Příspěvky se štítkem ‚analýza’

Dokážu fakta, každou větu. Jindřich Jedlička stojí za svou kritikou zoo

31. 8. 2011 v 09.42 • Témata: , , , , , , , , , , , ,

Jindřich Jedlička, chovatel brněnské zoo, je autorem kritické zprávy o poměrech v zahradě. Je konečným cílem vedení zahrady zoo bez zvířat?, ptá se v textu s nadsázkou a dovozuje ze statistických čísel, že samotný chov zvířat zabírá v činnosti zoo čím dál tím menší podíl, zejména na úkor administrativní činnosti. V textu zprávy se také zabývá nízkými platy v zoo, jež podle něj navíc dlouhodobě klesají vůči celostátnímu průměru, a tvrdí, že vedení zoo není ochotno vést se zaměstnanci dialog.

Vedení zoo se vůči zprávě postavilo jednoznačně odmítavě. Mluvčí zoo Lucie Kapounová veškerou kritiku odmítla. Údajně jsou statistická data Jindřicha Jedličky zmanipulovaná, výsledky zkreslené selektivním výběrem výchozích čísel a zpráva prý obsahuje i vyslovené nepravdy. Vedení zoo dokonce kritika pohoršila natolik, že neváhalo a sáhlo i k hrozbám žalobami.

Jindřich Jedlička se soudu nebojí. „Každou větu mého textu snadno dokážu před soudem,“ trvá na svém.

Vše mohu dokázat

„Proto jsem napsal text tak dlouhý, aby bylo nad vší pochybnost jasné, co říkám. Reakce mluvčí zoo Lucie Kapounové na pouhé citace je pro mne „o ničem“ – moudře praví, co já v textu poctivě říkám, a dělá, jako by při tom mé tvrzení vyvracela. Přivítal bych ovšem, kdyby se Bystrčníku podařilo přimět paní Kapounovou k reakci na původní, celý text – kde tam najde chybu? Rád před soudem dokáži fakta, každou větu ve svém textu. Těším se na to,“ odpovídá na hrozby mluvčí zoo chovatel Jedlička.

Úspěchy na úrovni chovatelského kroužku školní družiny

První část Jedličkovy kritiky i odpovědi mluvčí zoo se týkala údajně stále klesajícícho významu chovu zvířat v činnosti zoo. Jindřich Jedlička poukazoval na bobtnání administrativních činností, vedení zoo ve své odpovědi uvádělo, že jak počet jedinců, tak i počet druhů chovaných zahradou od roku 1997 vzrostl, takže o upozaďování chovu nemůže být řeč.

„Paní tisková mluvčí si vytrhla podnadpis, odmyslela si uvozovky v něm a opomněla se zabývat podstatou textu pod ním,“ odmítá argumentaci chovatel a ukazuje čísla jiná. Pro porovnání si zvolil poslední dekádu, období mezi léty 2000 a 2010. Výsledkem srovnání je následující tabulka:

Savci Ptáci Plazi a Obojživelníci Ryby Ostatní (zejména bezobratlí) celkem
2000 276/83 217/63 231/53 996/108 49/23 1769/330
2010 451/90 215/69 240/54 748/93 234/45 1888/351
změna +69% / +8,5% -1% / +9,5% +4% / +1,8% -25% / -14% +378% / +95% +6,7% / +6,4%

„Od roku 2000 do roku 2010 se počet zvířat v zoo Brno opravdu o něco zvýšil, konkrétně o 6 a půl procenta z výchozího počtu,“ připouští Jindřich Jedlička.

„Dovolím si však vaší pozornosti doporučit dva údaje: Nejprve si povšimněme rozporu ve sloupci savců. Počet jedinců stoupl velmi výrazně, počet druhů zdaleka tolik ne. Čím to může být způsobeno? Nabízím toto vysvětlení: Jde z podstatné části o domácí zvířata. Počet druhů tolik neroste, stále jde o kozu domácí, ovci domácí, a koně domácího. Počty ovšem radikálně vzrostly. Typický projev rozvoje moderní, na ochranu ohrožených druhů zaměřené zoo. Druhý údaj k povšimnutí: Zatím co počet ryb poněkud poklesl, výrazně stoupl počet chovaných živočichů bezobratlých, konkrétně až na 478 % původního stavu. Co to?  Úspěch očividně spočívá v bezobratlých, zejména strašilkách a pakobylkách. Úspěch na úrovni chovatelského kroužku při školní družině prvého stupně základní školy.“

Koncepce se plní, chybí už jen 48 let a miliarda investic

Mluvčí zoo ve své odpovědi tvrdila, že zoo postupně naplňuje cíle, jež jí stanovila schválená strategická koncepce rozvoje. Porovnání pana Jedličky však ukazuje méně utěšený stav: „Ze změn v poslední dekádě vyplývá, že koncepčních cílů bude dosaženo za čtyřicet osm let,“ vypočítává.

„Mezi léty 2000 a 2010 (včetně) bylo v zoo Brno investováno 230 milionů 972 tisíc korun. Mluvíme o investicích, nikoliv provozních nákladech. A za tuto dobu bylo dosaženo, při dobré vůli, 18,5 % koncepcí plánovaného nárůstu počtu chovaných druhů. Extrapolací dojdeme k celkovým potřebným investičním nákladům jedné miliardy dvou set osmesáti milionů sto sedmdesáti sedmi tisíc korun v cenách  platných mezi lety 2000 a 2010. Opravdu jsou to plány natolik realistické, že dokazují skutečný a reálný zájem managenentu zoo na hlavní činnosti příspěvkové organizace, a vyvracejí tezi z článku o ústupu od hlavní činnosti zoo ve prospěch různých činností doplňkových?“ ptá se Jedlička.

Funkce tiskové mluvčí demonstruje vysokou fluktuaci

Původní zpráva Jindřicha Jedličky také tvrdila, že v porovnání s průměrnou mzdou ve státě ohodnocení pracovníků zoo stále klesá – podle něj za posledních deset let z 80 % na 70 % průměru. Tisková mluvčí oponovala, že tento údaj je nesprávný a je pouze výsledkem svévolného výběru výchozích dat a metodiky jejich zpracování. I v tomto bodě však Jindřich Jedlička trvá na svém.

Ve svém textu vypočetl, že nízké ohodnocení pracovníků způsobuje, že průměrně zaměstnanec zůstává v zoo jen 28 měsíců. Když vysokou fluktuaci mluvčí zahrady popřela, demonstruje své tvrzení na příkladu její funkce: „Vzpomínám si třeba na pány Mgr. Honce, P. Urbánka, J. B. Trnku, Bc. Stuchlíka, Mgr. Hrazdíru…,“ vyjmenovává předchozí tiskové mluvčí zahrady, „Má paměť je děravá, přesto, paní Kapounová je nejméně šesté jméno s funkcí tiskový mluvčí za čtrnáct let, průměrná životnost 28 měsíců. Kde jsem to číslo, 28 měsíců, jenom viděl?“

Odbory nikoho žalovat nebudou

K odpovědi zoo na kritiku se krátce vyjádřil i Michal Jurčík, také zaměstnanec zoo a předseda jedné ze dvou odborových organizací, jež v zahradě působí. Komentoval zejména tu část odpovědi, v níž mluvčí zoo Lucie Kapounová striktně odmítla, že by kdy docházelo k nezákonnému škrtání již odpracovaných přesčasových hodin: „V zoo proběhlo několik kontrol z Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj. Prověřována byla i evidence odpracované práce přesčas a, světe div se, byla po návštěvě Inspektorátu práce proplacena – předtím v evidenci jako by vůbec neexistovala.“

Ani odbory se hrozeb žalobou nebojí. „V případě potřeby naše tvrzení doložíme u soudu. Nikoho žalovat za očerňování dobrého jména odborové organizace nyní nehodláme. Máme důležitější věci na práci,“ napsal Michal Jurčík.

Komu sloužíme? Občanům nebo vedení?

V závěru své odpovědi Jindřich Jedlička píše: „Nezbývá než doporučit paní tiskové mluvčí, aby navštívila co možná nejvíce zoologických zahrad a postoupila dál ve svém vhledu do problematiky. Aby se zamyslela nad tím, na jaké úrovni dnes brněnská zoo stojí, a na jaké úrovni, s ohledem na své vnější podmínky a na  pozici města Brna jako zřizovatele, stát může. Doporučuji přemýšlet o významu slova loajalita. Komu je zaměstnanec povinován loajalitou?  Firmě (a tím jejím majitelům, v případě komunální příspěvkovky tedy občanům města) a nebo managementu?“

-vl-

Odpověď Jindřicha Jedličky jsme pro její rozsáhlost významně zkrátili a zredigovali. Celý text, který nám pan Jedlička poslal, stejně jako plné znění jeho původní zprávy a odpověď mluvčí zoo Lucie Kapounové si stáhněte z odkazů pod článkem.

*

Ke stažení

Jindřich Jedlička – Odpověď na reakci Lucie Kapounové na jeho zprávu o stavu Zoo Brno (PDF)
Zoo bez zvířat je nesmysl – Odpověd pro Bystrčník ze strany zoo (Lucie Kapounová, mluvčí) (PDF)
Zaměstnanost, platy a personální náklady v ZOO Brno v roce 2010 (Jindřich Jedlička, chovatel) (PDF)

Související

Výhrůžky zoo jsou směšné a dětinské
Zoo bez zvířat je nesmysl, oponuje zoo a hrozí žalobou
Zoo bez zvířat? Zpráva chovatele kritizuje poměry v zahradě
Stránky odborové organizace brněnské zoo
Stránky Zoo Brno

Zoo bez zvířat je nesmysl, oponuje zahrada a hrozí žalobou

30. 8. 2011 v 07.03 • Témata: , , , , , , , , , , , ,

Je konečným cílem vedení brněnské zoologické zahrady zoo bez zvířat? Tak se v nadsázce ptá autor analytického dokumentu Jindřich Jedlička, chovatel brněnské zoo. Kritizuje ve svém textu nárůst všech vedlejších činností zoo, zejména administrativních, na úkor samotného chovu zvířat. V hledáčku jeho kritiky pak jsou i další vleklé problémy, jimiž podle něj zoo trpí – nízké ohodnocení zaměstnanců a tím vyvolaná vysoká fluktuace, nezkušenost pracovníků i neochota vedení k dialogu.

Ke zprávě Jindřicha Jedličky, kterou Bystrčník publikoval včera, nám zaslala vyjádření mluvčí zoologické zahrady Lucie Kapounová. Stanovisko zoo lze shrnout krátce – nic z tvrzení chovatele Jedličky není pravda.

Chovy stále rostou

„Zoo bez zvířat je nesmyslný výrok, proti kterému se vedení zahrady jasně ohrazuje,“ napsala Lucie Kapounová.

„Vše dokazují fakta,“ tvrdí mluvčí, „V lednu 1997 bylo v Zoo Brno chováno 445 zvířat   126ti  druhů (955 zvířat  – 231 druhů i s rybičkami), v lednu 2010 už zoo chovala 906 zvířat 192 druhů (1888 zvířat – 322 druhů i s rybičkami). To je více jak 100% nárůst chovaných zvířat a více jak 50% nárůst druhového zastoupení zvířat oproti roku 1996. Podle chovatelské koncepce, která je součástí schválené strategie zoo má být konečný stav 2338 zvířat ve 443 druzích.“

Mluvčí zoo naznačuje, že autor kritického textu uvedená fakta zná, avšak záměrně je opomíjí nebo překrucuje: „Pan Jedlička byl členem dozorčí rady od 1. 11. 2007 do 31. 10. 2010. Je tedy seznámen se všemi základními dokumenty Zoo Brno.  Zná Chovatelskou koncepci, Strategii Zoo Brno, Generel rozvoje Zoo Brno a jednotlivé akční plány, které navazují na výše uvedené a zastupitelstvem Statutárního města Brna schválené dokumenty.“

Jedličkovy údaje jsou mylné. Možná záměrně

Z manipulací obviňuje Lucie Kapounová Jindřicha Jedličku i nadále: „Pan Jedlička zpochybňuje oficiální statistické údaje, publikované ředitelstvím zahrady. Zatímco oficiální čísla mluví o 111 zaměstnancích v roce 2010, Jindřich Jedlička vypočítává, že v roce 2010 zoo zaměstnávala 137 osob. Pan Jedlička má buď mylné informace anebo je jím, jako autorem článku, záměrně manipulováno s údaji, které jsou používané v různých dokumentech.“

Mluvčí popisuje metodiku, jakou zoo dochází k výpočtu průměrné mzdy svých pracovníků a popírá, že by docházelo ke snižování platu zaměstnanců v porovnání s celostátním průměrem. Jindřich Jedlička naproti tomu tvrdil, že za poslední dekádu kleslo ohodnocení pracovníků zoo z 80 % na 70 % celostátního průměru.

„80% průměrné mzdy v roce 2000 a 80% průměrné mzdy v roce 2010 (18 549 z 23 951) jsou stejné v procentech vůči celostátní průměrné mzdě,“ oponuje ústy své mluvčí vedení zoo a výpočty chovatele Jedličky odmítá: „Účelové propojování výše uvedených jednotlivých údajů vytváří velké množství spekulativních variant.  Je jen na krupiérovi, co namíchá a na lidech, zda chtějí hazardovat s dobrým jménem organizace, ve které dlouhá léta pracují nebo pracovali.“

Nic se nefalšovalo

Jindřich Jedlička poukázal i na to, že krátce po nástupu nynějšího ředitele zoo Martina Hovorky do funkce prý docházelo k porušování zákoníku práce. Z příkazu ředitele měly být zaměstnancům dodatečně škrtány již odpracované přesčasové hodiny.

„Nikdy nebyl falšován záznam pracovní docházky.  Toto tvrzení je nepravdivé,“ napsala mluvčí zoo, „Jestliže docházelo, podle pana Jedličky, k porušování zákoníku práce, je k zamyšlení, proč tedy tuto situaci odbory v danou chvíli neřešily, na událost neupozornily a nehájily tak zájmy zaměstnanců.“

Dialog chceme, problémem je druhá strana

Stejně jako všechnu předchozí kritiku, odmítla Lucie Kapounová i tvrzení, že by vedení zoo nebylo ochotno naslouchat svým zaměstnancům a vést s nimi dialog.

„Obě odborové organizace mají možnost účastnit se porad vedení Zoo Brno. Jsou zvány na první poradu vedení v měsíci. Z těchto porad jsou pořizovány zápisy. Vedoucí odborů, pan Jurčík, za poslední dobu předložil pouze jeden návrh, tomu bylo vyhověno,“ uvedla mluvčí.

„Bohužel, většinou se názory odborů dozvídá vedení Zoo Brno z tisku. Což nepovažuje za šťastný, ani konstruktivní tah. Navíc jde především o kritiku již provedených aktivit, bez návrhu na jejich řešení.“

Dáme vás k soudu

Závěrem všechny, kdo by snad chtěli poměry v brněnské zoologické zahradě v budoucnu kritizovat, mluvčí Lucie Kapounová varuje: „V případě, že bude kdokoli očerňovat dobré jméno Zoo Brno a nepravdivě a spekulativně informovat o dění uvnitř zahrady, je v tuto chvíli vedení Zoo připraveno podat žalobu na poškozování dobrého jména organizace.“

-vl-

Závěrečné hrozby mluvčí zoo Lucie Kapounové se bezprostředně týkají i Bystrčníku. Proto jsme k záležitosti vydali krátké prohlášení.

 *

Ke stažení

Zoo bez zvířat je nesmysl – Odpověd pro Bystrčník ze strany zoo (Lucie Kapounová, mluvčí) (PDF)
Zaměstnanost, platy a personální náklady v ZOO Brno v roce 2010 (Jindřich Jedlička, chovatel) (PDF)

Související

Zoo bez zvířat? Zpráva chovatele kritizuje poměry v zahradě
Stránky odborové organizace brněnské zoo
Stránky Zoo Brno

Zoo bez zvířat? Zpráva chovatele kritizuje poměry v zahradě

29. 8. 2011 v 14.12 • Témata: , , , , , , , , , ,

Mluvčí brněnské zoo Lucie Kapounová zaslala k textu Jindřicha Jedličky vyjádření vedení zoo. Stanovisko zahrady publikujeme zítra.

Zoo bez zvířat má být dlouhodobým programem vedení brněnské zoologické zahrady, tvrdí v nadsázce tamější odboráři.

V delším analytickém dokumentu, publikovaném odborovou organizací Zoo Brno, poukazuje jeho autor, chovatel Jindřich Jedlička, na vleklý problém zahrady. Je jím podle něj rozrůstání všech dalších činností zoo, zejména administrativních, na úkor samotného chovu zvířat.

Roste administrativa na úkor chovu

„Vedení brněnské zoo má neuvěřitelnou schopnost vytvářet si podle známých Parkinsonových zákonů umělou agendu nesouvisející s podstatou své činnosti,“ píše v závěru sedmistránkového dokumentu Jedlička.

„Nejprve bobtnal úsek propagačně vzdělávací. Brzy došly kanceláře a židle. Když byly na kanceláře přeměněny i klubovny Stanice mladých přírodovědců, rozpínání PVÚ se zabrzdilo. Úlohu další expanze vesmíru zoo převzal pak úsek ředitelský. Má k tomu jeden dobrý předpoklad: Smlouvy a dohody poradců a externistů nevyžadují nutně kancelář v zoo. Být asistentem asistenta lze i z domova. V prozatím poslední fázi rozpínání ředitelský úsek pohltil restauraci U tygra. Ale považte, čtvrtmiliardový (již se hovoří i o třech stech milionech) projekt „nového vstupního areálu“ obsahuje i zcela novou správní budovu zoo! A to v Kníničkách, tedy konečně dále od zvířat a jejich chovatelů. To bude nových židlí, nových kanceláří…“

Jedlička dokazuje svá tvrzení na statistických číslech. Tvrdí, že podíl nákladů, které s chovem zvířat přímo souvisí a nelze je nijak podstatně snížit – jako jsou výdaje na energie a krmivo – na celkových nákladech zoo, trvale klesá. To je podle něj ilustrací, že samotný chov zvířat je v činnosti brněnské zoologické zahrady čím dál víc upozaďován.

Mzdy klesají

Jedlička také zpochybňuje oficiální statistické údaje, publikované ředitelstvím zahrady. Podle něj zahrada používá pro výpočet počtu zaměstnanců, jímž se pak vykazuje, metodiku, jež je pro ni výhodná, avšak zastírá pravý stav věcí. Zatímco oficiální čísla mluví o 111 zaměstnancích v roce 2010, Jindřich Jedlička vypočítává, že v roce 2010 zoo zaměstnávala 137 osob.

Na základě těchto údajů pak kritizuje údajně chybný výpočet průměrné mzdy v zoologické zahradě. Podle odborářů ředitel zoo Martin Hovorka mluví o průměrném hrubé mzdě zaměstnance zoo devatenáct tisíc korun. Už to prý je mylný údaj, vzniklý svévolným zaokrouhlením částky 18 549 korun. Pokud se však použije pro výpočet počtu zaměstnanců správná metodika, klesne skutečný průměrný plat na 16 691 korun.

„To je méně než 70 % průměrné mzdy v republice,“ píše Jindřich Jedlička a pozastavuje se nad tím, že odměňování pracovníků v zoo se navíc s léty stále snižuje. „Pro porovnání, v roce 2000 jsme si v zoo vydělali průměrně 10 513 korun, tedy přibližně 80 % celostátního průměru.“

Podhodnocení a frustrovaní zaměstnanci odcházejí

Nízké mzdy mají být příčinou vysoké fluktuace. Jedlička vypočítává, že v roce 2010 činila míra fluktuace v zahradě 42 %.

„V průměru vydrží zaměstnanec v zoo 28 měsíců a 18 dní,“ zdůrazňuje Jedlička, „A to je míra fluktuace vypočtena výhradně pro kvalifikované zaměstnance. Produktivita práce je u nás doslova limitována nezkušeností.“

Právě v nezkušenosti chovatelů, kteří na svém místě nevydrží dostatečně dlouho, brzy odejdou a jsou nahrazeni novými, znovu nezkušenými pracovníky, vidí odboráři příčinu chovatelských problémů.

Jedlička tvrdí, že vedení zoo krátce po nastoupení ředitele Martina Hovorky do funkce porušovalo zákoník práce a falšovalo evidenci pracovní dobu. Údajně měly být zaměstnancům dodatečně škrtány již odpracované přesčasové hodiny.

„Dnes již o nezákonné praxi falšování evidence odpracované doby odbory informace nemají,“ připouští Jedlička.

Dialog si vedení nepřeje. Chceme změnu

Přestože odboráři navrhují cesty, jak z celkově neutěšené situace brněnskou zoologickou zahradu dostat, pochybují, že by vedení zoo bylo ochotno jim naslouchat.

„Beztak budeme okřikováni, že se pokoušíme svévolně, samozvaně zasahovat do sféry řízení, což nám nepřísluší,“ píše v závěru dokumentu rezignovaně Jindřich Jedlička.

„Můžeme stokrát říkat: Omezování hlavní činnosti zoo, třeba rušením expozic, není správnou cestou k úsporám. Ihned budeme obviněni, že nejsme v kritice konstruktivní. Jakmile navrhneme konstruktivně jakoukoliv změnu, dozvíme se, že překračujeme svou kompetenci, že to je věcí managementu, tedy o našich návrzích se samozřejmě jednat nebude. Jedno je ale jisté. Dosavadní trend není udržitelný, změna je nezbytná,“ končí zpráva.

-vl-

Zprávu Jindřicha Jedličky jsme pro její obsáhlost v článku významně zkrátili a zredigovali. Plné znění si stáhněte z odkazu níže.

Ke stažení

Zaměstnanost, platy a personální náklady v ZOO Brno v roce 2010 – Jindřich Jedlička (PDF)

Související

Stránky odborové organizace brněnské zoo
Stránky Zoo Brno

Analýza: Klientelistický nebo právní stát?

12. 5. 2010 v 17.03 • Témata: , , , , ,

Jaké jsou příčiny nedostatečné odpovědnosti úředníků za nezákonné rozhodování? Na tuto otázku hledá odpovědi analýza autorů Pavla Černého a Karolina Klanicové nazvaná Klientelistický nebo právní stát?

Právní úprava regulující výkon veřejné správy je založena na obecném předpokladu, že odpovědné orgány moci výkonné (správní úřady), resp. jednotliví úředníci, nesou primární odpovědnost za dodržování požadavků právních předpisů v oblasti jejich pravomocí. Laicky řečeno, státní správa (úředník) koná a rozhoduje jen podle zákona, resp. jen v mezích zákona. Praxe tomuto ideálnímu modelu mnohdy neodpovídá. Jednotlivci i další soukromé osoby (sdružení, obchodní společnosti) se proti rozhodnutím úřadů a jejich důsledkům musí velmi často bránit namáhavou a časově a finančně náročnou soudní cestou.

Pokud soud rozhodnutí úřadu zruší, vyvstává – kromě mnohdy sporné efektivity tohoto výsledku pro ochranu práv žalobce1 – i další problém: Úředníci, kteří vydávají rozhodnutí ve správních řízeních, za ně fakticky nenesou odpovědnost. Málokdy2 dochází k situaci, že je identifikován konkrétní úředník zodpovědný za vydání nezákonného rozhodnutí a jsou proti němu vyvozeny nepříznivé důsledky – např. pracovněprávní (kárná) sankce, uhrazení způsobené škody, případně trestní postih.

Tento přístup vede k „anonymitě“ nákladů úředních pochybení, v konečném důsledku hrazených z veřejných rozpočtů, nikoli odpovědným úředníkem3 a k nízké motivaci úředních osob vyvarovat se nezákonných rozhodnutí v budoucnosti. Tyto skutečnosti pak dále posilují tendenci správních úřadů, resp. jednotlivých úředníků, rozhodovat z různých důvodů v rozporu s požadavky právních předpisů a podlamují důvěru občanů v nezávislý a spravedlivý výkon veřejné moci.

Z textu

Jak uvádějí autoři, je cílem analýzy podepřít uvedené teze konkrétními příklady a argumenty z praxe a především navrhnout konkrétní opatření, která by vést k posílení odpovědnosti úředních osob za jimi vydávaná rozhodnutí a tím i zákonnosti a kvality jejich rozhodování. Na třiceti čtyřech stranách textu (včetně příloh) se postupně zabývají korupcí, klientelismem a střetem zájmů a uvádějí příklady nezákonného úředního rozhodování z praxe. Uváděné případy se dotýkají práva na svobodný přístup k informacím, ochrany životního prostředí, územního plánování a stavebního řízení, památkové péče, místní samosprávy a nečinnosti úřadů.

Př. 7: V jednom z takovýchto případů žadatelka požádala město Černošice o poskytnutí kopií zápisů z jednání rady města. Městský úřad jí požadované informace neposkytl s odůvodněním, že schůze rady města jsou neveřejné a zápis z jednání rady není veřejnou listinou.

NSS dovodil, že žádost o poskytnutí kopií zápisů z jednání rady města je jednoznačnou žádostí o poskytnutí informace v těchto zápisech obsažené dle zákona č. 106/1999 Sb. NSS dále jednoznačně konstatoval, že žadatelka měla právo na poskytnutí informací, které byly obsahem zápisů ze schůzí rady města. Pokud by žadatelka byla občankou města či vlastnicí nemovitosti na území obce, měla by právo přímo nahlížet do usnesení rady města, a to v jejich úplné a originální podobě.

NSS konstatoval, že je nutno odlišit právo na přímý přístup k určitým informacím (originálním dokumentům), a to včetně údajů, které jsou jinak zákonem č. 106/1999 Sb., popřípadě zákonem č. 101/2000 Sb. chráněny, od obecného práva na informace o činnosti rady města, jež přísluší všem – toto právo pak podléhá omezením vyplývajícím z ustanovení § 9 a následujících zákona č. 106/1999 Sb., popřípadě ze zvláštních zákonů (rozsudek NSS ze dne 25. srpna 2005, č.j. 6 As 40/2004 – 62).

Z textu

Analýza popisuje, jaké možnosti postihu úředníků nabízí současné právní úprava, ať již vyplývají z trestního zákoníku nebo odpovědnosti podle zákona č. 82/1998 Sb. a zákoníku práce. V závěru pak autoři navrhují systémová opatření k zlepšení situace včetně dvou konkrétních legislativních návrhů.

Analýzu Klientelistický nebo právní stát? vydal Ekologický právní servis a za podpory nadace Open Society Fund.

Ke stažení

Analýza Klientelistický nebo právní stát? (PDF)

Za peníze občanů porušují jejich práva

22. 2. 2010 v 10.23 • Témata: , , , , , , , ,

Sdružení NESEHNUTÍ v posledních třech letech vyhrálo nad Magistrátem města Brna již šest soudních pří týkajících se problematického rozhodování úřadu v kauzách, při kterých dochází k poškozování životního prostředí.

Proto se rozhodlo, že si zjistí, jestli jeho zkušenost se špatnou prací brněnských úřadů je výjimečná či nikoliv. Nechalo si tedy zpracovat právní analýzu soudních sporů (za období červenec 2007 až červenec 2009), vedených proti stavebnímu odboru magistrátu, který má na starost územní a stavební řízení.

Právničky specializující se na danou oblast prozkoumaly z více než šedesáti soudních sporů třetinu rozsudků, které rozhodly o žalobách firem, občanů i jejich sdružení ve prospěch těchto žalobců. Ve více než třetině ze všech soudních sporů stavebního odboru soud konstatoval, že brněnský úřad se dopustil nezákonností.

„Skutečný počet nesprávných rozhodnutí stavebního odboru magistrátu však zřejmě bude vyšší. Mnohé případy porušení zákona se k soudu vůbec nedostanou, neboť poškození občané např. neví, že se mohou obrátit na soud, nemají čas ani prostředky na mnohaleté soudní spory s úřadem či jejich žaloby mohou obsahovat formální chyby a soud se jimi věcně nezabývá,“ komentuje výsledek analýzy jedna z jejích autorek advokátka Sandra Podskalská z AK Šikola a partneři.

Právní analýza zjistila, že mezi nejčastější chyby kterých se odbor územního a stavebního řízení brněnského magistrátu dopouští, patří nedostatečné zjištění skutečného stavu případu o kterém úřad rozhoduje, ignorování připomínek veřejnosti a účastníků, nedostatečné zdůvodnění či absence důkazů na základě kterých úřad rozhoduje či vylučování nepohodlných účastníků z rozhodovacích procesů.

„V naší práci jsme však nezůstaly pouze u kritiky práce úřadu. Zaměřily jsme se také na doporučení jak se příště chybám, které způsobují protiprávní jednání úřadů, omezování práv občanů i plýtvání veřejnými financemi, vyvarovat“, říká k obsahu analýzy druhá z jejích autorek, právnička Ekologického právního servisu Karolína Klanicová.

Její kolega Pavel Černý k tomu dodává: „Nezákonnosti, jichž se dopouští brněnský magistrát, jsou podle našich zkušeností typické pro rozhodování úřadů obecně. Přispívá k tomu mimo jiné skutečnost, že úředníci často rozhodují pod tlakem, ať již velkých investorů či místních politiků, kteří jsou fakticky jejich zaměstnavateli, a mají tendenci vyhovovat spíše jejich zájmům, než požadavkům zákona. Jedním ze systémových řešení tohoto stavu by podle našeho názoru mělo být výrazné posílení osobní odpovědnosti za nezákonné rozhodování“.

Právní analýzu obdrží v nejbližších dnech jak pracovníci a pracovnice příslušného odboru magistrátu, tak představitelé města – primátor Roman Onderka a tajemník Pavel Loutocký, který je odpovědný za přímé řízení příslušného magistrátního odboru. Právní analýza v elektronické podobě bude doručena také všem členům a členkám Zastupitelstva města Brna a široké veřejnosti bude dostupná na webu ekobrana.cz.

„Politici nesmí zasahovat do konkrétního rozhodování úřadů, ale je jejich právem i povinností zjednat nápravu, pokud špatná práce jim podřízeních odborů poškozuje občany i městský rozpočet,“ uzavírá Milan Štefanec z NESEHNUTÍ.

Tisková zpráva NESEHNUTÍ ze dne 16. 2. 2010

Ke stažení

Analýza: Nesprávné postupy Magistrátu města Brna, odboru územního a stavebního řízení (PDF)

Související

Brněnský stavební úřad: Chyby, chyby, chyby