Sdílet
Kohoutovická sjezdovka – ne všichni jsou proti

Bystrčník 1. 3. 2011 v 22.28 Témata: , , ,

Námitky proti plánu na sjezdovku v Kohoutovicích deklarovalo občanské sdružení Zelená pro Kohoutovice. Radikálně proti jakékoli sjezdovce se nedávno vyslovil i Martin Ander, zastupitel Brna za Stranu Zelených. Ne všichni jsou však proti lyžařskému svahu. Své argumenty pro sjezdovku sepsal Jaromír Blatný. Dnes sice bydlí v Bystrci na Kamechách, z Kohoutovic však pochází a žijí tam jeho rodiče.

*

Argumenty pro sjezdovku vyznačené ve variantě II. konceptu územního plánu města Brna (rozvojová lokalita Pi-3),
tj. plocha sportu od hotelu Myslivna po ulici Pisáreckou s využitím pro lyžařský svah nebo sáňkařskou dráhu

Zrušení sjezdovky ve Wilsonově lese

Po zrušení sjezdovky, rsp. začlenění průseku do lesoparku k čemuž došlo v roce 2010, je na území města Brna v dosahu MHD velmi omezená možnost využití dostatečně příkrého svahu k provozování zimních sportů, ačkoliv samotné Brno je nazýváno městem v kopcích, vyjádřeno brněnským dialektem: Štatl v berglách.

Důvodem zrušení sjezdovky ve Wilsonově lese byl mimo jiné nesouhlas místních obyvatel se záměrem rozšíření původní sjezdovky až k obytné zástavbě, absence parkovacích ploch a zchátralost technického zařízení.

Navázání na historii, vhodná lokalita

Vyznačená lokalita Pi-3, navazuje svým trasováním na průběh bývalé sáňkařské dráhy, která byla populární v předválečném období. Lokalita má ideální dopravní spojení veřejnou dopravou.

Zastávky MHD by bezprostředně navazovaly na plánovanou sjezdovkou (do 50m): Zastávka Pisárecká (obsluha linek č. 25 a 26) a zastávka Myslivna (linka 52). Svah by byl také přístupný ze zastávky Antonína Procházky (linky: 29, 52,37) a zastávky Antropos (linky 29, 44-84). Veškeré zázemí lyžařského svahu, včetně parkování by mohl zajistit hotel Myslivna, jehož vlastníkem je doposud statutární město Brno.

Lokalita se nachází mimo oblast obytných domů. Plánovaný svah o délce 850m a převýšení 145m (360 m.n.m – 215m.n.m.) tak může svými parametry konkurovat lyžařským areálům na Vysočině.

Klimatické podmínky v Kohoutovicích

Členitost reliéfu a poloha Brna na hranici dvou geologicky odlišných soustav je umocněna z hlediska přírodního prostředí i klimaticky. Rozdíl v průměrných teplotách mezi nejníže a nejvýše položenými částmi Brna je téměř 2 °C, což způsobuje značné rozdíly v nástupu i konci vegetačního období, výšce i délce trvání sněhové pokrývky aj.

Městská část Brno-Kohoutovice je situována v Bobravské vrchovině, která se táhne jako dlouhý, zalesněný hřbet západně od Brna. Z něj vybíhají dílčí hřbety, z nichž některé zasahují až do středu města. Součástí dílčího hřbetu je Kohoutovická vyvýšenina, ohraničená ze všech stran sníženinami. Nejvyšší temenní část Kohoutovické vyvýšeniny má vzhled mírně zvlněné náhorní plošiny a dosahuje nadmořské výšky více než 400 metrů.

Proudění vzduchu je zde výrazně ovlivněno reliéfem sníženiny, ve které se nachází velká část zastavěného území. Typickým jevem, který zná každý kohoutovický občan, jsou inverze v chladné části roku a výrazně nižší teploty než např. na několik zastávek vzdáleném Mendlově náměstí. V Kohoutovicích jsou v provozu dvě amatérské meteostanice, (obě jsou umístěné na ulici Pavlovská a data jsou zobrazována on-line na internetu). Z těchto dat je možné sestavit počet mrazivých dnů pro oblast Kohoutovice a zamezit spekulacím ohledně teploty vzduchu především v zimním období.

Natura 2000 a ochrana Roháče obecného

Plánovaná sjezdovka protíná okrajově území soustavy Natura 2000. Předmětem ochrany dotčeného území je výskyt Roháče obecného. Průběh hranice evropsky chráněné lokality byl stanoven zpevněnou komunikací mezi zastávkou Pisárecká a hotelem Myslivna. Tato stanovená hranice samozřejmě nerespektuje skutečné působiště Roháče obecného. Roháč obecný jakožto nejznámější představitel brouků z čeledi roháčovitých žije v dutinách starých stromů a v mrtvých pařezech v lesích a hájích. Dospělí jedinci se objevují od konce května do začátku srpna a jsou nejvíce aktivní ve večerních hodinách. Samičky roháče kladou svá vajíčka do rozkládajícího se dřeva. Larvy se živí rozkládajícím se dřevem pařezů, starých stromů a keřů, hnijících kůlech plotů v kompostových hromadách a listovkách. Kukla roháče žije asi tři měsíce v půdě a v létě se vylíhne dospělý brouk, který se odlétá pářit s jedincem opačného pohlaví. Dospělí brouci žijí pouze několik měsíců a živí se nektarem a šťávou stromů a rostlin…

Pokud při realizaci stavby sjezdovky v době vegetačního klidu nenastane odstranění starých stromů a pařezů (pokácené porosty budou ponechány na okrajích průseku lesa příp. přemístěny do lesního porostu) nebude populace Roháče obecného ohrožena, ba naopak, než dřevo zcela vyhnije, budou míti Roháči, Roháčkyně a Roháčata další rozšířené možnosti pro své působiště.

Využití sjezdovky mimo zimní sezónu

Průsek lesa by se mohl stát vyhledávaným odpočinkovým a vyhlídkovým místem. Z horní části lyžařského svahu by se naskytl mimořádný výhled do Pisárecké kotliny s výstavištěm, směrem k severu na prolom mezi Pisáreckou a Žabovřeskou kotlinou, na Žlutý kopec, Špilberk a Petrov. I přes plánovanou úzkou výseč by byl pohled obzvlášť malebný, především při podvečerním slunci.

*

Související

Další sporný bod – kohoutovické Oko
Jana Konečná: Místo přírody území za plotem
Stránky občanského sdružení Zelená pro Kohoutovice
Ne tak docela fotosoutěž
Zelená pro Kohoutovice spustila web
V Kohoutovicích vzniká nové sdružení. Chce lyžařský svah a trhy

Jeden komentář k příspěvku „Kohoutovická sjezdovka – ne všichni jsou proti”

  1. Jana Konečná říká:

    Důvody, proč v Kohoutovicích není vhodné stavět sjezdovku, najdete v připomínce k územnímu plánu, kterou připravilo Občanské sdružení Zelená pro Kohoutovice viz http://kohoutovice.org/pripominky_uzemni_plan.html

    K tématu sjezdovky v Kohoutovicích můžete také sledovat anketu na http://www.kohoutovice.org/

Zanechte komentář

3 + 3 = ?