejných rozpočtů. Ptáte-li se, zda peníze politickým neziskovkám odebereme, říkám jasné ano.“

Nádraží a R43

Ne tak jednoznačnou odpověď dokázali dát představitelé volební koalice na otázku, jaké doporučení dají svým brněnským voličům k hlasování v referendu o nádraží, které proběhne souběžně s krajskými volbami. „Nejsme zatím jednotní v názoru, jaké doporučení vydáme, a zda vůbec,“ řekl Radek Rabušic.

A na otázku Bystrčníku, zda připustí vedení dálnice R43 přes Bystrc, pan Rabušic odpověděl: „R43 přes Bystrc? Především chceme, aby se tento dlouhodobý problém už konečně vyřešil. Ano, vedení R43 Bystrcí tedy připouštíme.“

Sedm až deset procent

Zástupci obou stran se shodli, že za volební úspěch považují zisk sedmi až deseti procent hlasů voličů, což znamená pět až deset zastupitelů v kraji. „Úspěch je taková povolební pozice, která nám umožní realizovat program,“ uzavřel tiskovou konferenci Jan Baránek.

Nezávislé odhady dávají uskupení nenulovou naději na překročení hranice pěti procent; v průzkumech veřejného mínění se koalice Svobodných a Soukromníků zatím neobjevuje, preference jednotlivých stran nepřekračují tři procenta.

-vl-

Bystrckým školákům přibude jedna třída. Na gymnáziu

28. 1. 2016 v 15.05 • Témata: , , , , , ,

Jedna první třída pro bystrcké školáky navíc. To je výsledek jednání městské části s vedením gymnázia na Vejrostově ulici. Bystrčník o tom informoval místostarosta městské části Vladimír Vetchý (ČSSD), do jehož kompetence školství spadá.

„Podařilo se nám vyjednat uvolnění jedné třídy gymnázia pro žáky základní školy,“ uvedl Vladimír Vetchý. „Na Vejrostově tak budeme moci otevřít místo tří prvních tříd čtyři.“

Nová třída pomůže ulehčit obtížnou situaci, kdy kapacity základních škol v Bystrci jen stěží dokážou pojmout všechny místní děti. Alespoň zčásti se tak vyřeší potíže rodičů, z nichž  někteří byli postaveni před nutnost kvůli spádovosti zapsat sourozence na různé školy.

„Během prázdnin se provedou nutné úpravy a v září bude již vše připraveno. Počítáme s tím, že na gymnázium se přesune některý z vyšších ročníků základní školy, první třídy budou zřejmě všechny ve stávající budově,“ dodal místostarosta Vetchý.

Definitivní řešení by měla přinést až přístavba nových šesti tříd v areálu na Vejrostově ulici. Městská část vede intenzivní jednání s magistrátem o financování stavby. Podle příslibu náměstkyně primátora Kláry Liptákové (KDU-ČSL) by se mohlo začít stavět v průběhu příštího roku.

-vl-

Související

Nových šest tříd pro bystrcké školáky? Nejspíš až v roce 2018
Základní školy v Bystrci budou mít větší kapacitu díky přístavbě na Vejrostově
Tomáš Kratochvíl: Mohu jen věřit, že nejde o politickou hru
Starosta Tomáš Kratochvíl: Gymnázium rušit nechceme
Příliš mnoho dětí. Hrozí směny nebo zrušení gymnázia?

Nových šest tříd pro bystrcké školáky? Nejspíš až v roce 2018

27. 1. 2016 v 10.20 • Témata: , , , , , ,

Ve včera vydané tiskové zprávě magistrát města Brna ústy první náměstkyně primátora Kláry Liptákové (KDU-ČSL) přislíbil „spolupracovat a pomoci při administraci žádosti o dotace“. Po dosavadních zkušenostech s ochotou Brna směrovat peníze mimo centrum města se zdráhám číst toto vyjádření jako přímý příslib zajistit peníze na přístavbu základní školy na Vejrostově ulici. Na jedné straně nechci dál zhoršovat vztahy s magistrátem, na straně druhé nebudu lakovat stav věcí narůžovo a klamat tak lidi v Bystrci.

Vydání tiskové zprávy předcházela řada událostí, která magistrát označuje slovem „jednání“. Budiž, ačkoli sám bych alespoň pro některé peripetie považoval za příhodnější výraz „nejednání“. V této chvíli ale považuji za lepší nepřilévat dál olej do ohně a chápat krok magistrátu s notnou dávkou opatrnosti jako v zásadě pozitivní.

Jestli půjde vše ideálně, zhruba v září tohoto roku bude zpracována projektová dokumentace na přístavbu šesti tříd u základní školy na Vejrostově ulici a magistrát zajistí peníze tak, aby se mohlo začít stavět. Bohužel to neznamená, že se do země kopne už v září. Otevření staveniště bude předcházet výběrové řízení na dodavatele stavby, což zahájení prací odsune na jaro 2017.

Osobně nepovažuji za realistické, že by vyučování v nových třídách mohlo začít v září příštího roku. Přinejmenším na první půlrok školního roku 2017/18 bude stále nutné děti nějakým způsobem natlačit do stávajících kapacit. Ty jsou už pro nadcházející školní rok naplněny až po okraj, městská část tedy stále stojí před nutností nalézt přijatelné řešení, i když, jak doufám, už jen na omezenou dobu. Že to bude spojeno s pochopitelnou nevolí rodičů a nepříjemnostmi pro samotné děti asi nemusím uvádět.

Bohužel popisuji ideální průběh událostí. Každé zaváhání na straně magistrátu povede k odkládání stavby a každý měsíc, o který bude odloženo otevření nových tříd, povede k citelnému zhoršení situace. Směnování na bystrckých základních školách není vymyšleným strašákem, mluví o něm ve svých dokumentech sám magistrát. Jak by na zavedení tohoto opatření reagovali rodiče si umím živě představit.

Městská část nesmí slepě věřit vágním příslibům a odevzdaně čekat, že je magistrát bezezbytku dodrží. Zkušenosti  říkají pravý opak. Sehnutým hřbetem se nic nezíská. Jestli chceme, aby se sliby staly skutečností, musíme v tlaku na město pokračovat.

Viktor Lošťák, Bystrčáci

Související

Základní školy v Bystrci budou mít větší kapacitu díky přístavbě na Vejrostově
Tomáš Kratochvíl: Mohu jen věřit, že nejde o politickou hru
Starosta Tomáš Kratochvíl: Gymnázium rušit nechceme
Příliš mnoho dětí. Hrozí směny nebo zrušení gymnázia?

Tomáš Kratochvíl: Mohu jen věřit, že nejde o politickou hru

26. 1. 2016 v 21.12 • Témata: , , , , , ,

Následující text starosty městské části Tomáše Kratochvíla (ČSSD) vyjde jako úvodník únorového čísla Bystrckých novin. Jeho tématem je nepříznivá situace s kapacitami základních škol v Bystrci a průběh jednání o možnostech financování přístavby základní školy Vejrostova. Vzhledem k tomu, že v posledních dnech došlo k dalšímu vývoji, zveřejňujeme článek po dohodě s autorem o něco dříve, než bude publikován v radničním periodiku.

*

Vážení bystrčtí spoluobčané!

S výstavbou v Bystrci a rostoucím počtem dětí musíme řešit problematickou situaci v našich základních školách, která nastane v následujících dvou letech.

Statutární město Brno má rozpočet přesahující 10 miliard korun, do Bystrce se přesouvá jen nepatrná část, neúměrná počtu obyvatel. Město Brno se při přerozdělování peněz neřídí ani logickými prioritami. Jednou ze stěžejních oblastí našeho života, do kterých je potřeba investovat, by měla být oblast vzdělávání. Vždyť co už by mělo být povinností obce, když ne zajištění povinné školní docházky? Je to přitom povinností města Brna, ne městské části. Přestože v Bystrci místa v základních školách budou chybět, město naše požadavky odmítá.

V Bystrci se snažíme prostředky, které nedostáváme od města, zajistit jinak. Pokusili jsme se maximálně využít pro financování nových kapacit základních škol jiných zdrojů, tedy dotací a fondů, například fondů ministerstev. Zaregistrovali jsme vyhlášení dotačního titulu ministerstva školství na přístavbu školních budov, a s kolegou Vetchým jsme zajistili vypracování žádosti o finanční podporu na přístavbu ZŠ Vejrostova. V tomto modelu by stavbu nových 6 ti tříd spolufinancovala z 15-20 % naše městská část, zbytek nákladů by pokryla dotace ministerstva a z rozpočtu Brna bychom žádné prostředky nežádali. Protože jsem navíc dvakrát konzultoval situaci s ministryní školství Kateřinou Valachovou, která sdílela můj názor, očekával jsem reálný úspěch naší žádosti. Bohužel situace se vyvinula zcela jinak poté, když do jednání vstoupilo město.

Každou žádost městské části o dotaci musí odsouhlasit Rada města Brna. Vzhledem k tomu, že jsme po městě žádné peníze nechtěli, mělo jít o schválení rychlé a víceméně formální. Rada města Brna však 15. prosince naši žádost, na níž úředníci městské části pracovali a do níž jsme investovali nejen naděje, ale i prostředky, stáhla bez jakéhokoliv zdůvodnění z programu jednání. Rada tak učinila, přestože jí bylo známo, že termín k podání žádosti na ministerstvo vyprší již 22. prosince 2015. Tím Rada města Brna přímo zabránila, abychom mohli peníze z ministerstva dostat.

Pro městskou část to znamená citelnou ránu. Kdyby ministerstvo naši žádost schválilo, mohli bychom zahájit stavební práce již tento rok. Vedení města Brna tedy svoji pasivitou nebo úmyslem způsobilo, že přístavba základní školy se v nejbližší době neuskuteční. Děti se dál budou tísnit, rodiče budou dál nespokojení, budeme muset dál vynucovat docházku na ty školy, které jsou volnější, přestože to řadě rodin nevyhovuje. Z dostupných údajů navíc vyplývá, že kapacita ZŠ v naší městské části bude dostatečná nejvýše po dva další roky, poté bude nutné zavést například směnování.

Důvod pro postup Rady města Brna neznám. Jsem starostou městské části, za kterou také nesu odpovědnost, přesto mě nikdo o pohnutkách a záměrech Rady města Brna, a to ani zpětně, neinformoval. Mohu jen doufat, že nějaké existují a mohu jen věřit, že nejde o politickou hru. Přitom by vedení Brna mělo být spokojené, že městské části dokáží postupovat samostatně, že zhodnotí majetek města, a že se postarají o vzdělávání dětí. Zjevně tomu tak není. Proto si vás dovoluji odkázat s dotazy o budoucnosti základního školství v Bystrci na jedenáct členů Rady města Brna. Na stránkách Magistrátu města Brna je po vyhledání odkazu s názvem RMB č. R7/046, ze dne 15. 12. 2015 pod pořadovým číslem 110., k nahlédnutí výsledek hlasování všech radních k naší žádosti o odsouhlasení dotace. Tito radní jednomyslně hlasovali pro stažení námi navrženého materiálu.

Jak budeme dále postupovat? V srpnu letošního roku by mohl být vyhlášen nový dotační titul, z něhož by se dala přístavba ZŠ Vejrostova financovat. Uděláme znovu vše pro to, abychom tyto dotační prostředky pro Bystrc získali. Pokud ne, nezbývá než přístavbu realizovat z vlastních zdrojů, které bychom jinak využili na zlepšení prostředí nebo vybavenosti naší městské části.

Tomáš Kratochvíl, starosta

Související

Starosta Tomáš Kratochvíl: Gymnázium rušit nechceme
Příliš mnoho dětí. Hrozí směny nebo zrušení gymnázia?

Průzkum zájmu občanů o bezplatné zapůjčení kompostérů

20. 1. 2016 v 15.28 • Témata: , , , ,

Město Brno zjišťuje prostřednictvím ankety zájem občanů o bezplatné zapůjčení kompostérů pro kompostování bioodpadu z domácností a zeleného odpadu ze zahrad.

V případě, že bude ohlas občanů z ankety pozitivní, mohlo by město Brno požádat o dotaci na zakoupení kompostérů z OPŽP. Pokud by byla žádost schválena, kompostéry budou občanům zapůjčeny bezplatně na dobu 5 let a následně se stanou jejich majetkem. V případě, že nebude dotační titul vyhlášen nebo bude žádost zamítnuta, předpokládá město Brno prodej kompostérů podle stávajících podmínek. Tímto způsobem město Brno podporuje domácí kompostování již od roku 2010 v rámci projektu Miniwaste, kdy umožnilo prodej přes 700 ks dotovaných kompostérů za poloviční ceny.

Kompostování se vyplatí, protože přispívá k ochraně životního prostředí díky snižování množství sváženého komunálního odpadu a tím pádem dochází i ke snížování emisí skleníkových plynů. Zároveň vzniká kvalitní přírodní hnojivo, které má řadu využití.

Pokud máte zájem o kompostér, vyplňte krátkou adresu na www.miniwaste.cz.

Zdroj: www.bystrc.cz

Poděkování starostovi

18. 1. 2016 v 08.08 • Témata: , , , , , , , ,

Fotbalový klub FC Dosta Bystrc-Kníničky má v současně době sedm mládežnických družstev. Pro jejich chod je nutno zajistit nejen dostatek mladých hráčů a trenérů, ale i hrací a treningové plochy a k tomu rovněž příslušné materiálové vybavení. V roce 2015 vypsal úřad Jihomoravského kraje dotační programy jak na materiálové vybavení mládežnických družstev, tak i na drobnou údržbu zařízení, které slouží v areálu FC Dosta Bystrc – Kníničky k naší činnosti.

Celkem byly vypsány čtyři dotační programy. Naše žádosti o tyto dotace směřovaly zejména na tři z nich, které jsou velice blízké našim potřebám a  činnosti. Že jsme opravdu na tyto tři dotační tituly dosáhli a byly nám příslušné finanční částky přiděleny je i velkou zásluhou ÚMČ Brno – Bystrc, zejména pana starosty JUDr. Tomáše Kratochvíla.

Chtěl bych touto cestou poděkovat panu starostovi jménem všech našich mládežníků, jménem výboru i jménem svým za jeho angažovanost při schválení těchto dotací a následné připsání finančních částek na náš účet.

Ing. Maxmilián Směja v.r., předseda
FC Dosta Bystrc-Kníničky

Město nabízí další kompostéry se slevou

21. 9. 2015 v 19.43 • Témata: , , ,

Od února roku 2014 mohou občané města Brna kupovat dotované kompostéry. K 31. 8. 2015 bylo prodáno 455 ks kompostérů K400 v ceně 790 Kč/ks a 30 ks kompostérů THERMOKING 900.

Úspěšný projekt dotovaných kompostérů pro brněnské domácnosti pokračuje. Zájem občanů zejména o větší kompostéry typu 900 litrů byl v minulých letech značný. Proto rada města schválila v úterý 18. srpna 2015 nákup dalších kompostérů typu Thermo-Star. Tentokráte se jedná o objem 1000 litrů v počtu 200 kusů. Cena jednoho kompostéru je 2350 Kč, ale vzhledem k tomu, že město tento způsob snižování organického odpadu podporuje, bude prodejní cena pro občany poloviční, tedy 1170 Kč. K prodeji je tedy v současné době 45 ks kompostérů K400 objemu 400 litrů a 200 ks kompostérů Thermo-Star objemu 1000 litrů.

1794-1_kompostery_info_9_2015_orig[1]

Žadatel o kompostér musí mít trvalé bydliště v Brně, musí to být fyzická osoba starší osmnácti let, kompostér musí být umístěn v Brně a žadatel musí absolvovat školení o kompostování. Školení o kompostování a prodej kompostérů se konají ve stanovených termínech, a to vždy od 18.00 hodin v ENVIcentru brněnské spalovny, Jedovnická 2, Brno. Prodej kompostérů je realizován následně po školení. Před spalovnou je možnost parkování osobních vozidel. Žádat lze prostřednictvím webového formuláře (www.miniwaste.cz), nebo telefonicky prostřednictvím Odboru životního prostředí Magistrátu města Brna na čísle 542 174 552.

Kompostování přispívá k ochraně životního prostředí. Snižuje se totiž množství sváženého komunálního odpadu a současně vzniká organické hnojivo. To se může využít na zahradě nebo i do květináčů. V konečném důsledku napomáhá kompostování i ke snižování emisí skleníkových plynů, protože při procesu dochází k ukládání vázaného uhlíku do půdy.

Magistrát města Brno
Odbor životního prostředí

Nezmeškejte žádosti o dotace

14. 9. 2015 v 11.47 • Témata: ,

Nepropásněte termín pro podání žádosti o dotace, vybízí úřad městské části Brno-Bystrc. Vaše žádost musí na radnici dorazit do 31. října. Opožděné žádosti musí projít dodatečným schválením v zastupitelstvu. V minulém roce zastupitelé několik takových sice připustili, dá se však očekávat, že letos budou výrazně přísnější.

Formuláře žádosti a zásady pro poskytování finančních příspěvků z rozpočtu městské části najdete na www.bystrc.cz.

Miroslav Patrik: Děti Země nejsou politický subjekt

3. 8. 2015 v 21.08 • Témata: , , , , , , ,

Vznik následujícího rozhovoru s Miroslavem Patrikem, ekologickým aktivistou, předsedou spolku Děti Země a jedním ze strůjců referenda o přesunu brněnského nádraží je třeba stručně osvětlit. Bystrčník před třemi týdny publikoval rozhovor s bývalým náměstkem primátora a předsedou spolku Brno+ Robertem Kotzianem, týkající se tématu brněnského nádraží. Miroslav Patrik spolu se svými kolegy zpochybnili věrohodnost některých tvrzení Roberta Kotziana a požádali Bystrčník o možnost vyjádření.

Magazín Bystrčník po celou dobu své existence stojí na zásadě audiatur at altera pars, „budiž slyšena i druhá strana“. Vždy poskytneme prostor k vyjádření všech, kteří mají k tématu co sdělit. Zároveň však nejsme beznázorovým médiem a o mně samotném se to v tomto kontextu nedá říct už vůbec. Bohužel v dané chvíli nebyla kromě mne k dispozici žádná jiná osoba, která by rozhovor s Miroslavem Patrikem vytvořila. Navrhl jsem tedy panu Patrikovi, aby místo rozhovoru publikoval na stránkách Bystrčníku čistě jednostranné prohlášení, protože jsem osobně ve věci zaujatý a mé otázky budou podle toho vypadat. Miroslav Patrik – a tady musím vyjádřit obdiv jeho odvaze – však přesto žádal formát rozhovoru. V následujícím textu tak proti sobě stojí dvě osoby, z nichž každá má na věc silný názor. Obě strany to však o sobě předem věděly a v tomto smyslu tedy nelze rozhovor považovat za nekorektní.

Rozhovor vznikl prostřednictvím mailové korespondence a z časových důvodů šlo jen o jedno kolo otázek a odpovědí, bez doplňujících dotazů a reakcí. Odpovědi publikujeme přesně v takové podobě, v jaké je pan Patrik zaslal, bez krácení nebo jiných úprav.

*

Viktor Lošťák: Nejdříve bych se chtěl zeptat na vás samotného. Nikde na webu jsem nenašel, co je vaše povolání, co vás živí. Je to členství v ekologických organizacích? Jste profesionální aktivista? Pokud ano, od kterého roku?

Miroslav Patrik: V roce 1988 jsem dokončil Přírodovědeckou fakultu UJEP v Brně, obor geochemie a základní ložisková geologie, a nastoupil jsem do Agroprojektuv Brně jako pedolog. Od roku 1991 jsem střídavě zaměstnancem různých brněnských občanských sdružení, samozřejmě nejčastěji Dětí Země, kde jsem zaměstnán i nyní. Zpočátku jsem řešil širokou paletu problémů – ochrana ozonosféry před freony, protijaderné akce, ekoporadenství občanům a obcím a především vliv dopravy na životní prostředí. Poradenstvím a dopravou, hlavně vlivem dopravních staveb na přírodu, se intenzivně věnuji od počátku v roce 1991, kdy jsem v ČR koordinoval první Den bez aut, naposledy v roce 2007. Souběžně od roku 1992 pořádám anketu o antiekologický čin roku Ropák a od roku 1995 o antiekologický výrok Zelená perla.

Do jaké míry jsou Děti Země příjemci dotací z veřejných rozpočtů, kolik peněz jste z veřejných zdrojů například získali v loňském a předloňském roce? Stačí mi odkazy na výroční zprávy, pokud je to v nich uvedeno. Kolik jste vy sám z těchto zdrojů získal, jaký způsobem vás Děti Země financují?

Děti Země, které vznikly v září 1989, získávají prostředky z různých zdrojů jako každý spolek, dříve občanské sdružení, tzn. od státu, krajů a obcí, od nadací, od firem a od různých osob. Máme také etický kodex, který obsahuje pravidla, od koho peníze nebrat. Množství peněz z těchto zdrojů se pochopitelně každým rokem mění, podle toho jak jsme úspěšní. Děti Země v letech 2012 a 2013 z veřejných zdrojů, tj. z grantů od státu a samospráv, nezískaly žádné peníze. Nejvíce peněz jsme měli za ekologické poradenství, z darů našich přátel a příznivců a malé částky byly od nadací. Já jsem Dětmi Země placen na poloviční úvazek s průměrným platem neziskového sektoru, řádově tisícovky korun za měsíc. Ve zbytku svého času se věnuji jiným svým projektům a zájmům, nyní mi nejvíce času zabírá archeologie.

Vy jste v podstatě politik, byť nevolený. Politik v tom smyslu, že systematicky ovlivňujete veřejné záležitosti, které se vás osobně netýkají. Připadá vám správné, abyste na svou politickou činnost pobíral peníze daňových poplatníků, přestože jste nezískal mandát v žádných volbách?

Já samozřejmě žádným politikem ve smyslu členství v nějaké politické straně či v hnutí nejsem a nikdy jsem ani nebyl. Nicméně je pravdou, že Děti Země se většinou svou činností pohybují ve veřejném mimostranickém prostoru, neboť hájí různé veřejné statky před škodlivými či nezákonnými zásahy. Veřejnosti a veřejné moci tak logicky předkládáme své názory a návrhy řešení, jak by se měly některé problémy s ohledem na tyto statky, tj. živá a neživá příroda a životní prostředí lidí, řešit. Určitě je správné, pokud spolky, které hájí nějaké veřejné zájmy nebo umějí řešit problémy, u kterých veřejná správa selhává nebo je řešit nechce, se účastní grantových soutěží a získávají veřejné prostředky. A pokud je žádost na konkrétní nabízenou činnost u státních nebo samosprávných orgánů úspěšná, tak zde nevidím žádný problém, protože jde o legální a transparentní proces. Je proto úplně jedno, zda mají či nemají politický mandát z voleb, protože neusilují o politickou moc. Stranickou politikou se tedy nezabýváme, takže jsme ani o žádné peníze z veřejných zdrojů na tuto činnost nikdy nežádali. Demokracie není jenom správa věcí veřejných prostřednictvím voleb a soutěží politických stran a hnutí o získání politické moci. Je to také vláda práva, občanská angažovanost apod.

Děti Země jsou politický subjekt, je to lobbistická nátlaková skupina. Připadá vám správné, aby daňoví poplatníci dávali peníze lobbistům, kteří ovlivňují politiku nástroji, které neprocházejí žádnou demokratickou kontrolou a nebyly voliči odsouhlaseny ve volbách?

Děti Země nejsou politický subjekt, byly založené jako občanské sdružení, nyní jsme spolkem. Ani nejsme lobbyistická nátlaková skupina, protože se hlavně zabýváme účastí veřejnosti při rozhodování úřadů, poradenstvím při řešení ekologických problémů, mediální osvětou apod. Je to i patrné z našich tiskových zpráv. Otázkou existencí lobbyistů a jejich zdrojů financování se Děti Země nezabývají. Neočekávám, že je možné tyto osoby nějak vymítit a ani to nejde, neboť jsou součástí demokratického systému, tzn. fungují v nějakém morálním a právním rámci. Jak jsou financované spolky, které se ovlivňováním legislativních procesů zabývají, je nutné se zeptat jich.

Podporujete Stranu Zelených. Pokud přitom pobíráte prostředky z veřejných zdrojů, nepovažujete to za obcházení zákonných ustanovení, týkajících se financování politických stran?

Děti Země nepodporují žádnou politickou stranu, neboť podporujeme pro nás přijatelný způsob řešení nějakého ekologického problému, který není v rozporu se zákonem a s naším etickým kodexem. Pokud nějaký spolek svou činností podporuje nějakou politickou stranu, tak to musí dělat v mezích zákona. Ani nevím, jak konkrétně souvisí získávání veřejných prostředků nějakým spolkem grantovým systémem a obcházení zákona o financování politických stran, neboť tomuto tématu se Děti Země nevěnují.

Představme si situaci, kdy si ODS založí Spolek na ochranu developerů. Nebo jej pojmenuje vznosněji, třeba Děti ráje. Spolek bude prosazovat ušlechtilé myšlenky pokroku, výstavby, rozvoje a prosperity. Bude na ně pobírat dotace od státu a přitom bude poměrně hlasitě dávat najevo, že jedinou stranou, která je schopna skutečný rozvoj v zemi zařídit, jsou občanští demokraté. Zároveň budou Děti ráje prostředky z dotací používat na prosazování změn v legislativě, které přinesou liberálnější ekonomické prostředí a odstraní regulace, které podvazují ekonomický pokrok v zemi. Jak se díváte na takovou modelovou situaci, připadá vám v pořádku, v plném souladu s demokratickým politickým systémem?

Jde o velmi spekulativní obecnou úvahu, takže se těžko reaguje. Spolek si mohou založit fyzické osoby, které mohou být samozřejmě členy politické strany. Příkladem takového personálního propojení je třeba člen ODS a bývalý náměstek brněnského primátora Robert Kotzian, který si v roce 2014 založil spolek Brno+, přičemž dříve se angažoval v mnoha jiných spolcích. To ale není případ Dětí Země, jejichž vedení nejsou se Stranou zelených a ani s jinou politickou stranou personálně propojené. Takže mezi členy a podporovatele mnoha spolků se tak nacházejí nejen politici různých stran, ale i úředníci a lidé ze stavebních firem. Jak bude spolek úspěšný při získávání peněz z veřejných rozpočtů, těžko odhadovat, závisí to na obsahu konkrétní žádosti o grant. Pokud nějaký spolek nebrojí proti demokratickému režimu a dodržuje zákony, tak mu přeji lobbyistický úspěch v jeho snažení. Děti Země si žádná politická strana nezaložila. Naproti tomu je veřejně známé, že členové spolku Mladí konzervativci mají velmi blízko k ODS, a že když tato strana řídila Ministerstvo životního prostředí, tak získali grant na ekologickou osvětu, i když toto téma je pro ně velmi okrajové.

Nyní již k referendu o brněnském nádraží. Mělo se původně konat souběžně s komunálními volbami v říjnu loňského roku, jak jste prosazoval. Domníváte se, že informovanost občanů v té době byla dostatečná? Byli úplně seznámeni s tím, o čem měli hlasovat? Pokud ano, jak je možné, že ani obyvatele Bystrce, ani Žebětína, nikdo kromě tehdejšího náměstka primátora Roberta Kotziana neinformoval o důsledcích, které pro ně představuje varianta nádraží Pod Petrovem?

Pro vyhlášení referenda v Brně stačilo získat podporu šesti procent voličů, což se nám podařilo, takže bude v říjnu 2016 společně s volbami do zastupitelstva krajů. Informovanost občanů Brna byla jednoznačně kvalitní a poctivá. Každý, kdo nás podpořil, tak jistě chtěl, aby se o poloze nádraží rozhodlo referendem. Pro zajištění jeho platnosti bude nutné, aby přišlo hlasovat aspoň 35 procent voličů, takže připravuje odbornou a mediální kampaň. A samozřejmě chceme, aby většina z hlasujících voliček a voličů byla proti odsunu nádraží z centru a pro otevřené návrhové soutěže. Během této předvolební fáze se tedy odborně, což také již probíhá, a veřejně proberou všechny výhody a nevýhody různých variant nádraží, včetně té Pod Petrovem. Pokud třeba Robert Kotzian vidí hlavní problém této varianty ve výstavbě nové rychlostní železnice z Brna do Prahy se třemi tunely, s mostem nad Svratkou a s povrchovým úsekem mezi Kohoutovicemi a Žebetínem, tak to je úžasné, protože očekávám fundovanější a rozsáhlejší kritiku. V rámci odborných diskusí se totiž mohou objevit i jiné varianty trasování rychlostní železnice, než s tunely, kterými nyní Robert Kotzian straší. Škoda, že se stejně intenzivně netrápí osud lidí v Židenicích, kteří žijí těsně u železniční trati, přičemž jím prosazovanou odsunovanou variantou se jim postaví další trať ještě blíže k jejich domům.

Zastupitelstvem ze dne 25. listopadu 2014 schválené otázky pro referendum o poloze nádraží v Brně, které proběhne na podzim 2016:

  1. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti k modernizaci železniční stanice „Brno-hlavní nádraží“ v dosavadní poloze podél ulice Nádražní?
  2. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti s cílem prosadit, aby se nejlepší řešení modernizace železniční stanice „Brno-hlavní nádraží“ určilo prostřednictvím soustavy otevřených návrhových soutěží?

Jaké konkrétní kroky jste podnikl k tomu, abyste informoval občany městských částí Bystrc a Žebětín o tom, že pokud bude zvolena varianta nádraží Pod Petrovem, v ne až tak vzdáleném výhledu by v nyní klidném území vedla trasa rychlodráhy z Brna do Prahy? Považujete tyto důsledky za marginální a nepodstatné? Do jaké míry vy sám osobně znáte situaci na místě? Byl jste se někdy podívat na oblast mezi Bystrcí a Žebětínem, znáte to tam?

Žádné konkrétní kroky jsem nepodnikal, protože v referendu se nehlasuje o výstavbě varianty Pod Petrovem, ale proti odsunu nádraží na jih o 900 metrů ve variantě U řeky. Občané všech částí Brna budou samozřejmě v předvolební kampani v roce 2016 informováni o všech výhodách a nevýhodách různých řešení umístění nádraží v Brně, včetně návazných kolejí, jakými jsou nové rychlostní tratě. Obecně je ale vliv železniční tratě na okolí, zejména hluku, výrazně nižší, než vliv velkokapacitní silnice. V tomto případě bych se tedy spíše bál nové silnice R43 přes Bystrc podél celého západního kraje Brna, než krátkého a úzkého průniku nové tratě přímo do středu města. Dotčené území pro obě tyto stavby osobně neznám, protože se ještě o nich nikde nerozhodovalo. Ale za to znám osobně a velmi důkladně území s desítky obyvatel Židenic, kde jim odsunovaná varianta, kterou více než deset let prosazuje brněnská ODS, přitáhne novou trať doslova až do pokoje. A proč? Protože tato varianta těmto lidem už více než deset let reálně hrozí. Také se za přípravu, lobbing, mediální výstupy a za externí advokáty utratilo už stovky miliónů korun. Přesto se ale ukázalo, že odborně jde o nekvalitní projekt a procesně o obtížně prosaditelnou stavbu. Bylo by proto výborné, pokud by se někomu podařilo odhalit majetkové vlivy dotčených majitelů pozemků v Jižním centru na brněnské politiky, kteří odsun nádraží tvrdošíjně několik let prosazují.

Váš kolega Jakub Patočka výslovně odmítl možnost, že by občané v referendu mohli ovlivnit imigrační politiku své země. Co si o tom myslíte vy? Souhlasil byste, aby v referendu k otázkám o nádraží přibyly otázky, týkající se přijímání uprchlíků Brnem a použití sociálního systému města pro imigranty, pokud se pro ně sebere dostatek podpisů?

Děti Země se imigrační politikou státu nezabývají a ani já se jí detailně nevěnuji. Nezdá se mi, že by pro náš stát šlo o nějaký zatěžkávající problém, když přijímáme nepatrně množství azylantů. Řešit místním referendem v Brně otázku přijímání několika desítek uprchlíků mi nepřipadá logické a zřejmě to ani právně není možné. To si ale musí vyřešit nějaký přípravný výbor. Děti Země se budou věnovat referendu o poloze nádraží a snad bude již platné, což se u prvního referenda v roce 2004 nepodařilo. A také doufám, že většina voličů se rozhodne proti odsunu nádraží, jako se to již tehdy stalo.

Viktor Lošťák
Foto: www.hrdinou.cz

*

Ke stažení

Otázky a odpovědi v původním formátu (DOC)

Související

Robert Kotzian: Kolem prasátek v oboře povede rychlodráha

Hejtman Hašek dluhy za Velkou cenu nezaplatí

7. 4. 2015 v 15.26 • Témata: , , , , , ,

moto-gp-rossi-824Z veřejných peněz nelze zaplatit loňský dluh pořadatelů brněnské Velké ceny silničních motocyklů. Definitivně to odmítl jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD). V dopise adresovaném společnosti Automotodrom Brno uvedl, že 30 milionů korun, které kraj dostal od vlády, na splacení dluhu za brněnský závod nepošle.

O platby z veřejných rozpočtů na organizaci Grand Prix na Masarykově okruhu se vedou spory už roky. Soukromá společnost Automotodrom Brno, která je organizátorem závodů, dlouhodobě tvrdí, že akce je prodělečná a bez účasti státu nemožná. Po každé Velké ceně se představitelé společnosti pravidelně nechávají slyšet v řadě veřejných prohlášení, že pokud jim stát nepřispěje, případně nepřispěje ještě víc než dosud, Velká cena v Brně skončí.

Zastánci dotací pro okruh staví svou argumentaci často na emocích; domnívají se, že závody pozvednou prestiž Brna. Další typ argumentů se opírá o údajné ekonomické zisky pro místní podnikatele i pro stát, které mají násobně převýšit náklady – dotace jsou podle těchto názorů ziskovou investicí. Část lidí se také domnívá, že neutratí-li stát peníze na motocyklové závody, utratí je bezpochyby ještě hloupějším způsobem.

Existuje i řada názorů stavějících se proti veřejným dotacím pro okruh. Některé z nich ekonomické přínosy pro stát zpochybňují; například předseda Svobodných Petr Mach trvá na tom, že závody nevytvářejí žádný efekt v podobě zvýšeného výběru daní. Další lidé zpochybňují účetnictví Automotodromu Brno; to je podle nich neprůhledné. Řada kritiků vyslovuje podezření, že společnost je ve ztrátě udržována uměle prostřednictvím servisních organizací, které poskytují Automotodromu služby, přitom jsou vlastněny stejnými lidmi jako hlavní pořadatel závodů.

Hejtman Hašek nevyloučil, že se stát bude na financování Velké ceny finančně podílet. Podle Haška lze však peníze poskytnout pouze na pořádání letošního ročníku závodu a to jen za podmínky, že se kraj stane spolupořadatelem Grand Prix. Promotér šampionátu společnost Dorna však vylučuje jakékoli jednání o spolupořadatelství do doby než stát uhradí dluh z loňského roku.

-vl-

Související

Zaplaťte, píše Haškovi majitel MotoGP. Jinak Velká cena v Brně končí

Zaplaťte, píše Haškovi majitel MotoGP. Jinak Velká cena v Brně končí

7. 4. 2015 v 02.29 • Témata: , , , , , ,

Už měsíce jihomoravský hejtman slibuje, že třiceti miliony, které dostal od vlády, zaplatí dluh za loňskou Velkou cenu motocyklů v Brně. Teď otočil: podmínky to prý neumožňují. Porušujete dohody a ohrožujete letošní 50. ročník, reaguje španělský promotér Dorna.

„Jakmile ministerstvo školství převede peníze na náš účet, vezměte si stopky a měřte vteřiny,“ vykládal v únoru Michal Hašek z ČSSD, jak rychlá platba dluhu bude.

Peníze ovšem na účtu kraje leží ladem už druhý měsíc. Navzdory tomu, že uplynula dohodnutá lhůta na jejich zaplacení.

Hejtman tvrdí, že je třeba, aby převod financí odsouhlasilo čtvrteční mimořádné zastupitelstvo. Kvůli čemu se ale 65 krajských zastupitelů skutečně sejde, je otázkou.

(…)

Zkráceno, celý článek si přečtěte na brno.idnes.cz

Vláda rozhodne o brněnské Grand Prix. V úvahu připadá i ukončení podpory

16. 3. 2015 v 10.01 • Témata: , , , , , , ,

Brno – Dotovat motocyklovou Grand Prix v Brně v dalších letech, nebo ne? Pokud ano, z jakého resortu? Tak zní základní otázky, které v pondělí projedná vláda. Materiál předložil ministr školství Marcel Chládek. Podle něj připadají v úvahu čtyři varianty.

Jedna z možností dokonce počítá s tím, že poslanci rozhodnou o ukončení podpory akce ze státního rozpočtu. „Je možné, že si stát řekne, že jde o soukromou akci a nepodpoří ji,“ podotkl Chládek.

Automotodrom Brno bude výsledek pondělního jednání se zájmem sledovat. „Jsme připravení podílet se na variantě, která zajistí pokračování tradice Grand Prix na brněnském Masarykově okruhu ve spolupráci se současným realizačním týmem,“ poznamenal mluvčí dosavadního pořadatele velké ceny Jiří Smetana.

(…)

Zkráceno, celý článek najdete na brnensky.denik.cz

Zastupitelé schválili dotace i přenosy z jednání

19. 2. 2015 v 11.45 • Témata: , , ,

Ve středu 18. února v 17 hodin začalo ve Společenském centru v Bystrci první letošní jednání zastupitelstva městské části. Nejdůležitějšími body programu bylo schválení finanční podpory organizacím a spolkům a změna jednacího řádu.

V úvodu jednání vystoupili se svými podněty občané. První z nich kritizoval stav chodníků pro pěší a situaci s parkováním v Bystrci. Chodníky, kterými jsou legalizovány vyšlapané zkratky – takzvané šlapáky – jsou údajně příliš úzké, případně složené z dlaždic, mezi nimiž jsou nevhodně široké mezery. Situace s parkováním se zhoršuje, zvláště v okolí rozvojových lokalit, jako je sídelní celek Panorama. Občanovi bylo doporučeno navštívit úřad a tam zavést podrobnou diskuzi, na níž na jednání zastupitelstva není místo.

Druhá příchozí požadovala, aby se zastupitelstvo distancovalo od vystoupení starosty Tomáš Kratochvíla (ČSSD) a zastupitele Viktor Lošťáka (Bystrčáci) na víkendové demonstraci iniciativy Islám v České republice nechceme. To nebylo možné jednak z důvodů procedurálních (zastupitelstvo by muselo schválit usnesení, to však není v reakci na vystoupení občana prakticky realizovatelné), jednak z faktických – jak se v diskuzi s příchozí po jednání zastupitelstva ukázalo, zastupitelé názor občanky vesměs nesdílejí.

Delší diskuzi vyvolalo schvalování dotací pro organizace a spolky v Bystrci. Zastupitel Vladimír Tomsa (KSČM) poukázal na to, že kontrolní výbor dosud nezkontroloval dotace z minulého roku, není tak možné postihnout žadatele za případně zjištěné problémy, a žádal odložení bodu na příští jednání . Luboš Raus (Bystrčáci) kritizoval nejasný způsob rozdělování peněz; bodové hodnocení, jímž jsou žádosti podle platného systému oceňovány, totiž vůbec nekoreluje s nakonec přidělenými částkami.

„Chápu, že přidělování finančních darů bude vždy do jisté míry závislé na politickém rozhodování, nejen na formálně stanovených pravidlech. Rada však ve svém návrhu pravidla a z nich vycházející bodové ohodnocení žadatelů zcela opominula a vše podřídila jen vlastnímu názoru,“ nelíbí se Luboši Rausovi.

V hlasování zastupitelé návrh finančních darů přijali beze změn.

Návrh změn jednacího řádu zastupitelstva zahrnul kromě drobných úprav hlavně audiovizuální přenosy z jednání. Protože jej zastupitelé schválili a technika k přenosu je připravená, již dubnové jednání budou moci občané Bystrce sledovat na internetu.

-vl-

Ke stažení

Finanční podpora organizacím a spolkům (XLS)

 

 

Týden podle Kacera

26. 1. 2015 v 19.57 • Témata: , , , , , , , , , ,

Jaroslav Kacer, předseda brněnské TOP 09, byl v minulém volebním období zastupitelem v městské části Brno-Bystrc, kde také bydlí. To je i důvod, proč přebíráme jeho zprávu o dění v Brně, kterou publikoval www.top09.cz.

*

O víkendu jsem se setkal s přáteli a byl jsem překvapen jejich zájmem o můj názor na dění v Brně. Rozhodl jsem se s vámi, kteří budou mít zájem a chuť, podělit o komentáře k uplynulému týdnu. Pokusím se o pravidelnost, pokud mi to čas dovolí, bude-li co komentovat a nebudu-li zcela znechucen :).

Začal bych netradičně od konce tedy od pátku 23. ledna, neboť rozhodnutí krajského soudu o zrušení Změny Územního plánu města Brna „Aktualizace ÚPmB“ považuji za důležitou zprávu. Již samotný název od počátku evokoval mišmaš pojmů a přičteme-li k tomu snahu bývalého vedení města o rychlé schválení bez neadekvátní diskuze či seznámení, bylo to při nejmenším podezřelé. Mě osobně to vedlo ke kritice již v loňském roce. Dokonce jsem navrhoval řešení tak, abychom předešli stavu, který minulý týden nastal. Rozhodnutím soudu se tak minimálně na dva roky paralyzoval rozvoj města. Mnoho lidí teď neví, na čem jsou. Zda budou moci stavět, rekonstruovat a vůbec, co vlastně z územního plánu platí. K tomu všemu se totiž ještě projednávala příprava nového územního plánu a to hned ve třech variantách. Dokument Aktualizace ÚPmB obsahoval mnoho prospěšných věcí, ale také spoustu takových, o kterých to říci nešlo. Jsem si vědom, že mnoho lidí je rezistentní k výstavbě v jejich okolí. Chtějí bydlet de facto na samotě, kde je nikdo nebude rušit, odkud to budou mít maximálně pět minut do centra, dostupnost všemožných služeb je samozřejmostí. To je však jen chiméra.

Co teď a co potom? V současné době platí územní plán z roku 1994 včetně schválených soborů změn. Ten však neodpovídá potřebám moderního města 21. století. K tomu byly v roce 2012 zrušeny Zásady územního rozvoje kraje, které jsou nadřazeným dokumentem pro územní plán, a na přípravě nových se teprve pracuje. Díky tomu je potřeba nejdříve připravit, projednat a schválit nové změny ÚPmB tak, aby se zcela nezastavil rozvoj města. Tento dokument by měl obsahovat co nejvíce prospěšných věcí pro obyvatele a samotné město. Neměl by vycházet vstříc zájmům jednotlivců. Tento proces bude trvat minimálně rok a půl. Ruku v ruce s ním se dle mého názoru musí připravovat tzv. metropolitní plán po vzoru Vídně, Amsterdamu, Kodaně Curychu či Prahy.

A co dalšího se minulý týden událo. Bylo podáno několik žalob na rozhodnutí Zastupitelstva města Brna ohledně konání referenda o poloze brněnského nádraží. Jedním ze žalujících byl bývalý náměstek za ODS. Dalšími žalujícími jsou někteří zastupitelé za ČSSD a ODS. Také náš klub TOP 09 dostal nabídku přidat se k této žalobě, což jsme však vyhodnotili jako nesprávné a nekonzistentní. V minulosti jsme totiž podporovali konání referenda a minulá koalice na to neslyšela. Měli jsme samozřejmě připomínky k jednotlivým otázkám referenda, které přípravný výbor předložil a také k termínu konání. Na místě je i otázka, zda by referendum o poloze nádraží nemělo být celokrajské, neboť mnoho lidí přijíždí do Brna za prací či studiem.

Na tom, že Brno potřebuje modernizaci železničního uzlu a současný stav není lichotivou bránou do města, se shodneme všichni. Nedávno za mnou přijel jeden známý ze zahraničí, který si chválil moderní vlakovou soupravu Railjet, která jej do Brna přivezla, avšak kritizoval hlavní nádraží, kde si připadal jako v historickém železničním skanzenu. O přesunu nádraží se mluví v Brně skoro sto let a je nutné konečně učinit kroky, které povedou k finálnímu rozhodnutí a realizaci. Osobně by se mi líbila varianta v centru. Za klíčové považuji celkovou modernizaci železničního uzlu Brno a jeho napojení na vysokorychlostní tratě. Já i naše strana jsme připraveni respektovat odborné stanovisko Ministerstva dopravy k této problematice, které by mělo být k dispozici v průběhu letošního roku.

Grand Prix ČR byla a je opět na programu dne. Za poslední dobu jsme si zvykli na stálé stěžování si pořadatelů na nedostatek peněz a snahu o získání maxima z veřejných zdrojů. Velká cena k městu Brnu neodmyslitelně patří. Není však možné stále žádat o finanční prostředky a nerozkrýt podivný spletenec firem včetně všech nákladů a výnosů. Pořadatelé v loňském roce hazardovali o osudu velké ceny a hráli do jisté míry vabank svými ultimativními požadavky, očekáváním pozornosti veřejnosti a nátlaku v rámci komunálních voleb. Tuto hozenou rukavici využil pan hejtman a přišel se založením společnosti, která by tuto akci pořádala. A tak se nakonec i stalo. Pořadatelé měli přislíbené finanční prostředky ve výši třiceti miliónů korun na zalistovací poplatek za rok 2014, který prozatím nebyl uhrazen. Vláda ČR schválila tuto částku až v letošním roce a lišácky ji poukázala Jihomoravskému kraji, což bezesporu vyhovovalo i samotnému hejtmanovi.  To dává velký silový potenciál pro realizaci přání krajského vedení. Původně měla krajská společnost ambici pořádat velkou cenu až od roku 2016. Otázkou tedy je, kdo bude pořadatelem v letošním roce, jak bude akce organizována a zda budou finanční toky transparentní. Bez dohody se současnými pořadateli to však nepůjde.

Dále se v médiích několikrát objevila informace o pozastavení privatizace. Toto rozhodnutí poprvé zaznělo od odpovědné náměstkyně na posledním zasedání Zastupitelstva města Brna v loňském roce a týká se i domů a bytů v procesu. Zcela chápu rozhořčení lidi, kteří jsou již v závěrečné fázi procesu včetně podepsaného úvěru či hypotéky a nyní nevědí, co bude dál. Tato problematika není zcela jednoduchá a nelze vše házet do jednoho pytle. Existují jistě pochybnosti o jednotlivých rozhodnutích a jejich výhodnosti. Nejsem sice právník, ale očekával bych dokončení privatizace v procesu. Pokračování privatizace by pak mělo probíhat za oboustranně výhodných podmínek. Nemělo by se jednat o diskontní výprodej pro vyvolené. Na základě zápisu rady bylo rozhodnuto o vytvoření pracovní skupiny pro posouzení pravidel privatizace, ve které však nejsou zástupci opozičních stran. K přípravě podkladů pak byla vybrána pražská advokátní kancelář. V polovině ledna byly osloveny jednotlivé politické kluby, aby zaslaly svoje připomínky k současným pravidlům, a to do konce ledna. Osobně jsem předpokládal, že odpovědní představitelé mají vizi a představí nám svoji koncepci privatizace. Následně by se pak vedla diskuze, ve které by mohly své připomínky prezentovat politické kluby.

Mezi mé záliby patří i architektura. Brno je Mekkou moderní architektury a na to jsem pyšný. Proto mně dovolte, abych na závěr zmínil kulaté výročí narození Ernsta Wiesnera, které jsme si minulou středu připomněli. Tento architekt zanechal ve městě Brně významnou architektonickou stopu. Mezi jeho významné stavby patří vila Stiassni, dříve označována vládní vila v Pisárkách. K tomuto objektu mám osobní vzpomínky, neboť jsem nedaleko trávil u babičky prázdniny po mnoho let. Ve stejné oblasti se ještě nachází Münzova a Haasova vila. Mezi další Wiesnerovy stavby patří palác Morava na Malinovského náměstí či budova brněnského krematoria v městské části Bohunice.

Jaroslav Kacer, člen ZMB

Jihomoravský kraj žádá vládu o dotaci na motocyklovou Grand Prix

16. 12. 2014 v 12.24 • Témata: , , , , , , ,

Brno – O osudu motocyklové Velké ceny v Brně stále není jasno. Kromě její budoucnosti se řeší i uplynulý ročník. Promotérská společnost Dorna, která šampionát pořádá, od brněnských organizátorů stále nemá peníze za rok 2014. V pondělí se kvůli slíbené dotaci třiceti milionů korun mimořádně sešlo vedení Jihomoravského kraje. „Rada se jednomyslně rozhodla požádat ihned vládu o převod peněz na letošní ročník Grand Prix kraji. V případě, že poslanci dotaci v pondělí dvaadvacátého prosince schválí, obratem tuto část zalistovacího poplatku uhradíme pořadatelské společnosti Dorna,“ poznamenal hejtman Michal Hašek.

Na zaplacení sedmdesátimilionového zalistovacího poplatku je potřeba třicet milionů slíbených z ministerstva školství. Vláda schválila sumu už v létě, jenže peníze u pořadatelů stále nejsou.

„Nenechám se kvůli motorkám v Brně zavřít,“ řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny ministr školství Marcel Chládek. Narážel tak na fakt, že vládě nadále chybí podrobnější informace k hospodaření největší sportovní akce v České republice.

(…)

Zkráceno, celý článek si přečtěte na brnensky.denik.cz

Související

Grand Prix v Brně nedostane od státu peníze na zalistovací poplatek
Grand Prix chybí miliony z loňska. Příští sezona je nejistá
Jan Vitula: Jsem odpůrcem dotací pro MotoGP
Motorky v Brně zase lákají davy, přesto opět prodělají
Návštěvnost Grand Prix se snížila
Komunista chce 20 milionů na závody motocyklů. V Brně ale o ničem nevědí
Vojtěch Adam: Článek je lež
Ekonom Petr Mach: Dotování Velké ceny žádné výnosy státu nepřinese
Kolik lidí doopravdy přijde na Grand Prix?
Grand Prix zůstane v Brně i příští rok, společnost utrpěla ztrátu 30 milionů

Jindřich Zuziak vs. Martin Ander: Nahrávají nová dotační pravidla lobbistům?

9. 8. 2014 v 03.00 • Témata: , , , ,

dotace-824

Dotace pro kulturu jsou v Brně věčným zdrojem problémů (a které nejsou, dodá informovaný čtenář). Uplynulo jen něco přes půl roku od posledního sporu, kdy se mimo schválená pravidla pokusili brněnští radní přiklepnout pět milionů festivalu Cinema Mundi a další kontroverze je na světě. Zahájili ji radní schválením změn v grantovém systému.

Podle Martina Andera, šéfa brněnských Zelených, je nové znění pravidel krokem zpět a návratem k netransparentnímu lobbistickému systému. Zatímco původní pravidla vyžadovala u každého grantu posouzení hodnotící komisí, jejíž členové jsou na magistrátu přinejmenším zčásti nezávislí, a poté schválení zastupitelstvem, po změnách bude možné, aby radní rozdělovali veřejné peníze pouze na základě vlastního rozhodnutí.

Martin Ander: Uzavřené řízení nahrává lobbistům

„Poté, co byla loni zavedena otevřená soutěž s transparentním hodnocením odbornou komisí, nyní radní opět zavedli neveřejné rozdělování finanční podpory na vybrané projekty,“ kritizuje Martin Ander. „Upravená pravidla zavádí novou kategorii uzavřeného, neveřejného řízení, kam svou žádost o podporu mohou podat jen ti, které k tomu vyzve vedení města nebo magistrátní odbor kultury. O podpoře těmto předvybraným žadatelům pak Rada rozhodne v rámci přípravy městského rozpočtu na následující rok, a to bez odůvodnění.“

„Rozdělení peněz bude čistě na úvaze primátora, náměstkyně a ostatních radních,“ popisuje důsledky Martin Ander. Vytváří se tím prostor pro rozdělování veřejných peněz na základě osobního vztahu příjemců s politiky místo skutečného přínosu pro Brno.

Jindřich Zuziak: Změny prospějí drobnějším akcím

Jiný názor má však Jindřich Zuziak (TOP 09), člen zastupitelstva městské části Brno-Žabovřesky. Kritika podle něj není oprávněná.

„Rozumím argumentům pro zřízení samostatné položky rozpočtu pro významné, periodicky se opakující akce či významnou nadregionální reprezentaci města Brna. Koneckonců návrh nového systému doporučili Radě i odborníci zastoupeni v Koordinační skupině pro rozvoj kultury v Brně. Tímto postupem se na drobnější akce, zařazené v grantovém systému – dotace typu „B“, může dostat větší objem prostředků než letos,“ míní Jindřich Zuziak. „Argument pana Andera – festival Cinema Mundi – považuji za zavádějící, protože se dle mého názoru jedná především o komerční projekt a předpokládám, že podmínky tzv. dotací typu „A“ budou určeny pro nevýdělečné projekty či instituce, jejichž přínos pro město Brno či jeho reprezentaci je dlouhodobý, tradiční a neoddiskutovatelný.“

Jindřich Zuziak se neobává, že by nová pravidla vyloučila z rozhodování zastupitele: „Rada bude schvalovat pouze zařazení nových dotací do návrhu rozpočtu na rok 2015. Rozpočet však schvaluje zastupitelstvo. Rada sama má pravomoc poskytnou dotaci pouze do výše dvaceti tisíc korun na jeden subjekt a rok. Zde předpokládám, že se bude jednat o vyšší částky, které musí schválit zastupitelstvo, byť jako součást rozpočtu.“

Je kritika oprávněná?

„Dle mého názoru je motivem radních z koalice ODS a ČSSD vytvořit si možnost, jak podpořit některé akce bez toho, že by se museli ohlížet na odborné hodnocení jejich kvality. U většiny akcí, které takto budou podpořeny, bude přínos a kvalita nesporná, najdou se tam však určitě i takové, u kterých bude důvodem zařazení do rozpočtu spíše dobrý vztah pořadatelů s vedením města, než cokoliv jiného. Jinak totiž nelze vysvětlit, proč má být z vyjadřování k návrhům vyňata odborná hodnotící komise,“ soudí Martin Ander.

Jindřich Zuziak to odmítá. Poukazuje na to, že podobný systém fungoval i v letech 2006-2010 a naznačuje, že kritika Martina Andera je účelovou volební hrou.

„Obdobný systém zde fungoval i v době, kdy Martin Ander náměstkoval Onderkovi (2006-2010) a nevzpomínám si, že by kdy tento systém napadl jako netransparentní a klientelistický. Což taky o něčem vypovídá…“ poznamenává Jindřich Zuziak.

Ačkoli nová pravidla schválila pouze rada města, nikoli zastupitelstvo, jsou platná. Důsledky změn se projeví nejpozději do konce tohoto roku.

-vl-

Související

Falešná hra? Rada schválila pět milionů pro Cinema Mundi

 

Grand Prix v Brně nedostane od státu peníze na zalistovací poplatek

9. 5. 2014 v 00.42 • Témata: , , , , , , , , , ,

Brno – Velká cena silničních motocyklů v Brně letos zřejmě nedostane od státu ani korunu. Organizátoři žádali o sedmdesát milionů na zaplacení zalistovacího poplatku pro pořadatelskou agenturu Dorna. Dotaci však nedoporučila Národní rada pro sport. Bez peněz od státu se Grand Prix v Brně v roce 2015 neuskuteční.

O výpadku dotace se Automotodrom Brno dozvěděl minulý týden. „Informovali jsme pořádací agenturu Dorna, že od státu nemáme záruky a za takových podmínek nemůžeme garantovat konání Grand Prix v roce 2015. Dali jsme si termín do konce června, kdy si řekne definitivní ano nebo ne,“ řekl mluvčí Automotodromu Brno Jiří Smetana.

„Přestože má pro nás Grand Prix velký význam, ekonomicky nás stahuje dolů. Máme vypočítaný model hospodaření, podle kterého můžeme fungovat i bez ní. Budeme pořádat méně závodů a více se zaměříme na komerční akce,“ nastínil Smetana.

(…)

Zkráceno, celý text Petry Kozlanské si přečtěte na brno.idnes.cz

Související

Grand Prix chybí miliony z loňska. Příští sezona je nejistá
Jan Vitula: Jsem odpůrcem dotací pro MotoGP
Motorky v Brně zase lákají davy, přesto opět prodělají
Návštěvnost Grand Prix se snížila
Komunista chce 20 milionů na závody motocyklů. V Brně ale o ničem nevědí
Vojtěch Adam: Článek je lež
Ekonom Petr Mach: Dotování Velké ceny žádné výnosy státu nepřinese
Kolik lidí doopravdy přijde na Grand Prix?
Grand Prix zůstane v Brně i příští rok, společnost utrpěla ztrátu 30 milionů

Falešná hra? Rada schválila pět milionů pro Cinema Mundi

21. 11. 2013 v 11.58 • Témata: , , , , , ,

Rada města Brna ve čtvrtek schválila návrh rozpočtu v nezměněné podobě. Oslyšela tak hlasy, kritizující záměr dát pět milionů korun pořadatelům filmového festivalu Cinema Mundi. Oponenti návrhu tvrdí, že jde o obcházení systému přidělování dotací – radní chtějí místo nich u organizátorů nakoupit propagaci Brna.

„Můžeme směle tvrdit, že rada začíná rozbíjet systém dotací v kultuře, který sama s velkou slávou před měsíce zavedla,“ komentoval opoziční zastupitel Martin Ander (SZ).

Martin Bernátek z občanského sdružení Brno kulturní označil krok rady za podraz všech, kteří o dotace žádají podle standardních pravidel a „špinavou hru“.

„Celá argumentace o propagaci města je falešná,“ míní Bernátek. “ Pochybuji, že má smysl propagovat Brno v Brně a platit propagaci města Brna na brněnském filmovém festivalu. A co přesně chce propagovat, že Brno je Brno v Brně?“

Festival Cinema Mundi pod vedením provozovatele známého Kinematografu bratří Čadíků Josefa Čadíka dosud dostával od města podporu od padesáti do dvou set tisíc korun ročně. Celková výše příspěvků pro festival v minulosti není známa. Stránky festivalu tento údaj neuvádějí a na mailový dotaz Bystrčníku nikdo z organizátorů festivalu nereagoval.

cinema-mundi
Cinema Mundi v číslech, zdroj: cinemamundi.info

Jestliže by Brno přispělo festivalu s třináctitisícovou návštěvností (z toho však jen 9 tisíc lidí sledovalo projekce filmů) pět milionů korun, na jednoho návštěvníka Cinema Mundi by daňový poplatník přispěl 384 korunami. To by výrazně předčilo dotace pro Zoo Brno (180 korun na vstupenku) i Velkou cenu motocyklů (210 korun na návštěvníka). Více než filmovému festivalu Brno přispívá třeba Městskému divadlu (775 korun na vstupenku) a Národnímu divadlu (přes 1 200 korun)*.

Návrh rozpočtu bude projednávat brněnské zastupitelstvo 10. prosince.

-vl-

* Výše dotací je vypočtena pouze z provozních nákladů, ve skutečnosti je vyšší. Investiční náklady jsou však velmi špatně dohledatelné a výroční zprávy organizací je neuvádějí. Jestli chcete získat alespoň orientační představu o celkové výši dotací na vstupenku, vynásobte čísla dvěma.

*

Související

Pět milionů bokem pro festival? Flígna magistrátu pod palbou kritiky
Rovní a rovnější: Rok a půl připravovaný grantový systém hrozí blamáží
Pět milionů pro Cinema Mundi schovalo Brno v rozpočtu k pojistce orloje
Stránky festivalu Cinema Mundi
Roman Onderka: Přesná čísla vyjádřit nelze, ale já si za nimi stojím

Pět milionů bokem pro festival? Flígna magistrátu pod palbou kritiky

20. 11. 2013 v 15.20 • Témata: , , , , , , , , ,

Pět milionů pro filmový festival Cinema Mundi chtějí brněnští radní protáhnout „bokem“, mimo pravidla pro udělování dotací nezávislé kultuře. Od organizátorů festivalu chtějí za tyto peníze nakoupit službu, spočívající v propagaci města. Trik, obcházející systémová pravidla, kritizuje iniciativa Brno kulturní i opozice.

„Tento postup bychom vnímali jako zpochybnění transparentního dotačního systému. Byl by to jasný signál, že v Brně osobní styky stále přinesou více financí než kvalita projektu,“ říká David Oplatek ze sdružení Brno kulturní.

„Nemám nic proti podpoře festivalu Cinema Mundi. Ale výši této podpory musí určit férová soutěž projektů podle pravidel schválených zastupitelstvem, nikoli neprůhledný lobbing u vedení města,“ citoval opozičního zastupitele Martina Andera (SZ) server iDnes.CZ.

Právě Martin Ander na podivuhodnou položku v rozpočtu Brna upozornil. Pět milionů pro festival se skrývalo v kapitole „Záležitosti kultury“, v níž je také pojištění časostroje na náměstí Svobody či konzultační a poradenské služby.

„Hrubě se nám nelíbí, že si někdo může vyjednat na jedinou akci 5 miliónů bez toho, že by musel sepisovat žádosti o granty,“ zlobí se mluvčí divadelního souboru BURANTEATR, který Brno o peníze také žádá.

Festival Cinema Mundi pod vedením provozovatele známého Kinematografu bratří Čadíků Josefa Čadíka dosud dostával od města podporu od padesáti do dvou set tisíc korun ročně. Proč se nyní město rozhodlo nakoupit od organizátorů propagační služby za pět milionů není jasné. Náměstkyně primátora Jana Bohuňovská (ODS) o tom, kdo a proč položku do rozpočtu zařadil, neposkytla žádné informace.

Josef Čadík by víc peněz pro festival uvítal. Používá přitom naprosto stejných argumentů, jakými zdůvodňují potřebu dotací pro svůj podnik třeba provozovatelé Grand Prix nebo hokejové Komety.

„O vyšší podporu jsem žádal, protože festival si to zaslouží. Zviditelňuje Brno na mezinárodní scéně. Rušení programu by Brnu udělalo velkou ostudu,“ míní Čadík.

„Zbývá už jen tvrdit, že turisté z Polska zvednou tržby místním hoteliérům,“ podotýká ironicky Jan Hlaváček, krajský místopředseda Strany svobodných občanů. Naráží přitom na tvrzení primátora Onderky, který takto zdůvodňoval podporu pro festival Ignis Brunensis.

Ačkoli město na dodávku propagačních služeb vypíše výběrové řízení, podle Martina Andera jde jen o trik.

„Nikdo jiný než pořadatelé takových akcí totiž propagaci na této akci fakticky nemohou zajistit,“ kritizuje Ander.

Zdroje: brno.idnes.czwww.brnokulturni.cz

Související

Rovní a rovnější: Rok a půl připravovaný grantový systém hrozí blamáží
Pět milionů pro Cinema Mundi schovalo Brno v rozpočtu k pojistce orloje
Stránky festivalu Cinema Mundi
Roman Onderka: Přesná čísla vyjádřit nelze, ale já si za nimi stojím