Příspěvky se štítkem ‚ČEZ’

Den otevřených dveří na Skalce

19. 9. 2011 v 09.14 • Témata: , , , , , , , ,

no images were found

Státní firma ČEZ uspořádala v sobotu dne 10. 9. 2011 den otevřených dveří v lokalitě Skalka. Zde nechala provést průzkum a vyrazit průzkumnou štolu záložního skladu použitého jaderného paliva. Areál leží poblíž železniční trati Tišnov – Žďár nad Sázavou na pravém břehu říčky Nedvědičky. Podzemní stavba by měla být vyražena v masivu Pálená. V souladu s projektem byla vyražena 450 m dlouhá přístupová štola, 300 m dlouhá štola průzkumná. Režimní pozorování ve štole i v jejím okolí neustále pokračují.

V souladu se zákonem č.244/1992 Sb. O posuzování vlivu staveb na životní prostředí byla lokalita Skalka podrobena tomuto procesu. V květnu 1999 byl zprácován posudek, který byl podroben veřejnému projednávání. Ačkoli závěry těchto kroků pro lokalitu Skalka byly kladné, vydalo MŽP v prosinci 1999 nesouhlasné stanovisko k tomuto záměru s odůvodněním nadbytečnosti této stavby.

Firma ČEZ připravila celý den velmi dobře. Na místě byli odborníci na jadernou energii a štolou provázeli muži, kteří na ražení pracovali. Práce to byla těžká, skála se musela navrtat cca 1,5 m, napěchovat trhavinou, odpálit, suť odtěžit a vyvézt. Denně se takto vyrazilo 4,5 metru skály. Práce trvaly rok a půl a stály tehdy 70 milionů korun. Obešly se bez pracovních úrazů.

Pro děti byl připraven skákací hrad, houpačky, trampolína, nafukovací balónky i dva klauni. Nechyběl stánek s občerstvením. Ceny dotovala firma ČEZ, takže zájemci zaplatili za klobás 5 Kč, pivo a limo stálo 1 Kč, stejně jako lízátka a žvýkačky pro děti.

Počasí bylo nádherné, takže jediná vada byly agresívní vosy, kterých bylo všude plno. Do štoly, kde vládne tma a teplota 10 °C, se však vosy neodvážily.

klobouk

Související

Tip na výlet: Průzkumná štola Skalka

 

Realitní poradna: Přepis energií

2. 7. 2011 v 13.17 • Témata: , , , , , , , , ,

Trh s nemovitostmi je živější a realitní makléři se zase začínají tvářit veseleji. Ne všichni zájemci o prodej či koupi nemovitosti však chtějí využít služeb realitní kanceláře. Jedni se o reality sami zajímají, na vyřizování všech věcí s obchodem spojených mají čas a baví je, druhým se zase zdají příliš vysoké provize, které by měli realitkám zaplatit.

Realitní kancelář RE/MAX Ano má v nabídce služeb mimo jiné i bezplatný poradenský servis, případně osobní konzultace – nezávazné a zdarma. Rozhodli jsme se toho využít a požádali makléře, aby se pokusili vybrat z častých dotazů svých klientů takové, které by mohly být užitečné pro čtenáře Bystrčníku. Odpovědi na otázky publikujeme v seriálu článků. Využijte toho a ptejte se. Jak vy, kteří si chcete nemovitost koupit či prodat sami, tak vy, kteří potřebujete poradit s převodem bytu do osobního vlastnictví, s pronájmem či podnájmem a podobně.

*

Dobrý den, koupil jsem si byt na Foltýnově ulici a nevím, jak je to s přepisem energií. Navíc měl původní majitel smlouvu s EON a já chci jako dodavatele ČEZ, jak to mám udělat?

Dobrý den, děkuji za váš dotaz. K přepisům samotným – pokud jste byt koupil přes realitní kancelář, obraťte se na svého makléře, ať vám přepis zajistí. Pokud ne, je postup následující – udělejte si s původním vlastníkem předání bytu a sepište mezi sebou předávací protokol (čísla a stavy elektroměru, plynoměru a vodoměru, stavy podružných měřidel, počty klíčů, závady bytu), každý z vás by měl mít u sebe jeden díl, podepsaný vámi i původním majitelem.

Formuláře na přepis si můžete vyzvednout u poskytovatelů, případně stáhnout na internetu.

  • Plyn – v Brně většinou RWE, s vyplněnými papíry musíte osobně nebo pošlete někoho, koho k přepisu zmocníte (použijte rovněž formulář Plná moc, který vám poskytne dodavatel). Nelze poštou!
  • Elektřina – formulář se zde dá vyplnit a poslat poštou, není nutná osobní návštěva. Bohužel není možné udělat to zjednodušeně, tedy tak, že by se původní vlastník odhlásil a nový rovnou přihlásil u ČEZ, musíte nejdříve provést změnu na EONu a pak teprve, až budete vy mít smlouvu s EONem, můžete požádat o převedení k ČEZ, to už je jednoduché – vyplněním formuláře na webu ČEZ, následně vás bude kontaktovat jejich obchodník.
  • Voda – u správce objektu (buď bytové družstvo, v Bystrci často Průkopník či družstva, založená pro jednotlivé vchody nebo najatý správce nemovitostí) vyplníte podle předávacího protokolu formuláře, které správce pro tyto případy používá, zálohy na vodu a teplo pak platíte jim.

Poté, co vám jednotliví poskytovatelé zašlou smlouvy k odběru, neopomeňte si podle předávacího protokolu zkontrolovat vstupní údaje – stavy měřidel.

*

Dotazy do realitní poradny pište na adresu poradna@bystrcnik.cz, do komentářů pod článek nebo přímo RK RE/MAX Ano.

Atomová pára bosonožské sdružení nevzrušuje

13. 2. 2011 v 19.56 • Témata: , , , , , , , , , ,

Ing. Jiří Kilian z místního občanského sdružení v Bosonohách neprojevil ani nejmenší obavy o osud svého bydliště v souvislosti s plánovaným natažením parovodní roury z Dukovan. Proud radioaktivní vody plné zabijáckých izotopů a jiných nukleárních ententýků jej vůbec nevzrušuje.

„Proti stavbě teplovodu ČEZu z Dukovan nemáme v Bosonohách žádné námitky,“ prohlásil bezostyšně Jiří Kilian pro Bystrčník. Přestože je aktivistou sdružení, které se honosí patetickým názvem Občané za ochranu kvality bydlení v Brně-Bosonohách, je Jiřímu Kilianovi cizí jakákoli myšlenka na ochranu Bosonoh proti záměru ČEZu vyrobit zde měsíční krajinu plnou mutantů.

„Jste zatracený blázen,“ opáčil zpupně, když mu byly barvitě vylíčeny dvouhlavé děti, gigantické hřiby a noční světélkování jedovatého stroncia.

„Teplovod z Dukovan je pozitivní věc,“ říká lehkomyslný Jiří Kilian, „Je jen škoda, že projekt nepočítá s připojením Bosonoh samotných. Budeme se snažit o jednání s ČEZem.“

Teplovod, který má podle ČEZu už za sedm let usmažit jaderným odpadem půlku Brna, nechává kupodivu v klidu jak pošetilce z Bosonoh, tak i brněnské Zelené. Evidentně zlenivělí, zfotrovatělí zelení se drze odmítají k čemukoli přivazovat. Martin Ander pro Bystrčník dokonce paďoursky řekl, že jediné, co ho na teplovodu zajímá, je cena tepla.

„Na blokády mne neužije,“ odmítl postavit se na barikády Petr Laštůvka, zelený zastupitel Bystrce. Zklamal jste své voliče, pane Laštůvko!

Ani v Bosonohách, kde má stát rozdělovací stanice, z níž bude atomová smrt proudit do Bystrce na straně jedné a do Bohunic na straně druhé, se na barikády nikdo nechystá.

Jiří Kilian: „Rozdělovací stanice je v pohodě. Dvě roury teplovodu mohou snad představovat určitou estetickou újmu, avšak podle mého mínění zcela nevýznamnou ve srovnání s přínosy projektu.“

Těžko říct, co pan Kilian vidí přínosného na smrti z ozáření, otravě půdy a vody na miliardu let a proměně druhdy opěvované Moravy v úložiště jaderného odpadu pod širým nebem. Zdá se však, že jej nic nepřesvědčí. Ne dříve, než mu plutonium vychrstne z radiátoru.

„V Bosonohách máme skutečné problémy, a ty představuje R43. Už dnes jsou zde překračovány normy hluku a prašnosti. Kdyby se vybudovala R43 v bystrcké trase, vzniklo by v Bosonohách monstrózní křížení s D1,“ tvrdí Jiří Kilian. Křižovatka R43 a D1 je podle něj horší, než všechny Hirošimy a Černobyly dohromady.

„Auta by do Bosonoh od Brna směřovala v deseti, možná dvanácti pruzích. Uprostřed obydlené oblasti by vzniklo mimoúrovňové monstrum, které nelze ani v principu nijak odhlučnit.“

Protože nás však R43 nezajímá, opustili jsme pana Kiliana a šli odchytit bosonožskou matku. Bohužel ani u náhodné chodkyně jsme s děsem z Dukovan neuspěli – asi nepochopila o jaké nebezpečí se jedná, každopádně nás i s teplovodem poslala po chvíli vysvětlování… ehm, pryč.

Jak to tak vypadá, bude nutné pro záchranu starého dobrého protijaderného aktivismu přivézt pár desítek lidí z Rakouska.

-mm-

Související

Martin Ander: Proti jadernému teplu stojí jen ekonomika
Atomový žár ohřeje Bystrc už za sedm let
Stránky Martina Andera
Atomový žár ohřeje Bystrc už za sedm let
Nukleární oteplení Bystrce má zelenou
Proryje se jaderný krtek do Bystrce?
Jihočeské matky, protitemelínské sdružení žen v domácnosti a jiných mentálně hendikepovaných

Martin Ander: Proti jadernému teplu stojí jen ekonomika

9. 2. 2011 v 13.23 • Témata: , , , , , ,

Brněnští zelení nemají naprosto nic proti zamýšlenému projektu teplovodu z Dukovan do Brna z hlediska vlivů na přírodu a životní prostředí. Včera to pro Bystrčník řekl Martin Ander, v minulém volebním období náměstek primátora, dnes  brněnský opoziční zastupitel (SZ).

Martin Ander však zpochybnil projekt po ekonomické stránce.

„Dosud nebylo provedeno žádné posouzení záměru z ekonomického hlediska,“ řekl pan Ander, „Mohlo by se stát, a já se domnívám, že to tak dopadne, že přechod na jaderné teplo se projeví ve zvýšení cen. Přestože jde o o odpadní teplo z elektrárny, výstavba teplovodu je drahá a jeho údržba také něco stojí.“

Martin Ander také odmítl údaje ČEZu, který dnes tvrdí, že teplovod může být postaven do sedmi let.

„To je nesmysl. Sedm let bude možná trvat diskuze a plánování, do sedmi let není možné stavbu realizovat,“ tvrdí Martin Ander.

Projekt však už prošel posouzením vlivů na životní prostředí, což je poslední stupeň před vydáním stavebního povolení. Posudek EIA dospěl k závěru, že teplovod žádné ohrožení životního prostředí nepředstavuje. To si myslí i Martin Ander. Jako nepodstatné také odmítl spekulace, že v pozadí je snaha ČEZu pojistit si povolení dostavby Dukovan.

Bloky elektrárny v Dukovanech byly spuštěny mezi lety 1985-1987, původní životnost reaktorů byla plánována na 30 let. Stávajícím reaktorům v Dukovanech tak brzy skončí plánovaná životnost a přestože bude téměř jistě o deset až patnáct let prodloužena, prodlužování donekonečna není z fyzikálních důvodů možné. Materiál reaktorových nádob stárne a reaktory není možné jednoduše vyměnit; bloky elektrárny se po uplynutí životnosti musí uzavřít. Pak nezbývá než ukončit produkci elektřiny v Dukovanech úplně nebo postavit bloky nové. To je také záměrem ČEZu. Jestliže bude v době ukončení činnosti stávajících reaktorů v provozu teplovod, bude to vážným argumentem pro dostavbu.

Podle Martina Andera v tom ale brněnští zelení nevidí žádný problém: „Jde opravdu jen o ekonomickou výhodnost nebo nevýhodnost teplovodu. Brno má dnes teplárenských kapacit dost, ty by se musely odstavit. Nechceme, aby se lidem zvýšily ceny tepla, to je celé.“

Teplovod má ohřívat  především obyvatele Bystrce a Bohunic (Ne, Žebětína ne – poznámka mm). Existuje však snaha obcí podél trasy (například Bosonoh (a Žebětína, poznámka mm)) připojit se k tomuto novému zdroji tepla. Původní projekt s tím nepočítal, podle mluvčí ČEZu to však není vyloučeno (To tak, atomem na divochy plýtvat. Ať si topí sušeným žabím trusem jako teď – poznámka mm).

-vl-

Související

Stránky Martina Andera
Atomový žár ohřeje Bystrc už za sedm let
Nukleární oteplení Bystrce má zelenou
Proryje se jaderný krtek do Bystrce?

Atomový žár ohřeje Bystrc už za sedm let

31. 1. 2011 v 11.33 • Témata: , , , , , ,

Plány na stavbu teplovodu, který požene horkou vodu z jaderné elektrárny Dukovany do brněnských domácností, jsou staré skoro 30 let. Stavba za miliardy korun protínající i pět obcí na Brněnsku ale nyní získává jasnější obrysy. Přípravy by mohly začít už letos, dokončen by mohl být zhruba za sedm let.

„Ministerstvo rozhodlo, že projekt nemá významný vliv na životní prostředí, a skupina ČEZ jej považuje za výhodný,“ uvedla mluvčí energetického gigantu Eva Nováková.

Osud stavby mají nyní v rukou brněnští radní. Ti by se měli domluvit, zda změní energetickou koncepci města a stavbě dají souhlas. „Jasno bude v první polovině roku,“ dodal mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.

Pokud vedení města stavbu schválí, přípravy by mohly začít ještě letos. Dokončena by pak měla být zhruba za šest až sedm let.

Celý článek si přečtěte na  brno.idnes.cz

Související

Nukleární oteplení Bystrce má zelenou
Proryje se jaderný krtek do Bystrce?

Nukleární oteplení Bystrce má zelenou

26. 10. 2010 v 10.53 • Témata: , , , , , , , , , , , , ,

Horkovod, který má v budoucnu zásobovat asi dvě třetiny brněnských domácností teplem z Dukovan, dostal zelenou od ministerstva životního prostředí. Projekt, který společnost Čez plánuje víc než dvacet let, se díky tomu může posunout do další fáze.

„Odborníci se shodli, že teplovod nijak výrazně neovlivní životní prostředí,“ potvrdila mluvčí Čezu Eva Nováková.

Ministerstvo si studii k horkovodu vyžádalo od vedení Odboru životního prostředí Jihomoravského kraje o letních prázdninách. „K teplovodu jsme neměli žádné připomínky,“ uvedla vedoucí krajského odboru životního prostředí Anna Hubáčková.

Na stavbu teplovodu si ale stěžovali například v Oslavanech. Vjejich územním plánu sice se stavbou počítají, má však vést jinudy, než kudy navrhuje Čez. „Nesouhlasíme s vedením horkovodu na našem území, pokud se plány nepředělají,“ vysvětlil místostarosta Oslavan Svatopluk Staněk.

(…)

Zkráceno, celý článek si přečtěte na www.modernibrno.cz

Související

Proryje se jaderný krtek do Bystrce?

Proryje se jaderný krtek do Bystrce?

30. 7. 2010 v 16.46 • Témata: , , , , , , , , , , ,

Myšlenka dodávat teplo z jaderné elektrárny Dukovany do Brna vznikla zároveň s projektem elektrárny. Čtyři desítky kilometrů dlouhý teplovod měl do Brna přivést teplo, které nyní bez využití uniká chladícími věžemi.

Původní záměr schválilo tehdejší Federální ministerstvo paliv a energetiky v roce 1985, tedy v roce, kdy byl do provozu uveden první blok jaderné elektrárny. Po pádu převratu však veškeré aktivity v této oblasti utichly. Samotná myšlenka je dnes mezi lidmi považována spíše za chimérickou nebo až absurdní. Přesto jde však o projekt technicky plně realizovatelný a ekonomicky zřejmě životaschopný.

Nyní je dlouho odkládaný záměr zásobování města Brna teplem z jaderné elektrárny Dukovany opět na pořadu dne. Krajský úřad Jihomoravského kraje začal posuzovat záměr společnosti ČEZ na stavbu tepelného napáječe z hlediska dopadů na životní prostředí.

Neznamená to, že by teplo z reaktorů mohlo ohřát váš radiátor už příští týden. Jedná se o technicky i časově náročný projekt. Předpokládaná doba realizace od rozhodnutí až do spuštění zkušebního provozu potrvá přibližně šest let. Jen posouzení vlivů na životní prostředí zabere až dva roky, vyřízení práv k pozemkům a samotná výstavba potrubního napáječe potrvá odhadem také dva roky.

Celková délka trasy napáječe z elektrárny Dukovany do předávací stanice Brno-Bosonohy bude činit víc než 40 kilometrů. Odsud povede jedna větev směrem na čtvrť Bohunice a druhá směrem na Bystrc s pokračováním do oblasti Králova pole.

Jak ČEZ uvedl v oznámení pro krajský úřad, mezi hlavní přínosy dodávek tepla z Dukovan do Brna patří snížení emisí z provozu brněnských tepláren, stabilizace ceny tepla pro zákazníky v Brně a efektivní využití tepla vznikajícího při výrobě elektrické energie v elektrárně Dukovany. Zároveň upozornil na spolehlivost provozu dukovanských jaderných bloků. „Od roku 2000 nedošlo k automatickému odstavení reaktoru z důvodu poruchy,“ uvedl ČEZ v oznámení.

Strana zelených, tradiční odpůrce všech atomů, co jich jen ve vesmíru je, jednoznačné stanovisko k teplovodu Dukovany-Brno zatím nevydala. Jana Drápalová, starostka Nového Lískovce a vůdkyně jihomoravské kandidátky SZ v květnových parlamentních volbách, na otázku v online rozhovoru brněnského Deníku 22. dubna 2010 odpověděla:

Před časem jste (podle médií) prohlásila, že vaše strana nebude podporovat výstavbu horkovodu z Dukovan, neboť nemáte v úmyslu propagovat kladné stránky jaderné energetiky. Trváte stále na svém názoru, nebo jste už změnili postoj. Jistě víte, že odpadního tepla vyprodukují Dukovany dvakrát víc, než elektřiny. Neuhýbejte prosím z přímé odpovědi směrem k úvahám o primární potřebě úspor tepla :-).

Karel

Naše strana se nebrání diskusi o horkovodu z Dukovan, ale pouze na základě seriózních analýz.

Dnes jsou teplárenské zdroje města Brna modernizované a jejich kapacita je zcela dostatečná k pokrytí všech potřeb města. Pokud by přivedení horkovodu znamenalo, že město bude odstavovat své teplárenské zdroje před ukončením jejich životnosti, bylo by to pro něj ekonomicky nevýhodné. V dnešních dnech se uvádí do provozu i modernizované spalovna komunálního odpadu. Ta je podle energetické koncepce základním zdrojem tepla pro Brno s celoročním provozem. V letních měsících pokraje spotřebu celého města na ohřev teplé vody. Přece nebude město v létě vozit odpad na skládku, aby odebíralo teplo z Dukovan? Hrozilo by také vrácení dotace na modernizaci spalovny z EU.

Nebráníme se důkladnému zhodnocení všech energetických i ekonomických aspektů této myšlenky, ale sám vidíte, že to není černobílé.

Jana Drápalová

Bývá vyslovován názor, že stavba teplovodu je ze strany ČEZu vedena hlavně strategickým záměrem postavit výhledově v dukovanské elektrárně další reaktory. Životnost stávajících reaktorů je nejasná, téměř jistě však nepřesáhne roky 2025-2030. Podle původního projektu měla dokonce skončit v roce 2015. Jestliže se do té doby vytvoří závislost Brna na teplu z Dukovan, bude snadnější prosadit stavbu reaktorů nových namísto úplné likvidace elektrárny. Stavba nových bloků se stane prakticky nutností, bude zdůvodňována vysokou investicí do teplovodu, který by se po odstavení elektrárny stal nefunkčním.

Jestli se proti projektu postaví občanské iniciativy a v jaké míře, není známo. Prozatím žádný artikulovaný občanský odpor proti nukleárnímu teplu pro Brno neexistuje.

Související

Dukovany pojedou déle, věří firma ČEZ
Rozšiřování jádra. Po Temelínu jsou na řadě i Dukovany

Vodní elektrárna na Prýglu po roce omládla. Vyrobí také elektřinu pro více domácností

6. 5. 2010 v 18.17 • Témata: , , , ,

BRNO (Skupina ČEZ) – Téměř roční rekonstrukce malé vodní elektrárny Kníničky za desítky milionů korun přinese zvýšení účinnosti o 10 procent, vyšší produkci elektřiny a zmírnění dopadů provozu na životní prostředí.

Do pomyslné cílové rovinky se v těchto týdnech přiblížila bezmála roční rekonstrukce malé vodní elektrárny Kníničky na brněnské přehradě. Úpravy umožní zvýšení účinnosti zpracování hydropotenciálu o 10 procent. Při stejném množství protékající vody tak elektrárna, kterou provozuje společnost ČEZ Obnovitelné zdroje, vyrobí podstatně více elektřiny než dosud. Pokud nenastanou mimořádné okolnosti, vodní turbína by po nezbytných zkouškách měla začít opět vyrábět elektřinu pro část Brna a okolí od letošního května. Celková výše investice by se měla pohybovat v řádu desítek milionů korun.

Celá akce si postupně vyžádala mj. celkové odstavení provozu elektrárny, vybourání a odvoz starého soustrojí. Po dohodě s Povodím Moravy došlo také k plánovanému částečnému vypuštění přehradní nádrže. Přesto bylo v době celkového vzedmutí hladiny loni na podzim nutné přistoupit k provedení opatření proti průsaku vody do stavby.

Elektrárna umístěná v brněnské městské části Bystrc na populárním prýglu prošla postupně kompletní modernizací nejdůležitějších částí. Bylo vyměněno oběžné kolo, lopaty, regulátor turbíny, klapkový uzávěr a hrabací stroj.

„Starou čtyřlopatkovou turbínu nahradila moderní o identickém počtu lopatek. Došlo také k převinutí generátoru,“ vypočítal konkrétní úpravy Zdeněk Mrkvička, vedoucí odboru Provoz společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje.

Malá vodní elektrárna Kníničky ročně vyrobí zhruba 7 milionů kWh elektřiny, což znamená pokrytí celoroční spotřeby asi dvou tisíc domácností. „Instalace nových technologií by měla přispět ke zvýšení účinnost zpracování hydropotenciálu o deset procent,“ slibuje si od více než roční akce ředitel ČEZ Obnovitelné zdroje Libor Kičmer.

Z povahy výrobny založené na bázi obnovitelného zdroje současně vyplýval pro rekonstrukci úkol nastavit fungování elektrárny ještě více šetrněji k životnímu prostředí. Součástí rekonstrukcí všech elektráren společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje jsou proto například nejen úpravy výrobních soustrojí ale i instalace čistíren odpadních vod, výměna česlových polí, atd. Nejinak tomu bylo i v případě Kníniček.

Zvyšování účinnosti stávajících obnovitelných zdrojů je nejefektivnější cesta k získání dalších kWh 100% čisté zelené energie. Projekt rekonstrukce malé vodní elektrárny Kníničky tak přispěje k posílení podílu výroby z obnovitelných zdrojů ve Skupině ČEZ, k plnění platných závazků České republiky vůči Evropské unii ve věci zvyšování podílu zelené elektřiny na celkové hrubé spotřebě i ke snížení produkce skleníkových plynů.

Martin Schreier
manažer komunikace ČEZ
tisková zpráva

Více na

Informace o obnovitelných zdrojích provozovaných společností ČEZ
Prohlédněte si reportáž České televize věnovanou rekonstrukci MVE Kníničky