Sdílet
Drastické změny v brněnské hromadné dopravě

Bystrčník 8. 12. 2012 v 17.37 Témata: , , , , , , , ,

Brno čekají největší změny v hromadné dopravě za poslední roky. O návrhu změn, který již schválila Rada města Brna dne 28. 11. 2012 bude hlasovat zastupitelstvo města Brna toto úterý, 11. prosince 2012. Změny jsou zdůvodňovány úsporami, má se jednat údajně o částku okolo 50 milionů ročně.

Na změny nejvíc doplatí občané z okrajových částí Brna. Bude třeba častěji přestupovat, což se dotkne zejména starších lidí a matek s kočárky. Zkrácením a přesunem linek budou víc zatíženy ty zbývající, často už nyní přeplněné. To jsou údaje, které jsou již nějakou dobu diskutovány ve veřejných sdělovacích prostředcích. Podívejme se na konkrétní dopady pro občany žijící v Bystrci:

  1. Linka číslo 3 již nebude nikdy zajíždět na konečnou na Ečerové, ale skončí ve smyčce na Rakovecké. Lidé z horního Bystrce tak definitivně přijdou o jediné přímé spojení do centra – „na Čáru“, a budou celodenně vystaveni nepříjemnému čekání na zastávce Vozovna Komín.
  2. Provoz nočních linek bude v nepracovních dnech prodloužen až do 7 hodin.
  3. V nepracovních dnech budou zrušeny noční rozjezdy ve 2:30 a 3:30.

To jsou změny na spojích zajíždějících do Bystrce. Samozřejmě se nás týkají i další změny v jiných částech Brna, kam dojíždíme za prací, k lékaři, k dětem či k rodičům. Všechny změny přehledně uspořádáné lze nalézt na stránkách občanského sdružení Čisté Tuřany.

Že je naše společnost ve stavu, který nás nutí šetřit, je evidentní. Otázkou je, kde a jak šetřit. Toto rozhodnutí očekávají občané Brna oprávněně od svých zástupců, radních a zastupitelů, očekávají ovšem rozhodnutí moudré. Nebudou-li zvolená řešení (a nejen v tomto případě) považovat za moudrá a rozumná, mají možnost zkusit to s někým jiným. Za dva roky a pak každé čtyři roky.

„Oproti návrhu, který schválila už dopravní komise, nejsou v dokumentu žádné změny,“ řekl náměstek primátora Robert Kotzian. A protože má koalice ČSSD a ODS v zastupitelstvu jasnou převahu, je téměř jisté, že úpravy budou platit. Radní nepřiměly ke změně stanoviska ani petice obyvatel, ani desítky naštvaných a rozezlených dopisů, dokonce ani nesouhlasné stanovisko některých starostů. „Nemám radost, že musíme linky omezovat. Ale nikdo nenavrhl jedinou další možnost, jak peníze ušetřit. Tedy kromě možnosti, dát z rozpočtu města o těch padesát milionů více. O takovém návrhu určitě na zastupitelstvu mluvit budeme,“ poznamenal Kotzian.

Pro srovnání použijme jako příklad cenu „orloje“ na náměstí Svobody. Pořizovací cena byla 12 milionů, tj. 24 %, čtvrtina z očekávaných úspor. Pokud existují v Brně ještě tři další „pomníčky“ podobné ceny, daly by dohromady částku potřebnou pro zachování rozsahu naší městské hromadné dopravy.

Co tedy můžeme dělat, máme-li za to, že naše městská Rada nerozhoduje moudře a šetřit by se mělo jinde a jinak?

  • Můžeme se připojit k peticím, např. občanského sdružení Čisté Tuřany, podpisy je ovšem nutno dodat zavčas před zasedáním zastupitelstva (kontakty: Hana Kašpaříková: cisteturany@email.cz; Michal Závodský: osmc@email.cz)
  • Můžeme se osobně zúčastnit zasedání zastupitelstva a sdělit našim zastupitelům svůj názor. To lze učinit v úterý 11. 12. 2012 na Nové radnici na adrese Dominikánské náměstí 196/1, kdy zhruba od 8:30 je prostor pro občany, kteří chtějí svým zastupitelům a radním sdělit svůj názor.

Ono se totiž v poslední době ukazuje, že mnohem účinnější než petice – čímž ovšem nikterak nesnižuji jejich význam – je srocení většího počtu občanů dávajících najevo svůj názor. To má totiž v našich krajích jistou nepominutelnou tradici. A když všechno selže, můžeme své názory a přání projevit při komunálních volbách za dva roky.

Zajímavá je ještě jedna skutečnost, že totiž nemalá část občanů považuje setrvání okrajových čtvrtí ve svazku „velkého“ Brna za výhodné právě z důvodu dobře fungující a cenově dostupné městské hromadné dopravy. Je otázkou, zda nám tento významný pilíř nezačíná poněkud praskat.

Luboš Raus

Luboš Raus je zastupitelem v Brně-Bystrci. Byl zvolen za uskupení Zelená pro Bystrc.

Související

Chystané změny v dopravě na webu magistrátu
Informace o rušených linkách na webu sdružení Čisté Tuřany
Informace o zrušení autobusové linky 51
Brněnská MHD
Návrh pro hlasování na Zastupitelstvu města Brna
Nový rok se starou dopravou! Žádá petice
Dopravní podnik města Brna přišel o polovinu zisku
Z Brna příští rok zmizí tramvaje 7 a 13, řada linek se zkrátí
Lednové zemětřesení schváleno. Město omezí dopravu

50 komentářů k příspěvku „Drastické změny v brněnské hromadné dopravě”

  1. Pavel Reich říká:

    Nemyslím si, že by pro obyvatele okrajových čtvrtí byla doprava argumentem pro setrvání v Brně. V Dolních Heršpicích a Přízřenicích, kde zatím jako na jediném místě v Brně bylo referendum o osamostatnění od Brna, rozhodla minulé referendum výměna pozemků s firmou Reko. Takže místo na jihu teď staví na Kamechách. Lži o tom, že po osamostatnění by zdražila MHD jsme slyšeli před referendem často, ale v posledním materiálu města už Brno muselo přiznat, že cena by byla stejná. Jakákoli část Brna, která by se osamostatnila, by se při dělení majetku stala akcionářem DPMB a není možné, aby na území jednoho akcionáře byl jiný tarif, než na území druhého. Budoucí obec by samozřejmě hradila ztrátu za kilometry najeté na jejím území a bylo by jen na ní, kolik by si jich objednala. Každopádně současnou úpravu systému, ať je jakkoli hloupá, bych rozhodně nenazýval „drastickými změnami“. Ty teprve budou muset přijít. Není dlouhodobě možné, aby Brno utrácelo patnáct procent svého rozpočtu za MHD a místo investic „projíždělo svoji budoucnost“.

  2. Viktor Lošťák říká:

    Není dlouhodobě možné, aby Brno utrácelo patnáct procent svého rozpočtu za MHD a místo investic “projíždělo svoji budoucnost”.

    Proč to není možné, pane Reichu? Jaký je obvyklý podíl veřejné dopravy na rozpočtu ve srovnatelných městech? Provozní náklady snad mají všude a provoz veřejné dopravy je základní infrastrukturní výdaj. Kde je podle vás jeho zdravá míra a proč?

    Podle http://www.novabela.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=81205&id_dokumenty=2344&n=kampan-mesta-ostravy-proti-novemu-rozpoctovemu-urceni-dani byl podíl nákladů na veřejnou dopravu v Ostravě v minulých letech 23 % z rozpočtu města. V Olomouci je to 10 %, v Praze 20 %. Takže podle zběžného porovnání Brno nijak zvlášť nevybočuje.

    Kdyby se dotace na provoz Národního divadla Brno snížily o 30 % (http://www.parlamentnilisty.cz/profily/clanek.aspx?id=14098), na dopravu by se tak peníze získaly. Co je podle vás pro občany města důležitější, balet a opera nebo veřejná doprava? Dotace z městského rozpočtu pro Grand Prix – jsou důležitější než veřejná doprava? Dotace, které dává město Kometě (a obchází přitom dotační předpisy „nákupem reklamy“) – je hokej důležitější než veřejná doprava? Ignis Brunensis – jsou ohňostroje podstatnější než veřejná doprava? A to je jen pár příkladů z hlavy.

    Celkem si myslím, že pan Raus má docela pravdu. Že ty peníze by město získat mohlo přesunem i z jiných, méně důležitých položek rozpočtu. Jenže v těch jsou zaháčkovaní jiní lidé než ti, co jezdí tramvají.

  3. Pavel Reich říká:

    Nejde o to, jaký je obvyklý podíl v jiných městech. Jde o to, co si může dovolit město Brno, aniž by zanedbávalo nejenom rozvoj, ale dokonce i údržbu stávající infrastruktury. Když se podíváte na zmíněnou tramvajovou linku číslo tři, tak nutnost přestoupit v Komíně je sice nepříjemná, ale zrovna tato linka jede ulicí Minskou, která je v havarijním stavu a oprava se odkládá z důvodu nedostatku financí. Takže se může stát, že ať již tramvaj vyjede z Komína či Ečerovy, nebude moci projíždět touto ulicí a přímé spojení s Českou ulicí stejně nebude. Provozní náklady nepochybně mají všude, ale jde o to v jaké výši. Jinde nemají tak vysoké provozní náklady na divadla, filharmonii a orloj… Nikdo nemůže mít vše a pokud město považuje za správné přispět přes 1200,- (údaj jsem četl nedávno tady na Bystrčníku) na vstupenku na operu také každému návštěvníkovi z Rakouska… Provoz dopravy rozhodně není základní infrastrukturní výdaj. Je to spotřeba, kterou se dotuje komfort obyvatel, ale i návštěvníků. V tom je právě problém, že z peněz obyvatel se dotuje i doprava návštěvníků. Ale otevřít téma co Brnu přinášejí nebo jak jej ruinují desetitisíce mimobrněnských studentů si nikdo z politiků netroufne… Prioritně by město mělo vynakládat peníze na dobudování a reprodukci infrastruktury jako je kanalizace, to je základní infrastrukturní výdaj. Bohužel jej voliči tak neocení jako přímou tramvajovou linku, protože spláchnout a nestarat se kam to teče je pro ně samozřejmé. Tedy ve většině částí města. Na jihu Brna někde ne. Údajná částka pro dobudování kanalizace v Dolních Heršpicích a Přízřenicích by byla asi dvěsta milionů. Je to odhad, zatím se díky pasivitě vedení MČ Brno-jih neudělal ani projekt. Až projekt bude, tak má podle představ některých obyvatel, kteří kanalizaci mají, město říci „nemáme peníze, za čtyři roky jsme tu částku projezdili v tramvajích, protože někteří spisovatelé petic si nechtěli přestoupit“? S tím, že město zbytečně utrácí peníze za nesmysly typu ohňostrojů nebo dotování VC naprosto souhlasím. Ale o tom se petice nezmiňuje, proti tomu neprotestuje…

  4. Viktor Lošťák říká:

    Pane Reichu, vy proti sobě stavíte výdaje na investice a provozní výdaje na dopravu. Tvrdíte, že nadměrnými dotacemi pro veřejnou dopravu město zanedbává investice. Já vám ukazuji, že tak to prostě není, že podíl veřejné dopravy na rozpočtu Brna je ve výši – alespoň podle prvotních povšechných zjištění, při podrobnější analýze to může být jinak – která nijak nevybočuje z běžných zvyklostí. Ze srovnatelných měst dává Brno na dopravu spíše méně nežli více.

    Jestli chcete tvrdit, že Brno investuje celkově málo, ukažte to na číslech, porovnejte investiční výdaje a jejich podíl na rozpočtu u jiných podobných měst. Pak se uvidí, jestli to tak vůbec je.

    Chápu, že vám vadí, že se neivestuje právě ve vaší městské části. Tomu rozumím, v Bystrci to taky vadí. Ale ten problém je pak úplně jiný – investuje se jinde, než bychom chtěli, ale není to tak, že se místo toho moc jezdí tramvajemi.

    Veřejná doprava základním infrastrukturním výdajem je. Město jako Brno bez veřejné dopravy (ano, o rozsahu diskutovat lze) existovat nemůže. Ta auta by se sem prostě nevešla. No, snad na mopedech…

    Co se týče vašich úvah o dotacích pro Národní divadlo a návštěvníků z Rakouska, asi byste se měl zamyslet. Celková částka na provoz NDB bude stále stejná, ať už bude narváno nebo tam nepřijde ani noha. Návštěvníci odkudkoli jednoduše přinesou peníze, nic jiného. Není to tak, že by každý návštěvník dostal od města dvanáct stovek jako dar, a tak by bylo nejlépe, kdyby nikdo nechodil. To je jen takový podivný dojem, který ve vás vznikl rozpočtením celkové částky na počet návštěvníků.

  5. Pavel říká:

    Přeprava do Bystrce trvá už tak dlouho, s přestupem bude trvat ještě víc. Kvalitní veřejná doprava by měla být v zájmnu každého města. Když se najdou miliardy na silnice, nevím proč by se nenašely miliony na MHD.

  6. Viktor Lošťák říká:

    Je tu ještě jedna otázka – za další rok zase vzrostou ceny. Zruší tehdy město další linky? Kam až to zajde?

  7. Pavel Reich říká:

    Nestavím proti sobě výdaje na investice a provozní výdaje na dopravu. Jen říkám, že pokud město dlouhé roky investice zanedbávalo, tak nyní (navíc ještě při zmenšování jeho rozpočtu) nemá peníze kde jinde vzít, než snižováním (nebo alespoň nezvyšováním) oněch provozních výdajů. Vaše otázka „kam až to zajde?“ je velmi na místě. Město více peněz mít nebude a zanedbaná údržba se bude stále více hlásit jako mnou již zmíněná ulice Minská v havarijním stavu. Proto by se o budoucnosti MHD v Brně (tím myslím pochopitelně rozsah, že nějaká být musí nezpochybňuje asi nikdo) mělo začít s předstihem diskutovat. Změny od ledna jsou opravdu drobností proti tomu co by mohlo nastat v následujících letech. Proto jsou mi k smíchu petice, které nevyzývají k žádnému jinému řešení ani debatě, ale v podstatě říkají „přidejte padesát milionů z peněz všech, ať zrovna my nemusíme přestupovat“. Pokud jde o dotace divadlu a návštěvníky z Rakouska, šlo o to, že dotace nemusí zůstat stejné, jak píšete. Mohou se snížit, zvýšit cena vstupenky a svým obyvatelům může město přispívat slevou. Hostů z Rakouska určitě do opery nepřijede méně…

  8. Viktor Lošťák říká:

    Do článku jsem doplnil odkaz na web magistrátu, kde jsou změny popsány podrobněji: http://www.brno.cz/brno-aktualne/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/navrh-zmen-v-mhd-od-ledna-2013/

  9. Hana Kašpaříková říká:

    Dobrý den,

    chtěla bych Vás poprosit, jestli byste nemohli proklik na konci článku, a to: „Nový rok se starou dopravou! Žádná petice“ nemohli upravit na proklik na tuto stránku. http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/novy-rok-se-starou-dopravou-zada-petice-20121202.html

    Je tam totiž podstatná chyba v nadpise, která je poměrně matoucí (záměna slova ŽÁDÁ na ŽÁDNÁ). Řekla bych, že nedošlo k záměrnému pochybení, pouze k překlepu. Již jsem napsala komentář k tomuto článku (http://www.brnenskamhd.net/?p=317#comment-10) s prosbou o upravení.

    Původně totiž ten článek pochází od pana Jeřábka z Brněnského deníku, kterémuž jsme jakožto petiční výbor posílali tiskovou zprávu a on napsal článek. Primariát tedy praří jemu a nadpis je tím pádem samozřejmě správný.

    Děkuji velmi za pochopení. Jsem velice ráda, že se zvedla vlna nevole, a že nenamítáme změny sami. Avšak bude důležité přijít i na brněnské zasedání zastupitelstva. Bude se tam projednávat nejen dopraval, ale teké připravovaný územní plán, a tím i budoucnost města Brna.

  10. Hana Kašpaříková říká:

    Dobrý den pane Reichu,

    Vaše názory znám a nebudu je komentovat. Je mi akorát líto, že nedržíte s dalšími neziskovkami. To je právě to, co politici chtějí, abychom se my rozhádávali. Souhlasím, že každý má svůj názor.

    Peticí jsem se původně zabývat nechtěla, mám toho na starosti už tak dost. Byla jsem ale oslovena s prosbou o pomoc, z důvodu mých zkušeností. Toto jsem přijala. A beru to jako dobrý zdroj šíření informace – protože lidé to slovo znají – a možnost oslovit hromadně politiky, aniž bychom jim spamovali emaily, protože i to se míjí účinkem. Za nejdůležitější však považuji to, aby lidé přišli na zastupitestvo SMB – debatovat nad tím, co se tu řeší o nás bez nás. A hlavně, politici si nesmí myslet, že je nikdo nesleduje v tom, co činí. Protože tomu tak není.

    Budu ráda, když nebudete snižovat práci ostatních, ale za Vaše názory a přípěvky každopádně děkuji. Je dobré se na to podívat i z druhé strany.

    Když si vezmu ještě např. problém naší 63, tak to mohu shrnout tak, že občané Holásek (většina z nich je v důchodovém věku) nemají v obci téměř žádnou občanskou vybavenost – snad jen ZŠ 1. stupně. Ty babičky a děděčkové musí sednout na autobus a dopravit se někam do centra. Mnohdy i jeden nástup a výstup je pro ně značně zatěžující. Znám to na vlastní kůži, když nese člověk plné tažky. Protože si osobně zadek v utě nevozím, žádné nemám. Stejně je tomu tak u maminek s kočárky. Co mě navíc u této linky zarazilo je to, že ji využívají obyvatelé s handikepem (zastávka 63 je přímo u domova pro tyto občany) – a to zejm. zrakovým postižením. Už vidím, jak se jim dalším přestupováním snadno poradí. Že je to vůbec nezasáhne a následně sociálně ještě více neodloučí. …

  11. Roman říká:

    Nevím co je na tomto pravdy. Ale do koncepce šetření to nějak nezapadá. http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/kdy-to-jede-brnanum-odpovi-chytre-zastavky-20121127.html

  12. admin říká:

    Žádná => žádá + změna odkazu – opraveno.

    Iniciátorům petice Haně Kašpaříkové a Michalu Závodskému jsem poslal pár otázek, které tu v diskuzi padly, tak uvidíme, co oni na to.

  13. Viktor Lošťák říká:

    Docela by mne zajímalo, jak to, že počet přepravených cestujících podle údajů DPmB roste, počet obyvatel Brna neklesá, jízdné se zdražuje, a přesto tržby z přepravy klesly meziročně (2010-11) o deset milionů. Je to sice pokles o pouhé procento, ale i tak.

    Přinejmenším je to signál, že zdražení jízdného, stejně jako vyšší zdanění, k vyššímu celkovému výnosu nepovede, spíše to bude právě naopak. Podobně může fungovat i redukce dopravy; odradí další cestující a výsledkem nemusí být žádná úspora, ale možná ještě vyšší ztráta. Nebo alespoň ne úspora v očekávaném rozsahu.

    http://brnensky.denik.cz/podnikani/dopravni-podnik-mesta-brna-prisel-o-polovinu-zisku-20120710.html

  14. Egi říká:

    Docela zajímavý argument v článku je, že jestliže má opatření přinést úsporu 50 MKč ročně a instalace Onderkova pyje stála 12 MKč, že jde o 24%, že najít ještě tři čuráky, můžeme zachovat sociálku v daném rozsahu. Ano. Ovšem na rok.
    V horizontu pěti let padá relativní hodnota koloťukova lulina oproti potupáku na 5% a dále na časové ose klesá až do vytracena.

  15. Hana Kašpaříková říká:

    Přidejte k tomu další sochu, např. Jošta na koni, který údajně na koni nejezdil, a máte hned dalších několik naspořených miliónů … http://www.zitbrno.cz/kultura/socha-masaryka-se-musi-prejmenovat-na-josta

    Nebo – toalety, informační centrum … https://www.facebook.com/photo.php?v=4816668942296

    Nošla by se v Brně hromada „zbytečných“ věcí. O jejich zbytečnosti se dá samozřejmě diskutovat. A to ani nezmiňuji to, nakolik nás vyjde Moravák …

  16. Egi říká:

    Samozřejmě, že by se našla hromada dalších zajímavých věcí. Jen jsem chtěl ukázat na poměrně nemalou chybu v úvahách, kdy je pořizovací hodnota „orloje“ vydávána za čtvrtinu úspor tohoto opatření. Ano, ale za rok. Tedy na tři měsíce. Vzato tak, že nebudeme mít tam oný raketostroj, aby měli cestující z Bystrce na tři měsíce komfortnější přesedání.
    Zas to vemte z pohledu člověka, který MěHroD nevyužívá …
    DPmB pobírá od města kompenzace na dopravu asi 1.6 mld Kč ročně (dle výroční zprávy 2011). Kolik je ekonomicky aktivních Brňáků? 250.000? Odhad.
    Pak mi vychází, že každý pracující (resp. vydělávající a berně platící) občan Brna svým způsobem dotuje mastnou tyč částkou asi 6600 Kč ročně. Přijít s myšlenkou, že by někdo chtěl další dvě stovky, aby nemuseli Bystrčtí přesedat na zastávce, která se jim nelíbí, to z jistého úhlu pohledu může vypadat jako drzost.
    Neříkám, že jim ty dvě kila nedám. Ale možná by to chtělo trochu lepší argumenty 🙂

  17. David M. říká:

    No,asi souhlas s Egi…
    Doprava by se měla vyřešit nezávisle na počtu postavených pomníků(koňů, orlojů), pořádaných závodů a příp. stavu HC Kometa- oblíbených to terčů mnoha pisatelů v daném roce.
    Objem peněz na dopravu výrazně nezmění postavený/nepostavený orloj na náměstí, ani případně zrušené závody GP. Tyto argumenty bych opravdu v této souvislosti nevytahoval.

    Město by se mělo spíš zamyslet, jestli tato redukce/ zvýšení nepohodlí opravdu reálně ušetří…
    Nenaštve to ještě víc lidí, kteří MHD využívají?? Skutečně se dlouhodobě politika omezování a zdražování „vyplatí“? Já už jsem to vzdal- jezdit z Kamech MHD do Modřic do práce je celkem výkon s min. 3 přestupy a časově vám cesta tam i zpět vezme cca 2 1/2 – 3 hoďky…:-) Když ještě nějaké spoje každý rok nenápadně uberete/zrušíte (jak se to děje)- kam se dostaneme?
    Slyšel jsem už i argument,že Brno má jednu z nejlepích MHD v republice, takže je možné ji zdražovat i omezovat, abysme ji „standardizovali“… 🙂 To je náš cíl, mít průměrnou či podprůměrnou MHD??:-)

  18. Viktor říká:

    Užitek z hromadné dopravy mají i ti, kteří jí přímo nejezdí. Jen si představte, jak obtížný a někdy snad až nemožný by byl provoz ve městě, kdyby se počet aut násobně zvýšil.

  19. David M. říká:

    No, právě… To si ale málokdo cení. Počítají se pouze náklady a příjmy…
    To máte jako s odpadem- u nás se mnohem více třídí než dřív (tzn. že toho míň hážeme do komunálního odpadu), máme nejmodernější spalovnu a přesto se zdražil poplatek za svoz komunálního odpadu.:-)
    To je podobný případ- vykašlete se na třídění, stejně všichni zaplatíte víc…

    Dále- klesá spotřeba vody (lidé šetří, používají úsporné spotřebiče), přesto opět voda zdraží….

    Peníze nám vládnou, ne „veřejný zájem“ 🙂

  20. Hana Kašpaříková říká:

    Naprosto s Vámi souhlasím, Davide M. a Viktore.

  21. Egi říká:

    Já nejsem apriori proti MHD, byť cáluju a prakticky už nevyužívám. Pravda, je mi dlouhodobě trnem v oku protežování veřejné dopravy na úkor individuální, kdy nejvíce požadují ti, kteří přispívají nejméně, přičemž jsou ještě zvýhodňováni i v provozu. Když vidím vyhrazený jízdní pruh pro MHD, berou mne mory. Ale to je moje osobní averze možná jenom. Platím, neprotestuju, nechávám jezdit.

    David ovšem uhodil hřebíček na hlavičku v jiné a nedostatečně dokola omílané věci:

    Na takovéto optimalizace už pomalu dojíždějí České Dráhy. Když jim klesnou tržby, vynechají spoje a zdraží. Čímž jim zase klesnou tržby. Vlak je v dnešní době pro seriózní přepravu prakticky nepoužitelný.
    Souhlasit se dá s tím, že sídliště typu Bystrce jakožto obrovská zásobárna lidí by mělo mít spojení na oba hlavní uzly. A jistě se opravdu najde nemálo takových, pro které přestup ve směru na Čáru už bude přes okraj sklenice a zkrátka to přestanou používat. Čímž … ano, klesnou tržby, bude potřeba zdražit a optimalizovat (vynechat) spoje …
    Taky mám právě podobný problém, jak říkal David. Kdosi to kdesi charakterizoval, že „hromadná doprava jezdí odtam, kde nejsem, tam, kam nechci“. Můžu být v práci autem do deseti minut komfortně včetně parkování. Nebo za půl hodiny (plus cesta na zastávku plus čekání plus případný ujetý přípoj) namačkaný s lidmi se kterými se mačkat rozhodně nechci. Kdybych si kupoval jednotlivé jízdenky, mám to autem levnější. Nicméně to bych zase neodvedl za cestu tam a zpátky zhruba cenu jedné MHD jízdenky do státní kasy, jako ji zaplatím z veškerého výpalného na PHM.

    Pokud má mít MHD smysl, je potřeba naopak co nejhustší pokrytí a lidi do ní nalákat, i kdyby mělo nedejbože dojít na primerosovy Onderkovy sliby (což se v nejbližší době nestane, ale co kdyby …) – například parkovací domy v okolí centra a v ceně parkovného jízdenka na holotu.
    Plus další varianty pobídek, třeba expresní okružní linky, záleží na invenci dopravního podniku.
    Vynecháváním spojů, zdražováním a znekvalitňováním se této rádobypotřebné službě odůvodnění nepřidá.

  22. Egi říká:

    Nicméně se mi začíná zamlouvat představa, jak se Bystrčané proplétají třeba ve šňůře aut stojících na křižovatce a loudí: „Pane, dejte mi dvě stovky na rok, víte, já nechci přestupovat u vozovny v Komíně …“ 😀

  23. Hana Kašpaříková říká:

    V podstatě s Vámi souhlasím. Ještě bych k tomu několik komentů klidně přidala, ale zjistila jsem, že by se to mohlo opět otočit proti mě, bez mého vědomí by byl citován můj komentář proti mě, což nechci.

    Toto jsou dobré argumenty. My jsme od doby výstavby Olympie a dostavby Černovické terasy zančně zatíženi individuální doprvou. Od 4 hod. ráno jezdí jedno auto za druhým – dle celostátního sčítání ŘSD v roce 2010 to bylo 10 000 aut na silnici IV. kategorie za den. Není na to stavěná. A toto už je veliká zátěž. Vše cyrkuluje v kruzích. Nárůst dopravy – znečištěné ovzduší + poničení komunikací – nejsou na to peníze – ničí se to dál – staví se dál – vše se zdražuje – lidé nadávají – zase se zdražuje – atd. atd. A východisko v nedohlednu.

  24. štětináč říká:

    p.Raus : nestálo by za to na úrovni zastupitelstva přijmout nějaké nesouhlasné stanovisko ( alespoň s největšími zhovadilostmi – rozjezdy do 7.h v sobotu, celodenní přestup na 3 ) a to prezentovat primátorovi ?
    Viktor : co takhle oslovit naše bystrcké zástupce v městském zastupitelstvu, ať napíší, jak to vidí oni a co v tomto bodě dělali nebo nedělali pro bystrcké občany ? Za „chvíli“ budou další volby, ať tedy víme, kdo hájí zájmy občanů a kdo zájmy stranické ?

  25. admin říká:

    štětináč: Jaroslavu Kacerovi z TOP 09 jsem psal včera, odpověď je tady: http://www.bystrcnik.cz/?p=23044.

  26. Ondřej Hájek říká:

    To by se divili, ti co jezdi autem do prace, kdyby jsme do prace vyrazili autem i my co jezdime mhd. V kolik si mysli, ze bychom se vsichni z te zacpy vymotali, tipuju v poledne? Klidne bych mohl jezdit Bystrc-Reckovice autem, mel bych to za 15 minut, mhd mi to trva 45 minut. Ale proferuji mhd. Chapu totiz, ze se na ulice vsichni s autama nevejdeme. Magistrat by to mel chapat take. Mel, ale zda se, ze nechape. Petici podepisu. Navrhoval bych spise zvyseni intervalu mezi spoji, (samozrejmne po peclivem dopravnim vyzkumu (hlavne asi vecer a kolem poledne)) nez pridavani prestupu.

  27. Petr Hrouda říká:

    Trochu off topic, ale když už to Egi nakousl: „Vlak je v dnešní době pro seriózní přepravu prakticky nepoužitelný“ – osobně mám dojem přesně opačný a na delší štreky po republice už jinak než vlakem prakticky nejezdíme. Většina spojů jede sedm dní v týdnu, obvykle v pravidelném taktu (oproti autobusovým linkám, které byly během posledních dvou dekád leckde výrazně zredukovány, hlavně o volných dnech) – zkrátka pokud cíl cesty leží v dosahu železniční sítě, je to výhra k nezaplacení. Podobně v Brně, kde jsou díky IDS vlaky součástí veřejné dopravy – KrPole-Židenice za 10 minut, Řečkovice-Modřice za půl hodiny, to ve špičce nedáte ani autem. :o) Mohu znát argumenty, proč je vlak v dnešní době prakticky nepoužitelný a jaké jsou Egiho nároky na seriózní přepravu?

  28. Viktor říká:

    Petr Hrouda: Českým drahám rostou příjmy z osobní dopravy, to samo o sobě znamená, že to s tou nepoužitelností asi nebude tak žhavé.

  29. Tomáš Přibislavský říká:

    Štětináč:
    Názor městské části má samozřejmě váhu odpovídající jejímu postavení v rámci Statutárního města Brna, tedy nulovou. S městskou částí nikdo nic nekonzultoval a na připomínky rady MČ nereagoval.

    RMČ 6/21 31.10.2012 Bod 5.2.03 Schváleno usnesení:
    Rada MČ Brno-Bystrc má k navrhovaným úsporným dopravně organizačním opatřením v upraveném Plánu organizace veřejné dopravy pro rok 2013 následující připomínky:
    K bodu „prodloužení nočního provozu v nepracovních dnech“ žádáme:
    – aby i koncové části Bystrce byly obslouženy v intervalu 20 minut a nikoli 40 minut, což by zhoršilo situaci i oproti klasickým rozjezdům
    – zachování vložených nočních spojení ve 2:30 a 3:30 hod. v nepracovních dnech

    V původním materiálu, kde byly v bodech definovány změny v dopravě pro rok 2013 a který jsme dostali na stůl 17.10.2012 od DO MMB k cituji „případným připomínkám“, nebyla o lince č. 3 ani zmínka, tento bod byl doplněn až následovně, tudíž jsme se k tomuto nemohli vyjádřit.

  30. štětináč říká:

    Děkuji za informace TP i adminovi.

    Pokud tohle Rada schválila, jistě p. Greňo ( ČSSD ) – člen Rady v Bystrci a zastupitel v městě Brně
    tam takto vystupuje a hlasuje. Docela by mě zajímalo, je-li tomu tak.

    Prosím admina ještě o dotaz na p. Březu a Greňa ( ten se se mnou totiž nebaví ).

  31. Ivo říká:

    Existuje nějaký výzkum, kolik lidí jezdí pravidelně z Bystrce MHD a kolik autem? Mohl by někdo spočítat auta v noci a dopoledne. Mně osobně chybí v MHD výhodnější jízdenka na kratší vzdálenosti. Jestli jedu na Mendlák, nebo do Slatiny na letiště, platím stejně – 25,-Kč.

  32. V. Ficenec říká:

    Petr Hrouda> Nejste Vy zaměstnanec ČD? Protože na jízdu vlakem v ČR aby člověk byl milionář. Počítejte se mnou, modelový příklad je návštěva rodiny v Čáslavi dvěma dospělými, porovnání běžného auta se spotřebou cca 7 litrů v kombinovaném provozu.

    vlak: cesta z Bystrce na hl. nádraží: cca 30 minut, náklady 2*25 Kč; vlak do Čáslavi: 2,5 hod, náklady 2* 236 Kč , celkem tedy 522 Kč, čas 3 hodiny, komfort: přinejlepším diskutabilní. A záměrně jsem vybral trať, kde existuje přímý rychlíkový spoj, tj. naprosto ideální stav.

    auto: celkový čas cca 2 hodiny dle dopravy, náklady: cca 380 Kč (150km, 7litrů/100km, 37 Kč/litr). Náklady na pneumatiky můžeme k jejich výdrži cca 50 tis km skoro zanedbat (udělají na této cestě necelých 5 Kč), to samé olej apod., tak řekněme dobře, 400 Kč cesta. Takže auto je o více jak pětinu levnější, s množstvím pasažérů toto stoupá, je o třetinu rychlejší a je pohodlnější.

    Z uvedeného mi hladce vychází, že vlakem opravdu může jezdit jen blázen či fanatik…

  33. štětináč říká:

    Zapomněl jste přinejmenším počáteční cenu auta a údržbu.

    Dále náklady na dopravní cestu budou u obou způsobů dopravy různé
    – to platíme z daní taky .
    Vyčíslit dopady Vaší cesty na životní prostředí lze pak stěží.

  34. Petr Hrouda říká:

    No já jsem spíš ten fanatik (ani zaměstnanec ČD, ani milionář :o).
    Ono je to taky o tom, že čím častěji člověk jezdí autem, tím nižší má přepočtené náklady na jednu cestu, a v případě veřejné dopravy totéž v bledě modrém. Před lety jsem auto měl, najezdil za rok 1500, vrazil do něj 15 tisíc a usoudil že namá cenu ho živit. Vy jestli najezdíte za rok pár desítek tisíc (odhad u průměrného motoristy), tak ve vztahu k jedné cestě jsou samozřejmě zanedbatelné náklady nejen na zmíněné pneumatiky, ale na pár drobných rozpočítáte i jednorázové investice typu technické, emisí, povinného ručení, havarijní pojistky, dálniční známky či sem tam nutné opravy. Kdybych jako sváteční řidič ujel do Čáslavi a zpět pětinu ročních kilometrů a připočetl k benzínu i pětinu ročních nákladů … ale to už je samozřejmě extrém. 😮
    Vy jste naopak uvedl příklad svátečního uživatele veřejné dopravy, kterému se nevyplatí šalinkarta ani zákaznická karta ČD, takže platí za každou jízdu plné jízdné. Sám bych dal za jízdné do Čáslavi 177 Kč, k tomu zhruba 13 Kč za MHD (podíl za jeden den z ceny roční šalinkarty) a nějak podobně může vyjít podíl z ceny drážní inkarty (900 Kč na tři roky, ale vlakem zas přece jen nejezdím každý den), takže pro dva dospělé vyjdeme zhruba nastejno kolem čtyř stovek.
    Pokud jede vícečlenná rodina, posouvá se rentabilita zas trochu jinam a tady auto samozřejmě vede. Nehledě na to, že občas možnosti veřejné dopravy nevycházejí zrovna ideálně – namátkou před časem Brno-Perálec a jediná možnost přes Pardubice (odtud autobus), to se fakt moc nevyplatilo. Ale jindy zas třeba Brno-Děčín, čas 4:20 a o víkendu celá rodina za 600 kaček, zkrátka dost záleží na tom kdy a kam člověk jede.
    A ještě jedno pro a jedno proti, která se nedají přepočíst na peníze: V autě nejste vázán jízdním řádem a tím kde jsou zastávky, prostě vyjedete kdy potřebujete, odjedete od domu a přijedete až k domu. Uznávám že to je komfort, který nemotorista prostě nemá. Na druhou stranu když po pracovním týdnu sednu do vlaku, nemusím se soustředit abych neudělal blbou chybu, můžu vypnout mozek, prostě si zaplatím cestu, odvezu se kam potřebuju a zbytek dojdu. Pro mě osobně je tohle „komfort“, na který nedám dopustit.

  35. V. Ficenec říká:

    Petr Hrouda> S posledním odstavcem určitě souhlasím. Je i možné, že nebýt vlak opravdu tak drahý, tak bych mu dal přednost. Protože opravdu, komfort toho posadit se s knihou a nemuset myslet na řízení apod. je velmi příjemný. Na druhou stranu, ne vždy to vyjde. Zkoušet se o toto v pátek odpoledne, kdy jste se rád, že se za svých 230 za cestu postavíte do uličky a každých pár minut někomu uhýbáte, popř. vás v kupé „obšťastňuje“ pár hlučných či zapáchajících cestujících, to všechny tyto výhody hned stírá. V autě Vás toto nepotká. Nikdy. Bez výjimky.
    A věcí další, auto je existenční nutnost. Opravdu by mě zajímalo, jak bez vozu lidé tahají např. větší rodinný nákup, či stavební materiál. To pomocí MHD opravdu najde, takže auto bych musel „živit“ na fixních položkách jak či tak. A hlavně, dojíždění do práce. Nevím jak u ostatních, ale ušetřená víc jak hodina mého času každý den tím, že jedu autem místo MHD je pro mě také nezanedbatelná hodnota, která se těžko vyjadřuje penězi.
    Problém je ale v tom, že takový běžný uživatel hromadné dopravy mě jako motoristu stojí spoustu peněz (drtivá většina spotřební z pohonných hmot a ostatních spojených poplatků souvisejících s provozem automobilu opravdu nejde do silniční infrastruktury), zatímco obráceně to neplatí. Nevidím jediný důvod, proč bych měl přispívat částkou x tisíc ročně ze svých daní na to, aby ostatní mohli jezdit levněji. Jsem asi asociální. Jinak řečeno, MHD ano, ale každý plně za své a bez dotací. A pak se ukáže jeho skutečná efektivita.
    Mimochodem, jak tu někdo naťukl téma ekologie dopravy: vždy mě může vzít čert když vidím, jak kloubový autobus pro desítky cestujících, obsazený 6 lidmi, staví co 150m na zastávkách, rozjíždí se pak do kopce s okamžitou spotřebou hrubě přes 100litrů/100km a jeho uživatelé si poté lebedí, jak jsou ekologičtí, že nejezdí autem. Kdyby si koupili rozežraný sporťák, nevypouštěli by ani polovinu těch emisí…

  36. Viktor říká:

    „Drtivá většina spotřební z pohonných hmot a ostatních spojených poplatků souvisejících s provozem automobilu opravdu nejde do silniční infrastruktury“ – mohl byste to tvrzení ukázat na číslech?

  37. UFC říká:

    Viktor: Ona je to bohužel pravda…přesná čísla nevím, kde a jak dohledat, ale to stejné platí kupříkladu i pro dálniční kupóny a podobně.

  38. Ondřej Hájek říká:

    V. Ficenec: „Nevidím jediný důvod, proč bych měl přispívat částkou x tisíc ročně ze svých daní na to, aby ostatní mohli jezdit levněji.“
    Proste proto, ze do ulic se opravdu vsechna auta nevejdou. Kdyz vyjedeme vsichni, co mame auto, zacpe se Brno na nekolik hodin. Vase usetrena hodina se tak zmeni v minus nekolik hodin. Nejde o to „levneji“, ale vyhodneji (penize + cas + ekologie), a to pro vsechny, nikoli pro jednoho jedince. A kdyz to magistrat pochopi, nebude omezovat MHD, ale naopak. Aby bylo ve meste misto pro auta, ktera ten den vyjet musi (samozrejme ne vse lze obstarat MHD, napr odvezt stavebni material)

    V. Ficenec: „vždy mě může vzít čert když vidím, jak kloubový autobus pro desítky cestujících, obsazený 6 lidmi“
    Tak uz to v hromadne doprave chodi, ve spicku jednim smerem 6 lidi, opacnym smerem 100 lidi (prumer 53 lidi, to je stale asi 35 aut, pri prumerne obsazenosti aut cca 1,5 cloveka – muj odhad). Nikdo zatim nevymyslel system obousmerneho plneho vytizeni hromadne dopravy… (zkousel to cimrman, ale v dole se mu hromadili hornici)

  39. štětináč říká:

    Malý příklad : v minulém roce byla rekonstruována silnice na ulici Chládkova. Z obousměrné ulice
    vznikla jednosměrka a dva pruhy pro parkování. Zaplatili si ti, kteří tam parkují, tuto rekonstrukci?

    Proč vlastně stát platí z daní parkovací místa pro soukromá vozidla a nezaplatí mně pozemek na chlívek pro prase, které bych chtěl před panelákem chovat ? 🙂

  40. Viktor říká:

    Lituji, ale nemůžu nijak věřit argumentu „je to prostě pravda“. Ani vám bych neradil tomu věřit. Dohledat ta čísla nemůže být větší potíž.

  41. MK říká:

    http://goo.gl/nrsUl
    Ale celkově to bude asi daleko horší, protože silnice jsou financovány státní správou na všech úrovních (v dokumentu je pouze SFDI). Daň z „benzínu“ je za rok asi 80mld Kč.

  42. Cilit říká:

    Koukám,kolik lidí reaguje.Sto lidí,sto názorů a každej se o toho druhýho otře.

  43. V. Ficenec říká:

    Ondřej Hájek: A od toho mám motocykl, právě abych nestál v zácpách, či nezabíral místo na ulici jako jeden v autě. Pokud to počasí dovolí, jezdím radši na něm. Popravdě, kdyby město místo utápění víc jak 1,5 miliardy ročně do MHD tyto peníze investovala do dopravní infrastruktury, vešli bychom se na ty silnice asi všichni a 2x. Co dělá v Brně zácpy?
    a) nedostatečná kapacita některých komunikací, kde jsou vytvořeny „škrtící místa“ a tam se stojí (typicky zúžení na Žabovřeské, kde se sbíhají tři pruhy do jednoho- opravdu nápad za milión tohle).
    b) semaforová preference MHD: viz. neustálé kolony na Kníničské směrem od centra. Dvou až 4 vteřinové zelené 4x za sebou, protože se zrovna souběžně vyskytla tramvaj…
    c) věčné rozkopání ulic, které se ale realizuje systémem, který jako člověk z oboru veřejných zakázek opravdu nechápu. Jak mohl kdo uzavřít smlouvu, že oprava 200m ulice může trvat rok apod. Další důvod zácp je pak hned na světě.
    Ale to byla velká odbočka od tématu. Škoda že ty čísla z rozpočtu nejsou přehlednější, ale pokud je spotřební daň z pohonných hmot řekněme těch cca 80mld, pak přičteme samozřejmě DPH z toho paliva, což dělá při téhle částce něco okolo necelých 40 mld, což je součtem 120 mld.
    Opravdu tu někdo chce tvrdit, že ročně jde do stavby a údržby silnic v ČR 120 mld? :-)kdyby to byla polovina, bude to tak reálné. Z toho vychází, že motorismus je pro stát silně výdělečná věc, ale chová se k tomu přitom velmi velmi macešsky.

  44. Egi říká:

    Petr Hrouda: Já měl tento článek tady v záložce, kouknul jsem se, jak to tady „tepe“ …

    Nevím, možná jsem jenom příliš náročný …

    Třeba dostat se v pátek v pět odpoledne vlakem z Brna do bídných 150 km vzdálených Slavonic. Ano, lze. Pokud máte možnost přespat kdesi v lesi a nevadí Vám, že dojedete až v sobotu. To mi nepřijde jako smysluplná osobní doprava. Je hezké, že tam vlaky jezdí, ale ne tehdy, kdy by to třeba pracující člověk mohl potřebovat. Na čundr to nevadí. Jako smysluplná doprava jedině auto.

    Neděle z Nového Města na Moravě do Brna? V sedm večer. Pak konečná. Přijde vám sedm moc brzo? Buďte v Novém Městě do pondělka. (V pracovní dny v osm.)

    V těchto dvou případech jde o to, že po všech tratích kdysi alespoň projel „flamendrák“. Vždy se dalo dostat nějakým posledním nočním spojem. Viz třeba ty Slavonice – před pátou se z práce na vlak nedostanete. Poslední vlak z Kostelce do Slavonic jede v sedm. Pak můžete akorát tak do Telče. Jinak máte smůlu.

    Několikrát jsem potřeboval být v sobotu v osm ráno na Kladně. Kdysi jezdila Panonia. Byl to hnusný špinavý vlak plný divných zjevů z celého Balkánu, tvrdošíjně vždy si držící minimálně hodinové zpoždění od přechodu Curtici-Lökösháza až do Prahy. Poté, co se jim z něj podařilo udělat čistý, vytopený vlak používaný relativně normálními cestujícími a jezdící načas, bez náhrady ho zrušili. Neexistuje spoj do Prahy mezi jednou ráno (abyste hodinu a půl špacíroval po noční Praze a byl v Kladně v šest hodin, proč proboha?) nebo nějakou čtvrtou (abyste se nevyspal a osmou stejně zdaleka nestihl). Panonia nebyla sice natřískaná, ale běžně obsazená 2-4 lidi na kupé ano.

    A naposledy mne dojali až k slzám s nočním lůžkovým vozem na Slovensko. Denně byl vypravován z Brna v devět večer, v Bohumíně přepřáhli za jinou soupravu. O půl šesté jste byl v Popradu, někdy kolem sedmé snad v Košicích. Vůz snad vždycky plný, lůžkový lístek bylo nutno kupovat dva až čtyři týdny předem. Zrušeno bez náhrady.
    Chcete jezdit přes noc na Slovensko? Můžete přes Bratislavu. Tam dvě hodinky, zajet si až do Spišské Nové Vsi, tam jste ve čtyři. Co tam budete dělat v takovou divnou hodinu, je Vaše věc. Ten rychlík, za kterým lůžkový vůz byl, ten jezdí dál. Takže můžete i přes ten Bohumín. Dvě hodinky si posedíte, tři hodinky pozevlíte v nočním Bohumíně, pak zaplatíte tři stovky, abyste se tři hodinky vyspal? Existuje řešení – přes Přerov, ještě s jedním přestupem v Olomouci, dostanete se do téhož spoje, spíte aspoň pět hodin. Ano, dráhy z Vás mají ještě víc peněz. Dokážete mi vysvětlit, k čemu je taková „optimalizace“? Příště prostě autem. Ve čtyřech nebo pěti lidech to vyjde razantně levněji, spaní si pak už můžete rozvrhnout dle svého. Bylo něco, co roky fungovalo, na provoz si ten lůžkový vůz vydělal, tím pádem nasál cestující, kteří k tomu ještě zaplatili i jízdné. Jenže znáte to: „lezli jim tam lidi“.

    Z posledních potřeb pomíjím fakt, že trať Nezamyslice – Morkovice byla zrušena a z ní udělána cyklostezka. Sem tam tam projede prý i cyklista. V létě, za dne, za dobrého počasí. Bruslaři by si tam na vodorovném značení zlámali nohy. Inu, další destinace, kam je lepší jet autem.

  45. Egi říká:

    Tím minulým příspěvkem jsme se dostali mimo téma (nebo aspoň zčásti, stále jde o veřejnou dopravu), odpovídal jsem jenom, nač jsem byl tázán, omlouvám se, trochu jsem se rozepsal …

    Ještě podotek pro Ondřeje Hájka:
    Píšete: „Klidne bych mohl jezdit Bystrc-Reckovice autem, mel bych to za 15 minut, mhd mi to trva 45 minut. Ale proferuji mhd. Chapu totiz, ze se na ulice vsichni s autama nevejdeme.“
    Jde o to, že každý toto pochopení třeba jednak nemá, jednak si ho nemůže dovolit …
    Do práce a zpátky vás to denně „stojí“ přinejmenším o hodinu navíc. To když nemáte žádnou jinou činnost.
    Pokud do toho děláte ještě něco jiného (nákupy, koníčky, společnost), toto číslo ještě razantně narůstá.

    Můj příklad s bydlením na Lesné a prací na pomezí Králova Pole a Žabovřesk. Pak potřebuju být na šestou na Poříčí a Nových Sadech. Můžu jet autem za 15-20 minut a ve získaném čase se najíst nebo něco zařídit. Nebo se táhnout MěHroDem půl hodiny plus cesta na zastávku, reálně tak 45 minut, a být hlady. Skončím tam v devět, ale doma pak potřebuji ještě tři hodiny pracovat. S večerními intervaly spojů je pro mne opravdu rozdíl, jestli budu doma za 15 nebo za 45 minut.

    Celkově v tom kvůli „pochopení“ můžu uvalit hodinu až dvě denně. A ty prostě nemám. Vemte si, že takto den nebo dva z měsíce věnujete veřejné dopravě. Ne každý si to může dovolit.

  46. Ondřej hájek říká:

    Egi> Ja vas uplne chapu, pro vas je auto rychlejsi a ziskate jim cas, ktery potrebujete. Nemate duvod nejezdit autem, klidne jezdete, dokud je to rychlejsi. Az magistrat zprzni mhd a lidi prestanou mhd pouzivat a presednou do svych aut, postojime si spolecne v zacpach a muzeme na sebe mavat. Mne opravdu nevadi, ze jezdite autem, jen me zarazi, ze si neuvedomujete, ze je to pro vas vyhodne PRAVE diky fungujici mhd, ktera spoustu lidi primeje nechat (aspon nekdy) auto doma.

  47. V. Ficenec říká:

    Ondřej Hájek> Ale v tom je právě to „jádro pudla“- jak by vypadaly silnice a infrastruktura pro dopravu v Brně, kdyby ročně město investovalo těch 1,7 mld, co jde na dotování MHD, do nich? Opravdu bychom tu měli pořád ty zácpy? Ono pomocí MHD nejezdí jen lidé kteří jet potřebují a platí si jí, ale spousta prostě proto, že jim to stát dotuje a mají to zadarmo. A ti by na ty silnice určitě nepřesedlali…

  48. Viktor Lošťák říká:

    Pane Ficenci, samozřejmě, že by tu zácpy i v takovém případě byly. Město není nafukovací a ulice nikdo nerozšíří. Ostatně ani není kam, nejen kvůli domům, ale i když zvážíte tu zcela hypotetickou možnost, že byste město zboural a postavil znovu s pětiproudými bulváry, nenafouknete ČR. I v New Yorku jsou zácpy.

    Stejně tak je zcela mimo vaše představa, že spousta lidí jezdí MHD proto, že to mají zadarmo. Tak to prostě není. Jak už vám tady objasnila řada lidí přede mnou, jsou náklady cestujícího na cestu MHD srovnatelné s cestou autem.

    Město velikosti Brna hromadnou dopravu prostě potřebuje. To, o čem je třeba diskutovat, je rozsah té dopravy, pohodlí, efektivita, náklady.

  49. Ondřej Hájek říká:

    V. Ficenec> Tak to bych se zeptal nekde, kde jsou o par (desitek )let dal, treba v usa. Jestli tamni politika nizke podpory hromadne dopravy a naopak budovani dalsich a dalsich pruhu na silnicich opravdu vede ke snizeni casu straveneho v dopravnich zacpach. A nebo se inspirovat ve mestech jako je Mnichov, Viden, Helsinki, kde je mhd na vysoke urovni (jako samozrejme netvrdim, ze ve Vidni nikdy nebyla zacpa…)
    Ok. Nedotovat mhd a dokoncit napr. velky mestsky okruh. Ok. Ale jak potom do centra? Kapacita ulic v zastavbe uz se prilis zvysovat neda. Dalsi otazkou je pak napr. parkovani. Mesto jako je Brno (dle meho nazoru) uz nemuze nijak dramaticky zvysit pocet parkovacich mist v sirsim centru.

  50. Egi říká:

    Ondřej Hájek: Ondřeji, já to do jisté míry chápu, abyste si nemyslel, že jsem trotl. Jsou to spojité nádoby – řidiči IAD nemalou měrou dotují MHD, která slouží ku prospěchu těm, jež IAD z jakýchkoliv pohnutek neužívají. Že to do jisté míry redukuje počet vozidel na silnici, to je pravda.
    Ačkoli je pak občas k nasr..ní protežování MHD co se týče třeba vyhrazených pruhů. Ale to už jsme zase u jiné kapitoly.
    Pravdou je, že směrem ku prznění MHD zase město udělalo další krok.

Zanechte komentář

3 + 3 = ?