Sdílet
Bystrcká cesta časem – díl 1. Kamechy

Bystrčník 16. 11. 2017 v 05.47

Oddělení GIS magistrátu města Brna se posledních pár let velmi činí (bez nadsázky), s výsledky jejich práce se veřejnost může seznámit na adrese http://gis.brno.cz/portal/. Podstatná část městského GISu však není veřejnosti přístupná, ale to by se časem mělo snad změnit. Jednou z částí, kterou zatím vidí jen VIP, jsou historické letecké snímky, které pokrývají roky 1953, 1976, 2000, 2007 a výš. Tyto snímky lze brát jako otisk doby a vzhledem k tomu, že Bystrc je skoro samá náplava (včetně mne), nebude asi od věci podívat se, jak to tu vlastně dřív vypadalo.  V tomto díle začneme hned odshora oblastí Kamechy.

Kamechy by se správně vůbec neměly jmenovat Kamechy. Místo, na kterém stojí převážná část sídliště, se jmenovalo „Díly“. Oblast Kamechy je podle starých map jen menší část na katastru Žebětína, na které sídliště stojí jen okrajově.

První snímek ukazuje stav roku 1953, oblast je zemědělsky využívaná, silně fragmentovaná dle vlastnictví pozemků. Výrazně je vidět zarostlá rokle, kterou má vést v budoucnu tramvajová trať. Samotná cesta od Křivé borovice k Žebětínskému rybníku ještě kolem roku 1850 neexistovala. Hlavní propojení Bystrce a Žebětína vedlo přes dnešní ulici Rerychova a dále úvozovou cestou, která je dnes prakticky neprůchozí (v létě se dá projít jen s mačetou) a vedle které je vyšlapaná pěšina k Žebětínskému rybníku.  Současná cesta z Bystrce ke Křivé borovici vedla jen k lesu (k hájence).

Kamechy 2017 – 1953

Původní úvozová cesta Bystrc – Žebětín

Snímek z roku 1976 zachycuje rozsáhlou zahrádkářskou kolonii, která v místě vznikla. Podle pamětníků byla v některých místech tak špatná půda, že si ji místní vozili v pytlech odjinud. Kolonie zasahovala až na „psí louku“ u ulice Teyschlova.

Kamechy 2017 – 1976

Kolem roku 1990 byla zahrádkářská kolonie, v očekávání výstavby sídliště Bystrc IIa., zlikvidována. Na snímcích jsou ještě vidět čerstvé stopy po zbouraných chatách, ale jinak se na místě s pozůstatky chat můžeme setkat i dnes. Na místě docházelo k rozsáhlejším zemním pracím a došlo také k výstavbě dočasných budov pro stavbu, po budovách nám dodnes zůstaly skládky betonových panelů. Kolem roku 1990 došlo také ke zkapacitnění hlavní komunikace z Bystrce do Žebětína, došlo k jejímu rozšíření, u Křivé borovice byl zvětšen poloměr zatáčky a u Žebětína byl vytvořen zářez, aby se zmírnilo stoupání.

Kamechy 2017 – 1990

Asi nejznámější zbytek chaty u zastávky Říčanská

Potom se dlouho nic nedělo až kolem roku 2006, kdy byla započato s výstavbou sídliště Kamechy a ta trvá až dodnes.

Kamechy 2017 – 2000

Kamechy 2017 – 2007

Během výstavby sídliště docházelo k přesunům extrémního množství výkopové zeminy a hornin a tím se pak zasypávalo vše možné i nemožné, na snímcích od roku 1953 – 1990 je vidět, že naproti Žebětínskému rybníku býval lom, lomová stěna měla údajně výšku 12 m  (část odhalené kamenné stěny je v místě vidět ještě dnes). Z hlavní silnice se vybudovala panelová cesta, která se dochovala do dnešních dnů (ta se závorou) a začalo se zavážet. Oblast s bývalou skládkou zeminy jsou právě ty pravé Kamechy.

Detail lomu u Žebětínského rybníka 2017-1953

Detail lomu u Žebětínského rybníka, navážka v počátcích 2017-1976

Detail lomu u Žebětínského rybníka,dokonáno 2017-1990

Vjezd z hlavní silnice na panelovou cestu k navážce

Místo navážky dnes

 

Poslední snímek z roku 1990 zachycuje čerstvě vybudované vodojemy Žebětín I. a Žebětín II. (u zatáček na silnici k Masarykovu okruhu) Vodojem Žebětín I. vodou napájí Kamechy, Teyschlovu a horní část ulice Rerychova. Vodojem Žebětín II. je o 30m výš a měl napájet 12. patrové domy na sídlišti Bystrc IIa. Ke stavbě sídliště však nedošlo a tak se vodojem nikdy neuvedl do ostrého provozu.

Vodojemy Žebětín I. a Žebětín II.

V příštích dvou dílech se podíváme na části Bystrc II. a Bystrc I.

Milan Krátký

Jeden komentář k příspěvku „Bystrcká cesta časem – díl 1. Kamechy”

  1. civ říká:

    paráda

Zanechte komentář

3 + 3 = ?