Příspěvky se štítkem ‚dálnice’

D43: Čistý vzduch pro Brno? Zelení jsou proti

26. 2. 2016 v 09.32 • Témata: , , , , ,

smog-824Zelený náměstek primátora města Brna Martin Ander se k D43 vyjadřuje a říká, že Straně zelených jde vždycky o věc a zároveň se plácá po ramenou, že hledá pro občany rychlé řešení. Skutečnost je ovšem zcela odlišná.

Tak například se pan zelený náměstek Ander vůbec nezmiňuje o jedné z mnoha zásadních skutečností. Při zasedání zastupitelstva v roce 2010 zelení zastupitelé bez okolků podrazili své koaliční partnery a zdrželi se hlasování ve věci podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o vedení dálnice D43 (R43) v trase přes městskou část Brno-Bystrc (v místě sídliště trasa vedena tunelem). Kuriozitou na tomto hlasování byla ještě ta skutečnost, že bylo platné až na druhý pokus. Při prvním hlasování se jedna ze zastupitelek Strany zelených spletla a hlasovala pro návrh. Počet hlasů by v tomto případě byl dostačující. Nestalo se tak a tímto podrazem na koaliční partnery zelení odsunuli stavbu D43 do nedohledna. To už nám pan náměstek ve svém vyjádření zapomněl sdělit.

A co vlastně prosazuje zelený náměstek Ander v současnosti? Variantu D43 v trase tzv. Boskovickou brázdou namísto varianty „bystrcké“. Ovšem i tato varianta má zcela jednoznačně dopad na životní prostředí, jak je vidět ze závěrečné zprávy tzv.vyhledávací studie (foto). Pan náměstek, tedy přesouvá problém do místa, které nebylo na stavbu takového rozsahu nikdy v minulosti připravováno. To je zásadní rozdíl v porovnání s variantou „bystrckou“.

Je pochopitelné, že pro obyvatele městské části Brno-Bystrc a okolních obcí je nejlépe prověřená a připravená varianta kontroverzní. Ovšem ochranná opatření jsou navržena a dimenzovaná v takové míře, že jsou zcela dostačující a občanům Bystrce by navíc vznikl nový park. Z hlediska dopravního významu by komunikace D43 v jiné než „bystrcké“ variantě ztratila z hlediska dopravního významu pro město Brno zcela smysl. Řešení D43 tzv. Boskovickou brázdou by zřejmě ještě více zatížilo již tak přetíženou dálnici D1 v okolí města Brna. Je vysoce pravděpodobné, že jinou, než variantu „bystrckou“ stát nezaplatí.

Naprosto zřejmé je také to, že o všech uvedených skutečnostech na svých debatách s občany městské části Brno-Bystrc a okolních obcí, kterých se tato stavba dotkne pan zelený náměstek mlčí. Tyto obce navíc neustále burcuje proti městu Brnu, jehož zájmy jako náměstek zastupuje. Což je přinejmenším skandální. Je mu úplně jedno co říká město Brno, ŘSD a dokonce i náměstek primátora pro dopravu. Tento případ kdy zelení zneužívají takto citlivá témata ve svůj prospěch prostřednictvím jeho osoby není jediný.

V následujícím obrázku můžete vidět, jak si zelený náměstek stěžuje na krajské zastupitele, že mu problematiku D43 odloží o další 4 roky. Ano vzali mu tak opravdu vděčné téma pro komunální volby 2018. Pan náměstek si totiž dobře uvědomuje, že po těchto volbách již nemusí být u moci.

Pane zelený náměstku, jste to ZASE Vy a Strana zelených, kteří lžou. Lžete jak občanům města Brna, tak městu samotnému. Ano, je to Vaše politika a přitroublé návrhy, které blokují vše a všude i kdyby ti co mají opačný názor než Vy měli tisíckrát pravdu. Vy jste ta největší překážka, kvůli které nemají lidé zdravé životní prostředí a čistý vzduch.

Jaroslav Dittrich

Článek přebíráme s laskavým svolením autora z jeho blogu dittrich.blog.idnes.cz.

R43 a Bystrc v televizi

23. 6. 2015 v 09.54 • Témata: , , , , , , , ,

Pod názvem „Oživují Hitlerův nápad“ odvysílala ve čtvrtek 18. června televize Barrandov reportáž o projektu dálnice R43 přes Bystrc. V záznamu, který můžete shlédnout na www.barrandov.tv, hovoří zastupitelka městské části Jana Pálková (Strana Zelených), starosta JUDr. Tomáš Kratochvíl (ČSSD) a starosta Ostopovic Jan Symon (Zelená pro Moravu). Reportáž začíná v sedmnácté minutě videozáznamu.

Foto: dalnice.com

Města gumují rychlostní silnici R43 z územních plánů

30. 4. 2011 v 18.41 • Témata: , , , , , , ,

Jih a sever kraje se začíná názorově rozdělovat kvůli silnici R43. Pro Boskovicko je životně důležitá a lidé tam podepisují petici, aby přípravu stavby urychlili. Zároveň se zlobí na „jižany“, kteří ji naopak komplikují. Žádají soud, aby ji vyškrtl z územních plánů.

Sedmi obyvatelům Drásova se podařilo přimět úřady, aby vyškrtly trasu silnice R43 z územního plánu jejich obce. Úřadům to v těchto dnech přikázal soud, na který se obrátili. V kraji to není první případ, další podobné stání u Nejvyššího správního soudu se má uskutečnit v nejbližších dnech.

„Trasa rychlostní silnice R43 se do našeho územního plánu neměla dostat. Byli jsme přesvědčeni, že tam byla zakreslena protiprávně a soud nám dal za pravdu,“ říká Zdeněk Jobánek z občanského sdružení Drásov.

Přiznal, že nechtěli poukázat jen na úřednickou chybu. Ve skutečnosti plán žalovali, protože se jim navrhovaná podoba R43 nelíbí.

„Nevadí nám tato silnice jako taková, jen nechceme, aby vedla tak blízko naší obce. Zvýšil by se hluk a ještě více znečistilo ovzduší,“ vysvětluje Zdeněk Jobánek a dodal, že by místním navíc znesnadnila příjezd do Brna. „Vjížděli bychom do Brna až u Bosonoh a to je pro nás sedmnáct kilometrů navíc,“ tvrdí Jobánek.

(…)

Celý článek si přečtěte na  brno.idnes.cz

Související

Soud zrušil R52 přes Pernou a R43 přes Drásov
Starosta pro tramvaj na Kamechy. Na R43 chce být připraven

Nové dálnice. A beze stěn

26. 12. 2010 v 13.33 • Témata: , , , , , , , ,

Zvýšení hlukových limitů o pět decibelů by mělo zlevnit a usnadnit stavbu dálnic či obchvatů. Dopadne to ale na obyvatele okolních obcí, na něž se budou brát menší ohledy. Informace přineslo čtvrteční vydání Lidových novin (LN).

Pokud v dohledné době projde hlukový zákon, u nově projektovaných a připravovaných silnic by už nemusely být protihlukové stěny. „Většina silnic, které nyní vedou okolo obytné zástavby, limity hluku překračují, a je tu proto nutné stavět protihlukové stěny či lidem měnit okna. Pokud se ty limity změkčí, tak se tyto kompenzační stavby budou budovat daleko méně,“ tvrdí Libor Jarmič z Ekologického právního servisu.

Podle něj by se to týkalo především dálnic, které prochází hustě obydleným územím. Stěny by tak mohly scházet například na východním pokračování Pražského okruhu či u jižních a jihozápadních obchvatových silnic Brna. Šlo by o rychlostní silnici R 43, která má vést přes brněnskou čtvrť Bystrc a Bosonohy. Stejně tak i o jihozápadní a jižní tangenty Brna. V této části města je navíc problém s hlukem už nyní kvůli blízké dálnici D1,“ vyjmenoval některé konkrétní úseky Jarmič.

www.eurozpravy.cz

Znovu se ukazuje, že oblíbená vizualizce R43, kterak prochází Bystrcí v tunelu, je jen fabulací, které má vyrazit odpůrcům dálnice argumenty z rukou. Realita bude zřejmě mnohem krutější – nejenže nebude žádný tunel (ten ve skutečnosti nikdy nebyl míněn vážně), ale asi ani žádné protihlukové bariéry.

Společenské centrum: Obrazy a dálnice

9. 10. 2010 v 10.58 • Témata: , , , , , , , , , , , , ,

Výstavu obrazů a přednášku o Hitlerově dálnici můžete navštívit ve Společenském centru v Bystrci na Odbojářské ulici.

Od 5. do 21. října zde probíhá výstava obrazů Judity Kopotové. Autorka získala v roce 2008 ocenění „Talent Kohoutovice“ za své malby na skle. Výstava je otevřena v pondělí a ve středu od 15 do 18 hodin. Vstup na výstavu je volný.

V úterý 12. října v17:00 bude v Centru přednášet Tomáš Janda, který se dlouhodobě zabývá historií dálničních staveb. Jeho články doplněné dobovými fotografiemi si můžete přečíst na webu www.dalnice.com. Úterní přednáška Tomáše Jandy s názvem Německá průchozí dálnice z let 1939-42 (Stará dálnice) bude doplněná promítáním.

Husa na dálnici

10. 9. 2010 v 18.42 • Témata: , , , , , , , , , ,

Zítra, tedy v sobotu 11. září, můžete v Ostopovicích u nedokončené Hitlerovy dálnice shlédnout předpremiéru hry Pižďuchové, která vznikla podle předlohy Václava Havla. Stane se tak u příležitosti jednodenního festivalu Husa na dálnici.

Program ve čtyři hodiny odpoledne zahájí literárně výtvarná dílna Klub modré sovy, na workshop od půl šesté naváže divadlo Anička a letadýlko. V představení divákům zazpívá a zatančí Anička Duchaňová. Předpremiéra hry Pižďuchové v režii Vladimíra Morávka začne v půl sedmé večer. Na scénáři se spolu s Václavem Havlem podíleli René von Ludowitz a herci Provázku. Po skončení inscenace následuje další dílna, v níž si zájemci mohou vyrobit pižďucha. Program sobotního festivalu uzavře v osm hodin večer hudební vystoupení Draga Banda. Celodenní vstupné je sto korun, pro děti polovinu.

Související

www.nadselsi.cz – více informací o festivalu

Petr Firbas: Cílem je nalezení správné trasy R43

21. 7. 2010 v 13.46 • Témata: , , , , , , , , , , , , , ,

Docent RNDr. Petr Firbas, CSc. Je samostatný vědeckovýzkumný a vývojový pracovník v Ústavu fyziky Země (Sekce věd o Zemi) přírodovědecké fakulty Masarykovy university v Brně. Zároveň je také už mnoho let jedním z možná ne největších, avšak určitě nejčastěji citovaných odpůrců vedení R43 přes Bystrc. Už před lety názorným způsobem vyvrátil nejčastější mýty obhajující stavbu R43 v trase Kuřim-Troubsko, například tradovanou informaci, že trasa přes Bystrc je prakticky připravena ke stavbě.

V květnu tohoto roku odpůrci stavby rychlostní silnice R43 přes Bystrc zaznamenali významné vítězství. Nejvyšší správní soud (NSS) totiž zrušil územní plán města Brna z roku 1994, který vymezoval trasu spojnice mezi Brnem a Svitavami právě přes Bystrc. Šestnáct let starý územní plán se totiž opíral o nadřazený Územní plán brněnské sídelní regionální aglomerace z roku 1985, který sice takzvanou Hitlerovu dálnici měl zakreslenou v trase 1 (tj. Bosonohy-Bystrc-Kuřim), ale v textové části tohoto dokumentu o ní nebyla zmínka. Podle Nejvyššího správního soudu proto úředníci v roce 1994 nemohli brát tuto trasu jako směrodatnou a jistě určenou.

Jak to bude s R43 dál? Může ještě někdy v budoucnu Bystrcí vést a co mají dělat lidé, kteří si to nepřejí? Na tyto otázky odpověděl Bystrčníku docent Petr Firbas.

Jana Pálková: Jak to vypadá s R43?

Hitlerova dálnice Vídeň-Wroclaw protíná celý kraj. Silnice od Vídně a R43 jsou spojené nádoby. R43 přes Bystrc je kriticky spojena s dálniční křižovatkou v Bosonohách.

Vše závisí na územním plánování. Kraj za deset let nepořídil úspěšně ani jeden územní plán. V r. 2004 stovky občanů protestovaly proti R43 při projednávání plánu kraje. Ministerstvo pro místní rozvoj pak kraji sdělilo, že při svém postupu porušil zákon. Kraj to vzdal a rozhodl se alespoň pořídit plán jižní části kraje.

Řada obcí protestovala. Kraj námitky ignoroval.

Pak přišlo rozhodnutí soudu.

Výsledek? Územní plán zrušen soudem. Dopad? Zásady územního rozvoje, tj. nový územní plán kraje, se od prosince 2009 dělá znovu. Už se zdálo, že špatná historie R43 bude napravena.

Jana Pálková: Jak to vypadá s R43?

Viktor Lošťák: Dobrý den, pane docente. Co znamená rozhodnutí Nejvyššího správního soudu technicky pro stavbu R43 přes Bystrc? Jde o oddálení stavby v této trase nebo její definitivní zrušení?

Petr Firbas: Tento rozsudek soudu prokázal, že pravdu měli ti, kteří zjistili utajovanou skutečnost, že koridor R43 nebyl nikdy právoplatně schválen. Z rozsudku soudu také plyne, že úředníci jak v Brně, tak i na kraji chybně informovali zastupitele i občany.

Jestli tomu správně rozumím, tak v územním plánu dnes žádná R43 neexistuje.

Z hlediska územního plánu stojíme tedy na úplném počátku územního plánování, ale ve zcela jiné době než v roce 1994, kdy se schvaloval dnes platný územní plán Brna. Rozsudek potvrdil, že Brno nemá samo právo si zakreslit do územního plánu města R43. Takže varianty 1 a 2 nového územního plánu města Brna jsou v současné době protiprávní. Rozhodovat se tedy bude v územním plánu kraje, v tzv. Zásadách územního rozvoje, které občané dostanou k vyjádření na konci tohoto nebo na začátku příštího roku.

Pak by ale bylo možné, aby úředníci znovu do plánu R43 přes Bystrc zakreslili?

Je zjevné, že pro úředníky je velmi těžké přiznat své chyby a tak bude na občanech, aby se dostatečně nahlas ozvali.

Jakým způsobem? Jaké důvody vlastně stojí proti dálnici přes Bystrc?

Dobrých argumentů vylučujících R43 přes Bystrc je naštěstí celá řada. Jednak transevropské komunikace, jako R43, podle evropské legislativy mají míjet hlavní sídelní útvary. To je nejen z důvodů docílení plynulosti dopravy, ale i z hlediska minimalizace dopadů na veřejné zdraví, tedy zajištění dodržení hygienických limitů prašnosti a hlučnosti.

Vzhledem k tomu, že R43 by vedla do Bystrce přes Bosonohy, kde by byla obří mimoúrovňová křižovatka s dálnicí D1, velmi závažným argumentem proti R43 je situace s dodržováním zákonných limitů hlučnosti a prašnosti v Bosonohách. Bohužel občané Bosonoh dlouhodobě trpí překročenými zákonnými limity, což znamená, že do této oblasti nelze umístit tuto obří mimoúrovňovou křižovatku, a tedy ani R43. Tedy i Bosonohách se bojuje za Bystrc.

Musíme být aktivním občanům z Bosonoh vděčni, ale současně situace v Bosonohách je mementem pro všechny Bystrčáky a Kníničáky, kteří si snad ještě nechtějí připustit, jak závažné následky má komunikace dálničního typu přes oblasti čistého bydlení. Jemný prach se šíří lehce na kilometr daleko…

Snad jsem už pochopil, že pro R43 znamená rozhodnutí Nejvyššího správního soudu každopádně oddálení. Na jak dlouho a jak se asi bude situace dál vyvíjet?

Správné by bylo, aby rozhodnutí o R43 ve smysluplné trase padlo v územním plánování co nejdříve. Pokud opět padne špatné rozhodnutí, kde úředníci navrhnou zastupitelům špatnou trasu přes Bystrc, bude to jen znamenat pokračování nesmyslné situace, porušování zákonů a prodlužovaní sporů s občany domáhají se práva.

Bohužel právě kvůli nesmyslným tahačkám o nesmyslnou trasu přes Bystrc jsme přišli o možnost získat miliardy na R43 z Evropské unie, kdy Ministerstvo dopravy po upozornění z Bruselu na kontroverznost trasy R43 potvrdilo Bruselu, že pro R43 nebude žádat peníze. Peníze z Bruselu se v kombinaci s penězi z národních zdrojů budou čerpat minimálně do roku 2016. Tím je možnost uvolnit peníze na R43 do jisté míry blokována státem, ale stále jsou tu ty nesmyslné metody z dob minulých, kdy se vrtlo do země, aby se mohlo prohlásit, že stavba byla zahájena.

Jestliže jde o pouhé oddálení, co mohou udělat lidé a občanské iniciativy, kterým je tah dálnice R43 přes Bystrc proti mysli, dále proti stavbě?

Cílem toho, o co se tu jedná, není oddalování R43, ale nalezení správné trasy R43. Už i petice, kterou podepsalo přes 37 tisíc občanů, požadovala R43 jako obchvat celého Brna.

Boj za správné řešení pro celé Brno, tj. odvedení tranzitní dopravy mimo celé Brno, je však kvůli chybám úředníků ale bohužel neoddělitelně spjat s bojem proti nesmyslné trase R43 městské čtvrti Brna. Lidé a občanská sdružení tedy musí i nadále bojovat za obojí, tj. proti nesmyslné trase R43 přes Bystrc a současně za správné řešení pro celé Brno. Občané i sdružení si tedy musí získávat plnohodnotné informace a pracovat s nimi tak, aby se dosáhlo nápravy.

Součástí aktivit je nepochybně i trpělivé vysvětlování situace zastupitelům, kteří, jak doložil rozsudek Nejvyššího správního soudu, doposud dostávali nesprávné informace od úředníků.

Úředníci jsou trochu široký pojem. Na které orgány a úředníky se lidé a iniciativy mají obracet? Kdo všechno má s R43 co do činění?

Vzhledem k tomu, že jde o ochranu veřejného zdraví, klíčovými orgány jsou nejen Ministerstvo životního prostředí (www.mzp.cz ), které je zodpovědné za sledování stavu znečištění ovzduší prachem, ale i Krajská hygienická stanice (www.khsjmk.cz – MUDr. Žádníková), která by se měla věcí zabývat komplexně ve prospěch občanů. Občané tedy mohou průběžné oslovovat i tyto orgány.

Klíčové bude jednání o novém územním plánu kraje – Zásadách územního rozvoje (ZÚR JMK) na konci 2010 nebo na počátku 2011. Občané by tedy měli i kontaktovat svá místní Zastupitelstva a požadovat, aby se jasně a věcně vyjádřily ve prospěch zdravého životního prostředí pro ně a jejich děti, které se ještě nemohou bránit.

Aha, to je důležitá informace. Už dnes by se tedy mělo vyjednat, kdo z povolebního zastupitelstva bude takové prohlášení nebo žádost nebo jak to nazvat iniciovat. A samozřejmě také zvážit postoj jednotlivců i stran k R43 u voleb.

Ale ještě abych si byl úplně jistý – jsem trochu pomalejší – soud tedy průtah Bystrcí nezakázal?

Nejvyšší správní soud neřešil úkol zakázat R43 přes Bystrc. Soud pouze mohl v této fázi potvrdit, že R43 přes Bystrc byla v územním plánu Brna protiprávně. Pokud i nadále bude prosazována R43 přes Bystrc, pak výše uvedené argumenty dávají šanci úspěšně u soudu opět nechat R43 přes Bystrc zrušit.

Je neuvěřitelné jak se někteří „hráči“ nechtějí vzdát svých chybných postupů. Např. Praze soud zrušil pokus o podobný průtah dálniční komunikace městskými čtvrtěmi už 4x !! Podobný je pokus města Brna s ústavní stížností. Město Brno přitom má v ruce rozsudek ústavního soudu proti Praze, kde je konstatováno, že město si v takové věci nemůže stěžovat k ústavnímu soudu.

Jaké je podle vás optimální řešení R43?

Nejlepší známá varianta R43 je na obrázku. Je to poslední známá varianta vzniklá v procesu EIA pro úsek R43 od Kuřimi k severu. Je to nejen plnohodnotný obchvat Brna, Kuřimi, Lažan, Lipůvky a dalších obcí, ale je to i trasa, která se zcela vyhýbá mnoha obcím, které by „Hitlerova dálnice“ naprosto zbytečně poškodila. Tato trasa je dopravně nejlepší, neboť je to nekratší spojení Boskovic a Brna a současně nejkratší cesta pro odvedení tranzitní dopravy na dálnici D1.

Donedávna Jihomoravský kraj protestoval proto jakékoliv jiné trase R43 než Hitlerově dálnici. Nyní došlo ke zvratu a nějakým způsobem, který nám připadá podezřelý, se najednou opouští trasa okolo Drásova a v hodnoceních se do popředí dostala trasa posunutá na východ.

Tedy není pravdou, že se o trasách R43 nedá jednat, ale je nutné jednání učinit zcela transparentní a pak má šance na své prosazení i poslední optimalizovaná trasa R43 dle uvedeného obrázku.

Jak hodnotíte úlohu občanů a občanských sdružení v dosavadní snaze zabránit projektu R43 přes Bystrc? Měly jejich akce pro rozhodnutí NSS význam?

Občané a občanská sdružení prosazují správnou myšlenku, obchvat města Brna, po dlouhá léta odvádějí vynikající práci. Při posledním pokusu kraje prosadit špatné řešení v roce 2004 bylo na jednání s krajem mnoho set občanů a kraj musel ustoupit a začít pořizovat studie obchvatu města Brna. Pak se prokázalo, že na kraji došlo k porušení zákona a Ministerstvo pro místní rozvoj to kraji písemně sdělilo. Kdyby si občané a občanská sdružení neopatřila informace o chybách v územním plánu, nebývalo by možné předložit věc Nejvyššímu správnímu soudu a věc vyhrát.

Tvrdíte, že „Novináři by se měli zamyslet, proč tedy ČR nežádá o miliardy z Bruselu na tento projekt. Odpověď je jednoduchá. Tzv. komparativní studie s kterými pracuje ŘSD a JMK jsou dobré pro dezinformování neinformovaných občanů, ale ne pro předložení nezávislým odborníkům v Bruselu, kteří mají potvrdit, že vybraná varianta je dopravně, ekonomicky i ekologicky správná a může být financována z evropských fondů.

Chybné řešení JMK a ŘSD s napojením u Mikulova na R52 je dopravně výrazně horší, ekologicky horší a dopravní systém JMK založený na R52 je dle autorizované studie o 30 MILIARD dražší.

Projekt R43 Bystrcí stále existuje

Občanské sdružení Občané Brna proti stavbě rychlostní komunikace R43 v trase Kuřim-Troubsko se sídlem v Bystrci, zastoupené Janou Pálkovou (bystrcká zastupitelka, SZ) a RNDr. Jiřím Esterkou, zaslalo ministerstvu životního prostředí dokument nazvaný Vyjádření k Posudku pro EIA k záměru R43 Kuřim – Svitávka.

Institut posuzování vlivů na životní prostředí (EIA – Environmental Impact Assessment) je jedním z klíčových nástrojů ochrany životního prostředí jako celku, tzn. všech složek životního prostředí. Podle zákona se posuzují vlivy na obyvatelstvo a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy, rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima, krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky, vymezené zvláštními předpisy a jejich vzájemné působení. Výsledkem řízení podle uvedeného zákona je vydání závěru zjišťovacího řízení případně stanoviska MŽP ČR nebo příslušným krajským úřadem, které je odborným podkladem pro vydání rozhodnutí, popř. opatření podle zvláštních předpisů.

Přístup veřejnosti je umožněn zejména v ranných fázích posuzování jednotlivých dokumentů a právo každého se k nim vyjadřovat vede ke zlepšení orientace veřejnosti v dané problematice, což umožní investorovi včas přesvědčit veřejnost o potřebě a vhodnosti svého záměru, popř. bez nadbytečných nákladů od investice odstoupit, bude-li zřejmé, že je neprůchodná.

Projekt R43 Bystrcí stále existuje

Co je podle vás zdrojem takto chybných studií? Je to neznalost a neschopnost nebo úmysl? Jestliže úmysl (předpokládám), v čem vidíte hlavní motivy? Kdo by měl zájem prosazovat za každou cenu vedení R43 Bystrcí?

Vycházíme z faktů a z autorizovaných studií. Tyto studie byly předloženy do Bruselu a kraj i Ministerstvo dopravy měly šanci reagovat a fakta a studie vyvrátit a zaslat svoje argumenty do Bruselu společně s žádostí o miliardy pro Hitlerovu dálnici od Vídně přes Brno až po Moravskou Třebovou (R52 a R43). Tyto orgány toto nikdy neudělaly a podle plánů Ministerstva dopravy předložených vládě ani není uvažováno, že by se tak mělo stát.

Domníváme se, že kdyby existoval zákon o úřednících, který by je nejen činil nezávislé na politicích, ale nutil by je dodržovat zákony a trestal by je za porušování zákonů, pak bychom si otázky jak je možné, že je zde takový nepořádek nemuseli ani klást. U R52 věc šetřila i Bezpečnostní informační služba, která explicitně uvedla, že

Služba se také zajímala o přípravu realizace některých významných projektů dopravní infrastruktury (např. komunikace R52) a o situaci v Českých drahách a obecně na železnici. Jednalo se o případy, v nichž se zájmové skupiny snažily účelově ovlivnit rozhodování organizací podřízených ministerstvu dopravy (MD), a to i za pomoci různých nátlakových metod.“

Obáváme se, že není vyloučeno, že celá akce s R52 má korupční pozadí. Jako indicii nabízíme oficiální vyjádření bývalého předsedy vlády p. Topolánka, který 26. 9. 2008 v Poslanecké sněmovně prohlásil, že

„Nakonec budou uspokojeny obě lobbistické skupiny. I ta, která nakoupila pozemky pod Mikulovem, i ta, která nakoupila pozemky pod Břeclaví …“

viz http://www.psp.cz/eknih/2006ps/stenprot/038schuz/s038096.htm#r4. tj. oficiální stenogram záznamu ústní interpelace poslance Haška).

Ještě k blížícím se komunálním volbám. Uvažujme případ člověka, pro něhož je R43 přes Bystrc významným tématem. Komu by měl dát hlas, chce-li dálnici Bystrcí a komu, jestliže ji nechce?

Historicky je doloženo z vyjádření nám všem známých politiků, kdo požaduje R43 přes Bystrc a kdo ne. Strana ODS dokonce zatím nechtěla ani o věci jednat k veřejnému jednání před minulými volbami se, jako jediný, nedostavil jejich zástupce.

Senátor za ODS, Julínek, který se opět uchází o křeslo v Bystrci, vystoupil v Senátu Parlamentu při projednávání petice 37 tis občanů a občany Bystrce nepodpořil.

To je hezké. Takže místní ODS nebrat. Další strany?

Senátor za KDU-ČSL, Slavotínek, navrhl Senátu, aby se Senát peticí nezabýval. S pomocí hlasů ODS to bylo v Senátu prohlasováno. Naopak za občany v Senátu velmi aktivně bojoval tehdejší senátor Zlatuška.

Na úrovni kraje v minulém zastupitelstvu a nyní v zastupitelstvu města Brna velmi aktivně proti R43 vystupovali zástupci Strany zelených.

Na obecní úrovni budou nepochybně kandidovat dvě nové strany, Věci Veřejné a TOP09. Kandidáti Věcí Veřejných se při parlamentních volbách jasně a opakovaně vyslovili pro řešení o 30 miliard levnější s napojením Vídně po D2 a obchvatu Břeclavi a pro R43 jako obchvat města Brna.

V Bystrci dlouhodobě za správné řešení R43 bojují občanské iniciativy a jejich nejznámějším představitelem je paní Jana Pálková, která opakovaně kandiduje za Stranu zelených.

Pro pochopení ne úplně jasné politiky stávající koalice vedené ODS vládnoucí v Bystrci stojí za zmínku následující věc, kterou osobně pokládám za skandál. Paní Pálková chtěla uveřejnit v Bystrckých novinách informaci pro občany o posledním vývoji okolo R43, a to s názorným obrázkem optimalizované trasy. Redakční rada Bystrckých novin obrázek neuveřejnila a pod korektní článek paní Jany Pálkové nechala uveřejnit text, že „některé údaje tohoto článku jsou zavádějící“. Toto vnímám jako nepřípustný postup stávající bystrcké koalice, která dokonce i takto brání v šíření věcných informací o R43 pro občany.

Ohledně Bystrckých novin jsem s vámi já i občanské sdružení Horní náměstí naprosto zajedno. Způsob jejich vedení dlouhodobě kritizujeme a stejně jako vy považujeme podobné bidelnické poznámky pod články, jako to redakce v čele s Alenou Křivánkovou předvedla u textu Jany Pálkové, za zhovadilé zneužívání moci.

Děkuji vám, pane docente, za zevrubný rozbor květnového rozhodnutí Nejvyššího soudu k R43 a za dokonalé objasnění současného stavu věci. Nechť vás provází síla.

Nashledanou.

*

Ke stažení

Optimální trasování R43 podle Petra Firbase (PDF)

Související

Jana Pálková: Jak to vypadá s R43?
Pavel Kremitovský: Preferujeme R43 přes Bystrc
Projekt R43 Bystrcí stále existuje
Brno dalo ústavní stížnost. Kvůli R43
Pochod po dálničním tělese R43
Jana Pálková: Jak to vypadá s R43?
Kraj asi podá kvůli sporům o vedení silnice R43 ústavní stížnost (aktualizováno)
Petr Firbas: Širší pozadí chyb v JMK
Hitlerova dálnice R43 přes Brno zrušena – Konec dezinformacím od úředníků?

Pavel Kremitovský: Preferujeme R43 přes Bystrc

19. 7. 2010 v 07.55 • Témata: , , , , , , ,

Ředitel Správy Brno ředitelství silnic a dálnic Pavel Kremitovský. Autor: DENÍK/Drahomír Stulír

Bez postavení silnice R43 a dostavby R52 se Brno a jeho okolí bude potýkat s dopravním kolapsem. V rozhovoru pro Brněnský deník Rovnost to tvrdí ředitel Správy Brno Ředitelství silnic a dálnic Pavel Kremitovský.

Jihomoravský kraj nemá dostatečnou síť silnic vyšších tříd. Chybějí především klíčové rychlostní silnice. Jejich stavba se ovšem v poslední době potýká s dvěma velkými problémy. Hlavní plánované dopravní tepny totiž nechtějí ekologičtí aktivisté a část politiků. Podle ředitele brněnské správy Ředitelství silnic a dálnic Pavla Kremitovského jsou přitom nezbytné. „Bez R43 se zablokuje doprava v kraji,“ hrozí Kremitovský.

Kvůli vedrům se nedávno vyboulil asfalt na dálnici D5 na Tachovsku. Nehrozí na silnicích a dálnicích v okolí Brna ve vaší správě podobný problém?
V současné době denně kontrolujeme všechny silnice ve správě Ředitelství silnic a dálnic. Tedy silnice první třídy, rychlostní silnice a dálnice. Zatím nemáme žádnou informaci o tom, že se kdekoliv na území Jihomoravského kraje kvůli vysokým teplotám nadměrně vyboulil asfalt.

Jak se mohlo něco podobného vůbec stát. Bylo to místo nějak specifické, nebo to byla prostě náhoda?
Podobný problém na dálnici je ojedinělý. Za celou svou kariéru takovou závadu nepamatuji. Myslím, že je to nejspíše souhra náhod. Nemáme s tím vůbec zkušenosti. Je to výjimečné. Přesto se v poslední době něco podobného stalo třeba v Německu, tam také museli zavřít dálnici. My teprve budeme vyhodnocovat, co se stalo, a plánovat potřebná opatření.

Jak je vůbec náročné udržovat silnice v podobném počasí? Co přesně děláte?
Silnice udržujeme standardně. Sečeme trávu, čistíme odvodňovací zařízení nebo odstraňujeme různé překážky na vozovkách. Kromě toho je samozřejmě podle plánu opravujeme.

Dá vám velkou práci opravovat výtluky v silnicích?
Na dálnicích se výtluky takřka nedělají. Mají mnohem kvalitnější povrch než silnice nižších tříd, které spravuje kraj. Výtluky na dálnici či silnici první třídy se udělají jen výjimečně.

Jak to vypadá s R43? Zkomplikovalo situaci nějak zrušení brněnského územního plánu, kde je zakreslena?
Samozřejmě zkomplikovalo. Přípravu silnice vždy zkomplikují jakékoliv negativní postoje všech účastníků příslušných řízení. Bohužel se přitom většinou jedná o řešení podružných technických problémů. To pak oddaluje celkové řešení přípravy a stavbu trasy. Zvyšuje to dopravní zátěž dotčených obcí, měst a ohrožuje dopravu v celém kraji.

Jaká varianta je výhodnější? Trasa přes Bystrc, nebo Boskovickou brázdou?
Ředitelství silnic a dálnic jasně preferuje bystrckou variantu. Jsme přesvědčeni, že je to jediná varianta, která může v návaznosti na provázání s rychlostní silnicí R35, velký městský okruh v Brně a rozšíření dálnice D1 u Brna vyřešit dopravní situaci v Jihomoravském kraji.

Silnice I/43 je už teď přetížená auty. Dokážete si představit, jak by vypadala třeba za deset let, pokud nebude stát R43?
Úsek silnice u Brna bude v takovém případě kvůli kolonám aut neprůjezdný stejně jako velký městský okruh a dálnice D1 u Brna. Situace ve městě bude vypadat podobně, jak to nyní vypadá na severu Brna kvůli uzavírkám při stavbě tunelů Dobrovského.

V Bystrci má silnice R43 vést tunelem. Není to příliš technicky náročné a drahé?
S variantou vedení trasy tunelem jednoznačně počítáme. Je výhodná především kvůli snížení dopadu na lidi v bystrckém sídlišti.

Kolik bude stavba R43 stát?
To dnes nemohu říct. V současné době totiž nelze cenu přesně vyčíslit. Nyní je totiž stavba v etapě schvalování studie vlivů na životní prostředí. Ještě tedy není jasná její definitivní varianta, a tedy ani cena. Určitě to ale budou desítky miliard.

V poslední době se také objevil problém s obchvatem Kuřimi. Varianta jižní trasou, kterou prosazuje vedení města, se nelíbí Brňanům, a naopak Kuřim je proti severní variantě. Jaké je ideální řešení?
Zásadní problém Kuřimi podle mne není, zda u Kuřimi bude tunel, nebo severní či jižní obchvat. Zásadní a nejdůležitější otázka je, jak zamezit průjezdu tranzitní dopravy městem. My jsme přesvědčeni, že tento problém je možné řešit zpomalením průjezdní doby Kuřimí. Dosáhnout toho lze postavením okružních křižovatek, světelných křižovatek a dalších technických opatření, která zajistí dodržování rychlosti padesát kilometrů v obci, zvýší bezpečnost provozu a vyloučí tranzitní dopravu. Varianty řešení obchvatu Kuřimi projednáváme se zastupitelstvem města už zhruba jeden a půl roku. Počítáme s tím, že jednání obnovíme po prázdninách.

Mluvil jste teď o řešení pro Kuřim. Co však lidé na severu Brna? Starosta Řečkovic Ladislav Filipi tvrdí, že v případě jižního obchvatu budou řidiči volit cestu skrz Brno a zahltí Hradeckou ulici. Máte odlišný názor?
Ne. V plánech na spojení budoucí R43 a stávající I/43, které zároveň poslouží jako obchvat Kuřimi, se nám jako nejlepší zdá varianta takzvaným severním propojem. Na jihu bychom totiž museli stavět tunel. Jenže Ředitelství silnic a dálnic může za státní peníze stavět jenom dálnice a silnice prvních tříd. Tunel proto nebude součástí silnice první třídy a platit by jej musel kraj a město. Pokud by jej i přesto postavili, veškerá doprava ze severu by se tak přivedla do Brna ke Globusu. Zahltila by velký městský okruh a v podstatě celý týden by to tam vypadalo jako v pátek či v neděli večer.

Zkráceno, celý rozhovor Petra Jeřábka s Pavlem Kremitovským si přečtěte v Brněnském deníku

Související

Projekt R43 Bystrcí stále existuje
Brno dalo ústavní stížnost. Kvůli R43
Pochod po dálničním tělese R43
Jana Pálková: Jak to vypadá s R43?
Kraj asi podá kvůli sporům o vedení silnice R43 ústavní stížnost (aktualizováno)
Petr Firbas: Širší pozadí chyb v JMK
Hitlerova dálnice R43 přes Brno zrušena – Konec dezinformacím od úředníků?