Povodí Moravy, s.p. připravuje Brněnskou přehradu na zimu. Koncem září ukončili vodohospodáři dávkování síranu železitého na přítoku do nádže a v těchto dnech potápěči sklápějí aerační věže, které vodu od jara do podzimu provzdušňovaly.

Koncem října pak začnou pracovníci státního podniku Povodí Moravy snižovat hladinu v nádrži přibližně o 30 cm denně. Přes zimu bude hladina o pět metrů níž než v létě.

Bc. Gabriela Tomíčková
tisková mluvčí Povodí Moravy, s.p.

Po zimní přestávce se na hladinu Brněnské přehrady vracejí takzvané aerační věže. Jejich úkolem je okysličovat vodu u dna přehrady a vytvořit tak prostředí, v němž nepřežijí sinice.

Omezit nechtěné mikroorganismy má také dávkování takzvaného koagulantu, jenž má sinicím vzít fosfor, kterým se živí.

„Ve srovnání s loňskou sezónou snížili potápěči spodní hrany věží blíže ke dnu, naopak horní hrany se dostaly z dosavadních tří na dva metry pod hladinu,“ upozornila na změnu mluvčí Povodí Moravy Veronika Hrdá. Úpravami chtějí vodohospodáři především zefektivnit dodávku kyslíku do spodních pater nádrže.

(…)

Zkráceno, celý článek Petra Jeřábka si přečtěte na brnensky.denik.cz

Aerační věže vloni umístěné do brněnské přehrady mají podle Povodí Moravy očekávaný efekt. Povodí Moravy chtělo zvýšit účinnost tím, že je přiblíží více k hladině, aby se ke dnu dostalo více kyslíku. S přiblížením nesouhlasili jachtaři a veslaři, podle nich to může způsobit kolizi s jachtami. Na schůzce se s Povodím Moravy dohodli na kompromisu. Pět aerační neboli provzdušňovacích věží se nepřiblíží k hladině ani o centimetr, do dvoumetrové hloubky se posune 15 věží, které pouze mísí vodu.

„Chtěli jsme aerační věže posunout blíže k hladině, kde mohou nasávat více kyslíku,“ uvedl generální ředitel Povodí Moravy Radim Světlík. Případnou změnu musí Povodí Moravy odsouhlasit sportovní kluby působící na přehradě. Teprve poté by mohlo Povodí zahájit jednání s brněnským magistrátem a stavebním úřadem městské části Brno-Bystrc, který povolil umístění věží do hloubky tří metrů.

První nesouhlasné reakce jachtařů a veslařů na sebe nenechaly dlouho čekat. Vedení Povodí Moravy proto pozvalo zástupce klubů k jednacímu stolu. „Představili jsme zástupcům sportovních klubů náš záměr s aeračními věžemi. Dosáhli jsme kompromisu schůdného pro všechny,“ doplnil ředitel Povodí Dyje a Povodí Moravy Jan Moronga. Povodí chtělo činnost mísících a provzdušňovacích věží zefektivnit s co nejmenšími náklady.

Výsledný kompromis se však aeračních věží vůbec nedotkl. „Pět provzdušňovacích věží zůstane v hloubce tří metrů, mísící věže se o jeden metr přiblíží k hladině,“ uvedl dnes Miloš Krupica z Jacht Klubu s tím, že jedna věž umístěná před policejní stanicí bude pouze 50 centimetrů pod hladinou. Podle Krupici by větší přiblížení věží k hladině přineslo problémy především jachtařům, kteří by loď při křižování přehradou mohli o věž rozbít.

(…)

Zkráceno, celý článek najdete na www.ct24.cz

Výsledky dosavadního čistění brněnské přehrady bude mít Povodí Moravy začátkem listopadu foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Brněnská přehrada má za sebou po dlouhé době prodlouženou rekreační sezonu. Sinice se ve vodě objevily zhruba o měsíc a půl později než obvykle. Zda za to mohou konkrétní kroky spuštěného projektu k vyčištění údolní nádrže, však ještě potvrzené není. Povodí Moravy na vyhodnocení čištění zatím čeká.

„Komplexní zprávu k dosavadním výsledkům celé akce budeme mít k dispozici začátkem listopadu,“ řekl generální ředitel Povodí Moravy Radim Světlík. Podle něj je třeba počkat na výsledky rozboru usazenin, které po letošních vydatných srážkách do přehrady přibyly.

Poté se například rozhodne, zda a v jakém objemu bude pokračovat rozprašování dolomitického vápence na obnažené dno přehrady. Technickou úpravou pak zřejmě projdou i dvě desítky věží, které provzdušňují v nádrži vodu.

(…)

Zkráceno, celý článek Jiřího Macíka si přečtěte na brno.idnes.cz

Související

Brněnská přehrada už stála stamiliony
Deště splachují fosfor a sinice, i bublin je málo
Vyčištění brněnské přehrady
Brněnská přehrada je čistá. Na jak dlouho?
Přehrada bublá. Efekt to ale zatím nemá

Současná účinnost aeračních věží na brněnské přehradě je přinejmenším pochybná. Takové je stanovisko Povodí Moravy, které bylo zveřejněno ve středu.

Aerační věže jsou zařízení, která do vod přehrady vhánějí vzduch. Smyslem tohoto opatření je omezit růst sinic.

Podle Povodí Moravy by firma Imos, která provoz aeračních věží zajiš´tuje, měla účinnost provzdušňování zvýšit. „Provoz aeračních věží byl dosud silně ovlivněn výrazným prohříváním povrchové vrstvy vody a nedosahoval plné účinnosti. Firma Imos spolu s odborníky budou proto v dalších týdnech pracovat na tom, aby věže dosáhly požadované účinnosti,“ uvedla mluvčí povodí Eva Grodová.

Existují názory, že projekt aeračních věží je chybný od samotného začátku. Dokonce je někdy slyšet, že neúčinnost bublání do vody byla známá už před jejich stavbou, přesto však byl projekt realizován. Smyslem mělo být čerpání peněz z dotací a politické důvody. V každém případě se z čistoty vody v přehradě a z celého projektu, který by měl přehradu zbavit sinic a lidem koupání zpříjemnit, politikum postupně stalo.

Čtenář, který se podepsal jako Otto Vaďura, pod článek o aeračních věžích v Brněnském deníku napsal: Odborné kruhy se neozvaly proti dříve, protože to podporovaly. Podporovaly to proto, protože do toho byly zainteresované. Včetně jedné brněnské univerzity, která jim dělá posudky a doporučené postupy podle jejich představ a šité na ruku, podle potřeby utradit stanovenou dotační sumu peněz. Tentokrát to bylo 250.000.000,- Kč. V rukách to měli Onderka a Ander a samotný Onderka mě napsal dopis se svým podpisem, že o správnosti postupu je přesvědčen, neboť jejich rozhodnutí bylo potvrzeno nejlepšími brněnskými odborníky, včetně univerzit.

Dalším opatřením, které by mělo růst sinic potlačit, je aplikace síranu železitého. S jeho přidáváním do vod přehrady jsou naopak odborníci spokojeni. Látka, která v přítoku do nádrže sráží přitékající fosfor a bere tak sinicím živiny, podle nich zabírá. Dávkování síranu železitého tedy bude pokračovat. „V souvislosti s aplikací této látky také průběžně monitorujeme stav vody i vodních živočichů,“ dodala Grodová.

Související

Projekt aeračních věží (odborný text)

Nový odborný tým zrevidoval projekt čištění Brněnské přehrady. Některé jeho části použije, jiné pozmění a některé také odkládá na neurčito BRNO Vápnění, to byla jen podívaná. Celý projekt čištění přehrady je jako literární rešerše experimentů. Jeho udržitelnost je ale ohrožená.

Současný odborný dozor původní projekt kritizuje. Oúčinnosti jednotlivých kroků na čistotu přehrady sice pochybuje, ale musí se jich do velké míry držet.

Některé však odborníci už téměř vyloučili, jiné pozměnili. MF DNES přináší přehled všech opatření, které mají uzdravit vodu v Brněnské přehradě.

Aerace neboli okysličování vody pomocí dvaceti „věží“. Ty mají promíchávat a provzdušňovat vodu. Měření ale zatím neprokázalo, že by věže od sinic pomáhaly. Pokud se to nezmění k lepšímu, Povodí Moravy je z přehrady zřejmě nařídí odstranit. V opačném případě by měly věže okysličovat vodu další tři roky.

Odstraňování zeleného povlaku z hladiny přehrady. V případě, že hladina přehrady „rozkvete“, má na pomoc vyjet speciální loďka, která bude povlaky sbírat. Když totiž porost na hladině zůstane, spadne později na dno a hnije tam. Letos se však podle Jana Hodovského zatím voda nezelená. Loď je však připravená v pohotovosti.

Vápnění obnažených břehů přehrady. V minulých dvou letech se několikrát na břehy upuštěné přehrady snášelo vápno z práškovacích letadel. Tehdejší odborný šéf projektu Blahoslav Maršálek byl tehdy velmi spokojený, jak usazeniny zmineralizovaly a „zamkly“ sinice uvnitř bahna.

Jenže Jan Hodovský na to má jiný pohled. „Dynamika vody v brněnské nádrži je veliká, takže ty zmineralizované sedimenty už jsou zase 10 centimetrů pod novými nánosy,“ řekl. Další vápnění už se proto nechystá.

(…)

Celý článek Barbory Fialové si můžete přečíst na zpravy.idnes.cz

Aerační věže už na brněnské přehradě bublají přes dva měsíce. Teď ale hrozí, že celé okysličování vody splaskne jako jedna velká bublina. Podle Povodí Moravy totiž zařízení za téměř padesát milionů korun zatím neprokázalo, že je užitečné. A dokud se to nezmění, nedá dodavatelské firmě IMOS za ně ani korunu.

„Monitoring zatím neprokázal, že jsou dostatečně účinné k promíchávání vody tak, aby vytvářely prostředí nepříznivé pro sinice,“ vysvětlil odborný konzultant a poradce generálního ředitele Povodí Moravy Jan Hodovský.

Povodí Moravy proto promíchávací a prokysličovací válce od společnosti Imos nepřevezme, dokud se to nezmění. Může tak dojít i k tomu, že věže zase z přehrady zmizí.

„Teď je na dodavateli, aby zajistil jejich fungování. Když se tak nestane, nemají tam co dělat. Jejich provoz stojí 3 miliony korun ročně za energii, nemůžeme si dovolit takové plýtvání,“ dodal Hodovský.

Firma Imos to včera nechtěla komentovat. „Zatím tuto informaci nemáme,“ řekl předseda představenstva Oldřich Šterlc.

(…)

Celý článek Barbory Fialové najdete na brno.idnes.cz

O čem se vlastně psalo v době, když ještě v přehradě nebyly sinice?

Brněnskou přehradu se sice podařilo vyčistit od přemnožených sinic, zcela vyhráno ale ještě nemá. ČTK to dnes řekl vedoucí Centra pro cyanobakterie a jejich toxiny Akademie věd ČR Blahoslav Maršálek. Podle něj se nyní musí stejné úsilí věnovat vyčištění přítoků přehrady, které spočívá zejména v opravách a stavbách čistíren odpadních vod.

„O co více se věnovala v předchozím období pozornost přehradě, o to méně byl čas a prostor na řešení problémů v prostoru nad ní. Problém sinic na přehradě není rozhodně z dlouhodobého hlediska vyřešen,“ upozornil Maršálek.

Brněnská přehrada patřila k sinicemi nejvíce zamořeným vodním plochám v republice. Situace byla tak špatná, že vodní dílo bylo nutné na jednu letní sezonu vypustit a část nánosů se odtěžit. Přehrada byla vyvápněna. Nastartoval se tím ozdravný proces.

Na podzim 2008 obsahoval jeden mililitr sedimentu z nádrže 33 až 37 milionů buněk sinic. Letos na jaře už šlo jen o jednotky tisíc. Ke zlepšení kvality vody by měly napomoci unikátní věže nainstalované na přehradě. Budou provzdušňovat dno nádrže a promíchávat samotnou vodu, což nepřeje růstu sinic.

Odstraněn byl důsledek a nyní se musí řešit příčina, uvedl Maršálek. V prostoru nad přehradou se počítalo v rekonstrukcí 17 čistíren odpadních vod a stavbou 15 dalších. K dalším řešením patří například budování dočištovacích mokřadů na přítocích plnících přehradu včetně odstraňování zdrojů znečištění.

Vedoucí centra upozornil, že za uplynulý rok nebyla ve vztahu k řešení těchto problémů na tocích nad přehradou podána žádná dotační žádost. Možnost čerpat peníze z evropských fondů je jen do roku 2013, takže čas běží, zdůraznil Maršálek.

Připomněl, že nainstalované věže na přehradě jsou republikovým unikátem. Podle vědců bude nutné kvalitu vody v nádrži velmi důkladně sledovat, vyhodnocovat přitom účinnost věží a v případě růstu sinic se zamýšlet nad dalším letněním – tedy vypuštěním vodního díla na celé jedno letní období.

Přemnožené sinice jsou trápí bezmála tři čtvrtiny nádrží v republice. Podle vědců neexistuje jednotné řešení pro všechny tyto vodní plochy v boji se sinicemi. „Každá z nich je pomyslným pacientem, který vyžaduje svůj speciální lék. Jen s využitím vědeckých metod lze vytvořit originální recept. Brněnská přehrada je toho důkazem,“ doplnil Maršálek.

Více podrobností o problematice znečištění vodních ploch i s nejnovějšími vědeckými poznatky je na www.sinice.cz.

www.ekolist.cz

V ambiciózním projektu čištění Brněnské přehrady za 212 milionů korun se objevují trhliny. V zimě oznámilo Povodí Moravy, že se brněnská přehrada rychle zotavuje, teď ale sám odborný dozor Povodí o projektu pochybuje. Jiní zase pochybují o jeho kompetencích a motivaci.

Projekt čištění přehrady se chystá už šest let. Podíleli nebo podílejí se na něm odborníci, kraj, město, firma Pöyry, ČEZ i rybáři. Do minulého roku všichni, alespoň na venek, za projekt čisté přehrady bojovali společně.

Když ale konečně projekt odstartoval a dostal příslib 160 milionů od Státního fondu životního prostředí, hodně věcí se změnilo. A ne zrovna k lepšímu.

Loni v červenci se vyměnilo vedení státního podniku Povodí Moravy a generálním ředitelem se stal Libor Dostál. Ten si najal jako hlavního odborného konzultanta a dozor nad projektem firmu Well Consulting, v čele s Janem Hodovským. Ten před pár dny označil projekt za rizikový. Jako hlavní problém označil nevyhovující stav čističek v obcích nad přehradou.

„Pokud se čističky nepostaví, hrozí i to, že 160 milionů z dotací se bude muset vrátit. A to v případě, že nedokážeme udržet přehradu čistou po dobu dalších pěti let,“ uvedl.

Odborník na sinice, který se na přípravě projektu podílel, Blahoslav Maršálek tvrdí, že s příchodem Well Consulting vyšuměla z projektu odbornost.

„Měla by tam být široká vědecká rada, ale zatím je teď vedení projektu velice úzké. Neviděl jsem, že by pan Jan Hodovský měl někdy v tomto oboru odborné reference nebo publikace. Slušelo by tomu více odbornosti, lidí, kteří o tom něco vědí,“ myslí si Maršálek, který loňský rok na brněnské přehradě označil za „prošustrovaný“.

Úřady podle něj nepodaly v roce 2009 jediný projekt, který by zlepšil kvalitu vody přitékající do přehrady. Například nové čističky ve vesnicích podél Svratky.

(…)

Zkráceno, plné znění článku Barbory Fialové najdete na brno.idnes.cz

Související

A z kanálů se valej sračky…

Názory tvrdící, že probíhající projekt čištění přehrady je kolosální průšvih, dlouhodobě zcela neúčinná akce, kterou se dotčené instituce snaží potichu zamést pod koberec, jsou ve vzduchu už hodně dlouho. Je zajímavé, jak málo se o projektu za 200 miliónů poslední dobou mluví, a pokud ano, pak jen ve smyslu „výsledky budou až za několik let“ nebo „vlastně o žádné čištění nikdy jít nemělo“. Uvidíme, čas a sinice ukáží. Ke kritikům projektu se nyní přidal poradce generálního ředitele Povodí Moravy Jan Hodovský.

Projekt čištění Brněnské přehrady za 200 milionů korun získal trhliny. Odborný konzultant a poradce generálního ředitele Povodí Moravy Jan Hodovský totiž akci označil za rizikovou. Veškeré snahy o čistou vodu hatí nevyhovující čističky nad nádrží a v ohrožení je i dotace ve výši 160 milionů korun.

„Pokud se projekt nezreviduje, hrozí i to, že 160 milionů z dotací bude muset Povodí Moravy a Jihomoravský kraj vrátit,“ uvedl Hodovský, který jako hlavní problém označil nevyhovující stav čističek odpadních vod v obcích nad přehradou.

„Sice se tam intenzivně staví čističky, které odbourávají dusičnany, ale neodbourávají účinně fosfor. Tím je našlápnuto na to stav vody v přehradě ještě zhoršit,“ řekl Hodovský na tiskové konferenci ODS, kterou na přehradě uspořádal kandidát na primátora Robert Kotzian.

(…)

brno.idnes.cz

Související

Hodovský: Čištění přehrady není čištění přehrady

Zatímco loni touto dobou byla hladina Brněnské přehrady pustá, letos je tu hustý provoz. Po roční přestávce se vrátily lodě, vodu brázdí veslaři, uprostřed nádrže stojí ponton pro odpalování ohňostrojů festivalu Ignis Brunensis. A do toho se snaží dělníci osazovat do betonových základů na dně přehrady asi dvacet kovových válců. Takzvané aerační věže mají vhánět kyslík k bahnitému dnu a „zatopit“ tak sinicím, které otravují zdejší vodu.

(…)

Celý článek si můžete přečíst na zpravy.idnes.cz